Dotazy

dobrý den, prosím o pomoc při účtování neinvestiční dotace na úhradu výdajů za žáka, který v jiné obci navštěvuje školu a nemá tam trvalé bydliště.

Pokud je to v režimu dotace s vyúčtováním, pak to musíte účtovat jako zálohu 373(471)/231 odpa 3113 pol. 5321. Až při vyúčtování (max. do konce roku případně dohadovat) zaúčtujete 572/349 a 349/373(471). Pokud jim to poskytujete jako peněžní dar bez vyúčtování, pak lze rovnou 572/231. Je potřeba to mít řádně schváleno v ZO, popř. radě. Platba již není povinná, je to jen o dohodě mezi obcemi.

Stavíme mateřské centrum v rámci investiční dotace, která by měla být na stavbu, stavební dozor a vybavení. Jak správně zaúčtovat, aby to bylo investičně v pořádku. Stavba+dozor je účtována na 042 a po kolaudaci bude zařazena do majetku a odpisována. Jak ale s vybavením (cca 250 tis.) - pořídit jako soubor majetku a odpisovat nebo lze dát přímo do nákladů a pořídit na majetkový účet drobného majetku 028?

Když máte investiční dotaci, nemůžete pořizovat neinvestiční majetek na účet 028, musíte opravdu jedině soubory nad 40 tis. Kč na účet 022. Po uplynutí doby udržitelnosti je možné soubor rozdělit...

Obdrželi jsme Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. OPZ/2.1/064/0006228 na realizaci projektu Asistenti prevence kriminality na období 1.9.2018-31.8.2021 ÚZ 13013 (posílám e-mailem). Povinný podíl města je 5%, ze SR dostaneme 10% a z EU obdržíme 85%. Procento nepřímých nákladů pro projekt je 25%. Prosím o radu ohledně účtování. Příjem dotace 231 (4116)/472 (+dohada). Nejsem si jistá zaúčtováním RS u výdajů, hlavně jak značit vlast. podíl a nepřímé náklady, účtovala bych takto: Přímé náklady způsobilé: Pov. vlast. podíl města 5%: bez ÚZ, org. , NP 1041 EU 85%: ÚZ 13013, org. , NP 1045 SR 10%: ÚZ 13013, org. , NP 1041 Nepřímé náklady způsobilé: Pov. vlast. podíl města 5%: bez ÚZ, org. , NP 1041, kapitola EU 85%: ÚZ 13013, org. , NP 1045, kapitola SR 10%: ÚZ 13013, org. , NP 1041, kapitola Nezpůsobilé náklady: Označeno pouze org. Je výše uvedené účtování v pořádku. Předem děkuji za informace.

Vy jim budete dotaci v roce 2021 po ukončení vyúčtovávat? Že účtujete na zálohy. Např. u VPP vím, že se posílá dílčí vyúčtování každý měsíc a oni pak na jeho základě poskytují opět měsíčně příspěvek, tam se tedy účtuje rovnou předpis 346/672 a příjem 231/346. Nevím, jak to máte nastaveno, tak jen taková poznámka.

Značení máte úplně správně, jen nevím, co myslíte tou kapitolou u značení nepřímých způsobilých nákladů, obce třídění na kapitoly podle vyhlášky o RS nepoužívají, ale je možné, že je to jen nějaký interní název pro část účetní věty u vašeho SW umožňující další organizační členění.

Ve vnitřní směrnici máme uvedeno, že majetek, který byl získán za symbolickou cenu, přičemž jeho cena obvyklá by zakládala vedení v účetní evidenci např. mobilní telefony získané za 1,- Kč a ochranné pracovní pomůcky se vedou na osobních kartách zaměstnanců. Dále je v ní uvedeno, že majetek zařazený do operativní evidence se sleduje na podrozvahových účtech, a to buď v knihách, nebo na osobních kartách zaměstnanců. Mobilní telefony za symbolickou cenu vedeme pouze na osobních kartách, nevedeme je na majetkových účtech. Chtěla bych se zeptat, zda ostatní nakoupené mobilní telefony musíme vést v evidenci majetku a účetnictví na účtech 902 – Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek (v hodnotě 1000-3000 Kč) a 028 - Drobný dlouhodobý hmotný majetek (v hodnotě 3000-40000 Kč) nebo zda můžeme upravit jejich evidenci vnitřní směrnici s tím, že bychom je vedli pouze na osobních kartách, či v jiné evidenci.

