Dotazy

Chci se zeptat, jak je to s povinností vystavování daňových dokladů u nájmu vybraných nemovitých věcí a dodání vybraných nemovitých věcí osvobozených od daně bez nároku na odpočet? Jde nám např. o dlouhodobé nájmy, které se každoročně opakují a lidé platí na základě smlouvy, kterou před lety podepsali. Nebo o směnné smlouvy, kde jsou opět osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Je povinné daňové doklady vystavovat?

Odpověď najdete v § 26 odst. 1 zákona o DPH:

§26

Vystavování daňových dokladů

(1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne

a) uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo b) přijetí úplaty za zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání; pokud plátce ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, protože není povinen tak učinit podle §21 odst. 2 , nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. 

Tedy máme povinnost vystavit daňový doklad v případě, že je to zdaňované plnění nebo plnění osvobozené (ale s nárokem na odpočet - tedy třeba dodání do jiného členského státu ...).Na osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně - tedy třeba na §56 nebo §56a - povinnost vystavit daňový doklad nevzniká.

Obec je plátce DPH, má samostatnou Hč., ale některé práce vykonává a fakturuje i v hlavní čin. jako ekonomickou čin. Jak účtovat RS: 311/3639 2111+ pol.5362 a na konci Q převést DPH (5362) na Hč., ze které DPH platíme za celou obec? Jedná se mi o RS u příjmů, když skutečně ve výnosech máme jen částku bez DPH.

V případě, že zaúčtujete v hlavní činnosti výnos s DPH, a pak DPH odvádíte z VHČ, tak by měl postup vypadat takto: 

311 MD / 6xx ZD a 343.xx DPH, příjem 231 + odpa dle účelu,  položka 2111 ve výši jak základu daně, tak DPH (tj. v součtu)  MD / 311 D. Převod peněz na účet VHČ, aby byla daň odvedena a vyrovnána: 

např. 343. xx bude povinnost DPH z hlavní činnosti, 343 yy povinnost DPH z VHČ: 

pak 343.xx MD / 231 6399 5362 D a příjem na VHČ: 241/343 yy

Záleží na zvolené technice analytik k hlídání např. okruhů DPH v hlavní a vedlejší. Nemusí být však jen v analytikách - zde se více vychází z možností nabízenými účetními programy. V tom zápisu může být místo 343.xx a 343.yy jen účet 262.xx a 262.yy... 

Ty analytiky u 343 jsou výhodné v tom, že se analytiky u 343 vyrovnávají v hlavním okruhu, i v okruhu VHČ. Určitě však má váš program pro tyto případy nějaké řešení, zkuste se poptat nebo prokoumat uživatelskou dokumentaci. 

Město je provozovatelem sběrného dvora a dohodlo se s okolními obcemi, že pokud občasné budou mít uhrazen poplatek za svoz odpadu ve své obci, budou moci ukládat odpady v našem sběrném dvoře. Okolní obce uzavřou s městem smlouvu o příspěvku (paušální částka na jednoho občana 50,- Kč, smlouva je nazvaná o spolupráci- podle §46 zákona o obcích). Jedná se svým obsahem o veřejnoprávní smlouvu, která bude mít náležitosti podle zákona 250/2000 Sb. a s tím související žádost a případné vyvěšení smlouvy?

Určitě ne, jedná se o smlovu o spolupráci mezi obcemi dle zákona o obcích. Tento typ smlouvy je pak smluvním vztahem a nebude v režimu "veřejnoprávní smlouvy na dotace" dle zákona č. 250/2000 Sb. Takovouto smlouvu máte určitě právo uzavřít - je podle jiného zákona.

Nerada se míchám do výkladů předpisů - nemám právní vzdělání - ale toto si myslím je dost jisté - takovouto spolupráci můžete sjednat jen výlučně mezi obcemi, takže tam §46 a násl. je správný právní rámec.

Upozorňuji, že ne vše, co se bude jako dotace účtovat, je v režimu 250/2000 Sb. Např. je možné uzavřít i veřejnoprávní smlouvu mezi obcemi na přenesenou působnost  (přestupková komise...) - pak je to smlouva dle zákona o obcích, ne dle 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, a tato smlouva by také požadavkům 250/2000 nepodléhala. 

