Dotazy

1. Obec se rozhodla vybudovat nová místa pro přecházení ( jsou to takové“ jednodušší“ přechody pro chodce ) a u „starých“ přechodů se zvýrazní povrch a přidají se dopravní značky s upozorněním na tyto přechody. Bohužel, silnice, kterých se to týká, jsou ve vlastnictví kraje. Musí v tomto případě akci nejdříve schválit zastupitelstvo ? Sestavuji rozpočet a nevím, kam tyto náklady zařadit. Napadá mě např. paragraf 2212, položka 5192 … Jak by se účtovalo? 572/378 ? Mohla by být celá akce– tj. i projekt, poplatky za povolení, dopravní značky, namalování místa pro přecházení účtována na jednu „kupu“ ( např. na zmiňované 2212-5192 ?) 2. Každoročně na základě rozhodnutí starosty obec vyplácí hodně malých příspěvků, spolkům i fyzickým osobám – např. 1000 na dětský karneval, 2000 na posvícenský fotbal, 10000 na ohňostroj fyzické osobě , 1000 na volejbalový turnaj pořádaný fyzickou osobou atd. Rozumím tomu dobře tak, že když přijde někdo požádat starostu o takovýto příspěvek po 20. 2., bude muset podat žádost, kterou schválí zastupitelstvo ( které se ale sejde třeba až 3 týdny po uskutečnění akce ), na stejném zasedání bude zastupitelstvem schválena smlouva a vždy bude požadováno vyúčtování ? Doufám, že tomu tak není …

1. Obec může pořídit TZ cizího majetku se souhlasem vlastníka s právem jej evidovat i odpisovat, eviduje se také na účtu 021. Protože se jedná o zhodnocení majetku cizího vlastníka, tak bych v režimu podpory  tuto akci, případně přímo smlouvu s krajem, zastupitelstvu dala ke schválení. Ne ve smyslu schvalování pořizování nemovitého majetku - to TZ není, ale ve smyslu, že pořizuji majetek ve prospěch někoho jiného. Vlastník, když vám zásah do svého majetku schválí, tak by měl stanovit i pravidla. Pokud bude po dokončení chtít TZ protokolárně předat, pak by bylo možné evidovat přes tu položku 5192. Když bude souhlas s evidováním a odpisováním, tak vše přes 042 s položkou 6121 a po dokončení zařadit na 021 jako TZ cizího majetku. 

2. No víceméně tomu tak je, až na to, že smlouvy do 50 tis. Kč schvaluje rada, kde není rada, tak starosta, pokud si zastupitelstvo nevyhradí, že schvaluje všechny smlouvy, nebo nižší hranici. U těchto malých částek je ještě možnost daru, kopíruji sem, co jsem dala do materiálu k RS k výkladu novely:  Vsuvka – diskuse k darům dle NOZ

Názor I. Schneiderová

Považuji za velmi neefektivní poskytovat malé částky v režimu dotací dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pracnost je zde hodně rozdílná (u dotací – např. zveřejnění, sepsání a schvalování smlouvy, vypořádání, kontrola, v neposlední řadě i účtování – zálohy, dohady, vypořádání, podrozvaha…). U malých částek by se v důsledku jednalo o nehospodárný výdaj (náklady na výdaj by mohly i několikanásobně přesáhnout samotnou výši podpory).

Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy dle NOZ §2055-2078.  Aby tyto darovací smlouvy (na dar však nemusí být písemná smlouva, pokud se nejedná o nemovitost) nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb.,  musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity.

