Dotazy

Dobrý den,prosím o radu s účtováním s předpisy, platbami a vyúčtováním u nájemních bytů. předpis nájemného - MD 311 x D 603 platby nájemného - MD 241 x D 311 předpis služby - MD 311 x D 343,602 platby služby - MD 241 x D 311 předpis zálohy - MD 311 x D 378 platba zálohy - MD 241 x D 311 a zároveň MD 378 x D 324 na konci roku zálohy které jsou na 324 - proúčtováváme do výnosů MD 388 x D 602 předpis vyúčtování pro lidi - MD 324 x D 388 a MD 311 x D 602 (pokud jsou přeplatky, které se musí vyplatit lidem, jsou zde mínusem a máme na výnosech minusovou částku na konci roku, nemá být nákladový účet?) platby lidí za vyúčtování - MD 241 x D 311

Přijde mi zbytečně složité plést do záloh ještě účet 378, předpis záloh většinou radíme účtovat když už, tak 311/324 a koncem roku je potřeba odúčtovat ty neuhrazené zápisem 311 minus MD/324 minus D. Vy teď musíte ty případně neuhrazené odúčtovávat zápisem 311 minus MD/378 minus D. Jinak se nemusí účtovat o předpisu zálohy, to je jen technická pomůcka, ale závazek vzniká až jejím přijetím. K tomu účtu 378, asi vás k jeho používání vede fakt, že na účtu 324 mají být dle obsahové náplně jen přijaté zálohy, špatně to, jak účtujete, určitě není, můžete tak postupovat, ale varianta 311/324 je méně pracná, stačí ty neuhrazené pak odúčtovat na konci roku, aby na účtu 324 byly jen ty uhrazené v rámci jednoho účetního období, ve výsledku obě varianty vyjdou ale účetně stejně. 

Předpis vyúčtování za služby asi účtujete taky na konci roku, pak ale nerozumím tomu, proč děláte dohadu, to byste pak měli jen předepsat celkové vyúčtování 311/602 v celkové výši zúčtování, zálohy zúčtovat 324/311 - když je přeplatek, tak ve výši spotřeby a vrátíte jim ho 324/241, když nedoplatek, tak ve výši záloh a doplatí vám 241/311. Pokud by bylo vyúčtování meziročně, pak souhlas s dohadou a vyúčtování následující rok 311 MD v celkové výši/ 388 D ve výši dohady a zbytek na 602 D (popř. minusem, kdyby byla výjimečně dohada vyšší než celkové výnosy) a zúčtování záloh stejně. Přeplatek nemá co dělat na výnosovém účtu, ten jim máte vrátit, nikoliv o to snižovat své výnosy, musíte účtovat, jak vám popisuji a vyjde vám to. Vy teď o přeplatky snižujete výnosy, to je špatně, máte je vracet zápisem 324/231, vzniká to tím, že zúčtováváte účet 324 pořád ve výši záloh, když je přeplatek, tak máte ale jen ve výši spotřeby. K účtování o zálohách k bytům jsou ve složce Archiv excely ke stažení. 

Prosím o kontrolu účtování zálohových faktur v PDP. Faktury jsem pro názornost dala jako přílohu e-mailu. Jedná se o opravu nebytového prostoru, který nyní používá neplátce DPH, proto neuplatňujeme odpočet. Fakturováno bylo nejdříve v běžném režimu a odvedena daň dodavatelem, potom opraveno na PDP, s tím, že daň odvede obec. 1) Zálohová faktura: 314/231 2)Doklad o přijetí platby-daňový doklad-zde byla dodavatelem odvedena daň, přestože měla být použita PDP. Takže bych nic neúčtovala, aby se č. dokladu nedostalo do KH. 3) Faktura-daňový doklad,zde byla opravena chybně odvedená daň a již poznamenáno, že se jedná o PDP i když s chybnými 15%: a)předpis 321 kod DPH 110 D 50000,- 511 MD 50000,- 343 kod DPH 110 D 10500,- 511 MD 10500,- b)úhrada: 321 MD 50000,- 231 3613,5171 D 10500,- 231 8901 MD 10500,- 314 D 50000,- c) předpis 321 kod DPH 110 D 25489,- 511 MD 25489,- 343 kod DPH D 5352,69 511 MD 5352,69 d) úhrada 321 MD 25486,- 231 3613; 5171 D 24486,- 231 3613; 5171 D5352,69 231 8901 MD 5352,69 Děkuji

Já se obávám, že bude potřeba domluvit se s dodavatelem a situaci vyjasnit. On totiž poslal u zálohy doklad na přijatou platbu a podle něj odvedl DPH (pokud mluví pravdu). 