Při schválení účetní závěrky předkládají příspěvkové organizace radě návrh na rozdělení hospodářského výsledku. Rada schválí účetní závěrku PO, ale návrh na rozdělení HV doporučí schválit zastupitelstvu jako součást závěrečného účtu města. Audit proti tomuto postupu nikdy nic neměl. Teď tvrdí účetní PO, že i návrh na rozdělení HV PO musí schválit rada. Jaký je správný postup?

Dle §30 zákona č. 250/2000 Sb. schvaluje rozdělení zlepšeného VH do rezervního fondu a do fondu odměn zřizovatel. Dle zákona o obcích plní fci zřizovatele rada  - §102 , písm. b - vždy jsem byla přesvědčena a myslím si, že většina obcí tak i činí, že rozdělení VH do fondů PO schvaluje rada. V zákoně rozdělení do fondů není požadováno jako součást závěrečného účtu. 

V souvislosti s přijatou novelou zákona 250/2000 Sb. (rozp. pravidla) a zejména pak úprav v oblasti poskytování dotací bychom se rádi zeptali na následující: 1. v minulosti jsme podporovali nejrůznější zájmová sdružení i spolky ve městě (např. chovatelé, zahrádkáři, různá občanská sdružení včetně TJ Slovan) formou neinvestičních nedotačních transferů (pol. 5240), zároveň jsme touto formou podporovali také místní galerii - podnikatelský subjekt (pol. 5230), lze toto i nadále po přijetí novely nebo je dle Vašeho názoru nutné postupovat již v novém režimu? 2. jako město máme zřízen fond rozvoje města (v minulosti FRB) z nějž jsme v případě schválení ZM poskytovali půjčky např. na opravy fasád, klempířských prvků apod., při poskytnutí se tedy jednalo o návratnou půjčku (úročenou) nikoli dotaci či bezúročně poskytnutou finanční výpomoc.. Můžeme tyto půjčky v námi nastaveném režimu poskytovat i nadále, nebo se i na tuto oblast vztahuje novela zákona 250/2000 Sb.?

1. Je potřeba postupovat v souladu s požadavky novely zákona. Podívejte se na ostatní odpovědi k problematice novely 250/2000 Sb - najdete vysvětlení ohledně finančních darů s položkou 5240 - za určitých podmínek (neúčelovost) by byly možné nadále, ale doporučuji jen pro malé částky, kde obci na účelu čerpání opravdu nezáleží (vítání občánků, podpora zájmových aktivit...). Ta místní galerie a např. dotace TJ Slovan by již pod systém novely spadat spíše měla, charakterem to je dotace - tj. žádost s náležitostmi, schválení, veřejnoprávní smlouva, schválení smlouvy, v násl. letech, pokud je dotace nad 50 tis. Kč, tak zveřejnění smlouvy. 

2. Nad tím jsem hodně přemýšlela. Řekla bych, že pravidla poskytování půjček z FRB mají dost charakter zveřejněného záměru podpory určité oblasti, ta pravidla byla vždy zveřejněná (např. formou vyhlášky). Logicky by půjčky z FRB  pod systém NFV dle novely zákona spadat  měly. Ale opravdu se v zákoně hovoří jen o bezúročných NFV. 

Nevím, zda to není nedostatek předpisu, stačilo by pak dát na půjčku 0,1% úroku a již by byla mimo požadavky zveřejnění - tj. šel by zde zákon lehce obejít. Obávám se pustit do právního výkladu, ale jak ten předpis čtu, tak bych řekla, že jakákoliv úročená půjčka novele zákona nepodléhá. (P.S. Kolegové můj názor sdílí). 

a)    návratnou finanční výpomocí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti, právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě,..

Město obdrželo v roce 2014 dar od FO podnikatele - finanční částku 12 tisíc Kč. Je určena na použití k vybavení denního stacionáře pro seniory. Ovšem tento stacionář se bude teprve budovat. Peníze proto máme na depozitním účtu. Otázka zní: a) dar je na účtu cizích prostředků - podléhá zdanění za subjekt Město? b) jelikož je dar na sociální účely, je osvobozen? Mám se tedy tímto případem vůbec zaobírat v DPPO za rok 2014?

