Dotazy

Obracím se na Vás s prosbou o radu v poskytnutí konkrétního příspěvku. Naše obec má podepsanou "Smlouvu o poskyt.finančního příspěvku na zabezpeč.činnosti fotbalového klubu", (z r. 2011) kde se obec zavázala na udržitelnosti sportu (dle podmínek již dříve přijaté dotace na výstavbu sport.areálu). Každoročně se schvalují dodatky k této smlouvě, které se týkají výše poskyt. příspěvku. Výše příspěvku se projednala a byla schválena 16.2.2015 v rozpočtu obce, včetně dodatku ke smlouvě. Dodatek ke smlouvě byl oběma stranami podepsán až 2.3.2015. Jak mám dále postupovat, mohu příspěvek vyplatit, bude se již na tento konkrétní příspěvek novela vztahovat? Ještě bych prosila o Váš názor jak postupovat když byly na obec doručeny žádosti o příspěvky před účinností novely, ale ještě o nich nebylo rozhodnuto. Budou muset tyto spolky podávat nové žádosti?

Nejprve musím alibisticky sdělit, že řeším problém tak, jak právně tuším, nemohu zde zaručit, že by se právní výklady v tomto plně shodovaly. Pokud z usnesení zastupitelstva jasně vyplývá, že schvalují i dodatek ke smlouvě, tak bez ohledu na data  podpisů smlouvy by byl příspěvek FK ještě mimo režim novely a je možné dodatek smlouvy naplnit. Pokud schválení dodatku z usnesení nevyplývá, tak by bylo potřeba smlouvu již sepsat jako veřejnoprávní dle novely zákona se všemi náležitostmi, jinak vzniká riziko, že bude smlouva od počátku právně neúčinná, protože její schválení již spadá od 20.2.2015 do kompetencí k maj. právním úkonům zastupitelstva, příp. rady. Zde platí totéž, co odpovídám v druhém odstavci. 

Ohledně žádostí přijatých před novelou. Určitě není potřeba požadovat nové žádosti, je jen problém, až jejich schválení a smlouvy již novele podléhají a může se stát, že nepůjde sepsat veřejnoprávní smlouvu s náležitostmi dle zákona na žádosti, které mají ještě jinou podobu než vyžaduje zákon. K tomu jsou také 2 právní výklady - jeden, že to nevadí, že byl již dotační proces žádostí zahájen a je možné je dokončit dle znění předpisů před novelou, druhý, že to asi možné je, ale že je právně jistější novelu naplnit.

To jsem Vám asi moc nepomohla, doufám, že jsem Vás teď nerozčílila, ale dělám co umím (uznávám, že v případě takto časově nešťastně schváleného předpisu toho moc neumím :o). 

Opět bych chtěla otevřít diskuzi ohledně prominutí pohledávky. Vzešlo to z toho, že jeden náš chronický dlužník přišel zaplatit. Dlužil za poplatek odpady (vyhláška) a stočné, obojí od r. 2009. Každý rok jsem jej upomínala několikrát, předávala informace finančnímu výboru a čile tvořila OP a odpisovala do podrozvahy. Nyní pan starosta určil, že nám splatí pohledávku 3 roky zpět tj. r. 2012, 2013, 2014. Proto jsem od něho chtěla přípis, že mohu z podrozvahy vyřadit pohledávky nevymahatelné r. 2009-2011. Jeho zbylé pohledávky na podrozvaze činí do 20 tis. Kč a proto se domnívám, když nemáme radu, že může starosta prominout. Starosta tvrdí, že v zák. o obcích je pouze kompetence zastupitelstva od 20 tis. Kč prominout, že o kompetenci do 20 tis. Kč není opora v zákoně. V předešlých dotazech je psáno, že do 20 tis. Kč může rada. Tak nevím, mám raději předložit zastupitelstvu ke schválení? Myslím, že potom je bude najednou zajímat, proč dluží a proč vyřadit.

