Dotazy

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je skutečně správním deliktem (kterého jsme se dle auditu dopustili) to, že jsme ve FIN za 08/14 měli překročen závazný ukazatel §3349 od 5771,50 (uhrazena faktura za tisk obecního časopisu) a dále § 3723 o 366,-- (uhrazena faktura za svoz kontejnerů) a také § 6320 pojištění (tam byla špatně narozpočtovaná částka a já jsem si toho nevšimla dostatečně brzy...) a dále § 6399 o 552 tis. - v tomto případě se jednalo pouze o špatně účtované PDP u DPH. Částka PDP už byla v rozpočtu jednou zahrnuta na jednotlivých výdajových položkách a na 6399 jsem ho účtovala vlastně duplicitně, takže když jsem to opravila celoročně byl § plněn jen na 34%. Audit jsme měli 17.9.2014 a rozpočtové opatření k přečerpaným paragrafům proběhlo na zasedání RO 15.9.2014. Takže v době předauditu už byl rozpočet narovnán. I když v závěru roku k žádnému překročení závazných ukazatelů (tj.paragrafů) nedošlo, přesto jsme dostali hodnocení, ve kterém se uvádí správní delikt. V zákoně 250 je psáno, že rozpočtová opatření se evidují dle časové posloupnosti. Myslím, že jsme je dle časové posloupnosti evidovali - každé RO má svoje číslo a datum. To, že se nesmí žádný výdaj zaplatit před provedením opatření bych chápala jako zákonem dané až od r.2015... Osobně si myslím, že jsme nic tak závažného neporušili - jednalo se o běžně se opakující provozní výdaje obce, které se stejně musely uhradit a rozpočtové opatření bylo provedeno - sice o pár dní později, ale zcela jistě to nijak zásadně neohrozilo hospodaření obce. Velká částka byla u toho špatně účtovaného DPH, ale tam se jednalo pouze o chybu v účtování... Kdyby audit přišel na kontrolu až v říjnu, nic by nenašli... Jen tak na okraj Vám chci ještě říct, že to byla zřejmě taková malá pomsta...Paní to chtěla vidět, protože jsem si dovolila na základě Vaší odpovědi schválit závěrečný účet za r. 2013 bez výhrad - tenkrát chtěli schválit s výhradou, protože nám našli chybu při zařazení nově pořízeného budovy s pozemkem - udělala jsem přesmyčku čísle v ocenění budovy a pozemku jsem asi o 27 tis. dala víc na budovu méně, přičemž celková kupní cena zůstala stejná. Když jsem zaznamenala diskusi ohledně schvalování závěrečného účtu na Vašich stránkách, zeptala jsem se a Vy jste mi odpověděli, že se jedná o naprosto nevýznamnou chybu a že účet můžeme schválit bez výhrad. Paní auditorku to velmi popudilo... a tudíž mi v září neodpustila nic a viděla i to, co u jiných a musím přiznat, že jindy i u mě neviděla...Tahle moje vzpurnost mě přišla celkem draho... No, co se asi dá dělat, že?... Někdy je lepší držet ústa a krok a dělat co se po náš žádá... To jen tak na okraj. Ráda bych hlavně věděla, jestli jsme se opravdu dopustili správního deliktu. Děkuji.

Problematika se týká výkladu § 22a zákona č. 250/2000 Sb., který ve znění účinném do 20. 2. 2015 označil v odst. 3 za správní delikt situaci, kdy ÚSC neprovedl změnu schváleného rozpočtu dle § 16 odst. 2, který obsahuje, že změny rozpočtu se provádějí rozpočtovými opatřeními, která se evidují podle časové posloupnosti. Z takto napsaného ustanovení jakoby plyne, že správním deliktem je např. neočíslované rozpočtové opatření, ale že by správním deliktem měla být realizace výdaje před schválením rozpočtového opatření z ustanovení přímo nevyplývá.