To, že si peníze necháte na depozitním účtu, neznamená automaticky, že jsou "cizí". Je možné je dát do výnosů až proti nákladům, příp. na 403 jako zdroj  pořízení DM, ale pak by měly být zaúčtovány již v roce 2014 např. 384 (na 403 ihned při přijetí). To osvobození - asi spíše ano (daňově je trochu problém s tím časovým použitím), ale proč nezdanit, když platíte DPPO obec sama sobě - je to jistější a nejedná se o velkou částku. 

Poznámka: tu 384 volím v logice, že kdyby se nepoužil dar na účel, tak by se vracel, ale možná je přesnější záloha.., případně přímo výnos nebo 403, když není povinnost vrácení ze smlouvy zcela jasná.... (opravdu, zde jsem si u daru dost nejistá, jak časově uchopit, ale v režimu zálohy na transfer bych asi také nebyla zcela mimo - 374,472...). 

Ing. Nejezchleb doplnil - pokud by tam byla striktní účelovost s možností vrácení... - já bych potom dal asi 384. Pokud by tam ale nebyla striktní účelovost, tak bych dával do výnosů (nevznikají mi nějaké závazky ...).

Pokud se týká daně - z hlediska přiznání řešíme dar přijatý (bez ohledu na to, že zatím ponechán v cizích prostředcích) - tedy skutečně je předmětem daně potenciálně již při přijetí. Nicméně souhlasím s tím, že podle popisu by měly být naplněny důvody pro aplikaci osvobození.

Z hlediska daně z příjmů řešíme:

- pokud se proúčtuje do výnosů (tedy ono se asi neproúčtovalo ...) - potom pokud bych neosvobodil, tak by se nic neřešilo (bylo by to součástí zdaněných výnosů)

- pokud se neproúčtuje do výnosů - pokud neosvobodím, tak musím přidanit hodnotu daru na ř. 30 (20) - příští rok by se potom při zapojení do výnosů toto zase mělo ze zdanění "vyndat"

- pokud osvobodím a není to ve výnosech   - tak o tom se diskutuje - podle mne by mělo stačit v přiznání nedělat nic, ale u sebe si vést evidenci darů s tím, že tyto dary byly osvobozeny od daně. V dalším roce pak samozřejmě již vyjmout ze zdanění výnos (a náklad z toho financovaný bude také nedaňový).

Vojenské lesy a statky ČR, státní podnik a DIAMO, státní podnik převedl vlastnická práva na město k několika pozemkům dle zákona č. 172/1991 Sb. Některé pozemky byly převedeny v účetní hodnotě, některé jsme ocenili v souladu s legislativou. Je správný účetní zápis 031/401?

Účetní zápis je v pořádku, nejedná se však o převod mezi VUJ, takže správně měly být oceněny všechny RPC - měly byste se pokusit o doložení, že ta převáděná účetní hodnota RPC odpovídá alespoň rámcově. (Myslím si však, že kontrolou bude uznána, problémy by mohly být při zdanění - jako dar spadají pod DPPO u obce). 

Město pronajímá své příspěvkové organizaci budovu školy za symbolickou cenu. Z daňových zákonů vyplývá potřeba stanovit cenu obvyklou tohoto pronájmu. Jakým způsobem lze tuto cenu stanovit u pronájmu základní, případně mateřské školy? Pro úplnost dodáváme, že škola pronajímá tělocvičnu v budově za tržní cenu a toto vykazuje ve svém hospodářském výsledku.

Myslím, že ta situace není zase tak ve vztahu k PO "vypjatá" - nicméně souhlasím, že třeba v zákoně o DPH právě i u osvobozeného nájmu je povinnost aplikovat ve vztahu ke spřízněné osobě minimálně cenu obvyklou, aby nedošlo k manipulaci s koeficientem směrem dolů.

