Dotazy

Sdružení obcí (zájmové sdružení právnických osob) se chystá v blízké budoucnosti rozhodnout o svém zániku. Obec eviduje vůči tomuto sdružení splatnou pohledávku – půjčku ve výši 806.555,00 Kč. Pro účely majetkoprávního vypořádání uvažují obě strany o převodu stavby , která stojí na pozemku ve vlastnictví obce a na realizaci této stavby obec půjčila sdružení výše uvedenou částku. Pořizovací cena této stavby je 1,149.056,00 Kč, na realizaci stavby obdrželo sdružení dotaci ze SFŽP ve výši 351.000,00 Kč tj. cca ve výši 30,54 % (pozn. podmínka vlastnictví pořízeného majetku stanovená SFŽP byla dodržena). Oprávky ke 31. 12. 2013 na účtu 081 celkem 328.631,00 Kč Zůstatková cena stavby ke 31.12.2013 celkem 820.425,00 Kč. Můžete mi prosím zkontrolovat účtování na obci? MD účet 021.xxx 1,149.056,00 Kč // - Dal účet 081.xxx. 328.631,00 Kč - Dal účet 403.xxx 250.614,00 Kč - Dal účet 401.xxx 569.611,00 Kč. Ještě prosím o Váš názor na tento způsob majetkoprávního vypořádání. Zda by si obec, z důvodu opatrnosti při vzájemném započtení, neměla nechat zpracovat znalecký posudek?

Omlouvám se, ale nemyslím, že je to vyhodnoceno dobře. Zájmové sdružení není VUJ, vy nemůžete jen nabrat jejich stavy na účtech včetně dotace, to lze jen mezi VUJ. Obsahově toto spíše vypadá na převod vlastnictví, tj. nákup stavby. Vaší pořizovací cenou budou hodnota nesplacené půjčky a na tuto částku by měla být napsána kupní cena. Neměli byste nabírat ani oprávky ani dotaci na 403. Není dost dobře možné započíst pohledávku z půjčky proti bezúplatnému převodu.

Ono by to šlo (možná???) tak, že se půjčka změní na dotaci a pak přijmete dar, ale připadá mi to jako zastření stavu. Doporučuji poradit se s právníkem, jaký typ smluv zvolit.  

Pozemek píšete, že je ve vlastnictví obce, takže ten nemusíte převodově řešit, soulad s NOZ pak je.

V případě volby kupní smlouvy:

Zaúčtování by pak bylo: 042 MD / 321 D a zápočet na pohledávku z půjčky: 321 MD / 462? nebo 316?...

Ohledně ZP – v kupní smlouvě lze sjednat, že daň z převodu bude platit nabývající, tj. obec. Pak by nebyl potřeba ZP pro daňové účely. Dobu odpisování pak budete volit dle zbývající doby používání budovy, tj. nižší o x let, co budovu používalo sdružení. 

