Dotazy

Obec uzavřela darovací smlouvu s fyzickou osobou na pozemek. Obec je obdarovaná. Ve smlouvě je uvedeno že obdarovaný hradí náklady spojené se sepisem smlouvy (právník 2.420,- Kč), vklad do KN (1.000,-), parcela nemá evidovaný BPEJ, v jaké hodnotě nabývaný pozemek ocenit? Na tomto pozemku stojí kříž - obec ho na vlastní náklady + dotace již od loňska rekonstruuje. V současnosti je zde vybetonovaný pouze základ s kamenným podstavcem. Zatím nebyla proplacena žádná faktura. V darovací smlouvě je uvedeno, že vlastnictví pozemku přechází se všemi součástmi a příslušenstvím. Lze tedy k datu podání návrhu na vklad tento kříž zařadit do majetku? V jakém ocenění?

Já vám mohu poradit, že pozemek zavedete do majetku v RPC zápisem 031/401 a kříž také 021/401, také v RPC. Ocenit pozemek i kříže je vhodné dle vyhlášky č. 441/2013 Sb. (nahradila 3/2008 Sb.) a oceňovacích předpisů - zkuste požádat o konzultaci někoho, kdo se v oceňování trochu orientuje - znalce - někoho ze zastupitelstva.?..Pozemky není až tak těžké ocenit, ale když zvolíte chybně, vznikají velké rozdíly. Můj názor je, že ocenění majeteku není v kompetenci účetní, to ji má poskytnout osoba odpovědná za účetní případ. U větších měst doporučuji, aby alespoň jeden zaměstanec oceňovat uměl, u obcí si sehnat někoho na poradu. Na základě informací v dotazu určitě nemohu poradit výši ocenění, omluva.  

Dle Vašeho názoru se majetek určený k prodeji nepřeceněný na RH neeviduje na účtu 036, i když evidenční cena RH odpovídá. Názor našeho auditora je opačný. To znamená, že i když nepřecením na RH, je PC majetku RH. A tudíž dle 410/2009 a § 66, odst. i) zastavím odepisování tohoto majetku a zruším oprávky 407/08X ? Ačkoliv na účtu 407 se účtuje o oceňovacích rozdílech z přecenění majetku ? Rozumím správně tomu, že u majetku určeného k prodeji nepřeceněného na RH, tudíž stále (dle Vás) evidovaného na účtu 02X se nepřerušuje odepisování ? Opravdu mám v tom zmatek.

Když hodnota majetku netto, tj. zůstatková cena odpovídá RH tak při postupu dle vyhlášky musím zvolit převod na 036 dle obsahového vymezení - "majetek oceněný RH " - dle odkazu je to majetek určený k prodeji a zároveň oceněný RH. Já chápu tu logiku, že jakoby nyní označím, že cena zůstatková již nevychází z ocenění pořizovací cenou sníženou o oprávky, ale že se nyní označí za cenu RH, zastaví se odpisování, zaúčtuje se 08x/407 a 407/021a převede se na 036. Jen mi to prostě připadá zbytečné, když výsledky jsou stejné. (zvyšuje to nepřehlednost účetnictví - nemám RH u majetku k prodeji kvůli účetním postupům, které zhoršují vypovídací schopnost výkazů ráda - to jen na vysvětlení , proč se snažím vždy najít argumenty pro nepřecenění RH). 

Do směrnice k RH se doporučuje, že se majetek přeceňuje v případě rozdílného významu mezi RH a zůstatkovou cenou. Proto také nevidím důvod v případech, kdy tento rozdíl není, pro převod na 036. K účetní závěrce má však převod na 036 alespoň vypovídací schopnost, který majetek prodáte a asi za kolik, takže vás v tomto nechci omezovat. Ale v případě, že se RH=hodnotě netto, tak je to pak opravdu jen informace o záměru prodeje. 

