Dotazy

V roce 1999 dostala obec dotaci na bytové jednotky. Postavila rodinné domky, které si dopředu uhradili vlastníci (závazek vůči nim vedu na účtu 459 - 20 let od kolaudace). Na každý rodinný dům je sepsaná smlouva budoucí kupní, kde je uvedena kupní částka, přesně ta za kterou si každý dům postavil + částka dotace. Tak vedu domy i v inventuře,ale při začátku odepisování jsem je začala odepisovat a to je asi špatně, protože domy jsou vlastně v prodejní ceně. Měla bych tedy odpisy vrátit? A co s dotací, tu jsem taky rozpouštěla. A ještě podotýkám, že nové budoucí kupní smlouvy byly v zastupitelstvu schváleny až letos, ty původní z minulých let neměly patřičné náležitosti a myslím, že v nich nebyla stanovena ani kupní částka. Děkuji za odpověď.

Nejprve vysvětlím systém a pak jaké máte možnosti.

RD by měly být oceněny ve vašem účetnictví v pořizovací ceně, tj. v ceně, kterou vás stály včetně dotace. Pravděpodobně tedy v součtu vkladu budoucích vlastníků a podílu dotace. Když jsou sepsány smlouvy o smlouvách budoucích, tak by ve výši prodejní ceny měla být nastavena zbytková hodnota (hodnota majetku při prodeji) a odpisovat byste měli v rozdílu mezi vstupní pořizovací cenou a zbytkovou hodnotou a odpis zde stanovit na 20 let. Proti odpisu rozpouštět dotaci. Dotace by se měla rozpouštět v transferovém podílu. 

Toto je však z hlediska akruálu velký problém. Protože by vám vznikly náklady ve výši odpisů z vlastního podílu, a to i když byl vlastní podíl uhrazený dotací, ale výnos z rozpuštění dotace by byl jen ve výši transferového podílu. Zbytek dotace by se rozpustil až při prodejí - tj. několik let bychom ještě vykazovali nesprávně vysoké náklady a pak při prodeji jednorázový výnos. 

Na druhou stranu - rovněž kvůli akruálu, když je prodej sjednán za delší období, je správné odpisovat. Přecenění na RH by se mělo udělat jen na záměry prodeje v krátkodobém horizontu. Vy jako obec máte RD ve svém vlastnictví a správně byste měli mít výnos i příjem z nájemného. Nevím, jak je toto sjednáno, zda se nějaký nájem platí, zda máte nějakou povinnost oprav a údržby. Někde mají sjednán minimální nájem a do domů nebo bytů dávají úplné minimum. Někde mají sjednané nájemné i např. ve výši úroku z předplacené částky za budoucí prodej. O tom všem je potřeba účtovat – zde bych ráda nastavila účtování, až jak mi dotaz doplníte - jak máte ošetřeno užívání RD po dobu, co máte RD ve svém vlastnictví.

Všemi těmito mými úvahami jsem Vás asi dost zmátla, tak se pokusím ještě o odhad situace, jak to skutečně asi u vás je a jak bych to řešila. 

Pravděpodobně nahlížíte celou dobu na ty RD, jako kdyby už nebyly obce. Nijak se o ně nestaráte a nikdo nájem neplatí. V tomto případě kvůli vypovídací schopnosti výkazů bych udělala k roku 2014 přecenění na RH - tj. na cenu, za kterou se budou RD prodávat - pravděpodobně tedy na cenu již přijatých peněz od současných uživatelů RD. K převodu by mělo dojít již za 4 roky, tak se až tak o "dlouhodobý" záměr prodeje nejedná. 