Prodali jsme nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (projektová dokumentace k technickému zhodnocení stavby) pořízený od neplátce DPH ve výši Kč 20 000,-- za cenu Kč 20 000,-- + DPH na výstupu. Nejsme si jisti zařazením takového prodeje nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku zaúčtovaného na účtu 042 do řádku 51 daňového přiznání k DPH „S nárokem na odpočet“. V nejbližší době budeme prodávat další projektovou dokumentaci, ale za podstatně vyšší částku (cca 2 500 000,--). Byl změněn investor stavby z našeho města na společnost s ručením omezeným, kde máme 100 % podíl. Názory na danou problematiku jsou různé. Někdo doporučuje převést na nehmotný majetek, např. na účet 019, popř. přímo na 035 a pak prodat atd. Pokud bych ale měla převést projektovou dokumentaci ve výši Kč 20 000,-- na nehmotný majetek, dostala bych se do kategorie drobného dlouhodobého nehmotného majetku a řádku 51 by se to vůbec netýkalo. Ten převod na jiný majetkový účet se mi vůbec nelíbí. Našim záměrem bylo pořídit technické zhodnocení budovy a ne nehmotný majetek. Navíc projektová dokumentace je jen vedlejší výdaj vstupující do pořizovací ceny pořizované investice. Jak by se nahlíželo na prodej nedokončeného majetku (rozestavěné stavby v případě – 1. pokud ještě není patrné uspořádání 1. nadzemního podlaží, 2. pokud je patrné uspořádání 1. nadzemního podlaží) jinému investorovi a na řádek 51? Zahrnout do řádku 51 nebo ne? O jaký předmět daně z pohledu DPH se jedná u prodeje projektové dokumentace? Co doporučujete? Po prostudování odkazů na zákon o daních z příjmů usuzuji, že rozestavěná stavba v jakékoli rozestavěnosti nesplňuje definici hmotného majetku stanovenou v tomto zákoně a na řádek 51 by se neměla zapisovat, ale jistá si nejsem. Ve směrnici máme nastavenou hladinu významnosti pro přeceňování majetku určeného k prodeji ve výši Kč 260 000,-- (rozdíl mezi hodnotou NETTO a tržní hodnotou). Pokud tento rozdíl nepřesahuje tuto hodnotu, majetek nepřeceňujeme a zároveň nepřevádíme na účty 035 nebo 036. Stále přemýšlím, zda je to tak ale správně. Jestli se nemá na ty účty 035 nebo 036 převádět veškerý majetek určený k prodeji bez ohledu na to, zda ho v souladu s podmínkami naší směrnice přeceníme nebo ne. To by ale znamenalo, že když bude rozdíl z přecenění nižší než výše uvedená hodnota, tak bych musela na účet např. 036 převést hodnotu zůstatkovou, což taky nedává moc smysl – zmatená vypovídací schopnost účtu 036. Jak postupovat správně? Pokud bych měla postupovat v účtování majetku určeného k prodeji stále jako doposud, tak bych ten budoucí prodej projektové dokumentace (cca 2 500 000,-) na účet 03x - dlouhodobý majetek určený k prodeji převádět vůbec asi neměla, protože rozdílu vyššího než Kč 260 000,-- nedosáhneme. Záměrem je prodat projektovou dokumentaci za stejnou hodnotu, za jakou byla pořízena. Poznámka: o opravných položkách k projektové dokumentaci jsme neúčtovali, nárok na odpočet DPH u budoucího prodeje projektové dokumentace již nebudeme mít z důvodu překročení 3leté zákonné lhůty. Dále přijímáme platby za nájem a služby před nebo nejpozději při podpisu nájemní smlouvy nebytových prostor od plátců DPH na první měsíc (popř. čtvrtletí). Součástí nájemní smlouvy je splátkový a platební kalendář. Ve splátkovém kalendáři jsou jednotlivé platby za nájem na jednotlivé měsíce (popř. čtvrtletí) rozepsané na DUZP – vždy k 1. příslušného měsíce (popř. čtvrtletí), splatnost, základ daně, sazbu daně, výši daně a cenu celkem. V platebním kalendáři jsou rozepsané platby za služby na jednotlivé měsíce (popř. čtvrtletí) na základ daně, sazbu daně, výši daně, cenu celkem a splatnost. Ve smlouvách je ustanovení: „Nájemné včetně záloh na služby na období od ………do ….. ve výši Kč …….. včetně DPH je splatné před podpisem této smlouvy“. Pokud přijde budoucí nájemce podepsat smlouvu a zaplatit nájem a služby např. dne 26. 6. např. ve výši Kč 6 516,-- včetně DPH (v tom za nájem Kč 5 373,-- a služby Kč 1 143,--) na období od 1. 7. – 31. 7.(měsíční nájem a služby předem) a nájemné začíná běžet od 1. následujícího měsíce, jsme povinni dle zákona o DPH vystavit na nájem daňový doklad k přijaté platbě před uskutečněním zdanitelného plnění. Nevadí, když ale splátkový kalendář na nájem, který je součástí nájemní smlouvy a je připraven samozřejmě předem, obsahuje DUZP 1. 7. 2014, splatnost 5. 7. 2014, základ daně Kč 4 440,--, DPH 21 %, daň Kč 933,-- , celkem Kč 5 373,--, když by teoreticky k datu uskutečnění zdanitelného plnění na daňovém dokladu měl být již vyčíslen pouze rozdíl daně? On bude mít v podstatě 2 daňové doklady na stejnou částku (daňový doklad k přijaté platbě a splátkový kalendář). Nemůže s tím být někdy v budoucnu problém? Jak by měl vypadat v daném případě vyplněný daňový doklad k přijaté platbě? Má obsahovat pouze údaje o přijatém nájmu předem a na služby zůstává jen platební kalendář? Jsme měsíční plátci DPH. Předpokládám, že i daň bychom měli v daném případě odvést již v daňovém přiznání za 6/2014. O splátkovém kalendáři je toho v zákonu o DPH napsáno poměrně málo. Na druhé straně nevím, jak tyto přijaté platby předem z daňového, účetního a administrativního hlediska vyřešit. Můžeme sice ze smlouvy vypustit ustanovení, že je nájemce povinen zaplatit první nájem a služby před podpisem smlouvy, nikdy ale nevyloučím, že nájemce při podpisu smlouvy před začátkem nájmu bude chtít rovnou první měsíční popř. čtvrtletní splátku nejčastěji v hotovosti zaplatit. Zkrátka nevím, jak by to mělo být z pohledu DPH zcela správně. Samozřejmě i v následujících měsících někteří plátci v době trvání nájmu zaplatí nájem a služby před datem, který je uveden ve splátkovém kalendáři na nájem jako DUZP – je to ale výjimečné.

