Dotazy

Jak zaúčtovat zůstatek v pokladně na konci roku a jak je to s rozpočtem?

Zůstatek v pokladně může být a zůstat na položce 5182, pokud na ní máte rozpočet - případně se vejdete do závazného ukazatele odpa, nebo dle toho, jak máte závazné ukazatele nastaveny. Ten text o rozpočtování u položky 5182 nám jen jakoby dokládá, že není požadavek na nulovou pokladnu. 

Následující rok při rozúčtování pokladny - tj. rok 2015 se zaúčtuje -5182 a +různé položky výdajové - tím dojde k minusové položce 5182. Až zase pošlete další zálohu, tak se minus buď vyrovná nebo sníží....podrobně mám problémek popsán v knize RS 2014 u položky 5182.  

reaguji na odpovědi z dotazů ze dne 6. 1. 2015 a 7. 1. 2015. Rozpočtové opatření v případech uvedených v dotazu předcházejícím je tedy povinné. Pokud bychom chtěli schválit daňové příjmy (třída 1) a přesnou výši dotačních příjmů starostou je možné to schválit v rámci kompetence schválené zastupitelstvem obce viz citace níže? Prosím o zhodnocení. Děkuji Schválená kompetence: Starosta obce může schválit rozpočtové opatření v částce vyšší než 100 000,- Kč v případě: rozpočtového zapojení účelově přidělených finančních prostředků z jiných rozpočtů.

Pokud se jedná o daňové příjmy v třídě 1, tak prosím odkazuji na dnešní aktualitu - MF situaci vyjasnilo, že u daňových příjmů se nejedná o vztah k jinému rozpočtu a proto není třeba zarovnávat upravený rozpočet podle plnění. Pokud se jedná o přijaté dotace, tak ty samozřejmě jsou finančním vztahem k jinému rozpočtu, u nich je třeba zarovnat přesně. Vaše schválená kompetence je dobrá, pan starosta může na základě ní schválit rozpočtové opatření a zapojit do rozpočtu účelovou dotaci.

Jen podnět - z kompetence přímo nevyplývá, zda v případě jejího použití v průběhu roku může pan starosta rozpočtově zapojit i uznatelné výdaje související s dotací - pokud vezmeme v úvahu, že uzavření smlouvy o poskytnutí dotace schvaluje zastupitelstvo, tak by neměl být v tomto problém, protože pan starosta by nemohl do výdajů zapojit něco, co by předtím zastupitelstvo neschválilo. Problém ale může být u eventuálního podílu obce, popř. u neuznatelných výdajů, protože tyto prostředky se musejí do výdajů zapojit nad rámec příjmu z dotace (např. zapojením prostředků z minulých let nebo snížením jiných výdajů). Tady by stálo za to zvážit, zda kompetenci neupřesnit, aby bylo jasné, jestli i tyto prostředky by mohl pan starosta případně zapojit či nikoliv. Ale to je úvaha nad rámec dotazu.

máme budovu lanovky (již 10 let), která je ale v majetku i účetnictví vedena stále jako budova starého vleku v částce 384 000,- Kč. Jak mám budovu přecenit na odpovídající částku 5 000 000,- Kč? A co odpisy?

V případě, že nechcete budovu lanovky prodat, tak vás zákon o účetnictví k přecenění neopravňuje - nesmíte přecenit. Otázkou je, zda nedošlo dříve k nějaké účetní chybě, např. že jste TZ účtovali jako opravu. Opravit účetnictví je možné vždy - ale musí být důvod průkazný. Pak by se musely odpisy přepočítat, případně dle stáří chyby i dooprávkování a opravit  021, 081 přes 406 a 551 - v případě významnosti odpisy za rok 2012 a 2013 i přes 408. Další možností je ještě inventarizační rozdíl - zjištění při inventarizaci, že máme majetek významně vyšší hodnoty, než je jeho ocenění - pak ale zase prošetřit, jak k tomu došlo...účetně by to bylo 021/401 dle CUS 709 a 710 a vyšší odpisy by pak byly až od 2015. Ale obávám se, že při prošetření zase skončíme u chyby - a tam je ta oprava náročnější...

