Dotazy

1. Obec prodává nezasíťovaný pozemek ke stavbě rodinného domu, v územním plánu je vedený jako "bydlení v rodinných domech - venkovské", domnívám se, že pozemek prodáme bez DPH. 2. Obec prodává pozemky ke stavbě rodinných domů. Na hranice pozemků jsou přivedeny inženýrské sítě. Vodovod a kanalizace jsou ve vlastnictví obce - kolaudace v roce 2011, komunikace dosud zkolaudovány nejsou. V územním plánu je tato lokalita vedena jako "bydlení v rodinných domech - příměstské". Na celou lokalitu je vydáno územní rozhodnutí pro stavbu rod. domů a infrastruktury. Domnívám se, že tyto pozemky bychom měli zdaňovat sazbou DPH ve výši 21 %. Je moje úvaha správná?

U prvních pozemků - skutečně prodáváte bez DPH, pokud k datu převodu pozemku nebude existovat pravomocné stavební povolení na umístění stavby na tom pozemku (což asi není) - tedy je to nezastavěný nestavební pozemek.

V druhém případě - územní rozhodnutí není zatím rozhodující - důležité je, že zatím neexistuje stavební povolení. Nyní řešíme, kam ty sítě vedou - pokud nejsou umístěny na prodávaných pozemcích (jsou jen po hranice pozemku), tak jsme v naprosto stejné situaci jako v případě 1 a prodej bude osvobozen od daně (nezastavěný pozemek, kde není stavební povolení na umístění stavby). Pokud by ty sítě zasahovaly na pozemek, je to pozemek zastavěný a budeme testovat "stáří zde umístěných staveb" - jak uvádíte sítě jsou kolaudovány v roce 2011 - tedy nejednalo by se o novostavby (byl zde 3-letý časový test) a pokud to prodám nyní ve 2015, tak již uběhl a prodej by měl být od daně osvobozen.

Důrazně ale upozorňuji, že tato pravidla platí pro rok 2015 (a 2014) - pokud by se tyto pozemky převáděly ve 2016, tak podle současného znění zákona pro rok 2016 by byly zdaněny 21% DPH. ZN

Naše město prodává zasíťované pozemky určené k výstavbě rodinných domů. Na těchto pozemcích umístěné vodovodní a kanalizační přípojky (zčásti) a přístřešky HUP, s nimiž jsou pozemky prodávány, byly zkolaudovány v 5/2010. Dosud (zatím poslední prodej pozemku proběhl v roce 2013, tzn. ještě za starého občanského zákoníku a za právní úpravy DPH platné do 31.12.2013 ) byl prodáván pozemek s příslušenstvím (vodovodní a kanalizační přípojka, přístřešek HUP), přičemž kupní cena za pozemek byla stanovena bez DPH, kupní cena přípojek a přístřešku HUP byla stanovena (s ohledem na datum kolaudace těchto staveb) s DPH. Nyní připravujeme další prodeje těchto pozemků. Vzhledem k tomu, že od 1.1.2014 došlo ke mj. změně právní úpravy DPH, prosíme o radu ohledně správného uplatňování DPH. Domníváme se, že prodej pozemků společně s přípojkami by nyní bylo možno realizovat bez uplatnění DPH – a to s ohledem na stáří přípojek, čl. II. bod 2 přechodných ustanovení k zák. č. 502/2012 Sb. a princip daňové jednoty pozemku a na něm umístěné stavby dovozovaný daňovou praxí z příslušné evropské směrnice. Lze však takto již nyní prodávat pozemky bez DPH i v případě, že přípojky na příslušném pozemku chceme i nadále prodávat s DPH (z důvodu uplatněného odpočtu při jejich pořízení) a že přístřešek HUP, na který byl při pořízení rovněž uplatněn odpočet, se stal a bude tedy prodáván jako součást příslušného pozemku? Nebo bude v takovém případě (chceme-li prodávat pozemek bez DPH a přípojky s DPH) nutno počkat na uplynutí 5 let od kolaudace příslušných přípojek a přístřešku HUP (viz § 56 odst. 3 ZDPH v platném znění) nebo příslušný pozemek rozdělit na dva (jeden s umístěnou přípojkou a přístřeškem HUP a druhý bez těchto staveb) a bez DPH prodávat pouze pozemek bez staveb? Dovozujeme správně z nové právní úpravy DPH účinné od 1.1.2016, že po 1.1.2016 budou pozemky s na nich vybudovanými přípojkami a přístřešky HUP stavebními pozemky ve smyslu ust. § 56 odst. 2 písm. a) ZDPH ve znění účinném od 1.1.2016 a bude je tak nutno prodávat s DPH a že případné rozdělení pozemku (viz výše) by s ohledem na novou definici stavebního pozemku ztratilo smysl? Děkujeme předem za Vaši odpověď.