To už by bohužel částečně bylo v rozporu s účetními předpisy. Majetek pořízený koupí se oceňuje pořizovací cenou. Pokud je symbolická, jak uvádíte, nemusíte jej evidovat v majetku, když to máte takto nastaveno. Jakmile ale již telefon definici majetku naplňuje - životnost déle než rok a ocenění ve stanovené hladině, pak se musí zařadit na odpovídající majetkový účet. Toto se týká účtu 028, kdy je-li PC telefonu větší než 3000 Kč, musíte jej v souladu s obsahovou náplní podle vyhlášky na účet 028 zařadit. Zařazení majetku na účet 902 lze ale směrnicí upravit, tedy stanovit si nějakou spodní hranici, např. že na tento účet zařazujete majetek od 1000 do 2999 Kč. Také lze stanovit, že veškerý majetek v nižší pořizovací ceně než 3 tis. Kč považujete za krátkodobý a na 902 nemusíte evidovat nic. 

Mám na Vás dotaz ohledně účtování jedné dotované akce. V roce 2017 jsme zahájili akci oprava zdi. Obdrželi jsme fakturu a zaplatili ji (platba byla účtována jako platba z dotace tj. pod UZ) i DPH v přenesené daňové povinnosti, částky nad dotaci byly zaplaceny jako vlastní zdroje k dotaci. Platby této faktury byly proplaceny v roce 2017. V roce 2018 jsme obdrželi druhou fakturu (konečnou) a rovněž jsme ji zaplatili včetně DPH v p. d. p. vše z vlastních zdrojů. Platby proběhli v roce 2018. Dotaci bychom měli obdržet v roce 2018. Při odevzdání podkladů pro závěrečného vyúčtování nám bylo vyčteno, že jsme faktury platili ze špatného účtu (byť v podmínkách dotace nebylo stanoveno, z jakého účtu máme faktury akce platit) a máme vše napravit. S firmou bylo domluveno, že nám platby vrátí na účet, ze kterého jsme je poukázali a my obratem zašleme peníze zpátky, nyní však již ze správného účtu. DPH v p.d.p. zřejmě pošleme přímo na FÚ znovu, tím nám vznikne přeplatek. Nyní mi jde o to jak mám vše zaúčtovat. Platba poukázaná firmě v roce 2018 bude klasický výdajem 2018, její vrácení firmou by mělo být účtováno s mínusem do výdajů 2018 a opětovné zaplacení bude opět výdaj roku 2018. Je to tak správně? Pokud ano s účtováním by neměl být velký problém. Horší je to s výdaji roku 2017. S účtováním v roce 2017 již nic udělat nemohu, to zůstane, jak je. UZ i Org. u výdajů roku 2017 však v odevzdávaných výkazech nejsou vidět. V roce 2018 mohu opravit veškeré účtování, kromě účtování na bankovních účtech tj. rozpočtové skladby. Tím mi v roce 2017 minimálně zůstane (po opravě) chybné účtování na Org. dotace a na UZ dotace. Přijaté finanční prostředky od firmy, poukázané v roce 2017 a vrácené v roce 2018, jsou podle mě příjmem roku 2018, jejich opětovné zaplacení bude výdajem roku 2018. Je tomu tak? Pokud ano tak si moc nevím rady s účtování. Jediné co mě napadá je příjem zaúčtovat RS 6409 2329, vše rozděleno Org. na dotace a vlastní zdroje. Výdaj by byl účtován úplně stejně jako byl účtován v roce 2017, tedy znovu pod příslušným UZ. Myslíte, že by to tak bylo správně? Ještě mě napadlo, přidělit akci nový Org. pro dotaci a vše z původního Org. převést na nový. Tím by došlo k jakémusi „distancování“ od účtování v roce 2017, ale ve skutečnosti by nic neřešilo a bylo by to zbytečné. Žádám Vás o pomoc a radu.

