Dotazy

Obec přispěla na pamětní desku v Praze svému rodákovi Kč 5.000,-. citace žádosti Važený pane starosto, jsem členem spolku lidí, kteří se poznali díky webu "Tmavomodrý svět" a stále se scházejí. Našim společným zájmem je historie 2.světové války, zvláště pak našich letců v RAF. Deska k 100 výročí plk. V. Jíchy bude stát Kč 16.303,-. konec citace Chci se zeptat, jestli tento příspěvek budu účtovat 231 6171 5229, jako příspěvek vlastním spolkům. Byl zaslán 28.1.2015.

Položku příspěvku zvolíme podle příjemce. Pokud se jedná o spolek, tj. zřízený podle občanského zákoníku, je správně položka 5222. Pokud jde však o účelový příspěvek fyzické osobě, zvolíme položku 5493. Odpa by byl vhodnější spíše 3900. U vlastních spolků byste také neměla dávat odpa 6171, ale dle účelu jejich činnosti - např. 3421,3429,3900 apod. 

Dobrý den, do 26.1. jsme přijali žádosti organizací i fyzických osob o poskytnutí NI dotace na konkrétní akce, ale i na činnost. Některé jsou i nad 50 tis. Kč. Dotace zatím projednal Sportovně-kulturní výbor, který navrhl výši dotace. Zastupitelstvo zatím neschválilo dotace ani rozpočet 2015.Radu nemáme. a) Máme postupovat dle novelizovaného zákona 250/2000 Sb.? V případě, že ano, jak postupovat u dotací na činnost a u dotací na konkrétní akce (kdo schvaluje, jaká smlouva) do 50 tis a nad 50 tis Kč. b) Můžeme postupovat postaru, když jsme žádosti přijali do 26.1.2015 a jak v tomto případě postupovat? (jaká smlouva, kdo schvaluje) c) Ponovu i postaru schvaluje výši dotace do 50tis Kč starosta? Nad 50tis Kč ZO? A smlouvy obdobně? d) TJ Sokolu jsme dříve poskytovali NI dotaci na částečné kryti činnosti v konkrétním roce.(nad 50 tis) jak postupovat nyní, kdy si žádost podali do 26.1.2015 a Sportovní výbor žádost odsouhlasil? Většina žádosti je okolo 3000 Kč - lze poskytnout darovací smlouvou a jak účtovat?

a) Máme vyjádření právníka a byla jsem upozorněna i na jedno takové vyjádření na internetu u soc. výdajů, že když se dotační proces zahájil před účinností zákona, že jej lze i takto dokončit. Přesto i náš právník - a já si to také myslím - doporučuje se co nejvíce novelizace předpisu držet. V případě, že již byly přijaty žádosti, by se jednalo o to, že dotaci i veřejnoprávní smlouvu se všem náležitostmi dle novely zákona (pokud to bude možné) od 50 tis. Kč schválí zastupitelstvo (musí schválit obojí, dotace i smlouvy), do 50 tis. rada, kde není rada starosta (opět obojí, dotaci i smlouvu). Když se schválí smlouva před 1.7.2015, tak se nebude ještě muset zveřejňovat – ale nevidím důvod proč ji pak nezveřejnit, i když se schválí před termínem dle povinnosti ze zákona.  Určitě není potřeba si vyžádat podávání nových žádostí.

b) Viz odpověď za a) – dle některých výkladů můžete. Do doby účinnosti novely nebyla předpisem žádná smlouva na poskytnutí dotací stanovena – to záleží na vašich vnitřních předpisech, od které částky jste např. dělali smlouvy o poskytnutí příspěvku, nebo jak jste je dle vašich předpisů nazývali. Je zde určité riziko, ale jak jsem uvedla, některé výklady podporují možnost dokončit dotační proces jako před účinností zákona. Volila bych jen však tam, kde by byl problém uzavřít veřejnoprávní smlouvu dle zákona ve vazbě na podané žádosti.

c) a d) – to si myslím je již také odpovězeno v a)

Ohledně darů , ano, kopíruji sem odpověď na obdobný dotaz:

Zde odcituji, co jsem psala do jednoho k článku k novele zákona: "Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy na peněžní dary dle občanského zákoníku.  Aby tyto smlouvy nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb., musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o např. případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity. Tento názor zde uvádím ne proto, že bych nabádala obce k obcházení zákona, ale především z důvodu hospodárnosti. Poskytovat dotaci dle zákona ve výši 1 tis. Kč, kde budou náklady na její poskytnutí hodnotu dotace významně převyšovat, považuji za plýtvání veřejnými prostředky. Mělo by se však jednat spíše o případy nízkých dotací a o oblasti, kde by nebylo vytýkáno obcházení záměru předpisu k zprůhlednění dotací od obcí."

