Dotazy

Chceme zastupitelstvu městského obvodu předložit ke schválení žádosti o dotace z evropských fondů. V předchozích letech jsme měli předfinancování projektů zajištěno z prostředků nadřízeného orgánu (magistrátu). V letošním roce nám předfinancování projektů magistrát neschválil. Můžeme již teď dát zastupitelstvu městského obvodu ke schválení rozdělení volných zdrojů u ZBÚ na krytí financování těchto projetků, i když ještě nemáme schválený závěrečný účet?

Závěrečný účet toto nemůže ovlivnit, zůstatky jsou jaké jsou, takže ano, určitě je možné v rozpočtu zapojit úspory minulých let. Zapojila bych je, až budou projekty schváleny, není potřeba dělat rozpočtové změny jen pro žádosti. 

Mám dotaz, zda-li může obec a jakým způsobem podpořit fyz. osobu, která chce zřídit v obci prodejnu potravin, zejména pro starší občany. Jak bude event. účtovat a na co si dát pozor.

Je možné poskytnout veřejnou podporu z rozpočtu obce i pro OSVČ. Měl by být asi nějaký výběr, stanovena pravidla. Při podpoře při pořízení DM je osvobozeno od daně z příjmů, ale z dotací na provoz bude OSVČ platit daň z příjmů, i když je to z rozpočtu obce (není předmětem daně jen u neziskovek). Neměla by být narušena hospodářská soutěž, myslím, že limit je cca 2,5 mil. Kč za 3 roky (tuto oblast nemám dobře zmapovanou). Účtování je to nejlehčí, je to transfer - asi budete dávat přednost transferu s vypořádáním (záloha 373, náklad 572, položka 5212, 6312...). Schválení dotací dle novely zákona 250/2000 Sb. Program nebo individuální žádost, schválení, veřejnoprávní smlouva s náležitostmi...)

Omlouvám se za skákaní z problému do problému, ten dotaz je málo konkrétní, tak jen vzpomínám, o co by mohlo jít. 

V letošním roce budeme připravovat oslavy našeho města. Vedení radnice rozhodlo, že veškerou činnost bude zajišťovat naše na PO, která je zaměřená na kulturu ve městě. V našem rozpočtu máme připravené finanční prostředky na tato oslavy, neboť bylo při schvalování rozpočtu uvažováno, že je bude zajišťovat odbor městského úřadu. Nyní po změně organizátora budeme muset naší PO zaslat účelový provozní příspěvek na realizaci těchto oslav. V ZM necháme schválit rozpočtovou změnu, navýšíme závazný ukazatel PO a proúčtujeme rozpočtové opatření. Jelikož víme, že připravené finanční prostředky na oslavy nebudou stačit, bude pan starosta spolu s ředitelem PO oslovovat sponzory o dary. Můj dotaz zní, co bude lepší posílat prostředky ze sponzorských darů na účet města nebo přímo na účet PO. Vím, že PO může dary přijímat s předchozím písemným souhlasem zřizovatele a zrealizovali bychom to takto. Rada města udělí PO písemný souhlas k přijímání sponzorských darů za účelem oslav města (všeobecný souhlas na určité období) a po přijetí všech darů a předložení finančních nákladů na oslavy PO předloží opět do rady města seznam všech dárců s jejich identifikacemi a rada města vezme tuto informaci už jen na vědomí. Můžeme takto postupovat, nevidíte v tom nějaké úskalí a rozpor se zákonem? A co daň darovací? Děkuji za odpověď

Vezmu to "odzadu" - v dani darovací problém rozhodně nevidím - pokud to bude na ně, budou to dary, z nichž ve stejném roce budou financovány nějaké náklady - tedy buď se rozhodnu pro osvobození a zase to vyloučím z daňových nákladů, nebo (a to bude jednodušší) to nechám jako daňový výnos a to, co z daru bude kryto, jako daňový náklad.