Dotaz je to pěkný - moje závěry se fakticky shodují s Vašimi:

- dle mého názoru skutečně bude nutné v roce 2015 zachovat "jednotný přístup" - pokud se bavíme o tom, že je to právně jedna věc ... - tedy že režim zdanění pozemku bude shodný se zdaněním složky ceny za "stavby", pokud jsou tyto stavby součástí převodu pozemku

- pokud to bylo zkolaudováno ve 2010, tak u "starých staveb" pořízených před 1. 1. 2013 běží ještě 3-letá lhůta - tedy podle mne nyní máte možnost realizovat prodej jako celek buď osvobozený nebo zdaňovaný, a to po celý rok 2015.

prodej pozemku s DPH a zbytku bez DPH podle mého názoru není správně. 

rozumím tomu, že bychom mohli zkusit rozdělit ten pozemek na dva (pokud to bude katastr ochoten zapsat) - potom jeden pozemek by šel jako osvobozený a ten s těmi sítěmi byste měli právo danit (ale jako celek . jak pozemky, tak i stavby) - taková možnost tady dle mého názoru skutečně je - otázkou pro mne je, ale zda Vám toto stojí za tu administrativu (mohli byste tím ošetřit "podržení původních nároků na odpočet, ale zase za cenu odvodu daně na někoho, kdo si ji neuplatní - já mám pocit, že to nemá cenu)

Bavit se o daňové situaci ve 2016 je extrémně složité - vidím tam určité nejasnosti v současném znění. Nicméně zatím jem dospěl k shodnému závěru - tedy že existence těchto pomocných staveb sloužících pouze k umístění stavby jiné by nemělo spouštět ten 5-ti letý časový test pro případné osvobození a tedy by takový prodej pozemku byl zdaněn (rozdělování by potom skutečně nutně muselo ztratit jakoukoliv poezii). ZN 

Dobrý den, obec uzavřela smlouvu o služebnosti jako osoba obtížená za jednorázovou náhradu ve výši 3.500,-Kč.Prosím nevím si rady s účtováním :3639 2119 MD x 609 D , 028 MD x ??? Ještě mám jeden dotaz, musíme zveřejňovat na úřední desce dodatek k nájemní smlouvě (mění se výměra pronajatých pozemků).

VB vzniklé jako osobě povinné - obtížené se nesleduje nikde majetkově, to se sleduje VB, když je obec oprávněná - tj. někomu platí obec. Tam, kde je obec povinná, se dává VB na 602, případně s DPH a na 028 určitě ne! Jen je povinnost analyticky oddělit pozemky, na kterých je VB - tj. pozemek na 031 se dá např. na org. 6 - pozemky s VB. Částka zaplacená za VB se nadále již nikde neeviduje. 

Ohledně toho zveřejnění záměru pronájmu - pokud se jedná o zvýšení nájemní plochy významné, kdy by mohlo dojít k tomu, že by mohla být pronajata jiným nájemcem, tak by bylo určitě zveřejnění záměru pronájmu potřeba. Podrobně se této problematice věnují stanoviska odboru dozoru a kontroly na stránkách MV, na stránkách Obec účtuje je ke stažení materiál"MV - nakládání s majetkem". Budete překvapení, jak dobře tam vše řeší a mají to hezky napsané. 

Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji domu,účetní hodnota 431 583,00,zůstatková 335 733,00,oprávky 95 850,00,prodej za 450 000,00.Prosím o kontrolu zaúčtování. Prodej:předpis 311/646 450000,00 úhrada 231/311 450000,00 zúčtování oprávek 553/081 95850,00 vyřazení z majetku 081/021 431583,00

U vyřazení majetku z 021 správně takto: 553 MD/ 081 D ne ve výši oprávek, ale ve výši zůstatkové ceny, tj. ve výši 335 733,- . 

