Dotazy

Dobrý den, vracím se ještě k dotazu "DOTACE ROP - zařazení majetku". Můžete mi, prosím, pomoci s kategorizací stavebních prací (vestavba do půdních prostor, ve kterých je nyní tělocvična ZŠ): 1. vestavba - stavební práce - vlastní tělocvična - váhám mezi 241112 nebo 126541 2. horolezecká stěna s dopadovou plochou - zařazeno na 022 3. soubor movitých věcí - veškeré vybavení tělocvičny - zařazeno na 022 jednou položkou (posilovací stroje, běžecký trenažér........míče, žebřiny, branky, dopadové můstky, šplhací lana ...... zkrátka vše, co ale dle požadavků ROPu muselo být na 022). S odepisováním souboru si vůbec nevím rady (kategorizace + doba odpisu - soubor je tak "rozmanitý").

Ta vestavba - tam by se měla kategorizace určit dle převážujícího účelu celé stavby - vestavba bude jen TZ budovy a majetek by se měl o TZ navýšit. Informaci o účelu celé stavby v dotazu nemám - pro vás je tedy rozhodnutí, zda změníte kategorizaci celé stavby nebo ponecháte původní k budově. 

U souboru rozhodujeme u  odpisů dle odhadu - např. nejvýznamnější část souboru (nebo největší kus :o). Je možné udělat i souborů více, stačí, když jednotlivé přesáhnou 40 tis. Kč a pak zařazovat jednotlivé soubory. Kategorizace např. v životnosti do 8 let - 32.99.59

V životnosti do 12 let: tam bych dala 31.09.14 (nemohu také nic vhodnějšího najít).

Při delší životnosti mi připadá u UOS IV snad také nejvhodnější ta skupina 31. Také nemohu nic vhodného najít,  vhodné by bylo 32.30.14 - " Vybavení pro tělocvičny.." ale z neznámých důvodů MF tento kód vyjmulo ( v původním návrhu byl) - asi chybou.  Sepisuji teď, co potřebujeme dořešit, zkusím o doplnění této kategorizace požádat, ono opravdu se pak nic jiného nehodí. 

Mimochodem,  ta kategorizace je stejně docela na nic, tak se s tím moc netrapte. 

Prosím o radu jestli musí být použita přenesená daňová povinnost v těchto případech: - za hlášení v rozhlase a zároveň uveřejnění zprávy na webových stránkách obce vybíráme poplatek 50,- kč vč.DPH. Za rok vybereme asi tak 1.000,- kč. Musí být u faktury za elektomon.opravu rozhlasu použíta PDP? - na jednom sloupu VO máme umístěnou ceduli za kterou vybíráme ročně asi 3.000,-+ DPH. Musím u faktur za opravu Vo, která se netýká sloupů, ale jiných hlásičů případně vedení používat PDP?

Já nevím, co k tomu říci - byl bych raději, pokud byste tam režim PDP aplikovali, neboť tím podle současných stanovisek nic nezkazíte (můžete se postavit do pozice "plátce jednajícího jako plátce" i v případech, kdy daný majetek je používán mimo ekonomickou činnost).

Nepředpokládám, že by vám někdo doměřoval, pokud takto v naprosto minimálním rozsahu daný majetek používáte k ekonomické činnosti, respektive u těch ostatních sloupů VO skutečně není co doměřovat, neboť to k ekonomické činnosti, jak uvádíte, skutečně neslouží (nejedná se o ten jeden konkrétní sloup).

Ale jak jsem uvedl - možná by napříště bylo jednodušší se v těchto případech do pozice režimu PDP postavit ...

Jsme plátci DPH. V období 10. – 12. 2014 jsme propláceli faktury dodavateli za práce v lese, který nebyl v té době plátce DPH. Nyní nám od něj došel dopis, že v tomto období překročil limit pro obrat a od 1. 10. 2014 mu vzniklo ze zákona překročení limitu pro obrat. Má, dle sdělení jeho příslušného FÚ, provést rekonstrukci účetnictví od 1. 10. 2014 a žádá nás o doplacení DPH za uvedené období ve výši 26 047,- Kč. Nyní nevíme, co s tím. Doplatit asi musíme. Na les si uplatňujeme odpočet DPH a po dohodě s naším FÚ bychom si tento doplatek mohli uplatnit, ale nevím, jak tuto operaci „dostat“ do účetnictví, abych zpracovala daňové přiznání - jsme čtvrtletní plátci tzn. za I.2015. Na druhé straně nevím, zda-li je to tak v pořádku, když dodavatel nám vystavil stejné faktury jako za minulé období (č.fa, splatnost), ale navýšené o DPH (jak by správně měly být vystaveny). Nikde už není uvedeno, že jsme uhradili vlastně základ daně. Pouze v jeho žádosti napsal celkovou částku bez odvolání na čísla faktur. Můj dotaz – jak zaúčtovat tento doplatek viz. výše a mám souhlasit s takto předloženými doklady? Děkuji.

