Dotazy

Obec zakoupila nový operační systém Windows 8 za 2777,-- Kč a operační paměť za 1198,-- Kč do staršího počítače. Nejsem si jistá účtováním. Zde operační paměť za 1198,-- dát na služby 518/321; 231 §6171 pol. 5172 a Windows zařadit do majetku na podrozvahu 501/321; 321/231 § 6171 pol. 5172 a zařazení do majetku 901/999.

Operační systém Windows - je zpravidla OEM, při pořízení s PC  vyhodnocujeme jako součást HW. Samostatné pořízení Windows však má znaky programu - SW - dala bych na položku 5172 a na účet 518 (ne 501). Pokud dle vaší směrnice evidujete SW pod hranici 7 tis. Kč na 901, tak je správně i zápis do podrozvahy. 

Ohledně operační paměti - toto není nehmotný majetek, ne SW, ale HW, tj. hmotný zásah do parametrů PC. Nejvíce odpovídá zaúčtování na účet 549, položka 5137 - je to zásah do majetku pod hranici TZ. Majetek se nezvyšuje. Lze napsat poznámku na kartu majetku o změně operační paměti - pro lepší identifikaci. 

V obci se staví kanalizace, ale investorem nejme my obec, ale mikroregion. Tedy neplatíme faktury, jen zasíláme investiční příspěvky. Zastupitelstvo odsouhlasilo, že obec nakoupí trubky pro domovní přípojky kanalizace a tyto trubky se budou dávat lidem zdarma. Jak správně zaúčtovat nákup trubek. 501 300/321 321/ 231 2321/5199

Dle obsahu účetního případu bych rovnou dala na dar občanům - 543 MD/ s položkou 5194. Doufám, že to není v nějaké významnější hodnotě kvůli zdanění daru ze strany občana - do 15 tis. by neměl být problém. 

Obec zakoupila z inv. dotace kolový nakladač - kategorie - 28.92.25. Nyní bylo zakoupeno z vlastních zdrojů přídavné zařízení a to: sněhová radlice v hodnotě 48 400,- Kč a čelní válcový kartáč v hodnotě 83 000,- Kč. Prosím o radu, jestli zavést zařízení do majetku každé zvlášť pod vlastním inv. číslem nebo pod inv. čísl. nakladače a tím navýšit jeho pořizovací cenu (lze brát jako TZ?).

Doporučila bych evidovat jako soubor, protože jsou ta přídavná zařízení určená k užívání s věcí hlavní, splňuje to podmínku jednotného tech. -ek. souboru. Samostatně evidovat to není moc vhodné, protože bez nakladače by svou fci neplnily. 

V tomto případě se bude lépe opravovat, vyřazovat, zařazovat - takže pořídit přes položku 6122 a účet 042, stejnou  kategorizaci jako nakladač, na kartě zapsat pořizovací cenu jednotlivých součástí souboru.  

V letošním roce nám byl na základě smlouvy bezúplatně převeden pozemek od Pozemkového úřadu. Ve sdělení k uzavření smlouvy je uvedeno účetní ocenění pozemku jako 0,00 Kč. Nikde ve smlouvě o ocenění nic není. My jsme ocenili pozemek reprodukční pořizovací cenou, protože nám bylo divné přebrat pozemek v nulové hodnotě. Je to tak správně?

Konzultovala jsem i na MF, po konzultaci moje doporučení k těmto případům zůstavají stejná. Dát si žádost na Pozemkový úřad o vysvětlení, proč v rozporu s účetními předpisy nebyl pozemek oceněn. I když neodpoví, schovat si důkaz o zaslání žádosti ( z datové schránky nebo doručenku s textem žádosti).  Vy jste povinni dle zákona o účetnictví §25,  odst. 6 nabrat v ceně převodce - když převodcem je VUJ. Jenže majetek v nulové hodnotě nabrat nejde, pak nezbývá než ocenit RPC - s odůvodněním věrného obrazu, popsat do přílohy závěrky  odchylku od metody a odůvodnit převodem nulového majetku. Zápis 031 MD/ 401 D (volím pak 401 jako nejvíce odpovídající obsahové náplni položky "Jmění účetní jednotky").  

