Dotazy

Dne 4.8.2014 došlo ,,malé" Rozhodnutí o poskytnutí dotace na zateplení ze SFŽP na 5%. Celá akce bude zahájena až v příštím roce t.j. v 6/2015. Dnes došla FA za projekt (uznatelné výdaje) a já nevím, zda ji mám označit NZUZ v podílech 5% a 85% a 10%, letos pravděpodobně jiná fa nebude.

Ano, je  potřeba rozúčtovat NZUZ v podílech 5 a 85 a jen NZ bez UZ pro 10 v době, kdy dochází k výdaji. Je to výdaj související s pořízením DM a je uznatelný. I když se "poprvé kopne" až v 6/2015, výdaje vám budou vznikat určitě dříve. Příští rok již nelze k výdaji NZUZ doplnit, takže ano, označit do roku 2014. 

Máme nový územní plán, již schválený zastupitelstvem, faktury všechny zaplacené. Nyní nám chce fyzická osoba poskytnout zpětně finanční příspěvek na pořízení ÚP. Jen nevědí, jakým způsobem. Zřejmě darovací smlouva? Má v ní být přesně účel darování? A jak zaúčtuji?

Může být darovací smlouva, smlouva o příspěvku na změny ÚP (nepojmenovaná)...může být účel darovaní uveden. Nejedná se o zdanitelné plnění. Účtuje se jen 231 odpa 3635 pol. 3121 MD/ 403 D. Musí se však vést jako dotace na kartě majetku a rozpouštět proti odpisům. Protože jste o této dotaci nevěděli, tak si ji zařadíte na kartu až k datu, kdy ji dostanete a začnete proti odpisům rozpouštět od tohoto data. Tento postup předpis neřeší, ale mám mail z MF, kde jej schvalují - posílám vám tento mail samostatně. 

Zřizovatel vyhotovuje rozhodnutí o poskytnutí investiční dotace, ve kterém dále uvádí, že finanční prostředky dotace budou poskytovatelem(zřizovatelem) uvolňovány na základě písemné žádosti příjemce (PO) + nevyčerpanou dotaci příjemce vrátí nejpozději zpravidla do 31.12. + zřizovatel požaduje vyúčtování nejpozději zpravidla do 15.1.. Účetní předpisy 401/349 (+PO 348/401) dle bodů 4.1.7 a 4.1.8. ČÚS č. 709 doporučujete provádět k datu vystavení rozhodnutí, nebo k datu žádosti příjemce (PO) ?

Dle ČÚS 703 se dotace na pořízení DM u vlastní příspěvkové organizace nepovažuje za transfer, takže z hlediska předpisu závazku a pohledávky nemusíme dodržet CUS 703 a  jsme v režimu obecném -  účetním. Prvotně bychom tedy měli vycházet z data, kdy dochází k plnění, takže bych upřednostnila ten okamžik, kdy došlo k naplnění podmínky dotace - dle dotazu spíše datum žádosti, než datum rozhodnutí. Je však v kompetenci účetní jednotky tam, kde není plnění jasně nadefinovatelné, stanovit si OUUP vnitřními pravidly. 

Považujete, prosím, za možné evidovat v účetnictví majetek, který je odepsán do 0, tj. má nulovou zůstatkovou hodnotu?

Dlouhodobý odpisovaný majetek v užívání s nulovou zůstatkovou hodnotou je běžným jevem.

Je to běžný důsledek účetní metody odpisování.

Zkusím některé principy a důsledky účetní metody odpisování více popsat:

1. Zůstatková nulová hodnota splňuje jeden ze základních principů účetnictví – princip opatrnosti. (§25, odst. 3, §26 odst. 3)

2. Odpisy vznikají na základě odpisových plánů, kde i ČÚ 708 umožňuje v bodě 4.9. stanovit odpisový plán pro množinu věcí, předpis nevyžaduje stanovit „předpokládanou dobu používání“ jednotlivě pro každou majetkovou položku.

