Dotazy

Byli jsme vyzváni k podání daně z převodu nemovitostí za prodanou plynofikaci. Podali jsme přiznání k dani a daň zaplatili. Protože prodej proběhl v roce 2012, bylo nám vyměřeno penále a pokuta. Jakým způsobem postupovat při žádosti o prominutí tohoto příslušenství daně a jaké uvést zdůvodnění žádosti? Ještě prosba - některé obce rozporují, že prodej plynofikace dani z převodu nepodléhá. Jaký je váš názor?

Toto je skutečně problém - já jsem se převodům sítí a dani z převodu věnoval ve dvou dokumentech:

a) březen (14.3. 2015) - v daňové metodice je dokument k připravované novele zákona o dani z nabytí nemovitého majetku - je zde i pasáž týkající se sítí. Je zde výňatek z důvodové zprávy, kdy přímo MF připouští velké nejasnosti, v jakých případech je to věcí movitou a kdy nemovitou (ten návrh směřuje od 2016 k vyjasnění záležitosti) - pokud byste se chtěli bránit proti tomu výměru a postupu FU, tak je to celkem dobrý podklad k tomu, aby se poukázalo na nejasnost zákona (která je ze strany MF připuštěna) - vlastně by argumentace měla směřovat k tomu, že zrovna ve vašem případě to byla movitost, nikoliv nemovitost

b) materiál z 19.2. - dlouhodobý majetek - stavby, kde se mimo jiné zabývám i problematikou, zda síť je nemovitost či movitost a dávám i odkazy na články, kde argumentují, že je to movitost (a tudíž bez daně z nabytí nemovitého majetku).,

Moje vnímání je vyjádřeno v těch dokumentech - myslím si, že ta záležitost moc jasná nebyla a až nový občanský zákoník posouvá tyto stavby jednoznačněji do pozice nemovitostí (ale váš případ je ještě před novým občanským zákoníkem). Tedy je na vás, zda se chcete zkusit hádat - základem by bylo, že budete mít rozbor právníka, že ve vašem případě to byla věc movitá (v pozici starého občanského zákoníku z důvodu "absence pevného spojení se zemí") - jak to dopadne nevím.

U převodů po 1. 1. 2014 již doporučuji dívat se na plynovod jako na nemovitost.

Pokud se týká případné žádosti o prominutí penále - nyní je to již možné - asi bude nejlepší, když Vám dám odkaz na čerstvou info GFŘ - je to ten pokyn GFŘ D-21:

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/legislativa-a-metodika/pokyny-d/casove-cleneni/2015

ZN

Dobrý den, prosím o radu. Obec má vlastní ZŠ a MŠ. Pro veliký zájem o umístění dětí do školky, se zastupitelé rozhodli, že vybudují „odloučené“ pracoviště MŠ. Obec zaplatí opravy budovy, úpravy terénu apod. Ale není mi jasné, kdo by měl správně platit vybavení školky, jako jsou lehátka, stolky a stoličky, vybavení kuchyňky (jen na výdej přivezených svačin a obědů), hračky apod. Zda obec nebo na toto vybavení pošleme peníze ZŠ a MŠ a ty si vše uhradí sami?

Ještě před rokem by to bylo jedno - mohla pořídit obec a PO předat k hospodaření (svěřit) nebo bezúplatně převést do vlastnictví PO. Od letoška kvůli určité nejistotě ve zdaňování darů je bezpečnější dát na toto vybavení příspěvek provozní PO a aby si jej pořídila ze svých prostředků. Je to i správnější z hlediska věcné příslušnosti nákladů. 

Dnes jsme s paní auditorkou narazily na jeden problém. Hranici pro evidenci drobného majetku máme stanovenou ve výši 3.000 Kč, s tím, že je ve směrnici uvedeno, že majetek pod 1000 Kč neevidujeme nikde a od 1.000 Kč do 3.000 Kč evidujeme pouze mimoúčetní evidencí - v sešitě, (účet 501)aby nějaká evidence byla. Na podrozvahu neúčtujeme. Paní auditorka je názoru, že to takto být nemá, že si máme do směrnice stanovit, že pokud je předpokládaná doba použitelnosti delší, než 1 rok, pak musíme majetek i nižších částek dát do podrozvahy + nákl. účet 501, pol. 5137). Mimoúčetní evidence prý být nesmí. Děkuji za Váš názor

