Dotazy

Obdrželi jsme začátkem r.2014 smlouvu na investiční dotaci z ROP NUTS 2 Jihovýchod oblast podpory 11.3.3 z rozpočtu RR soudržnosti na vybudování denního stacionáře a zařízení pro děti a mládež. Použila jsem §4356. Dotace je na způsobilé výdaje ve výši 85%. Jedná se zde o PDP, protože část objektu budeme pronajímat Charitě. Dotace je i na DPH. Zřídili jsme zvláštní účet, přes který začínají probíhat výdaje. Nevím, jak prakticky bude probíhat převod DPH, které zasíláme z našeho ZBÚ na FÚ a navíc musí projít zřízeným zvláštním účtem. Prosím o radu s účtováním přijaté dotace i s účtováním výdajů, všechny účty označuji spec.ORG: Neznám UZ,N,Z, zřejmě přijde s avizem dotace. Navíc tam bude nábytek i technické zařízení, které budu vést jako soubory věcí a odpisovat jako celky. Horší to bude při vyřazení jednotlivých částí např. rozbité židle, stolu, PC ... Týká se to i úpravy plochy okolo - prostranství, oplocení, zřejmě i zeleň. PD, kterou jsem platila loni, už však neoznačím UZ, bohužel mi nikdo neřekl, že část této částky je způsobilý výdaj. Dodavatel faktury v letošním roce rozděluje na způsobilé a nezpůsobilé. Moc děkuji, nemám zkušenosti s dotací z ROP.

Nejprve je potřeba komunikovat s poskytovatelem. Určitě vám sdělí NZUZ. ROP často členění požadují důsledně u každé položky, někdy to uvádějí i ke smlouvě. O nástroj a UZ si je písemně požádejte – kdyby nereagovali (ale oni budou), tak byste měla alespoň krytí, že jste se snažila info zjistit.

Dále si i ROP písemně požádejte o postup hrazení DPH z PDP. Ono opravdu nejde hradit  PDP k projektu přímo ze zvláštního účtu -  protože tento účet zpravidla není předán FÚ jako účet, ze kterého se DPH platí – postup, jak hradit DPH s PDP vám musí dát poskytovatel. Rovněž doporučuji písemnou žádost.

 I loňskou uhrazenou fa je možné označit UZ – UZ u výdajů se do výkazu FIN 2-12 nedostane, takže je možné jej doplnit do účetnictví i uzavřeného. Nejde označit nástrojem a zdrojem (prostorovým původem)  - to se do výkazu dostává, ale UZ i org jde doplnit vždy.

Ohledně souboru majetku – ano je problém s vyřazováním, oceňováním, ale když se jedná o investiční dotaci, tak se asi jinak než souborem řešit nedá.

Ohledně účtování dotace ROP – postup dle ČÚS 703:

Smlouvu na podrozvahu (ta by tam měla být už od 2014) opravdu již začátkem roku 2014? A zatím nebyla dotace čerpána?   – od 2015 je to účet 915. Ve 2014 to byl účet 942. Případně je potřeba převést v PS roku 2015 na účet 915 (+ org k akci) – zápis na podrozvahu je 915+ org /999.

ROP většinou vedou dotace v režimu vypořádání ke každé dílčí platbě přiznané- takže zde se často neúčtuje o zálohách, ale při předložení žádosti o platbu rovnou o vypořádání (i když s tím moc nesouhlasím, ale ROP se mezi sebou takto dohodly  -  jen doufám, že to ještě platí).

Takže vypořádání: 348 +org. k akci MD/ 403 + org k akci D.

Přijetí platby:

231  + nástroj, zdroj 5 (k podílu budoucímu z EU), UZ 82-88 – to jsou UZ ROPů – musíte jeden vybrat, pol. 4223 (investice) MD + org k akci / 348 D

231  + nástroj, zdroj 1 (k podílu národnímu), UZ 82-88 – to jsou UZ ROPů – musíte jeden vybrat příslušný vašemu ROP, pol. 4223 (investice) MD + org  k akci/ 348 D

(nevím, zda mají rozděleno na podíl EU a na podíl národní – v dotazu není uvedeno)

A ve stejné výši vyřazení z podrozvahy : 999 MD / 915 +org. k akci D.

 Každý výdaj se také  člení v poměru EU, národní a vlastní

 Takže výdaje např. takto: 042 + org k akci  MD / 321 + org k akci D

A úhrada:

321 + org MD

Podíl  EU: 231 + RS 4356, pol. 6121 + nástroj, + zdroj 5 (budoucí podíl EU) + UZ + org k akci D

Podíl národní: 231 + RS 4356, pol. 6121 + nástroj, + zdroj 1 + UZ + org k akci D

Podíl vlastní: 231 + RS 4356, pol. 6121 + nástroj, + zdroj 1; bez UZ!!! + org k akci D

Případně neuznatelné náklady : 231 + RS 4356, pol. 6121 bez NZUZ!!! + org k akci D

Docela vidím problém v tom roce 2014 – jestli výdaje v roce 2014 měli a takto nečlenili, tak to může být u dotace poskytované z ROP dost velký problém, již jsem se setkala s tím, že výdaje nečleněné NZUZ považovali za neuznatelné. Protože ještě ani kraje nepředaly výkazy do CSÚIS, termín je až 25.2., tak by určitě bylo možné je požádat o výměnu výkazů a členění ještě do roku 2014 doplnit. Určitě to doporučuji!