3. Zůstatková nulová hodnota má i docela dobrou interpretaci. Majetek je již starý, překročil předpokládanou dobu odpisování, tj. jeho majetková podstata je již opotřebovaná. Náklady na užívání majetku se přesouvají do jiného druhu nákladů – nejčastěji do oprav.

Pověra, že majetek nesmí mít nulovou hodnotu, vznikla až ve vybraných účetních jednotkách v době reformy účetnictví veřejného sektoru při zahájení odpisování u účetních jednotek, pro které bylo odpisování novou metodou. Pravděpodobně z obav před výrazným snížením hodnoty majetku veřejného sektoru se z obecného ustanovení zákona o účetnictví „majetek se odpisuje v průběhu užívání“ začalo s výkladem striktního dodržení odpisování po celou dobu užívání.  Rovněž pravděpodobně pro stejný cíl byla stanovena i zbytková hodnota v režimu jakoby zastavení odpisování. MF zahájilo rozsáhlé výklady o tom, že se musí každý rok vyhodnotit odpisový plán, a pokud majetek ještě „vydrží“, tak odpisy rozložit na další roky, ale tyto výklady nemají přímou oporu v účetní metodě odpisování. Metoda pracuje s odhady, doslova dle předpisů „ s předpokládanou dobou užívání“. Aktualizace odpisových plánů a zohlednění změn je CUS 708 stanovena, ale to je metoda, kde můžeme pracovat s významností a s odkazem na úvodní odstavec této odpovědi nejsme povinni vyhodnocovat jednotlivé majetkové položky, ale odpisové plány, které se mohou týkat i množiny věcí.

Možná bychom se mohli také zamyslet nad tím, zda vůbec jde zabránit vzniku nulové zůstatkové hodnoty.

Zbytková hodnota má od roku 2014 novou definici, je jen několik případů, kde lze výši zbytkové hodnoty řádně zdůvodnit (kde to jde, např.: budoucí hodnota vypořádání TZ, budoucí prodejní ceny, cena stavby při vypořádání při zániku práva stavby…). Ne každý majetek má zbytkovou hodnotu, a když má, tak v mnoha případech ji nelze stanovit s nějakým řádným zdůvodněním. Navíc je stanovení zbytkové hodnoty metodou dobrovolnou, ne povinnou.

Zastavit účetní odpisování není účetními předpisy povoleno.

Rozkládat posledních pár odpisů na více let, když okolnosti nasvědčují tomu, že majetek vydrží o pár let déle, je záležitost pracná se sporným výsledkem. (drahá informace).

Za těchto okolností se asi nedá nulové zůstatkové hodnotě vyhnout. Na druhou stranu mají obce nastaveny poměrně dlouhé doby životnosti, u staveb ve vlastnictví obcí dochází k TZ, nulová zbytková hodnota nebude pravděpodobně nijak významným jevem.

Z pohledu uživatele výkazů a z pohledu auditora nulová zůstatková hodnota je informací vypovídací. Aktiva nejsou nadhodnocena. Nevidíme v nulové zůstatkové hodnotě žádný rozpor s žádným ustanovením předpisu, a jak jsme již uvedli v úvodu, považujeme to za běžný jev s poměrně dobrou ek. interpretací.

Odborněji a podrobněji s odůvodněním zpracoval Ing. Nejezchleb materiál, který je v dokumentech ke stažení: 2014 Odpisování a nulová zůstatková hodnota 

1. prodej domu č.p.56-jedná se dle katastru o objekt k bydlení s pozemkem ( viz smlouva v příloze, obec pořídila na základě kupní smlouvy z roku 2010-právní účinky vkladu byly 21.4.2010 tzn.kupní smlouva, kdy obec pořídila), předpokládám, že se bude jednat o prodej bez DPH a že má být a z hlediska DPH v řádku 50 a v ř.51, zdanitelné plnění má být den podání návrhu na vklad, k datu podpisu smlouvy zaúčtovat MD311 D 646+647, den podání návrhu na vklad vyřadit z majetku? 2. Mám dotaz, zda je možné, aby se zaměstnanci stravovali dvěma způsoby: - 2 zaměstnanci se stravují v příspěvkové organizaci zřízené naši obcí- cena oběda Kč 64 – zaměstnanec hradí Kč 28 +obec hradí Kč 36 - Zároveň máme hostinskou činnost-provozujeme kuchyň a 5 zaměstnanců se stravuje v našem stravovacím zařízení-zaměstnanec hradí Kč 28/cena s DPH/, ale hodnota potravin je kalkulována na Kč 25 bez DPH Je možné tolerovat tyto dva druhy stravování , nebo je to problém ?