Správně je stanovit, že majetek pod hranici 3 tis. Kč považujeme za krátkodobý. Do směrnice k účetnictví si uděláte výčet OTE (operativní evidence) a dáte tam např., že zde evidujete materiál s větším rizikem zneužití v hodnotě od 1 tis. Kč. Jinak opravdu není dobře DDHM pod stanovenou hranici vést v OTE - ten by se pak měl vést účetně na 902 - tj. účetně na podrozvaze. Ale není dobře říct, že se mimoúčetní evidence čehokoliv vést nesmí, to je věc vnitřní (např. skladové zásoby při účtování B jsou také mimoúčetní evidence). 

Dobrý den, prosím o kontrolu rozpočtové skladby a nákl.účtů: Daň z nabytí nemovité věci 538 / 231 6399 5362, pokuta z Úřadu pro zast. státu ve věcech majetkových 542 / 231 6409 5363. Z FÚ nám vrátí přeplatek na dani z převodu nemovitostí za minulé roky - jak zaúčtovat (výnos.účet + rozp.skladba). Děkuji.

U té daně z nabytí nem. věcí - v případě, že jste prodávali, je dobře, ale doporučuji tam odpa 3639. V případech, že jste nabyvateli, je správněji ji dohadovat do pořizovací ceny nemovitosti (přes 042 s položka 6130 nebo 6121). 

Pokuta je zaúčtována dobře. 

Přeplatek vrácený zaúčtujte např. takto: 231  3639 pol. 2222 MD / 649 D. Účet 649 volím dle §69 vyhlášky č. 410/2009 - náhrada minulých nákladů. 

Při výpočtu místního poplatku za odpady - částky variabilní, se používá výraz "částka stanovená obcí na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu". Co lze vnímat pod slovy "skutečné náklady obce předchozího roku"? Pohled: 1. z hlediska rozpočtu, kdy součty paragrafu 37.. uvidí zastupitelé hezky v rozpočtu 2. z hlediska účetnictví, kde by pohled na skutečné náklady roku znamenal zahrnutí dohadných položek, součástí není DPH, atd?

Náklad není výdaj - pokud je v zákoně náklad, tak by se mělo dle mého názoru vyjít z nákladů a ne z výdajů. I výnosy budou obsahovat předepsané a neuhrazené platby plátců. Podle mě jednoznačně z nákladů i když to zastupitelé tak hezky nevidí jako výdaje. Ohledně DPH - při svozu komunálního odpadu se jedná o veřejnou správu, takže tam není nárok na odpočet, takže DPH na vstupu je součástí nákladu (to jen, že to v tom dotazu vyznívá jako náklad bez daně, to by nebylo dobře). 

Prosím o postup účtování valutové pokladny v EUR. Zatím jsme valutovou pokladnu nikdy nepoužívali. -výdej z korunové pokladny 20 000,-Kč ( výměna ve směnárně) -příjem do valutové pokladny -výdej zálohy na pracovní cestu zaměstnanci v EUR (vše) -vyúčtování zálohy zaměstnancem,( budou předloženy doklady o úhradě za ubytování, stravné dle vyhl. 242/2014.) -výměna zbylé částky zpět na Kč -výdej z valutové pokladny -příjem Kč do korunové pokladny

Základem pro rozhodnutí o účtování je to, jaký se rozhodnete aplikovat kurs - v zásadě máte následující možnosti:

a) zvolit si nějaký pevný kurs ČNB - tedy třeba určíte, že budete mít roční pevný kurs podle kursu k 1.1. (nebo pevný měsíční ...) - potom pokud ty operace uděláte v jednom měsíci, tak je provedete ve stejném kursu a kursový rozdíl Vám vznikne až na konci

b) pracujete s denním kursem ČNB - tedy ke každé opraci bude denní kurs

c) u hotovostní operace převodu Kč na na EUR ještě můžete použít kurs, za který je Vám hotovost převedena (třeba ze směnárny) - tedy při této transakci nevznikne kursový rozdíl.

Protože jste mi nedala konkrétní čísla, tak zkusím naznačit to potenciálně "nejvariabilnější - tedy aplikace "denního kursu".