Úskalí vidím trochu v té formě - byť je to nesmysl, tak podle zákona 250/2000 Sb. - §39b písmeno 1 by měl být u účelových darů (což toto bude) předchozí souhlas pro každý jednotlivý úkon (tedy přijetí jednoho daru) - tedy úplně správně by nemělo být postupováno tak, jak popisujete - tedy nějaký rámcový souhlas a následně teprve vzít na vědomí. Je to úplně scestné, ale podle zákona by bylo skutečně schválit vždy předem přijetí každého jednotlivého daru.  Ještě by mohla být ta varianta (popisuji na stránkách), že by se do smluv uvádělo, že dar je přijímán do vlastnictví zřizovatele (potom by tam ten předchozí souhlas nemusel být) s využitím u PO (tedy darovací smlouvu by podepisovala PO) - je to nesmyslné obcházení nesmyslného zákona, ale to by nám v ČR asi celkem mohlo jít ... 

Takže skutečně by možná někdy mohlo být jednodušší dary přijmout na Městě a dát jim účelový příspěvek ... ZN

Obracím se na Vás s dotazem ohledně znaleckého posudku vypracovaného kvůli stanovení odhadu tržní ceny budovy. Platí dle RS položka 5166? A dále, pokud musíme mít "znal.posudek" např. na to, že není opravitelný DDHM ( 028), aby se mohl vyřadit, rovněž položka 5166 nebo 5169.

Znalecký posudek vypracovaný kvůli stanovení odhadu tržní ceny budovy může  patřit na položku 5166. Výdaj na tuto položku by měl splňovat tři podmínky: nevzniká nehmotný majetek, výdaj není pro obec povinný, výstupy slouží k rozhodování. 

Na položku 5169 (kromě dalšího) patří zejména výdaje na znalecké posudky, certifikáty, audity, LHP, atd, ( §11 odst. 8 vyhlášky č.410/2009 SBb., ve znění vyhlášky č. 460/2012Sb.), které je organizace podle zvláštních předpisů povinna si nechávat zpracovávat a které se netýkají počítačových programů.

Vámi uváděný případ na znalecký posudek na opravitelnost DDHM není povinný, slouží k rozhodnutí účetní jednotky a k podložení jejího rozhodnutí o vyřazení, proto také může patřit na položku 5166.

Ohledně té povinnosti - může někdo říct, že obec je povinná dle zákona o obcích prodávat za cenu obvyklou a jistotu má jen u ZP - pak je zase dobře položka 5169 u obou Vámi uvedených příkladů. 

Závěrem je toto: obě položky jsou vlastně dobře, rozhodněte, zda považujete posudky dle vnitřních předpisů za povinné nebo dobrovolné a podle toho volte položku - pokud možno ne na střídačku, ale jednu si vyberte. Ještě mě napadlo - nebo si dát vnitřní pravidla, kdy je povinný, kdy ne a volit položku podle toho (vůbec nechápu, jaký to má v RS smysl - ta povinnost a nepovinnost, je to jen asi nějaké cvičení proti Alzheimru :o). 

V roce 2014 jsme podepsali smlouvu s ROP Severozápad na projekt "Zkvalitnění infrastruktury ve městě" na dotaci ve výši 85% způsobilých výdajů a 15% se bude hradit z prostředků města. Tu jsem tedy dala na podrozvahu. Během roku 2014 nám přišly faktury na realizaci. V první žádosti o platbu, která proběhla zhruba v srpnu jsme obdrželi částku způsobilých výdajů, která nám byla i následně zaslána na daný BÚ. Bohužel v žádosti byly i nějaké nezpůsobilé výdaje. Dle způsobilých výdajů uznaných ROP jsem rozdělila NZUZ dle rozdělení % výdaje ve fakturách, kterých se žádost týkala.(2 faktury). Poté následovala další realizace projektu a následná fakturace prací. Bohužel jsem nějakým způsobem opomněla rozdělovat výdaje NZUZ dle %podílu, neboť v projektu jsou problémy a v podstatě nevíme, co nám bude uznáno za způsobilé výdaje a co ne. Uvědomila jsem si to až teď, kdy už nelze NZUZ označit. Nejsem si jistá, do jaké míry to bude problém. Chtěla jsem se zeptat, zda mám označovat NZUZ každou zaplacenou fakturu v podílu 85% a 15% i když nevím, zda nakonec budou uznány výdaje jako způsobilé.