Abych vás však nedostala do nějakých problémů tak uvádím i názor Ing. Nejezchleba k darům, který má také určitě své opodstatnění:

Já jsem k tomu velice skeptický (dlouhodobě) – podle mne i ten dar třeba na činnost je hraniční ve vztahu k definici dotace podle tohoto zákona. Já dokud k tomu nebude oficiální stanovisko MF, že pokud se uzavře darovací smlouva, že to nebude v tomto režimu dotace (případně za jakých podmínek), tak do toho nejdu – říkal jsem to i na svých školeních, že toto hájit nechci. Já to vidím hodně na vodě a podle mne dříve nebo později se objeví nějaké rozhodnutí soudu, že je to obcházení smyslu zákona… (což v neutěšené době současných zastupitelstev a podávaných trestních oznámení na kde co) rozhodně nechci riskovat. Tedy můj názor je takový – „připouštím, že to jako možnost je“ – já ji propagovat nebudu a mám k ní postoj skeptický.  Jinak ten příklad, s tím 1 tis. kč  na  účel účasti v soutěži – podle mne ať to nazveme jak chceme, tak to splní definici dotace podle §10a a proces a smlouva by podle mne  měla mít parametry požadované v zákoně 250/2000.

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Obec má v současné době schváleny Zásady poskytování finančních příspěvků na podporu sportu pro rok 2015. Zásady jsou zveřejněné na webu města od roku 2014, s tím, že žádosti byly přijaty v termínu do 15. 2. 2015. Mohou být schváleny dle stávajících zásad v ZM dne 25. 2. 2015? Dále „Program“ dle nového zák. musí být schválen v RM nebo v ZM? Zák. č. 24/2015 se týká i příspěvků pro osadní výbory a týká se i příspěvků pro fyzické osoby (např. příspěvek na uhlí ve výši 2.000 Kč?).

Žádosti přijaté do 20.2.2015 - tj. do data účinnosti zákona by měly být schváleny dle zveřejněných zásad před účinností zákona, není potřeba nově vyhlašovat a žádat o změnu znění žádosti s náležitostmi dle zákona, u těch které již byly přijaty. Větší problém bude s veřejnoprávními smlouvami. Náš právník se vyjádřil, že se navzájem v týmu neshodli, že by za určitých okolností byla obhajitelná smlouva v návaznosti na dříve vyhlášené zásady (program), ale že spíše doporučují již dělat veřejnoprávní smlouvy dle novely. Problém bude, zda to vůbec bude možné - navázat ve všech náležitostech, to musíte řešit konkrétně dle vašich vydaných "Zásad". Smlouvy by se po 20.2. 2015 již sepsat měly a měla by je schválit rada, od 50 tis. Kč dotace zastupitelstvo. Takže dílčí odpověď - schválení dle zásad ano, ale navíc smlouva dle zákona a také schválit radou nebo zastupitelstvem. 

Schválení programu - pokud by obsahoval jen dotace do 50 tis. Kč , tak rada, pokud i nad 50 tis. Kč, tak bych doporučovala schválení programu jak radou, tak zastupitelstvem - jsou tam různé kompetence, tak pro jistotu radši oběma orgány dle svých kompetencí. To schválení zastupitelstvem je kvůli tomu, že z  programu vyplynou podmínky, které by se měly dát do smlouvy, kterou potom budou schvalovat  a to by asi byl problém, kdyby se jim nechtělo schválit něco, co vyplývá z programu schváleným radou...aby byla větší právní jistota jak u žadatelů, tak i u obce. 

Ohledně příspěvků pro osadní výbory - tyto příspěvky nejsou mimo účetní jednotku obce, správně by vůbec neměly být schvalovány jako nějaké obecné příspěvky, ale měly by se přímo dávat na položky rozpočtu dle čerpání - zde se jedná o výdej obce, tj. určitě ne o režim dotace. 

Ohledně příspěvků pro fyzické osoby - pokud všeobecně na uhlí - pak zveřejnit program, vyhodnotit žádosti, napsat těm, co se nevyhovělo a proč, schválit smlouvy a dát vypořádání...

Nebo na základě individuálních žádostí jen žádost s náležitostmi dle novely zákona, schválit, smlouvy schválit., dát vypořádání....

Pro úplnost se zmíním ještě o problematice dar versus dotace, jak jsem dala do materiálu k RS 2015 - výklad novely.  