V žádném případě nemáte povinnost mu DPH doplácet (pokud jste neměli nějaké speciální ujednání na to pamatující). Pokud byla sjednána cena a on se stal plátcem DPH, tak sjednaná cena, pokud není dohodnuto jinak, v sobě zahrnuje i DPH - to je judikováno dokonce i ústavním soudem (pokud jej budete chtít, tak Vám jej i zašlu).

Tedy pokud mu nechcete vyjít vstříc, máte plné právo sdělit mu, že doplacení odmítáte a že je to jeho problém, s kterým nebudete nic dělat.

Pokud ale mu pomoci chcete (a jak uvádíte, přímo vás to nepoškozuje, neboť máte plný nárok na odpočet daně), tak určitě je možné, abyste souhlasili s navýšením ceny o DPH, akceptovali jeho nový doklad s DPH (na uplatnění odpočtu máte 3 roky). Měli byste potom požadovat vystavení dokladu, kterým by byla stornována původní faktura a vystavení nové faktury s DPH (klidně s DUZP z roku 2014).

Potom byste jen zaúčtovali MD 518/Dal 321 s minusem a s plusem MD 518 a MD 343/Dal 321 s tím, že byste měli nárok na plný odpočet daně, který byste uplatnili v 1Q/2015 - s tím by nebyl problém. Ve vazbě na tuto opravu byste mu doplatili rozdíl z toho DPH.

Ale jak uvádím - to je skutečně vaše dobrá vůle a rozhodně nejste povinni k takovýmto opravám.

Delší dobu jsem marodila,takže jsem konec roku dodělávala spíš v poklusu.Teď jsem zjistila,že 4.12.2014 byl zanesen návrh na vklad -věcné břemeno-jsme povinní a jedná se o částku přes 200 tis. Tzn.,že mělo být zaúčtováno na účtu 029 a zahájen odpis,u nás omylem zůstal na podrozvaze. Ve směrnici sice máme hladinu významnosti 250 tis.,ale zřejmě platí jen pro VB,kde jsme oprávnění,že? Mám v tom chaos a teď nevím,jak opravit,zřejmě přes opravy minulého roku? Nebo jinak?

Vůbec nic se nestalo. Na majetku se vede VB, kde je obec oprávněná, tj. to VB, za které obec platí. Tam, kde je obec povinná, se jedná o dispozici - službu a o tomto VB se na majetku neúčtuje, jen se AU značí majetek, na kterém VB je. Např. pozemek - převede se z 031 na 031 s org. xxx, kde org znamená, že na majetku vázne VB. 

Jedná se však o hodnotově významné VB, takže můžete zvážit tvorbu OP k hodnotě pozemku (to je zápis 556/161). 

Prosím , podívejte se do dokumentů ke stažení k VB. Je tam vše podrobně vysvětleno.

Pozor, od 2015 již není možné si dát významnost na evidenci VB na majetku tam, kde je obec oprávněná, do 40 tis. Kč patří na 028, od  40 tis. Kč na 029, v obou případech však jen tehdy, když nevznikají jako vedlejší pořizovací náklad k pořízení DM, ty, co vstupují do pořizovací ceny majetku, jsou pak jen jako součást 042 následně zařazeny spolu s majetkem na 02x. 

