Dotazy

Dobrý den, mám dva dotazy. 1)smlouvou o zřízení práva stavby bylo nám jako stavebníku zřízeno právo stavby na cizím pozemku, a to bezúplatně. Chci se zeptat celkově k této problematice,co s tím? Zda musím ocenit, pokud ano, jak, musím nějak evidovat, nějak zaúčtovat, k jakému datu? když přirovnám k věcnému břemeni, tak břemena na cizích pozemcích v náš prospěch evidujeme v pomocné evidenci, ale neoceňujeme a nevedeme účetně.Děkuji 2)dále nám jeden stavebník daroval darovací smlouvou, tedy bezplatně chodník, který postavil na svůj náklad na našem pozemku, chtěla jsem, aby do smlouvy účetně vyčíslili hodnotu chodníku(zatím tam cena není) a v této bych si ho potom zařadila do majetku? Zařadila bych 021/401.?

Prosím podívejte se např. na tento odkaz: 

http://www.patria.cz/pravo/2536584/stavet-na-cizim-pozemku-od-roku-2014-pouze-na-zaklade-prava-stavby.html

Potom by bylo potřeba prostudovat dokument ke stažení: 2014 VB, práva stavby a zbytková hodnota - co je na webu obec účtuje cca od února.

U VB a práv stavby se od roku 2014 hodně změnilo, např. VB od 2014 na cizím pozemku je již také věc nemovitá a eviduje se buď jakou součást stavby nebo na 029 (viz ten dokument). 

Protože právo stavby je také věc nemovitá, tak se bude muset při bezúplatném vzniku ocenit RPC dle posledních oceňovacích předpisů. 

Rovněž chodník je potřeba ocenit RPC dle posledních oceňovacích předpisů (to není až tak těžké), zařazení do majetku je dobře zápisem 021/401. Mimochodem, stejně zavedete do majetku i právo stavby až zjistíte RPC a nezapomeňte ještě u práva stavby na zbytkovou hodnotu - tj. tu, co máte ve smlouvě uvedenu, že Vám vlastník pozemku zaplatí po ukončení práva stavby (cca 1/2 hodnotu stavby, pokud uvedeno ve smlouvě není - více najdete v těch odkazech). Doufám, že jsem Vás moc nerozzlobila, tím co se v roce 2014 děje. 

Zakoupili jsme přes dotaci cca 3000 kontejnerů 760,- Kč/1 ks, z toho 2900 ks se vydá občanům do používání (účtování 501/321, 902/999) dalších 100 kusů bude uloženo na skladě a bude se postupně vydávat občanům. Máme vést těchto 100 nevydaných ks na skladě úč. 112 a vydávat postupně přes 501 do používání, nebo rovnou přes 501 do DDHM úč.902? Je nutné při účtování způsobem B (501/902) při inventarizaci nevydané kontejnery odúčtovat z podrozvahy? Dotace ze SFŽP je určena na nákup těchto kompostérů a máme obavy, abychom neporušili dotační podmínky při odúčtování z 902 (dotační podmínky neřeší tuto situaci).

Nejprve je opravdu potřeba zjistit, zda není na kontejnery např. dotace investiční, aby nemuselo být vedeno jakou soubor na 022. Pokud je neinvestiční, tak klidně můžete na 501/321 a 902/999, ale tím, že vydáte občanům nebudete účtovat nic, jen si povedete plně mimoúčetní evidenci o tom, komu jste kontejner "asi dali do výpůjčky, že ano?" - pravděpodobně budete mít nějakou podmínku udržitelnosti projektu. Často se stává, že je sjednáno, že občanům např. po 5 letech (po udržitelnosti projektu) budou kontejnery darovány. Až pak je možné je vyřadit 999/902. Těch 100 ks nevydaných nedávejte na sklad, rozhodli jsme již, že je to majetek drobný dlouhodobý pod stanovenou hranicí evidovaný na 902 - tam jsou vydané i nevydané a o vydaných a nevydaných vedeme jen mimoúčetní operativní evidenci (mimoúčetní myslím i "mimopodrozvahovou" - sešit excel např.). 

