Dotazy

Momentálně pracuji jako účetní obce z domu, tak se ke spoustě informací nedostanu a teď mi pan starosta vyrazil dech, když mi dal k propracení 2 faktury od společnosti RPA Dotace. 1. faktura je v částce cca 12.000,- a jako označení dodávky je napsáno: Fakturujeme Vám dle Smlouvy o poskytování služeb č. SML-Z-ZP-13-441 část Zpracování dokumentů pro získání dotace čl. II. odst. 2. k projektu "Pořízení kompostérů v obci..." po formálním schválení 2. faktura je v částce cca 30.000,- a zde fakturují podobně, jen se liší číslo smlouvy a projekt se nazývá "Zkvalitnění nakládání s odpady v obci..." Když jsem se starosty ptala, čeho se to týká a žádala jsem nějaké podklady, dostala jsem 3 různé příkazní smlouvy - bohužel ani jedna se neshodovala s číslem Smlouvy o poskytování služeb, které jsou na fakturách, nicméně Specifikace služeb ve smlouvách souhlasí s názvy projektů, tzn. "Pořízení kompostérů..." a "Zkvalitnění nakládání s odpady...", 3. příkazní smlouva má název projektu "Zateplení budovy v obci..." (takže předpokládám, že na tohle faktura teprve přijde...). Všechny žádosti budou předloženy do Operačního programu Životního prostředí. Pan starosta mi sdělil pouze, že se bude jednat o investiční dotace, ale nikdo prý ještě neví, v jakých částkách, nebo kdy??? Zastupitelstvo prý schválilo to, že se tyto žádosti podají (nejspíš minulý rok), ale určitě neschválilo rozpočtové opatření, které by se týkalo faktur na zpracování těchto žádostí. Chtěla bych vás poprosit o radu, jak mám postupovat. Faktury nejspíš můžu zaplatit, až ZO nebo RO schválí rozpočtové opatření, že?? To by podle pana starosty neměl být problém. Ale jak mám tyto faktury zaúčtovat?? Mám je dávat rovnou do investic nebo jako služby a pokud by byla dotace schválená, tak pak přeúčtovat?? A jaký mám zvolit ODPA a položku?? Nebo mám vyčkat, až mi pan starosta dodá všechny potřebné informace?? Nezdá se mi totiž, že by nevěděl předpokládanou výši dotací nebo nějaké další info. Moc děkuji za odpověď.

1. Ano, souhlasím s Vámi, že fa zaplatit až po přijetí rozpočtového opatření.

2. Jak je zaúčtovat – dle CUS 710 musíte mít ve své směrnici k majetku rozhodnutí účetní jednotky, zda výdaje na administraci dotací bude považovat za výdaje související s pořízením dlouhodobého majetku nebo nebude – je to tedy na Vás. Zpravidla si obce dávají, že ano, protože v některých projektech jsou tyto výdaje uznatelné do podílu vlastních zdrojů (někdy jsou však neuznatelné) a v rámci účtu 042 s členěním na stejný org jako ostatní účetní zápisy k dotaci se pak snáze prokazují.

Když tedy ano – půjdou do ceny DM, pak bude zápis na fa 042 + org. (dotace kompostér) MD/ 321 D + org. (dotace kompostér), druhá fa 042 + org. (dotace odpady) MD/ 321 D + org. (dotace odpady).

Úhrada: 321 MD/ 231 + RS – zatím bez UZ a dalšího členění, když dotace ještě není přiznána, a opět jak u 321 tak u 231 příslušný org. k dotacím.

Odpa – 3722 asi v obou případech, u kompostéru by šel i 3725.

Pol. – píšete, že investice, kompostéry „skončí“ asi jako soubor věcí dlouhodobých, když p. starosta řekl, že dotace bude investiční – pak položka 6122.