Následně udělal vyúčtovací fakturu na režim PDP (správně), kde daň odvádíte vy a DPH odečetl. Takto to nejde. Vy máte pod písmeny a) a c) zaúčtováno, že daň odvádíte z celé částky - ale to je riziko, že z 50 tis. Kč je daň vlastně odvedena dvakrát.

Správně to mělo být tak, že daň se u režimu PDP odvede až z vyúčtování - tedy nikoliv ze zálohy. V tomto smyslu je potřeba jednat s dodavatelem - aby došlo k příslušné opravě dokladů (protože tak, jak to má uděláno, tak je velkou záhadou, co dal do kontrolního hlášení). ZN

Město se v roce 2014 rozhodlo vybudovat cyklostezku. Na to si pořídilo projektovou dokumentaci pro ÚR, na kterou dostalo dotaci od kraje. Projektovou dokumentaci jsme zařadili na 019 a odepisujeme ji, dotaci jsme zaúčtovali na 403 a rozpouštíme ji. V roce 2015 si město pořídilo projektovou dokumentaci pro SP, na kterou také dostalo dotaci od kraje. Také ji jsme zařadili na 019 a odepisujeme ji, dotaci jsme zaúčtovali na 403 a rozpouštíme ji. Mysleli jsme si, že se akce asi nerealizuje. V roce 2018 byla stezka postavena. Protože se jednalo o liniovou stavbu související s vedlejším městem, uzavřeli jsme s vedlejším městem řadu vzájemných smluv, vedlejší město na jejich základě vše zaštítilo, postavilo i náš usek cyklostezky (s tím, že na nás cyklostezku převedou) a čerpalo na něj dotace (vše v souladu s dotačními podmínkami). Nyní je stavba hotová, převzatá a budeme ji zařazovat do majetku (našeho). Od vedlejšího města jsme dostali tyto všeobecné účetní pokyny k účtování: Přijatá faktura 042 MD / 378 D Přiznaná část dotace 377 MD / 403 D Úhrada vl.souvisejících nákladů městu Plzeň 378 MD / 231 D Zápočet pohl.a závazků ve výši dotace 378 MD / 377 D Domnívám se, že oba projekty bych měl vyřadit z 019 a zvýšit o ně cenu cyklostezky (o jejich zůstatkovou cenu). To bych měl provést asi zápisy 079/019 a 042/079. Dotace bych nechal na 403, jak jsou a dál bych je rozpouštěl. Projekty bych zařadil na 021 společně s ostatními náklady. Výši ceny výstavby bych na základě informací od vedlejšího města účtoval dle jejich pokynů 042/378. Zařazení cyklostezky bych měl zaúčtovat 021/042, dotace obdržené vedlejším městem na náš úsek bych zaúčtoval, viz tabulka výše. Na inventární kartě by byly obě dotace od kraje na projekty (asi v nerozpuštěné výši) a dotace, které obdrželo vedlejší město na náš úsek. Dotace by se rozpouštěli. Majetek bychom odepisovali. Myslíte, že načrtnutý postup je správný? Nebo bych měl postupovat jinak? Ještě vše komplikuje PAP, ale s tím si snad nějak poradím. Nevím zda jsem vše správně a alespoň trochu srozumitelně popsal, snad ano.

Předpokládám, že jste na PD dostali dotaci investiční, uvádíte, že o investici se v roce 2014 rozhodlo, každopádně tedy správně patřily obě studie na účet 042, dotace k nim na účet 403 s tím, že se ještě neměly rozpouštět, když majetek ještě nebyl dokončen. Postup opravy v tomto případě podrobně popisujeme v odpovědi na dotaz z 6.1.2017 "Studie na 019 patřící k DHM na 042 nebo zařazenému", tak se na něj prosím podívejte, v podstatě opravu navrhujete dobře, já bych to teď také opravila přeřazením zápisem 042/019 ve výši ZC a zúčtovat oprávky 079/019, ale pozor na to, že je to odchylka od metody, musíte to popsat do přílohy, účetně nejsprávněji by bylo zrušit oprávky. Ohledně rozpouštění dotace, majetek ještě nebyl zařazen, tam by bylo správně tedy rozpouštění zrušit, když se ale budeme držet varianty odchylky od metody, tak byste na kartu majetku připsali jen zůstatek dotace.