Jinak pokud je RH rovna pořizovací ceně, ne zůstatkové, tak by se přecenit mělo. Pak by to byl opravdu jen ten zápis 08x/407 a 036/02x. 

U majetku na 036 se neodpisuje. Majetek, který zůstane na 02x, i když je určený k prodeji, se nadále odpisuje. 

Obec nechala namontovat na stávající vodovodní řad 2 nadzemní hydranty v hodnotě cca 140 000,-. Mám je zaúčtovat do majetku jako tech. zhodnocení vodovodu tj. pol. 6121 nebo zvlášť jako zařízení 6122?

Dle technického řešení je to spíše věc, dala bych na 042, pak 022 a položku 6122. Ono by vyhodnocení jako TZ vodovodu asi také bylo možné, ale jako věc mi připadají snadno identifikovatelné a bude se s tím lépe pracovat při opravách, obnově atd. 

Město má hradit fakturu, která je v režimu PDP (DUZP 30.4.2014), ale zároveň teprve projde rozpočtovým opatřením až v 6/2014, t.j.dodavateli bude uhrazena až poté. Nebude považováno za porušení rozpočtové kázně, když odvod DPH (pod pol.8901) odvedu již k 25.5.2014 ???

Předpokládám, že je to tedy PDP v režimu bez nároku na odpočet. To se dostane do položky stejné jako základ daně na D, na 8901 MD a při úhradě vlastně bude již jen na 8901 D, takže tam by asi u výdajové položky k překročení na D  došlo. Lze opravdu technicky zajistit, že zápis - položka výdajová D (ta nás zájímá z hlediska rozpočtu) a položka 8901 MD se udělá až po rozpočtové změně, před změnou se uhradí jen daň na 8901 D - tato položka se nerozpočtuje a tím nedojde k "dočasnému" porušení rozpočtové kázně. Takové řešení je docela elegantní a myslím si, že plně v pořádku - daň musíte zaplatit včas. 

Mám dotaz ohledně rozpočtového opatření. Máme vyrovnaný rozpočet, ale museli jsme navýšit výdaje u par. kanalizace, tak jsem provedla vyrovnání pomocí položky 8115, protože máme finanční prostředky na BÚ z loňského roku. Paní auditorka říkala, že je to špatně, protože jsem měla ponížit jiný paragraf ve stejné výši. Ale to by nám finance zase chyběly na jiném par. a situace by se opakovala.

V rámci rozpočtového opatření je možné původně vyrovnaný rozpočet změnit na schodkový, tj. rozpočtové opatření: výdaje položka 5xxx nebo 6xxx D a financování položka 8115 MD - toto je možné, i běžné, není povinnost zachovat vyrovnaný rozpočet po celý rok jen proto, že tak byl původně schválen. Závěr - není to špatně, máte to správně.

V souvislosti s novou definicí zbytkové hodnoty jsem se chtěla zeptat, jestli je možné v dodatku Odpisového plánu - směrnice odsouhlasit, že zbytková hodnota majetku je stanovena ve výši 5%. (Jednalo by se o velkou chybu?) - nějak se mi nelíbí, že by nebyla u nově pořízených věcí žádná zbytková hodnota.

S tím, že majetek nemá zbytkovou hodnotu se budete muset smířit, protože je to skutečnost, on opravdu mnohem častěji žádnou zbytkovou hodnotu nemá. 

Po té, co upravili zbytkovou hodnotu v CUS 708 takto:

Nová definice zbytkové hodnoty:

„f) zbytkovou hodnotou majetku účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících1); při stanovení zbytkové hodnoty se přihlíží též k plánovaným odpisům v souladu s § 66 odst. 1 vyhlášky.

Připojuji výtah z dokumentu 2014 ČÚS změny FZ 1/2014 ke zbytkové hodnotě, je potřeba si z jedné varianty vybrat, ale určitě nelze považovat za správné řešení i nádale aplikovat všeobecně zbytkovou hodnotu od 2014 ve výši 5 %. Naopak spíše u majetku pořízeném od 2014 od zbytkové hodnoty úplně upustit, není povinná, a Vy budete mít větší právní jistotu, že Vám aplikace zbytkové hodnoty nikdo vyčítat nebude. 