Nejsprávněji by opravdu bylo letošní příjem od firmy, kterým vám vrací loňský výdaj , účtovat na pol. 2324, odpa doporučuju zvolit ten, který používáte pro akci a výdaj účtovat znovu stejně jako vloni. Je ale pravda, že vám pak nebude sedět meziročně značení, když jste značili již loňský výdaj, ale jelikož ÚZ nevstupuje do výkazů, tak se lze vrátit do loňského účetnictví a značení odstranit, tím budete mít značeno vše letos a chybu tak opravíte. Nebo druhá varianta, účtovat to kompenzačně, tedy jak také zmiňujete - účtovat příjem od firmy jako snížení letošního výdaje, což ale není z hlediska RS úplně přesné, nicméně byla by to pro vás jednodušší varianta. Ono ve vašem případě není ani jedno úplně špatně, myslím, že ale i z hlediska poskytovatele by byla průchodnější první varianta, z hlediska správnosti RS také, tak pokud vám to dodavatel SW technicky umožní, přiklonila bych se k ní. A navíc - ono se vůbec nic nestane, když v účetnictví budete mít UZ označeno jak v roce 2017, tak v roce 2018 - je k tomu důvod, chtěl poskytovatel jiný účet, tak se mu vyhoví, dejte jen k té položce 2324 org akce, ať jsou pak celkově toky vidět, a účet souvztažný k příjmu dejte např. 378 D a pak 378 MD - ten ať se vynuluje (ne výnosy a náklady), ale dejte k němu také org. k akci. Takže toto je třetí varianta - jak nad tím postupně přemýšlím...:o), radši toho nechám, abych jich nevymyslela až nějak moc...:o)

Městem zřízené s.r.o. nabude budovy a pozemky, kde je zřízeno právo stavby. To přejde od původního vlastníka pozemků a budov postoupením. V postoupení je uvedeno, že tato pohledávka je ze stavebního platu ze smlouvy o zřízení práva stavby, není zde ale sjednána úplata. Je nutné právo stavby nějakým způsobem ocenit a zavést v účetnictví jako pohledávku? Jak účtovat průběžné úhrady, kterými poplyne příjem ze stavebního platu. Případně jaké daňové povinnosti jsou k tomuto úkonu vázány.

Pokud správně chápu, byly převedeny pozemky, u kterých se vybírá stavební plat - nicméně toto právo není nijak oceněno - tedy je fakticky postoupena smlouva, ne ale za nějakou hodnotu. Ještě k tomu předpokládám, že to řešíme na straně s. r. o.

Za těchto okolností se domnívám, že u té společnosti s ručením omezeným nebude nic účtováno při nabytí (respektive postoupení práv z dané smlouvy), pouze ta společnost začne účtovat každoročně MD 311/Dal 602 (649). Teď k DPH - tady si myslím, že nastává paradoxní situace - podle zápisu KDP a GFŘ z koordinačního výboru KDP z prosince 2013 vznikne DUZP jednorázově při sjednání stavebního platu - tedy již při zahájení smlouvy (základ daně ve výši předpokládaných stavebních platů). To již nastalo v minulosti - teoreticky pokud je to mladší 3 let, tak by mohlo dojít k opravě u původního vlastníka (opravný dańový doklad) a nový vlastník by asi mohl doúčovat? Pokud je to ale starší 3 let, tak to neopravím a pokud se budu držet závěrů koordinančního výboru, tak tyto platby již budou mimo DPH (neboť DUZP již nastalo v minulosti).

Jiné daňové problémy s tímto spojené si neuvědomuji.