Nevím však jaký majetkový výstup bude ze „zkvalitnění nakládání s odpady – zda např. sběrný dvůr (6121 – stavba), nebo nějaký lis (6122 – zařízení) nebo auto na svoz (6123) – to Vám musí říct zpracovatelé žádosti, o co se žádá.

3. Výši dotace pan starosta ještě opravdu nemusí vědět.

4. Určitě však doporučuji ověřit fa na sepsané smlouvy, které k nim vážou, případně si vyžádat opravy fa, aby na sepsané smlouvy vázaly. 

Dobrý den, měla bych další dotaz ohledně přiznání DPPO pro DSO, které provozuje hlavní a hospodářskou činnost, která převažuje (provoz vodovodu). Reaguji na Váš dotaz z 25.3.2014, kde nerozumím Vaši odpovědi, že jak "mám hlídat, že použijeme úsporu daně na hlavní činnost". Co tím myslíte? A dále bych chtěla poradit: v hospodářské činnosti máme mj. odpisy dlouhodobého nehm.majektu (551), tvorbu opravných položek (556) a ještě jsem platily v r. 2013 zálohy na DPPO. Jsou toto uznatelné nebo neuznatelné náklady pro základ daně. Děkuji za Vaši odpověď.

Pokud se týká prokázání "použití daňové úspory" - máte třeba základ daně ve výši 200 tis. Kč - tedy "uspořená daň" díky aplikaci odčitatelné položky podle § 20 odst. 7 je 0,19*200000 = 38 tis. Kč. Teď potřebuji, abych v dalších třech letech prokázal, že jsem těch 38 tis. Kč použil nějak ve prospěch činnosti, která není předmětem daně - tedy třeba jako svazek se věnujete vydávání propagačních materiálů ... - potom si třeba dáte do podkladů, že jste zaplatili nějakou fakturu na výrobu propagačních materiálů apod ... (je to jen záležitost evidenční).

K tomu dalšímu - u odpisů musíte účetní přepočítat na daňové odpisy (i se zohledněním případných daňových vstupních cen ...). Opravné položky k pohledávkám - tam je situace taková, že účetní opravné položky - tedy ta 10 % za každých 90 dní - daňově neúčinné. Pokud byste ale dělali OP podle zákona o rezervách, tak ty jsou daňově účinné. 

Zálohy na DPPO nejsou uznatelným výdajem, jak Vám vyjde daň, tak započtete na zálohy a vyjde Vám doplatek nebo přeplatek - přiznání Vás navede. 

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, zda je nutné předběžné posouzení účetní závěrky obce a příspěvkových organizací a závěrečného účtu obce v zastupitelstvu (radu nemáme). Nebo stačí připravit dokumenty a schválit vše až v 06/2014?

Není nutné předběžné posouzení - je to jen cesta, jak časově zvládnout schválení do 30. 6., kdyby byly od zastupitelstva nějaké připomínky. 

Odměna z ČNB by neměla jít podle Vás do DPPO? Je to stejné i pro úroky ze spořícího účtu pro podnikatele ? Od roku 2013 máme zřízen u ČSOB spořící účet pro podnikatele v C. Úroky z TV máme vedeny, že jsou předmětem daně.

Konzultovala jsem ještě ČNB a s ohledem na přesné znění daně z příjmů, kde je výslovně uvedeno, že u neziskových nejsou předmětem daně úroky z běžného účtu, tak nakonec doporučujeme zdanit jak odměny k účtu ČNB, tak jakékoliv další úroky -  např. i ze spořících účtů. Jen pro jistotu. Ta odměna k ČNB je sice analogická k úrokům na běžné účty, ale výslovně uvedena že není předmětem daně v zákoně není, a analogie se u daně z příjmů někdy prosazují těžko. 

