Dotazy

Dobrý den, vážený a milý pane inženýre, obracím se na Vás s dotazem ohledně účtování vyvolané investice v rámci stavby D11. Snad se mi podaří správně formulovat můj dotaz. Předesílám, že jsem se snažila najít odpověď v různých materiálech i v aktuálních předpisech k účtování VÚJ, ale nejsem z toho moudrá. Kraj uzavřel s Ředitelstvím silnic a dálnic dohodu o majetkovém vypořádání některých stavebních objektů dálnice D 11, které byly realizovány jako vyvolaná stavba - přeložka silnice III/32728, nadjezd této přeložky atd. Celkem se jedná o 6 staveb. Ve smlouvě je uvedeno, že se jedná o vyvolanou investici a realizace přeložek je z hlediska ŘSD zásahem do cizí věci (pozemní komunikace ve vlastnictví Kraje. Vlastníkem realizovaných staveb je vlastník původní věci. Tyto stavební objekty převzala do hospodaření SÚS Pk. Dále je v dohodě uvedeno, že ŘSD neslo veškeré náklady spojené s realizací přeložek a tyto náklady jsou zahrnuty do nákladů stavby dálnice D11. O tomto technickém zhodnocení bude ŘSD i nadále účtovat a odepisot uvedené majetek v souladu s účetními metodami. V dohodě není uvedena hodnoty vyvolané investice. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení mého názoru na způsob účtování: v žádném účetním předpise dle mého názoru není jasně stanoveno účtování (nejedná se o TZ odpisované nájemcem), domnívám se, že ze strany kraje dojde podpisem smluv o bezúplatném převodu vyvolané investice nebo dohody o majetkovém vypořádání (není podstatné ji to nazveme) k právnímu předání věci, tedy užívání, udržování apod., neboť byla a je ve vlastnictví kraje. Účetně však kraj neprovádí žádný převod hodnoty majetku (navýšení PC) mezi VÚJ, neboť veškeré náklady hradil investor, částka za předmětné stavby je v celkové PC D 11 a investor tedy účetně i daňově odepisuje. Kraj (účetní jednotka) provede záznam na kartě majetku o vyvolané investici a vzniku předmětných staveb, příp. doplní v majetkových registrech. Problém nastává v jaké účetní hodnotě. Je nutné tuto hodnotu uvést do smluv? ŘSD se tomu brání. Ještě mě napadá, že by ŘSD mohlo na své náklady nechat udělat odhad. Můj dotaz hlavně zní: musí kraj o tomto případu vyvolané investice účtovat? A kde najdu oporu v předpisech? Dívala jsem se do daně z příjmů, tam je to popsané z pohledu investora. Ještě bych se ráda zeptala, jak je to s případnou daní z příjmů u Pk. Velmi Vám děkuji za odpověď.

Musím říci, že mám s Ivou Schneiderovou velké dilema a skutečně nějakou jasnou odpověď nemáme (a chceme tedy toto nějak metodicky řešit i s MFČR). Raději ještě upozorňuji, že bych tu problematiku "vyvolaných" investic rozdělil do dvou částí

a) situace typu, kdy se jedná třeba jen o posunutí komunikace ... - tedy nic nového nevzniká, užitná hodnota je v zásadě stejná jako dříve - toto bych v dalším na straně vlastníka neřešil - dle mého názoru není ani moc o čem účtovat

b) situace typu, kdy skutečně vzniká majetek nový (nové napojení na stávající silniční síť ....) - tady již situaci považuji za hodně problémovou a budu dále řešit.

Ještě jen upozorňuji, že mi hodně podnětů k přemýšlení dal článek na následujícím odkazu:

http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d5638v7777-k-vyvolanym-investicim-podle-zakona-o-danich-z-prijmu-2-cast/

Pokud to zrekapituluji:

 - to že by vyvolané investice (i typu vybudování nového majetku) vstupovaly do ceny majetku najdeme v zákoně o dani  příjmů - §29 odst. 1, ve vyhlášce 410/2009 Sb. takovéto vymezení chybí (ale zároveň není vyloučeno, že by to šlo účetně do ceny stavby a musíme přiznat, že je to dokonce řešení logické, protože ta klasická vyvolaná investice je často podmínkou vzniku dané investice - tedy zapadá to do konceptu pořizovací ceny).