Ráda bych poprosila o radu ohledně DPH. Na účtu 112 máme vedenou krytinu, která byla nakoupena před 2 roky a nebylo z ní uplatněno DPH (nevěděli jsme přesně, která střecha se bude opravovat). Teď jsme ji část použili na opravu střechy budovy, kde sídlí OÚ a jsou tu v nájmu také plátci. O zásobách účtujeme způsobem B. Střecha je hotová a my bychom si chtěli uplatnit poměrným koeficientem DPH. Vím kolik krytiny jsme použili, spočítala jsem si kolik užitné plochy patří nájemcům. Je možné si část DPH uplatnit? A jakým způsobem o tom účtovat? 734 ř. 40 základ daně, 343 ř. 40 DPH, 734 vyrovnávací účet ve výši základu daně a kam ten rozdíl? Do výnosů, na účet 649?

Přeji dobrý den. Ono je to takové "složitější" - úplně správně bychom totiž měli připustit, že ten obecní úřad používáme k následujícím činnostem:

- zdaňované (jednak ti plátci DPH v nájmu, ale také i to, že z obecního úřadu řídíte zdaňovanou činnost - třeba na úrovni těžby dřeba, provozu kanalizace ... - já nevím, co ještě vymyslet)

- osvobozené od DPH - tedy to, že z obecního úřadu řídíte ty osvobozené činnosti od DPH 
(nájmy ...)

- výkon veřejné správy ...

U takového objektu bychom se měli správně dostat na souběh koeficientu a poměru. No a to je důvod, proč toto píši - byť byste se postavili do defenzivnější pozice, že pro poměr zohledníte jako zdaňované jen prostory, které pronajímáte, versus celkové prostory, tak byste úplně správně měli aplikovat i krácení koeficientem podle § 76, což by pro Vás mohlo vést k dost drastickému poklesu nároku na odpočet daně.

Nicméně rozumím té Vaší variantě poměrování (samozřejmě předpokládám, že se osvobozené nájmy vůbec nevyskytují - pokud by se vyskytovaly, tak bych případné krácení i koeficientem bral jako nevyhnutelné) - myslím, že by mohlo ze strany FU dojít k tomu, že to napadat nebude.

Potom by to mohlo vypadat následovně - uvedu příklad - krytina je za 100 tis. Kč a k tomu 20 tis. Kč DPH (pokud je to z před dvou let, tak sazba ještě 20 %) - tedy na MD 112 je částka ve výši 120 tis. Kč. Nyní zjistíte, že použito ze 40 % ke zdaňované činnosti - tedy ze 40 % byste chtěli uplatnit odpočet DPH.

Účtování by potom bylo následující:

MD 501                   72 000 Kč (60 % ze 120 tis. Kč) - bez ZJ k DPH

MD 501                   40 000 Kč (40 % ze základu daně) - ZJ - aby šlo na ř. 40

MD  343                    8 000 Kč (40 % z DPH) - ZJ - aby šlo na ř. 40 - 2. sloupec (plný odpočet)

 Dal 112 ve výši 120 000 Kč

Pokud bychom uvažovali i s vlivem osvobozených plnění ... - mohl by se teoreticky zvýšit poměr o propočet poměrné výše prosor využívaných jako OÚ - nicméně používaného k ekonomické činnosti - nicméně muselo by se to dát do koeficientu - tedy ZJ, aby se to dostalo do 3. sloupce a následně by se to překrátilo koeficientem.

(jinak Vámi navrhované účtování je jako byste to na 112 nevedli - potom samozřejmě byste měli problém, kam uplatněný odpočet DPH dát - pokud to v mimnulosti bylo v 501, tak bych asi nyní korigoval 501). ZN

