Dotazy

Jakou RP použít pro případy: dodání vizitek dle objednávky, výroba razítek, výroba plastových cedulek, výroba reklamních desek, dodání baneru, vše dle požadavků či našeho návrhu.

Pokud vyjdeme z definice služeb na seskupení položek 516, tak službou není činnost vedoucí k vytvoření věci - pak bych volila ve Vámi uvedených příkladech položku 5139. Pokud však by bylo na vizitky, razítka, cedulky...které již existují, jen vyhotoveno logo např. města, tak opět dle stejné definice bychom již byli v položce služeb. Pokud pořizujeme razítko s logem najednou, pak by zase měla přednost hmotná podstata - zde 5139. Zajímalo by mě, zda Vám moje odpověď v rozhodování pomohla. 

Od roku 1964 máme na 021 hasičskou zbrojnici, nyní se (aby bylo vše v pořádku ) koupil i pozemek, na kterém stála a při té příležitosti bylo zjištěno že stavba není na katastru zapsána jako obecní ale majitele pozemku, kupní smlouvou nám prodal vše za 14 tisíc, jde mi o cenu zbrojnice...ZO určí částku za zbrojnici (v ZO máme kvalifikovaného zastupitele :-) a já o ni navýším cenu v evidenci majetku? zbytek bude za pozemek....nebo jak jinak vyřešit?

To je docela zajímavý případ, vy tedy již stavbu máte v účetnictví, a teď k ní jen získáváte nabývací titul. Ocenila bych spíše jen v rozdílu - např. kdyby kvalifikovaný zastupitel určil cenu stavby ve výši 10 tis. Kč, tak bych na stavbu doplnila jen rozdíl mezi evidovanou hodnotou v účetnictví obce a určenou hodnotou (abychom stavbu nenadhodnotili, i když s ohledem na částky, o kterých mluvíme, k tomu asi nedojde) a zbytek na pozemek. Pokud je hodnota stavby u vás vyšší, tak bych považovala kupní cenu jen za cenu pozemku, obsahově by se u stavby jednalo jen o narovnání vlastnického vztahu, měla by zůstat oceněna historickou pořizovací cenou. Zatím nezveřejňuji, ještě můj názor zkonzultuji. 

Ing. Nejezchleb doplnil názor, asi si zde můžete vybrat ze všech tří postupů, vyberte podle toho, co nejvíce odpovidá situaci. 

Já tedy pokud bych skutečně kupoval zbrojnici i s pozemkem (ve smyslu, "on mi oboje prodává protože to oboje bylo jeho" a takto zněla smlouva), tak snad bych starou vyřadil jako omyl a zaúčtoval nákup pozemku a zbrojnice. Pokud je ale všem jasné, že ta cena 14 tis. Kč je fakticky za pozemek (tedy obě strany berou to, že hasičská zbrojnice byla jen nedopatřením na LV prodávajícího a cena se odvíjela jen od ocenění pozemku), tak bych snad zaúčtoval jen nákup pozemku (pokud to odpovídá zhruba běžným oceněním pozemků, co se u vás prodávají).

Rozpočet jsme měli schválený jako vyrovnaný 16 121 500,- Kč. Protože jsme neuskutečnili plánové výdaje máme k 31.8.2014 výdaje ve výši 48 %.Příjmy jsou plněny na 76 %. Saldo příjmů a výdajů činní 5 503 841,- Kč. V rozpočtu jsme měli na položce 8124 pouze 935 160,-(splátky úvěrů), teď mi tam vyskočilo 5 503 841 to je 588 %. Nevím co s tím mám dělat? Někde jsem udělala chybu a teď nevím co s tím.

Pravděpodobně Vám plnění rozpočtu na 588% vyskočilo u financování celkem (celkem u třídy 8), ne u položky 8124, ten rozdíl by měl být na položce 8115, což je změna stavu účtů - tato změna vychází z toho, že máte příjmy vyšší než výdaje, tedy peníze na účtu přibyly, položka 8115 je s minusem - logika je v tom, že kromě výdajů třídy 5 a 6 jste ještě ufinancovali nárust peněz na účtech, což je rozdíl mezi PS a KS peněz na účtech, což v důsledku znamená záporné financování. Ohledně vyrovnaného rozpočtu - pokud jste rozpočtovali položku 8124, tak správně se mělo jednat o rozpočet přebytkový, příjmy třídy 1 až 4 by měly být vyšší o výdaje třídy 5 a 6, a to o hodnotu položky 8124 - jako "výdajového" financování. Z hlediska chyby - dle popisu to vypadá, že jste žádnou chybu neudělali, tento výsledek odpovídá dočasné úspoře na výdajích třídy 5 a 6, není potřeba nic opravovat. Jen radši prosím ověřte, že to co odhaduji odpovídá skutečnosti - tj. ověřte stav položky 8115. Pokud výdaje dočerpáte, položka 8115 se zase sníží v hodnotě s minusem (tj. peníze na účtech ubudou). Váš rozpočet je nadále přebytkový. Vím, že je to dost těžké na pochopení - možná by pomohlo vysvětlení financování, které je v dokumentech ke stažení , jsou tam uvedeny příklady, co dělá rozpočet příjmů a výdajů s položkami financování.

