Dotazy

Z Vašich odpovědí na dotazy k datu zařazení územního plánu do majetku jsem vyčetla, že by to měl být datum schválení územního plánu zastupitelstvem města. My však máme dokument o nabytí účinnosti územního plánu. Proto se raději ptám, zda-li by datum zařazení mohl být datum účinnosti.

Pokud se jedná o účinnost pozdější, než je schválení ÚP zastupitelstvem (usnesení, vyhláška), tak je správné zařadit ÚP do majetku opravdu až k účinnosti, protože to je okamžik, kdy se zahajuje jeho užívání (z pohledu užívání nehmotného majetku). 

V KD naší obce teď probíhají opravy WC, pan starosta se domluvil s jednou firmou, u které bude odebírat jednotlivý materiál (v tomto případě se jedná zejména o WC, umyvadla, pisoáry atd...) Firma vystavila zálohovou fakturu, s tím, že po zaplacení a dodání materiálu, nám vystavili dva daňové doklady, které se k zálohové faktuře vztahují - to by bylo v pořádku, až na problém se zaokrouhlováním, kdy na jedné faktuře vznikl nedoplatek 1,- Kč, které po nás ale nepožadují. Paní fakturantka mi sdělila, že nám pošle vyjádření,že 1,- Kč nepožadují - můžu to potom vyúčtovat tak, jako že nedlužíme nic?? Cca o týden později si pan starosta opět něco u této firmy objednal, a firma vystavila znovu zálohovou fakturu s tím, že na zálohové faktuře byly opět položky, které byly na první faktuře (tzn. zboží, které již bylo vyúčtované) - u faktury byla poznámka, že z této faktury máme zaplatit pouze částku 5.600,- Firma to odůvodnila s tím, že nemůže vystavit novou zálohovou fakturu s tím, že bychom přišli o slevu na zákazníka a jestli stačí, když mi poznačí, které částky z nové faktury mám zaplatit. Přijde mi to hrozně nepřehledné, ale hlavně nevím, jestli to tak vůbec lze udělat??? Související dotaz se týká právě opravy WC v KD, nebo jakýchkoliv jiných "akcí". Pracuji externě, tudíž nemůžu sledovat vše, co se v obci děje. Pokaždé když přijde nějaká faktura - dá mi pan starosta poznámku, kam mám zaúčtovat - např. KD - mat. (3392/5139); v případě nákupu umyvadel mi pan starosta řekl, ať dám na opravy (tzn. 3392/5171) - lze to dělat takto?? Nebo se to musí brát jako investice?? Nebo dá se pak zpětně - třeba na konci roku vybrat, které faktury souvisely se zhodnocením majetku a pak je přeúčtovat a navýšit cenu majetku?? Jde o to, že dřív se na každou akci pozvala firma, která něco postavila, udělala opravu nebo službu atd. Vyfakturovala pak větší částku a pak se rozhodlo, kam se zaúčtuje.. Teď obec dělá vše svépomocí (zaměstnanci obce) - tzn., že doklady na materiál, které se vztahují např. k opravě wc v KD jsou třeba do sto korun. Př. pokladní doklad na 1 pytel cementu, pokladní doklad na manžetu k pisoáru v hodnotě 65,- Kč atd. Nevím, jak si s touto situací poradit??

Nejprve k druhé otázce: 

Je potřeba nadefinovat, jaké práce se dělají ve vlastní režii. Mohou to opravdu být opravy, ale třeba i TZ.

Pokud by se jednalo o TZ, tak by se pak (stačí k 31.12.)  zaúčtovalo TZ majetku pomocí aktivace DM. Dělá se to tak, že se udělá interní doklad, na který se sepíší přímé materiální vstupy a dále přímé mzdové náklady dle výkazu práce a výpočet odvodu na SP a ZP z těchto mzdových nákladů. Vyjde vám nějaká částka a ta se zaúčtuje zápisem 042 MD/ 506 D. Musí se to udělat nejpozději k 31.12.  kvůli akruálu, i když TZ není dokončeno. Na materiálu ani na mzdách (501,521,524) se nic nesnižuje a neopravuje, tyto náklady 506 jakoby snižuje, protože se nejedná o náklad, ale vstup do DHM. 