Zkusím se vyjádřit k jednotlivým bodům:

a) účetní otázka - povinnost zařadit nejprve do majetku a teprve potom prodat - k tomuto nevidím sebemenší důvod, dle mého názoru prodej nedokončených investic z dlouhodobého majetku je plně legální cesta - tedy v tomto naprostý souhlas s Vámi

b) to započtení či nezapočtení těchto případů do koeficientu bude hodně velkým oříškem bez jasného závěru. Přiznám se rovnou - nemám to z vlastní hlavy - v "Komentáři zákona o dani z přidané hodnoty (Drábová, Holubová, Tomíček)" - což je asi nejpropracovanější analýza zákona o DPH se objevuje upozornění, že zde použitý pojem "dlouhodobý majetek" by neměl být ve smyslu směrnice k DPH (spíše komentáře směrnice) a judikatury ESD zahrnut do okruhu, který vymezuje každý členský stát a že by tento pojem měl být chápán jednotně v rámci EU. Tedy, že je naprosto v pořádku, že si členský stát vymezí majetek podléhající vyrovnání daně (§78) - to směrnice umožňuje, nicméně pro potřeby výpočtu krácení by použitý pojem ve směrnici "investiční majetek" měl být vykládán v rámci EU jednotně - tedy logicky nikoliv ve vazbě na nějaké vymezení ČR v zákoně o dani z příjmů. Podle komentáře směrnice je cílem vyloučit "mimořádné operace", Nicméně když se nad tím zamyslíme, tak pokud daný převod nevyloučíte z výpočtu koeficientu a budete se dovolávat znění našeho zákona pracujícího s pojmem dlouhodobý majetek a podle vysvětlení pojmů ve vazbě na zákon o dani z příjmů, tak se tohoto znění asi můžete dovolat a nikdo Vám nemůže nic říci. Nicméně pokud budete argumentovat směrnicí a "mimořádností daných operací", tak asi najdeme důvody pro zahrnutí do ř. 51 (vyloučení z koeficientu). No a fakticky stejný pohled mám na tu záležitost prodeje již reálně rozestavěných staveb (u té projektové dokumentace jsme asi jen v režimu převodu práva využití) - tady jen na okraj bude ještě zajímavé řešit, zda v některých případech nebudeme moci říkat, že ta výstavba byla úplně mimo ekonomickou činnost (teď nemyslím třeba bytový dům, ale převod investorství třeba u rozestavěné pozemní komunikace) a nyní by tedy při prodeji toto bylo úplně mimo režim DPH - to je jen úvaha. Víc k tomu asi nemám.

Otázka vykazování na 036... - §14 odst. 11 pracuje skutečně s tím, že je to jen ten majetek, který byl přeceněn na reálnou hodnotu. Je také zařazen mezi neodepisovaný majetek. Berte to tak, že bylo snahou vyčlenit v rámci nějaké konzistence vykazování majetku, u kterého jsou aplikovány jiné oceňovací principy než u majetku běžného.

U toho nájmu a služeb - skutečně zde nastává situace, že pokud zaplatí nájem dříve před DUZP, jste povinni přiznat daň již při přijetí platby (tedy dle vašeho příkladu 06/2014). Pokud je to na zdaňované plnění, tak skutečně máte vystavit daňový doklad. U záloh je tomu tak, že pokud zdaňujete, zase odvádíte ve vztahu k reálnému přijetí prostředků. 

U platebního kalendáře je odpočet daně (protože je pro nás zásadní podívat se i na tu druhou stranu) vázán na reálné poskytnutí úplaty - tedy pokud to vezmu naopak, pokud je vystaven platební kalendář, nicméně není podle něj zaplaceno (třeba není zaplaceno vůbec), nevzniká nárok na odpočet daně - fakticky se ta položka na platebním kalendáři jakoby "zneplatní" (ve vazbě na nedodržení).