Zkusme nyní prakticky naznačit, jak bychom měli postupovat:

·         u věcí pořízených po účinnosti novely ČÚS bychom již neměli automaticky nastavovat „zbytkovou hodnotu na úrovni např. 5 %. Mělo by se jednat vždy o odůvodnitelnou hodnotu s výše uvedenou interpretací (zjednodušeně řečeno v naprosté většině případů se zbytkovou hodnotou vůbec nebudeme pracovat). Zde bych si jen dovolil podotknout, že obdobné ustanovení mají ve svých předpisech například podnikatelské subjekty, nicméně v zásadě toto ustanovení není využíváno (a také podle ČÚS 708 je stanovování zbytkové hodnoty možností, nikoliv povinností)

·         u věcí pořízených před účinností novely ČÚS 708, kde nebyla hladina významnosti stanovena, samozřejmě nemusíme nic měnit

·         u věcí pořízených před účinností novely ČÚS 708, kde byla hladina významnosti stanovena (například na úrovni 5 %) máme pravděpodobně podle výše zmíněných přechodných ustanovení následující možnosti řešení:

-     ponechat nadále danou hranici, což je nejjednodušší řešení, nicméně na druhou stranu povede k tomu, že budeme pracovat s rozdílnou metodou odpisování pro „starý majetek“ a „nový majetek“, což rozhodně není ideální (nicméně jedná se o výslovnou možnost umožněnou přechodnými ustanoveními ČÚS 708)

-     provést úpravu na kartě majetku tak, aby se odstranila dřívější hladina významnosti a případně se nahradila zbytkovou hodnotou (tedy ve většině případů, by došlo ke zrušení této hladiny významnosti). Podle přechodných ustanovení máme na tuto změnu čas do 31. 12. 2014. Například u příspěvkových organizací, pokud mají schváleny odpisové plány zřizovatelem, si dost těžko lze představit provedení této změny dříve než 31. 12. 2014. Z hlediska jednotnosti metod je tato varianta vhodnější, ale může se ukázat dosti pracnou. Lze doporučit provedení příslušné úpravy alespoň na nejzásadnějších položkách majetku (například stavby zjevně nemající zbytkovou hodnotu, či nějaké rozsáhlé technologie). 

Obec vystupuje v pozici povinného a oprávněného zároveň v souvislosti se zřízení služebnosti stezky a cesty na pozemcích obce. Podstatou zřízení služebnosti byl přístup přes pozemky obce na soukromý pozemek. Ve smlouvě je napsáno, že povinný (tedy obec)zatěžuje bezúplatně svoji věc - služebné pozemky. a dále hodnota služebnosti činí 50.000,-. Kč. Smlouva byla vložena na Katastr nemovitstí 15. 4. 2014. Nyní otázka, o čem mám vlastně účtovat v účetnictví? Studovala jsem váš manuál věcných břemen - postup od roku 2014, ale moudrá z toho nejsem, právě proto, že obec je vlastně v pozici povinného i oprávněného zároveň.

Vyjádření právníka (omlouval se, že měl dovolenou)

Každopádně služebnost je podmnožinou věcného břemene. Moc netuším, co tím obec myslí, že je povinný i oprávněný zároveň. Pokud se ale jedná o situaci, kdy obec je vlastníkem nemovitostí a přes ně povolí služenost stezky (dřívější věcné břemeno chůze), je pouze povinná z věcného břemene.   