Vsuvka – diskuse k darům dle NOZ

Názor I. Schneiderová

Považuji za velmi neefektivní poskytovat malé částky v režimu dotací dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pracnost je zde hodně rozdílná (u dotací – např. zveřejnění, sepsání a schvalování smlouvy, vypořádání, kontrola, v neposlední řadě i účtování – zálohy, dohady, vypořádání, podrozvaha…). U malých částek by se v důsledku jednalo o nehospodárný výdaj (náklady na výdaj by mohly i několikanásobně přesáhnout samotnou výši podpory).

Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy dle NOZ §2055-2078.  Aby tyto darovací smlouvy (na dar však nemusí být písemná smlouva, pokud se nejedná o nemovitost) nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb.,  musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity.

Abych vás však nedostala do nějakých problémů tak uvádím i názor Ing. Nejezchleba k darům, který má také určitě své opodstatnění:

Já jsem k tomu velice skeptický (dlouhodobě) – podle mne i ten dar třeba na činnost je hraniční ve vztahu k definici dotace podle tohoto zákona. Já dokud k tomu nebude oficiální stanovisko MF, že pokud se uzavře darovací smlouva, že to nebude v tomto režimu dotace (případně za jakých podmínek), tak do toho nejdu – říkal jsem to i na svých školeních, že toto hájit nechci. Já to vidím hodně na vodě a podle mne dříve nebo později se objeví nějaké rozhodnutí soudu, že je to obcházení smyslu zákona… (což v neutěšené době současných zastupitelstev a podávaných trestních oznámení na kde co) rozhodně nechci riskovat. Tedy můj názor je takový – „připouštím, že to jako možnost je“ – já ji propagovat nebudu a mám k ní postoj skeptický.  Jinak ten příklad, s tím 1 tis. kč  na  účel účasti v soutěži – podle mne ať to nazveme jak chceme, tak to splní definici dotace podle §10a a proces a smlouva by podle mne  měla mít parametry požadované v zákoně 250/2000.

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Obec prodává bytové jednotky a zastupitelé schválili nájemníkům možnost odkoupení formou splátek. S nájemníky je sepsaná smlouva o budoucí kupní smlouvě, kde mají určeno výši měsíčních splátek a do kdy musí být smlouva kupní podepsaná. Samozřejmě klasické nájemné budou platit dále do podepsání kupní smlouvy. Nevím si rady jak účtovat splátky na koupi bytu.

Splátky na budoucí prodej musíte dávat na zálohy. Účetní zápis bude jen 231 3612 3112 MD / 455 D - volím dlouhodobé zálohy, asi budou splácet déle než 1 rok, že ano? Až bude dána kupní smlouva na vklad do KN, uděláte předpis 311 MD/ 646 D a zúčtujete zálohy 455 MD/ 311 D.  

Máme dotaz ohledně novely z.č.250/2000 Sb.,. Město má ve schváleném rozpočtu vyčleněnu určitou částku např. příspěvky na kulturní účely. Pro poskytování příspěvků jsou vypracovány "Pravidla pro poskytování transferů na kulturní činnost", které jsou schváleny radou a obsahují podmínky pro poskytnutí, kdo může žádat, do kdy předložit žádosti apod. Nám jde o to, zda je možno toto chápat jako splnění podmínek programu dle par. 10c) zmiňované novely rozp. pravidel nebo toto lze posuzovat jako individuální poskytování dotací. Do současné doby komise navrhla rozdělení a rada schválila jednotlivým příjemcům. Lze takto dále poskytovat individuálně příspěvky nebo jenom v rámci "vyhlášeného programu". Na školení bylo kolegyni řečeno, že jinak než přes vyhlášený program nebude možno příspěvky zasílat.

Dotace po novele je možné dávat buď v režimu programů nebo na základě individuální žádosti - obě možnosti existují, nemusí se jednat jen o dotace dle programu. Musíte si dotace utřídit. Pokud máte zájem na nějaké oblasti podpory, tak v režimu "programu", který se zveřejní. Jak máte v dotazu uvedeno "Pravidla...na kulturní činnost", tak toto spíše odpovídá režimu programu. 