 U darů by pak bylo účtování jen 572/345 a 345/231 odpa dle účelu, položka transferová dle příjemce (lze využít i obecnou položku 5240 - to hodně vypovída, že se jedná o nedotační transfer) – tj. v režimu dle CUS 703, dotace bez vypořádání. Dle novely zákona jsou ostatní všechny dotace k vypořádání (373 (472)/231, případně podrozvaha, vypořádání 572/345 a 345/373 (472) . 

Obracím se na Vás s prosbou účtování pořízení web kamery vč. meteostanice a všech souvisejících výdajů. Tato kamera bude sloužit ke sledování počasí v rizikových oblastech - sníh... Domnívám se, že se bude jednat o DHDM do 40. tis., tudíž n 028/088 a rozpočtově na komunikace 2212, pol. 5137? Myslím to tak správně?

Kamera i meteostanice mohou spolu tvořit jednotný tech-ek soubor, je možné z nich vytvořit soubor DDHM pod jedním inventárním číslem (pokud samozřejmě ocenění nepřevýší částku 40 tis. Kč). Součástí ocenění jsou i související výdaje, např. montáž. Zrovna tak je možné  vyhodnotit kameru i meteostanici samostatně a evidovat oba kusy majetku na samostatném inventárním čísle (pokud oba překročí hranici pro DDHM) - záleží, jak vyhodnotíte. Zaúčtování máte správně, paragraf 2212 také doporučuji, pokud budete využívat za účelem např. sledování sjízdnosti komunikací.

V obci nám vyhořela soukromá prodejna potravin, provozovatel se rozhodl dále v činnosti nepokračovat, budova je nepoužitelná. Obchod je tu poměrně důležitý, někteří občané nemají možnost nákupu jinde. Napadlo nás, pokud by byl zájem, zajišťovat on-line nákup od Tesca, jediný problém je, že nelze platit hotově. Obec by udělala hromadnou objednávku, zaplatila převodem nebo kartou a od občanů následně peníze vybrala v hotovosti. Je to možné, nenaráží to na nějaké předpisy a jak o tom účtovat?

Asi by to proti ničemu nebylo. Kdybyste si jasně schválili OZ, že budete jen zprostředkovatelé, tak by asi bylo nejlepší v režimu cizích prostředků - tj. výdaj 377MD/ 231 8901 a úhrada od občanů 231 8901 MD / 377 D. Jakmile se v transakci začne objevovat nějaký výnos nebo ztráta, tak byste měli jít do hospodářské nebo hlavní činnosti, aby vám někdo nevytkl neoprávněnou kompenzaci ve smyslu neúčtování o nákladech a výnosech. 

Také můžete jako obec provozovat vlastní obchod...ale třeba se toho někdo chopí. 

Mám dotaz ohledně věžních hodin. Na základě knihy "Dějepisný místopis města Libochovic" jsme zjistili, že na základě rozsudku libochovického okresního úřadu ze dne 22.6.1860 čj. 1698, náleží městu věžní hodiny, jakožto okrasa a potřeba města. Netuším, zda můžeme na základě kopie z této knihy zařadit hodiny do majetku města. Pokud ano, zda dát na kulturní předmět za cenu 1,-- Kč, nebo zda dát na stroje a nechat věžní hodiny ocenit. 2) Dále mám dotaz ohledně darovaného obrazu. Před lety jsme dostali od občana obraz z pozůstalosti. Nebyla s ním sepsána žádná darovací smlouva. Obraz je od V. Hendrycha z roku 1942. Nevíme, zda má nějakou hodnotu či ne. Zatím ho máme v operativní evidenci za cenu 1,-- Kč. Otázkou je, zda ho máme nechat v operativní evidenci (neboť k němu nemáme žádný podklad, že jsme ho obdrželi) nebo ho máme převést za cenu 1,-- Kč na kulturní předměty.