1  Pokud to nebyla rozestavěná stavba, která by se následně dostavovala, nebo přestavovala s rekolaudací, tak v roce 2010 platil 3-letý časový test a dozajista, pokud se to nyní prodává, tak by to byl prodej osvobozený od DPH. Protože to bude asi příležitostné ... - tak skutečně případně ř. 50 a 51 (tedy vyloučení z koeficientu).

Ano, k datu podání návrhu na zápis do KN se předpisuje pohledávka z prodeje, i se vyřazuje majetek. 

2. Je možné, aby se stravovali zaměstnanci více způsoby, při stanovení příspěvku zaměstancům  nemusíte hledět na cenu potravin, je možné upřednostnit jednotnou cenu vybíranou od zaměstnanců. Upozorňuji však, že je docela běžné, že zaměstnanci platí i rozdílné částky za obědy, podle toho, kde se stravují. Jinak třeba platí ti, co chodí do školních jídelen a jinak ti, co odebírají stravenky.

Dobrý den, pracuji na směrnicích a mám skoro hotovo, abych mohla předat panu tajemníkovi k vydání, chci si ale ještě ověřit vyplňování přílohy E. Ve Vašich vzorech směrnic (směrnice č. ÚČ 1/2012 opravné položky) uvádíte pravidla pro zveřejňování v rámci účetní závěrky. 1. povinnost zveřejnit pohledávky s ohroženou splatností 2. zveřejnit existenci majetku, který není využitelný k zajištění činnosti. Moje otázka - je povinnost tyto informace zveřejnit? V případě, že ano, zda i Vámi uvedené částky jsou dané zákonnou normou, nebo si můžeme určit hladinu významnosti.

Dobrý den, je to jen vzor směrnice, není to povinné zveřejnit, je to jen zajímavá informace ohledně možného poklesu ceny majetku, a nemusíte to v příloze UZ  uvádět, a když uvedete, můžete si nastavit vyšší hladinu významnosti pro zveřejnění. 

Připravujeme novou směrnici o evidenci majetku města, která bude v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb. Dle nové směrnice nebudeme vést operativní evidenci a majetek budeme zařazovat až od hodnoty 3 tis. Kč u hmotného a 7 tis u nehmotného. Může obec schválit novou směrnici s účinností v průběhu roku (např. k 1.10.2014)? Může následně obec vyřadit majetek s pořizovací cenou do tří tisíc korun z důvodu věrného obrazu skutečnosti?

Nemělo by dojít k tomu, že v průběhu roku vykážete majetek rozdílným způsobem na jedné položce rozvahy, to by bylo porušení metody v průběhu roku. Je možné schválit směrnici k 1.10.2014 a majetek pod tři tisíce vyřadit až k 1.1.2015, což by mělo být ve směrnici ošetřeno, že na DDHM povedete majetek od vyšší hranice až od 1.1.2015. Je to pak vhodné dát za rok 2015 do přílohy (A.2.) jako změnu metody, za rok 2014 lze třeba také uvést plánovanou změnu od 2015 do oblasti popisu metod (A.3.).  

Naše obec získala ze státního rozpočtu v rámci Státního programu na podporu úspor energie investiční dotaci ve výši 401.600,- Kč. Nevyčerpané finanční prostředky jsme samozřejmě povinni vrátit. Již teď víme, že prostředky vyčerpáme, ale investice ještě nebyla dokončena a celá částka nám již byla poukázána na účet. Mohla bych prosím poprosit o pomoc při zaúčtování.