Potom to může vypadat následovně (budu používat imaginární kursy a hodnoty):

- použití 2770 Kč na nákup 100 EUR .

 výdej z tutemské pokldany  MD 262/Dal 261tuz   2770 Kč

 příjem do pokladny EUR (kurs ČNB 27,50) - MD 261eur/Dal 262   2750

 zúčtování kursového rozdílu              MD 563/Dal 262     20 Kč

- poskytnutí zálohy  90 EUR (kurs ČNB 27,40) - MD 335/Dal 261eur    2 466

- vyúčtování zaměstnancem - spotřeba 85 EUR - kurs vyúčtování 27,45 EUR

            MD 512/Dal 335   2 333,25 Kč

   vratka zaměstnace 5 EUR (pro jednoduchost stejný den - tedy v kursu 27,45) - 

           MD 261 eur/Dal 335   137,25 Kč

  zúčtování kursového rozdílu na 335 (těch 0,05 Kč na EUR) - MD 335/Dal 663 - 4,5 Kč

Výdej z valutovépokladny 15 EUR (kurz 27,65) - MD 262/Dal 261eur - 414,75.

Příjem do Kč - podle kursu směnárny - třeba 27,40 . MD 261tuz/Dal 262 - 411 Kč.

Kurzová ztráta (0,25 Kč na jedno EUR) - MD 563/Dal 262 ve výši 3,75 Kč

Zúčtování kurzového rozdílu ve valutové pokladně - zůstatek 0 EUR, ale v Kč díky pohybům kurzu  - 6,5 Kč - MD 563/Dal 261eur (tím by se v účetnictví měla dostat 261eur na nulu) ZN

V prosinci 2014 jsme vyfakturovali vytěžené dřevo z lesů ve vlastnictví obce, v současnosti jsme zjistili, že podklad pro základ daně byl nižší než ve skutečnosti(špatně spočítaný podklad pro fakturaci), v květnu 2015 jsem vystavili opravný daňový doklad, z kterého vznikl doplatek pro odběratele. Musíme podat dodatečné přiznání k DPH na 4.Q./2014 a jaký datum DUZP(případně uplatnění daně) máme uvést. Chybu jsem zjistili v květnu 2015. Jedná se o 40 tis. v základu daně.

V tomto případě jste chybně stanovili základ daně a skutečně jste povinni zvýšit základ daně a daň a to v rámci dodatečného daňového přiznání (je to oprava chyby v tomto případě). Na dokladu bych v tomto případě měl uvést původní DUZP (není to ta oprava podle §42 zákona o DPH) - při vyplňování dodatečného přiznání máte uvést do přiznání datum zjištění chyby - nesmí být, pokud si pamatuji, starší 30 dní od okamžiku podání dodatečného přiznání  - tedy asi to bude shodné s datem vystavení toho dokladu, kterým je oprava provedena (tedy ten květen). ZN

V roce 2009 koupila obec trafostanici za 150.000,- Kč, která byly zprovozněna snad v roce 1974. Trafostanice doposud není zařazena v majetku. Nyní proběhla její totální obnova pro úplné zastarání za 267.000,- Kč. Jakým způsobem účtovat, zda nějak zohledňovat i kupní cenu, byť by již dnes byla v podstatě byla odepsaná nově máme počítat snad s dobou odepisování 20 let než bude muset být znovu rekonstruována.

Já bych byla pro nápravu stavu plně. Vy máte info, že jste trafostanici koupili, víte pořizovací cenu. Dáváte ji životnost tak 20 let. Tak to udělejte takto - zaveďte do majetku tu původní a to přes jakoby chybku roku 2011 - jako plně odepsanou zápisem jen 021/401 a 406/081 , obojí v pořizovací ceně. Letos navyšte o TZ - rekonstrukci a dejte životnost 20 let. Toto vám nemůže nikdo vyčíst, je to oprava účetnictví - to mimochodem jde opravit vždy a nejde o život :o) a budete mít vnitřní klid. 

Na velikonočním trhu v rámci kulturního programu nám hrála jedno dopoledne slovenská cimbálovka. Vystoupení bylo v březnu, v dubnu nám přišla faktura v částce 500 eur. fakturoval "František Novák - FN Slovakia" (jméno jsem si vymyslela), má ič i dič, ale současně je uvedeno, že dodavatel není plátce DPH. Pro občany byl kulturní program zdarma, nevybíralo se žádné vstupné. Místo plnění je v ČR, mělo být asi prodaněno už v březnu....Nebo daň v tomto případě neřeším z důvodu, že službu poskytnul neplátce. Moc děkuji.