U splátkového kalendáře - to musím říci, to mne nějak nenapadlo - to je klasický daňový doklad se stanovenými DUZP - pokud tedy přijmu dříve a vystavím daňový doklad na přijatou platbu, což v zásadě musím, tak bych logicky měl nějak "zneplatnit" (respektive odečíst předplacenou zálohu) - nicméně vůbec nevím, že by se tak někde dělo, všichni co vím, nechají doklad být a jen odečtou přijatou zálohu (tedy potom v červenci mají + zdaňované plnění - odečtená záloha... a zvláštní doklad nevytváří). Vůbec si nedovedu představit, jak by se to mělo vytvářet - tak se asi spokojte s tím, že se to vytvářet nebude a jen se to zúčtuje a promítne v evidenci k DPH.

ZN

Mám prosbu jak zařadit myčku s montáží a přenesenou DPH do majetku HČ, když nemohu na položce 5137 uplatnit přenesenou DPH. Naše MČ vede ekonomickou činnost (pronájem bytů) tady vždy montážní firma dodává s přenesenou DPH. Tentokrát firma prováděla montáž kuch. linky a myčky sice v bytě, ale jednalo se o opravy v bytě ZŠ, které financovala MČ. Jelikož tyto opravy byly financovány z prostředků v hl. činnost a MČ byt zapůjčí k využití "Rodinné školky" bez hrazení nájmu a navíc bude hradit všechny služby. Po ukončení provozu (či potřeby školy) bude opět byt škole vrácen k využití pro školníka.

Není vůbec žádný problém pořídit majetek do hlavní činnosti, i když je v PDP. Možnost uplatnit PDP lze i na položce 5137, kde není nárok na odpočet. Dělá se to tak, že při platbě DPH z PDP FÚ dáte položku 5137, případně lze využít položku 8901 jako pomocnou, např. jen zápisem 231 + 8901 MD / a 231 + 5137 D např. k datu předpisu fa nebo při úhradě fa a při platbě DPH z PDP již jen zápisem  343. ř. 10 /231 8901. 

Město opravuje chodník a souhlasí s tím, aby majitelé přilehlých nemovitostí okapy svedly do dešťové kanalizace a současně se podílely na nákladech s tím spojených. Dotaz zní: Jakou zvolit právní formu ujednání mezi městem a vlastníkem nemovitosti - dohodu nebo darovací smlouvu? Když to bude dar městu, tak pol. 2321, když příspěvek městu, může být položka náhradu nákladů 2324? Múžeme se opřít o větu "Opětované příspěvky na neinvestiční účely?" Jsme plátci DPH, takže z příspěvku bychom odvedli DPH.

Předmětem DPH by to bylo, pokud bychom se na tento případ dívali jako na poskytnutí práva svést okap do dešťové kanalizace Města (tedy já se v tom nevyznám - pokud by byla povinnost, aby si to nějak stavebník vyřešil a toto bylo nabídnuto jako řešení, potom by to byla tržba za poskytnutou službu) - tedy ani ne příspěvek a souhlasil bych s režimem "s DPH". Pokud je to ale jedna ze standardních možností řešení a obecně Město by za to nemělo vybírat, potom skutečně nevidím důvod pro nějaké DPH - "předmětem DPH je poskyntutí služby za úplatu" - tolik podle čeho bych se rozhodoval. ZN

Jen doplňuji, že to klidně může být dar od občanů, pol. 2321 a účet 672. Majetek je celý města, o nějaké sdružení se nejedná, protože občané asi nezískají žádná majetková práva "k opravenému chodníku". 

Co se týká prodeje pozemků a DPH, tak jsem si přečetla spoustu článků, ale stále si nejsem jistá, jak postupovat. Obec prodává pozemky (orná půda), které jsou v územním plánu určeny k zástavbě. K hranicím pozemku jsou vedeny sítě (el., voda,plyn), které byly zkolaudovány zhruba před 5-6 lety. Dále kanalizace, kolaudace proběhla před rokem. V loňském roce byla podepsána smlouva o budoucí kupní smlouvě na tyto pozemky. Budeme odvádět z ceny pozemků při prodeji DPH? Ve smlouvě o prodeji není o DPH zmínka, protože dosud (do r. 2011) byly prodávány bez daně a nikdo nepočítal se změnou zákona.

Já bych tady vedle sebe dal tři "období"

- stav do 31. 12. 2013 - pokud nastalo DUZP při převodu pozemků do tohoto data, tak předpokládám, že tak jak to popisujete, tak ten převod je osvobozen od daně, neboť ten pozemek je nezastavěn (sítě vedou k pozemku, jak uvádíte) a není pravomocné stavební povolení ...