Ing. Nejezhleb doplnil k "navýšení zálohové fa" - nerozumím důvodům, ale asi to chápu:

1. ano - pokud řeknou, že tu 1 Kč nepožadují, zaúčtuji to jako zaokrouhlení - v tom skutečně není problém

2. u té zálohy - je to krajně nestandardní, nicméně berte to tak, že formát zálohové faktury (respektive požadavku na výši zálohy) není nikde definován - tedy pokud z dokladu bude jasně vyplývat, na co platíte zálohu (tedy jen na tu část , která bude nějak vyznačena), je to dle mého názoru možno akceptovat. Samozřejmě u vyúčtování je již potřeba, aby byly jasně deklarovány položky, které byly skutečně dodány (nebo-li na "ostrém daňovém dokladu" bych již něco takového připustit nechtěl ....)

Chtěla bych se zeptat, zda lze pokrýt ztráta námi zřízené MŠ investičním fondem a zbytek by uhradil zřizovatel (nebo by zůstala do dalšího období)?

Dle 250/2000 Sb. nelze použít investiční fond na úhradu ztráty. Pokud nemají zdroje v rezervním fondu, tak nechte na nerozdělené ztrátě minulých let, a až vytvoří zisk, tak převedou do RF a pak si ztrátu vyrovnají. Ani zřizovatel nemůže přímo uhradit ztrátu na 432, je potřeba jen navýšit příspěvek na další rok, tak aby se vytvořil zisk, který by ztrátu min. období pokryl. 

Obec uzavřela smlouvu s projektantem na vyhotovení projektové dokumentace domovních kanalizačních přípojek pro občany v částce 1100,- Kč za 1 projektovou dokumentaci. Zastupitelstvo schválilo navýšení této částky o 400,- Kč, protože smlouvy s občany budeme tisknout a vypisovat na obci (zvýšená administrativní zátěž - obecní náklady - papíry, tonery). Tudíž finální částka za projektovou dokumentaci je 1500,- Kč - výběr od občanů. Nebylo by lepší, aby občané úhradu za vyhotovení projektové dokumentace v částce 1100,- Kč uhradili přímo projektantovi bez zapojení obce? A teď jak naložit s částkou 400,- Kč pro obec? Prosím o radu jak celý tento případ zaúčtovat.

Bylo by samozřejmě jednodušší i možná přehlednější, kdyby si občané svoje obchodní vztahy vyřídili přímo s dodavatelem bez obce jako prostředníka. Ale s tím asi nic jako paní účetní nezmůžete :o). 

Jinak vy si přidáváte k ceně projektu přirážku, takže nemůžeme jít rovnou na přefakturaci. Asi by šlo rozdělit, že přijaté fa za projekty zaúčtujete ne do nákladů, ale rovnou jako pohledávku za občany např. zápisem 311.xx MD / 321 D a pak navýšíte pohledávku za občany ještě o vaše provozní náklady zápisem 311.xx MD / 649 D. Nebo je možné vést jako náklady za projekty 549/321 a fa občanům na úhradu náklady projektantům i obecních 311/649. 

Z hlediska RS - úhrada za projekt - doporučuji nedávat do stavby, ale jen s položkou 5192 a příjem od občanů s položkou 2324. Odpa v obou případech 2321. 

V roce 2013 jsem si zaúčtovala předpis na daň z příjmů práv.osob 591/341 55.000,-- a 319/682 55.000,--. Skutečná daň vyšla v přiznání 156.940,--. V letošním roce jsem zaúčtovala 341/231 pol. 5362,par. 6399 156.940,-- a 231/319 pol. 1122 156.940, ale nevím, co s rozdílem 101.940,--.

Zaúčtujte jen zkráceně 595 MD / 682 D ten rozdíl. Můj názor je, že zobrazení závazku 341 a 319 ke konci roku v závěrce obce je zavádějící, protože se jedná o vlastní pohledávku a vlastní závazek. K tomu jsem nedávno hledala, podle čeho daň z příjmů neplatíme (obce a kraje), jen ji proúčtováváme a pomohli mi z JMK: 

...vyjádření tehdejšího Ústředního finančního a daňového ředitelství – tedy to byl výklad k § 96a odst. 5 zákona o správě daní a poplatků.