V roce 2008 ZM vydalo interní předpis (pravidla) pro provádění rozpočtových opatření, v kterém je nařízeno, že "změny položek rozpočtové skladby budou prováděny tak, že správce kapitoly(vedoucí odboru) požádá o změnu rozpočtové skladby v rámci běžných výdajů svého rozpočtu vedoucího OE na stanovém formuláři a vedoucí OE předloží návrh formou rozpočtového opatření radě města". Schválení RM tak podléhají přesuny nejen v položkách, ale i v rámci mezi "středisky" (i když položka zůstává stejná). V případě, že byly překročeny některé výdajové položky v rámci měsíčního výkazu FIN, jedná se o porušení rozpočtové kázně nebo jen rozpisu rozpočtu? Auditor v rámci přezkumu hospodaření tvrdí, že se jedná o porušení rozpočtové kázně, ale nám se jeho postoj zdá příliš přísný a argumentujeme, že jsme nepřesně a i nad rámec zákona definovali interním předpisem co je to rozpočtové opatření (bohužel o změně rozpisu rozpočtu není v interním předpisu ani zmínka). Má pravdu? Všechny závazné ukazatele byly dodrženy.

Pokud nebyly překročeny závazné ukazatele (v dotazu není uvedeno, co jste definovali jako závazné ukazatele), tak překročení výdajové položky ve FIN 2-12 M není porušením rozpočtové kázně. Píšete, že ZM vydalo pravidla - tj. to lze považovat za stanovení kompetencí změn rozpočtu v rámci závazných ukazatelů. Neumím asi jinak pomoci, než že musíte prokázat, co je schváleno jako závazný ukazatel rozpočtu zastupitelstvem a do jaké míry má převedenou kompetenci rada - rada dle stanoviska MV může při předání kompetencí měnit i závazné ukazatele. 

Obec realizovala v roce 2013 nový bezdrátový rozhlas v rámci protipovodňového opatření. Dotace je investiční a je poskytnuta z EU a SFŽP. Akce se skládá z pořízení bezdrátového rozhlasu s protipovodňovým příslušenstvím (srážkoměrné čidlo, vodotečná lať a vodoměrná stanice) a z protipovodňového plánu. S dodavateli jsou sepsány samostatné smlouvy na realizaci bezdr.rozhlasu s příslušenstvím a samostatná smlouva na vypracování protipovodňového plánu. Zápis o předání díla – bezdrátový rozhlas s příslušenstvím je 31.12.2013. Do majetku jsme zařadili na účet 022 dne 31.12.2013 jako TZ stávajícího bezdrátového rozhlasu. Na kartě pak máme jednotlivé příslušenství rozepsané vč. pořizovací ceny a předpokládané dotace. V roce 2014 by se měla realizovat druhá část protipovodňového opatření – vypracování protipovodňového plánu. Tento budeme účtovat na účet 041, pol. 6119. Po předání zařadíme do majetku na účet 019. 1) Nejsem si jistá, zda-li jsme bezdrátový rozhlas s příslušenstvím zařadili správně. Letos 03/2014 nám přišla faktura za 12tis. Kč(zbývající část za zpracování zadávací dokumentace), která se váže k bezdrátovému rozhlasu. A teď nevím, jak navýšit pořizovací cenu majetku. Faktura spadá do uznatelných výdajů. 2) V evidenci majetku máme ještě i starou rozhlasovou síť, která byla v roce 2014 demontována. Protože nebyla funkční, k 31.12.2013 jsme vytvořili opravné položky. Neměla by být cena za demontáž této sítě součástí pořizovací ceny nového bezdrátového rozhlasu?

1. Buď řeknete, že jste neudělali dobře dohadu při zařazení (tj. že byla nula) a částku 12 tis. Kč jednorázově již zaúčtujete do odpisů (CUS 710, bod 4.6.), nebo ještě majetek navýšíte a dopočtete odpisy z rozdílu a navýšíte i 082 - obojí postup lze obhájit. 

2. Zůstatková cena vyřazeného majetku v důsledku nové výstavby vstupuje do pořizovací ceny nového majetku jen u staveb, ale u Vás je rozhlas v režimu technologie - tj. věci na 022. U 022 se tento režim neaplikuje. Moc nerozumím těm OP a demontování - proč nedošlo rovnou k vyřazení? Vy předpokládáte, že do staré sítě budete ještě investovat a znovu ji zprovozníte? Část nefunkčního majetku měla být spíše vyřazena. (např. 1/3 - ve výši ZC 1/3 zápis 551/082 a ve výši 1/3 ocenění majetku 082/022). 