Ostatní řádky  máte dobře. 

Vy byste na to sama přišla - ony by vám oprávky vylétly na MD v rozdílu. 

Chtěla bych vědět, zda je nutné u pojištění účtovat předpis závazku z uzavřených pojistných smluv přes účet 378 a nebo stačí jen platbu zaúčtovat do nákladů na účet 549?

O smlouvách se v účetnictví neúčtuje. U pojištění je to zajímavé, protože tam nevzniká závazek z přijatého plnění, ale charakter závazku smlouva s pojišťovnou obsahuje - vzniká nám krytí. Pokud je ve smlouvě splatnost, tak by tam předpis být měl - když akceptujeme nějaká pravidla pro předpis závazku. 

Mám dotaz zda vstupuje do obratu: 1) Přijatý soudní poplatek - vyhraný soudní spor 400 tis. - z toho 300 tis. (mám na 311), jednalo se o pohledávku za neuhrazený příspěvek na vybudování inženýrských sítí. A 100 tis. činí náhrady soudních poplatků. Mohu vše zaúčtovat na pol. 2324 ??? A co obrat ???? 2) viz. dotaz z 22.4.2014 Zápočet pohl. a závazku. Zda opravdu vstupuje od 1.1.2015 do obratu příjem z pronájmu - i když je účtováno VZÁJEMNÝM ZÁPOČTEM - PŘES BAN. ÚČET NIC NEJDE???

Vezmeme to od jednoduššího:

- z hlediska DPH není rozhodujíc,  zda je plnění přijato v podobě peněžní, nebo jiné (naturální, zápočet ...) - tedy skutečně bez ohledu na zápočet musíte vyjít z toho, že je to poskytnutá služba v podobě nájmu a jde to do obratu (jak uvádíte - u nájmu od roku 2015)

- přijatý soudní poplatek - to je náhrada - rozhodně ne odměna za Vámi poskytnuté plnění - tedy to bez jakýchkoliv pochybností toto do obratu nejde. Pokud se jedná o příspěvek na vybudování inženýrských sítí - tady by to nemuselo být až tak jednoznačné - nicméně buď by to z hlediska DPH mohlo být bráno jako součást prodejní ceny pozemku (pokud to přímo souviselo s prodejem) - tedy prodej dlouhodobého majetku nevstupujícího do obratu ... - neznám tady podrobnosti ale můj typ bude, že i tato složka by do obratu nešla (navíc na to se asi neptáte - do obratu by to mělo jít případně asi když jste to předepsali, a to bylo asi kdysi - ale jak uvádím - neznám podrobnosti, ale můj tip je, že do obratu by to nešlo) ZN 

Účetně - ten soudní poplatek lze na položku 2324, a pokud jste neevidovali jako pohledávku tak na výnos 649. Ohledně úhrady příspěvku na vybudování sítí - nevím, z jaké doby, mělo jít asi na 403, položka spíše 3121. Píšete, že máte na 311 - proti čemu bylo předepsáno? Příjem úhrady bude tedy určitě  proti pohledávce (231+RS MD/ 311 D). Kdyžtak ještě upřesněte historii účtování. IS 

Jak účtovat, případně spravit účtování.. V roce 2013 byla do užívání zařazená dotační stavba, k níž se v roce 2014 zřídilo VB - obec oprávněná v hodnotě 4 000 Kč. Účtovala jsem na 518 a podrozvahu 992. Měli jsme totiž zavedeno (dřívější "doporučení" auditu) VB (jak povinná tak oprávněná) na podrozvaze evidovat. Teď to samozřejmě z podrozvahy dostávám ven a povedu jen v operativní evidenci. Ale co s tím rokem 2014. Musím zpětně dodat VB na 021 či 029 a k 31. 12. dopočítat odpisy(což mi audit stejně napadne, že jsem měla zařadit na majetkové účty už k datu VB) nebo můžu směrnicí určit, že VB do 40 tis. nebudou evidovány na 029 (příp. 021), nechat na 518 a vést dále v operativní evidenci? Děkuji za radu.