 96a odst. (5)“ Je-li daňový subjekt současně příjemcem celého výnosu daně, kterou je povinen zaplatit, správce daně rozhodne o upuštění od úhrady této daně. Rozhodnutí se vyznačí na osobním účtu daňového subjektu.“ (k tomu je stanovisko GFŘ - mám ho založené, kdyby bylo potřeba) 

Zákon 337/1992 Sb., je sice zrušen, ale v  z.č. 280/2009 Sb., Daňový řád je úplně stejné ustanovení v § 257 odst. 2.  No a předmětné stanovisko zatím nikdo nezrušil, tak podle toho postupujeme i nadále. 

Ale protože oficiálně není účtování o dani z příjmů stanoveno, mám dokonce k dispozici jednu odpověď z MF, že jej ještě nestanovili - tak je váš postup možný. 

Ukončil nám činnost nájemce restaurace a "odnesl si" nějaké zařízení. Vyřadím 088/028 a 999/902.10 a předepíšu pohledávku 311.xx/ 649 (nebo 377/649)? Věc půjde pravděpodobně k soudu. Až uhradí (pokud tedy vůbec), zaúčtuju 231 odpa 3392, pol. 2324 a když neuhradí? Nezaplacený nájem mám předepsaný 311.xx/603. Dále nám dluží za teplo. Řešili jsme to tak, že my jsme zaplatili celou fakturu dodavateli tepla, nájemce přinesl svoji část do pokladny a my jsme ponížili výdaj. Jak mám dluh zaúčtovat?

Souhlas - pohledávky za zničení DDHM 377 MD/ 649 D - ocenění dle vypočtené škody, nevím, zda jste zohlednili nějaké opotřebení? 

Když neuhradí, tak se budou tvořit OP a časem se převede do podrozvahy - stejné nakládání jako s každou jinou neuhrazenou pohledávkou. 

Nezaplacené nájemné také správně, 311 MD /603  D a zůstává až do úhrady. 

Dluh za teplo - z té části, co jste zapatili dodavateli a požadujete náhradu po nájemci - zde záleží, jak jste účtovali. Např. celou platbu za teplo jste měli 502/321, pak se zaúčtuje pohledávka -502 MD/ 311 MD. 

Někdo účtuje rovnou na 311 MD při přijetí fa v té výši, která se má přefakturovat, pak se již nic předpisovat nemusí. 

Posouzení- investice/ neinvestice. Město má v plánu na svém pozemku vybudovat nový park. Součástí akce budou terénní úpravy, komunikace a zpevněné plochy, altán, mobiliář, hřiště, osvětlení, ... a sadové úpravy - tj. založení travnatých ploch s menšími štěrkovými plochami, oddělenými pryžovým obrubníkem pro případné umístění herních prvků. Travnaté plochy budou osázeny stromy, keři a trvalkami. Budou výdaje na sadové úpravy investiční nebo neinvestiční? Jak by se tyto sadové úpravy, v případě, že by byly investicí, zařadily do majetku?

Po několikerém přečtení §14 odst. 1, co je pozemkem, od roku 2014 ve vztahu k NOZ lze nové obsahové vymezení vyhodnotit, že víceméně, co není stavba, ...je pozemkem. Takže se začínám přiklánět k tomu, že biologická revitalizace by se mohla považovat za součást nemovitostí - pozemku, a pokud je zásah do ní významný a jedná se o obnovu, že bychom mohli i vyhodnotit jako součást pozemku, tj. jako jeho TZ. Pak by se revitalizace pozemků vedla na 042, s položkou 6129  a po dokončení by se jako TZ účtu 031 mělo toto TZ vést na účtu 029 a pak i odpisovat.  Musela by tam být vazba na jednotlivé parcely a s tím, že výdaj na jednotlivé parcely je vyšší než 40 tis. Kč. 

Toto je trochu revoluční myšlenka. Je to velká změna od přechozích výkladů, že pozemek nelze technicky zhodnotit. Interpretačně to má své výhody i nevýhody.  Argument pro TZ většinou najdeme  - změna účelu využití pozemku, rozšíření využitelnosti...