Obrátila se na mě jedna škola zřizovaná Středočeským krajem s tím, že Kraj již od letošního roku těmto nebude poskytovat žádné dotace v grantovém řízení. Zjišťoval jsem co je příčinou a byl mi zaslán tento mail, který Vám přeposílám. Je to tedy skutečně tak, že obec (kraj) nemůže uzavřít se svojí PO veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace? Pokud chceme dát PO příspěvek na nějakou konkrétní akci, musíme jí to dát v rámci příspěvku na provoz a zvýšit závazné ukazatele k PO, rozumím tomu správně? Opis obdrženého mailu: Dotaz z KÚ SK na MF ČR: Vážená paní doktorko, mám níže uvedené dotazy k aplikaci novelizovaného zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: 1. K § 22: Jestliže příjemce dotace, který je povinen uhradit a) odvod nebo b) penále nebo c) současně odvod i penále, žádá o posečkání zaplacení odvodu nebo penále nebo současně odvodu i penále (tj. zaplacení v pozdějším termínu) nebo zaplacení odvodu nebo penále nebo současně odvodu i penále ve splátkách, je či není povinen za přijetí žádosti uhradit správní poplatek dle Položky 1 písmena d) zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který činí 400 Kč? 2. K § 22 odstavce 14: Jestliže příjemce dotace, který je povinen uhradit a) odvod nebo b) penále nebo c) současně odvod i penále, žádá příslušný orgán o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále, je či není povinen za přijetí žádosti uhradit správní poplatek dle Položky 1 písmena c) nebo písmena g) zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který činí u prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu 1 000 Kč a u prominutí penále rovněž 1 000 Kč? 3. K § 10a, § 28 a § 31: Může či nemůže Středočeský kraj poskytnout příspěvkové organizaci, jejíž je zřizovatelem, dotaci na základě veřejnoprávní smlouvy dle § 10a ze svého rozpočtu z peněžních prostředků, které neobsahují peněžní prostředky uvedené v § 28 odst. 10? Pokud uvedenou dotaci nemůže Středočeský kraj příspěvkové organizaci poskytnout, je to proto, že Středočeský kraj jako zřizovatel poskytuje příspěvkové organizace své peněžní prostředky pouze formou příspěvku na provoz dle § 28 odst. 4 nebo jako investiční příspěvek podle § 31 odst. 1 písmena b)? Odpověď z MF ČR Vážená paní magistro, k Vašemu dotazu ze 17. 2. 2015 sděluji ad 1 a 2) Podle § 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, tento zákon upravuje správní poplatky a výkon jejich správy, zejména jejich vyměřování a vybírání, prováděné orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy. Ukládání odvodu a penále podle zákona č. 250/2000 Sb. vykonávají obecní a krajské úřady v samostatné působnosti (viz § 22 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb.). Proto se ustanovení zákona č. 634/2004 Sb. a sazebník správních poplatků na žádost o posečkání úhrady odvodu nebo penále a na žádost o prominutí nebo snížení odvodu nebo penále nepoužije. ad 3) Podle § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. hospodaří příspěvková organizace s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Podle § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. poskytuje zřizovatel jím zřízené příspěvkové organizaci příspěvek na provoz, případně investiční příspěvek podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. Zřizovatel neposkytuje jím zřízené příspěvkové organizaci peněžní prostředky prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací vyplývá z ustanovení § 28 a následujících, jak uvádíte v dotazu. S pozdravem JUDr. Adéla Heřmanová Přeposlaná odpověď z KÚ SK: Vážený pane, zasílám Vám níže uvedený e-mail ze dne 20.2.2015, který obsahuje odpověď Ministerstva financí k níže uvedeným dotazům ze dne 17.2.2015, které souvisejí s poskytováním dotací ze Středočeských fondů. Jak vyplývá z odpovědi Ministerstva financí: Středočeský kraj nemůže poskytnout dotaci ze svého rozpočtu ze Středočeského fondu příspěvkové organizaci, jejímž je Středočeský kraj zřizovatelem; případná žádost příspěvkové organizace, jejímž je Středočeský kraj zřizovatelem, o poskytnutí dotace z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského fondu na základě Pravidel 2015 a Programů 2015 musí být vyřazena pro rozpor s § 28 a následujícími zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. S pozdravem

Rozumíte tomu dobře. Ono je to spíše teď vyjasněné, smlouva na dílčí příspěvek PO z grantových programů byla vždy trochu nesprávná, i v tomto případě se jen jednalo o příspěvek na provoz PO. Co si však myslím i nadále je, že v případě, že dávám PO něco mimo jejich běžnou činnost, např. odměnu za hezkou výzdobu, že pro srovnatelnost rozpočtů mezi obdobími není chybou volit položku např. 5240. Ale účtování je opravdu stejné jako o navýšeném příspěvku , jen s rozdílem té položky. Velmi děkuji za poskytnutí odpovědí z MF. 

Připomínka k odpovědi uživatelem stránek: 

"KÚ SK z odpovědi potom vyvozuje, že PO nemá nárok na další dotaci od svého zřizovatele na základě žádosti podle §10a zák. 250/2000 a Vy s tímto názorem souhlasíte. V tomto místě mám odlišný výklad. Podle mě MF v podtržené větě pouze říká, že dotace (provozní příspěvek), kterou poskytuje své PO, je jí poskytnut na jiném základě než na základě §10a, odst. 5. TJ, že není poskytnut na základě veřejnoprávní smlouvy, ale na základě §28 téhož zákonu.

 Odvození, že PO nemá nárok na další dotaci od svého zřizovatele na základě žádosti, je podle mě chybné."