• - i když použiji zákon o dani z příjmů (tedy řeknu, že účetně přejmu daňové řešení), je to napsáno jako dispozice - tedy §29 odst. 1 poslední věta je "možnost", nikoliv povinnost - tedy je možné i dané ustanovení nevyužít
• - pokud si ještě uvědomím do minulosti - pokud takovou investici dělal soukromý investor (například vyvolané investice při přípravě parcel pro výstavbu RD nebo výstavba obchodního centra), tak jsme většinou na straně obcí bezúplatné převody majetku klasicky naceňovali reprodukční pořizovací hodnotou a do majetku je naváděli (ostatně, když se to převádělo za symbolickou 1 Kč, tak jsme někdy uvažovali, že to je neadekvátní ocenění a odchylovali jsme se od konceptu pořizovací ceny k ocenění reprodukční hodnotou). Samozřejmě výsledkem takového řešení bylo, že ten majetek byl potom v aktivech soukromého investora i obce - přitom jsme to nepovažovali asi za úplně chybné řešení, neboť soukromý investor to měl jako výdaj nutný s pořízením investice, obec to měla jako majetek s nějakým využitím (a s nějakou reálnou hodnotou) - s kterým dále disponovala - třeba vkladem do VaK, pokud se jednalo o kanalizační sítě .......

 Tak začínám mít takový pocit (a jak jsem telefonicky probíral i s Ivou), že když je to od soukromého investora, tak o tom moc neuvažujeme a ten majetek zduplikujeme, pokud je to ale od vybrané účetní jednotky, tak najednou máme problém, neboť jsme nastaveni na režim, že účtujeme "zrcadlově" - jedna strana vyřazuje a druhá naopak zařazuje ve stejné hodnotě. Na to je nastavena i kontrola PAP. Přitom začínám nabývat dojem, že skutečně správnou variantou by mohlo být chovat se stejně jako u soukr. investora - tedy stát nic nevyřazuje a u kraje (SUS) se zařazuje do majetku (opakuji - myslím tím nově vzniklé stavby, případně prokazatelně technicky zhodnocené stavby stávající). Skoro tedy směřujeme k tomu, že tyto nové stavby by se u kraje (SUS) měly nějak podchytit v účetnictví (uvědomme si, že nemáme nějaké ustanovení, které by říkalo, že nějaké bezúplatně nabyté věci v účetnictví vést nemáme).

Ve vztahu k výše uvedenému dle mého názoru stále můžeme ještě uvažovat s variantou (ve své podstatě analogicky používající dispozici podle §29 odst. 1 i pro účetnictví) - tedy, že stát nezahrne dané vedlejší stavby do ceny a skutečně naprosto reálně provede jejich odúčtování z majetku a kraj (SUS kraje) si to zrcadlově navede (druhou alternativou je také nedělat nic a třetí jít na variantu, že to udělám shodně jako u investice provedené soukr. investorem - tedy nacením si to v nějaké reprodukční ceně jako bezúplatně nabytý majetek a možná kvůli kontrolám KRK nebudu moc říkat, že je to od státu ...). 

Jinak ještě k těm dotazům:

-  podle mne není povinností ve smlouvách uvádět hodnotu daných staveb - toho se v zásadě domáhat nemohu. Pokud bychom se dohodli na variantě, že si to stát nepovede jako součást stavby D11 a bude to odúčtovávat z majetku, tak jen potřebuji nějaký dokument (i mimo smlouvu) indentifikující to, co odúčtoval (z 021, 081 ...)

-  z hlediska daně z příjmů - podle mne to musím podřadit pod bezúplatný příjem a u kraje bohužel zvýšit základ daně (i když bych o tom neúčtoval) - to samozřejmě platí pro 2014 - víme že pro rok 2015 se chystá změna

Určitě bychom to chtěli začít řešit s pracovníky MFČR... Je jasné, že to není usazeno a nějaké jednoznačné řešení asi moc nenajdeme. Zároveň bychom chtěli požádat lidi, kteří pročítají odpovědi na dotazy a myslí, že k tomu mají co říci, aby se nám ozvali na e-maily.

Provádíme opravu fasády školy, stavební práce nám dodavatel fakturuje mimo režim PDP. Kontaktovala nás daňová poradkyně dodavatele s dotazem, zda si uvědomujeme, že kdybychom se rozhodli zpětně uplatnit DPH z této opravy, nebude to možné. Momentálně si nedokážu představit, co by nás muselo vést k tomu, že budeme dodatečně z této akce uplatňovat. Ale čistě hypoteticky: příští rok pronajmeme část sklepa ve škole plátci. Skutečně nebude pak možné si DPH dodatečně částečně uplatnit? O jaký § se daňová poradkyně ve svém tvrzení opírá - není fakturováno v PDP, nebude možné si DPH uplatnit? Děkuji

Ona se opírá o poměrně spornou záležitost - jedná se o diskusi, když něco bylo používáno k neekonomické činnosti a následně se začne používat k ekonomické, zda se na to také vztahuje vyrovnání odpočtu podle §78... Já jsem také zastánce toho, že ve vztahu k tomu, že se vypořádávají i poměrné odpočty, tak by toto jít mělo, ale připouštím, že i třeba pokud jsem si procházel judikaturu ESD, tak se mi to tedy jednoznačné nejeví. Nicméně opětovně zdůrazňuji - jedná se o investice a následné úpravy odpočtu.