Ohledně účtování převodu cyklostezky na vás, to vám asi navrhli dobře, podle účtování je to nastaveno tak, že oni vybudovali celou cyklostezku s tím, že část jí patří vám i se související dotací, pak takto lze, jestli je to právně řádně podloženo a v souladu s podmínkami dotace.

Prosím, mám dotaz ohledně závazných ukazatelů schválených v rozpočtu města vůči naší příspěvkové organizaci (jedná se o elektřinu, teplo a vodu). Máme stanovené tyto ukazatele v rozpočtu města na rok 2018 poprvé. Jak vyřešit dorovnání závazných ukazatelů v rozpočtu a vrácení peněz zpět PO, když nemají ještě roční vyúčtování za část spotřeby elektřiny ani roční vyúčtování za teplo ani vyúčtování za poslední čtvrtletí spotřeby vody. Vyúčtování elektřiny budou mít v září následující rok, teplo a vodu v lednu následujícího roku. A zároveň se chci zeptat jaký podklad od PO musím pro zastupitele města ke schválení k tomuto dorovnání mít? Děkuji

Já nevím, jak přesně máte závazný ukazatel formulován. Pokud ve smyslu, že se třeba dává z příspěvku na činnost roku 2018 částka 1 mil. Kč na energie roku 2018 a případná nevyčerpaná částka se má vrátit, tak by příspěvková organizace měla stanovit výši nákladů na 502 - tedy teplo a vodu podle vyúčtování z ledna, u elektrické energie to bude dohadnou položkou. Zjistí, že tyto náklady dělají třeba 940 tis. kč a že mají 60 tis. kč vrátit - potom by ještě do roku 2018 měli zaúčtovat například MD 672/Dal 349 a Město by mělo zaúčtovat MD 348/Dal 572 a následně do nějakého definovaného data - třeba 15.2. - by se peníze měly vrátit.

Ale vše záleží na tom, jak máte nastaveny podmínky. ZN

Je zveřejněn záměr obce prodat pozemky. Je jich celkem 6 a jsou zasíťované, takže určené ke stavbám domků. V pondělí Zo schválí záměr pozemky prodat. Cena za m2 již byla schválena dříve - ve výši 200,- kč/m2. Z těchto 6ti jen jeden splňuje podmínku k přecenění RH ( rozdíl mezi účetní cenou a cenou k prodeji je vyšší než 260tis.), jsou to levné pozemky s historickými cenami. Nyní jsem na pochybách, zda mám přecenit jen ten jeden, nebo zda se to bere jako celek - co je vyvyšeno to přecenit. Uznávám, že by se mi to líbilo víc přecenit všechny - ve výkazech by to bylo pravdivější, než tam mít jen ten jeden ( Také to je nejhorší parcela a prodá se asi těžko). Zase se bojím, že když je budu brát jednotlivě a přecením všechny poruším zase směrnici. Zápis by byl 031/407 ( rozdíl mezi RH a úč. cenou je kladný) a 036/031. Přeceněné pozemky vypadnou z účtu 031, takže nebudou sedět s LV při inventuře, ale předpokládám, že se naopak na LV odsouhlasí s účtem 036.

Jestli to máte ve směrnici upraveno tak, že testujete významnost jednotlivě, postupujte v souladu s ní a přeceňte jen ten jeden, špatně to není, určitě směrnici neporušujte, je to jen náš návrh do směrnice, že u hromadných prodejů se posuzuje v součtu, kvůli významnosti, ale můžete postupovat i takto, RH je podle mě sama o sobě zkreslující natolik, že toto jako problém nevidím. Ještě byste se mohla rozhodovat dle celkové významnosti v součtu všech 6 pozemků. Významnost se vždy určuje ve vztahu k množství případů - čím je jich více, tím je významnost - její hladina nižší, ta odchylka od směrnice by i v tomto případě byla obhajitelná. A ano, máte pravdu, na LV odsouhlasíte nejen 031 ale i 036 - dokladová inv. k 036. Není v tom žádný problém. 

