Dotazy

Obec prodává stavební pozemek společnosti ČEZ, na kterém je umístěna trafostanice ve vlastnictví ČEZ. Bude prodej pozemku podléhat DPH.

Tady jste v situaci, že na pozemku je stavba trafostanice a předpokládám, že to je zamýšleným účelem využití daného pozemku. Za těchto okolností by pozemek měl být ve funkčním celku se stavbou trafostanice a pokud tato nesplňuje charakteristiku novostavby (tedy je starší 5 let ..), potom by se mělo jednat o osvobození podle §56 odst. 3 zákona o DPH. Pokud by to byla novostavba, tak by zde bylo zdanění.

Tím, že ČEZ je plátcem DPH, který si daň případně odečte, tak byste v případě, že se nejedná o novostavbu trafostanice, také mohli bez nějakých problémů aplikovat §56 odst. 5 - tedy vyfakturovat to po dohodě s ČEZ v režimu PDP (někdo to v těchto případech takto dělá, aby si "ušetřil" dokazování ...)ZN

1) Dříve město mělo v majetku knihovnický program Clavius, ale od května máme novou softwarovou službu - systém TRITIUS, který již není na PC v knihovně, ale je pouze zpřístupnění přes webové rozhraní. Je to takový program, kde jsou napojeny všechny knihovny po celé ČR a vzájemně každá knihovna vidí, kdo jakou knihu nakoupil a co mají v archivu, atd. Poskytovatel se zavazuje provozovat systém minimálně po dobu 5 let. Jedná se mi o to, že jednorázovou částku město zaplatilo 29 600,-za Implementaci která zahrnuje: Přípravu a převod dat ze stávajícího systému, Základní nastavení systému pro potřeby Objednatele, Školení koncových uživatelů v rozsahu 6 hodin, a každý měsíc budeme platit za služby 1800,-. Prosím, mám těch 29 600,-zaúčtovat 018/078 a 558/321, a těch 1800,- měsíčně jako 518 p.5168 §.3314? Nebo se na to bude nahlížet jinak. 2) Budujeme nový pavilon ZŠ a bude se kupovat kamera cca 6000,- která se připevní na budovu, aby bylo vidět jak firma pracuje a možná tam zůstane i potom, co bude budova dostavěna. Budu účtovat jako součást stavby tj.p.6121 §3113 a nebo jako samostatnou věc p.5137. A mám ještě jeden dotaz. 3) Jak se účtuje když mám inv. zálohu na 052 v hodnotě 605,-, daňový doklad nepřijde, a já mezitím to zařadím do majetku z 042 na 021,ale nedostala se mi tam záloha 052 na těch 605,-., takže chci říct, že je to zařazeno bez těch 605,-. Letos po velkém boji jsem obdržela daňový doklad z zálohové faktuře. Tak jsem udělala zápis 518/052 vím, že je to zvěrstvo, ale jak jináč bych to mohla napravit, a nechce se mi zvyšovat majetek, za tak zanedbatelnou částkou. Majetek byl zařazen na 021 před 3 lety.

1. Máte tedy asi licenci k použití daného programu, ta se účtuje také jako DNM, zaúčtujte to tedy na účet 558, pol. 5172 a zařaďte na účet 018. Školení se do ceny majetku nezahrnuje, to tedy zaúčtujte do nákladů (518, pol. 5169). Měsíční poplatek také do nákladů, jen pol. je vhodnější 5168, jak navrhujete, zbytek můžete zahrnout do ceny licence. 

2. Kamerový systém je vhodnější evidovat jako samostatnou věc, zařaďte jí tedy na účet 028, pořízení 558, pol. 5137. Jako součást stavby se účtují jen případné vnitřní rozvody. Je to tradiční postup, který se opírá o daňový pokyn GFŘ, který sice nemusíte akceptovat pro účetní řešení, ale u kontrol je to průchodnější a i pro vás jednodušší se o to při rozhodování opírat. 

3. Správně jste měla dohadovat do ceny majetku zápisem 042/389 a při vyúčtování účtovat 389/321 a 321/052. Jestli je majetek již zařazen, tak i když jste neudělala dohadu, účtujte analogicky jako rozdíl od dohady zápisem 551/052, částka je opravdu nízká na to, abyste opravovali vstupní ocenění. 

