Dotazy

Město kupuje budovu vč. pozemku za dohodnutou kupní cenu 1,00 Kč s tím, že veškeré náklady spojené s nákupem hradí město (tj. ZP, kolek, daň z nabytí ..). Dle ZP byla budova oceněna na cca 500.000 Kč, pozemek na cca 20.000 Kč. FÚ nám sdělil, že daň z nabytí se bude hradit z ceny dle ZP (tj. 4% z 520.000 Kč). Za jakou cenu máme zařadit budovu a pozemek do majetku? Jak rozpočítat vedlejší náklady do účetní ceny?

Já si tady nejsem skutečně jist ze 100% hodnocením ze strany FU - podle zákona je základnou daně z nabytí nemovitého majetku 1 Kč a tím, že se vejdeme do limitu pro minimální daň (200 Kč), tak by se nic platit nemělo. To, že se nepoužívá znalecký posudek, vyplývá z §22 zákonného opatření senátu.

Nicméně prodej za 1 Kč skutečně může být napadnut za zastřený stav (respektive zneužití práva). Nyní jde o to, jakým způsobem - podle mne by to mělo být hodnoceno případně tak, že došlo k darování - potom by nebyla daň z nabytí nemovitého majetku, ale přidanění v rámci daně z příjmů právnických osob na straně obce (bezúplatné nabytí majetku). Pokud by se napadalo zastření stavu, tak na 99% by se dle mého názoru mělo vyrazit tímto směrem. Tak na 1% mám pochybnost, zda by FU nechtěl používat nějakou takovou fikci, že je to za úplatu a úplata není aplikovatelná a tudíž doměřuje na nějakou obvyklou výši daň z nabytí nemovitého majetku - ale myslím si, že takto by to být nemělo. Jen ještě  musí dát pozor, jestli ve smlouvě není sjednáno nějaké faktické protiplnění ze strany obce (naturální).

Tedy oni podle mne mají vyrazit na FU (když již to s nimi začali řešit) a:

1. s odkazem na §22 se dožadovat, že případnou základnou je 1 Kč a proto nezdaňují

2. pokud bude argumentováno, že je to zastřeně bezúplatně - OK - oni by potom jasně měli deklarovat, že to není předmětem daně z nabytí nemovitého majetku a že si to přidaní v dani z příjmů (nehodnotím, jaké problémy tato překlasifikace nadělá prodávajícímu).

K ocenění - jsem zastáncem - pokud je to skutečně "přitažené za vlasy" i v účetnictví jít na reprodukční cenu (pokud významný majetek nabývám za 1 Kč) - vedlejší náklady bych potom rozpočítal poměrem cen - pozemek x budova. ZN 