Máme dotaz ohledně následující záležitosti: město si objedná grafické zpracování a tisk letáku. Tiskárna dá na fakturu text: fakturujeme letáky. Bude použita položka 5169 jako služby nebo 5139 jako plakát? Má se postupovat podle textu fakturace nebo dle našeho "uvážení"? Známe výklad k položce 5136, ale s určováním, co převažuje to také není jednoduché? A nejde samozřejmě jen o tento konkrétní případ - objednáme opravu, na faktuře je text stavební práce a jen z přiložené objednávky víme, že jde o opravu, atd..... Dotaz tedy zní: Je text fakturace určující pro použití položky, nebo se řídíme veškerými informacemi, které máme k dispozici, nebo nechávat přepracovat texty fakturací?

Podle výkladu položek běžných výdajů platí, že je-li současně pořizována věc, služba, práce, výkony apod., zařadí se výdaj na položku , která odpovídá hlavní části výdaje. Zjednodušeně řečeno tedy pokud pořizujete letáky, je nutné je samozřejmě nechat vytisknout, což případně obnáší i platbu za návrh. Podstata výdaje je ale hmotná, účelem výdaje je zhotovený leták, proto je správně pol. 5139. Stejně se posuzuje např. výroba klíče apod.

K druhé věci -  z hlediska RS není určující text faktury, ale skutečný obsah případu, neposuzuje se to podle toho, jak to určí dodavatel, ale o jaký výdaj skutečně jde. Je vhodné s dodavatelem vždy dohodnout, aby text faktury odpovídal účetnímu případu, nicméně často to v praxi proveditelné není, pak ale určitě účtovat tak, jak bylo skutečně provedeno, nikoliv pod jakým textem bylo fakturováno. Ale nemyslím si, že je to v praxi až takový problém, např. dodavatelé stavebních prací používají často pojmy rekonstrukce apod., které lze pak účetně vyhodnotit buď jako opravu či TZ, pojem TZ ve fakturách asi nenajdete a pokud vám na fakturu uvedou opravu, přestože to oprava není, tak úplně dobře to není, je lépe s nimi dopředu text faktury zkonzultovat, nicméně zas tak hrozná věc k řešení to není, určitě je v tomto případě možné pro oporu použít všechny dostupné podklady, nejdůležitější je opravdu skutečné provedení. Shrnu-li to - pro to, jak výdaj zaúčtujete, nehraje roli, jak to máte "papírově", i když samozřejmě v ideálním případě by to mělo být ve shodě. Třeba příklad, co uvádíte, vůbec problém není, uvedou všem do faktury stavební práce, což je ve své podstatě správně a vy pak zaúčtujete podle toho, jakého charakteru práce jsou. Přiznávám však, že vždy při přezkumu prosím klienty, že když se jedná o opravu, zda by nemohli požádat dodavatele, aby na fa nepsal slovo "rekonstrukce" - je hned dokazování, že je to opravdu oprava, složitější - ale to je hraniční případ, materiál nebo služba - tam to řeší paní účetní tak, že si zvolí položku a účet dle záměru a konečného výsledku, jak jsem popsala výše. 

Obec vlastní bytový dům. Každý nájemník platí obci pouze nájem. Zálohy za energie si platí každý svému dodavateli energií. Zálohy za služby spojené s užíváním bytu nevybíráme. Pouze jedenkrát ročně přefakturuji dle smlouvy s nájemníky spotřebu energie a plynu společných prostor a dle odečtových vodoměrů v bytech spotřebu vody. Účtovala jsem MD 311/MD -502 Dal 311/DAL -231 3639 515x. Z vašich odpovědí na podobné dotazy jsem usoudila, že to asi účtuji špatně. Měla bych tedy přefakturaci účtovat do příjmu 311/602 231 RS 3612 2111/311 ?

Můžete postupovat dvěma způsoby - buď účtovat přeprodejem, to je první varianta z dotazu, ale je celkem zbytečný zápis 311/MD -502  , když dojde faktura od dodavatele, tak se může rovnou její část, kterou spotřebovali nájemníci, účtovat předpisem 311/321. RS u příjmu od nájemníků pak lze buď kompenzačně minus pol. 5154 nebo na příjmovou položku 2111. Druhá možnost je účtovat to výsledkově, tzn. na náklady 502 a příjem od nájemníků do výnosů (602), RS stejně jako u první varianty. Musíte si zvolit metodu a tu používat, my doporučujeme vždy spíše ten přeprodej, tzn. jen přes trojkové účty.  Někomu to ale vylepšuje koeficienty, takže se řeší volba individuálně. 