Vysvětlení - já si také nemyslím, že PO nemůže dávat žádosti na navýšení nebo úpravu příspěvku, to určitě může. Neměla by však dát žádosti na základě vyhlášeného grantového programu, který se týká dotací (ona dotaci nemůže dle předpisu získat - je z ní vyloučena, smí získát jen příspěvek). 

"Nemůžeš-li se domluvit, zeptej se nestranného odborníka", tak tedy činím. Jedna PO nabízí auto (ZC k 01.01.2015 = 23.348 Kč, měs. odpis 809 Kč) a druhá by ho chtěla. Nejjednodušeji za úplatu, jenže se chce bezúplatně. Bezúplatný převod může být chápán jako jistá forma daru, takže převod z jedné PO na druhou nelze. Bezúplatný převod z jedné PO na zřizovatele a zřizovatel po té bezúplatně převede druhé PO, je možná schůdné, ale "jako kdyby se chtělo, něco obejít". Prosím o Váš názor na věc. Děkuji předem. Ing. P. Weigel PS: Vzhledem k tomu, že je toto patrně můj poslední dotaz, k 01.04. odcházím do důchodu, chtěl bych Vám poděkovat za perfektní spolupráci, za spoustu cenných informací, které jste nám poskytli. Děláte to výborně, držím Vám palce i do budoucna.

Jé, pocítila jsem osten závisti... ten důchod to musí být báječný pocit, nechat nás v tomto nepořádku :o) a užívat si. Děkuji za milý dovětek dotazu. 

Ten převod nejprve  na obec - tj. nabrání 022 MD/ 401 D a 082 D a zase převod na jinou PO 401 a 082 MD / 022 D je naprosto v pořádku, je to správný postup, není to žádné obcházení, takto se to má dělat. 

ZO schválilo smlouvu o zřízení práva stavby k cizímu pozemku. Vlastník pozemku zřizuje obci jako stavebníkovi právo stavby - stavební objekt - výhybna pro komunikaci. Nebude-li stavba uvedena po plného provozu do 31.12.2020, sjednává se doba trvání práva stavby do 31.12.2020. Bude-li stavba uvedena do plného provozu do 31.12.2020, sjednává se právo stavby v trvání do 31.12.2036. Právo stavby se zřizuje bezúplatně. Stavební plat se sjednává v částce 0,- Kč ročně. Návrh na vklad podá na svůj náklad stavebník (obec) a to nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci stavebního povolení pro stavbu. Prosím o pomoc se zaúčtováním. Nejdříve necháme udělat kvalifikovaný odhad na právo stavby. Po podpisu smlouvy jen 042/401. Stavět se bude až za několik let - komunikace k plánovaných rodinným domkům. Návrh na vklad tedy bude do 15 dnů od nabytí právní moci stavebního povolení. Návrhem na vklad 021/042. 021 zvláštní analytika a začnu odepisovat do roku 2036. Klasifikace asi komunikace v obcích.

Nejen že jste dobře popsala, ale i jste to velmi dobře vyhodnotila. Jen od roku 2015 se již právo stavby eviduje odděleně od stavby, ne jako výdaj související, takže jej povedete jako samostatný majetek, pořízení 042/401 je dobře, ale  k datu zápisu na LV také ihned 021/042. Ocenění v RPC, tedy spíše dle ZP (když se někdo odpovědný odváží odborného  - ne kvalifikovaného odhadu, tak dobře) - škoda peněz za odhad, ale neodvážila bych sama ocenit dle oceňovacích předpisů, tak asi zatím by byl  ZP jediné dostupné řešení. Kategorizace - zatím, jak píšete,  komunikace. MF nechce zrušit kategorizaci, teď sepisuji požadavky, co pořád nevíme, tak tam mám již kategorizaci práva stavby a věcných břemen uvedeno, že se musí nějaká solidní kategorizace doplnit, jinak se zase ta kategorizace dělá jen více a více zbytečně. 

Ještě asi - z hlediska DPPO - ve výši odhadu, co bude na 401 bude potřeba dát jako nepeněžní příjem do daně z příjmů za obec (co platí sama sobě). 

Při dotační akci na dovybavení sběrného dvora jsme veškeré náklady účtovali na 042 a položku 6122 (stroje,přístroje). Akce je ukončena, přišla dotace a musíme zaúčtovat z 042 do majetku. U každého stroje máme uvedenou pořizovací cenu, ale co s těmi ostatními náklady na 042? Např. náklady na zpracování žádosti o dotaci, a zadávacího řízení- vše se týká nakoupených strojů s rozdílnou hodnotou.