Při auditu mi bylo zjištěno, že mám asi špatně zaúčtované pořízení majetku, konkrétně kuchyňská linka bez spotřebičů v hodnotě 60.000 Kč (i když jsem dnes četla dotaz z 21.3., že kuchyňská linka je spíše jen účelové zařízení) a úložné skříně, které jsou přímo na míru, nedají se umístit nikam jinam, jakoby vestavěné, v hodnotě 80.000 Kč, které jsem zaúčtovala na 028/088. Nevím, zda bychom se neměli řídit podle pokynu 300, kdy kuchyňská linka by měla být součástí stavby a ve stejném režimu nejsou i vestavěné skříně a měla bych to tedy přeúčtovat na 021 a tím navýšit hodnotu budovy a doodepisovat na 551/081 a teď odkdy, zda pořízením tohoto majetku v 5/13 nebo asi spíš až kolaudací budovy v 8/13? Současně nám byla na pořízený nábytek poskytnutá sleva ve výši 20.000, kterou jsem odúčtovala od ceny vestavěných skříní, ale prý to bude spíš jako dar, i když na to nemáme žádnou darovací smlouvu, takže zařadit v ceně pořizovací a jak zaúčtovat tu slevu proti účtu 401?

Toto, co odpovídám je spíše k diskusi. 

Ten pokyn D300, teď již GFŘ č. 6 je pro daňové účely. V účetnictví máme právo vyhodnotit "skříně jakoby vestavěné" i "kuchyňskou linku" jako samostatnou movitou věc, je to záměr účetní jednotky, proč pořizuje. Ono se mi to moc jako součást stavby ani nelíbí, ani jedno nemá stejnou životnost jako stavba a připadá mi věrnější zařazení do věcí (022 nebo 028 dle výše). Všeobecně uznáváme kuch. linku a vestavěné skříně jako součást stavby u objektů pro bydlení - tam by bez tohoto vybavení byl narušen účel stavby, ale v ostatních případech je to vyhodnocení zařízení dle mého názoru často přesnější. Toto je opravdu záležitost znalosti účetní jednotky - např. vestavěné šatní boxy do MŠ - ano, to by mohla být součást stavby dle účelu stavby, ale skříň např. na úřadu je spíše věc. 

Pak ta sleva - sleva je součástí výnosů - analogicky nákladů, sleva není dar, ale snížení pořizovací ceny (je to jen část kalkulace hodnoty nákladů), to je dobře ocenit majetek nebo zásoby v pořizovací hodnotě minus sleva.

Upřímně, moc se mi nelíbí opravovat něco, co vypadá dobře, má to dobrou vypovídací schopnost, a to jen na základě názoru někoho, kdo s majetkem nenakládá a jen si něco "myslí". Doporučuji spíše si umět stát za svým názorem. Aplikovat Pokyn GFŘ č. 6, který je pro daňové účely, se sice pro účetnictví může, ale jen jako metodika rámcová, která by neměla narušit věrný obraz.

Pokud se rozhodnete opravit, abyste vyhověla za každou cenu kontrolorům, tak pak opravdu navýšit hodnotu budovy a dopočítat rozdíl odpisů a opravit i hodnotu 081 po dopočtu a proúčtování na 081, ale opravit až od data zařazení - tj.  po kolaudaci budovy v 8/2013. Slevu určitě neopravovat, to máte určitě dobře. 

Za loňský rok má naše obec HV ztrátu cca -3,5 mil. Kč /došlo k odprodeji DHIM cca za 9 mil. Kč - účet 553/. Při výpočtu DPPO uvádím tuto ztrátu na řádku č. 10 a event. upravuji v dalších řádcích o příjmy a výdaje neuznávané. Výpočet daně z právnických osob za obec je tedy 0, tzn. že v březnu odúčtuji předpoklad daně z uzávěrky 2013 na nulu záporným zápisem? Mohu si tuto ztrátu v následných letech rozpouštět jako je to u podnikatelů?

Já se obávám, že to nebude tak jednoduché, jak to popisujete. Samozřejmě je správně, že na ř. 10 dáte VH - tedy ztrátu, která Vám vyšla z účetnictví před zdaněním. Nicméně otázkou je vylučování jednotlivých "nedaňových" výnosů případně nedaňových nákladů.

