Dotazy

Dobrý den. V minulých letech byla městem zřízena Sbírka pro nalezené psy. Finanční prostředky jsou uloženy na účtu cizích prostředků. Jak tyto prostředky zapojovat do rozpočtu města na krytí konkrétních výdajů? VARIANTA A: - zvyšují se převody vlastním fondům na § 6330, pol. 4132 - zvyšují se výdaje na § xxxx, pol. xxxx VARIANTA B: - zvyšuje se financování na pol. 8115 - zvyšují se výdaje na § xxxx, pol. xxxx VARIANTA C: - zvyšuje se financování na pol. 8115 - zvyšují se výdaje na § xxxx, pol. xxxx - zvyšují se převody vlastním fondům na § 6330, pol. 4132 - zvyšují se převody vlastním fondům na § 6330, pol. 5343 A bude rozdíl v zapojování prostředků minulých let oproti prostředkům aktuálního roku?

Pokud byla sbírka vedena jako cizí prostředky, tj. přes účet 245, což asi ano, když jsou peníze na nich uloženy, tak jediná správná varianta je A. Nelze přes 8115, protože cizí prostředky nejsou rozpočtovými účty - tj. zde se změna stavu na skutečném čerpání nemůže projevit. 

Dotaz: Prosím o odpověď. Již několik let máme rozpočet schodkový, přes financování pol. 8115 + MD zapojujeme přebytek z minulých let, úvěr jsme nikdy nečerpali. Stejným způsobem byl schválen i rozpočet na rok 2015 P 19 228 tis., V 45 174 tis., Financování 25 946 tis. Letos si nový fFinanční výbor vyžádal za duben 2014 výkaz Fin 2-12 - chce zkontrolovat plnění. Pokud nebude na výdajové položce čerpání (domnívám se že u těch vyšších např. 2321 6121 máme 1 400 tis.), tak chtějí rozpočet stahovat (ponížit výdaje rozpočtu). Je to možné? Vždyť rozpočet je schválen na rok. K naplnění a čerpání jednotlivých položek dochází průběžně celý rok, nebo u některých až na konci roku. Pokud by trvali na ponížení výdajů - tak proti financování pol. 8115? Ponížit příjmy není kde. Mohla by nastat i opačná situace, kdy by např. daňové příjmy byly ke konci roku vyšší než rozpočtované a do výdajů by je nechtěli zapojit. To by znamenalo opravit - povýšit daňové příjmy oproti financování? Jak? Jak by se tato rozpočtová opatření rozpočtovala - přes pol. 8115? Např. ponížím výdaje o 2mil. a financování pol. 8115 MD -2mil. Nebo si dělám zbytečně starost a rozpočet se v průběhu roku nesnižuje? V minulých letech byly rozpočtovým opatřením povýšeny příjmy a ve stejné výši i výdaje. Děkuji za odpověď

Rozpočet na výdajové straně v průběhu roku snížit lze, činí se tak prostřednictvím rozpočtového opatření (jde o změnu rozpočtu stejně, jako kdyby se objem rozpočtu např. zvyšoval). Pokud zároveň nedochází ke snížení příjmů, rozpočtuje se snížení výdajů proti položce 8115 se záporným znaménkem (snížením výdajů se rozpočtovaný objem prostředků na bankovních účtech zvyšuje), v případě vašeho rozpočtu by se jednalo o snížení rozpočtového schodku.

Rozpočet je finanční plán a pokud je zřejmé, že se některé výdaje nebudou v běžném roce realizovat, je samozřejmě v pořádku tyto výdaje z rozpočtu vyřadit (nebo prostředky přesunout jinam). Pokud se však s realizací výdajů počítá (jsou již např. uzavřené smlouvy či podepsané objednávky), nelze plánovaný rozpočet těchto výdajů zrušit, došlo by k narušení vnitřního kontrolního systému a zároveň k nebezpečí realizace rozpočtem nezajištěných výdajů, což by bylo významně vytknuto (v případě snížení příslušné části výdajů rozpočtu by tedy také muselo dojít ke zrušení objednaného plnění, aby vyřazené výdaje ve skutečnosti ani nevznikly nebo by muselo být zřejmé, že výdaje sice vzniknou, ale nikoliv v letošním roce - pak by nastupovala otázka rozpočtového výhledu). Je proto třeba pečlivě posoudit, které výdaje se v rozpočtu snižují. Provést to samozřejmě prostřednictvím rozpočtového opatření lze. Finanční výbor nemůže změnu rozpočtu provést sám, může ji zastupitelstvu ale doporučit.