Chtěla bych se prosím zeptat, co vše kontrolovat v mateřské školce.Jestli jsou nějaká pravidla jak při kontrole postupovat, kde bych je mohla sehnat a kdo by měl kontrolu provádět.....Děkuji

V otázce, kdo by měl provádět kontrolu zřízené příspěvkové organizace, vydalo Ministerstvo vnitra stanovisko pod číslem 2/2014, které lze najít na webových stránkách www.mvcr.cz/odk - v menu pod bodem 4 (stanoviska odboru). Ve stanovisku je podrobně s odkazem na příslušné předpisy rozepsáno postavení obce a jednotlivých orgánů ve vztahu ke kontrole příspěvkové organizace. Stanovisko rozlišuje mezi kontrolou obecnou a kontrolou hospodaření (finanční kontrolu).

Otázka, zda může finanční kontrolu provést finanční výbor (čerpáno z odpovědi na dotaz ze dne 21.11.) - v bodě 5 stanoviska se na příkladu kraje také hovoří o tom, že finanční kontrolu příspěvkových organizací ÚSC provádí pouze zaměstnanci těchto ÚSC. Obdobně je tedy nutné to vztáhnout i na obce a dojít k závěru, že finanční kontrolu PO, kterou zřizuje obec, mohou provádět pouze zaměstnanci této obce. To samozřejmě na menších obcí je problém, protože ti zaměstnanci nejsou. Řešením však může být využití § 6 kontrolního řádu, který umožňuje kontrolnímu orgánu přizvat k účasti na kontrole fyzické osoby (pozor, § 16 zákona o finanční kontrole, který obdobně řešil přizvané osoby, byl zrušen).  

Finanční výbor tedy skutečně finanční kontrolu PO obce provádět nemůže, není k tomu na rozdíl od kraje zmocněn. Takže postup bude takový, že rada (tam kde není, tak starosta), nejprve rozhodne o kontrole, určí konkrétní osoby k provedení kontroly (zaměstnance), v případě potřeby přizve k účasti na kontrole osoby dle § 6 kontrolního řádu a starosta pak vydá všem určeným osobám pověření ke kontrole. Tím se kontrola personálně zajistí, ve výsledku se kontroly mohou zúčastnit i členové finančního výboru, ale nikoliv z titulu svého členství ve výboru, ale buď z titulu, že jsou rovněž zaměstnanci obce a v případě, že nejsou, tak z titulu přizvané osoby ke kontrole. Každopádně musí být k tomu pověřeni. Finanční výbor jako orgán zastupitelstva při této kontrole nikde nevystupuje.

Pokud se jedná o konkrétní kontrolní postupy, bude záležet na tom, jakou oblast chce zřizovatel zkontrolovat. V případě nejistoty, jak kontrolu vést, doporučuji ke kontrole přizvat osobu, která má v této oblasti zkušenosti a která může metodicky pomoci (lze se určitě domluvit i s nějakým auditorem z okolí - je pak ale nutné v této oblasti počítat s výdajem). 

Zastupitelstvo obce se rozhodlo stodolu bývalé fary přestavět na hasičskou zbrojnici. Zjistila jsem, že ji nemáme v majetku. Z tohoto důvodu jsme nechali udělat posudek na cenu. Mám podle posudku dát stodolu rovnou do majetku? Po přestavbě pak cenu změnit? Děkuji.

Ohledně majetku - abyste mohli dát stodolu do majetku, tak na  ni musíte mít nabývací titul - máte ji zapsanou ve svém LV v evidenci katastru nemovitostí? Pokud ano, tak je to inventarizační rozdíl, ocenit RPC je správně, do majetku zápisem 021/401 a pak vést náklady na přestavbu- změnu účelu -  na účtu  042 (položka 6121 - to ale asi víte :o) a po dokončení TZ navýšit cenu na 021 o hodnotu TZ. Dobu odpisování pak zvolit dle odhadu životnosti - možná by bylo  jednodušší hned nastavit životnost při zavedení stodoly do majetku dle odhadu životnosti po dokončení TZ, abyste pak nemuseli případně životnost prodlužovat. 

Obec postavila kolumbárium. Zastupitelstvo na svém zasedání rozhodlo, že při přidělení kolumbária občan uhradí jednorázový poplatek za přidělení kolumbária ve výši 1000,-Kč. S občanem byla uzavřena smlouva o nájmu jejíž součástí je nájemné na 10 let ve výši 420,-Kč a již zmiňovaný poplatek.Jak tento poplatek zaúčtovat? Účtovala jsem 311/603 ,231/311 .