Naše obec má zaplatit 500,-Kč za správní poplatek druhé obci,kde je stavební odbor.Jedná se o legalizaci stavby,prosila bych vědět jak zaúčtovat,(stavba je již X Let v majetku,stavba nebyla pouze vnesena do katastru,takže účtování na 042 by nebylo dobře).

Zaúčtujte ho na účet 538, odpa účelu stavby pol. 5365. Považujme za výdaj po zařazení majetku do užívání. 

dostala jsem k proplacení fakturu za návrh změny ÚP za 63000,- Kč. ( text: "Fakturujeme zpracování návrhu změny ÚP k veřejnému projednání. dle smlouvy s ohledem na zkrácený postup pořizování změny ÚP byla fáze a) a b) sloučena." Měla by následovat ještě jedna faktura v ceně asi 15000,- Kč až bude dáno k vypracování po připomínkách. ÚP vedu na majetkovém účtu 019, to je první změna. Změna není na žádost občanů, nepřidává se žádná lokalita na rodinnou výstavbu. Ve středu obce se zpřesňuje a vytyčuje nově zeleň. Zvětšuje se plocha biokoridoru. Mění se plocha pro budoucí čističku. Ta už v územním plánu byla, jen se zvětšuje asi o 20%, protože by původní nestačila. Sousední obec bude budovat poldr a ten bude jen okrajově zasahovat na náš katastr, proto je to tam zakresleno. Charakterem bych to dala nejraději na službu, jen mi vadí ta celková cena skoro 80 tis. Žádnou směrnici nemáme. Je možné stanovit si, že každá změna ÚP by se účtovala jako služba bez ohledu na cenu. Nebo je tu závazná hranice 60 tis. musím účtovat na TZ?

Rozhodujícím kritériem při posuzování, zda to bude TZ či jednorázový náklad, je charakter prováděné změny. Ve vašem případě bych to vyhodnotila spíše jen jako aktualizaci ÚP a účtovala bych jí na účet 518, odpa 3635, pol. 5169. Je to stejně jako např. u posuzování oprava x TZ u hmotného majetku, tam také nehraje roli cena, ale charakter prací a jak to obhájíte, opravy jsou někdy mnohem dražší než samotný majetek a přesto se neúčtují jako TZ. Ve směrnici si to takto určitě nemůžete ošetřit, to by bylo v rozposu s účetními předpisy, toto jimi není umožněno. Můžete si ale stanovit, jaké zásahy považujete právě jen za aktualizaci a jaké již za TZ ÚP, to vám do budoucna usnadní práci při rozhodování, ale stejně si asi všechny možné budoucí úpravy nelze ošetřit a musíte určitě pořád brát v potaz účetní předpisy.Jinak moc chválím, jak správně uvažujete ohledně vlivu změny na celkový charakter majetku. 

Potřebovala bych prosím poradit ohledně účtování dotace na výstavbu hasičské zbrojnice. Přišla nám registrace akce od GŘ MVČR. Nevím, zda už mám na základě tohoto účtovat na podrozvahu. Dále prosím o informaci pokud s tím máte nějaké zkušenosti, zda se bude účtovat s účelovým znakem (nevím, kde ho vezmu). Zatím jsme nikdy takovou dotaci neměli a špatně se mně dostává k informacím. Veškeré dostupné materiály posílám emailem.