Přecenění se dělá zápisem 081/407 a 407/021 a 036/021 - tj. zrušíte oprávky, a přeceněné RD na hodnotu prodejní ceny převedete na účet 036. Tím se zastaví jak odpisy, tak rozpouštění dotace. Tento postup je v souladu se všemi předpisy, celkem zlepší vypovídací schopnost z hlediska VH alespoň výkazů (výkazu ZZ) na období od 2014 do 2019 a jako bonus - je i nejjednodušší. Od reformy se měnily náhledy na zbytkovou hodnotu majetku, i způsoby účtování RH. Opravnými zápisy bychom asi udělali více škody než užitku, a toto moje závěrečné doporučení nelze nikým vytknout. Záměr prodeje je, čas do prodeje již není významně "dlouhodobě budoucí",   lze přecenit v roce 2014.  

Na našem katastru se nachází 3 pomníčky a 2 pomníky obětem války. 2 pomníky a 2 pomníčky se nacházejí i na našem pozemku, 1 pomníček na cizím pozemku. Chtěla bych tyto památníky nacházející se na našich pozemcích zařadit do majetku. Zaúčtuji 021/401 kategorie 12.73.51. Ptám se hlavně jak je ocenit. První pomník jsme přemisťovali v r.2002 a cena byla 121.tis. Kč. Na druhý pomník jsme dostali v r.2006 dotaci, která se skládala z opravy pomníku, přístupové cesty, opravy zdi a vegetačních úprav. Cena díla byla 353 tis. a dotace 293. tis. ( z toho oprava hrobu 98 tis., oprava chodníku 86 tis., zeď 11 tis a vegetač.úpravy 158 tis.Kč). Mohu ocenit první pomník 121.tis, Kč a druhý pomník 353 s čerpáním dotace 293 tis. Kč nebo nějak pokrátit? Dále máme 2 malé pomníčky velikosti urnového hrobu - zde bych nahrhovala cenu jen odhadní např. 10-15 tis.Kč( nebo bych měla mít věrohodnější odhad?- např. od kameníků ?) mohu v ceně promítnout i stáří pomníku ? A co ten pomníček co není na našem pozemku - v podstatě se o něj staráme. Na všechny tyto stavby nemáme žádný list vlastnictví a nechce se nám platit znalecké posudky.

Souhlas s pomníky, které jsou na vašich pozemcích.

Pomník č. 1 - zde nemohu odsouhlasit cenu 121 tis. Kč - odlišit pořizovací cenu a cenu na přemístění si netroufám. Lepší by bylo zkusit RPC - není potřeba znalecký posudek, pokusit se spíše o odhad dle posledních oceňovacích předpisů a zaevidovat 021/401. 

Pomník č. 2 - je tady více variant - hlavní je otázka, zda byla dotace investiční - pak by bylo vhodné vyhodnotit jako jednu stavbu - jeden fční celek včetně zásahů do okolí a dát celou pořizovací cenu - 353 tis. Kč na 021 MD  a 403 D  ve výši celé dotace - a zbytek - když je z roku 2006, tak na 401. Neuvádíte v dotazu, jak jste evidovali dosud, takže je možné, že budete muset udělat opravy v účetnictví - dooprávkování 406/081 a dorozpuštění dotace 403/401 a pak odpisy 2012 a 2013...V případě, že se rozhodnete pro toto ocenění, tak musíte postupovat jakoby při vyhodnocení účetní chyby a udělat opravu, zde by byl zápis 021/401 nedostatečný.

Dotace neinvestiční 

Pak považovat hrobku za vícenález a ocenit RPC. S ohledem na popis prací - oprava chodníku a hrobky, oprava zdi, vegetace - když jste dali do nákladů, tak je možné takto nechat a opravdu ocenit hrobku RPC a dát do majetku 021/401 (asi by vám nikdo nevytkl, kdybyste pro stanovení RPC vycházeli z té ceny opravy - ale nevím, jak rozsáhlá oprava to byla, zda zásadní, aby neměla hrobka nějak výrazně vyšší cenu, někdy i hrobky vypadají jako malé kostely...)