Z hlediska dotazu - proč si myslíte , že je obec oprávněná? Mně také připadá, že je jen povinná, že se jednáo typ VB, kdy je obec povinná, což se vede jen zobrazením analytiky na pozemku, že je na něm VB. VB je bezúplatně, je jen oceněno RPC na 50 tis. kč, ale to tom se neúčtuje, ani se nikde neeviduje. Moc se omlouvám, já z toho také moc moudrá nejsem. Můžeme to ještě prodiskutovat - jen ověřte, v čem si myslíte, že je ta oprávněnost obce. Obec by byla oprávněná, kdyby měla právo VB na cizím pozemku. 

Náš návrh rozpočtových změn předkládaný ke schválení zastupitelstvu neobsahuje rozpočtovou skladbu. Tu máme až v rozpise rozpočtových změn. V návrhu je účel rozpočtové změny a částka. Domníváme se, že nám tuto povinnost žádný právní předpis neukládá. Můžeme takto postupovat?

Ohledně podstaty dotazu - účel předpisu je určitě předkládat i rozpočtové změny v členění rozpočtovou skladbou - vycházím z požadavku v jakém rozsahu se musí schválit rozpočet. Najdete v zákoně 250/2000 Sb. ustanovení, § 12 - je tam jasná návaznost, že se musí rozpočet zpracovávat v třídění dle RS. Pro schválení nemusí být plný rozsah RS, ale musí být přímá vazba na třídění RS. Z toho pak vyplývá, že když musí být rozpočet členěn dle RS, tak samozřejmě musí být členěny i jeho změny. Myslím si, že takto to každý právník vyloží. Argumentace, že přímo v zákoně není uvedeno, že se rozpočtové změny mají členit RS je trochu slabá, protože návaznost rozpočtové změny na rozpočet je zjevná. 

Uvedu příklad - máme schválený rozpočet na třídě 1 Daňové příjmy 15 mil. Kč. Při rozpočtovém opatření - schvalujeme navýšení rozpočtu na tř. 1 o 2,5 mil. Kč. 

Já jsem vytýkala také jednomu městu něco obdobného, které schvalovalo rozpočet takto: 

na akci "Pivovar" 3 mil. Kč

na akci "slavnosti ..." - 5 mil. Kč 

Nebylo možné dohledat, kde jsou tyto akce rozpočtovány a zda je schválený rozpočet plněn. I když si udělaly rozpis rozpočtu, tak znemožnili zastupitelstvu kontrolu rozpočtu. 

Tolik jen můj názor, myslím si však, že je logický i v souladu s předpisem. Samozřejmě nevím, jak u Vás postupujete a není to myšleno jako výtka. Jen jsem uvedla příklad. 

V loňském roce proběhla výstavba nové komunikace a rozšíření a úprava povrchu 2 stávajících komunikací, na které ta nová navazuje. V únoru 2014 došlo ke kolaudaci a já to účetně zařadila do majetku. Teď nevím, jak to zařadit do evidence majetku, protože nemám částku rozfakturovanou na to, co se týkalo nové komunikace a co technického zhodnocení stávajících komunikací. Můžu ty dvě stávající, co již mám v majetku a tu novou sloučit pod jedno inventární číslo? Mohu pak, co se týče hodnoty, sčítat u těch starých pořizovací ceny nebo účetní zůstatkové ceny + hodnota nové komunikace a TZ? Na tuto akci jsme měli dotaci. Děkuji

To sloučení nedoporučuji. Určitě je možné zajistit informaci o rozpočtu nákladů na jednotlivé komunikace od dodavatele a navýšit dvě inventární čísla a pořídit nové. Informace k dispozici být asi musí - určitě jste dělali soutěž, naceňoval se výkaz - výměr - z toho lze vyčíst alespoň poměry, jak konečnou fa rozdělit. Dotaci pak můžete rozdělit stejnými poměry dle nákladů (účet 403 přiřadit poměrově k jednotlivým komunikacím). 

Tím sloučením se jen dostanete do dalších problémů při zásazích do majetku do budoucna i při inventarizaci a kromě toho, je to i v rozporu s požadavky zákona o řádné identifikaci majetku. Je mi líto. 