Odbor správy majetku vystavil dne 18.12.2014 fakturu na úhradu kupní ceny za pozemek ,splatnost je 15.1.2015. Jelikož je faktura vystavena v prosinci v modulu kniha vystavených faktur(program FENIX ), musím ji zaúčtovat do roku 2014. Jenže správně předpis pohledávky ( 311/647 ) u prodeje pozemků se má účtovat v okamžiku podání návrhu na vklad. Kupní smlouva bude podána na vklad až společnost uhradí fakturu tj. až v roce 2015. Můžu předpis z vystavené faktury zaúčtovat 311/384 a až bude podán návrh na vklad tj. v roce 2015, tak 384/647. Nebo jaké účty použít, abych zaúčtovala vystavenou fakturu v programu kniha vystavených faktur (FENIX).

Z hlediska účetnictví - nedošlo k plnění (návrh na zápis nebyl ještě podán), není pohledávka. Jako nejlepší postup bych udělala to, že vydanou fa v modulu KVF necháme a jen účetně k 31.12. odúčtuji -311/-647 a tento zápis zase v lednu zrušíme ( v logice bez zásahu do KVF). Při dokladové inventarizaci k 311 toto ručně odečtu ze sestavy vyjetých zůstatků knihy vydaných fa a ručně upravím zůstatek s odvolávkou na účetní doklad dočasného vyřazení pohledávky. Účtování pohledávky proti výnosům příštích období 311/384 - to nesprávně navyšuje aktiva a pasiva,  388/647 - to by byly výnosy v nesprávném období, asi by šlo 388/384 - ale takto se 384 nepoužívá a je to zase aktiva a pasiva.... takže asi ten můj návrh by byl takový průchodnější...Za tento dotaz Vám ale děkuji, to se bude hodit všem. 

Pročítala jsem všechny dotazy ohledně OP, ale pořád mi to vychází špatně. V roce 2013 jsem zaúčtovala OP 556/192 949,50,-. Nic jsem s tím celý rok nedělala, teď chci nastavit nové OP, zrušila jsem zápisem 192/556 949,50 a nastavit nové 556/192 330,30,- Vychází mi 556 mínusem na MD 619,20 a 192 mínusem 330.30,-. Nevím co s tím, kombinuji, ale je to špatně, myslím, že 556 by měla být na DAL. děkuji

Ono to tak ale může vyjít. Jestli byly nějaké fa s OP uhrazeny, tak by se OP zrušily, účet 556 by měl zůstatek na D.  To, že Vám vychází s minusem na MD je totéž jako zůstatek na D - je to  problém programu, jak vykáže. Ve výkazu ZZ se asi zobrazí na 556 jako minus, to jinak nejde vykázat, a je to tak dobře. 

Jen ověřte, že ty nové nižší OP jsou opravdu OP za celou dobu po splatnosti, že tam nedáváte jen OP za rok 2014.

Příklad - v roce 2013 byla OP 1 tis. Kč. Pohledávka stále není zaplacena a vyšla OP za celé období po splatnosti 1,5 tis. Kč - buď vyruším 1 tis. Kč (192/556) a dám nově 1,5 tis. Kč (556/192), nebo původní nechám a dám jen nově 556/192 rozdíl ve výši 0,5 tis. Kč. 

Od roku 2012 se tvoří opravné položky k účtu 315, je správné dělat opravné položky i na pohledávky které mám na účtu 315 před rokem 2012. Mám stále vedeny pohledávky i deset let staré na tomto účtu. Nové OZ mi slíbilo konečně rozhodnout o nedobytnosti těchto starých pohledávek.

Ano, OP se dělají od data splatnosti. Do konce roku 2011 se měly OP k těmto pohledávkám dopočítat a zaúčtovat zápisem změny metody 406 MD/ 192 D. Při vyřazení pohledávek pak bude ale zápis 192/556 a 557/315. 