V r. 2010 byla podepsána smlouva o prodeji pozemku Městské akciové společnosti, jejíž jsme akcionáři, v částce 8 mil. Kč. Uvedená částka byla touto společností zaplacena a zaúčtována jako příjem za prodej pozemku. Protože byl ve smlouvě dodatek, že pozemek bude společnosti převeden až v momentě, kdy dojde ke změně územního plánu, zůstal v majetku města. Ke změně územního plánu nedošlo, pozemek zůstal v majetku města a dodatkem ke smlouvě bylo dohodnuto, že část zaplacené sumy (4 mil. Kč) bude vrácena Městské akciové, což jsme provedli. Máme tuto platbu účtovat jako splátku půjčky? Navíc zůstávají tzv. ve vzduchu zbývají 4 mil. Kč, které možná bude chtít tato společnost v budoucnu také vrátit.

Tím, že nedošlo k podání návrhu na zápis na LV v KN, tak vlastně k prodeji , tj. k převodu nemovitého majetku - pozemku nedošlo. Správně jste měli do doby podání návrhu na vklad účtovat o záloze - tj. to je potřeba opravit zápisem 408 MD ( jedná se o výnos z roku 2010, tj. již po zahájení reformy) a 455 D. Nejednalo se o půjčku - byla to smlouva na prodej, tj. o zálohu přijatou. Vrácení zaúčtujte po provedení výše navržené opravy  již jen takto:  455 MD/ 231 odpa dle účelu - např. 3639, pol. 5909 D. Vrácení druhé části by se zatím účtovalo stejně (když se nezmění směrná účtová osnova). 

Prosím o kontrolu, co v roce 2014 patřilo do obratu k DPH. Jedná se o poplatky za aerobic, dlouhodobý pronájem, vratka EKO-KOM, vratka el., plyn, prodej pozemku (orná půda), které jsou v územním plánu určeny k zástavbě, k hranicím pozemku jsou vedeny sítě. Dále prodej plynovodu k novým rodinným domům, který byl zkolaudován v 9/2014. Toto se nezapočítává do obratu. Započítává se - krátkodobý pronájem, prodej železa, úrok z BÚ. Dále co z tohoto se bude v roce 2015 započítávat.

Pokud dále uvádím ANO, NE - platí pro rok 2014 i 2015 (pokud by zde byl rozdíl, uvádím to v textu)

- poplatky za aerobic - služby související se sportem §61 - NE (do obratu)

- dlouhodobý pronájem - ve 2014 ne, v roce 2015 již ANO

- platba EKO -KOM - NE (bere se jako výkon veřejné správy)

- vratka elektrika, plyn (předpokládám, že z vyúčtování dodavatele) - NE - to není případně plnění vaše, ale druhé strany

- prodej pozemku - NE - to je prodej dlouhodobého majetku 

- prodej plynovodu - tady to trochu může být sporné, ale bere se že ne NE - prodej dlouhodobého majetku

- krátkodobý pronájem - ANO (ve 2014 i 2015)

- prodej železa - sporná záležitost - pokud by se prokázalo, že výhradně z výkonu veřejné správy (třeba prodej z vašeho sběrného dvora) - potom NE (prodej majetku z výkonu veřejné správy)

- úrok Z BÚ - určitě NE (jak ve 2014 tak i 2015) - to není vaše aktivní finanční činnost ...