Jak jindy odpovídám, že neoznačení nástroje a zdroje u výdajů není problém, tak u ROP je to někdy problém - setkala jsem se s tím, že ROP dává přímo do smlouvy požadavky na značení a pokud není značeno, tak označí výdaj za nezpůsobilý jen proto, že není označen nástrojem a prostorovým původem (zdrojem) . Dokonce požadovali opravu v následujícím roce - jakoby dooznačením nezpůsobilých. 

Takže radši bych značila. Ohledně způsobilých výdajů - ty musí být dány smlouvou, je na osobě odpovědné za projekt, aby řádně značila a objednávala způsobilá plnění odděleně od nezpůsobilých, to je potřeba vnitřně zajistit. 

Mohu Vám pomoci takto: sepište si protokol o vnitřní kontrole, kde bylo zjištěno neznačení nástrojem a prostorovým původem a že sjednáváte nápravu a dooznačujete letos ve výši způsobilých výdajů minulého roku. Pak jen zaúčtujete 231 minus D a 231 s NZ plus D. Výkazově je však hodně divné, když na příslušném odpa a pol. nic není, ale v praxi to bylo také uznáno. (Přiznávám, že toto nerada vidím, ale některé ROP to opravdu vyžadují a FIN projde). 

Pak UZ - ten lze doplnit u výdajů i dodatečně, ten nevstupuje do výkazu. 

Nebo varianta  - lze ještě projednat opravu, CSÚIS nemá ještě výkazy uzavřeny, můžete kraj požádat o opravu výkazů - toto nevím, jak to přesně probíhá u FIN, vím, že u závěrky je to možné až do konce června. Zkuste to.

Dobrý den, v roce 2011 jsme pořídili online přístup ke Sbírkám zákonů Codexis za 12.000,-- Kč a dále jsme hradili servisní smlouvu na 4 roky za 28.800,-- Kč. Faktury byly špatně vyhodnoceny, obě jako služba. Proto nemáme program za 12.000,--Kč v majetku. Servisní smlouva byla zřejmě správně účtována jako služba. Letos nám přišlo prodloužení servisní smlouvy-zaúčtováno jako služba s časovým rozlišením 518 a 381, par. 6171 pol. 5168. Lze věc z roku 2011 napravit a program dodat do majetku?

Protože se jedná o částku nižší než 260 tis, můžete opravit účtováním 558/ 518, 018/078. Takto dostanete program do majetku. Doporučuji jej tam doplnit. A také souhlas s časovým rozlišením servisní smlouvy. 

ZŠ má kladný výledek hospodaření v částce 200.000,00 Kč. Je možné schválit rozdělení 20% do fondu odměn a zbytek by organizace použila na provozní náklady r.2015 a městys by jim o tyto finanční prostředky zaslal méně. V případě, že to takto jde, jak účtovat?

Podle mne nemusí rezervní fond vytvářet ... - klidně by to bylo možné nechat z těch 80% na nerozděleném zisku s tím, že za rok 2015 bude vykázána ztráta a bude pokryta nerozděleným ziskem - nemám s tím sebemenší problém. ZN 

Město založilo společně s obecně prospěšnou společností Mezinárodní institut keramiky, zapsaný ústav, dále jen „Ústav“. Ústav vznikl na základě zakládací smlouvy. Město vložilo do majetku nepeněžitý vklad, hodnota předmětu vkladu byla oceněna znaleckým posudkem ve výši 1.500.000,- Kč. 1.500.000,- Kč je výše vkladu do Ústavu. Předmětem nepeněžitého vkladu města jsou tyto nemovité věci: Pozemek – zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba občanského vybavení včetně příslušenství, nacházející se na pozemku, který tvoří zděný sklad, kolna a přístřešek, Pozemky – trvalý travní porost, ostatní plocha . Pořizovací hodnota pozemků činí celkem: 166.553,- Kč ( z toho zastavěná plocha 121.600,- Kč, ostatní pozemky : 44.953,- Kč) Dle znaleckého posudku činí hodnota pozemků 684.937,- Kč. Stavba občanského vybavení je součástí stadionu, jehož celková pořizovací cena je cca 40 mil. Kč, stavba, která je předmětem vkladu má hodnotu 1.010.018,54 Kč, odepisována byla společně s celým stadionem. Dle znaleckého posudku vychází reálná hodnota stavby 815.063,- Kč. Pro úplnost uvádíme, že Ústav vznikl zápisem do rejstříku ústavů dne 27.1.2015, Právní účinky vkladu vznikly 16.2.2015. (Podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí) Prosíme o sdělení, jak správně účtovat.

