Dotazy

Dobrý den, s odvolávkou na dotaz na stránkách poúčtuje ze dne 25.6.2012 ÚČTOVÁNÍ O KOMISNÍM PRODEJI bych se ráda zeptala, zda ještě i dnes (po každoroční změně právních předpisů) je ještě stále možné vycházet z odpovědi ohledně účtování. Naše informační centrum (součást obecního úřadu, který je měsíční plátce DPH), se zabývá komisním prodejem. Můžeme účtovat do výnosů a odvádět DPH pouze z „provize“? Zboží bychom vedli na podrozvahové evidenci, při prodeji bychom účtovali pohyb na podrozvahové evidenci a předpis provize? Vzhledem k tomu, že musíme předkládat i PAP, bychom chtěli zvolit jednodušší variantu (bez účtování nákupu a prodeje zboží – nákladů a výnosů) Provize ve výši 20% Příjem zboží na podrozvahu dle předávacího protokolu 10 ks x 100,- (cena určena komitentem) 973 0300 MD 1 000,00; 999 0973 Dal 1 000,00; Prodej v průběhu měsíce 5ks : 973 0300 MD 500,00; 999 0973 Dal 500,00; příjem v hotovosti 261 MD 500,00; 378 (nebo jiný závazkový účet?) Dal 500,00; Odvod komitentovi na základě našeho vyúčtování - v ceně po odpočtu provize 261 MD 400,00; 378 Dal 400,00; Předpis provize - daňový doklad (u neplátců interní daňový doklad) 311 MD 100,00; 602 Dal ZJ ř.1 82,64 a 343 Dal ZJ ř.1 17,36; Zápočet - interní doklad 378 MD 100,00; 311 Dal 100,00.

Já se obávám, že pro vás bude nejjednodušší variantou, pokud se jedná o komisní prodej a jste plátci DPH, účtovat o nákupu a prodeji. Totiž - na to bylo právě upozorněno v té interpretaci, kterou jsem do odpovědi schválně přikládal, z hlediska DPH je nezbytné respektovat ustanovení §13 odst. 3 písmeno b):

(3) Za dodání zboží se pro účely tohoto zákona považuje

a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi,

Tedy pro DPH se jedná o dvě nezávislá plnění (nákup a prodej) a není možné odvádět DPH z marže - byť podle té interpretace, kterou jsem tam dával, je možné účetně postupovat tak, že ve výnosech je pouze provize. U plátců DPH pak bývá skutečně nejsnažší potom účtovat 504 x 604, což rozhodně žádný předpis nezakazuje (a možná je to i obecně častější technika) ZN 

obec zaplatila sociální pohřeb a mám ho zaúčtovaný na účtu 549 AU 0400, budeme celou částku nárokovat v dědictví, ale není předpoklad, že se nám peníze vrátí ještě letos, zda se vůbec vrátí. Potřebuji poradit zda ho můžu mít na účtu 316 nebo mi doporučíte něco jiného?

Mělo by se jednat o pohledávku z hlavní činnosti, účet 315. Nejsem si jistá, zda to dosud platí, ale myslím si, že by mělo. Když nevymůžete náklady na pohřeb z dědického řízení, tak by mělo náhradu obci provést (myslím si, že to tak bylo) Ministerstvo pro místní rozvoj. Nenapadá mě takto narychlo, kam se podívat, ale tyto náklady vždy obec hradila jen kvůli pružnosti, neměl by to být náklad obce, takže účet 549 bych určitě nedoporučila, vše zaúčtovat na pohledávku 315. Na účet 316 se dává návratná finanční výpomoc, sice pohřebné se půjčce podobá, ale většinou pod NFV jej nevedeme. 

Nedalo mi to a šla jsem hledat: 

http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Pohrebnictvi/Informace-Udalosti/MMR-muze-uhradit-obcim-naklady-na-pohreb-zemreleho

Je to z roku 2013, tak asi ještě platí...

Rada obce odsouhlasila poskytnutí finančního daru ve výši 4 tis. Kč na účet veřejné sbírky. Osvědčení vydal JČ kraj - Klubu vojenské historie - ČEŠTÍ LVI . Sbírka je na obnovu pomníku padlým ve Slovinsku v obd. 1. sv. války. Sbírka se koná od 15.102014 do 31.12.2015. Klub vojenské historie požádal dopisem naši obec o příspěvek s tím, že mezi padlými byl i občan naší obce. Můžu to vyplatit, a nebo se na to vztahuje taky novela zákona 250/2000 Sb. Museli by tedy poslat žádost a obec by pak uzavřela veřejnoprávní smlouvu ?