1. Dotace revitalizace okolí kulturního domu- dotace byla schválena viz popis níže, realizace bude 08-11/2015, chci se zeptat, zda je možné celou akci účtovat na §2219/ pol.6121 nebo by mělo být rozúčtováno i na 6122 atd. viz dotazy níže v tabulce . Reg.č.: CZ.1.12/2.3.00/58.02424 Výzva č. 58 ROP SM www.rr-strednimorava.cz Obecný obsah: Obsahem projektu je revitalizace veř. prostranství u kulturního domu v Soběchlebích, která řeší parkoviště, odpočinkové místo, vybudování zpev.ploch, osazení mobiliáře, sadové úpravy, napojení zpevněných ploch na kanalizaci a odlučovače rop.látek. Jedná se o vytížený a navštěvovaný prostor v jižní části obce, který je neoptimálně a neefektivně využívaný, dnešní hliněný, místy zaštěrkovaný podklad je naprosto nepřijatelný, stejně jako úkapy ze zaparkovaných vozidel. Mísení pěší a automobilové dopravy vytváří nebezpečný prostor. Cílem projektu je zvýšit atraktivitu tohoto území, efektivně jej využít, zlepšit podmínky pro příliv investic a tím i práce a zvýšit tak kvalitu života obyvatel. Delší popis: Akce řeší úpravu okolí kulturního domu v Soběchlebích jako plochy pro umístění parkoviště a veřejného prostoru pro odpočinek a relaxaci s vybavením herními atrakcemi. Pozemky dotčené stavbou se nacházejí v zastavěném území a jsou v majetku obce. Území má svažitý charakter. Prostor je tvořen stávajícími ostatními plochami a pozemky ZPF – zahrady. Stávající úpravy území a jeho kapacity nevyhovují současnému stavu a je třeba tuto problematiku řešit na dnešním stupni technického a estetického poznání. Stavba bude napojena na stávající dopravní a technickou infrastrukturu jejím prodloužením do území, kde ještě není vybudována (komunikace, veřejné osvětlení, dešťová kanalizace). Prostor je situován při stávající průjezdné silnici III.třídy, která vede při obvodu staveniště, která tvoří základní dopravní síť obce. Prostor staveniště navazuje na okolní zástavbu a je pod stálou sociální kontrolou, což je důležité jak z hlediska funkčního využití, tak i z hlediska udržitelnosti akce. Dotazy- prosím o kontrolu účtování, zařazení… SO Název objektu/ popis Měrná jednotka Množství m.j. Cena za m.j. v Kč Cena v Kč bez DPH SO 01 Komunikace a zpevněné plochy m2 1979,25 1402,783 2 776 460,00 2219/6121 021 SO 02 Dešťová kanalizace m 364,8 4484,229 1 635 847,00 2219/6121 021 Zařadit samostatně na 021? SO 03 Veřejné osvětlení soubor 1 232 500,00 232 500,00 2219/6121 021 Zařadit samostatně na 021? SO 04 Vegetační úpravy m2 814 343,92 279 951,00 2219/6121 021 Zařadit na 021 jako součást SO 01 ? SO 05 Herní prvky, mobiliář, oplocení soubor 1 420 201,60 420 201,60 2219/6122 022 Zařadít samostatně jako soubor na 022? VRN (vedlejší rozpočtové náklady) soubor 1 100 000,00 100 000,00 2219/6121 021,022 Rozpočítám poměrově mezi S0 01-S0 02 Cena celkem bez DPH 5 444 959,60 Základ DPH 5 444 959,60 DPH 21% 1 143 441,50 Cena celkem včetně DPH 6.588.401,00 2. Dotace sběrné středisko odpadů-týká se odpočtu DPH, zde jsem udělali asi chybu, a nevím, jakým způsobem opravit, řešila jsem hned, jak jsem nastoupila do zaměstnání v roce 2011, kdy začal provoz a, ale nakonec jsem nedořešila a nyní když máme doplnit monitorovací zprávu jsem narazila na problém ohledně DPH: Situace je taková, že obec je plátce DPH od 1.4. 2014 , dohledala jsem nějaké prohlášení, které napsali v 10.4.2010, že obec Soběchleby ve vztahu k akci:“ Sběrné středisko odpadů Soběchleby“ není plátcem DPH. Na akci byla poskytnuta dotace ve výši 90%, viz smlouvy na dotace v příloze, o DPH ve smlouvách není žádná zmínka, dnes jsem dohledala na stránkách MŽP ještě tento dokument IMPLEMENTAČNÍ DOKUMENT OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2007 – 2013 DPH: DPH je považováno za způsobilý výdaj v případě, že konečný příjemce není plátcem DPH nebo nemá nárok na odpočet DPH na vstupu u činnosti, která je předmětem podpory v rámci OPŽP Leden 2011 proběhla kolaudace, v roce 2011 a 2012 bylo využíváno pouze zdarma, byla jsem proti tomu, aby se fakturovalo a hledala pro pana starostu argumenty pan starosta trval na tom, že bude občanům okolních obcí fakturováno a sepíší se smlouvy s některými obcemi, což nakonec realizoval od 03/2013, i když v roce 2013 to byla minimální částka /jednalo se o 2,14 tun bylo placeno, odvedli jsme i DPH z celkového vybraného množství 24,46 tun, tzn. placeno bylo 9%/, v roce 2014 to bylo zhruba celkem 36 t a zaplaceno bylo 7,8tun což už bylo 22%/. Teď nevím, zda se měl uplatnit odpočet dodatečně a vrátit část dotace, i když mi není jasné, jak v této situaci postupovat.