Pokud by příjmy byly vyšší než rozpočtované a nezapojovaly by se do výdajů, lze je také narozpočtovat proti položce 8115 se záporným znaménkem (opět v logice, že objem prostředků na účtu se zvýší a tím se snižuje schodek nebo zvyšuje přebytek rozpočtu).

Závěrem krátká rekapitulace - rozpočtovým opatřením se provádí jakákoliv změna schváleného rozpočtu, nezáleží přitom, zda se objem rozpočtu zvyšuje, snižuje nebo se nemění (např. přesunem mezi jednotlivými výdaji schváleného rozpočtu).

Jak mám zaúčtovat fa - daňový doklad (na základě kupní smlouvy), která je fakturovaná na 1. splátku v květnu 2015 170tis. a 2. splátka v lednu 2016 též 170tis. Jedná se o stroj na opravu komunikace, který již užíváme.

Dle dotazu předpokládám, že pořizujete DHM - tj. zápis bude jen 042 MD / 321 D (volíme krátkodobý závazek, protože druhá  splátka  bude do 12 měsíců). Pak stroj zařadíte do užívání zápisem 022 MD/ 042 D k datu plnění uvedeném na fa. Druhou splátku zaúčtujete v lednu 2016 zápisem 321 MD / 231 odpa např. 2212 , pol. 6122 (6123? pokud bude mít SPZ). K 31.12. závazek 321 bude mít zůstatek ve výši neuhrazené druhé splátky - tj. 170 tis. Kč. 

Naše obec uzavírá darovací smlouvu dle občanského zákoníku o poskytnutí finančního daru ve výši 2.000 Kč s nejmenovanou společností. V jednom z článků této darovací smlouvy se píše: cituji: - obdarovaný dar přijímá a zavazuje se, že jej použije výhradně pro zlepšení kvality života, použije jej na podporu programu pro autistické děti -konec citátu. Je to účelovost? Pokud ano, stačilo by zde jenom uvést, že obdarovaný dar přijímá?

No, to již skoro účelovost je, lepší je nějaké obecnější ustanovení, jinak by byl pro vás jistější režim dotace - je to na vedení, zda půjde do rizika od počátku neplatného případu, částka je nízká. Správní delikt to není - zde je částka pod 50 tis. Kč, tj. smlouva se nezveřejňuje a na program ke zveřejnění to také není. 

Vv naší obci před lety soukromý investor koupil pozemky, vybudoval inženýrské sítě, část komunikace a postavil rodinné domy nebo jen prodal stavební parcely. Bohužel mu později nejspíš došly peníze a velká část komunikace není dodělaná a občané jezdí po kamenité cestě. Obec provozuje vodovod a kanalizaci a je plátcem DPH. V letošním roce jsme se dohodli, že od něj všechno obec převezme do majetku a komunikaci obec dodělá na vlastní náklady. Jedná se o pozemky za 612tis., vodovod 607tis., kanalizaci 1740tis. a nedokončenou komunikaci 1390tis. Jedná se nám o to, jestli je pro nás výhodnější majetek koupit za 1,- Kč, zaplatit daň z převodu nemovitostí 4% (cca 173 tis. podle odhadu) a zařadit. Nebo převést na základě darovací smlouvy (k tomuto se spíš přikláníme) v hodnotě 4349tis., zařadit do DPPO 2015 a zaplatit (proúčtovat) daň cca 652tis. sami sobě. Nebude nám o tuto částku FÚ krátit daňové příjmy? Ještě nás napadla varianta nechat vypracovat od FÚ závazné stanovisko k posouzení. Doufám, že jsem to napsala srozumitelně. Předem děkuji za odpověď.

Pokud si ten majetek obec chce nechat a nebudete ho dále někam vkládat (myslím tím vodovod, kanalizaci), tak by mělo být vhodnější bezúplatné nabytí.