Je mi opravdu trapně, dotaz Vám vracím, nenašla jsem v zákoně výjimku pro sbírky. Myslím si, že toto také spadá pod novelu - tj. žádost, schválení i veřejnoprávní smlouvu. Zkuste dát dotaz na MF. Asi ta novela nějakou revizi bude opravdu potřebovat, letos má být další novela 250/2000 Sb. , tak se asi budeme snažit o více výjimek z dotací. Již mám posbírané tyto neřešitelné případy novelou: 

- plošná podpora seniorů na MHD ve výši každému 500 Kč

- bezúročná půjčka zaměstnancům ze SF nebo lidem z FRB 

a ty sbírky...

Ty sbírky se opravdu pod novelu moc nehodí, ale nemůžu v zákoně najít argument, proč je vyjmout. 

Dobrý den, dne 18.2. byla podepsána starostou naší obce,, Smlouva o sdružování prostředků na nákup výměnného fondu pro knihovny v regionu Pardubice " v souladu s ustanovením § 1724 zákona 89/2012 Sb.( nový občanský zákoník) Finanční příspěvek má být odeslán na účet knihovny v Pardubicích do konce března. Prosím o radu, zda se na tento případ vztahuje novela zákona 250/2000, musí být veřejnoprávní smlouva? A finance mohu vyplatit až po zveřejnění a podepsání?

Pokud se příspěvek již posílá na základě uzavřené smlouvy, jedná se o smluvní vztah, není potřeba na něj vztahovat novelu 250/2000 Sb. Není tedy potřeba ani uzavírat jiný typ smlouvy, tj. veřejnoprávní. 

Naše obec pravidelně přispívá drobnými částkami na UNICEF, FOD, Stonožku atd. Oni každoročně pošlou obecný dopis, že letos chtějí zlepšit to a to a my jim pošleme 500,-Kč. Po novele zákona 250 si kladu otázku, zda i toto spadá do režimu žádost, smlouva, vyúčtování. Nebylo by lepší poslat peníze jako dar ? Nebude to posuzováno jako obcházení zákona ?

U dotace ve výši 500 Kč je systém dle novely 250/2000 Sb. opravdu nepřiměřeně drahý. Zde bych doporučila neúčelový dar dle OZ, na to má obec právo, není na základě čeho vyčítat. Již jsem slyšela, že některé kraje mají tendenci veškeré dary vyhodnotit jako obcházení zákona, ale oporu v předpisech pro toto mít nemohou, systém darů určitě musí být zachován i nadále, ne vždy se jedná o dotace svým obsahem. 

Dobrý den, prosím o odpověď. V prosinci 2014 jsme prodávali pozemek. Smlouva, platba i vklad na KN – vše proběhlo v roce 2014. Předpis daně z převodu nemovitosti jsem v prosinci chybně zaúčtovala 538 MD / 383 D. Mělo to být na 344 D. V únoru 2015 jsem platbu daně zaúčtovala 383 MD/ 231 D. Je to veliká chyba?

Není, jen pro větší klid bych v letošním roce zaúčtovala 383/342 a platbu 342/231. (Od r.2015 se pro daň z převodu nemovitosti používá účet 342.)

Obec v Polsku je hlavní partner společného projektu, my vedlejší partner. Projekt skončil, obec v PR obdržela neinvestiční dotaci a nám část peněz přeposlala na účet. Jak dotaci- finanční prostředky zaúčtovat? Výdaje z projektu byly v roce 2013,2014.

Pravděpodobně se jednalo o dotaci s vypořádáním, měla být v roce 2013 a 2014 účtována dohada 388/672 ve výši uznatelných nákladů x podíl dotace. Pokud nebyla a jedná se o částku významnou, tak je potřeba zaúčtovat přes 408 D. Pokud se nejedná o částku významnou, tak přes 672 D. Dotace by měla být předepsána jako vypořádaná, tj. zápisem v roce 2015 344 MD / 408 nebo 672 D. V roce 2014 by byl ještě předpis na účtu 377.