Máme dvě dotace od Úřadu práce a to pod UZ 13101 a 13234. Každý měsíc žádáme Úřad práce o proplacení dotace - nárokujeme si maximální částku dle smlouvy s Úřadem práce. Tuto částku účtuji ve výdajích dle podkladů mzdové účtárny na příslušné UZ. Párkrát se nám však stalo, že Úřad práce poslal dotaci nižší a tím pádem mám ve výdajích na UZ více než v příjmech. Vadí to? Nebo si mám ve výdajích UZ upravit dle obdržené dotace, aby za celý rok UZ seděl?

Opravila bych, jen pokud by se jednalo o významné částky. Měla byste opravit, pokud byste v průběhu roku věděla, že nějaký výdaj s UZ není uznán poskytovatelem. Dle vyhlášky o rozpočtové skladbě se UZ k výdajům dává do výše příjmů s UZ, ale není tam napsáno, že v jednom rozpočtovém roce. Dotace od ÚP je v lednu za prosinec předchozí rok, takže ty částky se nikdy nemohou plně rovnat. Povinnost srovnat přesně tyto dotace, aby se výdaje s UZ rovnaly na  příjmy s UZ ve FIN 2-12 M za celý rok není předpisem přímo dána.  

Na našem území máme několik pamětních desek, památníků , křížků a soch. Nemáme je ale zapsané v majetku. Nechali jsme si na ně zpracovat znalecké posudky. Jedná se o pamětní desky památce padlých z 1. a 2. světové války a pamětní deska osobnosti obce v hodnotě 80 tis. Kč a 100 tis. Kč, křížky z 19. století v hodnotě 2 tis. Kč, 80 - 250 tis. Kč, památníky padlých z válek 300 tis. Kč - 1 mil. Kč , socha sv. Jana Nepomuckého (zapsaná v seznamu kulturních památek) 18. století hodnota 3 mil. Kč , další sochy z 18 století hodnota 450 - 650 tis. Kč, zvonička 100 tis. Kč. Sochy a křížky jsou ve špatném stavu. Pro zařazení do majetku mohu použít účty 032/401 nebo účty 021/401 a pak budeme muset odepisovat? Pak ale nevím jak postupovat v zavedení do majetku pro odpisování.

Kontroloři většinou vyžadují evidenci křížků, památníků do staveb. Nevím, zda by se sochy daly obhájit jako kulturní předmět, ale většinou jsou také umístěny pevně a trvale, takže také stavby. Já toto vše radši vidím jako kulturní , neprodukční předměty na 032 bez odpisování, ale to byste měli možná s kontrolory problémy. Takže jako vícenález stavba 021 MD / 401 D v ocenění dle ZP a zahájit odpisování z hodnoty dle ZP, zvolit zbývající dobu životnosti. Kategorizace - např. 12.73.51

Ty pamětní desky - pokud jsou někde jen umístěné, nejsou samostatnou stavbou, jsou např. přemístitelné,  ty by  na kulturní předměty 032 být zařazeny mohly. 

Na základě naší žádosti o odstranění stavby na Katastrální úřad (budova, kterou jsme zbourali), nám byla změněna povaha pozemku ze zastavěné plochy na ostatní plochu. Pozemek má i nové parcelní číslo a je i nižší výměra pozemku o 2 m. Zastavěnou plochu máme v evidenci majetku oceněnou vyšší cenou než ostatní plochu. Jedná se o snížení ceny cca o 100 tis. Kč. Měli bychom účtovat o této změně? A v evidenci majetku vyřadit původní pozemek a zařadit nový?