Ta varianta koupě za 1 Kč - ta je trochu "nebezpečná" - obce skutečně daň z nabytí hradí ze sjednané ceny (odhad nemusí být), ale samozřejmě ta 1 Kč je řekněme hodnota neobvyklá (i když o tom uvažuji - ono by to bylo případně vyhodnoceno spíše případně jako zastřený dar - no a potom bychom zase byli u toho - daň z nabytí by nebyla, ale bylo by to potenciálně k přidanění), Tak si myslím, že je lepší rovnou do toho jít "bezúplatně" než přemýšlet o tom, zda to bude či nebude vyhodnoceno jako zastřený úkon ...ZN

Převod prostředků z BÚ na podílové listy (déle než 1 rok). Účtovala jsem 262/ 231 (pol. 8128) 1 mil. Kč; 069 (pol.8127) / 262 1 mil. Kč. Dotaz zní, jak mám zaúčtovat poplatky 11.997, nebo mám na 069 vést v pořizovací ceně, tj. 1 mil. . Do emailu Vám zasílám předmětný výpis. (Položky 8127 a 8128 se rozpočtují ??) Děkuji za odpověď.

To účtování 069 - to není dobře, tam položka 8127 nepatří, mělo se zaúčtovat jen 069 MD/ 231 8128. Pak je potřeba i položku 8128 rozpočtovat. Položku 8127 budete rozpočtovat až při prodeji podílových listů. Podílové listy veďte v pořizovací ceně, tj. 1 mil. Kč. O zaslaném výpisu na mail nebudete účtovat nic. Jen když vám přijde výpis s datem k 31.12., tak byste měla přecenit na RH zápisem - když vyšší než 1 mil. Kč - 069 MD/ 664 D, když nižší než 1 mil. Kč 564 MD/ 069 D. Do doby prodeje by se nic jiného účtovat nemělo, ani přes účty, ani přes RS. Vámi zvolené účtování se týká jen termínových vkladů - toto jsou již peníze vydané a jsou za ně pořízeny "akcie". 

Obec rekonstruuje z dotace od ROP Střední Čechy část průjezdové komunikace. V rámci rekonstrukce je nutné provést u některých občanů úpravy příjezdů k jejich nemovitostem. Stavební firma toto provede, jde o soukromé pozemky lidí, takže samozřejmě nepůjde z dotace, lidé si to sami zaplatí, ale obec se jim usnesením zastupitelstva rozhodla poskytnout příspěvek ve výši 30% nákladů. Stavební firma chce vystavit celkovou fakturu obci a obec pak bude jednotlivým lidem vystavovat faktury ponížené o příspěvek obce. Jak se bude účtovat?

Doporučila bych zaúčtovat takto: přijatou fa za příjezdy k RD zápisem 377 MD ve výši přefakturace a 572 MD ve výši příspěvku obce /321 D. Úhradu fa dodavateli zápisem 321 MD / 231 2212 pol. 6371. Úhradu od občanů pak 231 2212 6371 minus D/377 D. Doufám, že se to stihne do konce roku, jinak se ozvěte. Chtěla jsem Vás jen upozornit, že je to rizikový způsob, že vy uhradíte a od lidí si necháte zaplatit - zvažte, zda nepřijmete na ten jejich podíl zálohy. Např. v režimu, že jen ten, kdo dá zálohu, dostane příspěvek. Máte nějak řízena rizika, co uděláte, když vám podíl občané nezaplatí?  

Sestavuje město také "Výroční zprávu"? Domnívám se, že ne. Má povinnost město zveřejnit účetní závěrku? Případně má povinnosti ji zveřejnit před projednáním v ZM?

Jestli myslíte zveřejnění ve sbírce listin - tím, že obec není v OR, tak ne.

Protože obec nepodléhá auditu povinnému, tak ani nemusí dělat výroční zprávu. Ani ostatní ustanovení ve vazbě na §21 se na obce nevztahují (zákon o účetnictví).

Ještě je tady zvláštní předpis o zvěřejňovaných informacích: 442/2006 Sb. , ale tam jsem u obcí - povinných subjektů v příloze č. 1 - také nenašla povinnost zveřejnění účetní závěrky. Víceméně se dá říci, že ji zveřejňuje na svých stránkách MF. 