Obsahově to pronájmu moc neodpovídá, je to však na hraně služby. Nejsem si vědoma, že by to bylo ve správních poplatcích - koukala jste? Dala bych na 609 a položku 2119 (pokud opravdu toto není v nějakých správních poplatcích - je tam ledasco, ale nejde mi otevřít příloha zákona - omluva). Není předmětem DPH - je to v režimu veřejné správy.

Nechám zveřejněné, jestli nám někdo neporadí. 

Koukala jsem i na internet - mám trochu obavy, zda toto můžete vůbec účtovat, poplatky za hrobová místa a pronájmy kolumbária podléhají cenové regulaci, další co je možno účtovat jsou platby za služby související se správou hřbitova. Mám trochu pochybnosti, zda je obec vůbec oprávněna si stanovit takto jednorázové poplatky za přidělení schránky - ale nevím přesně, kde hledat, není to účetní oblast, tak s tím nemám zkušenost. 

Do října 2014 jsem měli dva členy výboru, kteří nebyli zastupiteli, od listopadu již máme pouze jednoho člena výboru, který zároveň není zastupitelem = bohužel jsme tyto členy měli a máme evidovány chybně na dohodu o provedení práce, na což jsme byli nyní upozorněni auditem Krajského úřadu, který nám pouze sdělil, že takto to nelze a jde o výkon funkce (dříve prý DPP byla možná-již ne). Nyní se zabývám otázkou řešení této situace - zpětná oprava je myslím nereálná, ale jak postupovat nyní? Jestliže jde o výkon funkce, tak předpokládám, že příjem musí být daněn zálohovou daní a podléhá odvodu zdravotního pojištění? Aby byla splněna lhůta přihlášení na ZP (do 8 dní), tak bych mohla tohoto člena výboru přihlásit až od března 2015 nebo by jste zkusila se zdravotní pojišťovnou domluvit nápravu již od ledna 2015? Jsem zoufalá a nevím, jak mám nyní postupovat, abych uvedenou chybu co nejlépe napravila. Děkuji za odpověď.

Na DPP by neměl být výkon fce, ale je také možné za výkon fce nedávat odměnu žádnou - o tom musí rozhodnout zastupitelstvo ve vztahu k nařízení vlády o odměňování...

A dávat lidem, kteří dělají nějakou práci, dohodu o provedení práce  lze i nadále, a to i když jsou členy výboru - ne proto, že jsou členy - to je ta odměna za výkon fce, ale protože něco dělají - např. přímo kontroly apod. 

Takže z hlediska zdanění je nejprve potřeba si ujasnit, zda se opravdu jednalo o výkon fce jako závislé činnosti - zda je ZO schválena odměna pro členy výboru. Pak by se mělo dodanit zálohovou a doodvést případné zdravotní pojištění. Já bych postupovala tak, že bych stanovila odměnu až od toho března a do té doby že nebyla odměna za výkon fce stanovena - ale nevím, jak by toto navazovalo na příslušná schválení ZO - když pozjistíte, tak se ještě ozvěte, dotaz nepovažuji za uzavřený. 

U věcných břemen, kde je obec jako povinná, se má účtovat o opravných položkách dle ČUS 706, pokud snížení hodnoty majetku je více než 20%. Zajímalo by mne, pokud je pozemek zatížen několika VB, zda se jednotlivá VB sčítají, nebo toto platí pouze, pokud jedno samostatné VB přesáhne hodnotu 20% pozemku.

Logické je sčítání. Uvádím zde postup pro zjištění, zda se vůbec o OP má účtovat (citace z dokumentu ke stažení "2014 VB..."): 

Další povinnosti od 2014

(citace materiálu 2014 novely ČÚS pro VUJ).

ČÚS 706, od 2014 doplněn bod 3.11.:

 Postupem podle bodu 4.1. účtuje účetní jednotka také k okamžiku, ke kterému se stane osobou povinnou z věcného břemene k pozemku a stavbě, s výjimkou užívacího práva, kterým byly pozemek nebo stavba zatíženy, a to v souladu s § 65 odst. 2 vyhlášky a body 3.4. a 3.5.“

 Pokud v případě zřízení VB dojde k významnému (20%) snížení hodnoty pozemku, měli bychom vytvořit k zatíženému majetku opravné položky. Vyhodnocení a aplikace opravných položek vlivem VB jsou povinné až od 2014.

 Postup pro výpočet OP:

1. Zjistíme, zde evidovaná účetní hodnota pozemku dosahuje významnosti dle pravidel pro stanovení významnosti (materiál ke stažení – 2014 Významnost – u obcí 500 tis. Kč, u měst např. 2,5 mil. Kč). Znovu upozorňuji, tvorba OP k nevýznamnému majetku nemá žádný informační přínos (s výjimkou vysoké četnosti majetku, což nebývá problém u obcí v souvislosti s VB).

2. Zjištění ceny pozemku po zřízení VB (realizační, prodejní, nové ocenění dle vyhlášky č.441/2013…).

3. Porovnání zjištěné ceny s účetní evidovanou hodnotou pozemku.

4. Pokud rozdíl (2.minus1.) činí více než 20% hodnoty 1., tvoříme OP, a to tak, aby výsledná hodnota netto pozemku odpovídala hodnotě zjištěné.