S největší pravděpodobností jde o dotaci v režimu transferu s vypořádáním. Když akce ještě nebyla dokončena, tak ještě ani nebyla dotace vypořádána, takže přijetí dotace před vypořádáním se dle CUS 703 považuje za zálohu na transfer , u vás zaúčtování - předpokládám, že bude vyúčtování do 12 měsíců po přijetí "zálohy - bude jen zápisem 231  pol. 4216 a případně UZ MD/ 374 D. Ve stejné výši vyřazení z podrozvahy 999 MD/ 942 D. Při  vypořádání (závěrečné zprávy) dotace zaúčtujete 346 MD /403 D a zúčtujete zálohu 374 MD/ 346 D.

Mám dotaz ohledně pohledávek z místních poplatků. Na ohlašovně máme přihlášeny občany k trvalému pobytu, ale nevíme, kde se zdržují a ve vyhlášce je nemáme osvobozeny od placení místních poplatků. 1. Musíme v tomto případě od nich vymáhat tyto pohledávky? Pokud ano, musí se tvořit opravné položky? Pohledávky budou zřejmě nedobytné. 2. Nedobytné pohledávky můžeme vyřadit z rozvahy a neevidovat je ani na podrozvaze? Vyřazením ale pohledávka nezaniká, jak tedy evidovat? 3. Můžeme dát do směrnice např. hranici pro vymáhání pohledávek např. nad 1000,-- Kč za jedním dlužníkem pro pohledávky ze soukromoprávních vztahů i pro pohledávky z místních poplatků, nebo ty se musí vymáhat vždy dle daňového řádu?

1. Pohledávky by se měly vymáhat, ale moc dobře nevím jak, když nevíte, kde dlužník bydlí? 

2. Pokud zůstavají v rozvaze, dělají se k nim OP, ale když je vyhodnotíte jako nedobytné, tak je lze vyřadit (Zápis 557/315 a případně zrušení vytvořených OP 19x/556). V podrozvaze by měly být vedeny cca 2 roky a pořád se pokoušet, zda něco o dlužnících nezjistíte. Jestli jste však již teď přesvědčeni, že to bude zcela marná snaha, tak povinnost převodu do podrozvahy opravdu není. Není přepisem dána povinost účetně  evidovat pohledávky, které existují, které nezanikly např. promlčením. Evidence pohledávky, která se jeví nevymahatelná, je zbytečná. 

3. Pohledávky z poplatků se vymáhají dle daňového řádu. Nelze dát do směrnice ustanovení, které by byly s DŘ v rozporu.  Do směrnice se moc nedává, že se pohledávky do určité výše nevymáhají vůbec, spíše se nadefinuje postup pro vymáhání, aby nebyl dražší, než samotná výše pohledávky. Např. že na pohledávky do 1 tis. Kč uděláte 2 upomínky, jednu doporučenou, jednu normální...

Mám dotaz k zaokrouhlování dotace z úřadu práce. Máme dotaci od úřadu práce poměr 85% (EU) a 15% (ČR). Když rozdělíme částku dotace, 11390,- Kč, podle poměru vychází nám částky 9681,50 (EU) a 1708,50 (ČR). Nevím jak máme zaokrouhlit.

Nevím, jestli k tomu není nějaké speciální ustanovení k dotační smlouvě, ale teď zrovna mám kurz na účetní speciál a paní účetní z kurzu říkala, že ji zaokrouhlení při poměrování zdrojů (prostorových původů) bylo kontrolou vyčteno. Já si také myslím, že k němu není důvod, proč byste zaokrouhlovala poměry zdrojů. U mezd se zaokrouhluje mzda , ale rozdělení dle zdrojů nemusí být zaokrouhleno, stačí, když celkem vyjde celé číslo. 

Ve smlouvě o dílo - zajištění závazků zhotovitele - způsob zajištění finanční záruky ve výši 1 mil. Kč, platnou po celou dobu realizace díla. Zhotovitel nám předložil směnku na 1 mil. Kč. Musíme mít tuto směnku zaevidovanou v účetnictví již při vystavení a na kterých účtech se o ní bude účtovat a nebo až v případě využití.