Ve vašem případě bych dala do směrnice k roku 2014, že evidujeme VB až od 40 tis. Kč na účtu 029. VB pod 40 tis. Kč, když nejsou součástí pořizovací ceny stavby,  pak majetkově opravdu nemusíte evidovat nikde a můžete si zachovat tu mimoúčetní evidenci. Od 2015 se pak již VB od 0,10 Kč do 40 tis. Kč evidují na 028. Pozor však - do té směrnice nejde dát, že do 40 tis. Kč nebudete evidovat jako součást pořizovací ceny majetku - kdyby VB vzniklo v době, dokud byl majetek evidován na 042, před jeho zařazením do užívání, bylo by  potřeba upravit pořizovací cenu na 021 a navýšit odpisy za 2014. Uvádíte však v dotazu, že VB vzniklo až po zařazení, pokud to dobře chápu - tj. pak nikde, když si dáte významnost 40 tis. Kč.

Prosíme o radu na jakou položku rozpočtovat výdaje za 500 tis.Kč týkající se "Strategického plánu rozvoje města", který bude sloužit jako nástroj koordinace rozvojových aktivit města, hlavní problémy města, definuje cíle a strategie k dosažení rozvojové vize, navrhuje konkrétní opatření a aktivity či projekty pro realizaci plánu. Bude to střednědobým až dlouhodobým dokumentem.

Nemám dotazy tohoto typu ráda, a to proto, že si s nimi nevím až tak rady. Problém je ve vyhlášce 410/2009 Sb. , kde je v §11, odst. 8 uvedeno, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména plány rozvoje. Do toho mám z mezinárodních účetních standardů uvedeno, že v případě pořízení nehmotného aktiva, které je oddělitelné a ocenitelné a využívá se k činnosti, se jedná o dlouhodobý majetek. Jsem přesvědčena, že když toto dáte do provozu, na pol. 5166 a účet 518, s odvolávkou na zmíněný odst. 8 §11, že by nebylo vyčteno. Z hlediska věrného obrazu by mohl někdo požadovat časové rozlišení, zde se dá doporučit tak max. na 4 roky, protože většinou tyto plány podléhají politickým zadáním...Časové rozlišení není nutné.  

Smlouvou o předání vyvolané investice s Povodí Labe nám byl převeden stavební objekt 03.1.2 Úprava mostovky. Tento stavební objekt je jako vyvolaná investice na základě smlouvy předmětem předání přejímajícímu (městu) jako jeho vlastníkovi. Účetní hodnota 115 tis. Kč a zůstává součástí pořizovací ceny stavby protipovodňového opatření, která je ve vlastnictví státu a právo hospodařit s ním má předávající. Stavbu PPO předávající odpisuje v souladu s účetními i daňovými zákony. Máme nabytý majetek odpisovat, jestliže je mostovka součástí PC stavby PPO? A zařadit 021/401? Děkuji.

Toto je další dotaz na téma, které jsme poslali na MF jako dotaz k řešení. Máme problém s tím, že kdybychom si majetek zavedli i my jako obce, tak ho vlastně budou účetně odpisovat dva subjekty - ten, kdo ho má jako součást pořizovací ceny majetku i příjemce. Ten předávající subjekt často majetek vyřadit nemůže - kvůli daním, ale i kvůli dotacím. Zatím to vypadá, že by se mohla daňová vstupní cena lišit od účetní. MF slibuje odpověď, dotazy stejného typu  si letos na MF podávaly i kraje - zde šlo i o PAP, kde byly rozdíly. Info, jak zjistíme odpověď z MF, dáme na stránky. (Dotaz na MF je do října 2014).

Jen pro větší právní klid - doporučuji předaný majetek přiznat do DPPO v režimu "věcného daru".

Jak se rozhodnout k závěrce - Povodí Labe letos PAP nedělá, tak do majetku dejte 021/401 k datu předání a odpisování zahajte. Zařazení majetku nemusíme řešit ve vztahu k tomu, že si ho předávající nevyřadil - předává nám náš majetek, případně TZ našeho majetku, tak bychom ho evidovat měli. (Když jdu čistě na účetní předpisy...).

Sama jsem moc zvědavá, jak si  s tím MF poradí.

