Dotazy

Nechali jsme vyrobit pamětní mince (250 ks), které jsme zaplatili (tento měsíc) z hlavní činnosti v částce 113Kč vč. DPH/ ks (účtováno: 231 110 3399 5139). Zastupitelstvo rozhodlo o prodeji části mincí formou zboží v infocentru 200 ks (70Kč/ ks) a darem 50 ks. Prodej zboží účtujeme v hospodářské činnosti. Mám tedy vystavit fakturu z hlavní činnosti do hospodářské na 200 ks na částku 113Kč, ikdyž je vyšší než cena prodejní? A jak to bude s uplatněním DPH (hlavní a hospodářská)?

Nemůžete si fakturovat v rámci jedné účetní jednotky. Bylo by však správné rozpočtově zobrazit, že výdaj není z hlavní činnosti, tj. převést peníze z VHČ na hlavní činnost. Např. 504 MD / 241 D a příjem v hlavní 231 minus D ty položky, které jste použili pro úhradu mincí a minus MD účet nákladu (501? 543?) , který jste v hlavní použili při účtování o předpisu fa na mince. 

Z prodaných mincí máte nárok na odpočet DPH.... - byl by to odpočet DPH v poměrné výši podle §75 - tedy nejlépe asi již rovnou na došlé faktuře odečíst z té hodnoty odpovídající 200 ks (základ daně a daň) a zbytek propočítat mimo DPH. To, že se následně prodává se ztrátou není v zásadě takovým problémem.

V loňském roce schválila rada nájemní smlouvy,kde se uvádí že nájemné bude upraveno vždy k 1.1. o výši inflace. Můžete mi poradit kde tuto výši zjistím a jak správně postupovat?

Např. zde: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

ale bylo by dobré, kdyby vám tento zdroj rada schválila, že z něho se vychází. Potřebujete konkrétní usnesení, že se bude vycházet z údajů ČSÚ - z míry inflace:

(1) Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.)

Doporučila bych usnesení o inflaci takto doplnit, případně i do smluv o pachtu nebo nájmu, aby nedocházelo ke zbytečným sporům. 

Závěrečný audit nás upozornil (pouze nám to bylo řečeno, ale zapsali si to a budou se na to určitě ptát a chtít to vidět...) na to, že bychom měli upravit rozpočtový výhled (který máme sestavený od r.2013 do r.2017), protože naše příjmy a výdaje se ve schváleném rozpočtu obce na r. 2014 výrazně liší. Plánované příjmy, výdaje jsou vyšší a financování nižší. Příjmy rozpočtu r. 2014 25 mil. / výhled r.2014 22 mil. Výdaje rozpočtu r. 2014 26 mil. / výhled r.2014 17 mil. Financování rozpočtu r. 2014 1 mil. / výhled r. 2014 5 mil. Nikde jsem se nedočetla, že je povinností obce aktualizovat rozpočtový výhled na základě plnění rozpočtu v jednotlivých letech. Je stanovena nějaká hranice nebo pravidlo, na základě kterého jsme toto povinni dělat a pokud ano, tak jakým předpisem?

Přímo předpisem daná povinnost aktualizace není, ale nepřímo povinná by určitě byla, protože rozdílná skutečnost od plánu má na budoucí příjmy, výdaje i financování vliv (spíše očekávatelný vliv).  Pokud jste schopni nalézt nějakou argumentaci, že rozdílná skutečnost od plánu nemá vliv na hodnoty v rozpočtovém výhledu na další roky (tj. 2015-2017), tak není co aktualizovat. 

Nevím, jestli se vyjadřuji dobře - jde o to, že vy  nejste povinni, a k ničemu to ani není, uvádět v RV skutečnost oproti výhledu za rok, který již uplynul. Ale jen jste povinní aktualizovat výhled na další roky, pokud máte další informace o dlouhodobých pohledávkách nebo závazcích a dalších.

To je povinnost co musí RV mít - sestavuje se na základě uzavřených smluv...§3, odst. 1, z.250/2000 Sb. 

V odst. 2 je - dlouhodobé závazky a pohledávky, finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů 

Takže z toho lze vyvodit, že když mám RV na 5 let, a nějaká skutečnost, co musí RV obsahovat (smlouvy + odst. 2) se změní, tak bychom měli RV aktualizovat. Je možné si dát pravidla, jak často jej budeme aktualizovat - 1 do roka, 2x do roka...pozor , je zde i vazba na zákon o finanční kontrole - když se schválí nějaký výdaj do budoucna, měl by na něj RV rovněž reagovat (jinak není zajištěno rozpočtové krytí před schválením závazku). 