V tomto případě je směnka nástrojem jištění, dluh zhotovitele ještě nevznikl, dala bych ji do podrozvahy na účet pohledávky podmíněné (vznikne, jen když nedojde k plnění), ale pozor - dle obsahového vymezení nevyhovuje účet 944 a 945, ač to podle názvu vypadá, ale vyhovuje obsahově 942(3) nebo 991(2) - obojí je možné využít. 

Rozvahově bychom museli evidovat jako pohledávku 312 a zároveň závazek z jistiny 324 (455), což není úplně správně, protože k naplnění případu nedošlo, je to podmíněná pohledávka, vznikla až za určitých okolností, tak si myslím, že ta podrozvaha je správněji. 

Ředitelka ZŠ nám jako zřizovateli zaslala žádost o převedení námi poskytnutých prostředků ve výši 308.471,35 Kč na investiční dotaci. V červenci 2014 byl do školní jídelny ZŠ pořízen konvektomat v částce 211.314,40 Kč a univerzální robot v částce 97.156,95 Kč. Stačí pouze souhlas starostky nebo musí převod schválit zastupitelstvo obce?

Jedná se o závazné ukazatele rozpočtu vůči jiné právnické osobě, i když je to vlastní PO. Dle zákona 250/2000 Sb. je finanční vztah k jiné osobě vždy závazným ukazatelem. Příspěvek je na položce 5331 a dotace na pořízení DM na položce 6351. Jsem přesvědčena, že změna závazných ukazatelů rozpočtu v tomto případě podléhá schválení ZO. Je mi líto. 

Město má ve výpůjčce na 10 let kostel. ZM se souhlasem výpůjčitele rozhodlo opravit z rozpočtu města fasádu kostela. Opravy by měly být rozloženy na 3 roky, začátek v roce 2014. došlé faktury na opravy, vystavené na město tedy účtujeme 511/321 předpis a 321/231 10 3322 5171 (jedná se o opravu fasády). Na akci poté ZM vyhlásilo sbírku, která by měla trvat 2014-2017. Ke sbírce máme zřízen zvláštní účet (245). Příjem peněz účtujeme 245/378. Stává se, že občané hradí do pokladny, pak účtujeme příjem 231 2328/378 a převádíme neprodleně na zřízený účet. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem zapojit a kdy peníze ze sbírky? Musí být faktury dle částky ze sbírky a z rozpočtu nějak zvlášť rozdělené. Jak dostaneme peníze zpět do rozpočtu a jaké bude účtování? Sbírku máme kraji vyúčtovávat postupně, nejdříve po 18-ti měsících. Církev možná uhradí část nákladů - jak v tomto případě účtovat, když to bude na jejich majetek. A jakým způsobem účtovat možnou dotaci od ministerstva kultury, která by přišla na město?

Nejprve zkusím případ popsat v logice, že se opravdu jedná o náklad obce, jak vyplývá z vaší volby účtování na 511.

Ta sbírka by spíše v tomto případě měla být evidována jako fond, protože se vybírá pro činnost obce, ne pro někoho cizího. Nejedná se o závazek, že co vyberete, máte převést vlastníku kostela, ale že máte použít na opravu majetku, který máte ve výpůjčce. (Odhaduji, že to tak je, jestli je to sbírka pro církev, tak byste asi museli prokazovat, že peníze církvi posíláte…viz níže ve variantách).

Položku 2328 moc nechápu, když víte, co to je za příjmy, když bychom nechali váš systém sbírky v logice cizích prostředků, tak je správně položka 8901 – cizí peníze na ZBÚ. Ale lze účtovat na pokladně rovnou 261/378 a převést 262/261 a 245/262 – není potřeba vůbec účtovat přes RS.

Ohledně zapojení peněz do rozpočtu – to nemohu poradit, to musí vyplývat ze statutu sbírky.

 Celkově je to právně hrozně špatně nastaveno – oprava vypůjčeného majetku – kdy majetek by vlastně měl být vrácen ve stejném stavu, v jakém jste si ho vypůjčili. Obsahově se jedná o příspěvek církvi do jejího majetku.