Investiční akce je ukončena a zařazena do majetku. Následně vzniknou po zařazení ještě náklady, které mají charakter služby (např. monitoring ukončené akce, finanční analýzy, závěrečné zprávy a závěrečná vyúčtování s poskytovateli dotací, archivace apod).- provedení na základě smluvního vztahu. Účetně již 518, ale daňově? Podle Fú, pokud tato služba souvisí se zařazeným majetkem, pak vyloučit z DPPO účet 518 a navýšit vstupní cenu majetku pro daňové účely o částku služby a v nákladech se daňově objeví až v odpisech. Pokud takto nepostupujeme, pak musíme prokázat, že služba, přestože se týkala stavby, tak s ní přímo nesouvisela. Jak správně specifikovat, které následné služby z pohledu Fú souvisí a nesouvisí s majetkem, tedy které si můžeme v příjmovce uplatnit a které nemůžeme? Máte prosím podobnou zkušenost? Já jsem se dosud s tímto názorem nesetkala, náklady po zařazení šly vždy již do služeb, jak účetně, tak daňově do nákladů. Děkuji.

Já s tímto osobní zkušenost nemám - z nějaké diskuse s finanční správou. Nicméně nemyslím si, že u nákladů, které popisujete, by tyto měly nutně vstupovat do pořizovací hodnoty majetku - zkusím vysvětlit důvody - respektive je mám dva (a vycházím z toho, že uvádíte případy nákladů na zajištění financování):

a) koncept určení pořizovací hodnoty vychází v daních z příjmů z účetního nastavení pořizovací ceny (s nějakými výjimkami v oblasti snižování vstupní ceny o přijaté dotace ...) - viz §29 odst. 1 písm. a) a odkaz pod čarou na zákon o účetnictví. Tedy pokud pravidla v oblasti účetnictví říkají, že něco jde do pořizovací hodnoty, je to do pořizovací hodnoty i pro daň z příjmů (opakuji - až na nějaké problémové výjimky - dotace, případně otázka TZ mající vlastní definici v zákoně o dani z příjmů ...). My k tomu máme ČÚS 710 a na jeho úplném konci jasně najdeme, že se můžeme rozhodnout, zda náklady na zajištění financování vstoupí či nevstoupí do pořizovací hodnoty (úroky z úvěrů, dotační management ...), případně v jakém rozsahu. Těžko si tedy mohu představit, jak bude finanční správa odůvodňovat, že náklady na zajištění financování (u vás v souvislosti se získáním dotace) musí vstoupit do pořizovací hodnoty - to jdou mimo zákonný rámec vaší svobodné volby

b) i když bych připustil, že náklady na zajištění financování mají jít do pořizovací hodnoty majetku, koncept je obecně takový, že by to měly být náklady vzniklé do okamžiku zařazení do majetku (tedy práce byly provedeny do zařazení). Když si představím nějaké projekty, že se třeba musí u některých  vyhotovovat  po dobu udržitelnosti nějaké monitorovací zprávy z daného projektu, tak toto rozhodně nemohou být ani v nejbujnější fantazii z hlediska účetní teorie náklady upravující vstupní hodnotu majetku.

Raději jen jednu poznámku - pokud by se samozřejmě jednalo o služby, které byly nezbytné k uvedení do provozu (třeba stavební dozor ...) a došlo jen k jejich pozdnímu vyfakturování (až po zařazení do užívání), tak tady samozřejmě vzniká velké diskusní pole - obecně si myslím, že by se toto ělo řešit dohadnou položkou nebo následnou úpravou vstupní ceny, v čemž ale případně mírně brání nešťastně formulovaný bod 4.4. ČÚS 710, který je jako pravidlo  nastaven pouze pro jednotky účtující podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. a tady bych pochopil, že při jeho striktní aplikaci se dostaneme do konliktu s běžným chápáním finanční správy. Nicméně to není případ nákladů, které uvádíte.ZN

V pondělí budeme schvalovat ZÚ. Audit mi našel chybu při koupi majetku. Platili jsme za pozemek dříve, než byl proveden vklad do KN a naúčtovala jsem o záloze, ale rovnou jsem udělala předpis závazku a ještě jsem u toho použila místo 378, tak 345. Nejdříve jsem měla za to, že Zastupitelstvo může teď už jenom chybu vzít na vědomí a přijmout systémové opatření, aby se nadále postupovalo v souladu s předpisy, ale teď když chystám text zápisu, tak si nejsem jistá. Jak bych měla popsanou chybu opravit, když je rok už uzavřený a celý pozemek už je také zařazen v majetku. Měla bych snad nějakým dokladem opravovat účetnictví loňského roku? Zdá se mi to nelogické a nesprávné, ale znervózněla jsem,abych náhodou pak neměla nějaké nesplnění povinnosti.... Díky za odpověď. (asi na hloupou otázku, ale...)