U toho prodeje - tady musíte řešit, zda ta 553 je také daňovým nákladem (a zejména, že to jste schopni prokázat jako daňový náklad). Například pokud by to někdy v historii bylo financováno z dotace, tak daňová vstupní cena je snížená o dotaci. Někdy je třeba také problém prokázat adekvátní ocenění při nabytí majetku (pokud nebylo koupeno, ale zaváděno třeba v reprodukčních cenách). Protože se USC často obávají, že nebudou schopny prokázat daňovou zůstatkovou cenu, tak raději dají tu 553 jako daňově neúčinnou - tolik první poznámka.

Musíme řešit další aspekt a to ten, že se v rámci hlavních činností zdaňuje po činnostech a nemůžete kompenzovat daňovou ztrátou hlavní činnosti daňové základy z činností jiných. Nevím, o jaké prodeje šlo, ale pro zjednodušení si představme, že je to samostatná činnost (nebo alternativně, že je to třeba kanalizace a bereme to v kumulaci v rámci "hospodaření s kanalizacemi"). Pokud v této činnosti vykáži daňovou ztrátu a je to činností hlavní a třeba v jiné činnosti hlavní dosáhnu zisku (třeba nájemné z bytů a nebytových prostor ...), potom jsem povinen tu daňově ztrátovou činnost vyloučit kompletně ze zdanění a zbude mi ke zdanění ta zisková - nájmy.

Výše uvedené Vám píši proto, že chci upozornit na související problémy a že se bojím, že není až moc pravděpodobné, že by skutečně nakonec vyšla nulová daňová povinnost u USC (ale je to samozřejmě možné - třeba při silné ztrátovosti doplňkové činnosti ...).

Mám dotaz ohledně účtování pohybů na cash poolingovém účtě a obratů na jednotlivých účtech které pod cash pooling spadají - auditoři nám vytkli že se o tomto pohybu nikde neúčtuje - musí se o těchto pohybech účtovat? nikde jsem neslyšela že by se o tom účtovalo? v praxi by to znamenalo že i když na účtu není jakýkoliv pohyb jen cash pooling muselo by se to proúčtovávat -což by bylo docela náročné a proúčtovávaly by se vlastně jen zůstatky účtů.

O principu cash poolingu, když nebudete účtovat, tak se vůbec nic neděje. On to není ani klasický převod z účtu na účet, mělo by se úročení dít za souhrn účtů (tj. např. když je na jednom výpisu kredit, na druhém debet, tak při cash poolingu, který znám z praxe podnikatelské nedochází k tomu, že se peníze převedou na např. kontokorentní účet, ale jen poplatky a úročení se vypočte jakoby ze součtů zůstatků - z fiktivního master účtu. Nevím však jestli nemáte reálný cash pooling, já znám spíše ten fiktivní. U reálného opravdu dochází např. k vyrovnávání kontokorentu na nulu a to by se již vnitřními převody (kontrola zůstatků jednotlivých účtů) mohlo účtovat. Jsou však i jiné účetní techniky - hodně pod. subjektů např. již nečleněné jednotlivé účty dle analytiky, ale mají stav účtu jakoby jeden, jen se dají dohledat pohyby na jednotlivých účtech. Osobně si myslím, že by bylo možné najít takovou techniku účtování, že by se cash pooling ručně proúčtovávat vůbec nemusel, ale to by se muselo koumat a ladit s dodavateli SW. Tak si nejsem jistá, zda jsem Vám touto odpovědí nějak pomohla - je to opět jen úvaha na zadané téma (není v dotazu dostatek potřebných informací pro vyhodnocení). 

Předpokládám, že do něj nemáte zahrnuty i účty PO - tam by situace o účtování byla již jiná. 