 Příklady:

1. Obec – evidovaná hodnota pozemku, na kterém se nově zřizuje VB činí 35 tis. Kč

Neřešíme tvorbu OP, majetek je pod hladinou významnosti.

2. Město – evidovaná hodnota pozemku v účetnictví 3 mil. Kč. Ocenění pozemku po zřízení VB činí 2 mil. Kč.

Rozdíl je 1 mil Kč, což je více, než 20%. Tvoříme OP k pozemku ve výši 1 mil. Kč zápisem 556 MD / 161 D. Ve výkazu Rozvaha bude pozemek v hodnotě brutto 3 mil. Kč, v korekci 1 mil. Kč, v hodnotě netto 2 mil. Kč.

 Poznámka: Někteří lektoři školí, že se má evidovaná cena pozemku snížit o cenu VB. Pozemky u obcí však jsou často podceněné, jejich účetní ocenění neodpovídá cenám obvyklým ani cenám dle posledních oceňovacích předpisů a dostali bychom se na velmi nízké ocenění pozemků, které by často neodpovídalo reálným hodnotám. Nelze také říci, že cena VB je stanovená v hodnotě, v jaké se snižuje reálná hodnota pozemku, často jsou stanovena jen pravidla pro výpočet (např. kraje u komunikací mají stanovenou částku za metr dle nákladové kalkulace, ne dle oceňovacích předpisů).  VB může významně snížit realizační prodejní cenu pozemku stavebních, naopak např. na ornou půdu nebo pastviny nemusí mít zřízení VB vůbec vliv. Z těchto důvodů nedoporučuji aplikovat postup, že ocenění VB = tvorbě OP, ale doporučuji postup zjištění výše OP dle postupů 1. až 4.

Od 01.03.2015 bude naše obec plátce DPH. Pokud budu přefakturovávat energie s DUZP 28.02.2015 (za období srpen 2014 až únor 2015), ale fakturu obdržím až v březnu, musím již faktury odběratelům vystavit s DPH nebo bez DPH s tím, že jsme ještě nebyli plátci DPH?

Pokud se budeme bavit o prostém přeúčtování - je to určitě možné mimo DPH (obecný režim pro přeúčtování aplikovatelný i pro plátce daně). Jinak pokud to bude přeúčtování jednoznačně za období, kdy jste ještě nebyli plátci a máte fakturu  DUZP 28.2. (tedy ani nemůžete uplatnit odpočet DPH), nemám rozhodně problém s tím, že vystavíte fakturu v březnu s tím, že je to ještě za období do 28.2.

Na okraj - jiná situace by nastala třeba v situaci, když by byla sjednána paušální platba energií za 1Q/2015 - potom by se celá čtvrtletní platba již daní zatížila, pokud by nastavené DUZP bylo po 28.2. (tedy třeba splatnost na základě vystavené faktury po skončení čtvrtletí). ZN 

Platby za služby na úseku výpočetní techniky - technická podpora jednotlivých systémů, aktualizace programů, servisní služby. Od roku 2015 budeme tyto služby účtovat na položku 5168. Pochopily jsme to dobře?

Ano, ale to, co uvádíte v dotazu, se na položku 5168 dává již od roku 2014 a stejně se postupuje i v roce 2015. 

V roce 2014 jsme postavili chodník. Od kraje jsem měli příslib inv. dotace. Podmínkou dotace byl jen termín dokončení 30.11.2014 a protokol o předání a převzetí díla. Chodník zatím nebyl zkolaudován a asi dlouho nebude (přišlo rozhodnutí o zákazu užívání). V roce 2015 jsme dostali od kraje dotaci. Jak příjem dotace v r. 2015 zaúčtovat? Zatím vše vedu na 042 a dotaci na podrozvaze.

No, to je dost těžké vyřešit. Tak, jak je v dotazu, tak by to vypadalo, že nárok na dotaci máte jen tím, že je dílo dokončené - ale když není kolaudace, tak se vlastně nejedná o dokončený majetek. Myslím si, že protokolem o předání díla nelze považovat stavbu za dokončenou - dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. je dokončená, jen když splňuje podmínky pro provoz, a to nezkolaudovaný chodník nesplňuje. 

To bude asi záležitost spíše na právníka. Účetně bych šla na princip opatrnosti, a o 403 neúčtovala, dala bych jen příjem dotace na zálohu na transfer na 374. Nedělala bych ještě dohadu 388/403, protože si myslím, že zákazem užívání je nárok na dotaci významně zpochybněn.  Nic se neděje, chodník nesmíte bez kolaudace na 021 zařadit, takže se ještě nezahájí odpisování, a proto může být 403 ještě v řešení (rozpouštění proti odpisům je až po zařazení majetku do užívání). 