Vy jste tedy s předstihem zaúčtovala navíc chybný zápis 042/345, měla jste správně platbu účtovat na účet 052, závazek 042/321 (popř. 378) zaúčtovat až k datu podání návrhu na vklad a zúčtovat zálohu 321 (378)/052, to mají pravdu. Účet 345 je určen jen pro závazky z titulu transferů jiným než VÚJ (FO,PO). Ale zas tak hrozná chyba to není, víte aspoň pro příště, teď už to opravdu zpětně neopravíte. Pozemek jste ale asi zařadila ke správnému datu - v den, kdy byl podán návrh na vklad? To jediné by se dalo opravit, na kartu majetku uvést správné datum zařazení, nebo jen do poznámky, pozemky se neodpisují, takže to na nic nemá vliv... Můžete v klidu ZO předložit ZÚ, mohou ho schválit bez výhrad a přijměte jen, jak uvádíte, opatření k nápravě, tzn., že si ošetříte, aby k tomuto nedocházelo, ale hlavu si z toho nedělejte.

Mám dotaz ohledně darovací smlouvy mezi námi a Krajem Vysočina, který nám daroval pozemky. Účetní hodnota pozemků je celkem 17.623,-Kč. Prosím o radu jak tuto operaci zaúčtovat.

Bezúplatně pozemky přebíráte od jiné vybrané účetní jednotky, v souladu s § 25 odst. 6 zákona o účetnictví je musíte proto převzít v účetní hodnotě, ve které je evidoval kraj. Zařazení zaúčtujte k datu podání návrhu na vklad zápisem 031/401 v ceně 17623 Kč, do majetku je zaveďte samozřejmě jednotlivě.

Dobrý den, město ke 100. výročí založení republiky si objednalo 5000ks pamětních listů ve Státní tiskárně cenin Praha, město je zaplatí, 100ks si ponechá na věnování (prezentaci města) a zbylých 4900ks přeúčtuje vlastní příspěvkové organizaci Kulturní středisko, která si tyto pamětní listy bude na svatojakubské pouti prodávat. Můj dotaz zní zda musí mít naše PO EET pokladnu z důvodu prodeje těchto pamětních listů.

Tržba ÚSC i PO je podle § 12 odst. 1 b) a c) zákona č. 112/2016 Sb. vyloučená z evidence tržeb, i když se na toto nespecializujeme, tak podle mě z toho jasně vyplývá, že prodej předmětů PO EET nepodléhá.

Moc prosím o účtování a použití rozpočtové skladby pořízení kamenné pamětní desky na památku padlých v 1.světové válce s nápisem obětí a deska bude zřejmě umístěna ve vstupu kostela, který není v majetku obce, účelem však bude její trvalé umístění ve vstupu kostela s tím, že nebude pevně spojeno s budovou, ale bude možné případně i přemístit. Dodavatel chce zálohu 25.000,- Kč, celková hodnota desky po dokončení by pak měla činit 54.640,- Kč.

Zálohu zaúčtujte na účet 052, RS odpa 3326, pol. 6129. Konečnou fakturu zaúčtujete 042/321, započtete zálohu 321/052 a desku zařadíte na účet 029 zápisem 029/042. To mi přijde ve vašem případě jako nejvhodnější řešení.

Pořídili jsme kuchyňskou linku do obecního bytu. Jedná se o výměnu staré za novou ( PC 30.000 Kč). Budu účtovat jako opravu pol. 5171 (nedílná součást stavby - obecní byt, výměna staré za novou). ??? Kolegyně stávající kuchyňskou linku vedla na 028.

Ano, výměnu linky zaúčtujte jako opravu a starou vyřaďte zápisem 088/028, neměla být vedena jako samostatná věc, ale v případě bytů určitě jako nedílná součást stavby.