V tomto případě je skutečně problém - od roku 2013 je jedno, zda danou službu poskytuje plátce či neplátce. Předmětem daně je přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku a podle §108 jsem povinen přiznat daň. Musím říci, že dle mého názoru bych nemusel přiznávat daň pouze v situaci, když by daná služba byla podle zákona osvobozená od daně - to by byla kulturní služba, nicméně poskytnutá neziskovou organizací (osvobození se netýká činnosti fyzických osob ...) - to bohužel není váš případ. Vychází mi tedy z toho, že v tomto případě jste povinni provést prodanění k datu uskutečnění dané služby - tedy mělo se tak stát v březnu.  ZN

"Zdědili" jsme rozdíl mezi zůstatky účtů 236 a 419. Rozdíl vznikl někdy v minulých letech. Snažila jsem se dohledat, jak a kdy tento rozdíl vznikl. Ale po změnách účtů ( z 917 na 419) a ve více analytikách si myslím, že to není reálné. Prosím poraďte, jak tento rozdíl (cca 1 mil) opravit - (přeúčtovat mezi účty 419 a 401)? Děkuji.

Opravdu toto stačí - jen rozdíl zúčtovat ( 419/401 nebo obráceně, podle toho, kde v okruhu rozdíl vzniká) a více neřešit, jiným způsobem  chybka stejně nevznikla a toto je  jen "technické" vyrovnání okruhů. Mimochodem, žádný závazný předpis vyrovnání okruhů nepožaduje, je to jen logická vazba. Někdo dělá vyrovnávací zápis např. za celý rok najednou, neúčtuje ke každému pohybu na fondech. 

Jedna soukromá firma se sídlem v naší obci se rozhodla opravit komunikaci, která je v majetku obce na své náklady. S obcí je sepsaná pouze dohoda o této opravě, ve které je uvedeno, že oprava bude hrazena jako pomoc obci a vůči obci si firma nebude činit žádné finanční nebo jiné nároky. V této dohodě je také vyčíslena oprava a to na 800 000,- Kč. Prosím o pomoc, zda se celá tato záležitost má nějak projevit v účetnictví ( máme na to pohlížet jako na dar) ?

Při předání akce by šlo zaúčtovat 511 MD / 672 D, pro zobrazení případu v účetnictví je to asi vhodné. Jako podklad k účetnímu dokladu by byla ta dohoda a nějaký zápis o předání stavby nebo spíše akceptace dokončené opravené komunikace vlastníkem...

Obec pronajímá byty ve svém vlastnictví a jedna nájemkyně se na obec obrátila s prosbou, že potřebuje koupit nový brutar na ohřev vody (cca za 8.500Kč). Ve vybavení bytu není, proto požádala obec, aby jí ho koupila s tím, že ho bude měsíčně splácet (max. 500Kč/měsíc) při platbě nájemného. Nájem platí velmi nízký, ale přesto možná starosta rozhodne, že na ten brutar jí obec přispěje 1.000Kč z celkové ceny. Jak o tom mám účtovat? Jako o přeprodeji nebo jako o půjčce? Pokud to bude jako o půjčce vztahuje se i na tento případ zákon 250/2000Sb.? Musí to schválit ZO a musíme sepsat veřejnoprávní smlouvu? V podstatě ani nevíme přesnou cenu nového brutaru, dokud se neobjedná. 2. Ještě jedna věc, Občanské Sdružení požádalo (pouze ústně) obec o příspěvek pro děti na taneční kurzy. Sdělila jsem jim, že musí požádat písemně, pak to musí schválit ZO, bude následovat veřejnoprávní smlouva, kterou schválí starosta obce a poté jim bude příspěvek vyplacen. Na základě smlouvy budou muset předložit vyúčtování příspěvku. Nemohl by starosta poskytnout finanční dar v té výši příspěvku? Muselo by ZO schválit ten dar? Jedná se o cca 3.000,-Kč. 3. A poslední věc obec bude zařizovat pohřeb zemřelého občana, který sice příbuzné má, ale nikdo se k němu nehlásí a pohřeb zařizovat nebude. Fakturu za pohřeb budeme hradit takto: předpis 462MD/321D, úhrada 321MD/231 3632 5192D? Budeme se snažit požádat MMR o úhradu pohřebného, ale až po dokončení dědického řízení. Jakmile podáme žádost na MMR o proplacení pohřbu bude 346MD/462D a úhrada z MMR 231MD/346D. Je to tak správně? Děkuji mnohokrát za odpověď.