Pomník malý - odhad od kameníků by stačil, při stanovení RPC se ke stáří majetku přihlíží - je to cena, jakou má majetek v době, kdy se o něm účtuje. 

Ten 4. pomník, který je na cizím pozemku. Zde nedoporučuji evidovat a odpisovat, dokud nemáte na něj nabývací titul. Nelze zahrnout do majetku obce jen proto, že se o něj staráte. Musí asi dojít k nějaké komunikaci s vlastníkem pozemku a majetkově pomník před zařazením do majetku obce vyřešit. 

Letos budeme mít nejspíše prvně čerpaný k 31.12.2014 kontokorent ve výši cca 2500 000 Kč, máme povoleno do výše 7 500 000,- Kč , financujeme akce s ROP . V jaké výši můžu dát kontokorentu do rozpočtu na rok 2015.Jak bude v rozpočtu vidět, že již máme částku 2500 000 Kč vyčerpanou?

Do rozpočtu na položku 8905 MD - příjem ve financování můžete dát až do celkového rámce kontokorentu, ale můžete také rozpočtovat jen do očekávané výše, např. s určitou rezervou, třeba 3 mil. Kč. Vyčerpaná částka kontokorentu bude vidět až k 31.12., kdy zaúčtujete v hodnotě  minusu na ZBÚ zápis 231 8905 MD/ 281 D. Výsledkem musí být na ZBÚ 231.xx, ke kterému je kontokorent k 31.12. nula. 

Město uzavřelo s SVS a.s. nájemní smlouvu. Předmětem nájemní smlouvy je kanalizace, pronajímatelem a vlastníkem je město a účelem smlouvy je provozování kanalizace pro veřejnou potřebu. Nájem se sjednává na dobu určitou do doby prodeje předmětu, cena - roční nájemné 1 Kč bez DPH. Dotazujeme se, zda je cena uvedená ve smlouvě obvyklá za 1 Kč? Je tento příjem osvobozený od DPH nebo nutno počítat s DPH ve výši 21%? Děkujeme za odpověď.

Zkusím to rozebrat na několika aspektech:

- pronájem kanalizace je pronájem stavby podle §56a a můžete se rozhodnout dle mého názoru pro to, že se bude jednat o plnění osvobozené od DPH - tím neříkám, že je to vhodné, ale lze to

- samozřejmě tím, že to dáte osvobozeno od DPH si blokujete nároky na odpočet DPH při pořízení (opravách) majetku

- nicméně i pokud by to byl pronájem za 1 Kč + DPH, tak bych stejně si na odpočty nedovolil sáhnout, neboť by takový vztah byl vyhodnocen pravděpodobně jako zastřená výpůjčka - tedy mimo ekonomickou činnost

Tím tedy shrnuji - z hlediska DPH problém nevzniká, pokud neřešíte odpočty daně ...

Obecně - pronájem za  1 Kč asi moc obvyklé nebude (v zásadě je to na pomezí zastřeného úkonu). Z hlediska daně z příjmů tady může být problém, pokud jste propojenou osobou (§23 odst. 7) - nevím, jakou tam máte účast, tady by mohl být požadavek na dodanění do ceny obvyklé. Také upozorňuji na novelu zákona o dani z příjmů - ten pronájem by klidně mohl být hodnocen jako výpůjčka (ve smyslu zastřeného úkonu) - no a potom by mohla vznikat otázka požadavku na dodanění nepeněžního prospěchu na straně té akciové společnosti. ZN 

Musí ZO nastavit starostovi kompetence, např. finanční limit, se kterým může disponovat? Jsou práva starosty zákonem omezená? Našla jsem pouze v Zákoně o obcích, že se zodpovídá ZO.