- stav od 1. 1. 2014 do (pravděpodobně) 31. 12. 2014 - pokud ty sítě vedou jen k pozemkům - tak nezastavěný pozemek - opět bez stavebního povolení a osvobozeno od DPH

- stav 2015 (možná) - já skutečně nejsem schopen předjímat co bude, nicméně takovýto nezastavěný pozemek nemohu vyloučit, že jeho převod v rámci plánovaného rozšíření případů odvodu DPH podléhat bude - ale já to skutečně nevím - mámě nějaký vládní návrh, ke kterému byla řada připomínek a určitě očekávám určitý souboj v poslanecké sněmovně ...

Nyní proč to takto popisuji - musíte si říci, kdy nastalo DUZP - třeba pokud je smlouva o smlouvě budoucí vloni a na základě této smlouvy již došlo k předání k užívání - tedy nastalo DUZP již vloni (byť třeba se vlastní prodej uskuteční až za rok někdy v roce 2015).

Nezaměstnaný člen ZO nenahlásil obci, že není vedený ani na úřadu práce. Z tohoto důvodu jsme měli odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu = minimální mzda ve výši 8.500 Kč. Obec "doodváděla" 3.321,- Kč za "zaměstnance" a 6.642,- za organizaci, celkem je jeho dluh vůči obci 9.963 Kč. Zaúčtovala jsem pohledávku 335/337 0100 a 335/337 0110. Vzhledem k tomu, že dluh mu p. starosta dovolil splácet - tento nebude uhrazený do konce letošního roku. Jedná se mi o zaúčtování RS, letos bych účtovala příjem od něj kompenzačně: 231 § 6112 pol.5023, 5032. Můžu takto účtovat i v příštím roce? Nepředepsala jsem účet 524 (příští rok při splátkách ZP za organizaci bych mohla tento účtovat též kompenzačně?) (účet 521 jsem nepoužila, jelikož dopočet do Mzdy mu vyplacený nebyl).

V příštím roce je již správněji dávat "náhradu výdajů"  na položku příjmovou , tj. 2324. Ohledně té 524 - není to náklad obce ani za rok 2014 ani 2015, tj. na 524 by se nemělo účtovat vůbec. Máte předpis pohledávky 335, až zastupitel zaplatí v roce 2014, tak snížíte výdajovou položku 5032 zápisem 231 5032 minus D / 335 D. Myslím, že na položce 5023 s minusem účtovat nebudete, odměnu zastupitel nevrací, že ne?  

V roce 2015 zaúčtujete příjem 231 6112 2324  MD/ 335 D. 

Kupujeme 1 pozemek zahradu a 1 stavební pozemek s budovou (která je v havarijním stavu a přijde odstranit) za celkovou kupní cenu 100.000,- Kč. Pozemky kupujujeme se záměrem vybudovat na nich čistírnu odpadních vod pro plánovanou výstavbu rodinných domů (akce je ve stádiu projektů jednotlivých sítí před zahájením územního řízení). Jak mám zaúčtovat pořízení. Jako pozemky a stavbu, a kupní cenu rozdělit poměrem?

Ano, správně je pořízení jako pozemky a stavbu a rozdělit poměrem, nejlépe rozvrhem dle ZP, snažit se ocenit budovu co nejméně, když je v havarijním stavu, zůstatková cena budovy bude vstupovat do pořizovací ceny nové stavby, účetní postup najdete podrobněji popsán v dokumentu ke stažení k CUS 709 a 710. 

Na stole mi přistála podepsaná kupní smlouva mezi obcí a TJ. Tělovýchovná jednota nám prodává pozemek = zastavěná plocha a nádvoří o výměře 267 m2 jehož součástí je stavba (tribuna) za dohodnutou cenu Kč 1,--. Dále mi starosta předal znalecký posudek (tribuna 608.000,--, pozemek 38 000,--). Zaúčtovala bych takto (nehledě na znalecký posudek) : při podpisu smlouvy 9.9. = MD 042 300 Kč 0,50 pozemek MD 042 058 Kč 0,50 stavba D 321 300 Kč 1,-- platba : 321 300/231 3639 6130 Kč 0,50 pozemek 321 300/231 3419 6121 Kč 0,50 tribuna zařazení do majetku (vklad do KN) pozemek 031/042 300 Kč 0,50 zařazení do majetku (vklad do KN) = stavba 021/042 058 Kč 0,50

Ještě bych doporučila dát každý majetek za 1 Kč a doplnit na dal 649 ve výši 1 Kč, jako rozdíl ze zaokrouhlení. Pak si doplnit do směrnice k odpisování, nebo k významnosti, že majetek odpisovaný dlouhodobý oceněný v hodnotě 0,1 Kč až 100Kč neodpisujeme pro nevýznamnost. Souhlasím s oceněním v pořizovací ceně 1 Kč, protože přecenění na "reálnější" cenu je rizikové, viz např. odpověď na jiný dotaz, myslím, že obdobný dotaz byl včera. 