Například v informaci k §36a je zmíneno následující:

Cenou obvyklou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni uskutečnění plnění. Při stanovení ceny obvyklé se berou v úvahu všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, např. snížení ceny při výprodeji sezónního zboží. Avšak nepromítají se vlivy mimořádných okolností, např. finanční potíže kupujícího či prodávajícího, přírodní a jiné kalamity.

Pokud nelze ani obvyklou cenu srovnatelného dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby zjistit, pro účely stanovení základu daně podle §36a se v souladu s čl. 72 směrnice Rady 2006/112/ES vychází z nákladového způsobu oceňování podle zákona o oceňování majetku, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na dodání zboží nebo převod nemovitosti, v případě služby na její poskytnutí, ke dni uskutečnění plnění. 

Tedy prvotně bych u pronájmů měl vyjít z nějakého srovnatelného pronájmu a říci - běžné nájemné by bylo třeba 200 Kč za metr ... Pokud to nejde (protože objekt je jedinečný - typicky třeba u tělocvičny, sportovní haly), tak se nabízí ta varianta nákladová. Tedy - roční nájem:

vstupní cena/předpokládaná životnost      + odhad ročních nákladů vynakládaných zřizovatelem  na danou nemovitost (nějaký průměr z velkých oprav hrazených pronajímatelem ...)

Jak postupovat a jak ošetřit, abychom mohli nakládání s komunálním odpadem zařadit do režimu DPH. Pro naši obec svoz a likvidaci zajišťuje svozová firma. My vybíráme poplatky za komunální odpad podle §17a 185/2001 o odpadech. Máme živnost.opr.na nakl.s odpady a jsme plátci DPH.

Podle všech pravidel toto nejde - je to objektivně výkon veřejné správy - obec má speciální postavení podle zákona o odpadech a byť je vybíráno podle §17a, tak to má všechny rysy výkonu veřejné správy. Ostatně takto se vyjádřilo i GFŘ a jsem přesvědčen, že nelze než souhlasit. Obec nemá právo říci o něčem, že je to výkon veřejné správy, že se rozhodne toto neaplikovat a na danou činnost bude daň aplikovat.

Tedy s DPH byste měli vystupovat jen tam, kde nepůjde o sběr komunálního odpadu - tedy sběr a likvidace odpadu pro právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby ... 

V loňském roce proběhly volby do Evropského parlamentu,zde jsme dostali dotaci 18 500,-Kč, částku jsme přečerpali o 4151Kč, pak byly volby do zastupitelstva obce,zde jsme dostali dotaci 25 000 Kč,opět jsme přečerpali částkou 3037 Kč. V rámci finančního vypořádání jsme si požádali o doplatek dotace,tento doplatek nám kraj poskytl celkovou částkou 7188,-Kč s účelovým znakem 98187-pro zastupitelstvo, je to ve výpisu z účtu. Já bych potřebovala vědět, jak účtovat, našla jsem si ve Vaší publikaci položku 2223 s paragrafem 6402.Bude to tak správně? A předpis budu účtovat také?

Doplatek dotace se zaúčtuje na odpa 6402 a položku 2222 - jedná se o příjem z finančního vypořádání ze státního rozpočtu (prostřednictvím krajů jsou prostředky na volby pouze zasílány). Nárok na doplatek dotace by ke konci roku měl být veden na účtu 346, takže příjem se zaúčtuje 231 + UZ + 6402 2222 MD/ 346 D.

Ten dotaz na předpis je zajímavý - předpis totiž měl být jako u dotace k vypořádání zaúčtován k 31.12.2014, kdy jste zjistili svou pohledávku, a to zápisem 346 MD / 672 D a zúčtování zálohy 374 MD / 346 D - tím vám na 346 měla zůstat pohledávka na doplatek na dotaci.

Pokud máte předpis na 348, tak možná bude lepší, aby kontrola nevyčetla, jej na 346 opravit - i když u těchto předpisů je to někdy k diskusi (myslím, že by zde měly být uznávány oba účty, i když je pohledávka za "ústředím" správnější).

Pokud nemáte předpis zaúčtován, tak je možné jej do roku 2015 doplnit zápisem 346/672. 