Letos jsme rozšiřovali veřejné osvětlení o 2 sloupy (cca 15.000,--)- zaúčtuji 042/321, 321/231 3631 6121 a 042/021? Bohužel žádné veřejné osvětlení nemáme v majetku a nikdo neví proč. Prosím o radu, jak zaúčtovat stávající veřejné osvětlení (jak máme ocenit, když k tomu nejsou žádné doklady, pravděpodobně přebírali od města, když se obec osamostatnila v roce 1990) ?

Takže vy jste vlastně udělali prodloužení, ale není to jako TZ, vy to chcete  zavést jako stavbu, protože žádné VO v majetku není, chápu to dobře? V tom případě by určitě bylo dobré zavést VO do majetku jako inventarizační přebytek zápisem 021/401. A to, co jste dělali letos, je pak potřeba vyhodnotit jako zásah do majetku pro hranici TZ a dát na účet 549 (položku opravovat nemusíte) a nikam majetkově "nedávat". 

Ohledně ocenění - dávám Vám do mailu tabulku k oceňování VO - ale pozor ta platila do roku 2012, musíte se podívat do vyhlášky č.  441/2013 a ocenění upravit na novější ceny. Ale ta tabulka je taková přehledná, tak proto ji posílám (má jen 2 strany). Až budete počítat metry a svítidla pro ocenění, tak připočtěte i ty 2 nové sloupy, takže se nakonec do ceny stavby dostatnou - ale v RPC. Toto, co navrhuji by byl asi za stávající situace nejschůdnější postup. 

Pozn. Kdyby ta tabulka k ocenění zaujala ještě někoho, tak jsem ji našla i na internetu: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/internetove-prezentace/prumerne-ceny-TI/6-svetlo-2012.pdf

Zastupitelstvo schválilo koncem roku vyřazení stavby v důsledku likvidace z 021 a softwaru z 013. Prosím o účtování.

Vyřazení stavby v důsledku likvidace - 

ve výši zůstatkové ceny 551/081 a tím bude na 081 stejná částka jako na 021 a vyřadí se 081/021

u SW

ve výši zůstatkové ceny (zde nevím důvod, ale jestli se již nepoužívá-nefunkční, tak také 551)  5xx/073 a 073/013 ve výši ocenění na 013. 

Dobrý den,v naší obci svazek obcí staví splaškovou kanalizaci-bude ji mít v majetku svazek. Přípojky k našim domům (bytovým, ke škole,k obecní budově) budou v majetku obce Přípojky jsou postaveny v režimu PDP.Nevím jak tyto přípojky mám zařadit do majetku a zaúčtovat DPH v PDP, asi takto: 1.možnost- jako TZ jednotlivých druhů domů a tím pádem použít sazbu 15% jen u bytových domů-dvě by měly hodnotu do 40.000,- Kč a 21% u školy (má 3 patra škola a pod třechou 1 patro bytů, stejně je i obecní budova), 2.možnost-jako novou stavbu všechny přípojky se sazbou 21% - každá by měla svoje inv.číslo-dvě by měly hodnotu pod 40.000,- Kč ( co odpisy?). 3.možnost-jako jednu novou stavbu vcelku-na kartě jen rozpis jednotlivých přípojek a jejich cena se sazbou 21%. 4.možnost-jako TZ stávající kanalizace, která se částečně změní po výstavbě nové splaškové na dešťovou se sazbou 21%. Nemáme ekonomickou činnost. Ve smlouvě o dílo jsou ceny bez DPH s vyčísleným DPH 21%-má tohle na něco vliv? Nebo když pominu sazbu DPH 15% a zaúčtuji s 21%, která možnost zařazení do majetku by byla správnější? Celkem to bude 14 přípojek a už jsem z toho dost vedle. Děkuji za odpověď.

Prvotně bych chtěl zdůraznit, že by technika zařazení do majetku neměla mít vliv na to, jaká bude použita sazba DPH.