Pokud toto byla oprava omítky, tak případný odpočet DPH odvozuji z otázky využití k ekonomické činnosti v okamžiku provedení této opravy - tedy i kdybyste za rok školu zrušili a udělali tam obchod, tak si na odpočet daně nesáhnete - prvotně z důvodu, že se na to nemůže vztahovat §78 (ten vypořádává investice).

Pokud se týká investic - jak jsem uvedl výše - považuji to za sporné, nicméně dle mého názoru možné (jen zdůrazňuji - to není prvotně o tom, zda bylo nebo nebylo fakturováno v PDP, ale obecně, zda je možné vrátit se k odpočtu pokud je něco v režimu - nebylo vůbec k ekonomické činnosti na režim je k ekonomické činnosti nebo částečně je k ekonomické činnosti). ZN 

Během roku účtujeme přijaté platby od CÚ za odběr podzemních vod přímo do výnosů na účet 688 s položkou 2342. Vyúčtování se realizuje až v I.pololetí následující roku. Doposud jsme účtovali snížení výnosů a snížení příjmové položky. Jelikož je ale výdaj v následujícím roce, myslíme si, že správnější by bylo účtovat do nákladů na účet 549 s výdajovou položkou 5909. Také by se měla tvořit dohadná položka k 31.12. na předpokládané vratky, ale bohužel není technicky možné odhadnout skutečný výnos za rok. Máme tedy dohad určit podle posledního vyúčtování?

Rozpočtová skladba časově nerozlišuje, tj. není potřeba vyhodnocovat jako zálohu a plnění, ale lze brát jako příjem a výdaj z jedné položky. Je možné - a má to větší vypovídací schopnost - evidovat případnou vratku z vypořádání záloh jako snížení příjmů. Neříkám, však, že není možné vracet z výdajů - jen se pak již nedozvíme, kolik vlastně za ten odběr peněz přišlo, na té 5909 se to ztratí. Ohledně odhadu - vy plnění neposkytujete, nechala bych případnou vratku bez dohady - vlastně tím dohadujete výši výnosů ve výši záloh, což je povolená metoda odhadu. 

Dobrý den, koupili jsme pozemky k výstavbě kompostárny. Na jednom z pozemků je postavený přístřešek. Přístřešek pokračuje i na okolní pozemky, které nepatří obci. Má pouze nosné sloupy, je zastřešen a plocha přístřešku je vybetonována. Kupní cena pozemku včetně přístřešku je 357.000,-. Nevím zda mám tento pozemek včetně přístřešku zaúčtovat na 031-Pozemky nebo zjistit cenu pozemku a cenu přístřešku a zařadit každé zvlášť 031-Pozemky a 021-Stavby?

Je potřeba rozdělit na pozemky a stavby, i když dle NOZ jsou stavby nedílnou součástí pozemku, tak dle účetnictví se musí odděleně sledovat na 021. Takže opravdu rozdělit kupní cenu na 031 a 021 - např. rozvrhem dle ZP - asi jej druhá strana bude potřebovat pro daňové účely, tak by mohl být ZP k dispozici. 

Naše obec nabídla občanům obstarat vypracování projektové dokumentace na kanal.přípojky u jejich nemovitostí. Občané,kteří smlouvu podepíší dostanou z celkové ceny 1.331,- Kč slevu 1.000,- Kč, takže uhradí 331,- Kč. Přípojka bude ve vlastnictví občanů, firma vystaví fakturu za přípojky až příští rok,ale občané skládají peníze už teď. Napadá mě přijaté peníze od občanů zaúčtovat 231 10 2321 2111 MD/ 324 nebo 378D.

Přijetí na zálohy je v pořádku, tj. účet 324. Až budete vyúčtovávat projekty na přípojky, tak asi 311 MD/ 649 D a DPH a zúčtujete zálohu 324 MD/ 311 D. Projekt asi bude fakturován obci - pak na 518 nebo 549 a s nárokem na odpočet DPH. Nebo v režimu přeprodeje přijmete fa na projekty na přípojky přímo zápisem 311 MD (pohledávka za lidmi z přefakturace) a 549 MD ve výši slevy/ 231 (závazek vůči firmě z fa za projekt na přípojky) - pak by nebyl odpočet ani na vstupu, ani povinnost na výstupu.  