V tomto případě by se vůbec nemělo správně  o nějakém prominutí mluvit. Promíjení a vzdání se práva pohledávky je pro případy např. tvrdosti zákona, sociálních problémů apod. Promíjet, protože někdo neplatí, není správné. Pokud jste poplatky upomínala, tak nejsou promlčené a nadále je možné je vymáhat. Jestli se udělala s poplatníkem nějaká dohoda (myslím si však, že u daňových příjmů snad ani není možná...), že když zaplatí 3 roky, že ostatní se již vymáhat nebude, tak by tady to prominutí však asi bylo vhodné (jen upozorňuji,že si nejsem jistá, zda daňový řád vůbec takovou dohodu umožňuje, ale vím, že se to v praxi děje). Myslím si, že jste dokonce povinni započíst úhradu na nejstarší pohledávky... možná dokonce nejprve na příslušenství (doporučuji ověřit postup na daňový řád, já na něj opravdu nejsem odborník, omlouvám se).  

Jinak - opravdu je prominutí  v případě, kde není rada do 20 tis. Kč v kompetenci starosty, pokud si zastupitelstvo nevyhradí. Je to "tradiční" výklad zákona o obcích, co není v kompetenci zastupitelstva, je v kompetenci rady. Rada je výkonný orgán - kde není rada, tak v kompetenci starosty, mimo vyjmenované, co nejde na starostu převést. 

Jestli mohu doporučit, ověřte navrhovaný postup úhrady poplatků vašim vedením nejprve u metodiků kraje, abyste se nedostali do nějakých sporů. Velmi se omlouvám za neúplnou odpověď, ale je to již spíše právní problém a nerada bych v tomto dala nějakou zavádějící radu. 

Město-zastupitelstvo vydává pro potřeby města 1 x za měsíc Zpravodaj, který je dodáván zdarma do všech domů na území města. Inzerce ve Zpravodaji dle možností vydavatele .Tiskárna -vydavatel vystavuje fakturu na 2 položky :zpravodaj a roznos poštou. Obě položky jsou zdaněny základní sazbou . Jakou sazbu budu uvádět při fakturaci pro zájemce o Zpravodaj, kteří nemají na území města dům a chtějí si nechat Zpravodaj pravidelně zasílat?

Jsem přesvědčen, že dodavatel vám aplikuje chybnou sazbu daně (pokud tam není reklama přesahující 50%) - jedná se o tiskoviny, které podléhají snížené sazbě DPH. Ten roznos může být již trochu spornější - pokud je to ale sjednaný způsob dodání zpravodaje, tak hlavní plnění by tady bezesporu byl ten zpravodaj a podle mne by to potom mělo být také ve snížené sazbě - nicméně rozumím tomu, že to může vyvolat polemiku.

Vzhledem k tomu, že obec dle všeho zbytečně platí daň navíc nad úroveň sjednané ceny, tak bych po dodavateli požadoval provedení opravy ...

Pokud vy dodáváte takovouto tiskovinu, kde není více než 50% reklamní plochy, máte bezesporu účtovat sníženou sazbu daně 15%.

Státní pozemkový úřad zrealizoval několik staveb na našem katastrálním území. Po kolaudaci byly toto díla bezúplatně předány obci. Byla vyčíslena hodnota, za kterou bylo dílo realizováno. Na pozemkovém úřadu nebylo odpisování zahájeno. Jedná se o bezúplatný převod, který zařadím do majetku 021 MD a 401 Dal v ocenění jednotlivých staveb pozemkovým úřadem. Jelikož se jedná o převod v roce 2015 bude tento převod vstupovat do dani z příjmů za rok 2015 v celkové částce hodnoty předaného majetku. Pozemkový úřad nám předal projektovou dokumentaci k polní cestě v účetní investiční hodnotě 69.020,- Kč. Polní cesta byla předána a zařazena do majetku obce již v roce 2010 dle vyčíslené hodnoty. Nyní, ale bylo zjištěno pozemkovým úřadem, že se nepředala projektová dokumentace, která nebyla v ceně polní cesty zahrnuta. Můžete mi prosím poradit co s tím.