Situaci však komplikuje známá zpráva MF č. 5/2012, která ustanovení vykládá striktně tak, že vždy musí výdaji předcházet rozpočtové opatření, v opačném případě se jedná o správní delikt (s třemi definovanými výjimkami) - v podstatě tento princip byl nyní implementován přímo do zákona, ale opět ne k § týkající se správního deliktu, jen k povinným rozpočtovým opatřením.

Vzhledem k tomu, že takto ustanovení vyložilo přímo MF, mají kontrolní orgány v rukou  argument popsanou situaci za správní delikt označit, ale zcela mimo ustanovení zákona. Rozhodně bychom se měli bránit.

Určitě by ale o správní delikt nemělo jít v případně dvojího zachycení PDP ve výdajích, to je samozřejmě k opravení. 

Nemělo by docházet k překročení rozpočtových výdajů běžně, ale dle mého názoru se nedá zabránit takové sitauci vždy, vždyť stačí vyúčtování energie a je jistě spousta případů překročení rozpočtu mimo vůli účetní jednotky. Někdy jde o nezbytné výdaje, které nesnesou prodlení pro dodržení závazných termínů apod. Ze zákona se v případě překročení rozpočtu u výdajů o správní delikt jasně nejedná, je to chybné vyhodnocení ze strany kontrolora.

To už asi paní kontrolorku dorazím, že ano :o).  

Dobrý den, řešíme správnou sazbu DPH u stavebních prací v bytových domech. Tyto práce jsou prováděny: - pouze v bytech v bytovém nebo nebytovém domě - pouze v nebytových prostorách (např. prodejna) v bytovém domě - v celém bytovém domě (např. výměna oken, zateplení). Vše je fakturováno v režimu přenesení daňové povinnosti. Jaké jsou správné sazby DPH?

Odpověď je v definici v §48 odst. 2 - co se rozumí stavbou pro bydlení.

a) stavba bytového domu (jako celek) - tedy oprava na bytovém domu ať již v části "bytové" nebo "nebytové" (třeba obchod v přízemí) podléhá snížené sazbě DPH. 15 %. To samé platí samozřejmě pro práce na stavbě jako celek

b) opravy v bytě v nebytovém domě (třeba v objektu školy ...) - zde je také sazba 15% - ale vztahující se výhradně na práce týkající se tohoto bytu - to odpovídá tomu odst. 2 písm. d) a na to navazujícími odst. 4. Pokud by byly práce prováděny v jiných částech nebytového domu (společné části, či přímo v nebytové části), tak by se aplikovala sazba 21%.

Obec koupila: 1) vlajku ČR 299,00 + tyč 300,00 = 599,00 Kč - doba použití je více jak rok; 2) vlajku moravskou 348,00 + tyč 300,00 = 648,00; 3) fasádní držák nerezový pro dvě žerdě 1290,00. Obec má OE od 1000 Kč, 1) a 2) na 501, PO 5139, 3) držák se přišroubuje na fasádu, TZ menší než 40 tis., takže 518, PO 5137?

Ačkoliv vlajky budou jistě sloužit delší dobu než 1 rok, doporučuji vnitřní směrnicí nastavit, že textilie (a zvlášť v těchto nevýznamných hodnotách) budou považovány za materiál s dobou použitelnosti kratší než rok a dávat rovnou do spotřeby, takže ano, na účet 501 a RS 5139. Podobně bych vyhodnotil i fasádní držák a zvlášť, je-li umístěn na budovu obecního úřadu, v podstatě jde o nákup materiálu na opravu budovy (v té logice, že budova obecního úřadu by nějaký držák pro zavěšení vlajky mít měla) - takže rovněž účet 501 a RS 5139, odpa 6171.

Pozn. zásah do majetku pod hranici TZ se nedává na službu 518, častěji na účet 549, položka 5137 je dobře. 