Asi nejpřesnější, pokud se jedná o majetek s rozdílnou hodnotou, je postup tzv. rozvrhem. Dělá se to tak, že sečtete cenu pořízení jednotlivých věcí - dlouhodobého majetku. Pak zjistíte poměr jednotlivé věci na součtu. Sečtete všechny pořizovací vedlejší náklady a tímto poměrem je vynásobíte. Zjištěnou částku přičtete k ceně pořízení věci a vyjde vám pořizovací cena včetně vedlejších nákladů. Stejným poměrem pak můžete přiřadit i 403 k jednotlivým majetkovým položkám. 

Trápí nás tady na finančním odboru skutečnost, která souvisí s přijetím zákona č. 24/2015 Sb., a to přesně změna §16 odstavce č.4 zákona 250/2000 Sb "Rozpočtová opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje". Samozřejmě si uvědomujeme, že stále a pořád účtujeme, rozpočtujeme a hospodaříme s veřejnými finančními prostředky a tuto skutečnost řádně dodržujeme celá léta. Bohužel si nevíme ale rady s jedním obdobím v roce, a to přesně s obdobím nového rozpočtového roku, kdy dobíhají objednávky roku předešlého a kdy máme spoustu nedokončených investičních akcí a oprav., které přecházejí do toho roku nového. Výdaje nelze v době tvorby rozpočtu (t.j. říjen a listopad) přesně naplánovat a vyčíslit. Utrácí se až do posledního data roku, kdy se nám rozpočtové období uzavře a my začínáme od nového rozpočtového roku s čistým štítem a v rámci schváleného rozpočtu a stanovených závazných ukazatelů. V lednu až únoru pracujeme na uzávěrce, odbory si kontrolují čerpání a my pomalu připravujeme pro naše zastupitelstvo Závěrečný účet, a s tím spojené Přerozdělení výsledku hospodaření předcházejícího období. Jeho součástí jsou také výše uvedené výdaje, které nebyly v předchozím roce vyčerpány a které jsou po schválení tohoto přebytku(cca na konci března dalšího roku) rozpočtovány prostřednictvím rozpočtových změn, t.j. výdaje se dostanou do upraveného rozpočtu usnesením zastupitelstva města. A tady nás tíží právě problém s proplácením faktur v období od 1.1. do schválení zapojení přebytku předcházejícího roku.Tyto faktury jsou propláceny z titulu vystavených objednávek předcházejícího roku nebo z titulu pokračování investičních akcí, např. i dotačních. Vůbec si nedokážeme představit, že bychom ze své pozice tyto výdaje do schválení přerozdělení přebytku pozastavili, a neumožnili je do doby jednání zastupitelstva jejich úhradu. Dodavatelé nemohou čekat tři měsíce na proplacení a dotačnímu oddělení to zcela jistě nevysvětlíme, že platit nemohou, že výdaje nejprve musí schválit zastupitelstvo a poté to mohou čerpat. - i když byly na akci peníze uvolněny v roce předcházejícím. Přebytek je vždy schválen v zastupitelstvu po odečtení právě těchto výdajů, které přecházejí automaticky (bez zamítnutí, bez výhrad, bez připomínek zastupitestva) do roku následujícího. Nikdy to zastupitelé neseškrtají, je zde závazek města, krytý objednávkami. Financování velkých akcí bylo schváleno rozpočtem nebo rozpočtovou změnou v předcházejícím roce. Takže nám jde v tuto chvíli o proplácení výdajů v období od 1.1. do schválení přebytku (rozpočtové změny). Tyto výdaje jsou rozpočtově pokryty v roce předcházejícím, ale nebylo je možné z jakéhokoliv důvodu proplatit, nebo akce trvá třeba dva roky. Finančně zajištěny byly, ale díky tomu, že každý nový rozpočtový rok začíná úplně nanovo, rozpočtově se zde dostanou až v tom březnu po jednání zastupitelstva. Moc prosím o radu. Doufám, že jsme si ustanovení nového zákona vyložili správně a že se jedná skutečně o rozpočtované výdaje daného rozpočtového roku. Je to ale pro nás velice složité a nevíme s i s tím rady.

Zde se trápíte dost zbytečně. Do schválení rozpočtu na běžný rok se hospodaří dle pravidel rozpočtového provizoria. Pravidla se často schvalují tak, že to schválení nového rozpočtu  vychází z rozpočtu pro loňský rok a že jsou povoleny i výdaje investiční na akce dříve orgány obce schválené. Toto obecné pravidlo myslím plně zahrnuje platbu fa přešlých z minulého roku. Tedy by se jednalo o výdaje schválené pravidly rozpočtového provizoria. Ten text §16 nehovoří o rozpočtu, ale o rozpočtových opatřeních, které se provádějí až po schválení rozpočtu, tak si myslím, že v sobě obsahuje i přechodné období před schválením rozpočtu. Kdybychom vzali váš výklad, tak by se nedalo do schválení rozpočtu proplatit nic a to určitě záměr zákona nebyl. Jsem přesvědčena, že v tomto případě můžete být bez obav. 