Zde bych volila postup dle CUS 710, bod 4.6. Převzetí by pak mělo být 021/401 a zároveń 551/021 (technicky upraven postup dle ČÚS pro váš účetní  případ -bereme to v logice neudělané dohady).  Částka není významná, řešit jako chybu není přesné -Vaše chyba to nebyla. Tímto zápisem bude jednou provždy efektivně vyřešeno bez zbytečné pracnosti. Já bych to tak určitě udělala. (Ta druhá možnost - opravit dooprávkování a odpisy za 3 roky, upravit oprávky a zůstatkovou hodnotu by byla i účetně dost nepřehledná). Jinak máte dobře zápisy, převzetí i vyhodnocení zdanění. 

V roce 2014 jsme omylem odvedli ZP a SP z odměny vyplacené starostovi při skončení volebního období. V letošním roce nám byl přeplatek na základě naší žádosti vrácen. Mohu účtovat mínusovými zápisy původní účetní záznam tj. za organizaci (25%): -524/-336 (337), -336(337)/231 6112 5031; za zaměstnance (6,5%): -331/-336(337), -336(337)/-231 6112 5023 a následně výplata zaměstnanci: 331/231 6112 5023? Jedná se o cca 130tis. Kč. Děkuji.

U nákladu 524 bych postupovala spíše v režimu náhrady nákladu než v režimu chyby dle §69, tj. doporučuji předpis 336 a 337 MD / 649 D a příjem s položkou 2324. Aby nedošlo ke zkreslení rozpočtu roku 2015.

U podílu ze mzdy bych volila ten minus a plus, tam ke zkreslení rozpočtu  nedojde. Jen zápis bych neminusovala, ale takto: 336, 337 MD / 331 D, příjem vratky 231 6112 5023 minus D/ 336, 337 D a vyplacení  331 MD/ 231 6112 5023 D. 

Máme do rozpočtového opatření zahrnout během roku převody mezi účty nebo stačí převody rozpočtovat v posledním rozpočtovém opatření? Převody mezi našimi účty jsou vysoké, protože máme několik úvěrů u různých bank a tyto banky vyžadují i zřízení běžného účtu, na které musí pravidelně přicházet určité objemy peněz.

Nad problematikou rozpočtování převodů mezi účty probíhá stálá diskuse, někteří jsou toho názoru, že není potřeba tyto převody rozpočtovat, jiní zase tvrdí opak. Podíváme-li se na věc logicky, rozpočtovat by nemělo být potřeba. Při převodu peněz mezi běžnými účty nedochází k faktickému příjmu ani výdaji.  Na druhou stranu, pokud máme konsolidační položky v rozpočtu 413X a 534X (všechny s odpa 6330) nadefinovnány ve stejné logice jako "normální" příjmy a výdaje, měli bychom se k nim pravděpodobně i stejně chovat a rozpočtovat je jako ostatní příjmy a výdaje.  (např. u přídělu fondům) Vyhláška o RS jejich (ne)rozpočtování nijak neupravuje, pro naši jistotu bychom tak zřejmě měli vycházet z podoby schváleného rozpočtu. Ideální stav by pravděpodobně byl takový, pokud by tyto konsolidační položky stály mimo závazné ukazatele rozpočtu a byla by stanovena kompetence ekonomovi obce (účetní, rozpočtáři) k jejich úpravě dle aktuální potřeby. V takto nastaveném rozpočtu by ale bylo třeba zvážit všechny možnosti, které mohou nastat - např. někdo rozpočtuje příděl do sociálního fondu způsobem výdaj ze ZBÚ (položka 5342) a příjem na účet SF (položka 4134) - tady tento případ by bylo třeba standardně rozpočtovat. Kompetenci by tak šlo např. omezit jen na převod mezi ZBÚ obce.

Bohužel tedy neexistuje univerzální odpověď, jde o věc přístupu. Pokud se konsolidační položky nebudou rozpočtovat, budou také vycházet ve výkazu FIN 2-12 M v části IV. Rekapitulace příjmů, výdajů... nesmyslně vysoká čísla procent plnění u přijatých transferů a běžných výdajů (před konsolidací).