Dobrý den, k 1. 11. 2014 budeme vyjímat ze zřizovací listiny budovu bývalé Základní školky. Do doby případného odprodeje či jiného využití bude budovu spravovat zřizovatel. Jak bude vypadat vyúčtování majetku z účetnictví (rozvahy) PO a jak naúčtování majetku do účetnictví (rozvahy) u zřizovatele. Budova ještě není zcela odepsána.

Převod mezi VUJ je zápisem: 081 MD, pokud se u PO k  budově váže nějaký zůstatek nerozpuštěné 403, tak ve výši toho zůstatku 403 MD, zbytek do výše ocenění na 021 půjde na 401 MD / 021 D. Vy (město) ve stejných hodnotách naberete: 021 MD / 081 D, 401 D a případně 403 D.

Pozor na transferový podíl - zjistíte jej podílem: zůstatek nerozpuštěné 403 děleno zůstatková cena (zkontrolujte pak na kartě majetku).

Pokračujete v odpisování, ale nemusíte dodržet odpisovou dobu dle PO, můžete nastavit dle vlastního odpisového plánu. Kategorizaci byste mohli mít stejnou, ale ta je stejně "na nic", takže to je jen taková zbytečná poznámka :o). 

Prosím o radu jak zaúčtovat Obec je opatrovníkem, klient má vkladní knížku Na účet obce chodí důchod klienta ve výši např. 9.500,00 Kč. Z účtu obce jsou odesílány peníze na účet DD (domov důchodců) pro klienta ve výši např. 9.000,00. Tedy jedná se o cizí prostředky, o účet 245 = vkladní knížka, kde by se měl hromadit zůstatek=rozdíl ve výši např. 500,00 Kč každý měsíc. Neumím nakombinovat účet 245, 378, 231, doposud účtováno jako prostředky obce s rozpočtovou skladbou 2329,4319 a 5169 4319.

Trochu je problém s tím, že vkladní knížka není běžným účtem. Pro evidenci cizích vkladních knížek, vedených na cizí jméno by měla být evidence jen mimoúčetní. Nejedná se o majetek obce, jen jej má opatrovat. Není to ani podmíněné pasivum k nějaké evidenci v podrozvaze - není to vlastně vůbec záležitost účetnictví. Ten účet je něco jiného -ten je zřízen jménem města pro určitý účel. Cizí vkladní knížka však v účetnictví obce opravdu nemá být. 

K cizím prostředkům (245) se vůbec nesmí rozpočtová skladba používat (§6, zákon 250/2000 Sb.), program by Vám to ani neměl umožnit a je to tak v pořádku. 

Když důchod klienta přijde na váš účet - tak je dobře vést na cizích prostředcích, pokud máte zvláštní účet tak na 245 MD/ 378 D, pokud důchod chodí na váš  ZBÚ (myslím si, že to však tak být nesmí), tak 231 8901 MD/ 378 D. Převod na DD zápisem jen 378 MD / 231 8901 D ( 245 D). 

A teď nevím, zda těch 500 Kč vkládáte občanovi na tu vkladní knížku, pak by to byl výdaj 378 MD / 231 8901 D (245 D) a tím by pro Vás účtování mělo končit. 

Máme smlouvu o kontokorentním úvěru k ZBU již několik let, ale minimálně 4 roky jsme tento úvěr nepotřebovali čerpat. Mezitím došlo ke změně v RS a já do rozpočtu zapojila položky 8113 a 8114 na čerpání a splácení kontokorentu a nyní, když potřebujeme čerpat jsem si zjišťovala účtování a zjistila jsem, že se účtuje čerpání i splátka přes položku 8905. Mám tedy ještě před čerpáním rozpočet upravit v rozpočtovém opatření-tedy zrušit 8113 a 8114 a narozpočtovat 8905 a v jaké výši, ve výši rozdílu (8113-8114). Na položce 8113 jsem v rozpočtu měla navázáno předfinancování projektu z EU, když budu předpokládat, že k 31.12.2014 bude kontokorent celý splacen, pak bych měla rozpočtovat položku 8905 nulovou, na co tedy navázat předfinancování projektů EU a co přesáhnutí součtu Financování za třídu 8 ve FIN 2-12 ?

Je opravdu správněji rozpočtovat na 8905 a to vlastně jen v případě, že k 31.12. očekáváte zůstatek kontokorentu - že budete na ZBÚ v minusu. Jinak není potřeba rozpočtovat. Položky 8113 a 8114 doporučuji rozpočtovou změnou vyrušit. To předfinancování projektu - jestli čekáte, že dotace do konce roku přijde, máte již podepsanou smlouvu, a počítáte s tím, že by přijetím dotace byl kontokorent splacen,  tak můžete rozpočtovat do příjmů na položky 41xx. Nemusíme v rozpočtu řešit průběh financování, plánujeme rok. 