O tomto se neúčtuje, oceňujeme pořizovací (historickou) cenou. Změna druhu pozemku není dle účetních předpisů důvodem pro změnu ocenění. Pokud vám připadá současné ocenění pozemku nadhodnocené, lze zaúčtovat OP zápisem 556 MD/161 D. Ale připadá mi to zbytečné, protože pozemek asi jako stavební zůstává ve smyslu, že by se mohl znovu zastavět, tj. to ocenění nemusí být vůbec nadhodnocené. Můžete zkusit porovnat s nabízenou cenou  podobných pozemků k prodeji na internetu v nabídce realitních kanceláří. Pokud by vaše cena pak byla výrazně vyšší, tak udělejte opravnou položku. 

Pravděpodobně dostaneme dotaci na akci. Výměna zdroje vytápění v objektu MŠ nebo ZŠ. Agentura mi potvrdila, že se jedná o investiční dotaci. Měla by se tato akce účtovat jako samostatná stavba nebo to je technické zhodnocení? Nebo to měla být oprava, ale když to bude investiční dotace, tak se o opravu jednat nemůže, nebo snad ano?

Když to bude investiční dotace, tak to opravdu nemůže být oprava. Vytápění je nedílnou součástí stavby, mělo by se jednat o TZ budovy. Tj. po zařazení se navýší hodnota budovy ZŠ, a to ZŠ nebo MŠ? (Máte dvě budovy a budou to dvě akce - dvě výměny vytápění, nebo jsou ZŠ i MŠ  jedné budově - pokud jsou to dvě budovy, tak by asi bylo dobré vést každou 042.xx zvlášť). 

Obec zaplatila 30000,- za rozvod televizních antén, satelitu a připojení k internetu. S nájemníky se dohodla, že zaplatí za připojení poměrnou část nákladů na deseti splátkách. Jak zúčtovat pořízení toho rozvodu?

Není v dotazu moc popsáno technické řešení rozvodů  - zda se jedná spíše o sítě v zemi, nebo nějaký technologický rozvod. Pokud o sítě - tak bych volila stavbu na 042, po zařazení 021 a pol. 6121. Připadá mi to jako stavba s větší vypovídací schopností, než volba DDHM na 028 - ale záleží na tom technickém řešení. Úhrada od lidí bude asi službou za připojení,náklad na stavbu šel asi jen do kalkulace ceny služby, takže by měla být zaúčtována na pol. 2111, účet 602, zdanitelné plnění, tj.  + DPH. Nevím, zda neřešíte jako příspěvek na pořízení DM? 

Takže radši ještě prověřte doplňující dotazy a již napište na iva@obecuctuje.cz 

Nemáme jasný názor na to, k jakému paragrafu zařadit - pítka, kašny, fontány, chrliče vody, bazénky?

Zpravidla se jedná o součást náměstí, chodníků, takže volíme 2219, lze i  odpa 2144 a 3639. Doporučuji volit 2219 pokud se jedná o umístění v pěších zónách, náměstích a pod. Jinak 3639 - ten nelze vytknout. 

Dotaz – odstoupení od kupní smlouvy souhlasným prohlášením V roce 2012 obec prodala pozemek včetně vodovodní a kanalizační přípojky - smlouva s předkupním právem. V září 2014 kupující odstoupil od kupní smlouvy a zastupitelstvo odstoupení od KS odsouhlasilo. Kupujícímu na základě odstoupení zanikne vlastnické právo a obec kupujícímu vrátí přijaté plnění – kupní cenu, kterou kupující zaplatil v roce 2012. Jak mám zaúčtovat vrácení do majetku obce v roce 2014: Prodej přípojek byl účtován v roce 2012: 311 40000 MD (kupní cena za přípojky) 646 33332 D 343 6668 D (DPH) 553 17227,41 MD (PC přípojka voda) 021 17227,41 D 553 8660,17 MD (PC přípojka kanalizace) 021 8660,17 D 231 40000 MD platba 311 40000 D (oprávky nebyly – majetek byl zařazen 12/2011, prodej 1/2012) Prodej pozemku byl účtován v roce 2012 (účetní cena 4132,20 Kč): 231 35500 MD (kupní cena) 324 35500 D Při návrhu na vklad 311 35500 MD 647 35500 D 324 35500 MD 311 35500 D 031 3770,10 D (reálná hodnota) 554 3770,10 MD 407 362,10 D 564 362,10 MD Do majetku zařadím v pořizovací ceně??

Pokud došlo k převodu vlastnického práva v KN, tak mi to spíše než odstoupení od kupní smlouvy připadá jako zpětný převod majetku - jakoby využití předkupního práva. Nemám na to dostatek právního vzdělání, je možné, že "odstoupením" od kupni smlouvy se třeba řeší daň z převodu... nevím. 