Princip je, že výkonným orgánem je rada. Tam kde je rada, schvaluje většinu smluv rada, případně převede kompetence na starostu nebo vedoucí odboru - např. na smlouvy do 20, ..50 tis. Kč.... Pokud není zvolena rada, ale fci rady plní starosta, tak pokud si zastupitelstvo některé kompetence nevyhradí, tak má starosta rozsah pravomocí jako rada. Toto je jen takový primitivní výklad, ale myslím si, že rámcově platí. Jinak pro podrobné řešení je vhodný materiál ministerstva vnitra - některé výklady jsem dali i do dokumentů ke stažení. 

Např.: 

"Materiál MVČR - metodické doporučení k nakládání s maj. USC;

MV - Nakládání s majetkem _aktual. 2012 a zestručněno;

MV - Nakládání s majetkem;"

Není to přímo kompetence starosty, ale je tam dost k pravomocím řešeno. Případně lze využít další materiály MV, oni mají svoje stanoviska velmi přehledná a přínosná. 

V souvislosti s novou definicí zbytkové hodnoty a zvolením možnosti odstranění dřívější hladiny významnosti do 31.12.2014 (dle Vámi zodpovězeného dotazu ze dne 30.4.2014 ! ČÚS 708 – ZBYTKOVÁ HODNOTA MAJETKU) nás napadla otázka, jakým způsobem pak dále „doodpisovat“ zůstatkovou cenu tohoto majetku – tj. zda je nyní možné odepsat majetek (v podstatě jakýkoliv) až do hodnoty 0,- Kč. Neporušíme tím ustanovení ČUS 708 bod 6.1. kde je uvedeno, že dlouhodobý majetek se musí odepisovat po celou dobu jeho používání? Ještě poměrně nedávno pracovníci MFČR tvrdili, že není možné (z výše uvedeného důvodu) evidovat majetek v hodnotě 0,- Kč. Za Váš názor předem děkujeme.

Nyní již jsou ochotni někteří pracovníci zmíněného ústavu přiznat, že nulová zůstatková hodnota možná je. Celou záležitost podrobně vysvětlujeme v dokumentu ze září 2014, najdete jej ke stažení pod názvem: "2014 Odpisy a nulová zůstatková cena". V dokumentu najdete dost dobré argumenty pro nulovou zbytkovou hodnotu, je kladně přijímán i některými kraji.

Obec dostala do majetku dopravní prostředek typu VW Transporter. Darovací smlouva byla podepsána dne 13.11.2014, předávající: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje a přejímající: Obec. Darovací smlouva schválena zastupitelstvem obce dne 12.11.2014. V darovací smlouvě je uvedena pořizovací cena 812.956,-Kč, druh VW Transporter, rok pořízení majetku - 2000, rok výroby 2000. Fyzicky byl automobil předán obci předávacím protokolem dna 1.12.2014. Obec neposkytne předávajícímu žádné peněžité plnění. Ve smlouvě je uvedeno, že hospodařit s tímto majetkem nastává dnem předání. Auto bude sloužit Sboru dobrovolných hasičů v obci na soutěže. Prosím o radu v jaké ceně a jakými zápisy zaúčtovat dopravní prostředek, k jakému datu zařadit do majetku a jak začít odpisovat ? Máme rovnoměrný způsob odpisování.

Jedná se o převod mezi vybranými účetními jednotkami. I když  dala Policie darovací smlouvu, tak jste povinni nabrat v hodnotách, v jakých měla Policie v účetnictví, tj. na 022 MD pořizovací cenu transporteru, na 082 D dosud zaúčtované oprávky u Policie a zbytek na 401 D. Policie bude vyřazovat zápisem 082 MD, zbytek 401 MD a 022 D. Musíte je požádat o doplnění informací pro naplnění §25, odst. 6 zákona o účetnictví. Transporter zařadíte do majetku k datu fyzického předání a zahájíte odpisy od dalšího měsíce po zařazení. Zvolíte zbývající  dobu životnosti dle vašeho odpisového plánu a můžete použít svůj způsob rovnoměrného odpisování. 