Jak a kdy správně účtovat o finančním daru, a to zejména v případě, kdy dar neobdržíme hned při podpisu smlouvy. Máme o předpisu – do výnosů (příp.na 403) účtovat již k datu podpisu darovací smlouvy nebo až k datu přijetí peněz? Ptám se mimo jiné i z důvodu zdaňování daní z příjmů. Pokud by k podpisu darovací smlouvy došlo koncem roku a peníze jsme obdrželi až v roce následujícím, je třeba časově rozlišit, tzn. že do výnosů (příp.na 403) by se účtovalo až v následujícím roce a v něm by se i zdanilo?

Dary by se měly danit opravdu až přijetím. Vím, že dle ČUS 703 je máme předepsat od 2015 zápisem 344/403 nebo 344/672, ale účetně se neúčtuje o smlouvách, ale o plněních. Proti daru však není z naší strany protiplnění, takže o darech finančních i věcných by se z hlediska předpisu nemuselo účtovat vůbec a když chceme dodržet ČÚS, tak lze účtovat předpis až k datu přijetí daru.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Zde souhlasím - já to předepisovat odmítám, říkám, že předpis v tomto případě je relevantní spíše pro podrozvahu a na rozvahu bych účtoval až příjem daru. Pokud mne někdo donutí účtovat předpis, tak až skutečně v den přijetí - tedy potom je to zbytečné. Zdanil bych až přijaté dary - druhá strana by také neměla účtovat o příslibech darů, ale až o poskytnutých darech, z hlediska možnosti odečtu z daní na jejich straně mám prokázat poskytnutí ....- tedy podle mne plně jsem pro variantu řešit to až přijetím. 

Minulý rok jsme provedli revitalizaci centrálního prostoru obce v hodnotě necelých 11 milionů. Jedná se o investiční akci, na kterou jsme získali dotaci od ROP Střední Morava. Centrální prostor se skládá ze dvou částí, které od sebe odděluji místní komunikace a potok, přes který byla vybudována lávka pro pěší a cyklisty a opraven stávající most “Z Benešů”. Byly vykáceny se náletové dřeviny a vybudován park (provedeny sadbové úpravy, vybudován chodník,veřejné osvětlení, lavičky, odpadkové koše betonové, informační vitríny a tabule, stojan na kola). Druhá část je vybudování bezbariérového přístupu do kulturního domu, oprava nynějšího parkoviště a jeho rozšíření před místním kulturním domem a poštou spolu s chodníky, opěrná zídka podél chodníku, nové oplocení vodárny (posunutí stávajícího plotu), veřejné osvětlení, dopravní značení, stojan na kola, odpadkové koše betonové a altán. Mobiliář je ukotven. Chci se zeptat, jak mám toto akci zařadit do majetku, jestli zařadit park s mobiliářem, veřejné osvětlení, chodníky, parkoviště s mobiliářem, mostky, oplocení a vybudování bezbariérové přístupu (za 100 tisíc) nebo jako celek?

Ten majetek je natolik různorodý, že zařadit jako celek není možné, majetek by nebyl správně identifikován.

Je potřeba nadefinovat jednotlivé majetkové položky, dle rozpočtů akce k nim přiřadit  rozpočtové částky na  „SO – stavební objetky“.  Nemusíte pracovat se všemi „SO“ dle rozpočtu akce, stačí vybrat, to, co odpovídá pořízení DM.

Pak zjistit podíl jednotlivých položek na součtu staveb – tj. na součtu těch vybraných SO. Dále je potřeba sepsat vedlejší pořizovací náklady (projekt, poplatky apod.) a ty dle zjištěných podílů k jednotlivým stavbám přičíst. Dotaci k jednotlivým majetkovým položkám (účet 403) pak lze rozdělit stejným podílem stavby na celku.

 U staveb bychom mohli identifikovat tyto majetkové položky – které pak skončí jako samostatné stavby (021;029/402):

1. lávka pro pěší

2. „opraven stávající most “Z Benešů” – zde bychom asi potřebovali kvůli tomu, že je dotace investiční, doložit, že se nejednalo o „opravu“, ale spíše o rekonstrukci – je potřeba najít argumenty (šiřší, delší, zhutnění, kvalitativně jiný povrch,  odvodnění, lepší ukotvení???).