Vím, že ohledně kaucí (jistin) nájemného tu je spousta dotazů, ale přesto se chci zeptat, jestli jsem zaúčtovala správně. Pan starosta se od nového roku rozhodl, že u nových nájemních smluv na byty chce vybírat kauce ve výši dvojnásobku nájemného. Částka byla zaplacena do pokladny a zaúčtovala jsem: MD 231, pol 8901/ D 459XXXX, takové účtování by mělo být správné, ale jde mi o to, jestli tu částku ještě nemusím někam přeúčtovávat?? Můžu to nechat v pokladně?? Nebo to musím přeúčtovat do banky?? Pokud by bylo nutné převést částku do banky, tak možná tuším, jak zaúčtovat, ale nevím, jak by to fungovalo prakticky?? To by vždycky pan starosta musel příslušný obnos vzít a zajet do banky, aby to tam zavedli??

Nemůžete účtovat o účtu 231, pokud peníze z pokladny nevložíte na účet, nebo nenecháte na zálohy.  

1. Příjem na běžný účet u banky 

Příjem do pokladny se účtuje zápisem 261 MD/ 455 D (od 2014 jistiny odpovídají pojmu závdavek a dle novely vyhlášky patří také na zálohy). Pak se peníze převedou z pokladny na účet a zaúčtuje se: 262/261 a 231 pol. 8901 MD (když jste rozhodli vést v režimu cizích peněz, je možné je dát i na 3612 2312 jako vlastní k dočasnému využití, toto myslím - jestli si dobře pamatuji výklady k novému předpisu a jestli jsem je dobře pochopila :o) -  je již umožněno...)/ 262 D. 

2. Příjem v pokladně použit na provozní výdaje hrazené v hotovosti

Pokud peníze necháte v pokladně na provozní výdaje, tak se proúčtují přes rozpočtovou skladbu zápisem 231 8901 MD a 231 5182 D ( toto je bez převodu na účet). 

Pozn. - na ty jistiny na nájemné pozor, když bude chtít vkladatel vrácení, tak může požadovat i úroky za dobu vkladu (myslím, že může chtít cca kolem 5%, což pro obce, které získávají u půjček od bank úroky i nižší, může být značně nevýhodné). 

Obec začala s výstavbou kanalizace. Stavební firma provedla u některých nových majitelů pozemků odbočky z hlavní stoky, které budou financovány takto: obec odbočky uhradí stavební firmě a pak vystaví fakturu majitelům pozemků, kteří je uhradí obci. Účtovala jsem příjem zálohy zatím na 2321 – 3122??? Můžete mi pomoci, jak správně účtovat výdej a příjem účetního případu, kde obec vlastně finance uhradí a pak je dostane zpět?

Nejlépe takto: 

Při úhradě si rovnou předepíšete pohledávku např. 377 MD/ 231 2321 6121 - zde lze i 5192 v režimu "náhrady", protože nepořizujete svou stavbu. Příjem náhrady od majitele pozemku zápisem: minus 231 2321 6121 (5192) D/ 377 D. Variant je více, ale tato je průchodná. 

4.12.2013 jsme uzavřeli smlouvu s knihovnou HK o výměnném fondu, kdy jim v roce 2014 posíláme 10 tis. V prosinci jsme to dali do schváleného rozpočtu. Chtěla jsem udělat k 1.1. předpis závazku, ale přezkum z KU s tím nesouhlasil, že musí být udělán předpis ke 4.12. s účtem 381. Podle mého to dobře není a prosím o radu, jak takový předpis účtovat a kdy, když výdaj i náklad jsou v roce 2014

Předpis závazku se opravdu dělá dle data plnění uvedeného ve smlouvě (kdy máte zaplatit), ne k datu podpisu smlouvy.

Předpis závazku zápisem 381 MD/ 349 D je chybný. Na účet 381 účtujeme jen v případech, kdy již peníze odešly, ale náklad vzniká v příštím období, což tento případ není. Zápis přes 381 není ani v CUS 703. 