Město provádí technické zhodnocení na vodohospodářské infrastruktuře (celkovou rekonstrukci stokové sítě). V této souvislosti dojde k uzavření jedné z ulic ve městě a tím i ke znemožnění příjezdu do areálu jedné firmy, která požaduje zhotovení náhradního vjezdu včetně vrat z jiné ulice. Můj dotaz je tento: je zhotovení náhradního vjezdu a vrat do firmy souvisejícím nákladem s investičními výdaji na rekonstrukci stokové sítě? Máme účtovat na 042 s ORG invest. akce a po dokončení rekonstrukce vyvést jako součást TZ stokové sítě na 021, když to bude na cizím majetku? Jak převedeme vzniklý vjezd a vrata na firmu - budeme snižovat 021 a bezúplatně převedeme? Děkuji za odpověď.

Je to vyvolaný náklad pořizováním DM, tj. je to výdaj související s pořízením DM, patří na 042 a následně vstoupí do ocenění majetku. Nový vjezd firmě předáte jen protokolárně - ne jako dar, bude to jen protokol o akci a předání, případně lze nějakou nepojmenovanou smlouvou. Není to dar, protože Vy jste jim způsobili újmu a nahrazujete ji. Nebudete snižovat 042 (nebo 021), hodnota nového vjezdu v ceně majetku zůstane. 

Dobrý den, u příležitosti oslav hasičů bude vybudován nový kamenný pomník za cenu cca 28.000,-Kč.Nevím zda zařadím na účet 032 /? a zda zvolím pol.6127.

Při odpovědi by bylo potřeba vyjít z charakteru pomníku. Jestli je to jen nějaký volně ložený pomník, nebo zabudovaný do země základem - v případě trvalého umístění stavby budou kontroloři chtít mít na stavbách, tj. na 021 a pomník odpisovat, pak by při pořízení byla položka 6121. Pokud je to třeba volný kámen s rytinou, nebo "sekyrka a hadice" (jen odhaduji) a je možné je snadno přemístit, pak 032 s pol. 6127 je dobře. Jak u stavby, tak u kulturních předmětů se jedná o dlouhodobý majetek bez ohledu na výši pořizovací ceny. Obojí se musí dle CUS 710 pořizovat přes účet 042. Osobně já mám pomníky z hlediska informačního přínosu radši na 032, ale jak říkám, kontroloři je často směřují do staveb na 021. 

Naše obec zakoupila na konci roku 2012 reinvestiční spořící státní dluhopisy, které jsou vedeny na účtě 063, datum splatnosti koncem roku 2017. Prosím o radu, jak zaúčtovat reinvestici výnosu, který byl proveden jako povýšení počtu cenných papírů.

Doplňující odkaz: http://www.sporicidluhopisycr.cz/

Vlastně se jedná o výnos z úroku z dluhopisu, který byl použit na zakoupení dalšího dluhopisu. Měli bychom ho zaúčtovat 377 MD/ 662 D a udělat předpis závazku z nového dluhopisu 063 MD/ 378 D a zápočet pohledávky se závazkem 378 MD/ 377 D (to by museli ti, co člení PAP, ti, co nečlení, stačí zkráceně 063 MD/ 662 D). 

Pro jednotku SDH byl zakoupen dýchací přístroj s kompozitní lahví a maskou v pořiz.ceně 41 019,- Kč. Jak mám posuzovat zaúčtování položky - 5132 ochranné pomůcky dle předp. 495/2001 Sb. a vést v evidenci u jednotky jako ochrannou pomůcku, anebo účtovat jako pořízení investičního majetku a provést zařazení na 022 a provádět jeho odpisování?

Pokud je životnost delší než rok, není určeno na jedno použití (např. láhev se dá doplňovat), tak je to opravdu DHM na 022 a odpisovat. Mně to ani moc jako ochranná pomůcka pracovní nepřipadá, je to spíše účelový přístroj. Pořízení se pak musí proúčtovat přes 042. 