Jakým způsobem máme vyřešit níže popsaný problém. Poskytujeme veř.fin.podporu na oblast sportu a kultury. Žádosti na rok 2015 se odevzdávali do 31.10.2014. Ve schváleném rozpočtu máme na odpa 6409 částku 1 mil. Kč. V únoru rada a zastupitelstvo pak rozhodne kolik fin.prostředků dostanou jednotlivý žadatelé ( převážně sportovní spolky). Rovněž pak rozpočtovým opatřením schválené částky naúčtujeme na příslušné odpa a ponížíme odpa 6409. ( výsledek je 0). Po schválení v zastupitelstvu města se vyhotoví smlouvy pro jednotlivé žadatele a finanční prostředky jsou jim zaslány na účet ( to je v měsíci březnu). Nyní ovšem jeden spolek požádal o vyplacení částky 20 tis. Kč předem, s tím , že mají již soutěže a turnaje v lednu. Nevím, jakou formou jim tuto částku vyplatit. Není ještě schválená částka podpory ZM - bude v únoru a není ani podepsaná smlouva. Pak by přicházela v úvahu ještě půjčka, ale tato částka není v rozpočtu, to by se dalo schválit v radě města rozpočtovým opatřením. Dívala jsem se ale do zákona o obcích a půjčky schvaluje zastupitelstvo obce, které bude až v únoru. Lze to nějakým způsobem vyřešit nebo se musí počkat až na rozhodnutí ZM v únoru ( zatím mají v návrhu 77 tis., ale není to nikým zatím odsouhlaseno ) a sepsání smlouvy a pak jim zaslat peníze?

Bez schválení vyplatit opravdu nelze, byl by to od počátku neplatný právní úkon a i překročení pravomocí. Je však možné schválit radou, je to pod hranici ZM (dotace ZM až od 50 tis. Kč). Ve smyslu, že by rada zatím schválila dotaci nižší, a celkovou částku nad 50 tis. Kč by pak schválilo zastupitelstvo. Jiné řešení dle mého názoru není. Půjčka musí být vždy v zastupitelstvu včetně smlouvy. Zálohu na transfer nelze také  bez schválení poskytnout. Upřímně si myslím, že se nejedná až tak o velkou částku, že by ji snad mohli členové spolku dát dohromady zatím z vlastního, když je pravděpodobnost že o měsíc později dotaci dostanou. 

Město v roce 2014 zateplovalo školu. Žádali jsme o dotaci z programu Zelená úsporám. přišla nám registrace akce, rozhodnutí dosud nemáme. Faktury jsme uhradili v roce 2014, mám je označené jenom organizací. Stačí to tak, když ještě nevím v jaké výši dotaci dostaneme, když ještě nemám rozhodnutí ?

Z hlediska předpisů to takto stačí, dokud není ještě rozhodnutí, tak by se nemělo dávat na podrozvahu. Zelená úsporám není spolufinancována EU, tj. bude se k výdajům dávat jen UZ, ale ne nástroj a prostorový původ (zdroj), nebudou se dělit podílově, takže toto by nepůsobilo žádné starosti do dalšího roku. Takže zatím nic jiného neúčtovat. 

Zde se však přiznám, že v případě spolufinancování EU bych se odvážila již NZUZ u výdajů členit, i když mám jen registraci akce, protože se pak účetní na obcích nervují, že ty první výdaje značeny nemají a že to bude mít vliv na odvody nebo krácení dotace (správně by to vliv mít nemělo, ale již jsme se setkali i s jiným vyhodnocením kontrol , bohužel. Na  školení v prosinci 2014  z jednoho města říkali, že jim kontrola neoznačené výdaje NZUZ vyhodila jako neuznatelné, dost mě to překvapilo a nevím, jak to dopadlo).  Značení NZUZ nejde zpětně opravit, jen nakreslením na faktury. 

Vznikl mi problém kdy jsem v roce 2012 a 2013 nezaúčtovala faktury k projektové dokumentaci na účet 042 ve výši 33.600,- Kč. Dále v roce 2013 vznikly další náklady spojené s vyřízením stavebního povolení jako např. změny v projektu v nákladech 10.890,- a 4.840,- Kč. V roce 2014 mám ještě náklad za poplatek za povolení z doprav. magistrátu ve výši 5.808,- Kč. Jak dostat tyto náklady, které mám všechny zaúčtované v nákladech na účtu 518 na účet 042 i když to bylo v minulém účetním období let 2012 a 2013 ? Zařazení celé investiční akce do majetku budu účtovat nyní do 12/2014.

V součtu to na významnou hodnotu nevypadá, takže by se opravilo jen 042 MD / 518 minus MD. Přes RS se neopravuje nic. Vytvoříte opravný doklad, popíšete, které doklady opravujete a takto zaúčtujete. 