V minulých dnech jsme platili beton na opravu hráze rybníka (na pozemku obce), který ale není jako stavba v evidenci majetku obce. Prosím o radu - jsem v koncích jak účetně tak rozpočtově.

Z hlediska platby betonu je to oprava, takže tam není problém, účet 511, položka 5171, odpa např. 2341. 

A teď k hrázi - hráz rybníka se eviduje jako stavba. Je potřeba dořešit, pokud stavbu neevidujete v účetnictví, zda se nejedná o vícenález, inventarizační rozdíl. A zařadit ji do majetku jako vícenález zápisem 021/401 v RPC a začít odpisovat. 

Pak je také možné, že zjistíte, jak jste vlastně k vlastnictví hráze přišli a že jste nezaúčtovali - a budete znát pořizovací cenu hráze. Pak lze zaúčtovat jako chybu, dooprávkovat  406/081 a doúčtovat odpisy za 2012-2014 - a celkově  řešit jako chybu - a opravy (ten vícenález mi tady připadá jednodušší , ale nevím, jaké máte k dispozici informace).

K evidenci majetku - stavby hráze rybníka by bylo potřeba zajistit nějaký nabývací titul, alespoň prohlášení...(toto moc neumím, ale neměl by být problém, pokud je hráz na pozemku obce). 

Obec jako zapůjčitel uzavřela smlouvu o zápůjčce s vydlužitelem Základní školou, příspěvkovou organizací, u které je obec zřizovatelem. Zápůjčku obec poskytne ve výši 92.000,- Kč v měsíci prosinci r.2014 a vydlužitel Základní škola se zavazuje vrátit zápůjčku do 30.11.2015. Zápůjčka je účelově vázána a je určena na realizaci projektu dle smlouvy. Zápůjčka není úročena smluvním úrokem. Prosím jakým způsobem zaúčtuje obec poskytnutí zápůjčky? Děkuji.

Obec zaúčtuje jen 316 MD / 231 3113 pol. 5651 D  - toto je půjčka na provoz. Nevím dle textu dotazu, zda se nejedná o projekt investiční? Půjčka na pořízení DM (investiční projekt) by se dala na položku 6451 D. Půjčku bude PO splácet přes položku 2451, zde bez odpa. Vy příjem splátky pak zaúčtujete 231 2451 MD/ 316 D. Položka 2451 se používá jak při splátce neinvestiční, tak investiční půjčky. 

Obec pořídila v listopadu v tzv.promo akci tiskárnu v pořizovací ceně 18 036,-Kč. Zhruba do 6 týdnů obdrží od prodávající společnosti cashback - nepřímý bonus ve výši 8 200,-Kč. Jak správně zaúčtovat bonus, kdy a v jaké výši zařadím do majetku. Děkuji.

Pokud lze ten bonus  vyhodnotit jako slevu, tak je součástí pořizovací ceny majetku (zde snížení).  Jestli nebude ještě tiskárna zařazena do užívání v majetku, tak by šlo ponížit účet 558 a ponížit o rozdíl zápisem -028/-088. Jestli bude již tiskárna v užívání, tak by nikdo neměl vyčíst zaúčtování na 649 (v logice náhrady výdaje). Snížení pořizovací ceny je správnější, ale pokud se bonus týká více odběrů, tak je zase správnější ta 649. Akruál zde narušen nebude, takže obojí je určitě možné a dobře. 

Prosím Vás o radu při sestavování rozpočtu na rok 2015. Od srpna jsme plátci DPH a to kvůli výstavbě kanalizace, kterou si budeme poté sami provozovat. V rozpočtu mám příjmy 43 mil., výdaje 52 mil, půjčku od SFŽP a úvěr u KB ve výši 13 mil., příjmy jsou oproti výdajům vyšší o 4 mil.. Může být takto postavený rozpočet a je schodkový. Do výdajů jsem dala čerpání na kanalizaci bez DPH, je to správně?