Toto prosím považujte za otevření diskuse, budeme se k tomu snažit sehnat stanovisko MF. 

Skutečně je váš případ systémově klasifikačně těžké. Vykazování jako finanční investice (06x) nemá logiku - toto není něco, co  bylo založeno za účelem finanční investice. Nemáme ani pořádně podíl, abychom  mohli něco převést nebo prodat.  Možnost získání vklad zpět, pokud se rozhodneme ke zrušení, není automatická (na úrovni nějaké výplaty podílu ...). Jen na okraj - ono by snad bylo nejlepší mít nějaký účet typu "vklady do subjektů mimo obchodní korporace ..." - ale to je k probrání s MF ...

Pokud řekneme, že se nejedná o finanční investici (a vklad v aktivech nepovedeme - jen potenciálně na 903), tak jsou dvě varianty:

- dar (respektive nějaký náklad) - ale asi striktně vzato jsme dar neposkytli a při rozumném znění zakládacích listin a ochotě zachovat danou činnost může být při zrušení  majetek (respektive majetková podstata ústavu) asi vrácena zpět ... - ale nevíme - skutečně tady si nejsme právně jistí...

- považovat to jen za přesun majetku - MD 401/Dal 021

                                                                      MD 08x

Skoro by toto mohlo mít opodstatnění. Ale nemáme na tyto případy vůbec účetnictví připravené. Ale  snad bychom volili to rozvahové odúčtování a zavedli bychom si hodnotu vkladu (účetní) na 903.

Dobrý den, mám celkem dva dotazy: 1) Obec v roce 2010 koupila keramickou pec, je zařazena v majetku a odpisuje se, letos vzniknul problém, že občanky, které si tam keramiku vypalují, nespoří žádné prostředky pro případ, že by se s pecí něco stalo. Zastupitelstvo se letos rozhodlo, že pec svěří smlouvou o výpůjčce příspěvkové organizaci-základní škole, která bude vybírat členské poplatky jako svůj "kroužek", z těchto členských poplatků jednou za rok odvede obci příspěvek do fondu obnovy keramické pece, který bude obec spravovat jako součást ZBÚ (231 AU). Mám nějak účtovat o té smlouvě o výpůjčce? Na podrozvaze? 2) Obec měla fond obnovy vodovodů a kanalizací na samostatném běžném účtu, každoroční převody jsem účtovala 236 plus 401/419, ale jelikož finanční prostředky nebyly vůbec úročené, rozhodlo se zastupitelstvo, že peníze převede na majetkový účet investičních nástrojů vedený u IKS KB (privátní správa aktiv-podílové listy, horizont dva roky). Účtuji převod ze zvláštního účtu fondu: 262/236 par.6330 pol.5345 + 419/401 a příjem na majetkový účet IKS: 253 pol.4134/262 + 401/419 a poplatek 518/262. Ale pak nemám proti čemu účtovat 069?

Bod 1 - to, co jste vymysleli odpovídá klasickému nájmu. Ne "svěření smlouvou výpůjčky" . Víte, ono je buď svěření - předání k hospodaření, nebo výpůjčka - ta je bezplatná anebo nájem - ten je za úplatu - ta úplata je to, co převedou vlastníkovi. Toto by snad mělo nějaký smysl, jinak bychom těžko hledali titul pro ten odvod do vašeho "pseudofondunaZBÚ" . Omlouvám se za tón odpovědi, nemyslím to zle, ale tomu, co jste u vás vymysleli, říkáme někdy "lidová tvořivost" :o). O té "nájemní" smlouvě na podrozvaze určitě není potřeba účtovat. Doporučila bych nazvat smlouvu tak, aby odpovídala obsahu, tj. upravit usnesení. 