Po novele zákona o DPH je stav zhruba následující u přípojek - přípojka je stavba sloužící k využití příslušné stavby domu a předpokládám i umístění na pozemku tvořící funkční celek (tady to možná není úplně vyjasněné, ale předpokládám, že výsledek bude,  že se přípojky  vyhodnotí jako "dřívější příslušenství" - z pohledu DPH). Zároveň je doplněn požadavek, že pokud chceme sníženou sabu DPH u přípojky vedoucí k bytovému domu, tak musí být splněna podmínka stejného vlastníka přípojky a daného pozemku (na kterém stojí dům) - což asi splňujete.

Tedy dle mého názoru je stav následující - přípojky k vašim bytovým domům - 15% DPH, přípojky k ostatním domům než bytovým ... - sazba DPH 21%.

Zmínka ve smlouvě, že sazba DPH je 21%, je irelevantní - v režimu PDP to uděláte podle skutečného stavu - tedy, když má být 15%, dáte 15% ....

Z hlediska zařazení to jsou podle mne samostatné stavby a takto bych se k nim choval (pokud nebudu uvažovat alternativu TZ budov - tedy spíše jednotlivě na 021 a tam jen platí režim, že ta zahrnuje majetek i do 40-ti tis. Kč - tedy odpisujete jako každou jinou stavbu). ZN

Záměrem města je podat žádost o dotaci na výměnu umělého trávníku na stávajícím hřišti v předpokládaných nákladech cca 700.000,-Kč bez DPH. Dotace je poskytována pouze na investiční náklady. Je možno výměnu umělého trávníku zařadit jako investiční?

O investiční akci by se jednalo v případě, že budete schopni obhájit, že došlo výměnou umělého trávníku ke změně technických parametrů. Je samozřejmě otázkou, co všechno je relevantními technickými parametry u původního a nového umělého povrchu a jaký je mezi nimi rozdíl. 
Pokud se jedná pouze o výměnu povrchu za povrch (byť povrch, který vykazuje lepší vlastnosti z důvodu přirozeného technického pokroku), jedná se o opravu a neinvestici. Tato varianta mi přijde pravděpodobnější, nicméně doporučuji k této problematice článek Ing. Nejezchleba 2014 Dlouhodobý majetek TZ x oprava, který je v dokumentech ke stažení. Jako TZ bychom mohli vyhodnotit významnou změnu rozsahu např. v zavlažování, zhutnění...

Naše PO se soudila se svojí učitelkou o neoprávněné podání výpovědi ze strany ZŠ. Rozhodnutí soudu zní, že výpověď je neplatná. Ředitelství chce pokračovat v soudním řízení, chce zvrátit rozhodnutí soudu. Zastupitelstvo doporučilo situaci řešit ukončením sporu dohodou zúčastněných, navrhuje mimosoudní vypořádání (obává se narůstajících soudních nákladů, ušlé mzdy atd..( zatím se hovoří o částce 300.000,-). Text z usnesení: zastupitelstvo obce pověřuje starostu jednáním ve věci dohody o ukončení soudního sporu mezi ZŠ a učitelkou ZŠ za účelem minimalizace nákladů z rozpočtu obce. Dotazy:1. Měla bych mít takovýto budoucí závazek v účetnictví roku 2014? Na jakém účtu a jak zaúčtovat? 2. Do rozpočtu 2015 mám rovněž zapojit tento budoucí výdaj jako např. navýšení příspěvku své PO na položku 3113 5331?(přesnou částku neznám) Děkuji za odpověď

Jste velmi schopná paní účetní se správným uvažováním. Toto je na vyhodnocení na rezervu -  závazek, budoucí odtok, zápis 555/441. Do rozvahy na 441 se dává pravděpodobná úhrada, podmíněná, odhadovaná část by mohla jít navíc do podrozvahy na účet 978. Např. - je jisté, že min 300 tis. Kč zaplatíme - pak na 555/441 a je možné že to bude až 500 tis. Kč - pak ještě 200 tis. na 978/999. 