Pokud přesáhne součet oprav hodnotu 0,3% aktiv netto vaší obce za rok 2013, tak by se místo 518 dal účet 408 - a pak by se měl případ popsat i do přílohy účetní závěrky v části E.1. (malá obec -  velké obce, co dělají přehled o změnách ZK, popisují 408 v části E.4.).  

Statutární město je rozděleno na Magistrát města Plzně a 10 městských obvodů. Město jako celek má jedno IČO, ZBÚ a každý MO má bankovní účet ZBÚ na své příjmy, výdaje a dále fondové účty (FRR, SF). Rozpočet příjmů městských obvodů se skládá z: - vlastních příjmů MO - z procentního podílu na příjmech města z daní, z VHP a ze SDV – vztah města k městským obvodům je obsahem rozpočtu schváleného ZMP - příjmů z dotací - dotace jsou příjmem městského obvodu Financování městských obvodů probíhá takto: Vlastní příjmy MO se měsíčně regulují ze ZBÚ města . Město dále převádí finanční prostředky na výdajové účty městským obvodům na financování jejich výdajů. Náš dotaz zní takto: - jakou položkou máme převádět tyto finanční prostředky na výdaje městským obvodům - jedná se o převod finančních prostředků ze ZBÚ města na ZBÚ - výdajové účty obvodů. Jedná se o položku 5345 nebo o položku 5347 ? A obvody budou přijímat na svých výdajových účtech položkou 4134 nebo 4137? Nebo vlastně obecně - kdy použít položku 4137 a 5347? Nebo použít pro všechny převody MMP a MO?

Ohledně těchto nových konsolidačních položek. Chápala jsem situaci tak, že každý MO má svůj rozpočet (své zastupitelstvo). Tj. ty příjmy a výdaje, které se stávají součástí jejich rozpočtu, by v případě přerozdělení podílů na příjmech, převodů dotací apod. měly jít s novými konsolidačními položkami. Položky např. 4134 a 5345 by se měly použít jen mezi účty jednoho rozpočtu, případně s 9 na konci ve vztahu k fondům v rámci jednoho rozpočtu jedné MO nebo magistrátu.  

Je to jakoby v logice - více rozpočtů, ale jedno účetnictví. 

Tento dotaz vám však vracím, protože toto je jen moje logická úvaha. Doporučuji vám dotaz přímo na MF na jiri.paroubek@mfcr.cz. Pan Paroubek odpovídá, proč to vymysleli a jak to vlastně mysleli, ví on lépe než já. Vím, že šlo především o to, zamezit použití položek jako půjček a transferů, když se týkají jednoho SM. 

Upřímně si však myslím, že záměna položek, které jsou konsolidované na úrovni účetní jednotky nemůže být vyhodnoceno jako velká chyba, má to dopad na určitou vypovídací schopnost výkazu FIN 2-12 M, ale na celkový rozpočet to kvůli vzájemnému vylučování dopad mít nebude - zde je však otázka, zda programy nastaví konsolidační položky jako skupinu, zda nebudou mít u 4137 a 5347 tendenci vylučovat je jen proti sobě - to zatím nevím, jak si  s tím kdo poradí. 