Prosím o radu při účtování vodovodní přípojky za 33 tis.Kč. Obec vybudovala vodovod a předala ho do hospodaření svazku obcí. Následně vybudovala vodovodní přípojku ke hřišti (obecnímu majetku), přípojka se svazku nepředává. Zatím mám účtováno na 042/2310 6121, ale další náklady pravděpodobně do konce roku nebudou. Moc se mi nezdá přípojku přeúčtovat na 518/2310 5169. Můžete mi prosím s účtováním poradit?

Přípojka může klidně být samostatnou stavbou, není důvod ji dávat do nákladů, přípojka není "zhodnocení řádu" - mám to v Knize Majetek dle "vodního" zákona. Proč se bojíte ji dát na stavbu? Stavby se evidují bez ohledu na výši ocenění. 

Zastupitelům naší obce se nelíbí, že náklady na budovu hasičárny / tedy náklady na opravu budovy , stavební úpravy a pod,/ účtujeme na §5512. Myslíte si, že je tento § správný? Nebo by bylo vhodnější použít např. 3639?

Zde je opravdu správně §5512 - je to účel použití, druh výdaje je oprava 5171. Odpa 3613 - nebytové prostory se spíše využívají při pronájmech nebo výpůjčkách, vlastní činnost obce členíme na "přímé" odpa. Oprava knihovny na "knihovnu", oprava hasičárny na 5512, oprava úřadu na 6171. Takže jiné vykazování by nebylo lepší, spíše by bylo chybnější z hlediska předpisu. 

Máte v zastupitelstvu hodně hasičů, a ti se bojí, že občané budou kritizovat, že hasiči stojí obec moc peněz? Nevím, proč jinak by se jim to nemělo líbit. Pokud se jedná o politickou průchodnost, tak asi není až tak těžké najít nějaký argument pro 3639 nebo 3613 - např. , že objekt může mít i jiné využití do budoucna....

Dobrý den, v loňském roce schválilo zastupitelstvo obce zřízení peněžního fondu na financování obnovy vodovodu, byla vytvořena i směrnice pro tvorbu a čerpání tohoto fondu, ročně se do fondu odvádí 270.000,- kč - tato částka vychází z plánu financování obnovy vodovodů. Bohužel se ale zastupitelstvo rozhodlo NEZŘÍDIT pro fond zvláštní účet. Proto jsem zřízení fondu "prohnala" účetnictvím pouze takto: 401/419 (nevím, zda to tak stačí). Kontrolorka z KÚ při kontrole hospodaření po nás chtěla, abychom vytvořili rozpočet fondu a zahrnuli ho do rozpočtu obce na rok 2014. Nějak nechápu, jak to mám udělat, každý rok prostě naúčtuji na 419 - 270.000,- Kč. Odkud ale z rozpočtu to vezmu? Bude to v rozpočtu ve výdajové části???s jakou rozpočtovou skladbou? Ještě prý máme udělat to, že když nemáme zvláštní účet, tak v analytice u 231 nebo v ORG máme nějak ten fond označit. Můžete mi prosím poradit, jak a co vlastně mám udělat? Moc děkuji za objasnění.

Ohledně fondu na obnovu majetku - asi časem budete muset zřídit zvláštní peněžní fond, aby na něm mohly být peníze deponovány, protože od roku 2014 je tento fond povinný ze zákona (dosud je většina problémů kolem povinného fondu však nevyjasněna). 

Ohledně zaúčtování "vašeho fondu na ZBÚ" - stačí jen tak , jak máte, značení zdrojové. Není vůbec potřeba značení jiné analytiky na ZBÚ - to dokonce nedoporučuji, protože je správně AU u účtu u bank v logice, jedna analytika = jeden účet, a to i kvůli inventarizaci, aby se nemusely zůstatky analytiky pro jeden účet nasčítávat. V předpisu povinnost oddělené analytiky pro "pseudofond" vedený na ZBÚ nenajdete. Účetní postupy pro účtování na fondu vedeném na ZBÚ jsou myslím i v dokumentech ke stažení a mám je i v knize Účetní reforma 2012 (od str. 366).