Ale musím přiznat, že se toto běžně děje. Pak je nejsnažší zapomenout na právní stav, a považovat opravu vypůjčeného kostela za výdaj a náklad v rámci činnosti obce a cokoliv na ni seženete, tak jako dotaci. Převod sbírky do rozpočtu by pak byl zápisem 378/245 a příjem do rozpočtu přes položku 2321 a účet 672, odpa zde asi 3326,3329 – pokud je kostel památkou, ne 3330, protože se nejedná o činnost církví.

Dotaci od MK byste účtovali jako příjem obce, tj. položka 4116 a případně UZ. Účet 672.

Jen příspěvek té církve bych spíše považovala za kompenzaci nákladu, tj. snížení na 511 – bude však i zde záležet na případných podmínkách dotace – kdo bude příjemcem dotace, zda se bude příspěvek církve považovat za příspěvek na opravu, to se kdyžtak ještě ozvěte.

Prosím toto považujte za prvotní úvahu a odhad provedený na základě toho, co se děje v jiných obcích. Jestli k tomu máte nějaké smlouvy, dohody, např. jak se vše majetkově vypořádá, nebo nějaké podmínky té dotace, tak by mohla být odpověď úplně jiná.

Mohlo by se dle smluv naopak jednat o příspěvek obce církvi, který jde přímo proti fakturám na opravu  přes obec jen kvůli jistotě, že bude použit na opravu. Pak by ten náklad nebyl správně na 511, ale např. na 572. Pak by i byla správně ta sbírka pro církev v režimu cizích peněz – tj. že se vybírá s cílem dát peníze jinému příjemci formou opravy jeho majetku.

Když zjistíte něco bližšího, jak jsou majetkové vazby nastaveny, tak se ještě ozvěte.  

Prosím o radu, jak podle rozpočtové skladby správně zaúčtovat přijetí přídělu z investičního fondu zřízené PO (škola) ? Platba se týká výstavby mlhoviště u MŠ, které z části financovala obec a z části škola ("prázdninový chaotický postup"). Majetek zařadí a bude odepisovat celý obec. Tedy škola nám přefakturovala svoje investiční faktury, které uhradím 231 10 pol. 6121 par. 3111. Pod stejnou položku zařadím i faktury za výstavbu mlhoviště, které došly přímo na obec. Rada obce ale nařídila škole odvod z investičního fondu, který se týká přesně této akce, tj. bude ve stejné výši jako přefakturované investiční výdaje. Tady, prosím, o zaúčtování i rozpočtovou skladbu. Bude se tento příděl "chovat" jako dotace/dar na pořízení majetku? Je to spíš taková malá domů z PO na obec. Moc děkuji, v ostatních dotazech jsem zatím nenašla...

Nebude se jednat o 403, ani o dar na pořízení majetku. Odvod z odpisů se dle RS dává na položku 2122, odpa 3111 a dle názoru MF (jednou jsme o tom na nějaké schůzce hovořili) lze dát na výnosový účet 672. Já vím, že vám připadá, že vám dala škola peníze na pořízení DM, ale oni vám dali jen odvod z odpisů, ne dotaci na něco.  Vy jste to sama vyjádřila úplně přesně, obsahově to není "dotace" z cizích zdrojů, ale "malá domů", proto ne na 403, ale do výnosů na 672 (když dáte účet 649, tak to také není špatně, obsahově vymezeno nikde není, ale mě připadá obsahově 649 více vyhovující, názor MF na 672 v tomto případě není v předpisech nikde uveden). 

Ten dotaz na pouctuje - je to stejná akce, že ano (jen že mě zaujalo to "mlhoviště") - to zaúčtování v odpovědi se týká PO, ne obce, ale to je asi jasné, že ano? 