CUS 703 v bodě 5.4.1. řeší účtování o vzniku závazku zápisem 572/34x. Závazek vzniká datem uvedeným ve smlouvě, takže si opravdu myslím, že Vy to máte dobře. Kraj by měl k datu očekávaného plnění dle smlouvy udělat předpis 346/672, kdyby se transfer, který není k vypořádání, měl v akruálu zobrazit proti nákladům násl. období, tak zápisem 346/384 - CUS bod. 5.5.1. Jestli kraji nevyšly křížové kontroly za 2013, tak to není Vaší chybou, ale účetními postupy dle CUS 703, které se zde v čase neschází, nebo tím, že předpis pohledávky dali k datu podpisu smlouvy (to jen do podrozvahy), ne k datu plnění dle smlouvy. 

Ohledně data, když vzniká závazek a kdy pohledávka z hlediska účetnictví máme docela solidní rozbor v knize Účetní reforma 2012 v kap. 15. 

Dobrý den, prosím o radu jak zaúčtovat výsadbu nových stromků v obecním lese. V loňském roce bylo vytěženo a prodáno dřevo, letos bude nová výsadba-dodavatelsky. Jde o částku kolem padesáti tisíc Kč (práce+sadba).

Zaúčtujte jako běžnou službu 518 MD/ 231 1031 5169 D. U výsadby v lesích neúčtujeme o nedokončené výrobě. 

Jak zaúčtovat a hlavně zařadit dřevěné pódium u KD . Menší dřevěné pódium bylo vybudováno v roce 2007 předchozím nájemcem restaurace v kulturním domě, který je v majetku obce. Náklady na jeho vybudování nemůže již doložit, protože ukončil podnikání a nebyl plátcem DPH a účetní doklady z roku 2007 již skartoval. Napsal tedy čestné prohlášení o výši 9 000,- nákladů a požaduje od obce 5 000,- Kč. Zastupitelstvo souhlasí a já si nejsem jistá, zda mohu toto pódium zařadit do majetku jako stavbu s pořizovací hodnotou 5 000,- Kč takto: 042 /231, 021/042, když se jedná o tak nízkou částku. Jestliže ano, tak mám je zařadit do odpisové skupiny IV CZ-CPA 16.23.19 už jen na 13 let ( 7 let bylo používáno).

Zde je vše v pořádku, pro Vás je pořizovací cena pódia 5 tis. Kč a stavba to je. Stavby zařazujeme bez ohledu na výši ocenění, tam hranice 40 tis. Kč neplatí. 

Kategorizace souhlas, dobu odpisování bych zkrátila - na dřevěné podium se mi zdá 20 let celkem moc, dala bych tak na 15 celkem - ať odpovědná osoba vyhodnotí dle stavu v jakém se dřevěné podium nachází, při dobré údržbě lze možná 13 let udržet (toto jen tak odhaduji "od stolu").

Obec získala pro jednotku SDH zdarma a bez smlouvy vzduchové ocelové tlakové láhve se vzduch. ventily (5 ks) , dala je opravit a nechala udělat pětiletou revizi přístrojů celkem za 15.336,80. Prosím o radu, jak zaúčtovat tyto dýchací přístroje (mat. nebo DHM?) a pod jakou pol. zaplatit revizi-opravu, jak ocenit a evidovat tyto dých. přístroje.

Zkusila jsem hledat na internetu, stojí tam kolem 20 tis. Kč za kus, tak to vypadá na DDHM. Pokud jste dostali od jiné než vybrané účetní jednotky (VUJ by Vám musela dát ocenění a Vy byste měli lahve ve stejné výši zavést do majetku zápisem 028/088), tak zaúčtujte v RPC - pořizovací cenu vemte 20 tis. Kč a odhadněte jejich snížení hodnoty opotřebením (např. také dle aukra na internetu, zkuste pohledat) a zapište ve výši RPC 28/088 a zároveň 558/649 (tedy jen v případě, že jsou lahve od jiné, než VUJ). