Dotazy

Jak zaúčtovat bezúročnou půjčku, která byla poskytnuta paní ředitelce MŠ (obec je zřizovatel), z důvodu zvýšení/prohloubení kvalifikace v částce 25.000,-. Tuto částku jsme za ní uhradili přímo na účet školy, do které byla přijata a od 1.6.2015 ji bude srážena z platu po 500,-/50měsíců.

Není to nic specifického - půjčka jako každá jiná. Jen od 2015 by se mělo postupovat dle 250/2000 Sb.  - ta půjčka je bezúročná!  Tj. žádost, řádné schválení (zastupitelstvo), a veřejnoprávní smlouva rovněž schválená zastupitelstvem, vše s náležitostmi dle zákona. Půjčku zaúčtujete jako dlouhodobou zápisem 462 MD/ 231 3111 pol. 5660 D a její splátky 231 pol.  2460 (bez odpa) MD/ 462 D. 

Naše obec obdržela darem nemovitost, která byla 5 let odpisována. Ve smlouvě je citována pořizovací a zůstatková cena. Dárcem není VÚJ. Může být RPC stanovena dle původní poř. ceny, stačí odhad obce (starosty), nebo musí být posudek? Účtování 021/401.

Správně je ocenění RPC - hodnota majetku v době daru - spíše bych vyšla ze zůstatkové ceny a připojit nějaké vyjádření, že odpovídá stavbě majetku v době daru...? Původní cena bez opotřebení by mohla být považována za nadhodnocení majetku - ale jak říkám, je potřeba vyhodnotit na stávající stav, alespoň kvalif. odhadem - případně porovnat s nabízenou cenou obdobné nemovitosti na nabídkách realit na internetu... Případně odhad - ale to je zbytečně drahé. Účtování 021/401 je dobře, nezapomeňte na pozemek 031/401.  Nemovitost by v současnosti kvůli NOZ neměla být darována bez pozemku, pokud se nejedná o inženýrské sítě. 

Město obdrželo žádost od nemocnice (PO zřízená krajem) o příspěvek na zakoupení dražšího lékařského zařízení. Město žádosti vyhoví pravděpodobně odešleme do 20 000,- Kč, což je ještě v kompetenci rozhodování rady. Jedná se nám o to zda musíme postupovat v režimu veřejného práva ve smyslu § 10a zákona o rozpočtových pravidlech nebo jak zněla poslední informace z MF v aktualitách v režimu soukromého práva podle občanského zákoníku. Když jsem hledala v předchozích dotazech našla účtování a použila bych asi toto par. 3522 pol. 6359. S tím darem tady trošku bojuji neboť vím, že se poskytují neúčelově a nemohu požadovat vyučování. Já však ze žádosti vím, že žádají na konkrétní investiční účel. Můžete mi poradit jaká forma by byla vhodnější a jaké účtování použít?

V tomto případě se nemohu odvolat na výklad MF, protože pro obdobný případ ho ministerstvo ještě nevydalo, na druhou stranu tady se domnívám, že spíše budeme v režimu veřejného práva už jen na základě toho, že poskytovatel i příjemce jsou subjekty veřejného práva. Je tady také jasná žádost a poskytnutí prostředků na jasný účel. Doporučuji řídit se režimem zákona č. 250/2000 Sb. a jít přes žádost, veřejnoprávní smlouvu a finanční vypořádání. Zaúčtování jako záloha na transfer přes 373 (471), až po vypořádání 572/349. Dotace cizí PO je ve stejném režimu jako dotace jinému příjemci. Výjimka mimo dotaci je jen pro vlastní PO. 

Našemu městu byla ministerstvem vnitra schválena dotace na pořízení hasičského vozu. Nyní budeme žádat okolní obce o spolufinancování tzv. dovybavení vozu. Je správný tento postup? 1. Požádáme obce o investiční dotaci, pokud nám dotaci schválí (3 obce, každá cca 50 tis.), uzavřeme VPS o poskytnutí dotace. Obce nám zašlou na účet, my zakoupíme. 2. Naúčtujeme přes konsol.položky 6341 a 4221? Protiúčet bude 042?