Dobrý den, prosím o odpověď ohledně přenesené daňové povinnosti a sazby DPH. Jsme plátci DPH a běžně účtujeme o fakturách vystavených v PDP. Nyní nám došly faktury za výměnu zámku v koupelně bytu a dále za dodání a montáž kliky v bytě. 1) Měl by být na tyto práce použit režim PDP nebo ne? 2) Vztahuje se na tyto práce snížená nebo základní sazba DPH? 3) Obecně: platí vazba § 48 ZDPH („(1) První snížená sazba daně se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení.“) na ustanovení o PDP v § 92e co se týče definice stavebních a montážních prací? Tedy pokud se nejedná o práce v PDP, pak nelze použít sníženou sazbu DPH? Děkuji.

Já bych se tady režimu PDP nebránil, nicméně v odpovědích GFŘ ve 2012 byly tyto drobné práce klasifikovány mimo CZ-CPA 41-43 - tedy že by tam spíše nespadali (že jsou to práce v souvislosti s údržbou ...). Protože to vymezení je krajně nejasné, tak bych toto případně i respektoval - tedy PDP bych tam nutně nedával. Pokud by se to v PDP udělalo, tak ve vztahu k tomu, že GFŘ říká "když si nejste jisti a dáte PDP, bude to v pořádku", tak bych i tuto variantu klidně aplikoval.

I když to nebude v PDP, aplikoval bych sníženou sazbu s tím, že se stále jedná o práce vymezené v §48 (tedy práce v režimu PDP vymezené v CZ-CPA 41-43 na bytových domech jsou pro mne podmnožinou situací, kdy je možné aplikovat sníženou sazbu DPH). Jinak se právě neumím vyrovnat s tou drobnou údržbou a opravami, které GFŘ vyhodnotilo, že nespadá do CZ CPA 41-43, a přesto jsou montážními pracemi na stavbě tradičně účtované ve snížené sazbě daně. ZN

Dobrý den, prosím o vysvětlení smyslu vedení evidence dlouhodobých podmíněných pohledávek z titulu nájemného na podrozvaze. Stávající auditorka požaduje zaúčtování 3x roční příjem z nájemného za všechny smlouvy včetně nájemného z bytů (bytů máme cca 1 700 ) + zahrádek atp. předpis je celkem cca 90 mil.Kč/rok bez služeb související s nájmem. Požadavek paní D narazil na naši interní směrnici (vypracovanou dle Vaší dřívější metodiky) kde máme uvedeno, že budeme evidovat pouze smlouvy s významným příjmem pro naši MČ a to nad 1 mil. Kč/rok. Auditorka prohlásila, že takové ustanovení je v rozporu se zákonem. Tak. 1. Chci se tedy zeptat, zda v této problematice je nějaký posun, a zda,prosím, nemáte stanovisko např. MF ČR. 2. Pokud zaúčtujeme "jakousi" částku vyplývající ze smluv platných k určitému dni, nedovedu si představit jak potom provádět inventarizaci (jestli se s tím vůbec nepočítá ...) nebo máme účtovat průběžně o všech změnách (na to nemáme sílu) a co služby k nájemnému-ty jsou součástí nájmu. Chápu, že otázka č.2 je spíše na naši stávající auditorku.

Hrozně nerada vstupuji mezi názor jiného auditora a můj názor. Přesto bych chtěla potvrdit, že nastavení významnosti k účtování na podrozvaze je zcela v souladu s předpisy, a to s ČÚS 701, bod 5.2. Určitě není nezákonné si stanovit významnost např. 1 mil. Kč. 

Dle znění tohoto bodu je účtování o pohledávkách, které ještě nevznikly - nedošlo k plnění, a které nejsou ničím podmíněny, což je případ budoucích příjmů z nájmů, na podrozvaze zcela nevýznamnou a nepodstatnou informací pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky (cituji ČUS). Jedná se o příjem a výnos z běžné činnosti organizace, pro jeho odhad stačí informace ve výkazech za běžné období, když využiji předpoklad trvání účetní jednotky.  Zajímavá  pro uživatele by byla informace, kdybychom např. věděli, že již tento výnos a příjem , který je významný, v budoucnu realizovaný nebude (příloha závěrky). Problematiku budoucích nájmů za 3 roky jsem podrobně popsala v knize Účetní reforma 2012 - posílám vám mailem příslušnou kapitolu. 

Ohledně stanovisek MF - odkaz na významnost dle CUS 1 dávají MF i k jiným případům - např. dle bodu CUS 701 6.5. byl od MF odkaz i na významnost u VB. 

Ohledně podrozvahy - stále k ní není vydán CUS, není vydáno odůvodnění a vypovídací účel jednotlivých účtů. Opět jsme nedávno dávali níže uvedený text na MF jako podnět k řešení.

Budoucí nájemné, které není ničím podmíněno, dle mého názoru neuvádí v podrozvaze většina obcí, tj. když by to některé obce dělaly a některé ne, tak je to spíše na škodu než k užitku a vypovídací schopnost výkazů to jen komplikuje. Ale to se již jen opakuji, nevím, co Vám k tomu mohu více napsat, než že je to zbytečný a vlastně i nesmyslný údaj, který na podrozvaze nemá co dělat (bez ohledu na to, jak jsou účty podrozvahy obsahově vymezeny podivuhodně). 