Koncem listopadu jsem obdržela fakturu na opravu přístřešku nad vstupními dveřmi do budovy MŠ – zhotovení pergoly na částku Kč 45 962,- vč. DPH( přístřešek nade dveřmi byl, ale podstatně menší a z jiného materiálu) . Přístřešek se opravoval také z důvodu nového nátěru fasády budovy( bez zateplení – pouze nátěr – obec hradila samostatně práci a samostatně nákup barev). Můj dotaz je – jestli můžu zaúčtovat jako opravu, nebo raději mám zaúčtovat jako technické zhodnocení budovy?

Jestli se změnily parametry přístřešku - hlavně to zvětšení, pak by to mělo být spíše TZ budovy. Asi ho evidujete jako součást budovy, někdy se evidují jako samostatné stavby, jestli je to ale zastřešení vchodu stavebně spojené s budovou, pak je to spíše její součást. Nový nátěr fasády, zde souhlas s opravou - barvu jako materiál k opravě účtovat na účet 501, pol. 5139, práce na pol. 5171, účet 511.

V rámci rekonstrukce budovy byly pořízeny a namontovány fotovoltaické panely na ohřev vody v boileru. Potřebovala bych poradit, zda tyto fotovolatické panely namontované na střechu, které se dají jednoduše odmontovat zaúčtovat do majetku jako samostatnou movitou věc (dle ceny by to byl drobný dlouhodobý majetek) nebo jsou součást stavby.

Pokud je tam fotovoltaika určena pro ohřev vody v domě - tedy funkčně slouží k domu, tak určitě bych to dal do hodnoty domu. Pokud by to byla fotovoltaika k výrobě elektrické energie a dodávání do sítě, potom bych to dal jako samostatnou movitou věc a to včetně konstrukce, na které je a také včetně rozvodů (na to je i judikatura - myslím na ty kovové konstrukce a rozvody). 

Obec ke 100. výročí republiky vysadila lípu v hodnotě 3450 Kč. Mohu zaúčtovat 501 a odpa 3745, pol. 5139?

Ano, nákup stromu, který jste si sami vysadili, účtujte rovnou takto jako materiál. Kdyby to bylo dodavatelsky i s výsadbou, pak správně účet 518, pol. 5169. Je stanoveno, že porosty, kromě pěstitelských celků, jsou součástí ceny pozemku, jejich dosazování je tedy pouze běžná údržba.

Místostarostka nepokračuje ve výkonu funkce. Je správné vyplacení odchodného ve výši 3 odměn + poměrné části odměny do data konání nového ustavujícího zastupitelstva? A jak to bude se zdaněním a odvody? Nemohu to nikde dohledat.

Neuvolněný místostarosta neměl nárok podle dříve platného zákona o obcích na odměnu při skončení funkce, ale má nárok na odchodné podle nové právní úpravy, nesmí ale pokračovat ve funkci neuvolněné místostarostky ani starostky, ani v žádné uvolněné funkci, za něž by jí náležela odměna. Musí také např. podedpsat čestné prohlášení o bezúhonnosti - viz § 77 zákona o obcích. Koukněte se do metodiky MV č. 5.4, od str. 55 je to tam podrobně popsáno, včetně příkladů, jak vypočítat. Příklady jsou i v metodice č. 6.2 od str. 81 (na str. 86 výpočet podle počtu let, co byla ve funkci). Nemohu poradit, jestli jí máte poskytnout odchodné ve výši 2+1, nevím, kolik ukončených let byla ve funkci. Ale kromě odchodného má nárok na klasickou měsiční odměnu a to v poměrné výši, myslím, že tam uvádějí, že včetně data konání ustavujícího zasedání a krátí se podle počtu kalendářních dnů, i tato problematika je v metodice č. 5.4 MV řešena (např. se tam i řeší souběh funkcí, kdy na ustavujícím zasedání je zvolena do funkce s jinou výší odměny, jak pak počítat).

Ohledně odvodů, podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb. se odchodné nepočítá do vyměřovacího základu, podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. také ne, takže to podléhá jen dani z příjmů, ale můžete si to pro jistotu ověřit u ČSSZ a VZP, vždy bych v pozici mzdové účetní, když mám pochyby, toto ověřovala přímo u daných institucí, my vás můžeme navést, ale pro klid duše...