Pokud jen čekáte na to, co si kdo požádá, pak je možné si dát do rozpočtu rezervu na vyřízení těchto žádostí  a mohou být poskytovány na základě individuálních žádostí i bez vyhlášeného programu. 

Pokud jste do dneška již podané žádosti na rok 2015 vyřidíli a rada schválila, tak jste stihli do účinnosti novely (účinnost nastane 20.5.2015) a tyto dotace ještě nejsou dle novely zákona. 

V roce 2014 jsme zaplatili kupní cenu za pozemek ve výši 11 850,- Kč a prodej se neuskutečnil (návrh na vklad byl zamítnut ze strany katastrálního úřadu). Zaplacená kupní cena mi zůstala na účtu 042 k 31. 12. 2014. V roce letošním budeme uzavírat novou kupní smlouvu na ten samý pozemek. Můj dotaz je, zda-li můžu ponechat částku na účtu 042 nebo bude vhodnější přeúčtovat na účet např. 314 jako poskytnutou zálohu ještě do uzávěrky roku 2014.

Správně by bylo přeúčtovat na 052, doporučuji to. Nebylo by to však asi určitě vyhodnoceno jako velká chyba. 

Vzhledem ke změnám bych se chtěla zeptat zda můžeme do 20.2.2015 schválit, uzavřít a vyplatit dary (neúčelově určené do 20 tis. Kč) na základě darovacích smluv-spolkům v obci (mají požádáno, máme ve schváleném rozpočtu). Pokud ano tak paragraf podle činnosti? organizace a položku nejlépe 5240? Nebo dle účelu zřízení spolku?

Můžete schválit, uzavřít a dokonce nemusíte vyplatit (lze vyplatit i později). Ano, odpa dle účelu daru a položka 5240 je ta nejvhodnější. Finanční dary můžete vyplácet i nadále mimo režim dotace s přihlédnutím k níže uvedenému. 

Kopíruji vám do odpovědi to, co mám uvedeno v materiálu k RS 2015:

Vsuvka – diskuse k darům dle NOZ

Názor I. Schneiderová

Považuji za velmi neefektivní poskytovat malé částky v režimu dotací dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pracnost je zde hodně rozdílná (u dotací – např. zveřejnění, sepsání a schvalování smlouvy, vypořádání, kontrola, v neposlední řadě i účtování – zálohy, dohady, vypořádání, podrozvaha…). U malých částek by se v důsledku jednalo o nehospodárný výdaj (náklady na výdaj by mohly i několikanásobně přesáhnout samotnou výši podpory).

Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy dle NOZ §2055-2078.  Aby tyto darovací smlouvy (na dar však nemusí být písemná smlouva, pokud se nejedná o nemovitost) nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb.,  musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity.

Abych vás však nedostala do nějakých problémů tak uvádím i názor Ing. Nejezchleba k darům, který má také určitě své opodstatnění:

Já jsem k tomu velice skeptický (dlouhodobě) – podle mne i ten dar třeba na činnost je hraniční ve vztahu k definici dotace podle tohoto zákona. Já dokud k tomu nebude oficiální stanovisko MF, že pokud se uzavře darovací smlouva, že to nebude v tomto režimu dotace (případně za jakých podmínek), tak do toho nejdu – říkal jsem to i na svých školeních, že toto hájit nechci. Já to vidím hodně na vodě a podle mne dříve nebo později se objeví nějaké rozhodnutí soudu, že je to obcházení smyslu zákona… (což v neutěšené době současných zastupitelstev a podávaných trestních oznámení na kde co) rozhodně nechci riskovat. Tedy můj názor je takový – „připouštím, že to jako možnost je“ – já ji propagovat nebudu a mám k ní postoj skeptický.  Jinak ten příklad, s tím 1 tis. kč  na  účel účasti v soutěži – podle mne ať to nazveme jak chceme, tak to splní definici dotace podle §10a a proces a smlouva by podle mne  měla mít parametry požadované v zákoně 250/2000.