Např. zast. schválí výstavbu koupaliště jako záměr s tím, že se přijme úvěr a něco prodá. Než se začnou podepisovat smlouvy na závazky ke stavbě koupaliště, tak by měl být aktualizován rozpočtový výhled o příjmy, financování a výdaje (před vznikem závazku musí být zajištěno rozpočtové krytí). 

Obcí zřízená PO - ZŠ má veškerý majetek včetně budov dán do správy. v r. 2011 jsme reallizovali TZ budovy školy z dotace zateplením a následně předali celé TZ škole do užívání. V letošním roce nám přišla ještě faktura za monitoring, administraci a organizační zajištění závrečného vyhodnocení akce ve výši 42.350,- Kč. Jak máme postupovat, když již je celá akce uzavřena?

Považujte již za výdaj vzniklý po zařazení majetku do užívání, což je již výdaj provozní a zaúčtujte u sebe na obci jako náklad, doporučuji 518 (lze i 549) MD / 231 odpa 3113 pol. 5169 D.  Toto za předpokladu, že na tyto výdaje nebyly k datu zařazení dělány dohadné položky pasivní (zápisy 042/389). 

Jak postupovat se zaúčtováním platebního výměru na odvod do SR za porušení rozpočtové kázně. Finanční úřad po poradě s finančním ředitelství rozhodl, že jsme nepostupovali při zadávání veřejné zakázky v souladu se zák. č. 137/2006 Sb., o veřjných zakázkách. Protože jsme postup konzultovali s další nezávislou firmou, která se specializuje na výběrka, a ta na něm neshledala žádné pochybení, budeme se proti PV odvolávat. V pl. výměru stojí, že vyměřená daň je splatná v náhradní lhůtě 15 dnů, a v poučení je napsáno, že podané odvolání nemá odkladný účinek. K jakému datu mi vzniká povinnost zaúčtovat závazek a k jakému povinnost uhradit vyměřenou daň?

Závazek by měl být předepsán k datu splatnosti odvodu dle výměru, v případě úspěšného odvolání by se ponížil. Když odvolání nemá odkladný účinek, tak vznik závazku je opravdu dle data ve výměru. Povinnost zaplatit daň je tedy k datu uvedenému ve výměru. Předpis by mohl být např. zápisem 542 MD (pokud vyhodnotíme jako pokutu) nebo 549 MD (pokud vyhodnotíme jen jako odvod dotace) a 347 D. Úhrada s položkou 5363. 

Můj dotaz se týká návaznosti závěrečného účtu a účetní závěrky za uplynulý rok. Jde mi to v březnu jsme měli audit kr. úřadu, který odsouhlasil bez výhrad. Já jsem po té vypracovala závěrečný účet, ve kterém jsme uvedli výsledek auditu. Teď když jsem vypracovávala dle vašeho vzoru schvalování účetní závěrky a závěrečného účtu tak se nějak nevyznám v časové návaznosti. Prosím o radu zda nemá být závěrečný účet vyvěšen až po odsouhlasení účetní závěrky? Nebo to má být pouze návrh závěrečného účtu a po odsouhlasení zastupitelstva je to konečný závěrečný účet. Můžete mi prosím tuto návaznost objasnit?

Ten vzor není závazný, byl to jen nápad na efektivnější postup.  Je nesmysl znovu předkládat zastupitelstvu závěrečný účet, pokud již byl za rok 2013 jednou schválen. Teď již stačí předložit jen materiály k závěrce, ale např. zpráva o výsledku přezkoumání se tedy předloží podruhé. Závěrečný účet musel být zveřejněn před jeho schválením, závěrka se nezveřejňuje. Není žádná návaznost - např. že nejdřív závěrečný účet, pak závěrka nebo obráceně, ani na předložení ani na zveřejnění. 

Vždy dáváme ke schválení závěrečný účet - ne návrh a konečný. Zastupitelstvo nemění obsah závěrečného účtu - jen mění usnesení. Vy jim můžete dát návrh na znění usnesení a to v konečné verzi může znít jinak. Ale závěrečný účet je jeden, do jeho obsahu nějak zastupitelstvo ani nemůže moc zasahovat, ten je takový jaký je. Nevím však, jestli jsem v této části Váš dotaz pochopila dobře. Tak kdyžtak ještě doplňte na iva@obecuctuje.cz. 