Dobrý den prosím o kontrolu účtování, přijali jsme fakturu na zařízení kompostovací stanice ( máme podepsané De minimis )ve výši 5 196 tis. včetně DPH, účtovala jsem:042 MD/4 295 tis 343 MD/901 tis 321 Dal /5 196 tis Výpis: 231 /3723/6122 Dal 5196 tis 321 MD 5 196 tis Zařazení do majetku 022/042 4 295 tis a teď jestli mám správně zavedení na karty majetku majetek bez DPH protože jinak mi nebude sedět 022 s evidencí majetku.

Nejprve je otázkou zda vůbec máte nárok na odpočet DPH - ta kompostovací stanice určitě nebude určena pro komunální odpad, je např. určena k pronájmu DPH? Je dost možné, že tam bude nějaký souběh a nárok nebude plný (respektive je to dosti pavděpodobné, pokud se zařízení nebude pronajímat v režimu nájem + DPH).

Jinak zaúčtování je v pořádku, je i v pořádku, že do majetku půjde hodnota bez DPH, pokud máte nárok na odpočet (což tedy raději ověřte). Hodnota majetku se neváže na položku 6122 - ta bude o DPH vyšší a je to tak v pořádku, protože tak to chce RS - na položku včetně DPH, případná vratka DPH z nadměrného odpočtu je pak na 5362 minus D. 

Zmiňujete se o podpoře de minimis (tomu se ve vztahu k výši částky také trohcu divím), ale jen pro doplnění uvádím, že k datu zařazení do majetku na 022 je potřeba také dohadovat dotaci, která bude na majetek poskytnuta zápisem 388/403. 

1. Kupujeme stavbu včetně pozemků za dohodnutou cenu dle smlouvy, je mi jasné, že musíme poměrově rozdělit a zařadit zvlášť neodepisované pozemky a zvlášť stavbu, kterou budeme odepisovat. Již jste na podobný dotaz odpovídala, že lze k poměrovému rozdělení využít např. ZP, je ještě jiná možnost zjištění poměru, nebo opravdu doporučujete nechat zpracovat ZP, i když to bude placený úkon pro obec navíc? (potřebuji tuto potřebu případně obhájit jako nezbytnou, případně předložit návrh na jiné řešení správného zavedení do majetku, aby nebylo vytknuto auditory) 2. Na úřadě se dávají do pořádku některé staré záležitosti archivace dokumentů, a mezi nimi se našly doklady z r. 1967 - objednávky, faktury a další korespondence, která dokazuje, že místní památník obětem světových válek, o který se obec starala, ale dosud neměla v majetku, je vybudovaný obcí a měla bych jej do majetku na základě těchto nalezených dokumentů zařadit. Dokázala bych z nalezených dokumentů spočítat nějaké ocenění, ale nikdo neví, jestli jsou tyto doklady všechny a ocenění tak bude úplné. Nebo mám správně účtovat jako inventarizační přebytek a ocenit RPC dle vyhl. 3/2008 nebo dle ZP? Zařazovat budu 021/401 a následně odpisovat. Mnohokrát Vám opět děkuji za cenné rady a podporu naší účetní práce !

Ohledně ZP - pokud druhá strana bude platit daň z nabytí nemovité věci, tak bude muset ZP pro daňové účely zpracovat, pak by stačilo si jej vyžádat. ZP však opravdu povinný není, můžete si udělat odhad dle oceňovacího předpisu sami (od 2014 platí vyhláška 441/2013) a ocenit rozvrhem. 

U toho památníku bych šla na inventarizační přebytek a ocenění RPC (pozor, ta výše uvedená vyhláška 441/2013 nahradila 3/2008). Kdybyste šla na původní, tak by také šlo vyhodnotit jako chybu (podklady byly, v majetku mělo být již dávno), muselo by se vypočítat dooprávkování 406/081 a odpisy za 2012 a 2013 (551/081) ..., to mi připadá ten vícenález s RPC jednodušší.