1. Souhlas se zařazením odděleně na SO1, SO2, SO3  - každé zvlášť na stavbu 021, přes 042. 

Souhlasím s tím, aby se zeleň (SO4) dala ke komunikaci a zpevněným plochám, jako jejich součást. Možná by bylo dobré i rozdělit komunikaci na jednu stavbu a zpevněné plochy, které funkčně souvisí, také na jednotlivé stavby a zeleň mezi ně rozpočítat. 

Herní prvky - lze udělat stavbu hřiště (jako funkční celek včetně zpevněné plochy), případně je přiřadit do stavby zpevněné plochy nadefinované dle doporučení v předchozím odstavci, stejně tak i mobiliář, pokud budou pevně spojeny s plochou, tak bych je nevedla zvlášť. Pokud to budou nějaké přemístitelné věci - pak můžete i na 028 nebo jako soubor na 022 ( na 022 také pořizujeme přes 042, na 028 rovnou a účet 558) - to více záleží na charakteru těch věcí - herních prvků a mobiliáře. Podle toho se rozhodněte. Pozor na tu 028 nesmíte jít, pokud je dotace striktně investiční. 

VRN pak rozpočítat mezi všechny nadefinované majetky např. rozvrhem. Nadefinujete dle rozpočtu jednotlivé majetky - zjistíte podíl majetku jednoho na celku, tímto podílem vynásobíte VRN a výsledek přičtete k hodnotě majetku. Stejný postup bude i u zeleně. Kontrola je, že když sečtete přepočtené hodnoty majetku, že vám vyjde cena díla. 

Oplocení by také mělo být samostatnou stavbou na 021 - má i vlastní kategorizaci. IS

2. to DPH u sběrného dvora - toto není sebemenší problém - jak uvádíte - plátci jste od 1.4.2014 a sběrný dvůr byl stavěn v letech 2010 a 2011. Když jste se stali plátci DPH, tak jste potenciálně u odpočtů daně mohli jít zpět 1 rok - tedy i kdybyste na ten SD ukládali jen fakturovaný odpad, nevzniká sebemenší problém - DPH jste si nemohli uplatnit a beze sporu DPH naprosto správně zůstalo uznatelným nákladem. Samozřejmě tímto nehodnotím, zda neporušujete jiné podmínky dotace (zda jste nebyli omezení v přijímání odpadů za úplatu... - to se ale již netýká DPH) ZN

Obec vybudovala stavební pozemky , které na své náklady zasíťovala. Tyto pozemky sousedí s pozemky/zahrady/ občanů a dle územního plánu obce je možné, aby na něj vlastníci postavili rod.dům. Stavět však mohou za předpokladu, že za připojení na sítě zaplatí obci příspěvek ve výši 100 tis.Kč. Příspěvek je za to, že jim vlastně obec zahrady "zhodnotila" a oni nestaví na obecních stavebních pozemcích, ale na vlastních. Chtěla jsem Vás poprosit o radu, jak tuto skutečnost mám zaúčtovat. Uzavřeli jsme nyní smlouvu o poskytnutí příspěvku s místním občanem, který nám již také příspěvek 100 tis.Kč zaplatil na účet obce. Prosím poradíte?

Já upřímně řečeno si nejsem úplně jist - situace je taková, že třeba za připojení na veřejný vodovod či kanalizaci by se příspěvek vybírat neměl. Nicméně v tomto případě by bylo logické, aby byl aplikován místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku - potom bychom byli v režimu místních poplatků (logicky bychom se vyhýbali potom diskusím, zda se nejedná o plnění z hlediska DPH). 

K tomuto jsem našel například následující:

http://frankbold.org/poradna/kategorie/ostatni/dotaz/povinnost-pripojit-se-na-kanalizaci-poplatek

Neznám podrobnosti tohoto konkrétního případu - samozřejmě zkusit to jako dar je OK - nicméně tady začneme psát, že je to dar za ....- no a začínáme mít problém (samozřejmě ten dar vyloučit nemohu - potom by to bylo na 403 ...). Když z toho neuděláme dar a nebudeme to ani mít jako poplatek, tak se obávám, že výsledek by bylo "poskytnutí práva s odvodem DPH". ZN 

Od roku 2014 patří předmět darovací daně pod daň z příjmů, není proto nutné dělat odhad ceny darované věci. Jakým jiným způsobem je možné stanovit cenu pozemku, který občan daruje obci? Jak bude daněno?