Bod 2. Když si zvolíte účet 253, tak již nemůžete dávat na účet 069 - ale pro podílové listy k obchodování je správně účet 251. K účtu 251 by však neměl umožnit program uvedení RS, nejedná se o převod mezi vašimi dvěma účty, jedná se o řízení likvidity. Správně je zápis 251 MD / 236 pol. 8128 D (s tím, že dáváme na 2 roky) a neúčtovat o fondu, okruh fondu bude takto: 236+251=419. Poplatek by měl být spíše 569 MD / 236 6310 pol. 5163. Zde již je potřeba ve výši poplatku fond zdrojově snížit , tedy navíc zaúčtujete ve výši poplatku 419/401. Ještě záleží na tom,  o jaký poplatek se jedná, protože i majetkové podíly k obchodování se oceňují pořizovací cenou, takže jsou některé typy plateb, např. za zprostředkování nebo sjednání obchodu součástí pořizovací ceny CP - tj. také účet 251. Poplatek za vedení účtu v IKS je spíše provozní, ten by se účtoval na ten účet 569. 

Město účtuje sběr a svoz komunálního odpadu na par. 3722 a likvidaci KO na par. 3725. Máme dotaz, zda je možné vše účtovat na par. 3722.

Ten odpa 3725 se používá pro případy likvidace KO pro druhotné zpracování. Běžná likvidace - odvoz na skládky, do spaloven apod. spadá obsahově spíše pod 3722. (Uznávám, že z názvu paragrafů je to zmatečné, ale obsahově to v náplni 3725 je pro druhotné zpracování, a  takto bylo i odůvodněno zavedení oddílu 37xx - alespoň jak si to pamatuji). 

Obec oddělila ze svého pozemku část o výměře 9 m2, kterou směnila za oddělenou část o výměře 7 m2 (sloučeného do pozemku obce) a nabyvatel doplatil obci 2 m2. Dohodnutá cena je 35 Kč/m2. Evidovaná cena pozemku obce je 16 Kč/m2. Co s tím.

K datu podání návrhu na zápis do KN budete účtovat:

předpis výnosu ze směny pozemku  311/ 647  ve výši 9x35,-

předpis pořízení nového pozemku 042x/ 321 ve výši 7x35,-

kompenzaci  321/ 311  ve výši 7x35,-

vyřazení pozemku 554/ 031 9x16,-

Polovina nákladů na převod ještě vstupuje do pořizovací ceny majetku (poplatek na zápis do KN, odměna notáře,....)     042y/321

Zařazení pozemku do užívání   031/042xy

Příjem doplatku za pozemek od nabyvatele  231 (pol. 3111) / 311     2x35,-

To je vše:-)

Každoročně poskytuje naše město příspěvky na činnost různým spolkům. Letošní „povedená“ novela 250 vyvolala nejistotu v tom, jak přesně postupovat. Prosíme o posouzení, zda jsou naše úvahy o dalším postupu správné nebo mylné. 1. Spolky, které podaly žádost o příspěvek do 20. února 2015, jsou posuzovány dle starých pravidel, a to i přesto, že příspěvky bude schvalovat zastupitelstvo teprve 23.03.2015. Novinka je pouze v tom, že s nimi před skutečným uvolněním finančních prostředků musí být sepsána veřejnoprávní smlouva dle ust. § 10a odst. 5 zák. 250/2000 Sb., která opět znovu podléhá schválení v ZM (v červnu). Pak uvolníme finanční prostředky. 2. Specifický je Sportovní klub, kterému město přispívá na provozní výdaje cca 2 mil. ročně. Jako každý rok jsme v rozpočtovém provizoriu schválili zasílání záloh tomuto spolku s tím, že vždy jim byl příspěvek schválen na celý rok ZM v březnu a sepsána smlouva. Letos jim prostředky v souladu s RP posíláme ve výši 1/12, celkový příspěvek bude však ve stejném režimu jako u spolků pod bodem 1, tzn. s platnou smlouvou až po 6 zálohách. 3. Spolky, které podají či již podaly žádost o příspěvek po 20. únoru 2015 a) budou buď v úplně novém režimu, tzn., že zastupitelstvo nejprve rozhodne a schválí jednotlivé dotační programy → my následně vyvěsíme na úřední desku záměr poskytnout dotace v těchto schválených programech(Zásady a pravidla pro poskytování finančních příspěvků z rozpočtu města na kulturní, sportovní, vzdělávací a sociální aktivity). Teprve tehdy mohou podat spolky žádost a proběhne celý zdlouhavý proces přes schválení dotace spolku opět (ale dalším) zastupitelstvem, následně proběhne sepsání veřejnoprávní smlouvy s projednáním v dalším zastupitelstvu – to vychází na projednávání v průběhu celého roku a už se nestihne nikomu nic poskytnout . Urychlení by nastalo tehdy, když by zastupitelé schválili zároveň poskytnutí dotace tomu kterému spolku zároveň s veřejnoprávní smlouvou. b) ANEBO a to by mohlo vyřešit rok 2015 – dali bychom do ZM schválit, že pro rok 2015 budou dotace spolkům (které nestihly podat žádost do 20. února) poskytovány na základě individuálních žádostí a tento záměr pak na ÚD vyvěsit s tím, že zájemci budou moci do určitého data své požadavky předkládat (na předepsaném formuláři, který bude v souladu s § 10a odst. 3). Na dalším – červnovém - zastupitelstvu by pak všechny předložené žádosti byly posouzeny, případně schváleny přímo zase s připravenými veřejnoprávními smlouvami. Následně (už v novém režimu) tyto smlouvy vyvěsit na ÚD a jestli je to možné, zároveň již prostředky uvolnit (nebo se musí nějakou dobu čekat?).