Obracím se na Vás s dotazem ohledně tvorby finanční rezervy na obnovu vodohospodářského majetku. Zastupitelstvo obce schválila následující: „Financování obnovy vodovodů a kanalizací - Podle přílohy č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů k financování obnovy kanalizace obce XY převedeme částku ve výši Kč 300 000,-- na účet obce Dolní Roveň u Komerční banky číslo:xxxx“ Tento účet není vůbec využívaný a je na něm částka cca 500,--Kč pouze na poplatky. Je možné, aby tyto prostředky byly „separované“ vedené na tomto účtu (zda je nutné schválit, že tento účet bude vedený pouze na tyto finanční rezervy) nebo to musí být vytvořené jako „fond“. Musíme mít vytvořený Plán financování obnovy kanalizace? Dočetla jsem se, že musí být na dobu nejméně 10 let. Kanalizaci máme v provozu od roku 2012 - cena 155 mil. Kč, z toho dotace 89 mil. Kč a obec si vzala úvěr na 50 mil.Kč. Vůbec si nedokážu představit jakou částku bychom měli ročně vytvářet jako rezervu, případně jak to vypočítat (pořiz.cena dělená dobou životnosti 50let – na to obec nebude mít prostředky??) . Finanční rezervu jsem účtovala jako převod prostředků mezi účty obce: 231 0130 4134/262 0111 a 262 0111/231 0100 6330 5345. Nevím zda to takto může být? A ještě bych měla jeden dotaz z jiného soudku: Pokladní vybírala šekem z účtu peníze, ale na poště se paní uklepla a omylem tam dala částku o 1 Kč vyšší než bylo na šeku. Nesouhlasí mi tudíž stav účtu s účetnictvím, kde mám o 1 Kč více. Vůbec nevím jakým způsobem to řešit a hlavně, když mi to takto zůstane k 31.12.2014. Měla bych to proúčtovat na 549 nebo řešit jako nějakou reklamaci s poštou.

Zatím opravdu můžete zaúčtovat tak, jak máte. Zastupitelstvo neschválilo peněžní fond dle zákona, jen si dalo rezervu na jiný účet. Ohledně finanční rezervy na obnovu Vám posílám stručný výklad, co dáváme ke školení k závěrce – je tam hodně nevyjasněno. Vaše zastupitelstvo svou povinnost vyřešilo tzv. šalamounsky – vytvořilo dle zákona „nějakou rezervu“ a protože se zatím zákon neumí jasně vyjádřit, co vlastně chce, tak udělala vaše obec „aspoň“ něco. To, že na obnovu kanalizací a vodovodů nemohou mít obce peníze, všichni tuší, ale tváří se, že tento problém neexistuje -  Svaz měst a obcí se snaží problém řešit.

 Citace z materiálu ke školení:

 Základní informace k novele zákona o vodovodech a kanalizacích (rezerva na obnovu vodohospodářského majetku)

Ø  Prováděcí vyhláška sice vyšla, nicméně naprosto jasno, jak se rezerva tvoří, není

V zásadě ze strany MZE následující info (potvrzení)

-         Peníze není nutno odkládat na zvláštní účet 

-         výše tvorby by měla být navázána na plán obnovy (příloha vyhlášky …) – základní diskusní bod je, zda tvorba může být nerovnoměrná a zda lze do zdrojů napočítat možné dotace někdy v budoucnosti …

  -         dosaženo 2 interpelací na MZE – první dopis striktním druhý dopis z podzimu 2014 smířlivější s nabídkou jednání (řada nevyjasněných problémů – otázka DSO, chování fondu při převodech majetku) – nicméně zatím vyšumělo

Tak prosím raději něco tvořit – účetně a rozpočtově asi jako fond (pokud chcete řešit z hlediska výše tvorby … - prosím neobracet se na nás)

Ohledně druhého dotazu – já jsem s omluvou nepochopila, co se stalo. Dali vám na poště o korunu více v hotovosti? Tím strhli o korunu více z účtu? Proč neúčtujete o skutečnosti, co z účtu odešlo? Vy účtujete o šeku? Není pak v pokladně o korunu více? Prosím zkuste mi to ještě jednou trpělivěji vysvětlit. 

Obracíme se na Vás s prosbou o pomoc při zařazení majetku. Jedná se o protipovodňovou ochranu zastávky. Na uvedený projekt je vydán stavební souhlas. Jedná se o dvě sypané zemní hráze. Součástí prací je montáž potrubí, svařovaná výztuž, vodorovné konstrukce, trubní vedení atd Nejsme si jisti zda zavést jako stavbu na 021?

Tady je správné vyhodnotit jako stavbu, opřít se přitom můžeme o stavební zákon, který za stavbu považuje veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií. Za stavby se rovněž považují terénní úpravy včetně násypů. Myslím, že popis stavby protipovodňové ochrany je analogický, povedeme na účtu 021.