Rozpočet je schodkový, protože půjčky a úvěr jsou ve financování, schodek je rozdíl mezi 52 a 43, tj. 9 mil. Kč. Rozpočet však musí být vyrovnaný financováním, buď dáte 4 mil. Kč na položku 8115 D nebo si narozpočtujte nižší čerpání úvěru o 4 mil. Kč. Princip sestavení rozpočtu je ten, že rozdíl mezi příjmy a výdaji musí být ve financování plus, tj. financování celkem vám musí vyjít ve výši + 9 mil. Kč, když saldo příjmů a výdajů je minus 9. Jestli to bude ve financování např. 8123 (+ 13) a 8115 (-4) nebo jen 8123 (+9) záleží na Vás - resp. zastupitelstvu. 

Ohledně kanalizace a PDP - zde budete mít nárok na odpočet a povinnost DPH z PDP  DPH - takže správně by se v rozpočtu mělo o DPH navýšit na položce 6121 ke kanalizaci a snížit nárok na odpočet tj. minus položka 5362 D. Někde to kraje vyžadují, ale když se to přes rozpočet účetně neprotáčí, tak není potřeba dávat rozpočet na položky. Není to víceméně dle čeho vytknout, protože při PDP s nárokem vlastně nedochází k odvodu DPH, je to bez pohybu na 531. Vše záleží na tom, jak účtujete. Když budete účtovat PDP přes položky, případně s využitím položky  8901,  tak by se skutečnost od rozpočtu dost lišila, tak zvažte jaký postup zvolíte. 

Hodnota pozemku v účetnictví 5.655,87 Prodáváme za 5.319,-- Přecenění 031//407 -5.655,87 036//407 5.319,00 Prodej: 3639/3111//647 5.319,-- Po prodeji, když vyřazuju tak: 554// 036 5.319,-- a 407//664 -336,87 Takže jsem ve ztrátě a výnosový účet mám v mínusu. Je to tak dobře?

Při takto nevýznamných částkách nemá přecenění na RH vůbec žádný smysl, to bych ani nedělala. 

Ale mělo by to být takto: 

407 MD/ 031 D  na rozdíl tj. 336,80 a pak 036 MD/ 031 D ve výši 5 319,- 

vyřazení 554 MD/ 036 D ve výši 5319,- a 564 MD/ 407 D ve výši 336,80. Ale to je opravdu zbytečné, měli byste si do směrnice tu významnost dát, to je zbytečná účetní rozcvička, nemá to opravdu žádný přínos. 

podepsaná dotace SZIF na rekonstrukci ve výši 6 300 000,-Kč zaúčtováno na podrozvahu 943 0820/999 943 částečná platba 3128784,- Kč únor 2014 231 010 4213/374 363 - odúčtováno z podrozvahy kolaudace květen 2014 - zařazení do majetku 021/042 včetně dotace, která nebyla vypořádána, žádáno o další částečnou platbu celá dotace Dal 403 0369 6 300 000,-Kč dohada dot . Md 388 0363 6 300 000,-Kč částečná platba listopad 2014 231 010 4213/374 0363 1 240 181,-Kč konečné vyúčtování listopad 2014 celková přiznaná dotace 4 368 965,-Kč podrozvaha zrušená vypořádání dotace 374 0363/346 0363 4 368 965,Kč nepřiznaná dotace 403 0569/672 0363 1 931 035,-Kč (nebo by mělo být na účtu 403 0369) Tady jsem se zamotala, zůstala mi celá dohada dotace na účtu 388 a skutečně obdržená dotace na pohledávk.účtu 346. Pokud by nebylo zařazeno do majetku, potom bych účtovala 346/403, ale takto nevím. Jediné, co mě napadá (zřejmě špatně), je zaúčtování 346/388 v částce skutečně přiznané dotace 4 368 965,-Kč, ale to potom na účtu 388 zůstane výše nepřiznané dotace 1 931 035,-Kč, ale účet 346 bude nulový.