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

 3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Rekonstruujeme MŠ z dotace ROP. Před kolaudací, ale už po předání od stavební firmy, nám z budovy MŠ ukradli plynový kotel. Teď mám na stole fakturu na nový kotel a nevím, jak o jeho pořízení účtovat. Můžu tento náklad ještě přidat na 042? Budova je pojištěna, takže očekáváme nějakou náhradu.

Radila jsem se i s Ing. Nejezchlebem, tak mi zůstaly obě varianty: 

1.Ing. Nejezchleb - musím říct, že jsem v tomto dosti nalomený - pokud je to ten samý kotel, tak mi skoro přijde, že se vejdu do vymezení "oprav" - prostě odstraňuji vzniklé poškození a uvádím to do předchozího stavu (na druhou stranu souhlasím s tím, že mít to na nedokončené investici jako opravu standardní rozhodně není - když bych to třeba stavěl tak dlouho, až to nakonec musím opravovat, tak souhlasím, že do investic by to bylo OK.... Ale fakt je to hodně na hraně - je to hrozné, když to ukradnou chvíli po zařazení a já tam dám nový, tak z toho uděláme opravu a nebudeme to řešit. Skoro bych asi akceptoval obě varianty ... - pak by byl účetní zápis 511/321 a náhrada od pojišťovny 311/649. 

2. U druhé varianty bych dala nový kotel také na 042 a ten původní vyřadila jako škodu 547/042. Náhrada od pojišťovny také 311/649. 

Dala  bych na 042, právě že majetek není  zařazen jako dokončený. Jakoby že pro dokončení stavby jste museli koupit 2 kotle. Když pojišťovna nahradí, půjde náhrada do výnosu a z 042 vyřadíte ukradený kotel přes účet 547. Mně to jako typická oprava nepřipadá, i když to definici oprav splňuje, ale jak říká Ing. Nejezchleb "je to na hraně" - jak vyhodnotit. 

Obojí je dobře, možná moje za 2. lepší? Varianta 1 je lepší, že nemám účet 547...:o)

Jsme dobrovolný svazek obcí (VODOVODY A KANALIZACE), v rámci schválených Zásad svazku obcí o spolufinancování vodního díla poskytujeme obcím a městům finanční příspěvky na realizaci investičních akcí (výstavba a rekonstrukce vodovodů, kanalizací, ČOV, ČS), v případě, že jsme investorem my, svazek, poskytují města a obce finanční příspěvek svazku. Doposud jsme postupovali, tak, že obec doručila svazku žádost o finanční příspěvek a po odsouhlasení žádosti Představenstvem svazku byla podepsána s obcí Smlouva o poskytnutí finančního příspěvku na konkrétní investiční akci. V případě, že je investorem svazek, pak ze Zásad svazku obcí o spolufinancování vodního díla vyplývá, že se daná obec bude finančně spolupodílet na investiční akci a taktéž je s obcí podepsána Smlouva o poskytnutí finančního příspěvku a následně obec poskytne svazku určitý podíl. Můžete nám, prosím, popsat postup schvalování poskytnutých, resp. přijatých příspěvků (v případě, že tyto příspěvky budou brány jako dotace poskytnuté dle novely 250/2000Sb.). Bude nutné tyto žádosti a smlouvy o příspěvku také zveřejňovat? Děkuji.

Tady vám dotaz radši vrátím a zkuste přímo MF. Ve vypořádání připomínek uvedli, že vztahy mezi DSO a členskými obcemi nejsou v režimu dotací, že se jedná o vztahy smluvní. Najdete v materiálu ke stažení 2015 materiál k RS 2015 - v kapitole výkladu novely 24/2015. 

Ale s ohledem, že se může jednat o velké individuální hodnoty nemám odvahu takto jednoduše shodit do režimu smluvních vztahů - i když si myslím, že podle toho, jak odpověděli, bychom se tam možná vešli. 

Dotaz k účtování majetku stanového pod hranicí - který máme stanovený na 500,- Kč. Na účtu 902 máme nyní spoustu majetku pod hranicí, který jsme převzali v rámci předání budovy i s drobným majetkem a je toho velká spousta např.židle,stoly,postele atd. Můžeme si dát do směrnice, že tento majetek, který je pod hranicí, vůbec nebudeme účtovat a nebudeme vůbec vést na podrozvaze ? Hlavně z toho důvodu, když se provádí inventarizace, je toho strašná spousta a efekt žádný.