Zastupitelstvo schválilo finanční příspěvek pro dětský dechový orchestr ve výši 1.000,- Kč bez konkrétního účelu. Rozumím dobře, že nyní musím i na takto nízkou částku sepsat veřejněprávní smlouvu o dotaci? V žádosti není uvedena ani výše částky, tu určili až zastupitelé, je to správně, nebo je třeba žádost doplnit? A smlouva se vyvěšuje na úřední desku až ve výši dotace nad 50.000,- Kč, tzn. že mohu částku vyplati ihned po podpisu smlouvy aniž bych smlouvu vyvěšovala?

Zde bych také volila dar dle OZ, jedná se o velmi nízkou částku. Je tam i ta podmínka pro smlouvu o neúčelovosti. Pokud bychom vedli v režimu dotace, tak opravdu by bylo potřeba doplnit náležitosti žádosti (požadovaná částka je povinnou náležitostí), sepsat veřejnoprávní smlouvu, požadovat v ní vypořádání a řešit, jak z nich danou částku vymůžete, kdyby náhodou zanikli..., smlouvu dát schválit radě - nebo zastupitelstvu (do 50 tis. Kč schvaluje příspěvky rada, kde není starosta, pokud si zastupitelstvo nevymíní, proč u vás schvaluje příspěvek 1 tis. Kč zastupitelstvo? ) . Smlouva do 50 tis. nemusí být zveřejněna, lze vyplatit ihned po podpisu, ale spíše po schválení smlouvy. Bez příslušného schválení by byla smlouva právně neúčinná. 

Chtěla bych Vás požádat o radu při účtování vratek správních poplatků, místních poplatků, pokut a nákladů řízení, a to v případě, kdy dojde k přijetí těchto plateb v jednom roce a v dalším dochází k vrácení (např. z důvodu napadení rozhodnutí, žádosti o vrácení části MP za odpady z důvodu změny trval. pobytu atd.): 1) Pokuty • Předpis v běžném roce: 315/642 • Příjem v běžném roce: 231/315 • Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít? 2) Náklady řízení • Předpis v běžném roce: 315/649 • Příjem v běžném roce: 231/315 • Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít? 3) Správní poplatek • Předpis v běžném roce: 315/605 • Příjem v běžném roce: 231/315 • Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít? 4) Místní poplatek • Předpis v běžném roce:315/606 • Příjem v běžném roce:231/315 • Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít?

Zkusila jsem popsat, jak o tom přemýšlím.  

Při vracení bychom z hlediska účtu měli volit mezi opravou a náhradou. Když oprava, tak v případě nevýznamnosti účtu, kterého se týká, když náhrada (nová skutečnost) tak na 549. (§69, vyhláška č. 410/2009 Sb.) Mezi opravami a náhradami se musíte rozhodovat - např. když je to vrácení poměrné části, jen poplatník neuvedl včas do přiznání, nebo se info opominulo, tak spíše snížit výnos. Když se např. odvolal, zjistily se nové skutečnosti, které v době vyměření neexistovaly, tak náklad 549. Nebo se při odvolání zjistí, že něco bylo špatně, pak zase oprava...Jde o to, najít si nějaký argument pro volbu jednoho nebo druhého, např.  Měli jsme to vědět včas  = oprava; nemohli jsme to vědět = náhrada. 

Z hlediska rozpočtové skladby je to ještě horší - ta to vůbec neřeší. Tradičně se snižují položky 1xxx. Nikdo by asi neměl vyčíst vratku s položkou 5909. Já osobně s tím mám také problém. Rozpočtová skladba časově nerozlišuje, mám účtovat např. o poplatcích, pokutě, přijímám a v jednom roce vracím, sice tu, co jsem přijala vloni, ale pořád je to vratka poplatku nebo pokuty. Připadá mi, že má větší vypovídací schopnost snížení na položce pokuty nebo poplatku, protože se alespoň dovím, kolik jsme na tomto druhu příjmů ve skutečnosti přijali, na 5909 se již o druhu vratky nic nedozvím. Nehledě na problém s rozpočtem na položce 5909, který se pak dá velmi těžko odhadnout. 

Vratka by se na závazek k datu účetního případu předepsat měla. 549 MD nebo -6xx D/ např. 378 D. 

Z hlediska RS bych u správního a místního poplatku dala přednost volbě snížení položky 1361 a 134x. U pokuty se častěji bude asi jednat o případ 549, pak i položku bych dala 5909, dtto u nákladů řízení. 