Příjem investiční dotace, případně daru účtuji u PAP do UZ P A/P- to je IČ poskytovatele a do org. partnera transakce to je IČ naše? děkuji

V případě přijetí daru se uvádí IČ poskytovatele - jako partner aktiva/pasiva a partner transakce by byl asi také poskytovatel - a to i v případě, že by byl transfer přes zprostředkovatele. Podle poslední metodiky zprostředkovatel volí u příjmu i převodu poskytovatele, takže kdybychom zvolili zpostředkovatele jako partnera transakce, tak nemáme protistranu - to ale jen odhaduji, protože nemohu v poslední metodice na toto najít žádný příklad a v nové nevydané metodice rovněž není řešeno, tak jen logicky.

Co mi bylo sděleno, tak u P10 nesmí být vlastní IČ nikdy, u P12 asi spíše také ne (ale to mi řečeno nebylo :o). 

Moc nám ani nepomůže definice, i když spíše směřuje k partneru, který je poskytovatelem, než ke zprostředkovateli. U transferu je náklad u poskytovatele, ne snížení závazku - je to odvolávka 3 (toto je citace z nové nevydané metodiky).

Partnerem transakce se rozumí zejména ten, pro něhož je anebo by byl[1]:

·           výnos anebo přírůstek vlastního kapitálu vykazující účetní jednotky nákladem anebo přírůstkem aktiv, pokud se o souvisejícím nákladu neúčtuje[2],

·           přírůstek aktiva vykazující účetní jednotky úbytkem aktiva anebo přírůstkem pasiva,

·           úbytek pasiva vykazující účetní jednotky přírůstkem pasiva anebo úbytkem aktiva,

·           resp. náklad vykazující účetní jednotky výnosem anebo přírůstkem vlastního kapitálujmění, pokud se o souvisejícím výnosu neúčtuje[3],

·           úbytek aktiva vykazující účetní jednotky přírůstkem aktiva anebo úbytkem pasiva,

·           přírůstek pasiva vykazující účetní jednotky úbytkem pasiva anebo přírůstkem aktiva.

[1] V případě, že by vedl (podvojné) účetnictví.

[2] Např. u výnosů z prodeje.

[3] Např. u darů a transferů na pořízení dlouhodobého majetku.

Město odsoutěžilo samostatně a uzavřelo smlouvu na přeložku vodovodů (vlastnictví SmVak) vyvolané stavbou Odkanalizování okrajových částí města, tudíž souvisejícící náklad této stavby. Výstavba kanalizace je fakturována v režimu přenesené přen. daň povinnosti (bud. ekon.činnost). Prosím o odpověď, zda práce spojené s přeložkou vodovodů budou účtovány rovněž v režimu PDP? Děkuji.

Domnívám se, že ano - ty přeložky jsou stavebními pracemi, které dle mého názoru jsou plně zařaditelné pod CZ-CPA 41-43 a souvislost s ekonomickou činností je zde naprosto očividná - tedy jsem přesvědčen, že toto by mělo být v režimu PDP. ZN 

Chtěla bych se zeptat, k jakému datu přecenit majetek (031, 021) na reálnou hodnotu, o jehož prodeji bude rozhodnuto během roku. Zda to musí být k datu schválení záměru jeho prodeje nebo k 31.12. daného roku (v případě, že by se prodej během roku neuskutečnil, ale záměr jej prodat by trval i nadále).

Přeceněno má být k datu schválení záměru prodeje, tj. i během roku. Je to v § 64, odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. 

Koupili jsme traktor a příslušenství v měsíci lednu, platba bude až 9/14 polovina a druhá až 9/2015.zaúčtovala jsem na 042 Md proti 321 a 459/ traktor byl zařazen na 022 až v březnu, takže odpisovat budu moci až od dubna? Kam toto napsat do přílohy? V roce 2014 jsem účtovala odpisy čtvtletně, letos bych chtěla ročně v důsledku toho , že mám hodně majetku, je toto možné, stačí provést změnu ve směrnici na odpisování?

Mohla jste celou částku dát na 459, ale takto je to také dobře. Ano, odpisovat již od dubna, to, že není majetek uhrazen nemá vliv na datum zařazení a zahájení odpisování, to je jen závazek. Moc nerozumím, co chcete dávat do přílohy, nepřipadá mi to jako významný účetní případ?