Takový postup doporučuji již spoustu let :o). Dokonce bych vám doporučila i zvýšit hranici pro DDHM od alespoň 1 tis. Kč, ty 3 tis. Kč jsou však lepší. Pak stačí dát do směrnice, že UJ považuje věci pořízené pod 3 tis. Kč za majetek krátkodobý a neevidujete jej na účtu 902. Pak byste měli dát příští rok do přílohy k závěrce změnu metody  - do bodu např. A.2. a z 902 vyřadit. Jen ještě - dle obsahové náplně 028 se eviduje na 028 od 0,10 Kč do 40 tis. Kč  majetek z leasingu, z drahých kovů a věcná břemena - pro ně by to ustanovení o krátkodobém majetku ze směrnice samozřejmě nesmělo platit. 

Jestli si chcete drobné věci hlídat - např. lopaty, mobily...tak stačí přes svěření zaměstnancům nebo odpovědným osobám - viz podrobný popis problematiky v knize Majetek (2007, 2010 - má cihličkový nebo roubenkový obal). Jestli ji nemáte, tak mám pár zbylých výtisků a je ve slevě, možnost objednání je však přes www.pouctuje.cz. 

Opravdu se stydím, že musím v takovéto věci žádat o radu. V roce 2014 zaúčtován příjem dotace: 346/374 a 231/346 ve výši 110 000,- náklady 5.. /231 ve výši 72 000,- V roce 2015 vratka 374/231 38000,- Ale bohužel jsem zjistila, že jsem v roce 2014 nezaúčtovala výnosovou položku 672. Mohu nyní v roce 2015 vše zachránit 408/672. Děkuji.

Takto se o dotacích neúčtuje již od roku 2011. Správně má být příjem dotace před vypořádáním evidován jako záloha, tj. jen zápis 231/374 a předpis na pohledávku 346/672 nebo 403 a zúčtování zálohy 374/346 se dělá až k datu vypořádání dotace. Je to ve výsledku stejné, ale mohlo by vám být vyčteno nedodržení ČÚS 703. 

K dotaci opravdu měla být dohada 388/672 ve výši kolik očekáváme přiznání dotace - tj. uznatelné náklady x podíl dotace (nevím, zda u vás byla dotace 100% - pokud ano, tak ve výši 72 tis. Kč). 

Oprava přes 408 by se zde musela udělat, jen jestli je vašich 0,3% aktiv netto vyšších, než kolik by se mělo na 672 dostat. (částka je pod vyšší hranicí významnosti 260 tis. Kč - tak proto jdeme na 0,3% aktiv netto). Jinak se dělá oprava na účtu, kterého se týká, tj. na 672 i v roce 2015. 

S ohledem na brzké datum po závěrce, kraje ještě závěrky neposlaly, tak by spíše bylo lepší poprosit o možnost opravy do roku 2014 (doúčtování dohady 388/672). A bylo by po starostech :o). 

Kontrolor z kraje tvrdí, že dohoda o hmotné zodpovědnosti nesmí být starší 4 let, prý musí být vždy po 4 letech obnovována. Také požaduje přesně vymezit, za co je osoba odpvědná (např. pokladní hotovost v pokladně obce apod., nestačí napsat "za finanční prostředky"). Podle různých výkladů se domnívám, že dohoda se sepisuje vždy při převzetí svěřených prostředků a trvá po celou dobu trvání prac.poměru (případně trvání funkce-např. zastupitel na malé obci vybírá poplatky apod.) Máme dohody uzavřené např. v roce 2003 a 2011 a prý jsou neplatné, ale já se domnívám, že zaniknou až skončením PP nebo funkce.