Zde připojuji naše podněty na MF k podrozvaze (k vaší problematice jde zejména o vyjasnění otázky podmíněnosti a budoucíh peněžních toků). K materiálu na MF šel ještě další dokument s dalšími problémy (ale ten sem nedávám, že je to vlastně pořád to stejné, co nevíme již od roku 2010). Můj názor je, že čím míň se ta podrozvaha zaneřádí nesmysly, tím lépe. 

"Než přejdeme k obsahovému vymezení jednotlivých účtů podrozvahy, budeme se zabývat obsahovým vymezením obecněji v problematických oblastech. Obsahové vymezení podrozvahových účtů je hodně zmatečné, bez znalosti cílů zobrazení dochází k značně rozdílným výkladům ustanovení vyhlášky. Od zahájení účetní reformy jsou na MF podávány dotazy k objasnění cílů sledování jednotlivých skutečnosti na podrozvaze, na které ale není odpovídáno.

a)      Otázka „jedná se o podmíněné aktivum nebo pasivum“?

Problém si budeme nejlépe demonstrovat na obsahovém vymezení položky ostatní krátkodobá podmíněná aktiva:

" P.VIII. 1. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva" obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva,

Budeme předpokládat, že ostatní krátkodobá podmíněná aktiva budou znamenat možnost budoucího zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek. Mohu uvažovat například o tom, že pokud má škola nějaký příslib daru, dojde v budoucnosti ke zvýšení aktiv (proti hodnotě vlastních zdrojů, respektive výnosů – tedy jen formě vlastních zdrojů).

V obsahovém vymezení je ale uveden příklad čerpání kontokorentního účtu – řekněme, že byl sjednán kontokorent na úrovni 1 mil. Kč – možnost získání takového kontokorentu sice na jedné straně vede k navýšení peněžních prostředků, na straně druhé pak ale vede k navýšení závazků o stejnou hodnotu. Připouštím, že za vyjednáním kontokorentu může být nějaké úsilí a z hlediska ocenění firmy má toto ujednání svou hodnotu – to se ale určitě nerovná částce 1 mil. Kč, ale třeba jen 10 tis. Kč (samozřejmě ve vazbě na to, jaké podmínky byly u kontokorentu sjednány třeba pokud se týká výše úrokové sazby, doby, na kterou je kontrokorent sjednán). Účtujeme ale o hodnotě, na kterou je kontokorent sjednán.

Myslím si, že všem je naprosto zřejmé, v čem spočívá první problém týkající se podrozvahy (a dle mého názoru nejzásadnější). Bez nějakého rozlišení jsou nakombinovány případy, které skutečně znamenají jednostranné navýšení aktiv nebo závazků (na straně aktiv například přísliby darů, potenciální nároky na dotace, na straně závazků třeba podmíněné závazky ze soudních sporů či správních řízení) s případy, které povedou jak k nárůstu aktiv tak i nárůstu závazků (mohlo by se jednat o krátkodobé podmíněné pohledávky z některých smluv, krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku).

b)      Co to jsou „podmíněné“ pohledávky nebo závazky

Naše účetní předpisy tento pojem vůbec nevyjasňují. Otázkou je, zda si máme pomoci pojmem z mezinárodních účetních standardů – konkrétně IPSAS 19:

 „vzniklo jako důsledek událostí v minulosti a jeho existence bude potvrzena pouze tehdy, jestliže dojde, nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou účetní jednotky“

Typickým příkladem takového závazku je podmíněný závazek například ze soudního sporu, či správního řízení.

Naše struktura podrozvahy ale u podmíněných aktiv a pasiv skoro spíše směřuje k tomu, že podmíněné jsou i budoucí události plně pod kontrolou účetní jednotky. Na podrozvaze se má např. evidovat i smlouva, kde účetní jednotka plně ovlivňuje smluvní plnění, zda bude přijato, nebo uskutečněno (tedy jen ve smyslu k zavázání se k budoucím plněním, nebo k budoucímu odběru, bez vazby na jiné podmínky závislé na vůli např. třetích osob). To ale vede k tomu, že na podrozvahu by byly vykazovány pohledávky a závazky ve smyslu, že nadále bude docházet k poskytování a přijímání různých plnění nemá přínos ani pro uživatele ani evidenční (například informace o tom, že podle uzavřené nájemní smlouvy očekáváme příjem nějakého budoucího nájemného). Tuto informaci poskytuje rozvaha a výkaz zisků a ztráty všem uživatelům všeobecně (odhady do budoucna uživatel provádí na základě vykázaných hodnot současného a minulého období).

c)      Míra pravděpodobnosti pro zachycení podmíněných pohledávek (závazků)

Za velký problém dále považuji, že v rámci podrozvahových účtů nejsou rozlišeny míry pravděpodobnosti, že daná skutečnost nastane. Kombinují se zde jevy poměrně pravděpodobné.