Opravdu dost často jsou věžní hodiny v majetku, někdy jen v péči města. Nabývací titul máte, do majetku byste zařadit měli. Neměla bych u věžních hodin velký problém s evidencí na kulturních předmětech, ale na druhou stranu je to docela "produkční předmět", který se opotřebovává, takže by mohl někdo vytknout, že se neodpisuje (potřeba reprodukce na obnovu je zde docela vhodná). Pokud je to trochu možné - tak bych spíše doporučila ocenit, pokud to bude drahé, nebude možné udělat nějaké srovnatelné ocenění např. dle nabídek na internetu, tak pak bych volila ten kulturní předmět na 032 za 1 Kč. 

Ohledně obrazu - dtto , na kulturní předmět za 1 Kč (032). Info o nabytí máte - udělejte vlastně stejný zápis jako jste  uvedla do dotazu - s podpisem někoho, kdo si na převzetí obrazu pamatuje. I když uvádíte, že jste ho dostali z pozůstalosti a na pozůstalost se dělá notářský zápis - ten klidně můžete použít jako nabývací doklad. Pozůstalost je nabytí děděním, ne darem, tak zde není potřeba darovací smlouva. 

r.2013 podpis smlouvy s JMK dotace 35,9% z 285.000,- 943/ 999 943 102.315,- r.2014 předpis faktur: 041/ 321 283.000,- úhrada faktur: 231 100 3635/6119 ÚZ 363 101.597,- 231 100 3635/6119 181.403,- 321 100 283.000,- k 31.12.2014 dohad výnosů 35,9% z 283.000,- 388 /403 308 101.597,- 14.1.2015 zasláno Finanční vyúčtování projetku 348/ 388 101.597,- 999 943/943 101.597,- příjem dotace na účet obce 13.2.2015 231 100 4222 ÚZ363/348 98.007,- Vše účtováno odděleně org.6. Nedostala jsem žádnou informaci o tom, že bude dotace krácena. V rozpočtu v roce 2014 mám u ÚZ 101.597,- a skutečně jsem dostala jen 98.007,- je to chyba? A dále bych se chtěla zeptat, jak mám dokončit účtování, aby vše souhlasilo? Děkuji

Na rozdíl se určitě můžete poskytovatele zeptat, měli by vám vysvětlit svůj výpočet. Pokud by se nakonec jednalo o konečnou částku, tak bude zaúčtování takto:

 388/348 ve výši 3 590,-  a  403/388 ve výši 3 590,- a  pokud již byl majetek zařazen na 019, tak zároveň 672/403 ve výši 3 590,-. Na kartě majetku by se již hodnota dohadované 403 neměnila. Pokud je ještě UP na 041, tak se ten poslední zápis jednorázového rozpuštění 403 nedělá (ten poslední zápis - je to postup dle CUS 709, bod. 4.2.6. )

Ohledně UZ – tam jste postupovala v dobré víře – mimochodem, tento krajský UZ , resp. on tedy žádný UZ u výdajů se nezobrazí ve výkazu FIN 2-12M, takže víceméně jde opravit vždy i vstupem do uzavřeného roku, ale považuji to za zbytečné, není problém, že jste označila UZ více u výdajů. Dle % mi vyšel výpočet stejně jako Vám na 101 597,-. Takže by Vám značení do této výše dle smlouvy neměl nikdo vyčíst.

Jen u té 943 je potřeba k zápisu na 348 vyřadit celou částku, tj. z toho původního odhadu – takto by Vám tam něco ještě zůstalo (v dotazu uvádíte, že jste dala na 943 částku  102.315,-). 

V roce 2012 jsme obdrželi od KÚ obdrželi investiční dotaci na akci Vodovod 4.etapa, tato je již vyúčtována. Na podzim v roce 2014 nám KÚ provedl kontrolu a zjistil při porovnání zákresů geodetického zaměření rozdíl. Obdrželi jsme platební výměr, kterým nám KÚ ukládá za porušení rozpočtové kázně neoprávněným použitím peněžních prostředků vrátit 237.189,-Kč. Prosíme o posouzení zda lze provést vyúčtování tímto zápisem 347 MD/231 D par.2310 pol. 5363, 542 (549) MD/347 D,403 D/672 MD.

Je to odvod dotace (není to výslovně pokuta nebo penále - to možná bude následovat), takže je dobře spíše účet obecný 549. Zápis 403/672 se v tomto případě nedělá, je to další účetní případ, dotace na 403 zůstane v původní výši - postup dle CUS 708 bod 4.8.Ostatní je dobře. Přemýšlela jsem i nad tím odpa k 5363, ale dala bych také 2310. 