V odpovědi se nezabývám otázkou, kdo by to měl zaplatit - je to však osobní náklad, mělo spadat ve školství spíše pod peníze od státu...ale toto není můj obor, tak jsem chtěla jen naťuknout. 

Když to budete škole platit, tak do rozpočtu je vhodné dát, co odhadujete, že zaplatíte, po zjištění skutečné výše budete muset jako přijmout rozpočtové opatření - je ve vztahu k PO povinné při změně finančního vztahu. 

V říjnu 2013 jsme obdrželi dotaci od KÚ PK na opravu střechy ve výši 110 000,-Kč s tím, že vyúčtování dotace bude do prosince 2014. Já jsem zaúčtovala 231 pol. 4122 proti účtu 472, ale na konce roku 2013 jsem zapomněla zaúčtovat dohadu 388/672. Vyúčtování již bylo provedeno, dotace byla v plné výši vyčerpána. Na účtě 472 mám stále částku 110 000,-. Je možné toto v letošním roce ještě opravit?

Otázkou je, zda máte něco špatně. Na účet 672 se dává dohada do období, ve kterém vznikly náklady - tj. jestli jste dělali opravu až v roce 2014 a byla zaúčtována na účet 511 v roce 2014, tak je zaúčtování na 672 dostatečné až jako vypořádání tj. zápisy v roce 2014: 348 MD / 672 D a zúčtování zálohy 472 MD/ 348 D. 

Jestli byla celá nebo částečná oprava provedena již ve 2013  - již v roce 2013 bylo účtováno na účet 511, tak dohada měla být 388/672 do 2013 - do výše 511x podíl dotace , tj. do výše bez vlastních zdrojů. Nejedná se však o částku významnou (i když nevím, kolik je 0,3% aktiv netto vaší obce, jen vím, že je to pod 260 tis. Kč) - pak by se opravilo v roce takto 388/672 (na účet, kterého se oprava týká) nebo 388/408 - kdyby dle 0,3% aktiv byla oprava výnosů ve významné hodnotě a vypořádání by se zaúčtovalo 348/388 a případně ještě 672 v podílu na 511 z roku 2014 a zúčtování zálohy stejně 472/348.

To zúčtování 472 by mělo být v obou případech zaúčtováno až k vypořádání, tj. k roku 2014. 

Technicky jsme zhodnocovali stavbu a zažádali o předčasné užívání stavby. Stavební úřad vydal rozhodnutí o časově omezeném povolení k předčasnému užívání, které nabylo právní moci 31.12.2014. Bylo by správné převést k tomuto datu z účtu 042 na účet 021?

Je to možné, ale není to nezbytně nutné. 

Podrobně docela vysvětlujeme v jiném dotazu, tak sem odpověď kopíruji. 

Níže Vám uvádím, co píše Ing. Nejezchleb v materiálu na školení k DM k zařazení stavby do majetku v době zkušebního provozu. Výsledkem je, že si víceméně můžete vybrat a nechat na 042 až do ukončení zkušebního provozu. U vás asi také bude záležet na podmínkách dotace, ale když splníte termín zkušebního provozu, tak se asi nikdo nebude zabývat tím, zda jste zařadili k tomuto datu i majetek, protože je zde mimo jiné i argument, že se mohou ukázat závady, které by měly do pořizovací ceny majetku patřit..., že není ještě kolaudace... (pozor - porovnat s textem Ing. Nejezchleba) 

Ohledně nákladů po dobu zkušebního provozu - pokud zařadíte do užívání, jsou to již náklady vzniklé po zařazení do užívání a ty se účtují do provozních nákladů. Pokud necháte na 042, tak náklady vzniklé po dobu zkušebního provozu se musí rozdělovat na vedlejší pořizovací náklady stavby (odstranění závad, vyvolané náklady...) od nákladů na provoz - např. spotřeba energií, práce na přerovnávání a úpravě skladovaného kompostu....