Jen taková zmínka - i tyto dotace se člení nástrojem a prostorovým původem, i když je poskytovatel mimo tuzemský veřejný rozpočet - UZ se k příjmům ani výdajům nedává. Takže příjem asi určitě byste měla označit Nástrojem  41  a zdrojem= prostorovým původem 5 (Polsko). Jestli výdaje značeny nebyly, tak zkusit dopsat alespoň na fa k výdajům v poměru podílu dotace - zdroj 5 a 1. Příjem dotace  bude 231 s položkou 4152/344.

V prosinci 2014 obec prodala pozemek dle kupní smlouvy. Ve smlouvě bylo uvedeno, že kupní cena (5.000,-) bude zaplacena v den podpisu. Brala jsem to tak, že tedy v ten den udělám i předpis - až teď mi došlo, že to byla hloupost.... že předpis se dělá až po podání návrhu na vklad a zároveň se zaúčtuje účetní cena (554/031). Tzn. že v prosinci jsem účtovala takto: příjem peněz: 231 3639 3111 MD/ 311 D; předpis 311/647. S tím, že až přijde vyrozumění z KÚ odúčtuji účetní cenu (554/031) - asi nějaké zatmění mysli :-/ Návrh na vklad byl podán v lednu, ale KÚ chtěl doplnění nějakých informací, když se toto nepodařilo dodat, prodávající (obec) a kupující vzali návrh na vklad zpět. Starosta mi tedy oznámil, ať vyplatím kupujícímu kupní cenu zpět... a v nejbližší době bude sepsána nová smlouva, kterou snad KÚ již přijme. Jenže nevím, jak postupovat: účetní období 2014 je uzavřené, takže zaúčtovat kompenzačně nelze, napadlo mě jen zaúčtovat výdaj na 231 3639 5909 D, ale nevím proti jakému účtu?? Také nevím, jakou roli hraje to, že jsem předpis zaúčtovala chybně do roku 2014, dá se s tím něco dělat??

Letos vraťte zápisem 549 MD/ 231 3639 5909 D a při opětovném podání návrhu zase zaúčtujte 311/647. Ta vratka zde plní fci opravy loňského výnosu, nic jiného se s tím dělat nedá, a není to významné, netrapte se tím. Pro přezkum si napište zápis o tom, že vnitřním kontrolním systémem bylo zjištěno toto nesprávné zaúčtování výnosu do roku 2014 a že bylo opraveno vrácením platby v roce 2015. Přiložte k dokladu na předpis v roce 2014. Neměli by to pak považovat za chybu, když jste si na to přišli vlastními silami. 

Zastupitelstvo obce schválilo hospodářskou činnost na provoz bufetu ( rychlé občerstvení) na místním koupališti od 1.5.2015, který jsme dříve pronajímali. 1) Musíme si zřídit nový účet a pokladnu? 2) Vůbec nevím jak postupovat při účtování hospodářské činnosti, najdu prosím někde vzory účtování této činnosti?

Posílám ještě jednou opravené, zapomněla jsem na novelu RS, kde je od 1.1.2015 povinná vazba položek 534x a 431x s odpa 6330. 

Na provoz občerstvení by asi bylo potřeba zřídit další účet, bude tam hodně nákupů a hodně pokladny. Pozor taky na licenci na prodej alkoholu, zde by byl vhodný i živnostenský list.  

Ohledně účtování - vše je stejné, jen se příjmy a výdaje nerozpočtují a při úhradě z účtu 241 se nepoužívá rozpočtová skladba. Zápisy jsou jen např. 261/604 tržba, 504/261 nákup zboží...262/261 a 241/262 převod tržeb...dále mzdové náklady, služby ...příp. nákup DDHM, odpisy, bude vás asi čekat i povinnost pokladny...

Převod volných peněz z VHČ je možné zapojovat do rozpočtu přes položku 4131: 262/241 a 231 odpa 6330 pol. 4131/262. Převod peněz z rozpočtu (např. na nákup zboží) zase přes položku 5341: 262/231 odpa 6330 pol.  5341 D a příjem na VHČ 241/262. 

Pak pozor - u provozu občerstvení může docházet ke zpronevěře, vlastním nákupům apod. Je potřeba zajistit kontrolu korunou - zboží předávat v prodejních cenách odpovědné osobě, dělat inventury (alespoň každý měsíc) - vzorec ke kontrole je tento: počáteční zásoba v prodejních cenách minus tržba plus nákup = konečná zásoba v prodejních cenách. Dále jsou potřeba časté kontroly, zda nedochází k vlastnímu nákupu - zde je princip ten, že např. káva se prodává za 30 Kč, ale nákupní cena je mnohem nižší, takže zaměstnanec si koupí vlastní kávu, prodá ji v bufetu a tržbu si stáhne. Inventura vyjde, ale je to vlastně také zpronevěra. No užijete si. 