Aby přece jen z odpovědi vyplynul nějaký konkrétnější závěr - pokud jsou tyto konsolidační položky v rozpočtu ve stejném režimu jako ostatní příjmy a výdaje (jedná se např. o závazné ukazatele rozpočtu), raději je zahrňte do rozpočtového opatření. Nemá to sice vypovídací hodnotu, na druhou stranu výkaz FIN 2-12 M s hodnotou plnění u příjmů nebo výdajů (před konsolidací) ve výši stovek procent nemá vypovídací hodnotu také, on si člověk nevybere.

Skončil nám roční terminovaný vklad. Úroky byly připsány na BÚ, zaúčtovala jsem 231 40 6310 2141/662. Původní výši TV jsme se rozhodli vložit na nový dlouletý TV (nedošlo k převodu na BÚ) a ještě jsme vklad navýšili (zasláno z BÚ). Jak zaúčtovat odvod vkladu z BÚ na TV, likvidaci původního vkladu a založení nového vkladu? Dosud jsme účtovali jen prodloužení ročního TV zápisem 244 xx 8117/ 244 xx 8118, s účtováním víceletých TV zkušenosti nemáme.

Původní termínovaný vklad byl roční, tj. krátkodobý a nyní se převádí prostředky na dlouhodobý termínovaný vklad:
Převod (výdaj) z krátkodobého termínovaného účtu: 262 MD / 244 pol. 8128 D. Příjem na dlouhodobý termínovaný účet: 068 pol. 8127 MD / 262 D. Protože obrat 244 a 068 vstupují do změny stavu 8115 nebo 8125, tak bych udělala přes tyto uvedené položky. 

Posílení dlouhodobého termínovaného účtu ze ZBÚ: Převod (výdaj) ze ZBÚ na dlouhodobý termínovaný účet: 262 MD / 231 pol. 8128 D.Příjem na dlouhodobý termínovaný vklad: 068 pol. 8127 MD / 262 D.

O případném prodloužení ročního TV o další rok není třeba účtovat prostřednictvím rozpočtové skladby, postačuje jen zaúčtovat úroky. Ty se, pokud jsou připsány na účet termínovaného vkladu, zaúčtují pouze 244 MD / 662 D a při převodu na ZBÚ pak 262 MD / 244 D a 231 odpa 6310 pol. 2141 MD / 262 D.

Dobrý den, obdrželi jsme fakturu na: montáž společného TV a sat. rozvodu v domě, částka 22 063,00 Kč. Mám zaúčtovat jako rozvodové zařízení na ú. 021 (26.30.40/II), nebo je to 028, součást stavby 021, nebo běžný náklad třídy 5XX?

Jedná se o zásah do DHM pod hranici TZ, účtuje se nejčastěji na účet 549 s položkou 5137, majetek se nezvyšuje (nesmí), na 028 se dát také  nesmí a dává se např. poznámka na kartu, že byly udělány vnitřní rozvody TV a SAT. Jen v případě, že by se jednalo o nedokončenou stavbu na 042, pak je to výdaj související s pořízením DM - účet 042 a pol. 6121. 

Při účtování příspěvku na obědy zaměstnancům, kteří pracují v "hospodářské činnosti", která je předmětem DPH. Můžu u tohoto příspěvku uplatnit DPH 21%, který je 30 Kč na oběd, tzn. že bych účtovala na č.ú.419 24,79Kč a na č.ú.343 5,21 Kč? Nebo nemám DPH vůbec řešit a z fondu dát celých 30 Kč?

Pokud byste měli zaměstnance, kteří výhradně pracují pro zdaňované činnosti, tak by bylo asi nejlepší uplatňovat plný odpočet DPH z faktur na vstupu (předpokládám, že vám to někdo fakturuje) s tím, že na výstupu by se odváděla daň z úhrady hrazené zaměstnancem - tedy výsledek by byl takový, že by se skutečně z toho, co neplatí zaměstnanec odečetla daň. Tedy to právo, které popisujete u takovýchto pracovníků,  skutečně máte. ZN 