Jak prosím myslíte to přesáhnutí součtu financování? Když bude 8905 + a -, tak by k němu nemělo dojít. 

Pokud jsem Vám nepomohla, tak se prosím ještě ozvěte, abychom si postup dobře vysvětlili, já opravdu z dotazu moc nevím, co Vám vlastně dělá starosti. 

PO města užívá budovu ve vlastnictví města na základě smlouvy o výpůjčce. Tuto budovu PO se souhlasem zřizovatele technicky zhodnotila a toto technické zhodnocení zůstalo ve vlastnictví PO, která ji odpisuje. Jakým způsobem a jakým právním jednáním je možné technické zhodnocení bezúplatně převést na město jako vlastníka budovy?

Právně je toto TZ ve vlastnictví města. Možná by bylo vhodné usnesení rady ve funkci zřizovatele, že TZ bude evidovat a odpisovat vlastník, že budova včetně TZ bude nadále v bezplatné výpůjčce. Na základě tohoto usnesení pak udělat jen předávací protokol - bude se jednat o převod mezi VUJ, tj. pak jen 081 MD; zbytek 401 MD / 021 D u PO, a u vás 021 MD /081 D a 401 D ve stejných hodnotách  účetně a  navýšení a změna karty budovy  - navýšení vstupního ocenění o TZ a upráva oprávek o předané ( té budovy, co je ve výpůjčce)

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Jen poznamenám - mělo by to být po vzájemné dohodě - logicky na základě dohody toto vede vypůjčitel (byť zákon o účetnictví nepožaduje prokazování prostřednictvím písemné smlouvy - na rozdíl od daně z příjmů pro TZ najatého majetku....). Pokud bude existovat dohoda, že se tento stav "ukončí" - bez ukončení výpůjčního vztahu, domnívám se, že je to možné (je to analogie i s daní z příjmů - zde znají variantu dopadů jak v okamžiku ukončení nájmu tak i dohody o tom, že se ukončuje souhlas s odpisováním a vedením v účetnictví nájemce ... - to jen na okraj - není to samozřejmě jednoznačný důkaz, je to pouze indicie).

DPH investice Městys je plátce DPH čtvrtletní. Provádíme investiční výstavbu vodovodu z dotace FS a SFŽP, kde se jedná o přenesenou daň. povin.21% u faktur stavební části odvádím i nárokuji odpočet DPH, řádek 43 a ř. 10. Faktury za techn. dozor, projektovou přípravu nárokujeme DPH. Ještě máme faktury cena s DPH : 1. za zřízení věcného břemene 51.000,- 2. náhrada za omezení užívání silnice 4.000,- 3. za přípravu a administraci výběr.řízení na projekt vodovod z Operač.programu 48.000,- 4. za poradenství při získání dotace na projekt vodovod 30.000,- 5. provedená inženýrská činnost a vydání vod.povolení stavby 19.000,- 6. provedení dokumentace pro vodoprávní povolení stavby 83.000,- 7. zpracování dokumentace pro provedení stavby vodovodu 9.000,- 8. odměna za úspěch při získání dotace k projektu vodovod z Operač.programu 480.000,- (fa.je z r.2013, pak udělat dodatečné přiznání) ? Na tuto fa. se nevztahuje dotace. Vše jsem zaúčtovala na položku investice 6121 a účet 042. Můžeme si u těchto všech faktur (ty nemají přenes.daň povin.) také nárokovat odpočet DPH ? na řádek 40 Nebo u kterých je odpočet DPH možné udělat. Máme dodavatelské investice nedokončené účet 042 uvádět v přiznání DPH na ř. 47 tj. Hodnota pořízeného majetku nebo až při převodu do užívání na účet 021. Děkuji za pomoc.

Nárok na odpočet si můžete nárokovat ze všech vstupů do pořizovací ceny dlouhodobého majetku, tedy i ty z těch vyjmenovaných ( a to  i z administrace dotace - je zde přímá identifikace s majetkem, který bude používán ke zdaňované ekonomické činnnosti)

Nárok na odpočet , tam kde není PDP se uvádí v řádku 40, tj. z těch vyjmenovaných fa v dotazu  se v přiznání objeví.

Nemusíte dělat na nárok u fa z roku 2013 dodatečné přiznání, lze zahrnout do běžného zdaňovacícho období  - obecně máte 3 roky na uplatnění odpočtu DPH, pokud je plný nárok na odpočet - tedy jen snížíte 042 a rozúčtujete to na 042 a 343, kterou znárokujete.