Jak správně zaúčtovat právo stavby. V rámci investiční akce město staví komunikaci, která zasahuje z malé části do cizího pozemku. Akce probíhá a není ještě ukončena. Je vedena na účtu 042. S majiteli pozemku byla sepsána Smlouva o zřízení práva stavby . Právo stavby bylo dne 3.12.2014 podáno na KN. Dle dohody smluvních stran bezúplatně na dobu 99 let od jeho vzniku. Majetkoprávní odbor mi předal znalecký posudek s ocenění části komunikace, která byla postavena na cizím pozemku. Jak mám správně právo stavby zaúčtovat?

V roce 2014 je dle § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. právo stavby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu, nákladem souvisejícím s pořízením majetku - právo stavby se tak vede na účtu 042 a vstupuje do hodnoty pořizované stavby. Od 1. 1. 2015 je příslušné ustanovení z § 55 vyhlášky vyloučeno a právo stavby se vede pouze jako samostatný majetek na účtu 021 s vlastním inventárním číslem.
Vzhledem k tomu, že ve vašem případě vznikly právní účinky ještě v roce 2014, povedete právo stavby jakou součást ocenění komunikace.

Nevím jek toto zaúčtovat : Firma, která nám opravovala cesty, poškodila jednomu občanovi plot, ten to chtěl uhradit, tak se to řešilo přes nás, my mu v hotovosti vyplatili 2 050,-- Kč, po dohodě se dané firmě zaslala faktura a oni nám poslali ty uhrazené peníze, no a já teď nevím jak ty 3 doklady zaúčtovat, aby se mi nikde neodrazil ten průtok peněz.

Správně by to bylo takto:

Náhradu občanovi doporučuji zaúčtovat 549 MD / 261 D (položka RS 5192), předpis vystavené faktury firmě 311 MD / 649 D a úhradu 231 MD (položka 2324) / 311  D. Nebyla by zde  kompenzace zcela  správně, jde o trojstranný vztah, ale jestli potřebujete řešit kvůli rozpočtovým opatřením do roku 2014, tak by asi nebylo vyhodnoceno jako velká chyba, kdybyste přijatou náhradu dle přefakturace dala s položkou 5192 minus D, nejedná se o významnou částku. 

Jsme plátci DPH, provedli jsme rekonstrukci budovy, kde sídlí obecní úřad a dva nájemci plátci DPH. Prováděli jsme rekonstrukci vlastní činností, proto jsme si uplatňovali při 042 plnou výši DPH. Uplatnit bychom si chtěli poměrným koeficientem vypočítaným dle plochy, která je užívána nájemci a obecním úřadem a ten vyšel 29%. Na účtu 042 mám základ DPH ve výši 6 105 794Kč (mám tu i faktury od neplátců). Na ř.1 přiznání dám 6 105 794 Kč základ DPH a 1 282 217 Kč DPH. Na ř.40 a ř. 47přiznání dám 1 770 680 Kč základ DPH a 371 843 Kč DPH. Ale jak toto všechno dostat do účetnictví a zařadit do majetku? V jaké výši účet 021? Pořád mi nejdou strany a nemůžu se dopočítat. Můžete mi prosím poradit?

Na účet 021 by se měla dostat částka základ daně + DPH ve výši, kde nebyl nárok, tj. v krácené výši nároku na odpočet koeficientem, zápis 021 MD /343 minus MD, tj. tak aby na 343 MD zbyl jen nárok dle koeficientu. 

 Ing. Nejezchleb doplnil: 

Podle mne je to dobře - tedy v našem příkladu by rozdíl 1282217 a 371843 šel ještě na 021. Ale chtěl bych k tomu ještě poznamenat, že se při výpočtu podle mne šidí. Je trochu otázka těch 29% - oni to berou konzervativně, nicméně i částečně těch 71% slouží k ekonomické zdaňované činnosti (byť tam bude ještě souběh s osvobozenými ...) - jen jsem to chtěl poznamenat, že možná by se z toho dalo vytáhnout o něco víc (ale záleží na tom, co v tom objektu je, jak mají silné zdaňované činnosti ...)