Jen doporučuji ověřit (ale pravděpodobně máte zjištěno), že pro MV nebude spolufinancování dovybavení vozu ostatními obcemi z pohledu dotačních podmínek jejich porušením. Často se objevuje podmínka, že na určitou akci nesmí být přispíváno z jiného veřejného rozpočtu, což je i případ příspěvku z jiné obce. 

Pokud se jedná o samotný postup, tak se žádostmi a poskytnutím dotací prostřednictvím VPS souhlasím. Protože dotace musí být s finančním vypořádáním, bude se účtovat v režimu přijatých záloh, tzn. příjem zálohy na dotaci 231 pol. 4221 MD / 374 D, v okamžiku finančního vypořádání předpis 348 MD / 403 D a zúčtování pohledávky se zálohou 374 MD / 348 D. Pokud bude majetek zařazen do užívání před vypořádáním dotací, zaúčtuje se dohada 388 MD / 403 D, při vyúčtování pak 348 MD / 388 D a zúčtování 374 MD / 348 D.

Účet 042 bude použit při nákupu vozu a souvisejících nákladů, které se stanou součástí pořizovací ceny. Obce, které dotace budou poskytovat, zvolí výdajovou položku 6341.

Pozor však na správné nadefinování majetku - při dovybavování vozu se mohou pořídit i samostatné věci (mají i samostatný účel - sekerky, helmy...), tyto věci by měly být pak evidovány zvlášť a dotace od obcí na ně by měla být neinvestiční. 

Při VSK jsem zjistili neoprávněné použití finančních prostředků grantu, můžete nám prosím sdělit jaké sankce a jakou formou musíme předepsat dle platných zákonů? Vyplývá z některého zákona povinnost informovat Finanční úřad a jedná se tedy o porušení rozpočtové kázně?

V tomto případě se postupuje dle § 22 zákona č. 250/2000 Sb., neoprávněné použití peněžních prostředků je porušením rozpočtové kázně, za který se ukládá odvod ve výši neoprávněně použitých prostředků (ledaže by bylo ve smlouvě nebo rozhodnutí uvedeno, že lze za konkrétní provinění uložit odvod nižší). Odvod lze také z důvodů hodných zvláštního zřetele (částečně) prominout na základě žádosti toho, kdo rozpočtovou kázeň porušil (o prominutí rozhoduje ten, kdo o poskytnutí prostředků rozhodl).

O uložení odvodu rozhoduje v samostatné působnosti u obce obecní úřad, odvod se vyměřuje platebním výměrem. Finanční úřad není třeba informovat.

Doporučuji nastudovat zmíněný § 22 rozpočtových pravidel, který porušení rozpočtové kázně upravuje.

Prosíme o radu zda v případě dotace /investiční nebo i neinvestiční/ poskytnuté obcí např.pro TJ je povinnost vyžadovat od žadatele finanční spoluúčast na díle, na které dotaci žádají.

Povinnost vyžadovat finanční spoluúčast žadatele na konkrétním projektu není (žádný závazný právní předpis toto nevyžaduje), záleží na podmínkách, které obec jako poskytovatel nastaví.

Kontroloři při přezkoumání hospodaření obce přišli na chybu v zaúčtování pokladního dokladu ve výši 288,-. Omylem byl zaúčtován na pol.5141, par.2321 - mělo být pol.5139, par.6171. Jakým způsobem máme odstranit nedostatek - jak uvést v projednání závěrečného účtu?

Tato chybka se týká již uzavřeného rozpočtu minulého roku, nelze opravit nijak. Vzhledem k nevýznamnosti nedostatku není třeba kvůli této jediné věci uzavírat projednání závěrečného účtu souhlasem s výhradou, je možné schválit celoroční hospodaření bez výhrad.

Pokud se podíváme na § 13 a 14 zákona č. 420/2004 Sb., zjistíme, že je nutné ale přijmout opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření, jejich nepřijetí by bylo vyhodnoceno jako správní delikt (je třeba opatření přijmout vždy, i když je nedostatek nevýznamný nebo formální). 