Rada města včera schválila příspěvek do štěstí na okresní hasičský ples ve výši 1500 Kč. Je tento příspěvek také forma dotace dle zákona č. 24/2015? V případě, že ano a jedná se o malou částku, můžeme zákon obejít a vystavit darovací smlouvu nebo dát věcný dar?

Ano, i toto by byla dotace dle novely zákona 250/2000 Sb. Ano, je možné dát věcný dar (5194, účet 543) nebo dát finanční neúčelový dar (pak např. s položkou 5420, účet 572). Nepovažovala bych toto za obcházení zákona, ale za efektivní a hospodárné chování. Nechávat dělat veřejnoprávní smlouvu, požadovat žádost se všemi náležitostmi, schvalovat dotaci i smlouvu, požadovat vypořádání - to mi připadá opravdu v tomto případě jako zbytečně nákladná byrokracie. 

Naše obec poskytovala z rozpočtu doposud finanční prostředky různým spolkům (ČSCH,ČSZ, Junák, Klub důchodců, Handicap centru, Český svaz včelařů ....) formou Darovací smlouvy převodem na jejich účet do Kč 100.000,-, nad částku 100.00,- Kč formou smluv o veřejné finanční podpoře. Zastupitelstvo uvažuje o snížení Darovacích smluv do 50.000,- Kč. Můžeme takto pokračovat po novele?

Pokud sepíšete darovací smlouvu dle občanského zákoníku a vyjádříte účel daru, tak tato smlouva bude vztažena pod specifický zákon, což je 250/2000 Sb. a bude vám vyčtena nesprávná smlouva, protože jste měli dát veřejnoprávní smlouvu na dotaci dle novely 250/2000 Sb. 

Mimo dotaci by byla jen darovací smlouva bez vyjádření účelu.  

Zde odcituji, co jsem psala do jednoho k článku k novele zákona: "Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy na peněžní dary dle občanského zákoníku.  Aby tyto smlouvy nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb., musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o např. případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity. Tento názor zde uvádím ne proto, že bych nabádala obce k obcházení zákona, ale především z důvodu hospodárnosti. Poskytovat dotaci dle zákona ve výši 1 tis. Kč, kde budou náklady na její poskytnutí hodnotu dotace významně převyšovat, považuji za plýtvání veřejnými prostředky. Mělo by se však jednat spíše o případy nízkých dotací a o oblasti, kde by nebylo vytýkáno obcházení záměru předpisu k zprůhlednění dotací od obcí."

V ostatních případech je potřeba postupovat v souladu se zákonem. Sepisovat veřejnoprávní smlouvy dle zákona na účelové dotace, zákon nestanovil spodní hranici, takže např. i od 1 Kč :o(. 

Odpověď na dotaz rekapitulace: v případě účelových darů nelze postupovat tak, jak uvádíte v dotazu. Na každou dotaci bez ohledu na její výši musí být žádost a veřejnoprávní smlouva. Je mi líto. 

Dobrý den, město se chystá uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytne jedné firmě prostor na střeše a na půdě pro výstavbu a provoz telekomunikačního zařízení pro přenos dat veřejné sítě Internet. Firma za to městu poskytne plný přístup do sítě Internet (zdarma). Pokud dojde k uzavření smlouvy v tomto znění, musela bych zřejmě shánět obvyklou cenu za obě plnění, proúčtovat jejich hodnoty do nákladů a výnosů (plus samozřejmě musíme odvést DPH z výnosu za poskytnutí prostoru – poskytnutí práva). Nevím, jak bych ty obvyklé ceny zjistila, ale město by nemuselo nic platit, jenom DPH. Nebo by se měly uvést hodnoty těchto plnění přímo do smlouvy? Následně by obě plnění byla vyfakturována a započtena? Bude ale určitě těžké (skoro nemožné) stanovit částky tak, aby byly ve stejné výši a současně aby odpovídaly cenám obvyklým u obou plnění. Nechtěla bych způsobit městu zbytečné finanční výdaje tím, že budu trvat na změně smlouvy a na fakturaci obou plnění. Navíc se jedná o smlouvu na dobu neurčitou, takže obvyklé ceny bych musela shánět každoročně :-(( Poradili byste mi prosím, jak tuto situaci co nejlépe vyřešit? Moc děkuji.