Většinou to končí tak, že to obec zkusí, pak jsou pořád manka a udání a soudní spory se zaměstnanci a končí to tím, že se bufet pronajme, ale nechci sýčkovat :o). 

V minulých letech jsme poskytovali spolkům ( hasiči, včelaři apod.) příspěvky bez vyúčtování a účtovala jsem na pol. 5222, charitě 5223, pojízdné prodejně 5212. Letos zastupitelé schválili 25.2. v rozpočtu stejné položky, ale peníze chtějí poskytnout bez finančního vypořádání, tedy formou daru. Mohu udělat rozpočtové opatření a tyto položky změnit na položku 5240 ?

Určitě můžete rozpočtovým opatřením převést dary na položku 5240, ale není to nezbytné, transferově se do obsahu vejde i u položek 522x. Není zde přímá návaznost na dotaci, ale jen na transfer, takže ty položky 522x jsou také dobře, i když schválíte jen jako dar. Ta 5240 je taková zřejmá, že se nejedná o dotaci, proto ji jinde v odpovědích doporučuji. Děkuji Vám za Vaši "účetní pečlivost" a omlouvám se, pokud Vás moje odpovědi zmátly. Účetně se dávají i dary na účet 572.

Mám darovací smlouvu ze dne 24.2.2015 - město dostane od firmy N finanční částku ve výši 10.000,-- Kč na podporu sportovního klubu - oddíl kopaná. Rada tuto smlouvu schválila s tím, že město převede tuto částku na účet Sportovního klubu. Ale sportovnímu klubu už město schválilo dne 17.2.2015 neinvestiční příspěvek na rok 2015 ve výši 320.000,-- Kč v procesu, na který se nevztahuje novela 24/15. Myslím si , že teď už musím sepsat veřejnoprávní smlouvu, ale nevím na jakou částku - na 10.000,-- Kč /a musíme zveřejnit záměr na ÚD/ nebo na 330.000,-- Kč/ a zase zveřejnit záměr a nechat schválit smlouvu z Z/.

Moc nerozumím tomu, proč má město přijímat dar, který je účelově určen pro jinou právnickou osobu. No, asi k tomu má dárce nějaký podivný důvod :o). V případě přijetí daru pro jinou osobu bychom mohli přihlédnout k průtokové dotaci, tj. jako závazek, že jim to máte přeposlat, to by bylo mimo novelu. Otázkou však je, že vy jim již podporu dáváte - vyplývá z darovací smlouvy, že toto musí být darováno jakoby navíc? Pokud ano, tak průtok. Pokud toto ze smlouvy nevyplývá a chcete to "kopané" dát, pak již byste měli poskytnout  v režimu dle novely. Nemusíte zveřejnit záměr, ale oni musí dát žádost s náležitostmi  dle zákona a vy sepsat veřejnoprávní smlouvu - stačí na 10 tis. Kč, schválit další dotaci, schválit smlouvu, to je vše. Pak je možnost jim to dát jako neúčelový dar obce (viz vysvětlení daru dle OZ v odpovědích na podobné dotazy - dejte si do vyhledávače "dar"), nejedná se o velkou částku - ale to by nesměla být ani účelovost (přímé použití, nejen činnost klubu) vymezena darovací smlouvu obci od firmy N. 

A pak - ještě je možnost jim těch dalších 10 tis.Kč nedat - když jste jim dali z vlastního 320, tak brát jako dar pro obec na to, abyste mohli dát tu původní dotaci - ale to by asi odporovalo usnesení rady. Víc mě již nenapadá. 

V roce 2014 jsme dostali zálohy na volby. Náklady na volby byly větší, proto jsme žádali krajský úřad o doplatek účelových prostředků, jenom že se vloudila chybička a poslali nám o 0,60,- Kč méně, takže mi na účtu 346 zbývá pohledávka za krajským úřadem v uvedené výši. Takovou částku žádat nám přijde zbytečné, není možné nějakým postupem to z toho účtu vyřadit? Budu vděčná za podrobný popis účtování i za každou radu, jak se toho zbavit.