"U staveb se zkušebním provozem – okamžik zařazení

Je budována nová ČOV. Dokončeno stavebně v 6/2014 s tím, že následuje 6 měsíců zkušební provoz a teprve poté kolaudace (nakonec 1/2015). Dotaz zní – v jakém okamžiku by mělo dojít k zařazení do majetku.

Upozorňuji na to, co tím zkušebním provozem je sledováno – zařízení je provozuschopné a v zásadě dokončené (jinak by nebyl zkušební provoz povolen), pouze se jedná o typ zařízení, kdy určité vlastnosti je možné odzkoušet až v „ostrém provozu“ – pokud se to osvědčí v dané testovací lhůtě , dochází ke kolaudaci.

 Inspirace – interpretace Národní účetní rady I-6 (odkaz ještě na „starý stavební zákon“):

 Okamžik zařazení staveb do užívání u rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu

Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozua stanoví pro něj podmínky (druhá část § 84 stavebního zákona). Stavební úřad posoudil stavbu jako dokončenou, způsobilou k užívání. K datu nabytí právní moci výše uvedeného rozhodnutí je možné převést uvedenou stavbu do dlouhodobého majetku.

 Odkaz – článek z 2008 – ing. Běhounek

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d4901v6901-uvedeni-dlouhodobeho-hmotneho-majetku-do-uzivani/

Tedy máme zde příklon k názoru (a podle mých zkušeností plně akceptováno i finanční správou), že zařadit bych to již měl k okamžiku uvedení do zkušebního provozu, neboť tímto datem je to již způsobilé k užívání a zahajuje se opotřebení 

 vnímám problém:

- zařadím do užívání a ke kolaudaci nakonec nikdy nedojde

Je to extrémní situace, nicméně musím říci, že mi již někdo hlásil, že u něj nastala (tedy došlo k ukončení zkušebního provozu a nenastala kolaudace, protože se ukázalo, že tam byly nějaké problémy). Tady uznávám, že zařazení do provozu již k okamžiku zkušebního provozu povede ke komplikaci – správně bych to totiž ukončením zkušebního provozu a danou ztrátou způsobilosti k užívání měl vrátit na účet 042, nicméně pokud jsou tam již naběhlé odpisy, tak nikde není napsáno, zda odpisy vystornovat a dát to na 042 v pořizovací ceně, nebo se tvářit, že odpisy tam byly právoplatně a na 042 to převést v ZC. Já bych skoro vybral tu první variantu (kvůli různým evidenčním aspektům) – nicméně skutečně připouštím toto je v účetní legislativě neřešená situace a může to být pro někoho argument, proč zařadit do majetku až při kolaudaci."

Dobrý den mám dotaz, zda účtuji ke konci roku správně. 1. obec prodala 3 pozemky na výstavu RD. Ze strany kupujících byly pozemky uhrazeny. Návrhy na vklad na katastr podány v 12/2014 S těmito daty jsem pozemky v účetnictví vyřadila a současně odúčtovala reálnou hodnotu. Následně bylo zjištěno že u jednoho ze tří pozemků došlo při podání návrhu na vklad k chybě a bude podán návrh znovu ale až v lednu 2015. U tohoto pozemku jsem provedla opravu - zařadila jsem pozemek zpět do majetku a současně platba zůstala na přijatých zálohách na účtu 324. Vše okomentuji v příloze účetní závěrky a v inventurním soupise viz ČÚS 701, bod 6.4 V účetnictví 2 pozemky vyřazeny - v inv. soupise k 31.12.2014 zůstávají. 2. Obec prodala v prosinci pozemek - v 12/2014 podán návrh na vklad - pozemek jsem s tímto datem vyřadila, v účetnictví vyřazen ,v inventurním soupise pozemek zůstane- okomentuji v příloze úč. závěrky a v inv. soupise. Pozemek bude kupující hradit až po zavkladování tedy v r. 2015. k 31.12.2014 vedu jako pohledávku 311/647 a současně jsem účtovala 554/031. Až bude v roce 2015 pozemek uhrazen - odúčtuji z 311 a dám do příjmu. 3. Obec koupila v prosinci 2014 budovu a pozemek pod budovou. Návrh na vklad podán v 12/2014. Pozemek i budovu jsem s tímto datem zařadila do majetku. Dle § 66 odst. 6 vyhl. č. 410/2009 Sb. se zahajuje odpisování majetku - budovy prvním dnem měsíce, který následuje po měsici, ve kterém byl doručen návrh na vklad na katastr. Měla bych tedy začít odepisovat od ledna 2015? Pozemek i budovu bude obec hradit až po úplném zavkladování na katastr tj. v r. 2015. Při podpisu kupní smlouvy jsem účtovala 042/378. Při návrhu na vklad jsem zaúčtovala 021/042 a 031/042 Při platbě v roce 2015 odúčtuji z MD378 a dal 6121,6130. Je to tak správně? Zde budu mít pozemek i budovu v účetnictví ale v inv.soupisech ne. Opět vše okomentuji v příloze úč. závěrky a v inv. soupise. Děkuji předem