Potřebovala bych poradit s účtováním dotace na volby z minulého roku. Chybně jsem účtovala,že jsem nechala celý příjem dotace k 31.12.2017 na účtu 374, náklady byly účtovány dle čerpání v roce 2017, ale nezaúčtovala jsem předběžné vyúčtování dotace ani jsem nepoužila časový účet. Jak postupovat v tomto roce, aby bylo vše účetně správně? Vratka vrácena na bú kraje v roce 2018...........374/231. Je správný tento postup: 346/..... 5000,-(vratka) ..... /672 5000,- 374/..... 5000,- ..... /346 5000,-

Je potřeba provést opravu výnosů minulého roku, protože dotaci, u voleb ve výši spotřebovaných výdajů, je potřeba mít ve výnosech v době, kdy vznikly výdaje, což jste opomněli. Nebude to asi pro vás významná částka (více než 0,3 % aktiv netto), proto se to letos opraví na stejný výnosový účet, tedy 672. Zápis 346/672 máte navržen správně, je ale potřeba jej účtovat ve výši konečně přiznané dotace, nikoliv vratky. V té samé výši pak započtete zálohu zápisem 374/346, tím vám na účtu 374 zůstane výše vratky 5000 Kč a vrátíte jí, jak navrhuje, zápisem 374/231 odpa 6402, pol. 5364 + ÚZ. Pozor - některé kraje nechtějí u vratek UZ, tak raději ověřte (JMK chce, LK ne, ...)

Potřebovala bych poradit s dotací z SZIF, Dohodu o poskytuní dotace máme podepsanou 14.5.2018. Jedná se o podporu provádění operací v rámci komunitně vedeného místního rozvoje - Název projektu : Pořízení malotraktoru s lesní nádstavbou. (do obecního lesa) Celkové výdaje projektu 668 633,- Náš podíl 50% 334 317,- Přiznaná dotace 334 316,- Příspěvek EU 64% 213 962,- Příspěvek NZ 36% 120354,- Zatím jsem účtovala jen 942/999 ve výši 334 316,- Kč Tedˇjsem prováděla platbu faktury za malotraktor ve výši 668 633,- Prosím o postup správného zaúčtování a následně postup po vypořádání dotace a jejím přijmu na náš účet.

Podrozvahový účet pro podmíněné pohledávky z transferů je správně 915, účet 942 (byla změna v roce 2015) obsahově neodpovídá, nejprve tedy přeúčtujte podrozvahu zápisem 915 MD/942 minus MD. Fakturu za malotraktor zaúčtujete zápisem 042/321, úhradu rozpočtete takto (z dotazu neumím jasně určit účelový znak a nástroj, napíšu tedy vždy jen ÚZ a nástroj):

váš podíl 50%     334 317,- v této výši označíte nástrojem, zdrojem 1, ÚZ nepoužijete
Příspěvek EU 64%  213 962,- v této výši označíte ÚZ pro EU, nástrojem, zdrojem 5
Příspěvek NZ 36%  120354,- v této výši označíte ÚZ pro SR, nástrojem, zdrojem 1

Traktor následně zařadíte do majetku zápisem 022/042 a budete dohadovat dotaci zápisem 388/403 334 316 Kč tak, abyste jí začali od následujícího měsíce spolu s odpisy rozpouštět do výnosů.

Dotaci ve formě zálohy jste neobdrželi, máte tedy dotaci ex post, vypořádání zaúčtujete 346/388, odúčtujete podrozvahu 999/915 a dotaci přijmete:

podíl EU 231/346 120354 Kč - RS pol. 4213 ÚZ pro podíl EU, nástroj, zdroj 5

podíl ČR 231/346 213 962 Kč - RS pol. 4213 ÚZ pro podíl SR, nástroj, zdroj 1

Reklamovali jsme u České pošty nedodání doporučené zásilky. Teď nám přišlo avízo i složenka na příjem peněz za vyřízenou reklamaci, protože námi poslaná zásilka se nenašla a pošta ji údajně ztratila. Prosím, kam mám zaúčtovat tento příjem od pošty ve výši 880 Kč? jedná se čistě o náhradu za reklamaci nedodané doporučené zásilky a částku za poštovné ve výši 69 Kč nám ještě vrátí zvlášť. Prosím o účtování těchto částek i kam zařadit do rozpočtové skladby.