Bude tedy třeba přijmout nějaké formální opatření k nápravě typu: Vzhledem k tomu, že rozpočet roku 2014 je uzavřen, nelze provést opravu rozpočtové skladby uvedeného pokladního dokladu. V roce 2015 účetní jednotka obdobný výdaj z rozpočtu obce zatřídí v souladu s rozpočtovou skladbou.

Dobrý den, při auditu jsem zjistila, že jsem špatně zaúčtovala směnu pozemků s doplatkem. Postupovala jsem podle příkladů před vydáním ČUS 710. Hledala jsem ve Vašich dokumentech "Rozbor ČÚS 710 - účtování o směně" vydané 3.4.2015 a zdá se mi, že jsou tam nějaké nesrovnalosti. Chybí tam účtování směny pozemku bez doplatku a směna pozemků s příjmem. Nadpisy tam jsou, ale účtování je o směně majetku. Sedí mi jen směna pozemků a pohledávka z doplatku, ocenění nab. pozemku pořizovací cenou. Může se na dokument podívat? V souvislosti s chybným účtováním jsem na účet 031 nezaúčtovala polovinu nákladů za zápis do KN, odměnu notáři za sepsání smlouvy a odhad. Můžu to nějak napravit v letošním roce?

V tom excelu byly záměrně příklady na stavby, že je to složitější, než na pozemky, ale předělala jsem to a vložila jsem tam list i s pozemky, tak snad to bude přínosnější. 

Ohledně poloviny těch nákladů - toto se dělá jen v případě, že jsou ceny směňovaných pozemků ve smlouvě uvedeny, pak se oceňuje dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. pořizovací cenou a tedy se k ní přičítají vedlejší pořizovací náklady. V případě, že ceny pozemků nejsou ve smlouvě uvedeny (např. je jen uvedeno, že mají pro účely směny stejnou hodnotu - tj. bez vyčíslení) pak se oceňuje RPC a vedlejší pořizovací náklady se účtují do nákladů - 538, 518...

Pokud se u vás týká  případu ocenění pořizovací cenou (ceny pozemků jsou ve smlouvě uvedeny), pak oprava v násl. roce by byla jen 031 MD/5xx D s příslušnou opravou na kartě majetku (přecenění pozemku o podíl VPN). Předpokládám, že vedlejší pořizovací náklady nepřesahují 0,3% aktiv nebo hodnotu 260 tis. Kč - pak se oprava přes účet 408 neúčtuje. 

Město proplácí klubu důchodců výlety, občerstvení..... (nemají IČO, nejsou spolek, ani organizační složkou města bez právní subjektivity) v rozpočtu máme schválenou částku odpa 4359 pol 5499. Použili jsme jako vzor dotaz z 4/2 2014, nejsou to výdaje města, ale platíme to za seniory. Zůstává účtování i výklad stejný i po novele zákona č. 250/2000 Sb.?

Pro vaši větší právní jistotu bych vedla jako vlastní výdaje obce a udělala bych z klubu důchodců organizační složku - pak by se volily položky dle druhu výdaje - 5175,5169,5139...

Upřímně si však myslím, že i stávající postup přes položku 5499 by nikdo nemusel vyčítat, režim darů je dovolen i dle výkladu MF, o dotaci by se jednat v tomto případě opravdu nemuselo. 

Dobrý den, potřebovala bych poradit co se týče účtování směny a pořízení pozemků. 1. V roce 2014 jsme směnili pozemek s fyzickou osobou. Ve směnné smlouvě je uvedeno, že ceny směňovaných pozemků jsou stejně vysoké, ale nemáme úřední odhad pouze účetní hodnotu, která činí 2 370,- Kč za 200 m2. Fyzická osoba směňuje pozemek o výměře 379 m2 a souhlasí s výše uvedenou cenou i když je výměra větší. Ve směrnici máme, že účtujeme o reálné hodnotě. Tuto směnu jsem zaúčtovala špatně a auditorka mi nařídila odstranit v letošním roce nedostatky. Prosím o pomoc, protože je to vlastně oprava z roku 2014. 2. Dále jsme kupovali také v roce 2014 pozemek od fyzické osoby. Znalecký posudek byl vyhotoven a hodnota pozemku je 5 370,- Kč. Nepřičetla jsem k hodnotě pozemku 1000,- Kč návrh na vklad a také jsem neúčtovala, tak jak by to mělo být správně. Dívala jsem se na Vaše odpovědi na dotazy, ale podobné případy jsem tam nenašla, protože to bude jako oprava z min. let.