Zde bych již účtovala jako o znovupořízení majetku, převod byl uskutečněn, vlastnictví zaniklo a znovu vzniká. Takže 042 MD/321 D v původní kupní ceně ( ve výši vrácení) a poměrem rozdělit 031 a 021 - dle odhadu  a zahájit odpisování až od přepisu v KN (u pozemku - tím bychom mohli považovat za zpětné převzetí i staveb). U staveb zvolit dobu odpisování dle zbývající doby použitelnosti. Nedoporučuji nabírat v původních cenách, jedná se o dva převody majetku, nebyli jste vlastníky po celou dobu, a to bez ohledu na to, jak je nazvána smlouva. 

Obec plánuje nasvícení budovy školy v obci v hodnotě cca 40.000,-Kč. Mají to být asi 3 reflektory zapíchnuté do trávy před budovou. Jak o tom mám účtovat? Jedná se o samostatnou stavbu? Nebo každý reflektor zvlášť jako DDHM?

Doporučuji jako samostatnou technologii - buď 022 nebo i dokonce 028, ale vedla bych jako jedno inventární číslo - nemusí to být soubor, stačilo by vyjmenovat příslušenství - např.  "dráty cca 500 m a 3 reflektory", ale lze i soubor (ten je pak složitější při evidenci - např. když se rozbije reflektor, tak když majetek s příslušenstvím, pak oprava, když soubor, tak vyřazení části a zařazení nové části, což může mít za následek i změnu odpisování).  Nejedná se o majetek pevně spojený s budovou a jeho odstraněním se na funkčnosti budovy nic nemění, proto ne na budovu. A spíše než stavba je to charakterem technologie - účelové zařízení.  

Prosila bych Vás o metodickou pomoc při zaúčtování vratky části investiční dotace z finančního vypořádání projektu registr. číslo CZ 1.04/4.1.01/5300099 z OP Lidské zdroje -Efektivita, kvalita, výkonnost a transparentnost služeb a procesů, kterou budeme zasílat prostřednictvím kraje zpět na účet MV ČR. V srpnu jsme obdrželi dopis z Ministerstva vnitra se závěrečným vyúčtováním projektu, kde je vyčíslena částka doplatku neinvestičních prostředků ( s označením ÚZ 14013) ve výši 647.710,84 Kč a vratka investičních prostředků ( s označením ÚZ 14924) ve výši 124.270,00 Kč. Projekt jsme realizovali v letech 2010-2013, během těchto roků jsme dostávali zálohové platby. V březnu 2011 jsme obdrželi zálohu investičních prostředků (ÚZ 14924) ve výši 391.000,00 Kč, vzhledem k tomu, že způsobilé investiční výdaje činily jen 266.730,00 Kč, vyplývá z vyúčtování vratka 124.270,00 Kč. Nejsem si jistá zda by se vratka mohla účtovat přes zúčtovací položky nebo jako mínusový příjem s položkou 4216, který by se musel v záporné hodnotě objevit i v rozpočtu. Prosím Vás o určení rozpočtové skladby u výše uvedeného příkladu. Doplatek z vyúčtování jsme na účet obdrželi 8.9.2014 (647.71,84 Kč), a vratku (124.270,- Kč) zašleme zpět ještě v září 2014 a uděláme vyúčtování zálohy dotace. Předpokládáme, že je to tak správně, přestože v dopisu JK - avízo doplatku je psáno, že vyúčtování zálohy bude provedeno k 31.12.2014 a přijaté prostředky podléhají finančnímu vypořádání dle vyhl. č.52/2008 Sb.

Omlouvám se, ale asi vám dotaz vrátím. Ohledně položky RS u vratky - zde bych vám mohla jedině doporučit projednat položku s příjemcem (MV) - aby vyšla konsolidace položek. Když vy dáte minus 4216  a oni položku finančního vypořádání 222x, tak konsolidace nevyjde. Peníze by se asi opravdu měly vrátit bez zbytečného prodlení, tj. v září. Pak se ale budou muset vyplňovat do tabulek finančního vypořádání dle 52/2008 (co se předává kraji) - ale to již je jen vyplnění. Tím, že se odvolávají na 52/2008 bych dala přednost při vratce položce fin. vypořádání 5364, ale závazně bez znalosti, jak bude postupovat druhá strana, to říct nemohu. 