Pro větší přehled jsem vepsala odpovědi k jednotlivým dotazům 

1. obec prodala 3 pozemky na výstavu RD. Ze strany kupujících byly pozemky uhrazeny. Návrhy na vklad na katastr podány v 12/2014 S těmito daty jsem pozemky v účetnictví vyřadila a současně odúčtovala reálnou hodnotu. Následně bylo zjištěno že u jednoho ze tří pozemků došlo při podání návrhu na vklad k chybě a bude podán návrh znovu ale až v lednu 2015. U tohoto pozemku jsem provedla opravu - zařadila jsem pozemek zpět do majetku a současně platba zůstala na přijatých zálohách na účtu 324.  Vše okomentuji v příloze účetní závěrky a v inventurním soupise viz ČÚS 701, bod 6.4   V účetnictví 2 pozemky vyřazeny - v inv. soupise k 31.12.2014 zůstávají.

1.Zde jsou vaše postupy správné – včetně zrušení vyřazení a převodu z výnosu na zálohu, jen zkusím lépe vysvětlit postup v inventuře. Na seznamu pozemků by pozemky podané na zápis do KN jako prodané již být neměly – ale zůstávají na LV, tj. jakoby nesouhlasí dokladová inventarizace – zde se právě nesoulad poznámkuje návrhy na zápis.

2. Obec prodala v prosinci pozemek - v 12/2014 podán návrh na vklad - pozemek jsem s tímto datem vyřadila, v účetnictví vyřazen ,v inventurním soupise pozemek zůstane- okomentuji v příloze úč. závěrky a v inv. soupise. Pozemek bude kupující hradit až po zavkladování tedy v r. 2015. k 31.12.2014 vedu jako pohledávku 311/647 a současně jsem účtovala  554/031. Až bude v roce 2015 pozemek uhrazen - odúčtuji z 311 a dám do příjmu.

2. Přesně tak, jen zase – v soupisu by již pozemek být neměl. Informace o návrhu na vklad s tím, že ještě vklad nebyl ukončen se uvádí v příloze závěrky bod A.8. - §66, odst.6. Jen v případě obráceném – že takto pozemky nebo jiný zapisovaný majetek již nabývám, tak se tento majetek vede v soupisu a na zvláštní analytice (tam se zase uvádí vysvětlení, proč nesouhlasí dokladová inventura na LV). V případě, že pozbývám, tak by již v soupisu být neměl, i když je na LV. 

3. Obec koupila v prosinci 2014 budovu a pozemek pod budovou. Návrh na vklad podán v 12/2014. Pozemek i budovu jsem s tímto datem zařadila do majetku. Dle § 66 odst. 6 vyhl. č. 410/2009 Sb. se zahajuje odpisování majetku - budovy prvním dnem měsíce, který následuje po měsici, ve kterém byl doručen návrh na vklad na katastr. Měla bych tedy začít odepisovat od ledna 2015? Pozemek i budovu bude obec hradit až po úplném zavkladování na katastr tj. v r. 2015. Při podpisu kupní smlouvy jsem účtovala 042/378. Při návrhu na vklad jsem zaúčtovala 021/042 a 031/042 Při platbě v roce 2015 odúčtuji z MD378 a dal 6121,6130. Je to tak správně? Zde budu mít pozemek i budovu v účetnictví ale v inv.soupisech ne. Opět vše okomentuji v příloze úč. závěrky a v inv. soupise.