 Jsem z toho sama v rozpacích, ale určitě bych doporučila využít v případech, kdy na takovéto práce dostaneme investiční dotaci, protože dodržíme účel. Toto vyhodnocení se jeví, že není v rozporu se stávajícími úpravami vyhlášky 410/2009 Sb. ani s obsahovým vymezením účtu 029. Jinak pokud je možnost dát do nákladů jako biologickou rekultivaci (hlavně záhonky letniček apod.), tak bych upřednostnila ty náklady (501,518...), tj. část neinvestiční. 

Obec vyhlásila výběrové řízení. K tomuto výběrového řízení bylo potřeba složit na účet obce jistoty. Výběrové řízení proběhlo a druhá firma v pořadí se odvolala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ( OÚHS) . Ten jí dal zapravdu a obec nyní musí uhradit OÚHS náklady řízení ve výši 30.000,-Kč. Jak tyto náklady správně zaúčtovat? Snažila jsem se najít jakou formu má OÚHS, zda OSS nebo něco takového, ale neuspěla jsem. Firma nakonec z výběrového řízení odstoupila a propadla jí tak složená jistota, která je nyní na pol 8901. Jak s tím to naložit?

OÚHS je organizační složka státu. Náhradu nákladů řízení můžete dát přes položku 5192 a účet lze zvolit 549. Nemusíte vést v režimu penále nebo pokuty. Závazek by byl předepsán na 347. 

Propadlá jistina se stává vaším výnosem, zaúčtování např. takto:  231  pol. 4132 MD/ 231 8901 D a snížení závazku, kde byla jistina podchycena, v roce 2014 by měla být na účtu 324; tedy pak 324 MD / 649 D. S částkou propadlé jistiny můžete příjem i rozpočtovat, tj. zahrnout přes položku 4132 jako rozpočtový příjem. 

Finanční vypořádání se zřízenými PO (výdaj) jsme účtovali 6402 5331, ale v „rozpočtové skladbě“ se ODPA 6402 pojí jen s položkami 5364, 5366, 5367 a 5368. Nikde jsem v obsahu položek nenašla, že by se mohlo použít pro zřízené PO. Jak správně rozpočtově zatřídit?

Odpa 6402 pro finanční vypořádání se opravdu používá jen mezi ústředními a územními rozpočty a je tam vazba na položky.

PO z hlediska rozpočtu máme v "nerozpočtových" organizacích. Pro finanční vypořádání se u PO volí položka 5902 a odpa se volí dle účelu - např. u školy 3113. 

Město nakoupilo akcie za dohodnutou cenu 8.753.940,- Kč. Nominální hodnota na hromadné listině nahrazující akcie činí 9.651.780,-Kč. Musím na účtu 069 vést tyto akcie v nominální hodnotě? Pokud ano, tak rozdíl se proúčtuje proti SU 407? Prosím o radu jak zaúčtovat.

Dle zákona o účetnictví je musíte vést v pořizovací ceně, tj. v té snížené. Rozdíl se nijak neúčtuje. Rozdíl v ocenění mezi pořizovací cenou u vás a v ocenění nominále, případně vkladu u s.r.o. (když je např. nepeněžní) je běžnou věcí, při dodržení správného ocenění dle ZoÚ k němu běžně dochází. Rovnost ocenění u společníka a společnosti žádný předpis nevyžaduje. Výpisy z OR nebo držením akcií se dokládá jen existence vlastnictví, neslouží to ke kontrole ocenění. 

1).Město má pozemky a bude na nich provádět výstavbu inženýrských sítí - vodovod, kanalizace, plynovod atd. + se bude zpracovávat projektová dokumentace. Pozemky se budou následně prodávat jako stavební pozemky včetně 21% DPH. DPH odvedeme FÚ. Máme nárok na vrácení DPH, které zaplatíme v rámci faktur za výstavbu inženýrských sítí včetně faktury za zpracování projektové dokumentace? 2).Město bude rekonstruovat kulturní dům. Doposud není zřejmé, kdo bude opravený KD provozovat - zda město a bude tam sídlit odbor kultury nebo se zřídí příspěvková organizace a ta bude KD provozovat nebo se dá do pronájmu někomu cizímu. Má to vliv na zákon o DPH a přenesenou daňovou povinnost? Pokud by se dal KD do pronájmu někomu cizímu - je to ekonomická činnost a faktury za rekonstrukci KD by pak měly být vystaveny bez DPD a DPH by odvedlo město. Je to tak? Děkuji za odpověď.