V prosinci roku 2014 požádala místní farnost o příspěvek na opravu střechy kostela. Příspěvek jí byl zastupitelstvem schválen, ale z technických důvodů nebyla uzavřena smlouva a příspěvek nebyl vyplacen. Je možné uzavřít smlouvu a tento příspěvek vyplatit nyní s tím, že byl schválen před nabytím účinnosti zák. č. 250/2000 Sb.?

V tomto případě asi ano. Náš právník doporučuje - a i na internetu se objevují výklady, že když byl dotační proces zahájen před účinností zákona, že se mimo novelu může i dokončit, ale zároveň doporučují co nejvíce novele zákona vyhovět. Zde by asi bylo možné sepsat smlouvu veřejnoprávní dle novely a nechat i schválit smlouvu zastupitelstvem, bylo by to pro obec právně jistější. Je to na vedení obce, jak se rozhodne - určité riziko zde je, ale nevnímám ho jako velké, obzvlášť , když již byla "dotace" schválena. 

Jak vyřadit z účtu 042 projektovou dokumentaci, která je již zastaralá a akce se neuskutečnila a dále rozšíření územního plánu, který nebyl schválen . Vyřazení schválilo zastupitelstvo obce. Pokud vyřazení musí být přes manka a škody, kdo je zodpovědná osoba?

V případě zmařené investice se neřeší, kdo za to může. Zastupitelstvo rozhodlo, to pro vyřazení stačí, není zde povinnost o tom sepisovat nějaký protokol o škodě. Vyřazuje se zápisem 547 MD/ 042 D na základě usnesení o zmařené investici. 

Dostali jsme inv. dotaci z VPS na stavbu tělocvičny. V poslední faktuře na stavbu bylo uvedeno též "pevné" vybavení tělocvičny, t.j. basketbalová konstrukce, basketbalová deska z tvrzeného skla, basketbalová obroučka, spodní ochrana basetbalové desky, kosntrukce pro tréninkové koše, tréninková bastebalová deska, kůly volejbal/nohejbal z komaxitu vč. pouzder, síť na tenis, branka házená, šplhací tyče, šplhací lana, ribstole, kruhy gymnastické, hrazda, světelný ukazatel bezkabelový. Prosím o radu, zda se toto vybavení (nebo část něho) dá považovat za stavební náklady.

Bez uvedeného vybavení by tělocvična neplnila svůj účel - většinu vyjmenovaného lze asi určitě bez obav vést jako nedílnou součást stavby (účet 042, pol. 6121). Otázkou je pro mě jen ta volejbalová síť a branka na házenou - volně ložená, případně hrazda.  To je spíše vybavení (někdy mají v dotaci i míče, pálky, žíněnky - to jsou určitě již věci samostatné - pokud je dotace investiční, tak se snažit z nich udělat soubor nad 40 tis. Kč v součtu a vést na 022). 

Problémek je ještě se zapadávajícími odnímatelnými tyčemi, s ukotvenými brankami apod. Zde bych se však také nebála součásti budovy, i když se dají odmontovat - při odmontování však naruší účel. Tyto "věci" jsou určeny k používání se stavbou, nedají se vlastně jinde samostatně použít (což u sítě, branky nebo těch míčů a žíněněk neplatí.)  

Naše obec poskytuje každým rokem z rozpočtu fin.prostředky pro spolky v naší obci pro jejich činnost /účtuji na 5222 nebo 5221/ /Svaz chovatelů,ČČK, TJ Sokol/ Na začátku následujícího roku prokazují spolky vyúčtování našeho příspěvku z minulého roku. Chci se proto zeptat, je nutno, aby spolky požádali o fin.příspěvek, je nutno sepsat veřejnoprávní smlouvu, vyvěsit a schválit v zastupitelstvu? Vše se projednává v zastupitelstvu společně s návrhem rozpočtu . Musíme návrh na příspěvky též zveřejnit před projednáváním rozpočtu??

Správně by příspěvky tohoto typu již měly být v režimu dotací dle novely zákona, tj. opravdu, žádost s náležitostmi, sepsat veřejnoprávní smlouvy, schválit dotaci i smlouvy dle hranic příspěvku (rada nebo zastupitelstvo). Na povinnost vyvěšení "programu" ta různorodost příspěvků v dotazu nevypadá. 