Mně to připadá jako důležitý dokument - po schválení bych zveřejňovala - ale to je možná jen můj názor :o). 

Investiční akce ČOV, dotace v celkové výši 77,24%, obec plátce DPH: během výstavby byla zjištěna chyba v projektové dokumentaci (vada statiky) a následně obec doobjednala doplnění výztuží a dilatačních prvků. Nyní bude po projektantovi chtít uhradit 77,24 % z ceny této doobjednávky (náhrada ve výši dotace, zbytek by musela stejně uhradit). Projektant si vyřídí následně škodu z odpovědnosti u své pojišťovny. Vystavím tedy fakturu projektantovi jako úhradu vícenákladů na betonové výztuže a prvky. Myslím, že s DPH, ale nevím, jestli v režimu PDP?

Tento případ rozhodně není zdanitelným plněním - jedná se o náhradu škody, kterou požadujete po projektantovi (jemu žádné práce nedodáváte). Tedy na fakturu uveďte, že účtujete náhradu škody a z hlediska DPH dejte, že to není předmětem daně a rozhodně nic nedaňte a do přiznání nikam neuvádějte. ZN

Obracím se na Vás s prosbou o zaslání vzorového účtování energií" Předpis faktury a dobropisu /r.2014/ Přepis zálohy /účtuji na účet 314//r.2014/ Úhrada faktury,úhrada dobropisu /r. 2015/ Odúčtování záloh /uplatňujeme DPH/

Úhrada záloh: 314 MD , 343 MD/ 231 D + RS

ke konci roku dohada spotřeby (např. ve výši záloh): 502 MD/ 389 D

Vyúčtovací fa - přeplatek záloh : 389 a +/- 502 MD a 343 MD/ 321 D

zúčtování záloh do výše závazku: 321 MD/ 314 D a 343 D

přijetí přeplatku na zálohách: 231 MD/ 314 D

Doporučuji zkusit zadat do vyhledávače v dotazech např. heslo 314 - je odpovězeno především v minulých letech hodně o zálohách a jejich zúčtování. 

Zastupitelstvo obce 25.2.2015 schválilo vyvěšení záměru o prodeji rodinného domu a pozemku za cenu 500.000,-Kč. Znalecký posudek byl vyhotoven již v roce 2011 na částku 600.000,-. Při schválení zastupitelstvem jsem měla přecenit reálnou hodnotou, můžu přecenit v tomto měsíci s uvedením, že přeceňuji k datu schválení záměru prodeje? A přecenit na cenu dle znaleckého posudku z roku 2011 nebo dle ceny schválené zastupitelstvem? Účetní hodnota nemovitosti 130.699,-, oprávky k 31.12.2014 57.075,-, zůstatková cena 73.487,-dle účetního programu, dle oprávek 73.624,-. stavební pozemek – zastavěná plocha 1.497,60 pozemek – zahrada 3.626,70 Dle směrnice k RH máme hranici 260 tis. Přecenění RH(dle znal.posudku): zrušení oprávek 081 10 MD / 407 30 D 57.075,- navýšení ocenění 021 10 MD / 407 30 D 469.301,- (600.000-130.699) Peníze za nemovitost přišli nyní na účet a teprve bude podán návrh na vklad. zaúčtuji příjem jako zálohu 231 3639 3112 MD / 324 D K datu podání návrhu na vklad zaúčtuji: předpis prodeje 311 MD / 646 D 500.000,- vyúčt. zálohy 324 MD / 311 D 500.000,- vyřazení 553 MD / 021 10 D 600,000,- 554 MD / 031 60 D 1.497,60 554 MD / 031 50 D 3.626,70 zaúčtování rozdílu z ocenění 407 30 MD / 664 40 D 526.376,- Ko: 646 (500tis.) + 664 (526.376) – 553 (600tis.) = 426.376 500tis. – 73.624,- = 426.376

Lze takto postupovat - ale přecenila bych na částku 500 tis.  - tj. na prodejní cenu. ZP je docela staršího data a od 2015....i kvůli nenadhodnocování aktiv. MF se již "ústně" několikrát přiklonilo k přecenění na očekávanou realizační cenu (případně sníženou o náklady z prodeje, např. o daň z nabytí nem. věcí...). 