1. Z dotazu přesně nerozumím, zda účetní hodnota pozemku 2 370,- byla stanovena ve smlouvě jako cena obou směňovaných pozemků nebo zda ve smlouvě cena stanovena nebyla žádná a bylo jen uvedeno, že směna bude bez doplatku. Pokud platí první varianta, tak RH nepoužijeme, protože reálná hodnota by byla totožná s účetní hodnotou. Účtovalo by se 311 MD / 647 D (výnos ze směny), 042 MD / 321 D (závazek z pořizovaného pozemku) a kompenzace 321 MD / 311 D. Dále vyřazení směňovaného pozemku 554 MD / 031 D a zařazení nového 031 MD / 042 D, vše v ocenění 2 370 ,-.  
 V případě, že by cena pozemků ve smlouvě stanovená nebyla, pak by bylo třeba zřejmě jeden z pozemků ocenit dle oceňovací vyhlášky a cenu druhého pozemku stanovit totožně s oceněným pozemkem. Tady je ale skutečně třeba vyjít ze smlouvy. V případě, že by bylo třeba přecenit RH, postupuje se zápisem 031 MD / 407 D (ve výši rozdílu mezi účetní hodnotou a RH za předpokladu, že RH je vyšší), 036 MD / 031 D a 554 MD / 036 D a 407 MD / 664 D. Doporučuji však vnitřní směrnicí stanovit hranici významnosti pro přeceňování reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji např. úroveň 1 % aktiv netto. 

2. Nákup pozemku se účtuje k datu podání návrhu na vklad do KN 042 MD / 321 D a 031 MD / 042 D, úhrada za pozemek pak 321 MD / 231 odpa např. 3639 pol. 6130 D. Pokud dojde k platbě za pozemek před podáním návrhu na vklad, je nejvhodnější zaúčtovat o poskytnuté záloze 052 MD / 231 D a v den podání návrhu na vklad provést zúčtování 321 MD / 052 D. 
Pokud jste zapomněla přičíst správní poplatek 1000,- do ocenění pozemku, jedná se o nevýznamnou chybu, lze opravit jen zápisem - 538 MD / 042 MD a navýšit ocenění pozemku 031 MD / 042 D, případně rovnou 031 MD/ 538 minus MD.

Jak odúčtovat předpisy na účtu 324? Město má ve vlastnictví byty. Na účtu 324 mi zůstaly předpisy z minulých let na zálohy za služby. Bytové dr. vybíralo peníze za nájem a služby ( rok 2011-2013). Nájem přeposílalo na účet města. Pokud byl dlužník, SBD ponížilo nám peníze za nájem a nechalo si částku na úhradu služeb. Já jsem dluh za služby a vyúčtování TS předepsala na účet 324 ( což asi bylo špatně). 311 MD a 324 D. Po úhradě dluhu jsem účtovala 231 MD a 311 D. Na konci roku jsem žádné vyúčtování na 324 neudělala. Teď nevím, jak z účtu 324 předpisy dostat pryč. Od roku 2014 peníze za nájem a služby bytů vybírá město a služby předepisuji 311 MD a 324 D. Platba 231 MD a 311 D.Je to správně ?

Přijaté zálohy je potřeba zúčtovat. Jsou 2 způsoby - buď přes výnosy (pak přijaté fa k vyúčtování se účtují přes náklady) nebo jako přeprodej. Volím sem do popisu přeprodej. 