Začtujte jen jako rozdíl ze zaokrouhlení, zápisem 549 MD / 346 D. Není potřeba nic jiného řešit. Lze i jako vyřazenou pohledávku 557 MD/ 346 D (náklady na vymáhání větší než přínos). To zaokrouhlení mi připadá takové jako čístící účetnictví, já bych volila to zaokrouhlení. 

V loňském jsme dostávali od občanů dary na rozvoj obce. Dle konzultace s Vámi jsem účtovala 377/672, přijaté platby par. 3639 pol. 2321 proti 377. Nikde v usnesení nemáme , že obec dar přijímá. Nyní se zastupitelstvo domluvilo, že dary vrátí. Je to vůbec možné a jak se to bude účtovat? Nyní to budeme mít v nákladech a na jakém Odpa? Dary se vybíraly na základě podepsaného závazného prohlášení ve výši Kč 15000,- za nemovitost. Dary jsme vybírali z důvodu, že stavíme kanalizaci s dotací SFŽP a dle sdělení jsme nesměli vybírat za kanalizační přípojky od občanů, že by to byl přínos dotace. Ale peníze na kanalizační přípojku nejsou, tak jim poradili formu daru na rozvoj obce. Nyní se situace "změnila", již můžeme fakturovat za kanalizační přípojky. A proto musíme dary účetně vrátit a vybrané částky dát na přijaté zálohy a potom vyfakturovat náklady na přípojky. Teda jestli to takhle jde.

Musím říct, že ohledně těch přípojek jste asi moc dali na pověry. Ty přípojky jsou něco jiného než peníze za to, že se mohou občané připojit. Přípojky jsou nákladem uživatele (zjednodušeně podáno, veřejné části přípojek jsou dost problematické...); navíc - dotace se na ně neposkytuje.

S těmi dary však nevidím žádný problém, jestli je nebudete vracet, ale změní se na zálohu, tak stačí zaúčtovat 672 MD/ 455 (324) D, pokud v součtu dosáhnou velké hodnoty, tak možná spíše 549 MD/ 455 (324 D). Zde volím 549 jako náhradu výnosu, nevolím ani pro významnost účet 408, protože zde se nejedná o žádnou chybu. 324 D je záloha k vyúčtování do roka, 455 nad rok - záleží kdy dojde k plnění - tj. vyfakturování obcí prací na přípojce pro uživatele. 

Jestli ty dary budete vracet, tak 549 MD / 231 2321 5909 D. 

Jsme plátci DPH a budeme prodávat nepotřebný majetek: 2 železné kontejnery na odpad (vedeno na SU 028 s cenou 13.300 Kč/kus) a multikáru s žebříkem, která sloužila pro opravy veřejného osvětlení (vedeno na SU 028 s cenou 30.000 Kč). Zastupitelstvo stanovilo prodejní cenu - levnou (3.500 Kč/kontejner a 7.000 Kč/multikára) , vzhledem ke stáří a opotřebení majetku. Musíme k této prodejní ceně přidat i DPH a odvést FÚ? A v jaké sazbě, pokud ano?

Tento majetek, pokud nebyl pořízen k ekonomické činnosti (obojí vypadá na veřejnou správu), není potřeba zatěžovat na výstupu DPH - je k tomu stanovisko MF. Uvádím jeho citaci: Prodej majetku, který obec nepoužívala k ekonomické činnosti.

Obec prodává majetek, který nebyl využíván pro ekonomickou činnost, ale pro veřejnou správu a při jeho nákupu tedy nebyl uplatněn nárok na odpočet daně (např. hasičské auto, nábytek pro sociální odbor). Může se jednat i o majetek nakoupený dlouho předtím, než se obec stala plátcem daně.  Po určité době se stává, že tento majetek je prodáván. Je tento prodej předmětem daně?

Návrh řešení: Tato problematika dle našeho názoru není v ZDPH řešena. ZDPH v § 62 odst. 1 osvobozuje od DPH dodání zboží, u kterého při pořízení plátce daně nemohl uplatnit nárok na odpočet daně, protože je používal k uskutečnění plnění osvobozených od daně (např. prodej zařízení kina – kulturní činnost). Prodej majetku používaného pro veřejnou správu by logicky neměl být předmětem daně, ale opora v zákoně pro takový výklad není. Prodej zboží nemůže být považován za veřejnou správu.