3. Park – zpevněné plochy

4. Park – sadbové úpravy (jako TZ pozemku dát na 029) – pokud se jedná o významnou položku nebo přičíst ke zpevněným plochám – je tam problém s investiční dotací, ale jak vysvětluji u jiných dotazů, předpisy účetní s možností TZ pozemku jakoby již počítají…

5. Chodník v parku

6.  veřejné osvětlení

 Mobiliář by se měl připočíst k té stavbě, na které se nachází

(lavičky, odpadkové koše betonové, informační vitríny a tabule, stojan na kola).

 7. Zpevněná plocha  - bezbariérový přístup do kulturního domu

8. TZ parkoviště – opravu dát do TZ, TZ bude určitě – jde o rozšíření

9. Chodníky k parkovišti

10. Opěrná zídka

11. Nové oplocení

12. VO u parkoviště

A zase dopravní značení, stojan , koše – přidat do stavby, na kterém stojí

13. Altán

Kromě parku – zeleně by vše bylo evidováno na 021 jako samostatné stavby.

 Majetek je opravdu potřeba řádně identifikovat, jinak vám to bude pořád působit potíže  a tyto zásahy nelze vyhodnotit jako vybudování jednoho funkčního objektu. 

Dobrý den, paní Schneiderová, na kurzu RS minulý týden v Brně jste nás informovala o změně zákona 250/2000Sb, o rozpočtových pravidlech a s tím související složitější administrativou. Sledujeme pohyb nabytí účinnosti a nejsme z toho moc chytré. Podle vyšlé novely 24/2015 je účinnost 1.1.2015, Codexis uvádí, účinnost této novely od 20.2.2015. Máte již nějaké další info? Co je správně? Pokud by to bylo až od toho 20.2., stihneme ještě svolat ZO jak jste o tom mluvila na kurzu a schválit postaru. Prosím o brzkou odpověď.

Toto mi poslal dnes jeden kolega z obce, je to z MF, tak by snad ten termín 20.2. měl platit.

Upřímně - je to až zlomyslnost to takto schválit, že ano? U poskytování již vydaných programů a již podaných žádostí to bude pro rok 2015 s velkou právní nejistotou jak u poskytovatelů - obcí, tak u příjemců... 

Citace přeposlaného:  " K Vašemu dotazu z 9. 2. 2015 uvádím, že zákon č. 24/2015 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen později, než je uvedeno v ustanovení o účinnosti, dnem 1. ledna 2015. Protože k tomuto datu zákon účinnosti nabýt nemohl, neboť by se jednalo o retroaktivitu, použije se pro nabytí účinnosti ustanovení § 3 odst. 3 věta první zákona č. 309/1999 Sb., jako by zákon ustanovení o účinnosti „dnem 1. ledna 2015“ neobsahoval. To vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 4 Ans 5/2007-60 z 28. 11. 2008, v němž je mimo jiné uvedeno:

             Zákon č. 24/2015 Sb. byl ve Sbírce zákonů vyhlášen 5. 2. 2015, 15. dnem po jeho vyhlášení je den 20. 2. 2015. Tímto dnem nabyl zákon č. 24/2015 Sb. účinnosti. Ve věci nabytí účinnosti zákona odkazujeme i na výše uvedený judikát Nejvyššího správního soudu. 

            S pozdravem       

 JUDr. Adéla Heřmanová

referent

telefon: +420 257 042 299

Ministerstvo financí ČR

odbor Financování územních rozpočtů a programové financování

oddělení Legislativa a metodika územních samosprávných celků

Letenská 15, 118 10 Praha 1

Dobrý den, asi je můj dotaz hloupý, ale nedá mi to, abych se nezeptala. Prosím dají se k výnosům z prodeje majetku postavit nějaké daňově uznatelné náklady? Jestli ano, tak prosím jaké? V roce 2014 jsme vybudovali splaškovou kanalizaci, zařadili jsme ji do majetku a po schválení zastupitelstvem jsme ji odprodali provozovateli. Mohu si k příjmům z prodeje uplatnit jako daňově uznatelné náklady výdaje na výstavbu splaškové kanalizace?