Z hlediska rozpočtu - jen naplánujete výdaje na pol. 612x nebo 5171 s odpa 2310  a 2321 - nic jiného se k fondu vedeném na ZBÚ nerozpočtuje. Bude to jen součást běžného rozpočtu. Rozpočet se tvoří k účtům skupiny 23x, rozpočet se netvoří k 419. Když jste si to takto schválili, tak vlastně fyzicky vůbec nedojde k "tvorbě", ale jen k čerpání výdaje - je to spíš charakter vázaného výdaje, tj. výdaje, který se smí použít jen pro určitý účel, když se nepoužije, tak se vlastně jakoby nesmí použít na jiné výdaje, např. při schvalování rozpočtových změn. Tím statutem fondu ten výdaj vážete na určitý účel. Povinně z 250/2000 Sb. nevyplývá zřízení zvláštního účtu pro peněžní fond, ale logické to je. Princip peněžního fondu je ten, že se nevyužité peníze na stanovený účel v souladu se statutem fondu převádějí do dalšího roku na stejný účel. V aplikaci fondu na ZBÚ by to znamenalo, že když nevyčerpáte rozpočtovanou částku 270 tis.Kč, tak další rok budete rozpočtovat 270 tis.Kč, které se týkají dalšího roku a navíc "uspořené"  z minulého roku. 

Pokud to nevysvětluji dobře, tak se ještě ozvěte :o)

Ráda bych se poradila s oceněním majetku na základě kupní smlouvy. Město koupilo od podnikající právnické osoby stavby kanalizace, vodovodu, veřejného osvětlení, komunikace a pozemky, a to vše za cenu 1 Kč za ks, tj. celkem 5 Kč. Zároveň ve smlouvě prodávající prohlašuje, že pořizovací náklady na jednotlivé stavby (nikoliv pozemků) jsou v celkové výši cca 3,3 mil. Kč. Z hlediska zákona o účetnictví je pro město pořizovací cena 1 Kč za stavbu, ale jak s nastavením odpisů, jak odepisovat stavbu s pořizovacím nákladem 1 Kč podle ČÚS č. 708? Zvažovala jsem: - zda stavby nezařadit do majetku v pořizovacích nákladech prodávajícího, tj. ve výši 3,3 mil. Kč s tím, že přes 042 půjde jen kupní cena 4 Kč (4 stavby po 1 Kč) a zbytek asi přes účet 401 – defacto jako bezúplatně nabytý majetek. - u pozemků by to mohlo být jedno, tam se sice město neodepisuje, ale asi bych zachovala stejný postup, na pozemky (celkem jsou 3 za 1 Kč) bych udělala odborný odhad, do majetku bych zařadila ve výši odhadu a protiúčet opět 042 (kupní cena 1 Kč) a 401 (rozdíl mezi odhadem a kupní cenou). Děkuji za Vaše stanovisko.

Odpisování majetku: doporučuji interní pokyn, že odpisovaný dlouhodobý majetek oceněný ve výši např. 0,10 Kč až 100 Kč se nebude v souladu s §19 , odst. 6 a v souladu s CUS 701, bod. 6,5 odpisovat. 

Vymyšleno to máte účetně dobře, je to možné, je to však odchylka od metody dané ne prováděcími předpisy, ale přímo zákonem o účetnictví, což je trochu rizikové, popisujeme to v knize Účetní reforma 2012. S čím mám větší problém je to, že tato volba vypadá sice jako přesnější zobrazení majetku, ale v důsledku to vede k nákladům z odpisů a to hodně ve významné výši - samozřejmě jen u staveb, ne u pozemků. Nevím přesně jakou máte funkci na městě, ale pozor na kompetenci k takovému rozhodnutí, aby Vám to nebylo vytknuto. Na jednu stranu si navýšíte aktiva, na druhou snížíte zdroj (vliv na VH z odpisů). Musí se popsat do přílohy k závěrce - ta se schvaluje. Trochu si říkám, zda Vám to bude stát za to, když to není povinné? Ale oceňuji Váš odpovědný přístup k účetnictví, máte dobrý morál. 

Máme investiční dotaci z ROP Severovýchod na výstavbu dopravního terminálu. Uznatelné výdaje financované z EU (85%) chci účtovat s NZUZ investiční 38585505 a vlastní podíl uznatelných výdajů (15%) s NZUZ 38185501, tady si nevím rady jestli bych spíš neměla účtovat NZUZ 38100000, neuznatelné náklady pak budu účtovat bez NZUZ. Ještě bych se ráda zeptala, jestli mohu u výdaje z dotace SFŽP na zateplení MŠ opravným dokladem doúčtovat NZUZ, výdaj se týká tohoto roku a zapomněli jsme ho označit NZUZ, může to mít nějaký vliv na dotaci v tom smyslu, že bychom museli v budoucnu kvůli špatnému zaúčtování NZUZ něco vracet?