Potom ještě chybí převod na 036 zápisem 036/021 a při vyřazení 553/036. Na RH stačí přecenit jen budovu, na budovu a pozemek se rozpočítává dost složitě, kdyby se jednalo o významnější částky, tak by to ale bylo vhodné - ale ve výsledku to vyjde skoro stejně, jen dojde k nepřesnostem mezi účty 553 a 554 - významnost a případné rozdělení na RH budovy a RH pozemku by se mi lépe posoudilo, kdybych věděla, v jaké výši v ZP jsou oceněny jen pozemky. Případně doplňte na mail iva@obecuctuje.cz. 

Dobrý den, nastala u nás na městě situace, kdy město darovalo kraji a naopak kraj městu, pozemky, které měla a má svěřené krajská PO. Darovaný a obdarovaný ve smlouvách, vlastníci pozemku (KN) darovaných i obdržených byl a je kraj. Tudíž jsem v PAP zadali partnera kraj. Jenže v křížových kontrolách máme rozdíly s krajem i s jejich PO, krajským účetnictvím tyto pozemky vůbec neprošli, jelikož je právě měla ve správě PO a do správy i nabyla, tak jen ona o nich účtovala. Kraj nyní chce, aby si město partnera změnilo a pohyby na PO přeúčtovalo....je to záležitost z roku 2014, nezdá se mi to úplně správné... Další otázkou je, zda se to má změnit i v evidenci majetku, nebo nabytí nechat od kraje. Prosím o Vaše vyjádření pro případ, že by se nám tato situace opakovala.

U evidence PAP je důležitější než vlastník  ten, kdo aktiva předává a přebírá do svého účetnictví, takže je správněji jako partner aktiva krajská PO. Toto mělo být ve smlouvě jasně uvedeno, kdo je vlastník a kdo majetek předává, případně přebírá, vhodný by byl přímo text, kdo je partnerem aktiva nebo partnerem převodu. Otázkou však zůstává, jak se to Vy máte dozvědět.  Je to trochu divná situace, že kraj napíše smlouvu a neuvede v ní rovnou krajskou PO jako dalšího partnera smlouvy - tj. toho kdo majetek povede nebo pozbyde ve své rozvaze - pak by měl mít zase kraj nějaký předávací protokol k majetku na svou PO, takže se v jeho účetnictví mělo projevit a jasně si označit partnera PO při předání majetku k hospodaření mezi krajem a svou PO - nevím však, jak mají nastaveno, třeba mají nějak ošetřeno vnitřními pravidly se svými PO. Správněji by bylo určitě si zajistit vlastní majetkovou evidenci a vás do toho s prominutím netahat - jako jeho věc, co si dělá s majetkem. Pokud trvají na opravě, tak by Kraj  vám měl k volbě partnera dát  jasnou dispozici typu: " ano, jako kraj jsem vlastník, ale majetek se předává k hospodaření  PO  X.  Bez písemného pokynu s nějakým vysvětlením, proč má být partnerem aktiva někdo jiný než partner smlouvy nejste oprávněni tuto opravu udělat (telefonování asi nestačí). 

Obec má zřízen soc. fond, o kterém účtuje na ZBÚ, nemá veden zvláštní účet. Účtujeme přes účty 401 a 419. OZ rozhodlo, že ze soc. fondu uhradí za nájemce /který již ukončil nájemní smlouvu/část nezaplaceného nájemného a záloh za služby. Jak účtovat úhradu ze sociálního fondu.

Ten SF, pokud není veden na zvláštním účtě, je spíše tzv. "pseudofond" - jedná se jen o vázané peníze. Účetně má řešení - vše se účtuje stejně jako u ZBÚ, jen se ve výši fondu zobrazují zdroje - 401/419 při navýšení vázaných prostředků, 419/401 při jejich čerpání. 

Tomu usnesení moc nerozumím - ten dluh se týkal zaměstnance? Jen upozorňuji, že pokud zastupitelstvo schválilo nějaký statut - pravidla fondu a tento případ v nich není, tak se musí toto usnesení provázat se změnou pravidel fondu. 