V obci je organizace hasičů, která podala žádost o dotaci na vybudování dětského hřiště i s prvky ze SZIF /naskytla se tato možnost/. Celkem náklady budou 290 tis. Obec bude poskytovat SDH půjčku v částce 215 tis. /tj. výše dotace/ a po obdržení dotace nám to SDH vrátí a zbytek finanční dar částku 75 tis. jelikož hasiči nemají peníze. Prosím o radu jak správně postupovat od A do Z tj. správné účtování půjčky a daru od podpisu smluv.

Dávám přednost v těchto případech jinému systému , a to transferu s vypořádáním. 

Níže vám kopíruji dotaz a odpověď, jak v tomto systému jde dát dotace i předfincování dotace, je to ve vztahu k DSO, vy jen přeměníte položky a odpa na občanské sdružení, což většinou hasiči jsou. 

Když zůstanete u systému dotace a půjčky, tak asi dle smluv se bude jednat o dotaci s vypořádáním. Pak poskytnutí je v režimu zálohy až do vypořádání: 373 (471 dlouhodobá nad 12 měsíců)  MD / 231 3421 pol. 6322 (investiční - na pořízení DM) D. Podrozvaha , jestli jim nedáte celou zálohu 75 tis. Kč zápisem 999 MD /973  (974) D.  Po vypořádání od hasičů (doložení účelu) se udělá předpis 572 MD / 345 D a zúčtuje se záloha 345 MD / 373 (471) D. Kdyby nebylo vypořádáno do 31.12. 2014, tak dohada 572 MD/ 389 D a vypořádání  by pak bylo 389 MD/ 345 D. 

Půjčka by byla jen zápisem při poskytnutí peněz 316 (462 dlouhodobá) MD / 231 3421 pol. 6422. Splátka půjčky 231 2420 MD / 316 (462) D. Všechny uvedené položky se rozpočtují (i 6422 a 2420). 

Další varianta, jak lze postupovat: 

26/2 2014 ! DOTACE DSO NA PŘEDFINANCOVÁNÍ AKCE A VLASTNÍ PODÍL

Účtování investice. Faktura od Mikroregionu na 49.160,- je na akci "naučná stezka kostely Osoblažska". Budu účtovat položku 6349, ale nevím jaký paragraf a oproti čemu. Časem budou za kostelem lavičky apod. Až dostane Mikroregion od kraje dotace, tak nám část z 49.160,- vrátí.

Zde se bude jednat o transfer poskytnutý  s vypořádáním. Dle dohody nebo smlouvy s Mikroregionem (předpokládám, že se jedná o DSO - dle vámi uvedené položky) zaúčtujete poskytnutí příspěvku na pořízení DM zápisem 373 MD (vypořádání do 12 měs.) nebo 471 MD (vypořádání nad 12 měsíců) / 231  odpa např. 3429 pol. 6349 D. Před vypořádáním považujeme poskytnutí příspěvku za zálohu. 

Ve výši očekávaného vašeho podílu (částka 49160,- minus podíl dotace z kraje, např. 10%) zaúčtujete k 31.12. 2014 dohadu na náklady:  572 MD/ 389 D.  Až bude dotace vypořádaná zaúčtujete 389 MD případně +/-572 ve výši rozdílu od dohady / 349 D a zúčtujete zálohu 349 MD / 373 (471) D. Měla by vám pak na 373 (471) zbýt hodnota, kterou vám DSO vrátí z částky přijaté dotace od kraje (tj. ta výše, která byla ze strany vaší obce poskytnuta jako záloha na předfinancování dotace od kraje). Tu vypořádáte zápisem 231 6402 2226 MD / 373 (471D) při přijetí vratky od DSO. Položku 2226 je potřeba pak s DSO domluvit - oni by měli použít položku 5367. (Položky vypořádání).

A k tomu podrozvaha - nejedná se o významnou částku, smlouva na účtu 973 nebo 974 nemusí být vedena, stejně se hned dává záloha, ale zde záleží na vaši směrnici, kdy účtujete na podrozvaze.

Podrozvaha - k datu podpisu smlouvy zápis 999 MD / 973 (974) D. K datu poslání zálohy 97x MD / 999 D ve výši zálohy.    

Rada na svém jednání schválila finanční příspěvek na zachování dluhové poradny obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni. Je v tomto případě správné použít paragraf 3900, pol. 5221 a účet 572?