Na podrozvahu ještě neúčtujte, v registraci akce na druhé straně v bodě 7. se uvádí, že jim musíte ještě poslat smlouvu s dodavatelem, pak vydají rozhodnutí. Až vydají rozhodnutí, teprve to je dostatečně závazný dokument, kdy se účtuje dotace na podrozvahu zápisem 955/999 (vzhledem k časovému harmonogramu volím dlouhodobý účet). Poskytnou vám dotaci formou ex ante, tzn. po vydání rozhodnutí vám jí pošlou formou zálohy, kterou zaúčtujete zápisem 231 ÚZ 14984 pol. 4216/374 nebo spíše na účet 472, protože vyúčtování zálohy proběhne pravděpodobně za déle než rok. Ve výši zálohy také odúčtujete podrozvahu zápisem 999/955. ÚZ raději ještě ověřte, asi vám ho uvedou v rozhodnutí (měli by), ale našla jsem ho v číselníku MF podle čísla programu a toho, že to bude investice:

14984 Dotace pro jednotky SDH obcí – 014240 – investice 

Procento dotace vám vychází zhruba 31%, každou fakturu tedy v tomto procentu označte ÚZ, zbytek jen org (vlastní způsobilé výdaje), nezpůsobilé výdaje si můžete také odděleně značit. Celkem musíte mít ÚZ v příjmech i ve výdajích nakonec ve výši dotace. Lze značit i UZ dopředu do výše příjmů, nemusí se poměrově každá fa, nebo až na konci roku...

Až zbrojnici dokončíte a zařadíte do majetku 021/042, dohadujte dotaci zápisem 388/403, abyste jí mohli od následujícího měsíce začít rozpouštět s odpisy.

Vyúčtování dotace pak zaúčtujete 346/388 a zúčtujete zálohy 374(472)/346. K tomuto datu také vyřadíte z podrozvahy, pokud nebudou zálohy před vypořádáním rovné celé dotaci (k vypořádání se z podrozvahy již vyřadí zbytek, ať přiznaný, nebo nepřiznaný). 

Obracíme se na Vás s prosbou o doporučení správného postupu účtování. Město je majitelem vodovodu v jedné ze svých místních částí. Majitel sousedního pozemku potřeboval pro svoji stavbu přivedení vodovodu a tak za „ústního souhlasu“ města postavil vodovod na pozemku města s tím, že část vodovodu přivedl do své budovy. Žádné finance po městu nepožadoval a město ani nemínilo vodovod budovat, proto nebyly finance řešeny. Toto vše proběhlo v minulých letech. V roce 2015 se město rozhodlo stavbu zlegalizovat a připravilo všechny potřebné papíry, projektovou dokumentaci, zajištění stavebního povolení, technické podklady pro vydání kolaudačního souhlasu, celkové náklady činí 36.600 Kč. V květnu byl vydán kolaudační souhlas. Vzhledem k tomu, že máme ke stavbě pouze vedlejší náklady, nechali jsme zpracovat stavební rozpočet, který činí 129.000 Kč. Celkové náklady na stavbu jsou tudíž : 165.600 Kč. Na účtu 042 máme 36.600 Kč, zde je postup jednoduchý, budeme účtovat 021/042 36.600 Kč. Jak správně zaúčtovat 129.000 ? 129.000 Kč zaúčtujeme 021/401?

Vy jste si nechali tedy vyčíslit hodnotu přípojky, kterou před lety občan vybudoval. Měli byste s ním mít dohodnuto bezúplatné předání, pak byste v RPC, za což lze považovat vyčíslení podle stavebního rozpočtu, mohli zaúčtovat předanou přípojku zápisem 021/401. Účetně v tom pak problém není, ale právně je potřeba s občanem dohodnout, že přípojka bude vaše, v současnosti je jeho (toho, kdo zaplatil, bez ohledu na čí pozemku), musí vám jí tedy buď prodat nebo darovat a měli byste vyřešit i to, že teď asi pro změnu budete mít část vodovodu na cizím pozemku vy (věcné břemeno?) Stavby sítí jsou samostatnými nemovitostmi, nejsou nedílnou součástí pozemku, tam se právo stavby neřeší.

Navazuji na dotaz z 11.6. 2018 - kdo schvaluje úč závěrku příspěvkové školy v obci, kde není rada. Prosím Vás o odpověď, jestli pouze starosta schvaluje i rozpočty, rozpočtové výhledy a odpisové plány ve zřízených ZŠ a MŠ.