Ohledně změny odpisování čtvrtletní na roční - v rámci jednoho období je výsledek stejný, tj. to není změna metody, klidně můžete do směrnice upravit na roční odpisování. 

Obec pořizuje sítě k lokalitě pro rodinné domy. Potřebuji se zeptat, zda musí schválit zastupitelstvo i smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene - služebnosti, obec je oprávněná z budoucího VB nebo zda stačí schválit až smlouvu o VB. Dále se chci zeptat zda úhradu za toto VB mám dát na zálohu nebo můžu na 042.

Úhradu - na zálohu na 052 je správněji. Doporučuji schválit i smlouvu o smlouvě budoucí, je to bezpečnější, ale právní názor může být jiný. Rozhodně schválením zastupitelstva se nic nezkazí - je to budoucí pořízení nemovitého majetku, což je v kompetenci zastupitelstva. Neschválení by mohlo mít za následek právní neúčinnost smlouvy. 

Máme schváleno, že poskytneme našemu s.r.o. (100%) příplatek, který bude sloužit ke splátkám úvěru, který s. r. o. přijalo. Mám prosbu, zda nemáte vzor dokumentu, kterým poskytnutí příplatku ošetříme. Co jsem zjistila ještě loni, tak příplatek se nemusí dávat zapisovat na obchodní rejstřík. Ještě se zeptám, bude stačit když dokument schválí rada jako zakladatel. Rozpočtově schválilo zastupitelstvo v rozpočtu 2014.

Z hlediska pravomocí - vklady - i když se jedná o příplatek k ZK - je to stejný režim jako vklad peněžní do právnické osoby - je to kompetence zastupitelstva, § 85, písm. e). 

Vzor dokumentu nemám, resp. nemohu poskytnout kvůli mlčenlivosti - ale myslím, že na internetu určitě najdete. O příplatku účtujeme stejně jako o vkladu, navyšuje pořizovací cenu Vaší finanční investice na účtu 061. Zápis: 043/368 a 368/231 s pol. 6202 a 061/043. 

Mám dotaz ohledně zaúčtování nakoupených pozemků včetně stavby. Obec zakoupila od soukromé osoby pozemky s nemovitostí za celkovou cenu 1 500 000,- Kč. Na smlouvě je uvedeno - č.parcely:xx - orná půda 1577 m2, č.p.xx - zahrada 487 m2, č.p. xx – zastavěna plocha vč. budovy - 615 m2. – celkem 2679 m2. Zaúčtováno je na 042/231 3639 6121. Další záměr obce: budova bude hned zbourána, budou vystavěny inž.sítě a pak celé bude rozděleno na stavební místa. Dotaz: Jak dále postupovat se zaúčtováním. Podělit kupní cenu celkovýma m2 a zařadit pozemky do majetku – (na katastru budou již pozemky zavedeny), nebo nechat vše na 042 , zaúčtovat další náklady s bouráním stavby a stavbou inž.sítí a po ukončení akce ocenit pozemky skutečnými náklady. Děkuji za odpověď. Bolacká Věra, Obec Štěpánkovice 597317292

Je to zajímavý případ. Určitě nejde nechat na 042, protože pozemky vlastně pořizujete jako dokončený majetek. Až uděláte inženýrské sítě, tak to již nebude výdaj související s pořízením DM pozemku, ale bude se jednat o stavby na 021. 

I zbourání budovy by pak na 042 bylo - ale na jiné 042 - té, kterou si založíte pro stavbu sítí a bourání se pak rozdělí mezi jednotlivé stavby po jejich dokončení, jako výdaj související s pořízením staveb - doporučuji v poměru v jakém budete členit na jednotlivé dokončené majetky všechny společné související náklady se sítěmi (ty náklady, které budou souviset se sítěmi jako celek - studie, projekty, terénní úpravy ...).

Zajímavější je, že Vaším záměrem nebylo pořídit budovu, ale pozemky. Když je stavba určená k demolici, tak bych její pořizovací cenu do pozemků rozpočetla a nedávala na 021, tím bych i změnila položku na 6130. 