Ohledně rozpočtu a příspěvků. To, že se schválí příspěvky v rozpočtu, nezakládá oprávnění k jejich vyplacení. Rozpočet vede v rámci závazných ukazatelů platby jiným osobám, takže by určitě součástí rozpočtu měl být výčet jednotlivých příspěvků jednotlivým příjemcům, pokud jsou rozděleny nebo je již návrh na jejich rozdělení. Tudíž by měly být příspěvky s rozpočtem zveřejněny. 

K tomu však musí být navíc usnesení rady nebo zastupitelstva o dotaci a usnesení o schválení smlouvy. Nestačí jen schválení v rozpočtu. 

Můžeme přijmout provizi z prodeje vysušovacího stroje, i když nemáme hospodářskou činnost? Soukromá firma prodává vysušovací stroje a nabízí nám za každý prodaný kus zprostředkovaný naší obcí provizi ve výši 500 Kč. Je potřeba podepsat také smlouvu o zprostředkování prodeje s provizí a můžu prosím účtovat odpa 6171, pol. 2111 a účet 602?

No, na hospodářskou činnost to skoro vypadá. Není to typická činnost obce, nevím jak dalece bude nahodilá, ale pokud se dělá za účelem zisku...Spíše bych schválila jako podnikatelskou činnost obce, nemusíte mít zvláštní účet, lze účtovat přes 231 s položkou 8901, asi to žádná velká tržba nebude. 

Žádný předpis však toto podnikání obci nezakazuje, je možné prodej zprostředkovávat - ale opravdu zprostředkovávat - neměli byste mít zboží na skladě a prodávat vlastním jménem, to by pak již muselo jít plně přes zásoby, účty 504 a 604 a inventuru. Jinak účet 602 a pol. 2111 v pořádku, ale ne odpa 6171 - nějaký účelový - souvisí to s povodněmi? Odpa např. 3749?

Řešíme sazbu DPH u zhotovení resp. tisku letáků a map. Protože se jedná o plnění, které spadá do čerpání dotace, rádi bychom měli jasno a neudělali chybu. V rámci prezentace města (např. nová cyklostezka, mapa ubytování, leták „Navštivte“, leták pro fanoušky, trhací mapa apod.) objednáváme: - grafický návrh letáku u jedné firmy - tisk letáku u druhé firmy, v některých případech včetně distribuce - příp. vše dohromady – grafický návrh, tisk vč. např. distribuce letáků - event. totéž u map, kde v legendě jsou např. ubytovací zařízení ve městě s uvedením názvu a kontaktu. Jedná se nám o správnou sazbu DPH u tohoto plnění - postupovat dle přílohy č. 3 a zařadit vše do 1. snížené sazby DPH nebo pokud objednáváme samostatně, tak jako služby v základní sazbě DPH a pokud objednáváme zboží tj. kompletní letáky, příp, mapy, tak ve snížené sazbě DPH. A jak je to s reklamou nad 50 % plochy, kdy v podstatě celý leták je reklamou (propagací), ale nikde jej neprodáváme (řešíme bez odpočtu DPH jako uzatelný výdaj v rámci dotace). Totéž je u map, kde "legenda" přesahuje 50 % plochy. Mapy buď prodáváme s odpočtem DPH nebo rozdáváme bez odpočtu. I v případech, kdy je součástí grafický návrh, je obsah (texty, fotografie a mapové podklady) dodán obcí.

Nebudu zastírat - toto je nesmírně složité téma a je velice kontroverzní.

Nejprve k tom jednoduššímu:

- pokud máme dva dodavatele (nebo více) a jeden dodá grafický návrh a druhý vlastní tiskoviny, tak beze sporu na grafický návrh musí být aplikována základní sazba 21 % - nemůže se jednat o zboží vyjmenované v příloze pro sníženou sazbu (nesplňuje zde uvedenou klasifikaci)

- pokud si objednám, že mi dodají tiskoviny a také zajistí grafický návrh..., tak jsem přesvědčen, že musím řešit, co je plněním hlavním a co vedlejším - hlavní plnění je pro mne dodání daných tiskovin (to je cílem) - proto potom dodávka jako celek je případně klasifikovatelná pod sníženou sazbou.