Ano, i tyto pravomoci náležejí zřizovateli v souladu s § 28 odst. 1 a § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb. Podle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích plní úkoly zřizovatele rada, kde není rada, tam starosta a protože opět ani toto není pravomoc vyjmenovaná v § 102 odst. 4 a není tedy zákonem svěřena ZO, když není v obci rada, ZO by si jí opět muselo vyhradit. Když nemáte radu, tak tedy plní úkoly zřizovatele starosta.

Potřebovala bych poradit s účtováním DPPO. Vystřídala jsem se tady s kolegyní, která na konci roku provedla odhad a zaúčtovala: 591/389 a 388/682 ve výši 75.000,- Skutečná daň byla nižší 72,580,-. Zaúčtování platby je 231 -/1122 MD / 231 6399/5365D, ale jak si poradit s tím dalším ať je to ve výkazech správně...?

Odhad DPPO doporučujeme účtovat k 31.12. zápisem 591/384, jako výnos příštích období, protože náklad má vztah ke zdaňovaným výnosům daného období, výnos je to ale, až když se podá přiznání další rok, teprve pak se účtuje na účet 682, ale postup není závazně stanoven, tak si každý účtuje jak chce, nelze říci, že je to chybné, ale právě kvůli nepřesnému odhadu se navíc mění i výnos, tak je to naše doporučení i výhodnější.

Je možné i toto: Zrušte tedy nejprve dohad výnosů jako opravu výnosů minulých let zápisem 388 minus MD/682 minus D. Pak opravte dohadu nákladů zápisem 389 minus D/384 D.Když je daň ve skutečnosti nižší, tak rozdíl 2420 Kč zaúčtujte zápisem 595 minus MD/384 minus D, Na účtu 384 vám tak zůstane správně jen skutečná výše daně, tu zaúčtujte do letošních výnosů k datu podání přiznání zápisem 384/682. RS účtujete správně.

Nebo jen toto:  udělejte předpis daně: 389 MD v původní výši 595 MD v rozdílu/ 341 D

a 682 MD a 341 MD/ 388 D. 

Obec buduje zasíťování nové lokality k výstavbě rodinných domků . Aby byl zajištěn příkon NN v dané lokalitě a provozovatel distr.soustavy zbudoval el.přípojky k plánovaným RD, uzavřela obec „Smlouvu o připojení k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí“ dle zákona č.458/2000 Sb – energetický zákon, na 5 odběrných míst á Kč 12.500,-, ostatní odběrná místa budou hradit sami stavebníci přímo provozovateli DS. Tyto náklady na přípojky uhrazené obcí nebudou součástí budovaného majetku obce. Až budou tato odběrná místa zbudována bude je obec prodávat stavebníkům. Prosím poraďte jak zaúčtovat – zatím mám první úhradu provozovateli DS zaúčtovanou na účtě 314 (dle smlouvy uvedeno jako záloha) následně bude 2. úhrada – doplatek a vše bych převedla na účet 549. Poté budeme přípojky „prodávat“ stavebníkům (bude účet 6xx, nebo mínus 549?). Obec je plátce DPH, ovšem domnívám se, že tento případ je podle výše uvedeného energetického zákona a jak je uvedeno i ve smlouvě – nejedná se o zdanitelné plnění.

Nejjednodušší by bylo zaúčtovat rovnou na pohledávku a brát to jako přeprodej, pokud nebudete požadovat vyšší úhradu po stavebnících, než co jste zaplatili. V případě, že byste prodávali za vyšší částku - např. si připočetli nějakou službu apod. , tak byste DPH museli přičíst. Takže dvě možnosti: buď 549 a 602 - pak 602 s DPH, nebo ve stejné výši bez daně, tj. rovnou na 311 nebo 377, nedávat na 549. 

Takže nyní záloha 314. Pak přijde doplatek - zaúčtujete 311/321 a zúčtujete zálohu 321/314 a uhradíte doplatek např. 321/231 3633 5909. Úhradu od stavebníků: 

a) např. 231 3633 5909 minus D/ 311 D, nebo 231 3633 2324 MD/ 311 D (zvolte dle toho, jak jste si upravila v rozpočtu).