Podle pokynu na ř. 47 skutečně až při zařazení do majetku do užívání v hodnotě souvisejících plnění, kde byl uplatněn odpočet - nicméně je to jen evidenční záležitost (někdo to dává průběžně, někdo vůbec - tím Vás nechci navádět, jen popisuji popravdě stav). IS + ZN

Máme uzavřenou smlouvu o dotaci s krajem, jedná se o výměnu oken v KD. Projekt musí být zrealizován do 31.12.2014, nejpozději do 31.1.2015 musíme předložit poskytovateli závěrečnou zprávu. příjem dotace: 231 0010 UZ339 pol. 4122/374 0100 Kč 97 886,-- od dodavatele zálohová fa: 314 000 / 231 0010 UZ339 §3392 pol,5171 Kč 75000,--,doplatek 511 0300 /321 0000 104 053,--zúčtování zálohy 321 0000/314 0000 Kč 75000,--,doplatek 321 0000/231 0010 UZ339 § 3392 pol.5171 Kč 29053,-- k 31.12.2014 provedu dohadu 388 / 672 0300 ve výši dotace tj.Kč97886,-- a v měsíci lednu dnem odeslání závěrečné zprávy na kraj zaúčtuji 374 0100/ 388 0000 Kč 97 886,-- . Nebo musím použít ještě účet 348???

Zaúčtování výdajů a předpisů je dobře, jen doporučuji si zvolit k dotační akci orj nebo org a dávat ho ke všem účtům - je tím zajištěno oddělené sledování, tj. i k účtu 511,321,374...

Ohledně vypořádání - vy to vypořádání budete dělat v lednu k akci, která má být ukončena k 31.12. - tj. již k závěrce bude informace o výši očekávané dotace. Já bych to považovala za případ roku 2014 a rovnou k 31.12. zaúčtovala 348 MD/ 672 D a zúčtovala zálohu 374 MD / 348 D. Bylo by dobré to v lednu projednat s krajem, aby on měl na závazku (349) a na 572 stejnou částku jako vy. (Ušetří se tím účtování na dohadě a časově by mělo být uznatelné). Ale samozřejmě je možné i účtovat přes tu dohadu - vy 388/672 a kraj 572/389. 

Z hlediska zápis 374/388 - nedoporučuji, může vám být vyčteno nedodržení CUS 703. Správně je opravdu 348/388 a zúčtování zálohy na transfer 374/348. Myslím si, že Vám ten zkrácený zápis za nějaké dohadovaní se s kontrolou nestojí, ale je to na Vás. 

Naše město chce vložit vodovod do majetku společnosti VAK formou nepeněžitého vkladu. Vklad je tvořen movitým (vodovod) i nemovitým (vodojem) majetkem. Proti tomuto majetku vydá VaK městu své akcie. Část majetku získalo město privatizací FNM (bez DPH) a část vybudovala nově (u některých si uplatnila odpočet DPH a na část získala také dotace). Celou vodovodní infrastrukturu jsme dosud Vaku pronajímali s DPH. Podle zjištěných informací bude při vkladu nutno uhradit DPH a to u majetku, u kterého si město uplatnilo odpočet (§13, odst. 4, písm. e) ZDPH). Za tuto úhradu odpovídají obě strany operace (vkladatel i příjemce). Po dohodě je sjednáno, že toto DPH uhradí VAK (přiznání ale musí podat město). Vše je již na obou stranách schváleno a je uzavřena i smlouva o upsání akcií. Některé odpovědi na naše dotazy už jsme našli v Dotazech. Protože se nám do toho ale míchá DPH a dotace na účtu 403, z celé operace nám ještě vyvstávají tyto otázky: Který den bude DUZP při zdanění části vkladu (majetek, kde byl odpočet) ? Den podpisu smlouvy o upsání akcií, okamžik předání majetku nebo den zápisu do obchodního rejstříku ? Základem DPH bude hodnota části majetku, kde jsme měli odpočet, určená znalcem (nikoliv hodnota celého majetku) ? Ustanovení ust. § 13 odst. 4 písm. e) ZDPH je formulováno docela nešťastně. Opravdu nemá při této operaci dojít k vyřazení dotace na pořízení DM (účet 403), ale jen k přesunutí vazby na dlouhodobý finanční majetek, tedy k účtům 06x ? Je správné naznačené účtování o DPH (pokud základ je 1 mil. Kč, DPH 0,21 mil. Kč) ? 1. Datum podpisu smlouvy o upsání akcií–předpis odvodu DPH (v mil. Kč) DATUM - 26.9.2014 ÚČET MD DAL 734-601 1,00 734 1,00 343-601 0,21 377 0,21 2. Úhrada DPH VAKem ze zdanění vkladu (v mil. Kč), DATUM max. do 24.10.2014 SU-ZJ MD DAL 377 0,21 343 0,21 Děkuji

Odpovědi jsme doplnili k dotazům: 

Který den bude DUZP při zdanění části vkladu (majetek, kde byl odpočet) ? Den podpisu smlouvy o upsání akcií, okamžik předání majetku nebo den zápisu do obchodního rejstříku ?