Od 1.1.2018 byly schváleny příspěvky na reprezentaci pro zastupitele, jak toto provádět ?Na jakou položku zaúčtovat,musí být schválená směrnice, kdo schvaluje? Podléhá příspěvek ZP,SP odvody?Děkuji

V prvé řadě opravdu záleží, co je myšleno příspěvkem na reprezentaci. Zde pozor na to, že to musí být v souladu se zákonem o obcích. Na str. 82 metodiky č. 5.4 MV uvádí, že novou právní úpravou zákona o obcích taxativně (tedy výčtem) v § 80 vyjmenovávají, co je možné zastupitelům poskytnout, tzn. podle mě by určitě měli při stanovení příspěvků na reprezentaci vycházet z odst. 1, písm. a) a b), kde se uvádí, že zastupiteli je možno poskytnout:

"a) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku, jde-li o starostu, místostarostu nebo člena zastupitelstva obce pověřeného k přijímání projevu vůle snoubenců, že spolu vstupují do manželství53),

b) příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku v souvislosti se zastupováním obce na veřejných občanských obřadech,"

Tedy v těchto mezích si to stanovit, určitě je vhodné směrnicí a navíc dle odst. 2 by měly být ve výši a za podmínek, jako mají zaměstnanci obce. Jinak poskytování plnění dle § 80 schvaluje ZO, tedy i pravidla - směrnici by mělo schválit ZO. 

Jinak, co se tím rozumí je vysvětleno na str. 82:

"Příspěvek na úpravu zevnějšku se týká výlučně jen těch členů zastupitelstva obce, kteří uvedené činnosti v rámci výkonu funkce za obec provádějí –pojem úprava zevnějšku zahrnuje zejména ošacení a úpravu vlasů či vousů, jakož i celkového vzhledu osoby, odpovídající povaze obřadu, na němž dotčená osoba obec zastupuje."

 Zdanění nepeněžitých plnění podle § 80 zákona o obcích řeší také metodické doporučení MV č. 5.4. na str. 84 a citují tam stanovisko MF, cituji z toho část, která se týká právě výše uvedených písm. a) a b):

"Příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku ať již poskytnutý peněžní nebo nepeněžní formou (např. nákup společenského oblečení, úhrada za kadeřníka apod.), se posoudí vždy jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti, protože předmětem daně podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů není jen hodnota pracovního oblečení (nepeněžní plnění), je-li určeno zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání (jako tzv. jednotné pracovní oblečení) a bližší podmínky k dané problematice jsou uvedeny v pokynu GFŘ D-22."

Zakoupili jsme pocitace. Soucasti faktury je ke každému PC licence office, dále je tu částka celkem za instalaci a cestovné. Které položky vstoupí do ceny počítače? Je licence office, která je součástí každého počítače a nelze převést na jiný, software nebo vstoupí do ceny PC?

Licence office je samostatný SW, zpravidla se vejde do 018, někdy i jen 5172 a účet podrozvahový 901. Do ceny PC půjde instalace i cestovné.

Jak máme zaúčtovat kapitalizaci úroků na úvěrovém účtu. Tyto kapitalizační úroky nám připsali k 30.11.2018 k dlužné částce úvěru, o tuto částku se nám tedy čerpání úvěru navýšilo. Žádné peníze jsme bance zatím neplatili. Úroky z čerpání úvěru nám budou inkasovat po vyčerpání úvěru z dlužné částky (vč. kapitalizačních úroků) v květnu 2019.

Pojem kapitalizační úroky se používá pro zaúčtování úroků z úvěru do ceny DM, a to jen do doby, než se zařadí do majetku, pak jsou již úroky provozním výdajem.  

Byl by to systém, že neplatím průběžně úroky - ty se mi počítají a navyšuje se úvěr a úroky zaplatím na konci - tedy nyní bychom měli dát 562 MD (ve výši ročních úroků, případně časově rozlišit do 5/2019 přes 381)/ 281 D (třeba nějaká analytika) a potom až to budu platit, tak výdaj na úroky - ne na splátku úvěru. V roce 2019 562/381.

Účtovala bych jako klasický úrok, pokud nemáte, že jej do doby zařazení do užívání dáváte do ceny majetku. Tj. rozdělila bych na splácení jistiny a pak splacení úroku, splácení jistiny s položkou 8114 proti asi 281 (vypadá to krátkodobě) a pak již jen úrok 281/231 s položkou 5141. 

Chceme na zastupitelstvu schválit nové zásady pro používání sociálního fondu. Je někde stanoveno, na co vše a v jaké výši lze ze sociálního fondu přispívat?