Pokud správně chápu - ta firma není osobou nijak spojenou a na tom objektu není třeba uplatňován odpočet DPH ... Rozumím zároveň, že v tom vidíte poskytnutí služby za úplatu (poskytnutí prostoru za protiplnění spočívající v poskytnutí internetových služeb). Také souhlasím s tím, že pokud na to někdo přijde, tak bych asi úplatu pro odvod DPH stanovoval na úrovni ceny obvyklé - přitom si myslím, že by se v praxi vyšlo z hodnoty, za kterou daná společnost poskytuje internetové služby nějakému obdobnému zákazníkovi (tedy třeba 2 tis. kč za měsíc a to by se stanovilo jako cena obvyklá ... - alespoň si myslím - ve smyslu - to je ta protihodnota za poskytnutí prostoru).

Na druhou stranu - pokud správně chápu - nejste spojenými osobami - nemusíme jít na nějaké ceny obvyklé, pokud cenu určíme - například sjednáním do smlouvy. Takže osobně bych třeba definoval, že cena je na úrovni 10 tis. Kč + DPH, že se to vyfakturuje a započte. Takové řešení třeba znám z některých kulturních zařízení, a je podle mého názoru nejčistší. Jen je samozřejmě nepříjemné, že sice DPH odvedete, ale nárokovat odpočet z těch internetových služeb budeme moci asi případně jen krácený (poměr koeficient) - i proto bych cenu raději do smlouvy sjednal a tlačil ji co nejníže (ale zase ne do symbolické úrovně).  ZN

Dobrý den, prosím o radu, a) jak správně postupovat v případě, že už v lednu (na základě schváleného rozpočtového provizoria) byla vyplacena neinvestiční dotace fotbalistům a hasičům na různé výdaje, např. členské příspěvky, přestup hráče, hostování hráče, příprava plesu atd.. Zaúčtovala jsem ji 572/345 a 345/231 § 3419(§5512) pol. 5229. Teď musí fotbalisté zaplatit další členské příspěvky do FAČR. b) Je možné tyto dotace účtovat jako výdaj obce s § 3419 a pol. 5192, popř. § 5512 a položka dle účelu (materiál, služby..). Bylo by vhodné již poskytnuté dotace rovněž přeúčtovat jako výdaje obce? c) Obec v loňském roce dávala i dotaci Klubu žen a Pěváku. Obávám se, že letos na základě změny zákona 250/2000Sb. bude vhodné tyto dotace (cca 15.000) dát jako dar. d) jaký § pro Klub žen je nejvhodnější? d) Dotace pro fotbalisty a HA bude zase asi vhodnější účtovat jako výdaje obce, protože v jejich výše byla nad 50.000. Mám v tom opravdu guláš a nevím, jak z toho nejlépe "vybruslit".

Já jsem si ten dotaz rozdělila, aby vázaly odpovědi:

a) Ty již vyplacené dotace považovat za ukončené před účinností zákona, tam již nic neřešit.

b) To určitě není dobře, platit výdaje za fotbalisty jako výdaje obce. Z fotbalistů organizační složku neuděláte. Měli byste je řádně vést v režimu třeba individuální dotace. Žádost, schválení, smlouva, schválení smlouvy a vyplacení. Dtto u hasičů, když dělají nějaké akce jako občanské sdružení (nebo již jako spolek). U hasičů je rozděleno, co jim platí obec.

c) dotace Klubu žen a „Pěváku“ – také doporučuji řádně v rámci schválení individuálních dotací.