Budujeme kanalizaci a ČOV, kde celkové výdaje jsou cca 50 mil. Kč. Nyní přišly první faktury, které zadala firma provádějící monitoring akce do BENE-FILLU. Již přišlo avízo pro příjem podpory v rámci programu OPŽP (FS, SFŽP). Některé úhrady služeb a prací firem mají korekci, 5 nebo 25% a nebudou uhrazeny v plné výši. Přiznaná částka dotace ale přišla v součtu za všechny faktury. I pracovník monitoringu se nemůže dopočítat částek, které by odpovídaly jednotlivým fakturám. Teď nevím, jak jednotlivé úhrady zaúčtovat, když nevím přesnou výši dotace na jednotlivé faktury. Pracovník monitoringu tvrdí, že pro fond je důležité, aby vyšla celková částka dotace na celou akci. Ale já mám obavu, že nebudu schopna při zadávání jednotlivých částí stavby do majetku určit výši dotace na jednotlivé části. Nebo může být dotace rozpočítána na jednotlivé stavby v poměrné výši? Nevím si rady, nechce se mi vymýšlet výše dotace na jednotlivé faktury. Jak se na to díváte vy?

Odpověď s doplněním: 

Samozřejmě, že ve chvíli, kdy nevíme, co z jaké fa pokrátili, že nedokážeme rozdělit NZUZ na úhrady jednotlivých fa přijatých k akci . Je to však věc, která se běžně děje. Stačí jen dle krácení pokrátit celkovou částku z fa, co byly dány k proplacení, tak aby rozdělení na NZUZ odpovídalo přijatým částkám a zbytek se navýší na NZ bez UZ jako výše vlastního podílu, případně i bez NZ jako neuznatelný výdaj (samostatným opravným zápisem jen 231/231 bez vazby na prvotní doklady, s odvolávkou na přiznanou a zaslanou část dotace). Jinak to řešit nejde. Dotace (403) pak při zařazení majetku do užívání může být rozpočtena dle poměrné výše, nemusíte (ono to často ani nejde zjistit) znát výši dotace na jednotlivé majetkové položky, které po dokončení nadefinujete. CUS 709 poměrné rozdělení dotace výslovně umožňuje. 

(Jen postesk - mám již na ty poskytovatele opravdu hrozný vztek, jak nevědí, co dávají, nevědí , co krátí, a pokud to vědí, že nejsou schopni to říci. Obce pátrají po neuznatelných výdajích - když se např. fondu zeptají - tak ten neví, co je neuznatelné v konkrétní dotaci, odkáže jen na příručku, jak pak ty dotace mohou kontrolovat? Nevědí často ani nástroj, nevědí, co kde pokrátili...nechápu, že s tím nikdo nic nezmůže. Evidentně nejsou některá ministerstva a státní fondy k poskytováním dotací schopni zvládnout jejich administratice.)

Reakce jiných uživatelů: 

Dobrý den paní Schneiderová,

narazila jsem dneska na výše uvedený dotaz a docela mě překvapil. Nevím, máme-li nějaké nadstandardní zacházení, když administrujeme velký projekt, ale připadá mi, že jde spíše chyba v komunikaci u příjemce dotace než u fondu. Do BENE-FILL jsou zadávány jednotlivé faktury od zhotovitelů. Až je projektový manažer schválí, můžou se dát do žádosti k proplacení. V tom schvalování je také „vyčlenění“ neuznatelných nákladů. Máme přímo u jednotlivých objektů u faktur v BENE-FILL projektovým manažerem  dopsáno např. neuznáno DPH, neuznáno věcně nezpůsobilý náklad … U každé faktury je přesně uvedená výše způsobilých nákladů, každá faktura se dá také vytisknout zvlášť i s poznámkou o neuznání. Až máme zkontrolované faktury, pustí nás BENE-FILL k vytvoření další žádosti, tam je pak uvedená celková částka dotace. Mám pro každou žádost také svou kontrolní excelovskou tabulku, kde mám procento dotace z uznatelných nákladů. Liším se kvůli zaokrouhlení o setiny, tak si dotaci k jednotlivým fakturám o tu setinku upravím, aby mi seděla . Paní zřejmě nemá přístup do BENE-FILL, asi by se měla dožadovat více informací od “ firmy provádějící monitoring akce“, protože konečná odpovědnost je stejně na příjemci dotace …  možná ani firma přesně neví, co paní potřebuje.