Chtěla bych se zeptat, v jakém okamžiku účtovat o DPH při příjmu z prodeje pozemků. Kupující zaplatí částku s DPH před podpisem kupní smlouvy. Po přijetí úhrady je smlouva podepsána a následně podán návrh na vklad do KN. Jsme měsíční plátci DPH. Někdy se stává, že návrh na vklad do katastru není ve stejném měsíci jako platba za pozemek. Odvádíme správně DPH, pokud rozúčtujeme výnosy z prodeje pozemků a DPH až v okamžiku podání návrhu na vklad? (účtujeme platbu před podpisem 231/324 a při podání návrhu předpis 311/647,343). A další varianta nastává, pokud chce kupující vystavit fakturu na prodej pozemku před podpisem smlouvy - vyplňovat DÚZP na faktuře nebo opět účtovat o DPH až v okamžiku podání návrhu na vklad?

"Bohužel" - převod pozemků je dodáním zboží - tedy povinnost přiznat daň vzniká buď přijetím platby nebo DUZP a to tím dnem, který nastane dříve (tedy k tomu dni mám buď přiznat daň, nebo případně přiznat osvobození od DPH).

Tedy v prvním případě - DPH by se mělo přiznat již v měsíci přijetí platby - tedy fakticky MD 231/ Dal 324XZ a pokud ve vazbě na to vystavíte daňový doklad na přijatou platbu tak třeba 324XZ/ 324 xy (základ daně) a 343 (DPH). Při podání návrhu na vklad již předpis 311/647 a můžete i to 343 a odúčtování zálohy - MD 324, MD 343/ Dal 311). Samozřejmě potom při tom prodeji je to výše uvedené udělané v systému, aby tam z té zálohy se to DPH vykompenzovalo a na ř. 1 přiznání se již neobjevovalo - tedy možná na dalovou stranu s minusem.

U druhého případu  - u dodání zboží nenastává DUZP k okamžiku vystaverní faktury (to je jen u služeb) - tedy zklamu Vás - tady by správně faktura s DPH být neměla. Přitom ale mám jednu poznámku, která Vás možná dost "zdrtí" - DUZP při převodech pozemků nevzniká okamžikem podání návrhu na vklad do katastru, ale předáním pozemku druhé straně do užívání (samozřejmě se to může krýt i s podáním návrhu ...), nebo dnem, kdy dostanete vyrozumění z katastru o zápisu a to tím dnem, který nastane dříve - viz § 21 odst. 3. Toto je obrovský problém splnit, neboť DUZP se nekryje takto s okamžikem účtování o výnosech (zajišťuje se to případně nejrůznějším pomocným účtováním, aby se to dostalo do DPH ...) - nicméně po pravdě řečeno, pokud tam nebývá nějaký velký časový rozptyl a nejsou to nějaké enormní částky, tak se to moc neřeší a DPH se ladí ve vazbě na podání na katastr (pokud nebyla dříve platba - ale podle zákona to není).

Rada města rozhodla, že město pořídí do Základní umělecké školy, pobočka Loket keramickou pec na vypalování keramiky v rámci činnosti výtvarného oboru. Jelikož Základní umělecká škola není naší příspěvkovou organizací, nevím zda jim můžeme pec svěřit do užívání nebo by bylo vhodnější jim pec pronajmout nebo úplatně vypůjčit (jestli je to vůbec možné). V každém případě má Rada města představu takovou, že by nám ZUŠ za keramickou pec platila 1 000,-- Kč měsíčně, aby se vrátily náklady na pořízení a přitom zůstala keramická pec v majetku města. Smlouva na pronájem, výpůjčku či svěření do užívání by byla na dobu neurčitou s tím, že by ZUŠ hradila těch 1 000,-- Kč jen po dobu 4 let. Prosím mohla byste mi poradit, jaká forma by pro nás byla nejjednodušší? Pronájem, výpůjčka, svěření do užívání a nebo úplně jiná forma? Byla by v případě úplata za pronájem keramické pece zdanitelným plněním i v případě, že by byla využívána jen pro potřeby výtvarného kroužku, tedy k volnočasové aktivitě dětí a mládeže? Bude-li úplata zdanitelným plněním, můžeme uplatnit odpočet DPH při pořízení keramické pece? Já si myslím, že to je zdanitelné plnění a můžeme si uplatnit odpočet, Jen mi tam trochu nehraje ten účel pořízení. Děkuji za konzultaci. Krásný den!