Je to záměr zákona zprůhlednit poskytování dotací, pokusy o to nazývat dotace jinak vypadají jako zastírání, nemáte to zapotřebí, není potřeba se bát dodržování novely zákona.

To, jak já jsem se zmiňovala o darech, bylo jen pro případy malých částek, kdy dodržení zákona je nákladné. Ale u významnějších dotací jsem naopak zastáncem řádné žádosti a řádné smlouvy, s veřejnými prostředky by se mělo nakládat odpovědně.

d) – klidně dejte 3429, lze i 3900 – nebo podle toho, co převážně dělají, ale 3429 je vhodný

e) Nedělejte to, řádně jim schvalte dotaci, ty výdaje obce by byly určitě hodně vyčteny, je to výdaj obce neoprávněný, neříkám, že u hasičů by něco jako výdaj obce mimo určené výdaje na zásahy a cvičení neprošlo, ale u těch fotbalistů by to určitě neprošlo. Doporučuji jim schválit dotaci řádně dle novely zákona se všemi náležitostmi. Zde opravdu nevidím jediný oprávněný důvod, proč by se neměl předpis dodržet.

Nesnažte se z požadavků zákona za každou cenu "vybruslit", je lepší jej začít dodržovat. Asi jsem předpis špatně vyložila - já měla strach jen z přechodného období (jak dokončit dle zákona zahájené programy před účinností a žádosti na dotace před účinností) a pak jsem byla mrzutá  z velké byrokracie k malým částkám - že se požadavky mohli dát až od určité hranice. Pořádek v dotacích by měl být a postupovat by obec měla především dle požadavků zákona. Já si to opravdu myslím, i když těch náležitostí je zbytečně hodně.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda není nějaké možnost, aby krátkodobý pronájem v naší reprezentační budově, který je pro jiné akce zdaněn sazbou 21%, nemusel podléhat DPH pokud tam budou probíhat svatby?

Tak já z toho také moudrý nejsem  - tady by se skutečně muselo jednat o správní poplatek (předpokládám třeba za uzavření svatby mimo stanovenou úřední místnost ...) - nicméně to by se oficiálně mělo týkat jen obřadu, nikoliv svatebního veselí (o které tady předpokládám jde).

Pokud jde vyloženě potom o pronájem sálu, tak s tím nic neuděláme - to by ten pronájem musel být delší než 48 hodin (tedy třeba předání klíčů v pátek odpoledne, odevzdání sálu zpět v neděli večer ...).  ZN

Obec prodala na základě kupní ceny pozemek. "Kupní cena převáděných nemovitých věci byla dohodou smluvních stran stanovena na celkovou částku Kč 10 tis. Strany se dohodly, že náklady spojené s vkladem vlastnického práva do KN a správní poplatek za zápis do KN ve výši Kč 1 tis zaplatí kupující. Dále se zavazuje uhradit dan z nabytí nemovitých věci a část nákladů na vypracování GP ve výši Kč 1 tis. Celkovou částku Kč 12 tis uhradí kupující nejpozději do 1 měsíce po podpisu.........Po zaplacení celé kupní ceny podá prodávající návrh na vklad vlastnického práva do KN......." Na FÚ řekli (zjistila jsem i dle informace GFŘ), že máme nevhodně zvolenou formulaci ujednání mezi převodcem a nabyvatelem, není tu plnohodnotné převzetí postavení poplatníka, tudíž město má podat daňové přiznání a nabyvatel má zaplatit daň s použitím IČ města. Udělala jsem daňové přiznání, přičemž jsem jako základ daně sečetla všechny ty úplaty, které musel kupující zaplatit neboli celkovou částku = 10 tis + 1 tis + 1 tis= Vycházím z toho, že pokud se jedná o převod z vlast. ÚSC je základem cena sjednaná (dle §13, 340/2013 Sb - sjednanou cenou se pro účely daně z n.nem.věcí rozumí úplata za nabytí vl.práva k nemovité věci). Kupujícímu jsem poslala kopii přiznání s platebními údaji a ten mi toto celé moje počínání rozporuje - jak základ daně, tak i to, že nebude platit dan pod naším IČ. Mám to dobře? Děkuji