Pro účetnictví oceňujeme na úrovni reprodukční pořizovací ceny - tedy za kolik by se pořídil obdobný pozemek, pokud by byl kupován (tedy podle Vašich znalostí, za kolik se ten pozemek obchoduje). Znalecký posudek není v tomto případě povinný. Zákon o dani z příjmů původně počítal s tím, že by se muselo udělat ocenění podle oceňovacích předpisů - nicméně toto bylo zrušeno a i pro daň z příjmů se použije u vybraných účetních jednotek stejná cena, jaká byla zaúčtována.

V rámci daňového přiznání zatím postupujte tak, že provedete zvýšení základu daně (trochu jsou spory zda na ř. 20 nebo 30 - ono to je ale naprosto jedno)  o hodnotu zaúčtovanou na 401 (protože to nabytí budete účtovat MD majetek/Dal 401). Ještě se to snažíme řešit s MF - nicméně zatím zůstaňte u této varianty.

Jako městský obvod budeme provádět vybudování plynového vytápění a rozvodů teplé vody včetně otopných těles (plynových kotlů s průtokovým ohřevem teplé vody) v bytech obytného domu, který je pronajímán občanům. Chci se zeptat, zda by bylo správně, kdybychom každý plynový kotel včetně rozvodů zaúčtovali do stavby na pol. 6121 nebo raději vyčíslit samostatně rozvody a zaúčtovat jako stavbu 6121 a kotel zvlášť na položku 6122? Uvažuji dobře, pokud by to byl druhý případ, pak DPH u pol. 6122 by bylo základní 21 % a bez RCH a pokud by to byl první případ (vše do stavby), pak DPH ve výši 15 % a RCH?

Nedílnou součást stavby je i kotel, takže vše do stavby na 042, s položkou 6121, odpa 3612 a vše s 15%. 

Předpoklad - že to je kotel v budově - není to středotlak nebo vysokotlak s dálkovým  rozvodem, že ano - dle dotazu to však vypadá na kotle přímo v budově...

Ing. Nejezchleb doplnil - souhlasím - určitě součást stavby, určitě 6121, určitě v PDP a určitě 15%  - je to bytový dům, jak předpokládám z dotazu.

Výdajový pokladní doklad u zboží přijatého na dobírku - máme vystavovat doklad na dodavatelskou firmu nebo na PPL , poštu atd.?

Výdajový pokladní doklad by se měl zásadně vystavovat tomu, komu se peníze fyzicky předávají - dle mého názor na PPL nebo na poštu - je odpovědností pošty peníze zasilateli předat. Vždy je možné do VPD vyplnit obsah případu a dodavatele do popisu případu. 

Ing. Nejezchleb doplnil:  - "hádal" jsem se hodně dlouho, že bych preferoval třeba když proplácím zaměstnanci výdaj na poště, aby se do příjemce psala česká pošta a ne třeba sekretářka - z prostého důvodu, že potom se dobře vyhledává, komu bylo co zaplaceno (ve smyslu moji dodavatelé), když se tam dávaly osoby, tak jsem se dočetl jen toho zprostředkovatele, což je pro mne relativně nezajímavé... - tolik jen moje poznámka, ale v zásadě je správné psát VPD na příjemce peněz.