Ano, je to zvoleno dobře. Pokud to bude transfer bez vypořádání, tak jen 572 D /231  3900 5221 D. Pokud budete ve smlouvě o příspěvku chtít vypořádání (např. účelové doložení výdaje), pak záloha 373 MD / 231 D a po vypořádání 572 MD/ 345 D a zúčtování zálohy 345 MD/ 373 D (to je postup pro transfer s vypořádáním do jednoho roku).  

Dobrý den, obec prodává pozemek určený k výstavbě rodinného domku. Časová os : 1. úhrada zálohy 250 000,- na účet obce (6/2014 ) 2. podpis smlouvy o smlouvě budoucí kupní a zástavní ( po úhradě zálohy ) 3. obec prodlouží kanalizační a vodovodní řád přímo na pozemek ( po podpisu smlouvyo smlouvě budoucí ) 4.vydání stavebního povolení na dům 5. kolaudace domu ( do 3 let od podpisu smlouvy o sb ) 6. uzavření kupní smlouvy 1 250 000,- ( zaplaceno 250 000,- zálohou v 2014) a zástava na dluh 1 000 000,- ( podmíněná, že dům do 10 let neprodají, že min. 10 let v něm bude rodina trvale bydlet ) 7. po 10 letech při splnění podmínek se sepisuje smlouva o prominutí dluhu a ruší se zástava na dluh 1 000 000,- Dotazy : 1.Kdy nastane datum zdanitelného plnění ? Při příjmu zálohy ? Je v tom případě osvobozen od DPH = bez stavby a bez stavebního povolení ? 2. Z jaké částky ? 250 000,- nebo 1 250 000,- ? 3. Daň z převodu nemovitosti je smluvně převedena na kupujícího, i z celého 1 250 000,- 4. 1 000 000 není formulována jako pokuta z důvodu nelidskosti Jak nejlépe řešit danou situaci z hlediska DPH ?

K dotazům:

- přijetí platby je okamžik, ke kterému se potenciálně přiznává daň, ale nejedná se o DUZP. To při převodu pozemku nastává okamžikem předání (nejpozději doručením listiny o zapsání vkladu do katastru nemovitostí).  Tedy okamžik 1 není sám o sobě DUZP, nicméně pokud DUZP nastane třeba při okamžiku 2 - tedy podpisem je pozemek předán (budoucí kupující s ním začne reálně hospodařit - má práva - třeba dát si tam materiál ..., ale i povinnosti - sekat ....), ta by to podle současné definice stále bylo osvobozeno od daně (myslím v podmínkách roku 2014). Pokud ale k předání dojde v okamžiku po bodu 3 nebo případně 4 - splňuje to nyní podmínku pro povinný odvod DPH (i z té zálohy) 

- základna daně pro DPH by potenciálně činila celá sjednaná úplata - tedy 1 250 tis. Kč (tím samozřejmě myslím, že pokud to bude osvobozeno od DPH - viz výše uvedený bod), byla by celá tato hodnota osvobozeným plněním, pokud by to bylo s DPH, tak by se to asi oddaňovalo směrem dolů. Upozorňuji zároveň (zejména pokud by to nakonec muselo být s DPH), že po 10-ti letech základ daně neopravíte... - tedy z hlediska DPH je ta konstrukce naprosto kontraproduktivní. 

- pro daň z nabytí nemovitého majetku platí také to, že sjednaná cena by byla 1250 tis. Kč a to by tedy byla také základna pro odvod 4%.

Tedy suma sumárum - to řešení je absolutně neefektivní. Navíc zrovna v tomto případě má ten 1 mil. Kč skutečně charakter spíše sankce než sjednané ceny. Vy to, pokud správně chápu, chcete prodat za těch 250 tis. Kč k tomu účelu, který je sjednán a ten 1 mil. Kč je jen pojistka, aby byl cíl dosažen (potom mi odvádět případné daně z této "pojistky" připadá jako chybné směrování) - lidskost x nelidskost - ona to faktická pokuta je a jen ji pro forma nemáte jako pokutu formulovánu ...

Zaúčtování dotace na kompostéry a drtič. Kompostéry jsem účtovala jako neinvestici - drobný majetek, a odměny za zpracování žádosti a posudek také jako neinvestici, drtič jako investici. Faktury jsem dělila poměrem 85%,5% a 10% vlastních zdrojů. Při konečné žádosti o platbu však asi z důvodu souladu se žádostí administrátor projektu odečetl 2,33 % z celkových neinvestičních výdajů jako nezpůsobilý výdaj (činí to 19 109 Kč), tzn. že mi nyní nesouhlasí výdaje na již proplacenou dotaci. Musím přeúčtovat výdaje na 231 označené UZ? V letošním roce mám pouze fakturu na kompostéry, tudíž se jedná o položky 5137, které bych měla upravit.