Okamžik DUZP by se měl řídit dle mého názoru podle §21 odst. 3 - mělo by se jednat o okamžik přenechání věci.

Základem DPH bude hodnota části majetku, kde jsme měli odpočet, určená znalcem (nikoliv hodnota celého majetku) ?  Ustanovení ust. § 13 odst. 4 písm. e) ZDPH je formulováno docela nešťastně.

Rozumím, že toto je krajně sporná záležitost - já rozumím dané definici tak, že se bavíme o "majetku" ve smyslu věci. Tedy pokud vkládám dvě věci, u jedné byl uplatněn odpočet daně a u druhé nikoliv, domnívám se, že ta fikce dodání podle §13 odst. 4 platí pouze pro tu věc, kde k uplatnění došlo. Ta slova o té "části" vnímám tak, že by se jednalo třeba o situaci, kdy bych měl majetek, kde bych neuplatnil odpočet daně, následně na něm provedl TZ s uplatněním odpočtu daně - potom by se fikce dodání s odvodem DPH týkala samozřejmě celé věci. Toto je moje teze a dle mého názoru plně odpovídá obecným požadavkům "neutrality" DPH. Nicméně zároveň avizuji, že jsem nikde nenašel oficiální potvrzení této mé teze. 

Je správné naznačené účtování o DPH (pokud základ je 1 mil. Kč, DPH 0,21 mil. Kč) ?

1. Datum podpisu smlouvy o upsání akcií–předpis odvodu DPH (v mil. Kč) DATUM - 26.9.2014

ÚČET           MD      DAL

734-601                   1,00

734               1,00

343-601                    0,21

377                0,21

Toto je v pořádku. 

2. Úhrada DPH VAKem ze zdanění vkladu (v mil. Kč), DATUM max. do 24.10.2014

SU-ZJ MD      DAL

377                      0,21

343          0,21

Tady jsem trochu na rozpacích. Vy uvádíte, že přiznání dá město a DPH uhradí VAK. Pokud je to myšleno tak, že DPH uhradí VAK přímo FÚ a vám to dá nějak jasně na vědomí, že uhradit, tak by se jednolo z vaší strany o zápočet pohledávky a závazku a bylo by to dobře. Pokud vy uhradíte DPH FÚ a VAK vám ve výši DPH jen částku nahradí, pak by to mělo být zobrazeno takto: 

Úhrada DPH na účet FÚ - 343 MD / 231 6399 5362 D a příjem náhrady za DPH od Vaku zápisem 231 opda 2321 pol. 2324 MD / 377 D. 

Chválím, že jste si dokázali uhájit s Vakem náhradu DPH, je to tak i správně, Vak má nárok na odpočet, je škoda o DPH přijít. Ne každému se to podaří s "Vaky" takto optimálně vyjednat. 

V měsíci prosinci 2013 jsme do majetku zařadili inženýrské sítě /vodovod, plynovod, kanalizace/ pro výstavbu 6 rodinných domů. Vše bylo zařazeno pod jedno inven.číslo v částce 1 195 616,-- Kč. Za první a druhé čtvrtletí se provedl odpis ve výši 11958,-- Kč. Nyní v měsíci září mám na stole kupní smlouvu na plynovod od RWE za cenu 277163,-- Kč. Našla jsem si faktury a zjistila, že plynovod nás stál 174 570,-- Kč. Jak provést účtování ? Úhradu 231/311 par.3639 položka 3112 - částka 277 163,-- Kč. A vyřazení majetku 081/021 - 174 570,-- Kč(PC) a teď ještě zbývá doúčtování odpisů 553/081, ale jak vypočítat tuto částku ? Metematickým výpočtem, tedy kolik připadá odpisů na tu PC plynovodu?

Nejdříve Vám musím říci názor, že není správně různé stavby zařadit na jedno inventární číslo. Evidovaný majetek musí být řádně identifikován, u staveb ani nelze udělat soubor, toto vám může být při kontrole vyčteno. Určitě bych doporučila řádně majetek identifikovat a rozdělit na jednotlivá inventární čísla. 

předpis pohledávky z prodeje: 311/646, úhradu máte OK, i když je tam možná vhodnější odpa 3633. 

vyřazení prodaného majetku - také máte dobře, v zůstatkové hodnotě 553/081 a ve vstupním ocenění 081/021. No a ten výpočet - myslím si, že je potřeba ten majetek rozdělit dle jednotlivých majetkových položek - vodovod, plynovod, kanalizace, komunikace..., tím si rozdělíte i již zaúčtované oprávky na jednotlivé karty a tím vám vznikne mimo jiné hodnota zůstatkové ceny plynovodu - teď když budete napravovat stav, tak rozhodíte 081 poměrem odepsanosti ke zjistěným vstupním cenám jednotlivých majetků.  Součet 021 a 081 na jednotlivých kartách se musí rovnat původní 021 a 081 na "společné" kartě. 