Město staví na svém pozemku stavbu pro hospodaření v městských lesích, která nepodléhá stavebnímu povolení - nebude kolaudace. Stavbu pro město provádí bez náhrady na odměnu Honební společenstvo, kterého je město členem. Nákladem pro město je pouze dřevo z městských lesů. Veškeré náklady s opracováním dřeva hradí Honební společnost. Rada města schválila jako protislužbu užívání této stavby, která bude majetkem města, bezplatně Honební společnosti na dobu 90ti let. Máme dvě otázky: 1. Stavbu bychom měli zařadit do majetku s datem, kdy se začne užívat, ale nevíme v jaké ceně. Máme si nechat znalecký posudek nebo zařadit pouze ve vlastních nákladech města? 2. Jakým způsobem se proúčtuje zařazení do účetnictví? Přes účet 401 nebo aktivací?

Zde bych asi využila ustanovení §25 zákona o účetnictví písmeno l, kdy oceňujeme RPC majetek, kde vlastní náklady na majetek vytvořený vlastní činností nelze zjistit. Pak by možná byl vhodný ZP - pokud se jedná o významnější majetek. Když oceníme RPC, tak by vlastně zahrnovala stavba i to vlastní dřevo, takže prosím již dřevo neaktivovat. (Omlouvám se, při první odpovědi jsem to nedomyslela - lze ocenit kombinovaně, ale to bych musela ocenit jen ty práce a plus aktivací dřevo, když však ocením RPC tu stavbu, tak tam již dřevo nepatří, protože RPC jej obsahuje). 

Ohledně bezplatného využívání - dejte pozor na zveřejnění  - záměr výpůjčky by měl být zveřejněn, honební společenstvo není zřizovanou organizací (§39 zákon o obcích). 

Obdrželi jsme neinvestiční dotaci z POV na úroky z úvěru na investiční akci kanalizace a vodovod. Úroky byly účtovány do poloviny roku jako výdaj na pořízení majetku - 042 a po uvedení do provozu je nyní účtuji na 562. Teď můj dotaz - lze jako výdaj z dotace uplatňovat i úroky hrazené v první polovině roku a účtované do investice?

Doplnění odpovědi: 

Zpravidla nejsou úroky z úvěru na pořízení DM způsobilými nebo uznatelnými výdaji k dotačním titulům, ale nemusí to platit u všech akcí ( u všech programů nebo projektů). Nelze na tento dotaz jednoznačně odpovědět, ale odhaduji, že spíše ne. Je potřeba ověřit v přehledu uznatelných a neuznatelných výdajů k vašemu dotačnímu titulu.  Do ocenění majetku ale mohou vstoupit jako výdaj související s pořízením DM, ale jen ty úroky, které vzniknou za dobu pořizování, tj. do doby zařazení majetku do užívání. Musí to však takto být ošetřeno ve vnitřních předpisech (směrnice) - vyžaduje to CUS 710. 

Ohledně dotace Z POV na úroky z úvěru - zde by měly být uznatelné i úroky, které se evidovaly jako výdaj související s pořízením DM, i když se jedná o dotaci neinvestiční. Neznám však přesné podmínky dotace, tj. je lepší toto projednat s poskytovatelem, ale zde jsem přesvědčena, že by to neměl být problém. Otázkou však je, zda by dotace, ve výši v které bude krýt úroky zařazené do stavby neměla jít na účet 403 (což by asi měla). Je pak také možnost ty úroky, co šly do pořízení DM, opravit, dát je do provozu a ponížit stavbu (opravit případně již proúčtované odpisy) a upravit shodně ve směrnici. 

Prosím o radu, jak zaúčtovat následující operace při zrušení FRB: -zrušení účtu FRB a převod zůstatku na BU -jak účtovat zbylé půjčky občanům, které se stále splácejí (jak převést na BU, popř. do jmění) - půjčky byly poskytnuty ještě z FRb, je třeba tyto prostředky přeúčtovat do jmění? - jmění z fondů je účtováno na 401 905, je třeba jej přeúčtovat na 401 , když se ruší FRB?

Zrušení FRB je opravdu jen v převodu zůstatku na ZBÚ, a to přes konsolidační položky: 262/236 6330 5345 a 231 4139/262 a v následném zrušení účtu. Dále zápis 419/401. 

U těch půjček - tam dotazu moc nerozumím - půjčky byste měli evidovat na pohledávkách, ty se nezruší, půjčky by se měly nadále splácet, ale již jen budou účtovány na ZBÚ např. zápisem: 231 24xx MD / 462  D.+ výnosy z úroků.  Případně se ještě ozvěte, jestli jsem něco opomněla. Nevím, co chcete převést do jmění?  

Ano, je vhodné analytiku k FRB zrušit, když je fond zrušen, a to u všech SU, kde se vyskytuje. Případně ji přejmenovat v účtovém rozvrhu a v číselnících.