Správný zápis vypořádání je tento: 

346 MD ve výši 4 368 965,- a 403 MD ve výši 1 931 035,- a 388 D ve výši 6 300 000,- 

potom zúčtování zálohy: 374/346 ve výši 4 368 965,- a jednorázové rozpuštění 403 zápisem 672 MD / 403 D - pozor máte v dotazu  obráceně - ve výši 1 931 035,-.  Toto je postup dle CUS 709, bod 4.2.6. - jedná se u vás o významné částky, určitě jste při dohadě neudělali nějakou chybu, např. v DPH? Kdybyste udělali chybu, tak byste mohli opravit hodnotu na 403 a letos ještě opravit rozpuštění dotace. (tj. nedělal by se zápis 672/403). Pokud nemáte podklad pro chybu, tak postupujte dle tohoto příkladu, ale doporučuji si na kartu majetku připsat údaj, kolik byla skutečná dotace. 

Minulé zastupitelstvo obce dalo pravomoc radě provádět rozpočtová opatření do 500 000 Kč. Chtěli bychom tuto pravomoc zachovat za stejných podmínek, ale nevíme, když z voleb vzešlo nové zastupitelstvo, zda se tato pravomoc musí znovu schválit, nebo zda i nadále platí rozhodnutí minulého zastupitelstva.

Jedná se o právní otázku, ale jsem přesvědčena, že usnesení přijatá v minulosti jsou platná i nadále, a že změnou zastupitelstva určitě jejich platnost nezaniká. 

A to jak např. u pravidel rozpočtového provizoria, tak u převodu kompetencí k rozpočtu (samozřejmě i ve všech dalších usneseních). I když mají zastupitelé a rada jiné složení, orgány obce jsou to stejné z hlediska pravomocí. Zastupitelé mají určitou odpovědnost, tedy se mají zajímat o pravomoci a další pravidla řízení chodu obce, jak jsou dosud rozděleny a nastaveny  a je na nich, zda si je změní nebo ne. Dokonce si ani nemyslím, že je povinnost úředníků je s nimi seznamovat, že by si toto prověřovat měli  sami. 

Když však chcete mít jistotu, tak je můžete se stanovenými pravidly seznámit a nechat nové usnesení, jen chci říci, že si nemyslím, že je to ze zákona povinné. Pak je otázkou, jak daleko při přeschvalování jít - např. co otázka schválení i peněžních fondů a jejich statutů? 

Moc prosím ostatní čitatele této odpovědi - jestli k tomuto máte nějaké stanovisko, např. MV, zda byste ho kolegům neposkytli? Případně i sdělili, pokud máte jiný názor? 

Paní, která byla v komisi u voleb, předložila živnostenský list a požaduje náhradu ušlého výdělku. Našla jsem si, že je to v pořádku, vyplatím jí to v hrubém, bez stržení nějakého pojištění. Nicméně trochu plavu v tom, jak to provést a zaúčtovat. Budu to "tahat" přes mzdy? Přes mzdovou agendu? Nebo to prostě vyplatím (například) přímo přes pokladnu? A teď zaúčtování: 521/211 (případně přes 331), položka 6115, 5029. Je to v pořádku?

Ano, máte návrh zaúčtování dobře - jen pozor - účet 211 je pokladna u podnikatelů, u obcí je to účet 261. Není potřeba přes mzdovou agendu, lze uhradit "refundace" jen účetně. 

Jedná se o mzdový náklad  521 a dává se s položkou 5029. Teď se musím malinko omluvit, nevím, jestli pro náhradu k volbám také platí 520/2005 Sb.? - ale je tam výpočet náhrady pro OSVČ - volby však  zpravidla mají vlastní směrnici - nepamatuji se, zda je v ní toto nějak řešeno. Vy se však na výši  neptáte  v dotazu, chcete, abych se pokusila hledat, jak to má být u voleb? (Bez záruky, že najdu :o).