Stanovisko MF Běžný prodej zboží jako takový samozřejmě není považován za veřejnou správu, ale předmětem daně jsou podle § 2 ZDPH plnění, která jsou v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, což je dle odboru 18 ekvivalent dispozice uvedené ve směrnici, že předmětem daně jsou pouze plnění, pokud je uskutečňuje osoba jako taková. Smyslem této dispozice je pak zásada, že přijatá plnění, používaná pro ekonomickou činnost, jsou při prodeji podrobována dani, nicméně pokud nakoupí osoba zboží, které není pro ekonomickou činnost, ale pro soukromé účely, tedy při nákupu nejedná tato osoba jako taková, pak ani prodej tohoto soukromého zboží osoby plátce daně není podroben povinnosti uplatnit daň, neboť osoba nejedná jako taková. U zboží, které prodává veřejnoprávní subjekt a bylo pořízeno a užíváno výhradně pro veřejnoprávní činnosti, prodej dani nepodléhá.

Žádost o stanovisko MŠ realizovala v roce 2013 opravu sociálního zařízení v hodnotě 302792,14 Kč. Ta spočívala nejen v obměně obložení a dlažby, ale i v navýšení počtu toalet (z 5 na 7) a umyvadel (z 5na 10). Domníváme se ale, že nedošlo k technickému zhodnocení hmotného majetku - ke změně účelu opravovaných místností, ke změně technických parametrů ani k rozšíření vybavenosti, protože budova mateřské školy, zařazena do užívání v roce 1957, byla původně technicky vybavena s ještě větší kapacitou sociálního zázemí pro děti (8 toalet a 6 dvou = 12umyvadel), než bylo navýšeno v důsledku uvedené opravy. Zřizovatel však namítá, že se nejedná o opravu, ale o investici a mělo být účtováno jako technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, a to včetně vypracování projektu. Vzhledem k tomu, že práce dle faktury byly určeny jako „oprava“ (511) a nikoliv „investice“ (042), bylo také vypracování projektu hodnoceno jako „služba“ (518) a ne „součást investice“ (042). Při rozhodování jsme vycházeli z definic opravy a technického zhodnocení (daňový portál http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d2342v3099-technicke-zhodnoceni/): Za opravu lze tedy považovat odstranění částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, a to i za použití jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9 (410/2009 Sb., Vyhl.) …části, které jsou nedílnou součástí stavby představují např. vnitřní rozvody vody, kanalizace, vnitřní rozvody vzduchu (klimatizace a vzduchotechnika), osobní a nákladní výtahy, venkovní osvětlení stavebních děl, lokální a ústřední vytápění včetně kotlů a výměníkových stanic pro dům, základní armatury a vybavení spojené se stavebním dílem (klozety, vany, umyvadla, dřezy, baterie, kuchyňské sporáky, kuchyňské odsávače par, karmy, boilery, osušovače rukou), obklady stěn a stropů včetně zavěšených stropů (např. kazetových), protipožární zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, izolace stavebních děl, okenice, mříže, rolety, žaluzie, markýzy aj. Jejich první pořízení představuje technické zhodnocení stavby. Z popsané situace vyplývá, že pokud by oprava sociálního zařízení měla být skutečně zpětně posouzena jako technické zhodnocení hmotného majetku, znamenalo by to pro MŠ významnou opravu účetnictví již uzavřeného roku 2013. Proto žádáme o posouzení vzniklé situace a vyjádření stanoviska, zda je možno za dané situace akceptovat dosavadní účtování do oprav.

Přeposílám názor Ing. Nejezchleba, je mi líto. 

Vůbec se mi nelíbí jako argument, že to tam kdysi bylo. Jsem přesvědčen, že by měl být hodnocen stav před technickým zásahem a po něm. To, že třeba v letech 1957 tam daná kapacita byla (respektive ještě větší) a třeba v roce 1992 byla zmenšena celkovou přestavbou, nemůže dle mého názoru znamenat argument, že pokud nyní došlo k navýšení počtu proti stavu před zásahem, že by se mělo jednat o opravu. Já bych měl hodnotit stav před zahájením opravy ... (jen poznámku - vůbec nevylučuji stav, že třeba je objekt z roku 1950, já jsem ho v 1990 přestavěl jako investici a nyní se vracím další přestavbou k původnímu řešení - ale to je opět TZ, nikoliv oprava).

Jen jsem ještě přemýšlela nad možnou opravou na TZ: nejlépe asi takto: 

oprava majetku 021/408 a 408/081 odpisy za rok 2013 a 2014, čerpání IF 416/401 a odpisy do IF 401/416, případně ještě dořešit tvorbu na to TZ IF? (672 přes 408 a 401?)