Velmi se Vám omlouvám, že neumím lépe odpovědět, jsou prostě případy, které musí účetní vyhodnotit na základě svých zkušeností (příp. intuice, která však se také vytváří hodně na základě zkušeností :o). Nezlobte se prosím, ale přesto za tento dotaz děkuji, donutil mě se nad problémem zamyslet, i když výsledek nic moc. 

Obracím se na Vás s dotazem na věcné břemeno-obec povinná. Máme smlouvu s ČEZ o zřízení věcného břemene-služebnosti na částku Kč 1000,00 s DPH. Zaúčtování faktury je mi celkem jasné: MD 311, DAL 649 (nebo je vhodnější 609?) a 343. Dle smlouvy s ČEZ se věcné břemeno dotýká třech pozemků, např. pozemek parc.č.133/1-nadzemní vedení v délce 13,69m-6 m2. Stačí když si zaúčtuji věcné břemeno MD 031 0500-pozemky ostatní plocha mínusem a MD 031 0510-pozemky ostatní plocha věcná břemena plusem? Nebo se účtuje jinak? A v jaké částce, v částce za jakou mám daný pozemek v evidenci? To znamená, že pozemek mám v hodnotě Kč 2 000,00 a celková výměra je 78 m2, takže v této hodnotě, nebo si mám vypočítat jen poměrnou část, když věcné břemeno se (dle smlouvy) dotkne jen 6 m2? Nějak jsem se v tom ztratila, moc děkuji za odpověď.

Účtování je dobře, tak jak máte, jen přehozená analytika. Dělá se to jen v hodnotě, jak je evidován pozemek, a to v celé částce hodnoty celého pozemku, nikdy ne jen v části pozemku, VB hodnotu pozemku nemění - může však v případě významnosti být podkladem pro tvorbu OP (že se vlivem VB významně sníží hodnota pozemku), což však s ohledem na ocenění VB asi určitě nebude váš případ. 

Jen ještě k tomu nápadu oddělení jen části pozemku analytikou - na to dejte (nejen vy, ale všichni, kdo to budou číst...) pozor. Účetně bychom měli dodržet majetkovou položku vždy na jednu SU + AU, jinak se hodně komplikuje inventura i inventarizace, určitě nějaké rozdělení jedné majetkové položky do více analytik nedoporučuji, ale nevylučuji, že může být situace, která si to nezbytně vyžádá (např. u dotací). Snažit se však tomuto postupu co nejvíce vyhnout. Ono to vede i k docela nepřehlednému účetnictví. 

Účet - VB, kde je obec povinná, je dispozice, tj. spíše služba, nejvhodnější účet je asi 602, i když já bych 609 nebo 649 určitě nevyčetla, to trochu záleží na vás, jak chcete sledovat. 

Prosím jen o vysvětlení pojmů významnosti u reálné hodnoty . Budeme letos předělávat směrnici k reálné hodnotě, protože budeme letos prodávat pozemky ( parcely) k zástavbě a chci se vyhnout přeceňování reálnou hodnotou ( i na doporučení auditorů :-) ) . Nyní mám ve směrnici uvedeno : Významnost je řešena k hodnotě rozdílu mezi předpokládanou cenou prodeje a evidovanou hodnotou v účetnictví netto tj. zůstatkovou cenou. Výše významnosti 260tis. Je tato moje definice určení významnosti správně napsaná??? U těchto pozemků by to poté bylo tak, že účetní cena pozemku je 50 tis. , zastupitelstvo rozhodne o prodeji za 300tis - rozdíl je 250 tis = nemusí se přeceňovat ?? Jakou max. výši významnosti je možné stanovit ? Netto hodnota všech aktiv v rozvaze k 31.12. u nás činí 34 265tis. Předpokládá se prodej těchto pozemků s tím, že se budou k hodnotě pozemků započítávat i náklady za sítě přivedené k hranici pozemku. Hraje to nějakou roli při přecenění RH ? Třeba, že by se tyto náklady musely v kupní smlouvě vyčlenit od samotné ceny pozemku ...?

Nejprve k tomu poslednímu. To, že jsou k pozemku přivedeny sítě a pozemek je připraven jako stavební, má vliv jen na prodejní cenu, ty sítě se neprodávají, sítě jsou samostatnou nemovitostí i kdyby byly přímo na pozemku. Toto nehraje žádnou roli při přecenění na RH. Ty náklady víceméně jako přefakturaci nelze, jsou to vaše sítě, jsou pro vás jen pomůckou pro kalkulaci ceny stavebního pozemku.  