Vlastní podíl se značí jen NZ, bez UZ. Je to tak i ve vyhlášce k RS - UZ u výdajů jen do výše příjmů. 

V běžném roce je správně NZUZ, když znáte upřesnění, opravit, není správná oprava mezi roky, tj. není správná v tom roce, kdy k výdaji nedošlo. V roce, kdy k výdaji došlo, je vždy lepší opravit.

Neznačení NZUZ zpravidla vůbec není důvodem k vracení dotace, pokud si smlouva o dotaci přímo nedává podmínku značení, a pak zpravidla není ani nařízen celý odvod dotace, jen 10%, z čehož 9% promíjejí. Pokud není podmínkou smlouvy o dotaci značení NZUZ, tak protože značení nevyplývá z účetního předpisu, ale jen z RS (vyhláška o RS není prováděcí předpis k účetnictví), tak není na základě čeho vyhodnotit jako porušení dotace, takže klidně spěte :o). 

Prosím o radu ohledně výběru UZ k dotaci na obnovu kaple.V Dohodě o poskytnutí dotace z PRV ČR od ZSIF je uvedeno opatření/podopatření/záměr: Realizace místní rozvojové strategie, což je UZ 89017 a 89018, ale v žádosti o dotaci je název opatření Realizace místní rozvojové strategie, pak je název Fiche: Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, a též bod 13. Název opatření Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, což je UZ 89013 a 89014. Nevím, co si mám vybrat, myslím si, že za bernou minci budu považovat údaj v Dohodě se ZSIFem, čili Realizace místní rozvojové strategie,ale prosím o Váš názor. Ještě bych potřebovala poradit ohledně další dotace, a sice na nákup traktoru. Máme v čestném prohlášení uvést, zda veškeré výdaje budou investiční, nebo zda administrace zadávacího řízení bude neinvestice a pořízení stroje investice. Nevím, co je lepší a hlavně co je správně, raději bych volila druhou variantu, ale nevím, zda i administrativní řízení nespadá do celkových výdajů na pořízení stroje, čili do investice. Ještě musím doplnit, že nám s dotací pomáhá agentura, takže i administrativní výdaje na její činnost.

UZ je dle podopatření ve smlouvě, tj. Realizace místní..., správně tedy spíše UZ 89017 a 89018. 

Ohledně administrace dotace - ČÚS 710 ukládá účetní jednotce povinnost vnitřním předpisem upravit, zda náklady na přípravu a administraci dotace půjdou do ceny pořízení DM nebo ne, tedy záleží na vaší směrnici. Myslím,že většina obcí je do ceny DM dává, tj. pak by dotace i na tyto náklady byla investiční. Jedná se jak o náklady na žádost, tak na zpracování dotace. Výdaje na výběrové řízení patří vždy do ceny pořízení DM. 

JSDH uzavřela s ČR-Generálním ředitelstvím cel smlouvu o bezúplatném převodu (darovací smlouvu) o převodu movitých věcí 1) Automobil Subaru, rok pořízení 1998, PC 698000,- Kč ZC - 331 547,- Kč, způsob odepisování rovnoměrný, odeps. měsíců: 126, CZ-CPA,CZ-CC- 29.10.21 2) Škoda Felicia, rok pořízení 2001, PC - 253784,10 Kč, ZC - 120540,10,- Kč, způsob odepisování rovnoměrný, odeps. měsíců:126, CZ-CPA,CZ-CC: 29.10.21 Zaúčtovala jsem takto: 022/088 - 499697,- Kč 022/0401 - 452087,10 Kč Prosím o kontrolu zaúčtování a prosím o radu v jaké ceně zařadit do majetku obce.

Vy musíte nabrat majetek v těch hodnotách jako evidoval převodce, protože převodce je jinou vybranou účetní jednotkou. 

Správně je zápis u vás MD 022 ve výši PC, 082  D ve výši oprávek (což je rozdíl PC a ZC) a zbytek na 401 D.

Zápisy máte tedy skoro dobře, (ta 088 je asi překlep, že ano, myslela jste 082.)

A auta zařadíte na karty v hodnotě PC a nastavíte hodnotu 082 na kartě majetku. Dobu odpisování po zbývající dobu můžete nastavit dle vašeho odpisového plánu,nemusíte se držet doby odpisování od převodce.