Svěření majetku v tomto případě rozhodně není možné - svěření je specifickým majetkoprávním aktem mezi zřizovatelem a jím zřízenou příspěvkovou organizací. Pokud to má zůstat ve Vašem vlastnictví a má se za to platit, je možné asi udělat pouze jen pronájem - přitom by se jednalo o pronájem věci movité - tedy nájemné + DPH (tady není zásadní, že je to k volnočasové aktivitě dětí - tu aktivitu nedělá obec, ale ta PO ...). Na základě toho by byl možný odpočet DPH na vstupu.

Co ale neumím je nyní 4 roky dávat nájemné, potom to změnit na bezplatné užívání a ponechat si odpočet DPH (to je totiž potom použití k neekonomické činnosti a muselo by se udělat dodanění ...). To by mi přišla již lepší varianta, že by se dohodlo, že třeba se to bude pronajímat s tím, že po určité době by došlo k odprodeji (jen tady ve vztahu k daňovým podmínkách na druhé straně bych byl možná raději, když by se to rozpočetlo na 5 let a k odprodeji potom došlo až za těch 5 let).

V roce 2011 obec uzavřela smlouvu o budoucí smlouvě kupní a o spolupráce a součinnosti při realizaci plynárenského zařízení. V roce 2013 byla akce realizována a zkolaudována jako prodloužení IS(plynovod a vodovod). Faktura na tuto akci byla v celkové hodnotě 336.549,-- Kč a byla po kolaudaci převedena z 042 na 021. Obsahovala materiál, zemní práce, zaměření, montáž a úpravy povrchů při budování plynovodu a vodovodu. V letošním roce obec podepsala kupní smlouvu uzavřenou na základě smlouvy o podmínkách uzavření budoucí smlouvy z roku 2011 ve výši 83.500,--. Předmětem je úplatný převod plynárenského zařízení. Potřebuji poradit ke kterému datu jsem povinna začít účtovat o prodeji plyn.zařízení a jakým způsobem snížím hodnotu 021 a také ke kterému datu toto snížení provedu.

Pokud máte stanovenu významnost pro přecenění RH nižší než 260 tis. Kč, tak by bylo k datu rozhodnutí o prodeji - teď již spíše k podpisu smlouvy přecenit zápisy:

081 MD/ 407 D ve výši hodnoty oprávek za rok 2012 a 2013

407 MD/ 021 D ve výši 336.549 minus 83.500,- - tím bude na účtu 021 hodnota 83.500,- a na účtu 407 na str. MD hodnota snížená o zrušení oprávek. Pak se zaúčtuje 036 MD/ 021 D ve výši 83.500,-.

K datu předání majetku kupujícímu se stavba plynovodu vyřadí zápisem 553 MD/ 036 D a zruší se rozdíl z ocenění ve výši zůstatku 407 k tomuto případu; zápisem 564 MD/ 407 D. Pro kontrolu si můžete ověřit , že součet 553 a 564 tvoří dohromady zůstatkovou cenu plynovovodu před převodem. 

Předpis pohledávky zápisem 311 MD/ 646 D by měl být k datu splatnosti kupní ceny dle smlouvy. Úhrada pohledávky bude zápisem 231 3633 pol. 3112 MD/ 311 D.

Pokud jste plátci DPH, tak tento prodej kvůli času (3 nebo 5 let) - podléhá DPH, pak bude předpis 311 MD/ 646 D a 343 D a měli byste ještě možnost uplatnit nárok na odpočet při budování plynovodu, což vypadá, že by se Vám mohlo vyplatit (pokud stihnete časový test 3 let). Nicméně asi se Vás toto netýká (registrovali jste se jako neplátci ... ) - pokud byste nyní již plátci byli, tak se e-mailem ozvěte, můžeme to probrat detailněji.