1. Zní to hrozně, když to napíše někdo jiný, ale je to tak. Tam, kde nebyly schváleny, je již potřeba veřejnoprávní smlouva s náležitostmi dle novely - tam se někdy bojím, zda se podaří všechny náležitosti uvést, když nemusí vázat na žádosti, které náležitosti dle novely nemají. V této oblasti vidím největší riziko "časově nešťastně schválené novely" pro obce - že by mohla být namítnuta právní účinnost smlouvy, která by neměla náležitosti a nebyla by řádně schválena. (S následkem problémového vymáhání při neplnění dotace apod.) Čestně Vám však říkám, že právní názory se objevují i v systému, že žádostí začal dotační proces a že může být dokončen mimo režim novely - ale pro právní jistotu bych se snažila požadavky předpisu dodržet. 

2. V tom nevidím velký problém - USC jsou oprávněny poskytovat zálohy, do doby přiznání dotace je to vaše pohledávka - kdyby nebylo schváleno, musel by SK zálohu jako svůj závazek vrátit, riziko je ve vymáhání ze strany ÚSC , ale je to pro SK do doby schválení dotace opravdu závazek, takže jako velké to riziko nevidím. 

3. Zde nevím, co je dotaz, ale určitě souhlas s tím, že je zbytečné schvalovat nejprve rozdělení a pak smlouvy, smlouvy připravit a schválit s dotacemi, které budou schváleny. Pak si také nemyslím, že musíte na vše mít program, individuální žádosti jsou povoleny (takže souhlas s b). Po schválení smlouvy se nemusí s výplatou na nic čekat, pokud ve smlouvě samozřejmě nebude uvedeno jinak. 

Jen k tomu vyvěšení záměru individuálních dotací - spíše než záměr (aby vám někdo nevyčetl, že nemá náležitosti dle zákona, co vyžaduje pro program  :o), to nazvěme informací o možnosti podat individuální žádost na dotaci, která musí mít náležitosti:....a zde uvést požadavky novely na naležitosti žádosti o dotaci. 

Jinak velmi chválím, myslela jsem si, že jaké zvolit postupy bude pro obce velmi těžké a vy jste se v problematice výborně zorientovali, připadáte mi až geniální! 

Je možno využít ustanovení bodu 6.5. ČÚS č. 701 (stanovit si pravidla významnosti určením procentní hranice) u úpravy odpisového plánu v souvislosti s technickým zhodnocením majetku dle bodu 6.2. ČÚS č. 708? To znamená, může si účetní jednotka stanovit svým vnitřním předpisem, že posouzení v souvislosti s technickým zhodnocením dle bodu č. 6.2. ČÚS č. 708 bude provádět jen u dlouhodobého majetku s pořizovací cenou např. nad 2% aktiv brutto?