Mám dotaz ohledně rozpočtového opatření. Za rok 2014 máme větší přebytek hospodaření, než jsme předpokládali, byly v prosinci vyšší daňové příjmy. Nyní je chce rada zapojit do rozpočtu - připravit opatření do zastupitelstva. Je možné dát výdaje proti 8115, když paragraf 16 zákona popisuje pouze 3 možnosti - přesun prostředků na P a V, použití nových příjmů a tím se zvýší celkový objem R a poslední možnost je vázání výdajů. Není zde zmínka o financování - použití přebytku. Ještě bych měla jednu otázečku k příspěvkům. Již x let dáváme příspěvek společnosti, která provozuje pečovatelskou službu pro občany. Dosud to bylo jako příspěvek podle počtu osob, o které pečovali. Na základě faktury, kterou nám předkládali. Měníme v letošním roce smlouvu a způsob poskytované částky. Již to nebude podle počtu osob, ale podle poskytnutých služeb. Máme i zde postupovat dle novely zákona a příspěvek nazvat dotací? Myslíme si, že ano.

Ve Vašem případě se jedná o písmeno b), bez obav můžete Vámi navrhované rozpočtové opatření provést. Jako příjmy jsou nadefinované v §7  i příjmy z financování. 
Další možnosti jsou např. - zapojit úvěr prostřednictvím financování a zvýšit výdaje,
- zapojit prostředky z minulých let prostřednictvím financování a zvýšit výdaje,
- použít nové, rozpočtem nepředvídané příjmy v kombinaci se zapojením prostředků z minulých let k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů a jistě i mnoho dalších možností.

Ustanovení § 16 odst. 3 zákon obsahuje v nezměněné podobě (až na drobnou změnu formulace v písm. c)  od samého počátku své účinnosti. MF při dosavadních změnách zákona s tímto ustanovením nikterak nepracovalo a prozatím neprojevilo zájem do zákona zakomponovat úplný výčet možností, které by se považovaly za rozpočtové opatření s tím, že všechny ostatní možnosti by se vyloučily. V současné době zcela jistě není třeba mít obavy předložit ke schválení rozpočtové opatření, kterým se zapojí prostředky z minulých let (kladným zapojením položky 8115) a zvýší se výdaje (je třeba pouze ohlídat, aby se zapojilo maximálně takové množství prostředků, které na účtech k 1.1. skutečně jsou).

Otázka k dotacím - v případě úhrad pečovatelské služby s vámi souhlasím. Popsaný případ také považuji za dotaci - podporujeme pečovatelskou službu, která uzavírá konkrétní vztah s občany - podle mne nemohu říci, že by to byl klasicky dodavatelsko-odběratelský vztah mezi obcí a pečovatelskou službou.

Prosím o jednoduché vysvětlení pro novou radu města. Město svěřilo majetek k úžívání PO. Rada jim schvaluje odpisový plán a zároveň nařizuje odvod z odpisů ploletně, a to k 30.6.2015 a 31.12.2015. Odvody z odpisů jsou zahrnuty v rozpočtu města i PO. Asi zdůvodnění proč se proto tak postupuje.

Ono se takto postupovat nemusí. Může se dát PO příspěvek na provoz, který zahrnuje i provozní náklad odpisů. Možností je spousta - některé obce  např. část příspěvku na odpisy nechá - do výše investičních potřeb, a pak nemusí dávat příspěvek na pořízení DM. 

Existuje představa financování PO svými zřizovateli, že se poskytne i příspěvek na odpisy i když se nejedná o peněžní výdaj. PO si tak jakoby šetří na reprodukci svého majetku. Ale zároveň má zřizovatel ze zákona (250/2000) možnost nařídit odvod z odpisů, pokud odpisy jako zdroje na pořízení  jsou vyšší než PO na pořízení DM potřebuje. Je to jakoby z důvodu řízení likvidity, aby peníze jen na účtech PO neležely, když je časově bude potřebovat až později. Tím se pak výhledově dostane zřizovatel do situace, že až bude PO potřebovat pořídit DM, tak ji na to bude muset dát peníze jako příspěvek do Fondu investic. Kdyby ji nenařídil odvod z odpisů, tak by PO na pořízení DM zdroje měla "našetřené". 