3. Ano, odpisovat dle §66, odst. 1 –ve vašem případě nabytí tedy  od ledna 2015. A budova i pozemek budou v soupisu, ale ne na LV – viz vysvětlení „předem„ k bodu 2. Položka stačí 6121, dle znění RS zde není povinné rozdělení, když se jedná o jeden výdaj jak za budovu a pozemek (obě položky bychom použili, jen pokud by platba byla oddělena – zvlášť za  pozemek, zvlášť za budovu). 

Za volby za rok 2014 máme u UZ 98187 vrátit 1477,10 Kč, u UZ budeme žádat o doplacení z KÚ 447,32 Kč.Nevím, zda mám dobře zaúčtováno: k 31.12.2014 mám na 374 DAL 1029,78 (účtovala jsem374/672 18947,32 a 23522,90) budu ještě účtovat dohad 388/672 ve výši 447,32 Kč k 31.12.2014?

Zaúčtování vypořádání voleb: 346/672 - tj. ve výši, kolik vám patří, tato částka by měla obsahovat i ten doplatek 447,32. Takže dohada by se dělat neměla, již by mělo být k 31.12. v pohledávce na 346. 

Pak zúčtování zálohy 374/346 - a tím by měla zůstat na 374 částka, co máte vrátit - ve vašem případě by byla snížena o požadavek na doplatek, tj. v rozdílu - vratka a doplatek. Nevím, jak víte, že máte x vrátit a x chcete doplatit, proč není požadavek na doplatek již snížen rovnou z povinnosti vrácení? 

Uvedu typový příklad na zaúčtování zálohy na dotaci na volby pro variantu, kdy obec vrací část nespotřebované dotace a naopak, kdy uplatňuje nárok na doplatek. Hodnoty v příkladu jsou pouze ukázkové pro pochopení principu účtování.

A. Náklady na volby nižší než záloha na dotaci, obec vrací část zálohy:

1. příjem zálohy na dotaci: 231 + UZ + pol. 4111 MD / 374 D, částka např. 18 800,-

2. vyúčtování zálohy: 346 MD / 672 D 15 000,- (předpis pohledávky, jedná se o skutečně spotřebovanou část dotace, na kterou má obec nárok).

3. zúčtování závazku z přijaté zálohy s pohledávkou 374 MD / 346 D 15 000,-

4. Na straně D účtu 374 je výše zálohy, kterou je třeba vrátit do státního rozpočtu, jde o nespotřebovanou část dotace, vrátíme 374 MD / mínus 231 + UZ + pol. 4111 MD 3 800,- 

B. Náklady vyšší než záloha na volby, doplatek obci:

1. příjem zálohy na dotaci: 231 + UZ + pol. 4111 MD / 374 D, částka např. 18 800,-

2. vyúčtování zálohy: 346 MD / 672 D 20 000,- (předpis pohledávky, záloha na dotaci spotřebovaná celá, navíc předepsaná pohledávka na doplatek dotace)

3. zúčtování závazku z přijaté zálohy s pohledávkou 374 MD / 346 D 18 800,-

4.  Na straně MD účtu 346 je výše zálohy, která bude obci doplacena, jde o náklady na volby nad rámec poskytnuté dotace, příjem doplatku zaúčtujeme 231 + UZ + pol. 4111 MD /  346 D 1 200,-.

V případě, že by k vrácení části nespotřebované dotace došlo až v následujícím roce, zaúčtuje se vratka na odpa 6402 pol. 5364, kdyby byl příjem z vyúčtování přijat až také v následujícím roce, přijal by se na odpa 6402 pol. 2222.