Toto je spíše názor, jak o problematice přemýšlíme. Souhlasíme s tím, že není potřeba řešit prodloužení vlivem TZ u každého majetku.  Přijde nám však  rozumnější  řešit prvotně podíl pořizovací ceny na TZ a teprve následně nějaký hodnotový podíl majetku (ale 2% brutto aktiv je dost přehnané  - spíše  tak 20x níže ..).  Jen nás ještě k tomu závěru vede nastavení GORDICu (a dalších programů). Totiž, pokud budu mít majetek odepsaný, neboť od pořízení uběhl již definovaný počet let, tak jakékoliv technické zhodnocení potom odepíši jako náklad okamžitě, pokud nesáhnu do doby odpisování. Proto se nám nechce moc kývat na to, že třeba i u majetku za 500 tis. Kč toto připustíme (ten kdo odpisuje v systému % ze vstupní ceny, tak tam vlastně by tento problém nevznikl). 

V roce 2013 nám byla přiznaná investiční dotace na Obnovu prameniště. V roce 2014 byly z větší části provedené a vyfakturované práce a přijatá záloha na dotaci. V únoru 2015 byla provedena kolaudace stavby. Chtěli bychom zařadit do majetku. Ale mám tu dle smlouvy s dodavatelem i dle smlouvy s fondem ještě nějaké práce, které se budou dělat i fakturovat v průběhu roku 2015 a tyto by měly být z části kryty dotací, která by měla přijít také v roce 2015. Můžu udělat 042/389 na smluvně plánované práce ve výši 187 tis. Kč ? (našla jsem, že toto lze jen, když jsou práce hotové, ale jen chybí faktura což není náš případ). A 388/403 na přislíbenou dotaci na tyto práce ve výši 131 tis. Kč? Můžete mi poradit co správně udělat.

Zde máte pravdu, váš případ je opravdu jiný. Jestli je stavba zkolaudovaná, tak by se zařadit měla. Jestli se po dokončení stavby budou dělat nějaké další práce, tak musíme vyhodnotit, o jaký druh zásahu do majetku se jedná. Částka uvedená v dotazu je nad hranici TZ, tj. se možná jedná o nějaké rozšíření - změnu parametrů? Ve vašem případě by se měla již dokončená zkouladovaná stavba zařadit (asi nějaké vodní dílo?) , dohadovat opravdu jen nevyfakturované dodávky a ne hodnoty budoucích prací  a  k zařazenému majetku udělat dotaci jen k této části stavby.

Pak zahájit TZ dokončené stavby jako další nedokončený majetek na 042 a po dokončení navýšit hodnotu stavby, a navýšit i zůstatek nerozpuštěné 403 o novou část 403. 

Mám dotaz k přijatému finančnímu daru ve výši 800 000,-, který byl ÚSC darován na základě darovací smlouvy od s.r.o. Použití daru je na různé neinvestiční účely. V účetní osnově, v 672 AU= je uvedeno: 03xx-0400 = přijaté transfery z ústředních rozpočtů, 05xx-06xx = přijaté transfery z územních rozpočtů, 07xx = čas.rozlišení transferů na majetek. Prosím, můžete mi napsat správnou analytiku k účtu 672?

Ta analytika je závazně daná vaším dodavatelem SW, je závazná ne na základě předpisů, ale většinou se volí pro správné zobrazení v příloze nebo pro kontrolní chody apod. Tato analytika souvisí s algoritmy programů.  

Určitě ani jednu z uvedených v dotazu  není možné zvolit. Je potřeba, aby dodavatel programu určil i analytiku pro transfery od subjektů mimo veřejný rozpočet, dokonce by to bylo nutně potřeba, protože tento dar bude podléhat u obce dani z příjmů, transfery z veřejných rozpočtů naproti tomu nejsou předmětem daně. Takže vlastní analytika by tady byla více než vhodná - co 0xx-2xx a 8xx -9xx - tu nemají obsazenou? Třeba vám nechali nějaký prostor pro výběr vlastní AU, což se většinou u závazných analytik dělá. 

Chtěla bych jen upozornit i ostatní uživatele stránek - neumím vám na dotaz na to, jakou analytiku zvolit, odpovědět, pokud mi je kompletně k jednotlivým účtům nepopíšete, nebo nedáte do přílohy. Neřeší to předpis - každý program má analytiku jinak - a já je nemám k dispozici. Moc děkuji za pochopení.