Tady se objevují dvě sporné věci:

a) záležitost A - kdo má daň zaplatit - skutečně GFŘ upozorňovalo na svých stránkách na nevhodné formulace - my jsme to dávali také do aktualit. GFŘ požaduje, aby ve smlouvě bylo jasně definováno (pokud chceme aby se přenesla daňová povinnost na kupujícího), že je "poplatníkem" daně.

Odkaz na danou informaci najdete zde a snad se s její pomocí dohodnete (musíte stáhnout tu info z 25.7.):

http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-nabyti-nemovitych-veci/informace-stanoviska-sdeleni

b) základ daně - toto je složitější a musím potvrdit, že v tomto vládne chaos. Podle mých zkušeností skutečně většina subjektů se chová tak, že v těchto případech považuje za základ pro daň 10 tis. Kč a přes finanční úřad to prochází. Dle mého názoru (ale není pokud vím podpořen nějakou judikaturou) by měla být cena pozemku (i pro daň) tvořena vším, co bylo nezbytné pro to, aby se daný prodej mohl realizovat - tedy aby věc existovala v té podobě, jaká je předmětem prodeje. Tedy pro mne by součástí ceny měly být náklady na oddělení pozemku (tímto oddělením se z něj stane předmět prodeje). Již by tam dle mého názoru ale nemusel patřit ten správní poplatek - tam skutečně mohlo být sjednáno, že jej zaplatí kterákoliv strana (případně jedna zaplatí a druhá jej nahradí ...). Opakuji - je to velice sporné, ale třeba já bych asi nastavoval základnu pro daň na úrovni 11 tis. Kč - opakuji ale - nemám to podpořeno žádným oficiálním stanoviskem ...ZN

Našla jsem na Vašich stránkách podobný dotaz,ale pro jistotu bych se chtěla ujistit,zda uvažuji správně.V lednu letošního roku jsme dostali do pronájmu kopírovací stroj,ve smlouvě je uvedeno,že bude fakturován nájem měsíčně Kč 1.380,- +práce technika,servis v místě,spotřební materiál a diagnostika.Doba nájmu bude 60 měsíců.Po uplynutí doby nájmu může nájemce kopírku odkoupit na Kč 1.000,-.Neznám celkovou cenu kopírky.Bude správné účtování? fa za nájem/měs.-předpis MD 518// D 321 úhrada MD 321// D 231/pol 5178 podrozv.MD 964// D 999 po 60ti měsících odkup: MD 558// D 231/pol.6123 MD 028// D 088 MD 999// D 964

Ta smlouva odpovídá leasingu. Zaúčtování máte dobře, jen položka při odkupu bude 5137.

(pozor položka 6123 se týká jen dopravních prostředků - asi jen chyba v opisu příkladu, že ano :o).  V podrozvaze stačí dát vždy roční splátky na 963 a zbývající do konce smlouvy na 964. 

U té podrozvahy by se měl nájem a další služby vynásobit 48x a dát na 999/964. Pak ve výši do 12 měsíců (doporučuji jen do prosince 2015) - na 999/963. Každou úhradou snížit 963/999 (ale nemusíte pokaždé k úhradě, stačí jednou ročně k závěrce) a příští rok zase převést na krátkodobý závazek na 963 D 12 splátek  a nechat na dlouhodobém jen 2 roky atd. 

Víceméně stačí na podrozvaze zaúčtovat 12x splátka na 999/963 a 48x splátka na 999/964 a k roční závěrce jen 12x splátka vyřadit z 964/999 - ve výsledku to bude vycházet stejně. Ono to takto bude i přesnější, protože víceméně potřebujeme, aby na 963 bylo jakoby pořád 12 splátek a tímto to zajistíme, přesu z dlouhodobosti na krátkodobost jednou ročně stačí  - informačně to stačí určitě. 