Určitě by v takovémto případě mohlo dojít k uplatnění nákladů na výstavbu splaškové kanalizace. Jen pozor - musíme být schopni prokázat, že se jedná o daňovou vstupní cenu - tedy účetní pořizovací cena snížená o přijaté dotace na výstavbu (ty tam asi nebudou, když to prodáváte - ale mohly by být třeba nějaké z kraje na projektovou dokumentaci ...) a také snížená o přijaté účelové fnanční dary na tuto výstavbu.

Pokud toto splníte - tak podle mne OK - ta hodnota majetku je beze sporu uplatnitelná. Pokud jste:

- nezačali ani odpisovat před prodejem

- nepřeceňovali jste to na reálnou hodnotu

tak můžete jako výdaj použít tu 553 (sníženou o případné dotace a dary, které byste při prodeji zúčtovali do 672).

Všeobecnou zdrav. pojišťovnou nám bylo vyměřeno penále za pozdní úhradu pojistného. Do roku 2014 si musím naúčtovat předpis. Budu účtovat 542MD/347D nebo 542MD/337D?

Dala bych přednost závazku na 337 D - do závazků vůči zdravotnímu pojištění, obsahově se ten závazek jeví přesnější. ZP mají i dost specifické postavení ve veřejných rozpočtech, tak bych zvolila 337. Nevylučuji však, že někdo bude mít jiný názor, ale rozhodla jsem se takto.  

Dobrý den, pořád tápu v zaúčtování dohadných položek u dotací na konci roku. Jediné je mi jasné zaúčtování 388 MD / 403 D u investic, 672 D u neinvestic. Řeším několik případů: a) Akce začala a je dokončena v roce 2014, majetek zařazen v roce 2014 do užívání, dotaci jsme dostali v 2014, není ještě podáno závěrečné vyúčtování - dělám dohadu ve výši obdržené dotace? nebo uskutečněných výdajů ve 2014 celkem x 85% a 5% uznatelných nákladů? b) Stejné jako a) - jen nám do výdajů zahrnuli i některé výdaje uskutečněné od roku 2009 (v těch letech jsem žádné dohady nedělala, o dotaci jsme ani nevěděli). Udělám dohadu ve výši obdržené dotace? nebo uskutečněných výdajů celkem (tedy i těch uznaných od roku 2009) x 85% a 5% uznatelných nákladů? c) Stejné jako a) - jen jsme již v roce 2014 podali závěrečné vyúčtování akce. V tomto případě bych měla jen vyúčtovat zálohy na dotaci a dohadné položky se již nedělají? d) Akce začala v roce 2014, máme rozhodnutí o dotaci, v prosinci jsme dostali fakturu, zaúčtovala jsem 042/321, ale zaplacení je až v roce 2015. Žádnou dotaci jsme ještě nedostali. Budu i v tomto případě účtovat dohadnou položku ve výši uskutečněných výdajů ve 2014 celkem (tedy ve výši faktury) x 85% a 5% uznatelných nákladů? e) Akce začala v roce 2014, zatím nemáme rozhodnutí o dotaci - pouze registraci akce. Měli jsme nějaké výdaje, které jsem označila org. Měla bych dělat dohadné položky i v tomto případě? Zdá se mi, že ještě není o čem účtovat, protože dotace není jistá. Mám v tom zmatky, snad mi je pomůžete rozplést. Děkuji.

Vepsala jsem odpovědi do dotazu:

a) Akce začala a je dokončena v roce 2014, majetek zařazen v roce 2014 do užívání, dotaci jsme dostali v 2014, není ještě podáno závěrečné vyúčtování - dělám dohadu ve výši obdržené dotace? nebo uskutečněných výdajů ve 2014 celkem x 85% a 5% uznatelných nákladů?

 Dohadu děláme do výše: Uznatelné výdaje (ne všechny uskutečněné, ale jen u těch, co předpokládáme dost najisto, že budou uznány) x podíl dotace, zde tedy x 0,9 (0,85+0,05).