Pokud se jedná o UZ, zeptejte se raději na krajském úřadě, protože se domnívám, že by spíše mělo dojít k rozdělení přijaté platby na UZ voleb do zastupitelstva a UZ voleb do EP. 

Zjistila jsem, že na účtu 042 mám správní poplatek ve výši 20 000,- Kč, který měl být přiřazen k plynu , který byl zařazen do majetku 1. 9. 2014 a zároveň 16. 9. 2014 byl prodán RWE. Účtovala jsem zař. do inventury 042/021 (zde bych potřebovala navýšit cenu o 20 000,- Kč). Prodej jsem účtovala: předpis: 311/646, vyřazení z majetku: 553/021 (zde bych také potřebovala navýšit cenu o 20 000,- Kč). Prosím jak opravím v letošním roce. Dále nové zastupitelstvo zjistilo, že nebyly vybrány investiční příspěvky na výstavbu plynovodních přípojek. Nebyly sepsány smlouvy o investičním příspěvku. Do dnešního dne nové zastupítelstvo provádělo šetření, s kým bude sepsána smlouva o investičním příspěvku. Zaúčtovala bych předpis na základě smlouvy 344/403, zaplacení par. 3633 pol. 3122 - MD a 344 Dal. Jelikož plyn je již prodán RWE budu muset zároveň hned rozpustit do výnosů tj. 403/672. U části plynovodu (samostatné inventární číslo) , která není prodaná budu muset investiční příspěvek zanést na kartu majetku. Dále máme plynovod (1. etapu) v majetku od roku 2005, nebyly na kartu zapsány investiční příspěvky.

Úplně správně jste možná neměla ten správní poplatek k inventuře dát na 042, ale rovnou vyřadit přes 553. To doporučuji udělat nyní – zaúčtovat 553/081 a 081/021 v částce 20 tis. Kč. Předtím zase vrátit z 042 na 021 - zkráceně 553/042.  K vyřazení prodaného plynovodu - přesně podle ČUS je správněji vyřazení 553/081 a 081/021 – ale uznávám, že ve výsledku je to stejné (účtovala bych to také jako Vy, odpovídám takto jen proto, aby mi nebyla jinými uživateli stránek vyčtena nepřesnost :o). 

 Dle vyjádření MF je možné nevýznamné příspěvky od občanů – obzvlášť tam, kde jsou vybírány postupně i po dokončení majetku, účtovat rovnou na 672. U majetku pořízeného do roku 2009 se dotace na pořízení majetku na 403 nevedla a nebyla povinnost  (jen dobrovolnost) dotace před rokem 2009 tzv. „vytahovat z 401“ – tedy příspěvky na plynovod postavený v roce 2005 bude jednodušší již neřešit. 

Majetek postavený z části z dotace je již zařazený a odepisuje se. Dotace na účtu 403 se rozpouští ročně do výnosů 672. V 1.2015 byl podepsán dodatek ke smlouvě na investiční příspěvek (dotaci) s členskou obcí, kde se dotace na již zařazený majetek snižuje o 1,3 mil. Kč. Navíc obec neposkytla investiční příspěvek jednorázově, ale splácí dle splátkového kalendáře (348 x 403). Takže bude splátkový kalendář ponížen, zaúčtovala jsem snížení D 348 x D 672 (minusem - jednorázové snížení budoucího rozpuštěného transferu 403 x 672). Na kartu majetku poznamenám správnou výši dotace, ale musím změnit pořizovací cenu pro daňové odpisy o výši vlastního zdroje 1,3 mil.Kč. Takhle to chápu, jen ve výsledovce budu mít mínusový výnosový účet 672 -1,3mil, pravděpodobně až do doby rozpuštění transferu 403 x 672 ke konci roku. Nevím, jestli mi to nemůže být vyčítáno jako chyba (minusový výnos). Děkuji.

Vše, co jste uvedla, bych Vám doporučila, abyste tak postupovala. Takže plný souhlas. Minus u 672 nevadí, v těchto případech je zcela v souladu s předpisy (s CUS 709 i 708). Ta 672 se v těchto případech opravdu do minusu ve výkazu (zůstatek na MD)  dostává dost často, u obcí dokonce minusová zůstane, když dojde ke krácení nebo dokonce nepřiznání dotace. Je to vlivem postupu dle 4.2.6. CUS 709. Mně na tom mrzí to, že jsem na tyto významné dopady do VH upozorňovala již při připomínkách k tomuto bodu, ale kraje si toto prosadily (některé) - takže by to teď určitě neměly považovat za chybu :o).