Dobrý den, toto není naše specializace (dle obchodních podmínek neřešíme pracovně právní vztahy), ale hledala jsem články, našla jsem např. toto: 

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d10003v12881-dohody-o-hmotne-odpovednosti-podle-noveho-zakoniku-prace/?search_query=$issue=17I30&search_results_page=1

O těch 4 letech nevím, např. aktualizace kvůli novému zákoníku práce, ale ten je myslím již od 2006? Zeptejte se ho, dle čeho musí být každé 4 roky - není to třeba také vlivem  změn vedení obce po volbách - ve smyslu kdo je na dohodě uveden jako protistrana? Možná jsem něco v tom článku přehlédla, tak mrkněte na ten odkaz. Dotaz vám vracím. 

Chtěla bych se zeptat v zákoně se píše o dotacích, týká se to i finančních darů ?

Kopíruji vám do odpovědi to, co mám uvedeno v materiálu k RS 2015:

Vsuvka – diskuse k darům dle NOZ

Názor I. Schneiderová

Považuji za velmi neefektivní poskytovat malé částky v režimu dotací dle novely zákona č. 250/2000 Sb. Pracnost je zde hodně rozdílná (u dotací – např. zveřejnění, sepsání a schvalování smlouvy, vypořádání, kontrola, v neposlední řadě i účtování – zálohy, dohady, vypořádání, podrozvaha…). U malých částek by se v důsledku jednalo o nehospodárný výdaj (náklady na výdaj by mohly i několikanásobně přesáhnout samotnou výši podpory).

Dle mého názoru není možné zakázat obcím uzavírat darovací smlouvy dle NOZ §2055-2078.  Aby tyto darovací smlouvy (na dar však nemusí být písemná smlouva, pokud se nejedná o nemovitost) nebyly „vztaženy“ pod specifický zákon, tj. pod 250/2000 Sb.,  musely by mít znak, který je od dotací odliší. Jediný takový znak je účelovost. Myslím si, že neúčelové dary jako ocenění činnosti by byly akceptovatelné. Jedná se o případy, kdy nezáleží poskytovateli na tom, zda si koupí taneční soubor „šatičky nebo botičky“, skauti „kotlík nebo stan“, tj. o případy, když chce obec podporovat zájmové aktivity.

Abych vás však nedostala do nějakých problémů tak uvádím i názor Ing. Nejezchleba k darům, který má také určitě své opodstatnění:

Já jsem k tomu velice skeptický (dlouhodobě) – podle mne i ten dar třeba na činnost je hraniční ve vztahu k definici dotace podle tohoto zákona. Já dokud k tomu nebude oficiální stanovisko MF, že pokud se uzavře darovací smlouva, že to nebude v tomto režimu dotace (případně za jakých podmínek), tak do toho nejdu – říkal jsem to i na svých školeních, že toto hájit nechci. Já to vidím hodně na vodě a podle mne dříve nebo později se objeví nějaké rozhodnutí soudu, že je to obcházení smyslu zákona… (což v neutěšené době současných zastupitelstev a podávaných trestních oznámení na kde co) rozhodně nechci riskovat. Tedy můj názor je takový – „připouštím, že to jako možnost je“ – já ji propagovat nebudu a mám k ní postoj skeptický.  Jinak ten příklad, s tím 1 tis. kč  na  účel účasti v soutěži – podle mne ať to nazveme jak chceme, tak to splní definici dotace podle §10a a proces a smlouva by podle mne  měla mít parametry požadované v zákoně 250/2000.

VSUVKA – DPO a osvobození bezúplatných převodů (dotace a dary od obcí občanům)

Zde se omlouvám, že se chvíli budeme věnovat i daňové problematice. Zařadila jsem kvůli častým dotazům na www.obecuctuje.cz pro přehled, jaké daňové dopady může mít poskytnutí dotace z rozpočtu obce nebo dar od obce především na občany.

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.t

Od daně se osvobozuje (právnické i fyzické osoby)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Pozor výše uvedené osvobození týká se jen dotací na pořízení dlouhodobého majetku a na následky živelní pohromy. Netýká se např. dotací provozních do příjmů OSVČ, nebo provozních dotací do ostatních právnických osob. Např. dotace na mzdy apod.