Dohada však nesmí být vyšší, než celkově rámcově přiznaná dotace ve smlouvách nebo rozhodnutích. A navíc, dohada 388/403 by se měla  udělat vždy již k datu zařazení majetku do užívání tj.  u dlouhodobého majetku,  ne až k datu 31.12., protože je potřeba dotaci rozpouštět proti odpisům ihned po zahájení odpisování. Pozdější přiřazení 403 k majetku se dělá jen v případech, kdy k datu zařazení majetku do užívání nemáme o dotaci na tento majetek žádné info. Při dohadě na transfer nevycházíme jen z výše záloh, ale z výše „nároku“ dle uznatelných výdajů.

 b) Stejné jako a) - jen nám do výdajů zahrnuli i některé výdaje uskutečněné od roku 2009 (v těch letech jsem žádné dohady nedělala, o dotaci jsme ani nevěděli). Udělám dohadu ve výši obdržené dotace? nebo uskutečněných výdajů celkem (tedy i těch uznaných od roku 2009) x 85% a 5% uznatelných nákladů?

 Zde uděláte dohadu včetně uznatelných výdajů z minulých let, tj. uznatelných výdajů celkem.

c) Stejné jako a) - jen jsme již v roce 2014 podali závěrečné vyúčtování akce. V tomto případě bych měla jen vyúčtovat zálohy na dotaci a dohadné položky se již nedělají?

 To je dost těžká otázka, víceméně zde spíše záleží na poskytovateli dotace. Pokud např. SZUF vám již poslal „Oznámení o schválení platby“ , tak se dle smluv se SZIF toto považuje za okamžik předpisu pohledávky – pak se zaúčtuje 346/672 nebo 403 a zúčtuje se záloha 374 (472) MD / 346 D a případně se vyřadí zbytek z podrozvahy – zde se opravdu již dohada účtovat nemusí.

 Ale např. u MŽP a SFŽP (dotace OPŽP) máme dost problém zjistit od nich, zda nám finanční vypořádání uznali. Tam většinou děláme dohadu 388/403 nebo 672 i když jsme již podali závěrečnou zprávu a čekáme cca 12-18 měsíců, zda nám dají vědět, že je vypořádání v pořádku. Předpis 346/388… a zúčtování záloh pak děláme až po uplynutí nějaké lhůty, kdy čekáme, že se ozvou (dost často se neozvou a my z obcí s tím máme velké starosti, nechápu, proč nemohou postupovat jasněji, jako např. SZIF ohledně okamžiku vypořádání).

 d) Akce začala v roce 2014, máme rozhodnutí o dotaci, v prosinci jsme dostali fakturu, zaúčtovala jsem 042/321, ale zaplacení je až v roce 2015. Žádnou dotaci jsme ještě nedostali. Budu i v tomto případě účtovat dohadnou položku ve výši uskutečněných výdajů ve 2014 celkem (tedy ve výši faktury) x 85% a 5% uznatelných nákladů?

 Zde budeme dělat dohadu ve výši uznatelný nákladů na pořízení DM na 042– ne výdajů (tj. že nebylo v roce 2014 zaplaceno), tj. když mám již na 042 a i když nejsou ještě uhrazené, tak přesto do 31.12.2014 již dělám dohadu. U DM a dohady 388/403 by se nic moc nestalo, kdyby se udělala až v roce 2015 (i když by mohlo být vyčteno přesné nedodržení ČÚS), ale v případě dotace provozní  388/672 se dohada udělat určitě musí kvůli akruálu – náklad 5xx je v roce 2014, pak musí být i výnos 672 v roce 2014. Doporučuji udělat dohadu 388/403 ve výši 042 k akci x podíl dotace, samozřejmě jen do výše uznatelných výdajů evidovaných na 042.

 e) Akce začala v roce 2014, zatím nemáme rozhodnutí o dotaci - pouze registraci akce. Měli jsme nějaké výdaje, které jsem označila org. Měla bych dělat dohadné položky i v tomto případě? Zdá se mi, že ještě není o čem účtovat, protože dotace není jistá.

Neměla by se určitě dělat dohada, dokud není dotace jistá. Pozor na nový systém u OPZP – tam dostanete rozhodnutí ze SFŽP a registraci akce z MŽP – často dostáváte ještě před vysoutěžením a konečné částky mohou být jiné. Zde však již doporučuji dohady dělat, to je již „rozhodnutí“ a připadá mi toto jako skutečnost dost „určitá“, že dotace bude (ten pojem „určitá“ je z CUS 703, kdy máme dotaci dohadovat a kdy ji máme dávat do podrozvahy).