Jinak všeobecně - zůstatek u výnosů D a u nákladů MD je běžný, nejsou zde stanovena stejná pravidla vykazování jako u rozvahy, předpis se vykázání s minusem nijak neomezuje. 

Jen ještě pro zajímavost - abyste mohla upravit 403 na kartě, tak byste nejprve musela prohlásit, že jste udělala chybu (viz CUS 709), což jste evidentně neudělala, když se jedná o dodatek smlouvy, takže ani jinak postupovat nemůžete. 

Jak účtovat o advokátní úschově peněz. Složili jsme do advokátní úschovy 2.600.000,- Kč na nákup nemovitosti. Část peněz advokát zašle zajišťovateli, část k úhradě daně z převodu nemovitosti a kupní cenu prodávajícímu (na základě listu vlastnictví).

Je to vlastně záloha - a to na pořízení DHM, tj. mělo by být zaúčtováno zápisem 052 MD / 231 odpa dle účelu a pol. 6121 (volíme 6121 dle vyhlášky k RS, i když se s budovou pořizuje pozemek, pokud se jedná jen o pozemek, bez staveb, pak položku 6130). 

Ohledně daně z nabytí nemovitosti - dle dopisu to vyznívá, že ji hradíte vy, jako nabyvatel, takže bude pro vás výdajem souvisejícím s pořízením nemovitosti, takže také bude patřit na 052, pol. 6121 nebo 6130. Dtto i odměna zajišťovateli, takže vše můžete zaúčtovat jedním zápisem, který je pro všechny 3 platby shodný. 

Takže-  i když do advokátní úschovy, je to zajišťující platba, tj. do doby podání návrhu na vklad se bude jednat o zálohu. 

Dne 9.2.2015 byl v ZO schválen finanční dar FO ve výši Kč 10 000,- na podporu činnosti a provoz „Papouščí ZOO“ v naší obci. Dne 10.2.2015 byla sepsána smlouva o poskytnutí finančního daru,kde je stanoveno, že bude částka zaslána na účet do 30 dnů po podpisu smlouvy. Lze takto postupovat ?

Ano, je to zcela v pořádku, dar je schválen před účinností novely zákona č. 250/2000 Sb., smlouva podepsána také, je to mimo režim zákona, můžete v klidu vyplatit.

Věcná břemena od roku 2015 zařazuji do rozvahy s datem podpisu smlouvy o zřízení VB (služebnosti), nebo až k datu nabytí právní moci účinku vkladu? Jedná se mi o případ, kdy smlouva byla podepsána v 11.2014 (nebyla povinnost evidovat v rozvaze), ale dosud nebylo zavkladováno. A ještě poprosím: pokud se jedná o bezúplatné VB zřízené krajem, mohu k ocenění použít veřejně přístupný Ceník úhrady za zřízení VB na majetku kraje (na webu kraje), a to stejné ocenění použiji i ve vztahu k dani z příjmu? Toto si zapracuji do vnitřní směrnice k bezúplatným VB.

Věcná břemena vznikají k datu nabytí právních účinků vkladu. Pokud je to datum z roku 2014 a účtujete až jako případ 2015, protože jste se o skutečnosti dozvěděli v jiném období a je to VB od 0,10 do 40 tis. Kč, tak bych již jako případ 2015 na účet 028 VB zavedla. Pokud došlo k právním účinkům vkladu až 2015, tak již určitě na 028 (na 042, nebo 029 se VB musela evidovat již v roce 2014, tak proto se zmiňuji jen o té 028). 

Ohledně ocenění - je možné si takto směrnici upravit, ale z důvodu větší daňové jistoty  bych v případě, že je 10 tis. Kč vyšší než "Ceník kraje", tak bych radši dala 10 tis. Kč. (Tak bych upravila i do té směrnice).