Princip je ten, že k datu vyúčtování záloh na služby uděláte nejprve odúčtování záloh, které sice byly předepsány, ale nebyly přijaty. tj. 324 MD / 311 D, případně na obou stranách s minusem -311 MD/ -324 D. Pak mám rozúčtování za nájemníky - např. si vedu vše co mám rozúčtovat na 377, pak zjistím komu co a převedu: 377.x1 Novák  MD/377yy D, pak zúčtuju zálohu Nováka - ale jen ty uhrazené částky  324 MD/ 377.x1 a vyjde mi buď zůstatek na 377.x1 - že má p. Novák doplatit, nebo na 324 D, že mu máme vrátit přeplatek. 

Případně přes výnosy: 

V okamžiku, kdy je provedeno vyúčtování záloh na služby nájemníkům (ročně, čtvrtletně), musíte provést zúčtování záloh v účetnictví, tj. předepsat skutečnou výši služeb a zúčtovat zaplacené zálohy - zápisy výúčtování předpis MD 311/ D 602, zúčtování záloh MD 324/ 311. 

Náprava za minulé roky v případě přes výnosy  - v případě, že Vám částky výnosů ze služeb za jednotlivé roky (za každý rok) přesáhnou hodnotu 260 tis. Kč včetně nebo 0,3% aktiv netto vaší účetní jednotky (rozhodující je částka, která vyjde jako nižší), budete účtovat 311/408 a 324/311. Pokud budou částky nižší, budete účtovat  MD 311/ D 602,  MD 324/ 311. 

Účtování služeb souvisejích s nájmem je možné několika způsoby, vše je podrobně popsáno v Dokumentech ke stažení "2012 Služby a nájemné DPH účtování" a "2012 Služby nájemné přeprodej účtování"," Zákon - účtování služeb s pronájmem bytů"

Dá Vám to trochu studia, ale myslím, že začátkem účtování máte nakročeno dobře, mrkněte na ty tabulky zápisů - je to tam snad dobře vysvětleno. 

Je inventarizační zápis nutnou součástí závěrečného účtu obce? Nikde jsem to nenašla, ale mnoho obcí to má.

Inventarizační zpráva je povinnou součástí schvalované účetní závěrky. Povinnou součástí závěrečného účtu výslovně není, nicméně součástí závěrečného účtu mají být údaje o hospodaření s majetkem, což se v praxi často řeší tak, že jako součást závěrečného účtu se přikládá účetní závěrka, protože rozvaha a části výsledovky i přílohy podávají informace o hospodaření s majetkem, stejně tak i inventarizační zpráva (informace o případných inventarizačních rozdílech jsou rovněž údaje o hospodaření s majetkem). Přímo tak inventarizační zpráva jako povinná součást závěrečného účtu definovaná není, lze jen výpis. Často doporučujeme předkládat materiály k závěrečnému účtu i k závěrce najednou, čímž by se vyřešilo Vaše dilema. Doporučuji se podívat na materiál ke stažení" Vzor ke schválení závěrky a závěrečného účtu" zde dne24.3.2014 - je tam k tomu přehledová tabulka. 

Prosím o radu ohledně fondu obnovy vodohospodářského majetku. Jak se tento fond má tvořit a jaká mají být jeho pravidla? Je dostupná nějaká metodika? Děkuji

Cituji Vám sem aktualitu ze dne 12.2.2014. Více informací zatím nemáme, viz dole poslední věta. Omluva, nedá se k tomu nic zjistit - dotaz vám vracím. IS 

Ve vazbě na opakující se dotazy k problematice fondu obnovy na vodohospodářský majetek se nám v zásadě podařilo zjistit následující - dále cituji z naší odpovědi na dotaz na stránkách:

Pokud se týká fondu obnovy na vodohospodářský majetek (kanalizace a vodovody ...), jehož tvorba je nově požadována podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tak se nám podařilo nakontaktovat pracovníka Ministerstva zemědělství, který byl ochoten o této problematice komunikovat. Z e-mailové diskuse zatím yplynulo následující:

- pokud se týká způsobu tvorby (tedy algoritmu výpočtu), tak je vizí MZe, že by postup byl stanoven (a navázán) na přílohu č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích). Tato příloha řeší otázku plánu obnovy a pokud správně chápeme, bylo by vizí, aby částky, které vyjdou z plánu obnovy byly zároveň základem pro tvorbu fondu obnovy. Zatím tato vazba neexistuje, nicméně MZe pracuje na novelizaci dané vyhlášky (vydání avizováno v březnu 2014), kde by mělo dojít k upřesnění výpočtu. Zde jen upozorňuji, že potenciální dopad na rozpočty vlastníků jsou poměrně značné. V této souvislosti bych jen rád upozornil na metodiku Jihočeského kraje - zde (při absenci metodiky tvorby fondu) navrhli nastavení výše tvorby ve vazbě na příjmy z nájemného (alespoň ve výši 10% z nájemného) - v zásadě je to v logice "udělat alespoň něco ...." 

- dále jsme se pokoušeli zjistit, zda se jedná o povinnost ve smyslu deponování prostředků na zvláštní účet - pokud správně chápeme, tak zase zákon to přímo neukládá, nicméně na druhou stranu to bez zvláštního účtu asi nepůjde (tedy toto téma zatím považujme také za nevyjasněné)

- poslední aspektem je otázka, jak o tom účtovat - například Jihočeský kraj ve své metodice pracuje s variantou, že by se jednalo o peněží fond (tedy blo by nutno zastupitelstvo ...). Pro nás je klíčovou otázkou v této souvislosti to, jak by to při případném převodu daného majetku (například do VaK) bylo s vytvořenými prostředky fondu obnovy. Zákon to nijak neřeší, nicméně v rámci diskuses pracovníkem MZe byla vyslovena myšlenka, že by dané prostředky spíše měly přecházet s majetkem (což samozřejmě berme zatím jako námět, nikoliv povinnost dle právního předpisu ...) - to by potom ale spíše odpovídalo režimu "cizích prostředků" jako například u rezerv na rekultivaci skládky.   

Takže pokud to shrnu - v zásadě asi máme vyčkat do vydání novely výše zmíněné prováděcí vyhlášky (jak jsem uvedl výše - avizováno v termínu březen 2014). Do jejího vydání buď asi nedělejme nic (s odkazem, že zákon sice s povinností pracuje, nicméně není metodicky definován postup) nebo případně můžeme jít přechodně směrem, jaký je v metodice Jihočeského kraje - tedy účelový fond na 236 s pravidly tvorby a čerpání podle statutu fondu (v zásadě pravidla podle rozhodnutí zastupitelstva - ať tvorba například navázaná na nájemné, nebo odpisy, případně nějakou fixní částkou).

Víc nevíme a předpokládám, že nyní ani nezjistíme.

Prosím o radu ohledně dotace SFŽP na zateplení školy. V roce 2013 jsme obdrželi dotaci na tuto akci a do konce roku nám nebyla zaslána celá, chybělo cca 70 tis dle původního rozhodnutí od fondu. Bylo nám řečeno, že o tuto částku bude pokrácena - neuznatelné náklady, nemáme však nic písemně. Akce byla na konci roku dokončena, proběhla kolaudace a byly proplaceny všechny faktury. Provedla jsem rozúčtování na zdroje a nástroje příjmů i výdajů a úpravu rozpočtu ve výši přijatých prostředků u každé faktury, tak jak nám to fond nastavil v benefilu. Také jsem v únoru odeslala v této výši tabulku vyrovnání se státním rozpočtem. Teď nám ale z fondu paní sdělila, že nám uznají ještě 2 faktury a pošlou peníze. Já však již nemám je proti čemu rozúčtovat na zdroj nástroj a ÚZ, nemám na tuto akci na výdajové straně ani nic v rozpočtu, takže bych tam měla jen příjem. Když udělám nějaký účetní zápis budu mít zas mínus ve fince, nedej bože i v Papech atd. Byla jsem kvůli tomu i na fondu, ale tam mi nikdo nic neporadil, že účetnictví nerozumí. Nemůže mi to pak nějaká kontrola napadnout, že mi nejde celková částka rozúčtování na evropské a české peníze dle rozhodnutí fondu. Na příjmu mi to půjde , ale výdaje budou nižší.