Zkusím příklad, kde je to dobře vidět. Město má 2 školy. Jednu školu nově vybaví - tím bude mít ta škola větší odpisy než druhá škola se starým vybavením. Paradoxně by zřizovatel musel dávat nově vybavené škole větší příspěvek než té se starým vybavením. Takže nové škole nařídí odvod z odpisů, protože je nová a peníze nepotřebuje a přerozdělí si je zřizovatel tam, kde je potřebuje aktuálně. 

Stačí takto? 

Kde vést lesní porosty-stromy. Od roku 2001 jsem měla v majetku zařazeny všechny pozemky na účtu 031 00 oceněné znaleckým posudkem. Od roku 2010 jsem pozemky rozdělila podle AU=031 30 lesní pozemky. Lesní porosty-stromy byly oceněné znaleckým posudkem r. 2001 a dala jsem je na podrozvahový účet 903 00MD/999 00D. Audit za rok 2014 napadl, že takto je to chybně podle 410/2009 Sb. a zák. 563/1991 § 55 by jednotlivé lesní pozemky měly být navýšené o hodnotu lesního porostu (celková hodnota lesního porostu je oceněná na 10 239 370,-Kč). Prosím Vás paní Schneiderová co je správně, protože rozházet 10.mil na 031 30 k pozemkům a po dalším roce audit to může napadnout znovu. Děkuji za odpověď

Správně je, že v případě zařazení pozemků do majetku, pokud jsou jednotlivé pozemky oceněné včetně porostů, tak se zařadí na 031 včetně porostů. Ale např., kdybyste zjistila ocenění porostů až po zařazení pozemků do majetku, tak se zase naopak hodnota pozemků již zvyšovat nemůže.

Takže jestli jste měla původní pozemky oceněné včetně porostů, tak  jste neměla přeceňovat původně zařazené a porosty vyjímat z 031.

Moc sice nechápu, jak mohl audit za 2014 napadnout něco z 2010, ale pokud jste majetek takto přecenila, tak mají asi pravdu. Je mi líto, doufám, že to půjde nějak vrátit - asi máte ještě původní ocenění pozemků dle inventur do 2010. 

Dobrý den chci se zeptat. Nejsme velká obec ale spadli jsme do DPH. Nárok na odečet DPH jsme uplatňovali pouze u těch činností, které jsou ekonomická činnost-jako je třeba těžba dřeva. U osvobozených plnění jsme daň neuplatňovali.takže jsem ani koeficient nepočítala. Teď na mě finanční úřad chce vysvětlit proč nemám v přiznání uveden koeficient a já nevím jak jim to mám vysvětlit. Můžete mi prosím nějak srozumitelně vysvětlit co bude na řádku 51,52,53 v přiznání k DPH a jak to vypočtu?

Klíčem pro určení koeficientu je, že budete vyplňovat řádně plnění osvobozená od daně na ř. 50 (nájmy bytů, nájmy pozemků osvobozené od daně, kultura ...).

Řádek 51 je potom řádkem korekčním - má sloupec 1 a sloupec 2 - přitom ve sloupci jedna jsou uvedena zjednodušeně plnění, která by byla zařazena na ř. 1 a 2, ale nevstupují do koeficientu - jedná se nejčastěji o případ prodeje dlouhodobého majetku, který byl používán pro ekonomickou činnost a byl prodán s DPH (třeba mám les, používám tam traktor - zachycen na účtu 022) - potom by správně měl být uveden na ř. 51 první sloupec. V druhém sloupci je korekce k ř. 50 - tedy třeba prodáte byt a jako osvobozený prodej to dáte na ř. 50, ale zase to dáte na ř. 51 druhý sloupec, aby se to jako prodej majetku použitého k ekonomické činnosti vyloučilo z odpočtu DPH (protože je to potom zbytečné ve vztahu ke stanovení daně do přiznání dávat, tak to někdo na ř. 50 a 51 v těchto případech ani nedává).