Naše obec převzala bezúplatně od pozemkového úřadu novou stavbu - odvodnění polní komunikace pořízenou z prostředků veř. poklad. správy a převážně z prostředků na předfinancování Programu rozvoje venkova. V dopise od poz. úřadu máme dotaci vyčíslenou.Převod zaúčtuji 021/401, ale nevím, jestli mám účtovat i 403/401 a následně při odpisech rozpouštět 403/672.

V minulosti jsme s MF několikrát podobný případ řešili a bylo nám umožněno navést i v tomto případě dotaci na účet 403, ale ne dotaci ze státního rozpočtu ČR, jen tu z EU (z PRV). Takže opravdu je možné navést majetek ve výši vstupního ocenění od převodce na účet 021, pokud již zaúčtovali na Poz. úřadu nějaké oprávky, tak na 081 D, dotaci vyčíslenou na účet 403 D - pokud však již byly zaúčtovány nějaké oprávky Pozemkovým úřadem, tak by se měla zavést již jako částečně rozpuštěná (bylo by to přesnější). Pozemkový úřad účet 403 totiž nepoužívá, takže by to byl jen vlastní výpočet. A zbytek do hodnoty 021 by šel na 401 D. Dotaci byste pak proti odpisům rozpouštěli zápisem 403 MD / 672 D. 

Výpočet jakoby nerozpuštěné 403 by mohl být tento: původní 403 jen z PRV děleno vstupní ocenění na 021. Vyjde transferový podíl. Tím vynásobíte zůstatkovou cenu (pokud již něco odepsali) a vyjde vám kolik by činil zůstatek nerozpuštěné 403, kdyby se s 403 pracovalo od začátku. Tento zůstatek si dáte na 403 D. Toto opravdu jen v případě, že by měl Pozemkový fond již zúčtované nějaké oprávky na 081.

To zavedení 403 bylo ze strany MF umožněno právě kvůli  nákladům z odpisů u obcí, které pak vlastně nezobrazují náklady na vlastní podíl. 

Město jako jediný zakladatel o.p.s. v zakládací listině svěřil určitý majetek formou výpůjčky o.p.s. O.p.s. s tímto majetkem provádí ziskovou hospodářskou činnost. Město ze zisku nic neodvádí. Naopak od města o.p.s. získává dotaci na provozní činnost v rámci hlavní činnosti (ta je ztrátová). Neporušuje, příp. neobchází tímto město nějaké platné předpisy?

Uvádíte, že město ze zisku nic neodvádí, ale město přeci žádný zisk nemá, to má jiná právnická osoba, O.p.s. je samostatný právní subjekt. Jeví se mi to klidně možné, že jim dáte majetek do výpůjčky a dáváte dotaci. To, že majetek používají pro ziskovou činnost asi zase snižuje nároky na dotaci, protože částečně si vydělají. Nevidím v tomto systému žádný problém, mimo níže uvedené, co doplnil Ing. Nejezchleb: 

Ten problém zde potenciálně existuje - pravidla veřejné podpory platí jak pro podnikající tak i nepodnikající subjekty( jde o to, zda vstupují či nevstupují na trh). Podporou se obecně rozumí zvýhodnění, které může být jak v penězích, tak i ve formě naturálního plnění. Rozhodně nejsem specialista na veřejnou podporu - spíše se podívejte na následující stránky:

http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/definicni-znaky-verejne-podpory.html

Tady bude asi skutečně zásadní ta intenzita (míra v jakém ta o.p.s. vstupuje na standardní trh - jak uvádíte v rámci té hospodářské činnosti). Jinak ona mohla nastat i situace, kdy jste transparantně v rámci soutěže nabídli širokému okruhu osob možnost vypůjčit si a byli vybráni oni - potom to není selektivní ... - ale opakuji - na toto nejsem specialista.

Samozřejmě ještě je zde varianta, že i když by bylo vyhodnoceno, že ta výpůjčka splňuje definiční znaky veřejné podpory (ve smyslu té, které je bráněno) - stále můžeme ještě pracovat s limity podpory de-minimis.

Ale opakuji - toto je případně dotaz na právní specialisty na veřejnou podporu (jen potvrzuji, že jsem také již v historii své práce řešil případy, kdy jsem bezúplatné užívání majetku v určitých případech vyhodnotil jako nepovolenou podporu... - nicméně vesměs to bylo v režimu "masivního vstupu na trh").