Pokud jsou příjmy z dotace v tomto roce a výdaje také a výdaje letošní se týkají toho, co bylo pokráceno, pak je potřeba NZUZ opravit. Pokud již část výdajů značená NZUZ byla vloni a snížení se jich týkalo, tak nic opravovat již nemusíte. Nedoporučuji opravu u té položky, které se pokrácení netýkalo. 

1) Likvidace biodpadu - předáváme firmě - par. 37?? 2) Čištění příkopů podél komunikace v obci - par. ? 3) Klimatologická data od ČHMÚ pro výpočet stočného - pol. 5169? Děkuji.

1) Likvidace biodpadu - předáváme firmě - par. 3725

2) Čištění příkopů podél komunikace v obci - par. 2212

3) Klimatologická data od ČHMÚ pro výpočet stočného - pol. 5169 - ano

Volila jsem ty nejvhodnějsí odpa i nejvhodnější položku. 

Jak účtovat sociální fond, když nemám samostatný účet. Jde mi o účtování jak na něj převést peníze a čerpání na stravenky, ošatné a příspěvek na dovolenou.

Postup i s výkladem najdete v dokumentu ke stažení "2010 Sociální fond a malé obce" v archivu. Posílám Vám ho v dalším mailu. 

Sdělte jaký kód CZ-CC popř.CZ-CPA mám použít u kovového schodiště včetně zábradlí za 57 tis.? Schody jsou umístěny na pěšině ve strmé části kopce.

Zábradlí bychom mohli považovat za nedílnou součást schodiště - byla by to stavba. 

Je možné použít obecnou kategorizaci pro části komunikací (analogicky tam, kam patří lesní stezky, chodníky...): VI UOS - 21.12.23

nebo můžeme jít na materiálovou podstatu: VI UOS - 25.11.10 Kovové montované stavby.

Naše obec buduje v jedné své části autobusovou čekárnu, kterou využívají i občané sousední obce, neboť se nachází na rozhraní katastrálního území. Vedení sousední obce rozhodlo, že naší obci na pořízení čekárny přispěje částkou 15 000 Kč. Stavbu účtuji na OdPa 2221, pol. 6121 a na účet 042. Po dokončení převedu na 021, ale nyní se ptám, : 1)Jak zaúčtuji přijatý příspěvek 15 000 Kč ?(prosím jakou položku) 2) Budu na něj pohlížet jako na dotaci a zvlášť odpisovat jako u jiných dotací na investice ?

Přijatý příspěvek od jiné obce bude v režimu dotace na pořízení DM, tj. zápis 231 4221 MD / 403 D a přiřadí se k majetku (stavbě čekárny)  a bude se rozpouštět proti odpisům. Obec přispívající převede  zápisem 572 MD/ 231 odpa např. 2221, pol. 6341. 

Toto by bylo zaúčtování transferu v režimu bez vypořádání. Pokud se jedná o požadavek obce doložení splnění účelovosti apod., pak je také možné dle CUS 703 účtovat jako o transferu s vypořádáním. Tj. u vás přijetí zálohy 231/374 a po vypořádání  předpis 348/403 a  zúčtování zálohy 374/348. Pro nevýznamnost je zbytečné účtovat na podrozvaze. 

Chtěli bychom se zeptat z čeho vyplývá povinnost uvádět v oběhu účetních dokladů jakou číselnou řadou budeme označovat jednotlivé druhy účetních dokladů - např. výpisy, pokladna......

Přímou povinnost obsahu jednotlivých směrnic nenajdete v žádném předpisu. Číselné řady jsou organizační záležitostí účetnictví, mají vypovídací schopnost odpovídající např. účetnímu rozvrhu. Stanovení pravidel jak se bude tvořit prefix (např. rok a kód druhu dokladu) je vhodné, ale není to nezbytně nutné ani povinné. Jen z hlediska archivace by mělo být zdokumentováno, jaké číselné řady byly vytvořeny pro jaké druhy dokladů a případně počet dokladů v jednotlivých číselných řadách, a toto by se mělo archivovat společně se závěrkou, účetními doklady, účtovým rozvrhem a účetními knihami. Je to jeden z  důkazních prostředků pro doložení úplnosti účetních záznamů.