Zkusím odpovědět na jednotlivé dotazy:

- k té první věci - tyto dotazy se nyní množí, nicméně já s tím mám velký problém. Pokud totiž půjdeme do historie, tak jsme se k sítím chovali ve vazbě na budoucí nakládání s nimi (tedy třeba jsme odčítali DPH k výstavby kanalizace, protože se kanalizace dále provozovala přímo obcí, nebo se pronajímala .... - obdobně u vodovodu, plynovodu - zde třeba kvůli tomu, že se odprodal jako novostavba) - tedy nevázali jsme odpočet DPH na to, že se budou prodávat pozemky (v té době osvobozeně), ale na způsob nakládání s tou konkrétní sítí. Pokud najednou začneme říkat, že nebudeme brát v úvahu způsob provozování sítí, ale jen to, jak nakládáme s pozemky - že je to převod s DPH, tak si úplně popřeme to, co jsme říkali a dělali dříve. Samozřejmě se budeme také muset vyrovnat psychicky nějak se situací, že třeba tu kanalizaci dáme bezplatně provozovat někomu jinému - nebude z té bezplatnosti někdo dovozovat problém?

Dále třeba u komunikací je to pro mne výkon veřejné správy (péče o místní komunikace podle zákona o pozemních komunikacích....) - to by bylo opět další prolomení systému, kdy bych najednou začal pracovat s tím, že určité místní komunikace nejsou v režimu výkonu veřejné správy (potom logicky nastanou otázky - i jejich další čištění, údržba ....)?

Nechci vám to nyní jakkoliv brát - rozumím tomu, čeho se dožadujete (a mohu vás ubezpečit, že s těmito myšlenkovými pochody nejste sami) - nicméně vidím v tom obrovské otazníky a tak já bych raději pracoval s tím, jak budu nakládat s danou konkrétní stavbou (tedy z místních komunikací bych neuplatnil .....). Zatím musím říci, pokud jsem to konzultoval s lidmi, které respektuji jako lidi, kteří o DPH něco vědí, tak máme obdobné závěry. Zároveň se bojím v tomto něco podnikat (oficiálně se ptát) a to ve vztahu k tomu, aby nenastal problém s minulými odpočty ....

Jinak fakticky Vám říkám, že bych třeba mohl uplatnit ve vazbě na prodej s DPH odpočet z geometrického oddělení pozemku .... - je to můj názor.

U toho druhého - zde je to jednodušší situace - pokud máte takovou nejistotu, rozhodně to udělejte v režimu PDP (tedy postavte se do pozice, že to k ekonomické činnosti bude) - začněte prodaňovat a odložte odpočty DPH na okamžik vyjasnění situace (zjednodušeně na to máte 3 roky). Tím, že to dáte v PDP otevřete cestu bezproblémovým odpočtům DPH v budoucnosti, pokud na ně vznikne nárok.... Pokud byste nyní řekli k ekonomické činnosti to nemáme a potom byste se postavili do pozice, že to k ekonomické činnosti je, tak by vám v odpočtech mohly vzniknout problémy (respektive je to diskutabilnější). 

Jak zaúčtovat fa za ovládací systém - dálkový přenos dat Kč 71 269,- základ 58,900,- na čističku odpadních vod. DPH si budeme uplatňovat. Zda se jedná o velký nehm.majetek nebo malý?

Jedná se o "malý" - tj. DDNM, správně se zaúčtuje takto:  položka 5172 a účet 558 a zároveň 018/078. Do majetku samozřejmě v případě uplatnění nároku na odpočet jde cena jen ve výši základu daně. 