Moc prosím o radu v následujícím případě. Obec prodává palivové štěpky, protože jsme plátci DPH, tak za 300,- Kč s 15 % sazbou DPH. Nyní jsme pořídili pytle na štěpky - 1 pytel je za 6,30 Kč vč. DPH, které jsou s 21 % DPH. - Můžeme prodávat: Štěpky - jako komplet s pytlem s 15% -DPH a uplatnit si odpočet DPH s 21 % na pořízené pytle, případně, když někdo bude chtít pytle samostatně prodat s 21% DPH ? Nebo je lepší (možné) to DPH na vstupu neuplatnit (u pořízení pytlů)?

DPH z nákupu pytlů si bezesporu uplatníte - to není problém.

Na výstupu podle mne můžete aplikovat 15%, pokud v nich budete tu štěpku prodávat - je to pro mne obal stejný jako třeba krabice na mléko - také je to prodáváno v obchodě jako celek ve snížené sazbě, neboť účelem je dodání potraviny. Tady je účelem dodání štěpky a holt v něčem je to jen baleno.

Pokud byste někomu prodávali jen pytle (prázdné), tak tam by samozřejmě bylo 21%.

Pronajímáme pozemky. Ve smlouvě je vyčíslen roční nájem, splatný ve 12 měsíčních splátkách po částce. Předpis jsem udělala v lednu jednou částkou na celý rok. Auditem mi bylo vytčeno, že předpis musím dělat každý měsíc na tu danou částku, že jsem zkreslila účetnictví a tím porušila zákon o účetnictví.

Předepsáním ročního nájmu v lednu určitě nedochází k porušení zákona o účetnictví, protože ten stanoví, že se skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, účtují do období, s nímž časově a věcně souvisí. Na obcích je účetním obdobím vždy kalendářní rok, proto je výnos při takto zaúčtovaném předpisu vykázán ve správném účetním období. Maximálně lze v některých případech, pokud je zájem na průběžném vyhodnocování výsledku hospodaření, doporučit (např. zanesením do vnitřní směrnice) vyšší frekvenci účtování předpisů. Nejde však o požadavek zákona o účetnictví, ale o vůli účetní jednotky. Najdete v §3, zákona o účetnictví. 

Každoročně vyplácíme v rámci mezd příspěvek na ošatné a na dovolenou. Částky jsou zahrnuty ve mzdách na mzdové položce, a pak interním dokladem přeúčovávám jen R skladbu 6171 5011, 5023 na 6171 5499 s ÚZ SF. V předpisu mezd ale tyto výdaje zůstávají na 521. Měla bych opravit předpis mezd v daném měsíci a částku příspěvků ze SF předepisovat na 528? A výdaje ve výši příspěvku rovnou při výplatě mezd na 5499?

Určtiě příspěvky ze SF, i když se daní, na účet 521 nepatří, měly by se opravit na 528. Lze předepsat rovnou na 528, ale nezapomenout na odvody a zdanění. Zdaňuje se většinou jen ošatné - pokud to není jednotné nezaměnitelné oblečení, příspěvek na dovolenou do 20 tis. ze SF je od daně osvobozen. 

Tu RS doporučuji také upravit na 5499 - ale to se mi jeví dle dotazu, že děláte. 

V závěru roku 2014 jsme obdrželi registrační list SFŽ a rozhodnutí MŽP o poskytnutí dotace na výstavbu splaškové kanalizace ve vvýši 5% ze způsobilých výdajů připadající na fin.rezervu ve výši 100% z CZVV ve výši 70 753 606 Kč. Smlouvu zatím nemáme. V současné době probíhá jednání o odvolání dodavatele v rámci prováděného výběr.řízení a nejsme zatím plátci DPH. Budeme žádat o registraci. V březnu 2015 budeme schvalovat rozpočet na rok 2015. Jak máme postupovat při tvorbě rozpočtu, tj. dát do příjmů a výdajů celou výši dotace a výdajů (zatím je vč.DPH), anebo jen část. Akce této etapy má být ukončena v letošním roce. Prosím o Váš názor a předem děkuji.