Obec obdržela nabídku převodu pozemku se stavbami komunikace a inženýrských sítí na tomto pozemku do majetku obce, a to bezúplatně. Převod nabízí vlastník pozemku, kterým je fyzická osoba. Nabízí to proto, že komunikace má sloužit pro přístup na 18 stavebních pozemků v jeho vlastnictví, které nabízí zájemcům o výstavbu RD a potřebuje, aby komunikace se stala komunikací veřejnou, jelikož musí pro každého stavebníka zajistit přístup na pozemek z veřejné komunikace. Podzemní sítě v rozsahu dešťová kanalizace a sítě veřejného osvětlení mají být také převedeny obci. Zastupitelstvo o této věci bylo předběžně informováno na jaře 2015 s tím výsledkem, že je třeba zjistit jak to bude se zdaněním nabytí tohoto majetku. Pokusil jsem se zjistit více u finančního úřadu místně příslušného, ale ani po školení v březnu nemá příslušná paní referentka úplně jasno. Jasno má pouze v tom, že to bude zdaňováno jako příjem, ale jakou sazbou a hlavně jak se stanoví cena (hodnota) pro zdanění příjmu poradit neumí. Podle zákona o daních z příjmu obec podá přiznání, ve kterém hodnotu převáděného majetku ocení (nebo uvede podle smlouvy) a vypočte si a zaplatí zálohu na daň. Ale jak se má správně tento majetek ocenit a zdanit? Je nutno použít skutečnou cenu podle investičních nákladů (nejsem si jist, že ji bude investor chtít odhalit)? Obec, pokud pořizuje obdobný majetek, zavádí jej do účetnictví v plné ceně pořízení, včetně nákladů na projekty a podobně. V tomto případě nejsme investorem a o nákladech nevíme nic. Nebo má být cena určena dohodou převodce a nabyvatele? Nebo je vhodné pořídit znalecký posudek, protože FÚ stejně může provést revizi naší ceny a pořídit posudek sám a pak nám toto dodanit podle ceny vyšší? Rád bych odpovědi na tyto otázky znal do 15.6.2015, kdy zasedá ZO a budu k této věci muset podat nějaké informace. Převod sám moc nespěchá, protože stavby nejsou dosud dokončeny a zkolaudovány a nic nedokončeného přebírat nebudeme. Ale investor chce znát jak se k tomu obec postaví.

Bezúplatný převod se nebude danit daní z nabytí nemovitých věci, ale daní z příjmů právnických osob. Tuto daň platí obec "sama sobě" - v sazbě 19% - tam k žádnému odvodu daně státu nedojde. Ocenění daru věcného pak bude v hodnotě RPC - ocenění dle ZP nebo dle odhadu dle oceňovací vyhlášky č. 441/2013. Dále je možné využít i ocenění dle vyčíslení nákladů dodavatele, případně i mimo oceňovací předpis nějakou kalkulaci RPC - tj. ceny, jakou má majetek v době, kdy se o něm účtuje (MF u VUJ nevyžaduje již ZP od 2015). Takovéto nabytí majetku nemá pro obce žádná velká rizika - dopad má však průběžně na VH, protože se darovaný majetek bude odpisovat. Nevýhodné daňově je bezúplatné nabytí  v případě záměru vkladu do obchodní korporace, ale to se asi tohoto případu týkat nebude. 

Obec má v majetku pozemek sportovního hřiště a budovu sportovních kabin, tento majetek pronajímá TJ. TJ se obrátila na obec, zda by nemohla být u kabin vybudována pergola, že by si sami pergolu postavili, od obce požadovali peníze na nákup materiálu 35000,- Kč. Zastupitelstvo s výstavbou souhlasilo. Částka na nákup materiálu je 35000,-, některé dřevo, plech na střechu a pod. si sehnali sami a sami si pergolu postavili. Hodnota pergoly bude tedy vyšší než těch 35000,-. Jakou hodnotu mám tedy do účetnictví zaúčtovat? A protože se muselo podat ohlášení stavby, bude se jednat o stavbu na účet 021 ostatní stavby?

Ta pergola může jít na ostatní stavby (042), tj. na účet 021 po zařazení. Oceňujeme pořizovací cenou, takže materiál také zaúčtujete 042/321, úhradu s položkou 6121 a odpa např. 3412. Je možné i kombinované ocenění - pořizovací cenou a darem, ale možná je to zbytečné (přesto majetkově přesnější). Pokud jsou schopni "budovatelé" reálně ocenit svůj materiál a svou práci - chtělo by to nějakou kalkulaci, tak by bylo možné na 042 ještě zaúčtovat 042/401 tuto vyčíslenou hodnotu. Toto reálnější ocenění je dobrovolné, ne povinné a bylo by vhodné jej popsat do přílohy k závěrce k odchylce od metod - tj. do části A.3.

Referent úřadu zakoupil kuchyň. linku v Česku pro nebytový prostor od Polského obchodníka a tento nám zaslal fakturu z Polska a s úhradou ve zlotých. Na faktuře je uveden základ (1000ZLO) + 23%DPH (230 ZLO). Jak má město postupovat u daňového přiznání? Linku nám dodavatel nemontuje - jedná se o dodání zboží. Přiznání DPH na řádku 03 vyčíslit základ a daň 23% nebo 21% - dle ČR. Nevíme si s tím rady, děkuji za informaci,

Bohužel toto není moc dobré - asi došlo k tomu, že jste neinformovali polského dodavatele o tom, že se to bude dodávat do ČR (nebo možná chybu udělal on)... - správně to mělo být tak, že on to dá bez polské daně - tedy jen za 1000 ZLO.