1. Brutar - zde by měl být spíše systém výpočtu nájemného - jako vybavení bytu. Vy byste měli asi spíše jej pořídit do svého vlastnictví, tj. ne jako půjčku a paní se navýší nájem dle rozšíření vybavenosti - ověřte prosím nejprve tento systém a pak se ještě ozvěte. Pak by se o brutaru účtovalo jako o TZ bytu pod hranici, tj. 549 a pol. 5137, ale hodnota bytu by se nenavyšovala. Proti tomu by byl zvýšený nájem na účtu 603. Opravdu by se mělo jednat o nedílnou součást domu. Po skončení nájmu by pak paní kotel musela v bytě nechat. 

2. Dary podle OZ MF schválilo, že je obec může vyplácet. Opravdu stačí schválení starosty, bez žádosti, bez smlouvy - jen je potřeba ten dar dát neúčelově - obecně, např. na činnost. 

3. To jste vymyslela dobře, takto lze účtovat případ zařízení pohřbu. 

Mám dotaz ohledně knih do knihovny. Máme městskou knihovnu už x let, nikde nebyly knihy vedeny, paní knihovnice má jen v sešitě jakýsi seznam knížek, který nesedí s reálným stavem. Teď mi přišla faktura na nové knížky a chci se zeptat, zda je máme nějak evidovat. Jak zaúčtovat, když doposud byly vždy pouze jak materiál do spotřeby a nikdo je víc neřešil. Je to správně? Výnos z půjčení knížek je za rok do kolem 1000,- Kč. Je nutné udělat nějako inventarizaci a následně knihy zavést do majetku?

Opravdu se účtuje jen do spotřeby (účet 501), dle speciálních předpisů knihovní fond nepodléhá inventarizaci dle zákona o účetnictví, má povinnou evidenci dle spec. předpisů pro knihovny. Více najdete v knize Majetek 2007 (obal cihlička - pokud se pamatuji, tak u kulturních předmětů jsem vypsala znění předpisů).

Řešíme s místními spolky žádosti o dotace, jež musí obsahovat stejně jako smlouvy o dotaci povinné údaje 1) osoby s podílem v této právnické osobě a 2) osoby, v nichž má žadatel přímý podíl, a výše tohoto podílu. Na semináři k této problematice na kraji nám bylo právníky sděleno, že by to měl být obchodní podíl. Jak to chápat u pobočného spolku, např. místní organizace Českého rybářského svazu, Českého zahrádkářského svazu, ´"včelařů" a dalších, které si žádají o dotace? Jsou zřízeni jako pobočný spolek celorepublikového svazu. Ty republikové svazy jsou ad 1) ? Podobně jako když má město zřízenou svoji přísp. organizaci? Naopak v případě města coby žadatele mě napadá 1) není nikdo, 2) město vlastní akcie např. ČSAD, jak zjistit výši podílu?

Dobrý den, tuto otázku jsme položili přes SMO na MF. Odpověděli v dokumentu ke stažení vloženém dne 27.4.2015, dokument má název "2015 MF odpovědi dotace - novela 250/2000 Sb.". Najdete v dokumentu od str. 3, písm.c. 

Já Vám dotaz vracím, protože je to spíše právní otázka a upřímně se přiznám, že jsem na to odpověď neznala a proto jsme se ptali. Tak snad Vás to trochu navede. 

V roce 2014 jsem účtovala přes účet 408, šlo o opravu dopočtění opravných položek. V jedné z vašich odpovědí jste psala, že je vhodné skutečnost, že se účtovalo na účtu 408 okomentovat v účetní závěrce. Znamená to teda, že stačí tuto skutečnost okomentovat v příloze, nebo je potřeba přímo v protokolu o účetní závěrce ?

Ono to není jen  vhodné - ono je to povinné  - do E.1. nebo E 4, pokud děláte výkaz Přehled kapitálu. Pak se již do protokolu k UZ opravdu neuvádí. Povinnost najdete ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. §26, - že je to vždy významná oprava - a v §45 v bodě E - že se tam musí dát významné.