U takto vysokých výdajů na kanalizace se vám asi určitě plátcovství DPH při investici vyplatí - je to úspora v konečném důsledku ve vlastním podílu. Doporučuji do rozpočtu již promítnout plátcovství, tj. do rozpočtu na položku 6121  - výdajovou patří veškeré výdaje včetně DPH, na položku 5362 minus D očekávaný nárok na odpočet, na dotační položky 4216  (podíl MŽP) a 4213 (podíl SFŽP) doporučuji rozpočtovat jen dotaci ve výši: Uznatelné výdaje bez DPH x podíl dotace (tj. x 0,85 u MŽP a x 0,05 u SFŽP). 

V novele zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je v § 16 odst. 4 nově uvedeno, že se rozpočtové opatření provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Lze nějak definovat výraz „rozpočtově nezajištěný výdaj“ v této souvislosti? Jde mi o to, že se stává, že na kapitole je dostatečně vysoký rozpočet, ale vlivem různých rozhodnutí, se rozpočet nedostává na určité organizaci a na jiné přebývá. Např. na kapitole 04 rozvoj a investice je rozpočet pro různé organizace nazvané většinou podle jednotlivých akcí (výstavba domu 01 org.xx, rekonstrukce ČOV org.qq,….). Vedení rozhodne, že se omezí některá akce, např. ČOV a přidá se jiná akce, např. výstavba domu 02 org. yy, na kterou není rozpočet. Zaplatí se faktura a rozpočet se upraví na nejbližším zastupitelstvu. Rozpočet na kapitole je dostačující, ale není na dané organizaci yy. Platba za fakturu proběhne před úpravou rozpočtu. Porušili jsme § 16? Závazným ukazatelem schváleným ZaM je celkový objem výdajů na kapitole, v hospodářské činnosti hospodářský výsledek na kapitole. Obdobně to může být u jednotlivých položek. Rozpočet je na kapitole u materiálu, skutečná platba ale půjde ze služeb, kde rozpočet není. Rozpočet bude upraven až po dalším zastupitelstvu. Na organizaci xx je dostatečný rozpočet na opravy, ale vyskytnou se neplánované opravy na jiné organizaci yy, kde rozpočet není. Kapitola fakturu zaplatí a přesun provede na nejbližším zastupitelstvu. Je to porušení § 16?

Věnovala jsem se vysvětlování této problematiky hodně letos na přednáškách. Musíme odlišit pojem rozpočet a rozpis rozpočtu. Rozpočet může být v závazných ukazatelích ve vyšších úrovních třídění. §16  řeší překračování rozpočtu, ne překračování rozpisu rozpočtu. Vámi uvedené příklady překročení jsou v rámci závazných ukazatelů , tam by se nemělo jednat o nerozpočtovaný výdaj. Moc ale nerozumím tomu schvalování - když vlastně nedojde ke změně závazného ukazatelu, tak by nemělo být ani schvalováno ZM - zde by se mělo postupovat již dle vašich vnitřních postupů - např. v rámci závazného ukazatele, že může přesuny dělat vedoucí odboru apod. 

Potom bych chtěla upozornit, že není správné schvalovat rozpočet dle vnitřního třídění - kapitoly u vás jsou vlastně orj. nebo org. - to není třídění dle vyhlášky o rozpočtové skladbě. Posílám vám k této problematice mailem podrobné vysvětlení - jak jsem dala do materiálu ke knize k RS. Je potřeba si u vás pravidla ke změnám rozpočtu jasněji nastavit, abyste se právě nedostávali k v dotazu popsaným problémům.