Bohužel bez ohledu na to, co udělal polský obchodník, jste povinni provést prodanění v ČR (pořízení zboží v rámci EU) - tedy na ř. 3 a prodanit českou daní - tedy 21% (tu odvádíte na FU). Pokud je to jen trochu možné, měli byste požadovat po polském obchodníkovi provedení opravy - dát mu svoje DIČ a požadovat, aby vystavil fakturu jen na 1000 ZLO. ZN

Podařilo se nám odkoupit pozemek s rozestavěnou stavbou ve středu obce. Jedná se o stavbu nedokončeného nákupního střediska z roku 1988.Kupní smlouva byla podepsána a proveden vklad na KN. Kupní cenu 1,3 mil. Kč budeme splácet v období 2015-2017. Kupní cenu jsem předepsala 042/459 a první splátku zaúčtovala 459/231 3639/6130. Ke dni vkladu na KN zapíšu majetek - pozemek do evidence 031/042 ve výši celé kupní ceny? Nyní budeme žádat o demoliční výměr, stavba se bude rozebírat a materiál se použije na zasypání jámy a pozemek se upraví jako veřejné prostranství. Zatím s tímto pozemkem není jiný záměr, protože náklady na demolici půjdou do miliónů. Náklady spojené s demolicí budou přičteny k hodnotě pozemku nebo se postupuje jinak?

S tím zařazením všeho na pozemek hned při nákupu souhlasíme - cílem je pořízení pozemku a věcně je to asi správnější. Ekonomickou hodnotu ta rozestavěná stavba nemá (respektive ji má spíše zápornou). Ta další věc - pokud by se mělo jednat za normálních okolností o takovéto odstranění stavby (historicky na vlastním pozemku), tak bychom o tom účtovali spíše jako o nákladu. Nicméně tady bychom měli přihlédnout k tomu, že při nákupu byl definován konečný cíl - mít volné veřejné prostranství - protože se dle dotazu může jednat pro obec o dost významnou částku, tak bychom ještě mohli zvolit "nový - možná trochu nestandardní postup"  a dát to  jako investiční výdaj - museli bychom  udělat v tomto případě asi majetek na 029 (něco jako  TZ pozemku - o této možnosti v současnosti se vede s MF  diskuse - máme podán dotaz, jedná se o nový pohled na různá díla krajinotvorby ve vazbě na znění obsahu účtu 031 od 2014). Na účet 029 by se toto zařadilo až po dokončení, pořizování přes 042, s položkou 6129, po zařazení - od dalšího měsíce zahájit odpisování na předp. dobu životnosti. 

V roce 1993 jsme zařadili novou budovu ŠJ a to i s technologií, kterou nemáme oddělenou, odpisy jsme stanovili na 80 let. Nyní jsme prodali ČEZU technologii trafostanice za cenu znaleckého posudku, který stanovil PC 138.000,- a 52% opotřebení je prodejní cena 66.000,-. A já teď nevím jak si poradit s vyřazením z majetku.

Mohli byste toho využít a snížit evidované ocenění o částku dle ZP. Nevím však, zda 52% odpovídá celkové míře opotřebení dle vámi nastavené doby životnosti. Ale pokud ne, tak vyjdeme z odhadu pořizovací ceny 138 tis. Kč. Zjistíte podíl oprávek na vstupní ceně celé budovy (081/021) a tím procentem pak vynásobíte 138 tis. Kč . Takto zjistíme oprávky k trafostanici, odečteme a zjistíme zůstatkovou cenu trafostanice. Ve výši zjištěné zůst. ceny trafostanice zaúčtujeme 553 MD/ 081 D a ve výši 138 tis. Kč ji vyřadíme z budovy školy - tj. snížíme PC i oprávky - zápisem 081 MD/ 021 D. Nevadí, když zůstatková cena bude jiná než prodejní. Prodejní cena se účtuje jen do výnosu: 311 MD/ 646 D. 