Přecenění na RH u majetku určeném k prodeji je účetní metoda, kde se s významností pracuje, protože v konečném důsledku po realizaci prodeje je VH i rozvahové účty stejné, jestli bylo nebo nebylo přeceněno. Smysl to má jen opravdu u významného majetku, ale měli bychom při tom přihlédnout k četnosti případů. Významnost 260 tis. Kč je v případě 34 mil. majetku přiměřená.  Neměla by v součtu četnost x významnost přesáhnout 1% aktiv, což je u vás jen 342 tis. Kč. Ve směrnici to máte napsané dobře. Pokud takových pozemků prodáváte cca 5-10, tak bych zde již přecenění na RH doporučila, je to již významný rozdíl mezi očekávanou realizační cenou a cenou vedenou v účetnictví. Nezlobte se prosím, že odpovídám pro vás nevýhodně, ale bylo by to z hlediska kontrol opravdu bezpečnější. To přecenění u pozemků je dost snadné - jen 031/407 a při prodeji 554/031 a 407/664. Tak zvažte. 

Policie ČR žádá naši obec o finanční dar, který bude využit na nákup PHM. Výše by byla asi deset tisíc.Dle metodičky z KÚ v Ostravě, je finanční dar příspěvek z rozpočtu a mělo by se postupovat dle zákona 250. Tak nevím co s tím, jestli poskytnout dar a čekat, co na to řekne audit nebo raději neposkytnout nic. To ale zase budou míň jezdit na kontroly do obce.

Pořád ještě máte možnost jim dát dotaci dle novely, sice nevím, jak vám budou vypořádávat PHM, možná by stačilo zaslat výpis z hlavní knihy, že dle analytiky 501.xx PHM mají čerpání vyšší než 10 tis. Kč? Schválíte dotaci, veřejnoprávní smlouvu...

Ohledně toho daru. Já si pořád myslím, že ne každé poskytnutí daru je obcházení zákona. Že obec má právo i dát dar, že je v pravomoci dle zákona o obcích dát dar. Musel by však být neúčelový, což by vám u policie ČR bylo asi jedno. 

Nechci být zlomyslná, ale nedá mi to. Napište jim, že když získají od MF stanovisko, že je toto možno poskytnout jako dar od obce dle občanského zákoníku, že nemusí jít v režimu dotace s veřejnoprávní smlouvou s vypořádáním a s náležitostmi žádosti dle zákona, že jim dar rádi schválite, jinak že nic :o), že se vám to pracovně dle požadavků novely nevyplatí. Případně by možná šlo uznat i stanovisko z ministerstva vnitra - pod ně spadá zákon o obcích....

Ještě je tady možnost jim dát poukázku na PHM do 10 tis. Kč jako věcný dar, ten je také mimo režim dotace.

Víc mě již nenapadá.  

Navazuji na dotaz a odpověď z 21/11/2014 ohledně kontroly v příspěvkové organizaci. Pokud je v zákoně o obcích v § 119 v odst. 2) uvedeno, že finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, neznamená to, že se považují za prostředky obce i poskytnuté příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím a tudíž finanční výbor může kontrolovat hospodaření s těmito prostředky? Nebo musí mít finanční výbor vyloženě pověření dle zákona 255/2012 Sb.? Znamená to, že pokud se finanční výbor nebo kontrolní výbor rozhodne jít zkontrolovat například jenom nějaký okruh činností příspěvkové organizace, musí mít toto pověření? Můžeme považovat za pověření to, že si kontrolní výbor do zápisu ze svého jednání uvedl plán činností, jednou z nichž bude provádění kontrol hospodaření příspěvkových organizací a tento zápis schválilo zastupitelstvo? Děkuji Vám za odpověď.

Dobrý den, s velkou omluvou Vám tento dotaz vracím. Pro mě je již právně složité se v tomto vyznat, já jsem chápala výklad kontrolního řádu tak, že jestli tam pošlu zaměstnance obce, člověka z firmy nebo člena výboru, že pořád ta kontrola spadá pod Kontrolní řád a že každý, kdo jde dělat kontrolu, musí mít pověření jako fyzická osoba, která jde tu kontrolu dělat. Nevím však jak to je, když již samostatný výbor vzniká jako kontrolní orgán ke kontrole majetku obce přímo určený. Souhlasím s tím, že zřizovaná PO hospodaří s majetkem obce. Na toto se nechci ptát našeho právního poradce, protože si myslím, že je to také mimo jeho odbornost. Dotaz je vhodný vznést na odbor kontroly a dozoru ministerstva vnitra. Tento odbor je velmi kompetentní a dotazy od obcí se seriózně zabývá.