Postupovala bych takto: 

s poskytovatelem - oznámit, že jako další účetní případ po vypořádání dotace již považujeme za dotaci provozní (napište jim, jaký jste zvolili postup - viz níže dle CUS 709) - a to kvůli analytice PAP. Dotaci již nepředepisovat, jen příjem  na 672 s položkou klidně 4213. (Zápis udělejte takto: 231 4213 MD/ 403 D a 403 MD/ 672 D a odvolejte se na analogii s CUS 709, bod 4.2.6.) Ty dvě uznané fa bych označila na nich (na košilce fixem) - NZUZ, do účta se již nesmí NZUZ opravovat. Jejich kopie bych přiložila k dokumentaci k dotaci a případně dopsala do vypořádacích tabulek jako dodatek, tzv. "pod čarou". 

U příjmu bude NZUZ a zůstane jen u příjmů. A nic se neděje, toto se stává, není to velký problém. Rozhodně se nesmí - viz nová metodika k NZ opravit v roce, kdy výdaje nevznikly, tak to určitě nedělejte. 

Obec pořádá oslavy - pouť. Chceme uskutečnit tombolu, do které by obec nakoupila různé věcné předměty cca za 20tis.Kč ze sponzorských peněz (chceme hodnotné ceny jako např. Tv,rádio,mobil,tablet atd.) a prodávala by tombolové lístky za 10,-Kč občanům . dotaz: - může obec dělat tombolu při svých oslavách? - jak účtovat sponzorský finanční dar? - jak to bude s účtováním nakoupených předmětů a následným účtováním předáním občanům? - jak ošetřit tombolu vůči úřadům - finanční úřad

Ano, obec může pořádat tombolu. 

Finanční sponzorský dar se účtuje jen : 231  odpa např. 3392, pol. 2321 MD/ 672 D. 

Nákup věcí do tomboly se účtuje jen: 543 MD/ 231 odpa 3392, pol. 5194 (bez ohledu na to, že byste koupili třeba DDHM - TV, tablet...- viz letošní úpravy v náplni položky 5194). 

Zde jen takové moje zamyšlení:

Pro doložení , že věci byly vydány (abyste neměli problém s kontrolami - hrozí riziko zneužití) by bylo pak dobré udělat přehled vydaných věcí - 1.cena, 2.cena...apod. Ale není asi nutné podepisovat protokoly s výherci - nemám s tímto zkušenosti, ale je to asi i možné, např. když někdo vyhraje televizi, tak byste mu  k ní měli předat i záruční list, návody...dtto u tabletu, mobilu, tak asi možné je, že by i občan nějaký předávací protokol podepsal? Samozřejmě jen u těch hodnotnějších výher, není určtitě potřeba na lahev, kompot atd. 

K  povinnostem Tombola a FÚ:  Na tombolu se vztahuje loterijní zákon (§ 2 písm. b) loterijního zákona) a je nutné po skončení tomboly podat na FÚ Hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her. Na ř. 132 hlášení se vyplní úhrn vsazených částek do tomboly (součin ceny losu a počtu prodaných) a na ř. 133 úhrn vyplacených výher. Ocenění výher není jednoznačné, věci do tomboly jsou často darovány a jejich cena není známá. Na stránkách Finanční správy je uveden návod, že při ocenění lze vycházet z ceny obvyklé, pokud ji lze u dané věci stanovit a v případě darů různých domácích výrobků, úlovků nebo výpěstků lze vycházet z ceny specifikované dárcem předmětu. Na ř. 131 se pak uvede rozdíl mezi ř. 132 a 133, tj. dílčí základ odvodu, záloha se pak odvádí ve výši 20 % ze základu. Hlášení k odvodu se podává do 20 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí, ve stejném termínu je třeba uhradit i odvod. Do dvou měsíců po skončení kalendářního roku je třeba ještě podat odvodové přiznání.