Nyní jdeme na to, jak spočítat koeficient - zjednodušeně je to podíl, kde:

v čitateli je základ daně z ř. 1, 2 a 25 minus 51 první sloupec

ve jmenovateli: čitatel + ř. 50 minus 51 druhý sloupec

Když se stanete plátci DPH, tak máte ten koeficient vypočítat jako zálohový (odhadnout) - tedy říci si třeba z lesa a stočného odhaduji 500 tis. kč, z nájemného mám 700 tis. Kč (osvobozené od daně ..) - potom koeficient bude 500/(500+700) - to se napíše do  ř. 52. Tato hodnota krátí potom odpočty, které byly napsány v třetím sloupci  na ř. 46 (součtový za 40 - 45). Na konci roku dojde k vypořádání - tedy přepočítá se podle plnění například za rok 2014 - skutečné hodnoty podle přiznání, a ten se sem napíše. Pokud se liší od zálohového a došlo k nějakým odpočtům  koeficientem, tak by se korigoval odpočet DPH právě na tomto řádku. Pro další rok potom to, co vyšlo jako vypořádací koeficient, bude zálohovým koeficientem - no a takto se pokračuje dokola.

V úryvku knihy Rozpočtová skladba, ve které na str. 147 je zmíněna povinnost obce vyčlenit objem finančních prostředků pro krizové situace – souvisí to např. s povodněmi. Od 1.1.2012 by tedy obce měly povinně rozpočtovat rezervu s § 5212 ? Minulý rok jsme v Rozpočtu neměli.

Ano, tuto rezervu je povinné rozpočtovat podle krizového zákona. Pokud vloni rozpočtována nebyla, není třeba dnes již řešit. V letošním roce je však potřeba ji pro naplnění krizového zákona do rozpočtu zařadit. V případě, že není součástí schváleného rozpočtu, je vhodné ji do rozpočtu přidat alespoň v rámci rozpočtové změny. Někdy kontroloři vyčítají, když zde obce nic nerozpočtují, jako nedodržení předpisů. Výše povinné finanční  rezervy určena krizovým zákonem není, kde si obce nejsou jisté, zda něco jako rezervu zde potřebují,  tak pro formální  naplnění předpisu dávají např. jen 1 tis. Kč. Mimochodem to, že nějaký zákon mimo 250/2000 Sb., nařizuje něco rozpočtovat, určitě není legislativně v pořádku, ale na to mohu říct jen: " Ach jo". Otázkou je, kolik takových předpisů je, jen o nich nevíme. 

Citace krizového zákona: § 25

Finanční zabezpečení krizových opatření

Finanční zabezpečení krizových opatření na běžný rozpočtový rok se provádí podle zvláštního právního předpisu18 - zákon 218/2000 Sb. ). Za tímto účelem:

a) ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly a kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků,

V lednu 2015 jsme obdrželi Oznámení o schválení platby od SZIF - dotace investiční a neinvestiční, v lednu jsme rovněž obdrželi finanční prostředky dle Oznámení, prosím o kontrolu zaúčtování příjmu na bankovní účet: EU investiční = 346 X 231/pol. 4213 + UZ NZ 89518 27 5, EU neinvestiční = 346 X 231/pol.4113 + UZ NZ 89018 27 5, národní zdroje investiční = 346 X 231/pol. 4213 + UZ NZ 89517 27 1, národní zdroje neinvest. = 346 X 231/pol. 4113 + UZ NZ 89 017 27 1

Pokud se účtuje příjem dotace proti pohledávce (346), znamená to, že je dotace už po finančním vypořádání a je poskytována ex post. U dotace se SZIF se za okamžik vypořádání považuje "přijetí oznámení o schválení platby" - jak bývá ve smlouvách uvedeno. Takže vaše zaúčtování by mělo být ; nejprve předpis: 346 MD / 672 (neinves. - pol. 4113) a 403 (inv. položky 4213) D  a příjem:  231 + RS MD / 346 D. RS vypadá správně, jen doporučuji ještě do účetních zápisů přidat org nebo orj, kterým bude zajištěna oddělená účetní evidence dotace - je vhodné přidat ke všem účtům, na které se v souvislosti s dotací účtuje - rozvahovým, výsledkovým i podrozvahovým a hlavně u výdajů.