Příklad:

Pokud je vedeno nějaké řízení k doměření DPH škole, jedná se o poměrně pravděpodobné, že škola spor nakonec prohraje a situace skončí platebním výměrem. Zachycení podmíněného závazku například na základě průběžné zprávy z kontroly (před doručením platebního výměru) je asi adekvátní, pokud není dané riziko kryto vytvořením účetní rezervy.

Nicméně nyní se podívejme například na obsahové vymezení položky podmíněné dluhy z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce:

" P. VI.5. Krátkodobé podmíněné dluhy z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce" obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,

Pokud přeložím – jedná se o potenciální finanční částku, kterou budu povinen zaplatit vlastníkovi budovy, kterou užívám na základě smlouvy o výpůjčce v případě, že se mi tuto budovu podaří podpálit a kompletně zničit.

Tedy jedná se o jev velice nepravděpodobný, pokud by také nastal je vůbec otázkou, reálnost, že by plnění proběhlo (vliv pojistných smluv …).

Pokud bychom na to nahlíželi touto optikou, je mnohem pravděpodobnější, že v situaci, kdy 3A vyjíždí na školu v přírodě, dojde k utopení 2 dětí, v rámci bojové hry se dále 5 dětí ztratí a utrpí doživotní trauma. Ve vazbě na tyto skutečnosti bude škola žalována o náhradu škody ve výši 20 mil. Kč.

Vím, že je to absurdní a nikdo nebude o takovém závazku účtovat v okamžiku, kdy 3A nasedá do autobusu. Chci tím poukázat, že u dost významné skupiny účtů je míra pravděpodobnosti, že daná skutečnost nastane (a příslušný závazek či pohledávka skutečně vznikne) natolik nízká, že je absolutně nevhodné a zavádějící tyt skutečnosti zachycovat na podrozvaze.

d)     Máme na podrozvaze sledovat budoucí peněžní tok?

Problém si asi nejlépe vysvětlíme na příkladu dotací s vyúčtováním financovanou systémem záloh. Jak jsme si vysvětlili v části věnované transferům, u přijaté dotace s vyúčtováním se objevuje zhruba následující režim:

-          potenciální celkový nárok na dotaci zaúčtuji na podrozvahu (podmíněná pohledávka proti účtu 999)

-          následně inkasuji zálohy, které účtuji zápisem MD 241/Dal 374

-          jak vynakládám jednotlivé náklady na projekt, mohu účtovat o dohadné položce aktivní zápisem MD 388/Dal 672

-          při vyúčtování zúčtovávám zálohu a vzniká potenciální pohledávka ve výši doplatku.

Představme si, že v rámci projektu OPVK získala škola nárok na dotaci v potenciální výši 1 mil. Kč (krátkodobá). Tato hodnota byla zaúčtována jako podmíněná pohledávka (třeba v březnu 2015). V dubnu byla přijata záloha ve výši 300 tis. Kč (zápisem MD 241/Dal 374). Od dubna začínají být vynakládány náklady projektů – třeba v dubnu 50 tis. Kč, v květnu 70 tis. Kč ….(na konci měsíce účtováno vždy zápisem MD 388/Dal 672).

Nyní vzniká otázka – v jakém okamžiku by se mělo provést odúčtování z podrozvahy (přitom si uvědomme, že je zákaz duplicitního sledování na rozvaze a podrozvaze).

·         v první variantě budeme odúčtování z podrozvahy směrovat na přijetí peněžních prostředků (tedy v dubnu odúčtujeme hodnotu 300 tis. Kč) – tedy upřednostníme sledování peněžního toku. Nicméně pozor – v tomto momentě mi jednak přitekly peněžní prostředky a dále došlo ve stejné hodnotě ke zvýšení závazků (tedy „podmíněná pohledávka“ byla konvertována na vznik pohledávky a závazku)

·         v druhé variantě pak upřednostníme, to, že podmíněná pohledávka má být odúčtována až v okamžiku vzniku pohledávky (respektive dohadné položky aktivní) – tedy jak budou nabíhat hodnoty na účet 388, budeme provádět odúčtování z podrozvahy bez ohledu na skutečnost, že peněžní prostředky natekly již dříve.

 Tato z mého pohledu naprosto klíčová záležitost, která může být rozřešena až v okamžiku jasného vysvětlení co je smyslem sledování na podrozvaze (zda je to budoucí peněžní tok či jiné cíle …) nebyla ze strany MFČR nikdy vysvětlena. V praxi se  tak setkáváme s nejrůznějšími přístupy – většinou se provádí odúčtování podle toku peněžních prostředků, nicméně pokud je dotace financována ex post, poté již v okamžiku vzniku pohledávky (dohadné položky aktivní).

Vyjasnění záležitosti uvedených výše považuji za naprosto klíčové. Pokud k němu nedojde, je řádné a smysluplné účtování na podrozvaze (s výjimkou vybraných účtů – například 901, 902 či 905) absolutní iluzí. Z mého pohledu je až komické, že MFČR považuje zavedení systému podrozvahových účtů pro sledování podmíněných pohledávek a závazků za jeden z největších přínosů účetní reformy, jež zde probíhá od roku 2010."