Účtovala bych to jako náhradu újmy na účet 649, odpa 6171 pol 2324. Vrácené poštovné bych pak účtovala kompenzačně, tedy minus 518 MD, minus pol. 5161 D.  

Obec uzavřela smlouvu o spolupráci s městem za účelem společného postupu při realizaci projektu: Zpracování digitálního povodňového plánu pro město xx a území ORP xx a vybudování varovného a výstražného systému ochrany před povodněmi pro město xx. Zajišťující obec (město) je nositelem projektu - žádosti MŽP ČR. Nyní máme uhradit zálohu na spoluúčast, skládající se z nákladů na dPP, nákladů na realizaci VIS a podílu na uznatelných nákladech. Po závěrečném vyhodnocení akce od poskytovatele dotace dojde k vyúčtování mezi obcemi. Předání části hotového a provozuschopného výstupu projektu dojde, a to formou zápůjčky v době udržitelnosti projektu, a formou předání majetku po ukončení udržitelnosti. (5 let). Prosím o radu jak celé účtovat od předpisu smlouvy, zálohy ... Chtěli bychom všechny spolupracující obce účtovat stejně.

Vypadá to, že dotace bude investiční, předně je potřeba, aby všechny obce měly vnitřně upraveno, že povodňový plán považují za DNM, popř. mohou mít, že nepovažují, ale vždy doporučujeme mít ve směrnici i uvedeno, že se ale zohlední požadavek poskytovatele dotace. Tzn. když má město dotaci investiční, je potřeba, aby všechny obce povodňový plán považovaly za investici, resp. viz výše, je to kvůli § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kde se stanovuje, že si toto musíte rozhodnout.

Ohledně účtování, je to klasická dotace, tzn. spolupracující obce budou přispívat formou transferu s vypořádáním městu. Je potřeba to v každé obci řádně schválit, podle výše buď v radě do 50 tis. Kč (popř. starostou, kde nemají radu) nebo v ZO (nad 50 tis. Kč a smlouvu pak zveřejnit) a uzavřít smlouvu. Peníze pak poskytnete jako zálohu zápisem 373 (471)/231 odpa 3744 pol. 6341. Pokud to bude projekt víceletý, je potřeba vždy k 31.12. dohadovat zápisem 572/389 ve výši městem spotřebovaného příspěvku vůči jeho vynaloženým nákladům v daném roce. Vyúčtování pak zaúčtujete zápisem 572 MD, 389 MD/349 D a zúčtujete zálohy 349/373 (471). Účtuje se i do podrozvahy na účet 916 nebo 956, odúčtovává se vždy, když se hradí záloha nebo předepisuje závazek do rozvahy. Výpůjčku pak obě strany evidujte jen mimoúčetně, po udržitelnosti vám to předají včetně nerozpuštěného zůstatku účtu 403. Takto v režimu záloh je možné účtovat i když budete částečně předfinancovávat městu dotaci s tím, že oni vám pak po přijetí dotace třeba část vrátí jako vratku zálohy. Zjistěte jen, zda bude investiční či neinvestiční, kvůli konsolidaci, abyste použili správné položky RS, uvádíte, že budete přispívat na náklady na DPP, ty by město mělo aktivovat do ceny majetku.

Dobrý den, prosím o radu, jaký je postup účtování při vyúčtování za energie. Skutečná spotřeba dle vyúčtování je 63 713,82, přijaté platby 63 690, z toho máme na účtu 389 částku 46 320,- a na zálohách z roku 2018 tedy na účtu 314 částku 17370,- Doplatek je 24,- Kč. Rozdíl zaokrouhlení doplatku je 0,18,-

Vyúčtovací fakturu předepíšete zápisem 389 MD 46320 Kč, 502 MD 17394 Kč (rozdíl mezi spotřebou a dohadnou položkou a rozdíl ze zaokrouhlení)/321 D 63714 Kč, uhrazené zálohy započtete zápisem 321 MD/314 D v jejich výši 63690 Kč, doplatek uhradíte 321/231 24 Kč. Na účtu 314 máte předpokládám výši uhrazených záloh 63690 Kč, částka 17370 Kč jsou jen, jak uvádíte, letošní zálohy, dohadu jste vloni tvořili ve výši záloh.