Nyní jdeme dál a řešíme ty tiskoviny (mapy. letáky ...):

- to co popisujete podle mého nesplňuje to, co je v příloze 3a na druhou sníženou sazbu (buď díky nesplnění slovního popisu - není to kniha), případně nesplnění zatřídění - mapa je v 4905 ...

- tedy správně uvažujete o první snížené sazbě - 15% a tady jde nyní o to, jak je to s tou reklamou. V té příloze najdete, co se reklamou myslí:

Reklamou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 

No a zákon 40/1995 Sb. v §1 odst. 2 definuje reklamu následovně:

(2) Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, 1a) pokud není dále stanoveno jinak. 

Tedy vůbec mne asi netrápí třeba legenda na mapě. ani neřeším, zda ten leták nebo mapku prodávám. Pokud tam bude "reklama" na to, jaké muzeum a kde navštívit, jakou pamětihodnost... - to není za účelem podnikání a nemělo by to být pro tyto účely považováno za reklamu. Nicméně informace typu - kde se ubytovat, v jaké hospodě se najíst - to by asi již reklamou bylo. Vím, že toto je někdy velice na hraně - skutečně ty doprovodné věci musíte rozdělit na informace přímo propagující určité podnikání (podnikatelské subjekty) a zbytek (byť propagace, ale nemající souvislost s podnikáním).

Pořádáme pravidelně akce "vítání občánků". Vítání občánků se účastní studentky zdravotní školy, které pomáhají s péčí o vítané děti v průběhu slavnosti. Tato činnost není placená a studentky dosud dostávaly za odměnu věcné dary a občerstvení. Je možné do budoucna poskytovat studentkám občerstvení formou poukázky - stravenky? Je správné poskytnutí stravenek z pol. 5494?

Není problém v poskytování stravenek - můžeme považovat za určitý typ dobrovolnické práce, a pak je možné zajistit stravování. Položku bych dala 5499. Náklad bych nedala transfer, ale 549. 

Chtěla bych si ujasnit, jestli je prodej pozemku dodání zboží či dodání nemovité věci? Pokud je prodej pozemku dodání nemovité věci, vzniká DUZP při předání nemovité věci do užívání nebo v den přijetí vyrozumění z katastru, podle toho, který den nastane dříve. V lednu byla podepsána smlouva na prodej našeho pozemku, 20.ledna firma zaplatila na náš účet a v únoru teprve přijde vyrozumění. Když jim však chci vystavit daňový doklad na přijatou platbu, dávala jsem vždy jako DUZP den platby, v tomto případě 20.1. To by ale bylo dle zákona špatně, pokud tedy jde o předání nemovité věci, mělo by být DUZP až ke dni, kdy přijde vyrozumění z katastru, tedy někdy v únoru. Jak to řešit? Nebo se pletu a prodej pozemku je nově dodání zboží? Nemám v tom pořád jasno :/

Situace je taková, že i dodání nemovité věci je dodáním zboží, pouze u něj platí podle §21 odst. 3.

Tedy zákon musíte číst tak, že odst. 1  se vztahuje ke všem níže uvedeným případům - tedy přiznáme DPH buď ke dni přijetí platby nebo k DUZP. No a DUZP je v odst. 3 při dodání nemovité věci (tedy pozemku, bytové jednotky ...) definováno "speciálně" - buď předáním nebo s tou zarážkou doručení vyrozumnění (a to ten den, který nastane dříve - tedy aby nenastávaly situace, že došlo již k přepisu v katastru, ale stále nedošlo k předání a odkládalo se tak DUZP).

Takže třeba k Vašemu příkladu:

- 20.1. došlo k podpisu smlouvy (ale není to spojeno s předáním pozemku)

- 25.1. třeba zaplaceno a podáno na katastr (stále nepředáno)

- 26.2. přijde z katastru vyrozumnění (ale stále nepředáno)

 - 5. 3. dojde k předání

Potom DUZP vzniklo dne 26.2. (je to dříve než 5.3.), nicméně povinnost přiznat daň (nebo osvobození) vznikla podle odst. 1 příjetím platby, neboť nastala dříve - tedy 25.1. ...

Pokud by ale třeba nastala situace, že převzetí bylo již při podpisu smlouvy - tedy 20.1. - potom by DUZP nastalo již 20. 1. a k tomuto datu by měl být případně vystaven daňový doklad (byť ještě nedošlo k podání návrhu na vklad do katastru a ani ještě nedošlo k zaplacení). ZN