V lednu 2014 jsme dostali interní sdělení z odd. majetku, abychom zaúčtovali věcné břemeno v hodnotě 50000,-- Kč. Toto břemeno se ovšem netýká roku 2014, platba a smlouva proběhly již v roce 2013, ovšem do účtárny se tato informace dostala až v roce 2014. Zaúčtovali jsme tedy do podrozvahy. Nevíme, zda jsme zaúčtovali správně, zda-li nemáme odpisovat a vést na učtu 029? I když se to týká minulých období?

VB v případě, že je obec oprávněná (tj. obec hradí VB cizímu vlastníku  např. pozemku), vedeme jako hmotný nemovitý majetek opravdu až od roku 2014, do té doby se evidovaly jen např. na podrozvaze (i když evidenci VB žádný účet podrozvahy neobsahoval), často také nikde, ve Zlínském kraji na nehmotném majetku...  

Souhlasím s tím, že bych měla dělat opravu podle toho, jak se účtovalo v roce 2013 - tedy pokud jste to podle tehdejších účetních pravidel na majetek nedávali, tak by se to tam dodatečně doúčtovávat nemělo (pokud by to nebylo třeba výdajem souvisejícím s pořízením dlouhodobého majetku). 

Pořizovací cena automobilu 2400tis. získaného bezúplatným převodem byl převeden opět bezúplatně na další obec. Aktuální oprávky 783 tis. Jak to zaúčtuji? 082/022 2400 tis. dále 553(551)/082 783 tis a 401/6???. 2400 tis..

Jedná se o převod mezi vybranými účetními jednotkami, musíme účtovat jen rozvahově, je to dle  zákona o účetnicví §25, odst. 6. Takže u vás ve výši oprávek k datu převodu 082 MD, jestli byla nějaká 403 k tomuto majetku tak v nerozpuštěné výši 403 MD, zbytek na 401 MD/ 022 D - ve výši vstupního ocenění. Nabývací obec zaúčtuje ve stejných částkách, ale obráceně, musíte jí hodnoty na 082, případně 403 sdělit. U nabývající obce to bude zápisem 022 MD/ 082 D zbytek 401 D (nebo 403 D a zbytek 401 D). 

Pozor u převodů mezi VUJ nikdy přes náklady, 553 lze jen u prodeje. Oprávky se u převodů mezi VUJ jakoby nedoúčtovávají do výše pořizovací ceny převádějí se v té výši, v jaké k datu převody jsou. (Ale vaše účetní úvaha není nelogická :o), jen je převod pouze rozvahový). 

Obec poskytuje příspěvky chovatelům, rybářům, sokolu, na kroužky. Žádosti jednotlivých organizací již byly projednány a výše jednotlivých příspěvků, která bude zahrnuta do rozpočtu obce byla schválena 29.1.2015. Rozpočet obce bude schvalován 26.2.2015. Jak mám postupovat, když jednotlivé žádosti a příspěvky, které jsou zahrnuty v rozpočtu byly již schváleny před 20.2.2015 a rozpočet bude schválen po 20.2.2015. Máme schvalovat "program" a jednotlivé organizace si musí podat nové žádosti? Nebo schválíme a vyvěsíme program, příspěvky zůstanou schválené 29.1.2015, ale smlouvy můžeme podepsat až po 30 dnech zveřejnění programu? Děkuji Heverová

Pro vás jsou tyto příspěvky již uzavřené, nespadají pod novelu zákona. Žádosti byly podány a schváleny před účinností novely. Pravděpodobně se po schválení rozpočtu již jen vyplatí, což je možné, nic se tím neporušuje. K těmto příspěvkům nemusíte dávat ani veřejnoprávní smlouvy dle novely zákona, protože do doby účinnosti novely nebyly tyto smlouvy vyžadovány. 

V prosinci byla zařazena stavba z nedokončených investic. Při kontrole jsem zjistila, že jsme zapomněli připočítat související náklad k této investici v hodnotě 117.500 (jedná se o přípravné práce z roku 2013-2014). Došlo k tomu opravdu nedopatřením, mylným číslem akce vedené na AU účtu 042. Nyní jsem chybu zjistila a potřebuji napravit. Nevím, zda mohu dozařadit jako technické zhodnocení, když se nejedná o žádnou stavební práci, ale výší částky by to odpovídalo. Nebo mám rovnou odúčtovat 551x042 a v majetku to již neřešit?

Nejsprávněji by bylo opravit vstupní cenu, ne dořadit jako TZ (to TZ neodpovídá skutečnosti, to bych nedělala). 

Když doplníte ještě do prosince, tak by se mělo do závěrky podařit, případně závěrku opravit - to by vám ještě mělo být umožněno (někdy až do konce dubna násl. roku). Ten druhý postup je také možný (551/042), udělat v režimu jakoby dohady, nemělo by být vyčteno (není to však přesně dle ČÚS), ale s ohledem na krátkou dobu mezi zařazením a zjištěním chyby bych volila tu opravu na 021, což je o hodně přesnější. Ta částka zase není až tak malá, i když vím, že u vás není významná. Takže - poraďte si :o)