2. §4a

Od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem

 i) poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

j) poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

k) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

3.§10, ost. 3, písm. d)

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

d) bezúplatné příjmy

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč.

Obec od roku 2008 vede pohledávku za prodej pozemků ve výši 3.000.000,-- Kč na účtu 311, netvořili se opravné položky, což nám bylo dáno do zápisu jako závada. Do vaší tabulky jsem si doplnila nominální hodnotu pohledávky a datum 31.12.2008, OP mi vyšla v celé výši 3.000.000,-- Kč. Mám tedy zaúčtovat přes 408 ?

Ano, jedná se o opravu nákladů minulých let. Ono by bývalo v roce 2010 něco vyšlo i na 406 - změna metody, ale oba účty mají podobnou vypovídací schopnost, tak dejte 408 MD/ 194 D. 

Obec na základě darovací smlouvy Olomouckého kraje obdrží pozemky. Ve smlouvě je uvedeno, že pozemy jsou v hospodaření správy silnic. Na pozemcích se nachází místní komunikace, chodník, autobusová zastávka a veřejná zeleň. Obec dle smlouvy bude hradit správní poplatek na KN ve výši 1.000,- Kč. Nyní otázky: 1. bude cena správního poplatku vstupovat do ceny pozemků? 2. V darovací smlouvě nejsou uvedeny žádné ceny pozemků ani ceny staveb (místní komunikace, chodník..). Jak postupovat při určení ceny a zařazení do majetku, když součástí pozemků jsou i stavby. Zařadit jako stavby na účet 021 včetně pozemku nebo zařadit na účet 031 jako pozemky bez staveb.

Tady pozor - od 2013 musíte nabrat ve stejných hodnotách jako u převodce, pokud převádí jiná vybraná UJ - a to kraj je!. Je to dle zákona o účetnictví, § 25, odst. 10 - Kraj je povinnen vám tyto údaje poskytnout, je třeba jej o ně požádat. 

I když se jedná o dar - je to bezúplatný převod, musí vám kraj sdělit v jaké hodnotě měl oceněné pozemky, v jaké hodnotě stavby, kolik činí k datu převodu oprávky (081) u staveb, kolik případně 403 - pokud byla na stavby poskytnuta dotace.  Až obdržíte tyto informace, pak zaúčtujete 021 MD / 081 D, případně 403 D a zbytek na 401 D. U pozemků jen 031 MD/ 401 D (případně i 403 D a zbytek na 401 D). 

Protože jste povinni převzít ocenění, tak jakýkoliv vedlejší výdaj (včetně správního poplatku za vklad) se již dává do nákladů - správní poplatek na 5362, kolek na 5361. 

Musíte zařadit pozemky odděleně od staveb, ani na 021 ani na 031 nesmí jít nikdy pozemek včetně stavby nebo stavba včetně pozemků - to by bylo porušení obsahového vymezení  pozemků (031) a staveb (021) dle 410/2009 Sb. 

Nic ve zlém, ale na toto musíte být opatrní, to jsou velké chybky :o). 

Dobrý den. Ráda bych se zeptala, zda lze rozpočet sestavit tímto způsobem: P = 33 057 744,-- V = 36 974 007,60 + pol. 5901 (rozpočt.rezerva) 8 050 363,63 F = 8115 (PS fin.prostř.na účtech)= 13 018 227,23 8124 (splátka úvěru) = - 1 051 600,-- Doposud jsme rozpočet sestavovali tak, že jsme neměli všechny peníze do rozpočtu zapojené, ale přesto chtěli zastupitelé samozřejmě vědět kolik nám zbývá, kolik máme rezervu. Pokud na pol. 8115 zapojíme tedy všechny peníze a rezervu dáme na 5901 bude to jasně vidět. Může to tak být? Děkuji. Zdenka Kaňová

Ano, takto můžete rozpočet sestavit. Je to dle zákona č. 250/2000 Sb. rozpočet schodkový, schodek je vyrovnán financováním, financování je z přebytků minulých let a částečně určeno na splátky půjček. Je to v pořádku.