Nejčastěji vycházíme z daňových zákonů, především daň z příjmů, a to z těch sociální činností pro zaměstnance, které jsou osvobozeny od daně ze závislé činnosti, aby nedocházelo k čerpání fondu i např. na odvody za zaměstnance nebo nevznikly další náklady k zatížení rozpočtu. Zpravidla není fond až tak vysoký, takže zbyde na příspěvky na obědy, případně na dovolenou, nějaké drobné dárky ( do 2 tis. Kč nepeněžní), sportovní a kulturní aktivity, půjčky.... Můžete se inspirovat zákonem o daních z příjmů, jaké  výdaje jsou osvobozené dle §6. 

Ze sociálního fondu čerpám pro zaměstnance plnění ze Slovenska. Jedná se o lázeňský pobyt vč. procedur na Slovensku osvobozený od DPH. Dostala jsem zálohovou fakturu v EUR a platit budu fakturu v EUR z korunového účtu obce. Po uskutečnění pobytu dostanu fakturu - daňový doklad na stejnou částku s doplatkem O,- EUR (s 0% DPH - osvobozené plnění). Prosím o popis účtování - část půjde ze soc.fondu (160 EUR = 4000,- Kč) a část (240 EUR = 6000,- Kč) srazím zaměstnanci ze mzdy. Objeví se mi zálohová faktura někde v kontrolním hlášení (asi ne?) - případně daňový doklad v kontrolním hlášení a přiznání k DPH??

Pokud je to lázeňský pobyt na Slovensku, tak by místo plnění mělo být na Slovensku (podle pravidel DPH) a tudíž by se to již neřešilo v našem DPH a tedy ani v kontrolním hlášení.

Já nevím, jaké používáte kursy v účetnictví - podle mne byste měli účtovat tu zálohu.

Teď jde o kurs - budete platit z korunového účtu, tak nejjednodušší by bylo udělat to v hodnotě Kč, které odešly. Pokud by to bylo v provozní činnosti obce, tak by to ale bylo určitě špatně - to bych měl udělat platným kursem v účetnictví a zaúčtovat kursový rozdíl. Nicméně pokud je dohoda "přispěji 4 tis. Kč"  a ty zaměstnanče zaplatíš zbytek, tak by to skoro spíše bylo na režim, že zaúčtuji čerpání sociálního fondu 4 tis. Kč a co bude zbytek - to dáte na tu srážku ze mzdy - ale nevím, jak toto máte stanoveno - zda je skutečně nastaven režim, že příspěvek je 4000 Kč a dost ....

v r. 2018 jsme průběžně přijímali dotace na investiční akce. PŘ: v období 8-9/2018 jsme hradili faktury, v 10/2018 přišla dotace. Na spoluúčast bylo v rozpočtu v par. a pol. vyčleněno, přijatou dotaci jsme do rozpočtu ale zahrnuli po jejím přijetí a po schválení změny na nejbližším ZM tj. v 12/2018. V období 9-11/2018 je par. a pol. v rozpočtu přečerpaná neboť dotace se schválí až v 12/2018. Je to chybou?

Ohledně rozpočtování příjmu dotace, tady v tom jsou trochu matoucí zprávy MF č. 3/2017, kde se MF vyjadřuje ve smyslu, že by se dotace měla rozpočtovat až po přijetí, máme k tomu v aktualitách komentář, na tomto odkazu:

http://www.obecuctuje.cz/aktuality.php?id_aktuality=1115

Každopádně, i kdybyste rozpočtovali dotaci do příjmu až po jejím přijetí, tak dejme tomu, ale v praxi se rozpočtuje na základě rozhodnutí nebo smlouvy, mj. i kvůli tomu, abyste měli krytý rozpočet ve výdajích. Nedat do rozpočtu ale ani výdaje kryté dotací, přestože byly vynaloženy, to už chybou je. Jestli jste překročili paragraf jako závazný ukazatel rozpočtu, tak to je bohužel delikt podle § 22a zákona č. 250/2000 Sb. Prosím, pro příště, výdaje určitě rozpočtovat v celé jejich výši, nejen vlastní podíl a dotaci k nim, když jí máte závazně přiznanou klidně také, není zde důvod otálet s tím, že pak není problém to koncem roku v rozpočtu upravit na skutečnost.