Město založilo charitativní fond pro naše občany (soc. slabé rodiny, dlouh. nemocné občany...); máme založen transpar. účet, na který průběžně přichází příspěvky, příjem na tento fond účtujeme 236.0300 §4341 Pol.2321/672.0400+ tvorba fondu 548/419, ale nejsme si jisti....dostává se nám to do našeho rozpočtu, což nechceme....můžete nám, prosím, poradit přesné účtování příjmu a výdeje z tohoto fondu....příjmy na tento fond jsou příspěvky od občanů i organizací, úroky.... bank. poplatky máme osvobozeny... děkujeme za podrobné informace

Vaše účtování je správné - pokud je to peněžní fond, tak to prostě jinak než přes RS nejde účtovat a stejně se musí i rozpočtovat.

Šlo také založit jako sbírku - a tu vést na cizích prostředcích, i to by mohlo dle účelu fondu být, není to pro činnosti města, ale k přerozdělení občanů. Ale vedení sbírky by pak muselo odpovídat i usnesení. Sbírka by se vedla jen zápisy 245/378 při přijetí peněz a 378/245 při výdeji peněz dle účelu sbírky.  

Když je člen zastupitelstva zároveň členem finančního výboru, budou se odměn sčítat?

Ano, odměny za funkce se sčítají - přiznám se však, že jsem to v nařízení vlády nenašla, ale je to v zákonu o obcích v §77, poslední odstavec. 

Dobrý den, kupujeme osobní auto pro obec. Uzavřeli jsme smlouvu o úvěru se Škofinem. Uhradili jsme akontaci 30%, zbytek budeme splácet měsíčně.Pokud uvažuji správně, v případě úhrady akontace a uzavření smlouvy o úvěru se Škofinem, je auto již našim majetkem. Předpis účtuji 042/321 v plné ceně auta úhrada akontace 321/231 6171 6123 .......... 30% vytvoření úvěru 231 8123 / 451 .......... 70% měsíční splátky 451/ 231 8124 .......... dle smlouvy po splacení úvěru 021/042 v plné ceně auta Odpisovat začnu teprve po zaplacení poslední splátky, nebo musím ihned? Děkuji za odpověď.

Pozor - zařazení auta již při převzetí, ne až po splacení - tj. zápis 022/042 ihned - auto jste pořídili, jen budete splácet úvěr.  A odpisování se zahájí měsíc po zařazení, takže také jakoby ihned. Ještě mi tam chybí zaplacení celého auta z úvěru. Pokud vám úvěr pošlou na účet 231, tak máte zápis dobře. Spíše ale bude z úvěru přímé doplacení ceny auta a položka 8123 se vygeneruje programem na základě obratu účtu 451. Takže např. zápis: 321 MD/ 451 6171 6123 D ve výši 70%. Do rozpočtu pak na 6123 100% cenu auta; na položku 8123 70% cenu auta. Jinak máte vše dobře. 

Objednali jsme notebook v hodnotě 11.999,- Kč a zjistili jsme, že nefunguje, tak jsme ho vrátili a objednali jsme jiný dražší notebook u stejného prodejce. Až přijde, tak budu doplácet asi jen 3.000. Jak budu o tomto účtovat?

Také jen 558 a 028/088 ve výši doplatku - tím vám vyjde v součtu  na 558, 028 i 088 hodnota toho dražšího a zařadíte do majetku jen to jedno Inventární číslo dražšího NT. U DDHM, §14, odst. 13 zařazujeme i průběžné pořízení, takže tam není žádná starost. 

Doplnění - Pokusím se lépe vysvětlit - ta odkazováná věta zní:Na konci toho odst.13 je uvedena věta „Toto ustanovení se nepoužije v případě drobného dlouhodobého hmotného majetku“.

 Dlouhodobý majetek můžete zařadit, až když splňuje provozu schopnost ( u nemovitosti vklad do KN, u např. auta - jeho registraci k SPZ...), ale toto se nevztahuje na DDHM - ten můžete zařazovat i postupně jak se postupně nabývá, pak se dá splnit i  podmínka účtovat na 558 a zároveň na 028/088 dle CUS 710. Ale ocenění na jednom inventárním čísle 028 musí být úplné, včetně vedlejších pořizovacích nákladů.