To zaúčtování je trošku oříšek - protože vy si vlastně nemůžete ten nájem jakoby sobě zaplatit - jedná se o jednu účetní jednotku. Takže vy odepíšete pohledávku zápisem 557/3xx jako zaniklou - víceméně je to vlastně prominutí. A u SF by mělo být jen 419/401. Upřímně Vám řeknu, že přehlednější by bylo pohledávku rovnou zastupitelstvem prominout a ten fond do toho netahat, případně druhé usnesení, že se zdroje fondu o tuto částku snižují - ale to by předpokládalo tu změnu pravidel SF. K žádnému pohybu peněz na běžném účtě nedojde, takže přes RS je zbytečné vymýšlet účtování.   

Od letošního roku vybíráme od občanů poplatek za provoz systému shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu dle zákona č. 185/2001 Sb. Účtujeme na položku 1337, DPH na vstupu neuplatňujeme. Od 1.6.2015 máme uzavřenou smlouvu s našimi zřízenými příspěvkovými organizacemi o využití systému pro nakládání s komunálním odpadem, tzn. že budeme zprostředkovávat vývoz kom.odpadu příspěvkovým organizacím (školám). Budeme jim vystavovat fakturu. Jak to bude s DPH na vstupu a na výstupu? Asi to pro nás již při fakturaci nebude místní poplatek, ale služba? Na jakou položku účtovat? Je možno účtovat přes systém přefakturace bez DPH? Došlá faktura 377/321 platba 321/231.3722.5169, vydaná faktura 311 / 377 platba 231.3722.5169???? Nebo položka 2111 a uplatnit DPH na výstupu????? Od dodavatelské firmy bude s největší pravděpodobností chodit jedna společná faktura.

Stav je takový, že jste je zapojili do systému sběru odpadů a stanovili jim asi nějakou cenu za toto zapojení. Toto zapojení již není výkonem veřejné správy a skutečně podléhá DPH (jedná se o odpad od právnických osob - nikoliv fyzických nepodnikajících osob - tedy charakter odpadu je "odpad obdobný komunálnímu odpadu" - slovy vyhlášky).

Faktura tedy s DPH, sazba bude 21% - neboť to není likvidace komunálního odpadu. Dodavatelská firma by správně v případě tohoto zapojení měla udělat to, že fakturaci rozdělí za část:

a) komunální odpad - sazba 15%

b) ostatní odpad - sazba 21% (ten z těch zapojených PO).

Vy byste potom měli mít nárok na odpočet DPH z té části faktury, která se vztahuje k tomu odpadu, který dále budete fakturovat (položka by byla skutečně ta 2111 a byla by to služba na 602).

Druhá varianta - pokud to budete skutečně jen přeúčtovávat (v naprosto stejné hodnotě ...) - tedy budete se tvářit, že jen zprostředkováváte, tak by to šlo i v režimu mimo DPH - ale já si nejsem jist, zda to tak bude - potom ta Vaše varianta s 377 by byla možná. ZN

Obec za účelem zvýšení bezpečnosti vybudovala z inv. dotace ROP přechod pro chodce za 1,5 mil Kč, který vede přes komunikaci kraje. Realizací projektu došlo k rekonstrukci chodníku, k vybudování semaforu a osvětlení přechodu. Mohu všechny tyto práce vyfakturované společně v jedné faktuře zaúčtovat dohromady jako jednu stavbu (přechod) na 2212 pol. 6121 a zavést do majetku na 021 nebo mám vyčlenit částku za semafor a účtovat o jeho pořízení na 2212 6122 a do majetku jej zařadit na 022 a zbytek jako stavbu?

Semafor je spíše technologií - tam bych účet 022 s položkou 6122 doporučila. 

Jen ještě zvažte u té stavby přechodu - zda se nejedná o TZ jiného vlastníka, evidence na 021 je stejná, jen to chce poznámku na kartu majetku, že je to TZ stavby jiného vlastníka s povolením vlastníka. Zde je problém, že není přechod od komunikace oddělitelný. 

Chodník je majetek obce. 

Osvětlení - ačkoliv zákon o pozemních komunikacích považuje osvětlení komunikací za nedílnou součást komunikace, u obcí zpravidla postupujeme cestou oddělené evidence, tj. osvětlení přechodu lze také vést jako stavbu samostatnou -  v logice, že je majetkem toho, jehož jménem a na jehož náklady byl pořízen.