Od dotační kanceláře nám přišla faktura na zpracování žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostřední s názvem: systém odděleného sběru v obci a dále pak na projektovou dokumentaci a analýzu potenciálu produkce odpadu v naší obci. Zatím nevím zda vůbec dotaci dostaneme. Podle informací od pana starosty jde o dotaci na pořízení traktorového nosiče kontejnerů, štěpkovače, kontejnerů na komunální odpad cca 20 ks a kontejnerů na biologicky rozložitelný odpad cca 5 ks. Nevím si rady s použitím paragrafu ani položky a zda mám fakturu dát na 042 či do nákladů. Děkuji

Těžko se mi odhaduje také jako Vám, nevím jaká bude dotace, zda kombinovaná - investiční i neinvestiční, dále nevím cenu kontejnerů - zde odhaduji, že budou pod 40 tis. Kč. Pak ještě nevím, jak jste si ošetřili ve vnitřní směrnici, zda náklady na administraci dotace půjdou nebo nepůjdou do ceny dl. majetku (povinnost určit si ve vnitřní směrnici vyplývá z CUS 710). Takže bych se zatím držela prozatímního0 řešení, vše dávala na 042 s pol. 6122. Máme ještě do konce roku trochu času. Až se o dotaci dozvíme více, tak bychom mohli opravit a část dát do provozu. Odpa doporučuji 3725. 

Při vzniku nové ZŠ na základě smlouvy o převodu DDDHM mezi obcemi došlo k chybě a byl chybně účtován převod majetku na novou ZŠ místo na obec. V letošním roce ZŠ vyvedla ze svého majetku chybně navedený a my musíme tento drobný majetek navést do majetku obce. Jak máme účtovat? Jako podklad pro tuto transakci máme pouze původní "smlouvu o poskytnutí daru". Účtujeme 028/088 a s dalším účtováním si nevíme rady, zda použít účet 408 a jaký zvolit protiúčet? Děkujeme.

Jednalo se o převod mezi vybranými účetními jednotkami (VUJ), pak se při převodu DDHM opravdu účtuje jen 028/088 a nic jiného. Takže i při přebrání od PO, která je také VUJ se zaúčtuje jen 028/088. 

Kdyby dal bezúplatně DDHM jiný subjekt než VUJ, tak se účtuje: 028/088 a 558/649. Je to dle CUS 710. 

Připravila jsem si zvlášť protokol ke schválení účetní závěrky obce a účetní závěrky PO. V usnesení z veřejného zasedání ZO bude uvedeno schválení (případně neschválení) závěrky. Toto usnesení podepisuje zapisovatel, 2 ověřovatelé a starosta. Kdo bude uveden na protokolu o schválení účetních závěrek ? Všichni přítomní členové ZO nebo jen ověřovatelé a statutární orgán obce (starosta). Pokud neschválí všichni členové ZO, tak pak asi ani nebudou protokol podepisovat. O celoročním hospodaření obce (závěrečný účet) se doufám protokol sepisovat nemusí.

Na protokolu by měla být identifikace osob rozhodujících o schválení..§11, ods. 2, písm. c). Chápu to tak, že by někde měl být napsán seznam zastupitelů, kteří se hlasování zúčastnili. Pak mají dle §12 právo - tj. jen ten, kdo ho využije, aby se uvedlo jak hlasoval a uvedlo se odůvodnění proč tak hlasoval. To nemusí každý, jen kdo své právo využije. 

O schválení závěrečného účtu (jak správně uvádíte "souhlas s celoročním hospodařením") se žádný protokol nesepisuje.

Při schválení závěrky (když se schválí), tak by mohl být vypracován protokol jen pro potřeby CSÚIS a do usnesení jen přidat seznam zastupitelů, kteří se účastnili hlasování, protože ostatní náležitosti protokolu zápis z jednání zastupitelstva obsahuje. Podpisy stačí ty, co máte uvedeny v dotazu. Vyhláška nevyžaduje podpisy všech přítomných, jen těch co uvádíte - ty jsou logické; a dále těch zastupitelů, co využili svého práva o záznamu jejich hlasování. 

Když by se závěrka neschválila, tak by se přidal ještě zápis o neschválení. Když by se závěrka schválila s přihlédnutím k opravám v násl. účetním období, tak by se musel ještě přiložit záznam o opravných účetních záznamech. 

Někdo to řeší tak, že do usnesení přidá jen to, co v něm chybí, někdo do usnesení udělá návrh celého protokolu. 

Toto je uvedeno v §11 a §12 vyhlášky 220/2013 Sb.