Město založilo z důvodu budoucího financování velké investiční akce běžný účet u Komerční banky, na který zaslalo značnou finanční částku. Z tohoto běžného účtu pak jsou zasílány na základě Smlouvy o sjednávání termínovaných vkladů (dále jen TV) určité finanční částky na jednotlivé TV vedené u KB. Bankovní výpisy máme jen k běžnému účtu, k převodům na TV máme jen tzv. "Konfirmace". Jedna finanční částka byla uložena na TV jen na 1 den a zaslána vč. příslušné částky úroku zpět na běžný účet, jiné jsou uloženy na další TV na období 3 měsíců. V současné době tak máme již tři termínované vklady, dva z nich na dobu 3 měsíců a jeden byl pouze jednodenní. Vůbec si nejsme jisté účtováním, účtovaly jsme zatím 262/231 pol. 8118 zaslání peněz na TV, pak peníze přišly zpět i s úroky - účtováno 231 pol. 8117 + úroky 231 6310 2141/262. O TV jsme chtěly účtovat (pouze na základě Konfirmací, výpisy nemáme) 244/262, připsání úroků 244/662, převod zpět na běžný účet 262/244 vč. úroků. Problém je v tom, že náš poskytovatel software (Gordic) vyžaduje účtování rozpočtovou skladbou i u účtu 244, bez RS nejsme schopné TV zaúčtovat. Prosím o informaci, zda námi navržené účtování je správné, zda musíme mít analytiky u účtu 244 (vlastně máme 3 TV) a případně jak účtovat jinak, jestliže budeme muset i u účtů TV použít RS.

Účtujete správně, u účtů TV (244, popř. dlouhodobý 068) se RS již několik let nepoužívá, vyplývá to z náplně podseskupení 413, kde byly tyto účty vyjmuty z definice peněžních fondů, tedy účtů, které se třídí rozpočtovou skladbou. Přijde mi divné, že by tak významný dodavatel SW na tuto změnu takto dlouho nezareagoval, zkuste to s nimi prověřit. Je vhodné účet 244 analyticky oddělit, analogicky jako b.ú., když jsou to tři odlišné účty, byť u stejné banky. Ten jednodenní TV- pokud máte smlouvu, že se o TV jedná, účtujte jej tak, je to z hlediska kontrol průchodnější varianta než to účtovat jako převod mezi b.ú.

Dobrý den, můj dotaz se týká DPH u koupě pozemku, zastupitelstvo schválilo koupi za cenu 500 tis. Kč. Ve smlouvě je uvedeno: 1. Smluvní strany se dohodly na kupní ceně za předmět koupě v celkové výši 500.000,- Kč (slovy pět set tisíc korun českých) (dále jen „kupní cena“). V souladu s § 56 odst. 5 zákona o DPH, se prodávající rozhodl pro uplatnění DPH. Kupující souhlasí se samovyměřením DPH u přijatého daňového dokladu, tj. provede samovyměření z kupní ceny. Specifikace kupní ceny bude uvedena v daňovém dokladu vystaveném prodávajícím. Údaje k pozemku:druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: manipulační plocha, o výměře 3.166 m2, ve skutečnosti jsou na pozemku zahrádky. Nevím jak s tím samovyměřením myslím, že nemáme nárok na odpočet DPH, pokud bude cena s DPH a nemůže být uplatněn odpočet (samovyměřením), bude se muset chválit vyšší cena za koupi v zastupitelstvu. Lepší asi bude koupit v režimu osvobození od DPH. Děkuji

No pro Vás určitě - je naprostým ekonomickým nesmyslem, abyste pozemky, které by mohly být od DPH osvobozeny, kupovali dobrovolně v režimu PDP a tedy uhradili ještě daň, kterou si asi nemůžete odečíst (předpokládám, že pozemek nemáte ke zdaňovaným plněním). Abyste měli nárok na odpočet, museli byste prokázat, že pozemek využíváte ke zdaňovaným plněním - třeba, že je to v rámci aktivity směřující k tomu, že tam budou stavební parcely, které budete prodávat ...

Jinak z hlediska kupní ceny - ono asi nebude nezbytné schválit vyšší cenu zastupitelstvem (ona právně je kupní cena pořád 500 tis. kč)  - samozřejmě to ale znamená vyšší čerpání rozpočtu o 100 tis. Kč - tedy posuny by šly spíše tímto směrem. Bylo by potom určitě logické informovat zastupitelstvo, že to bude nakonec dražší.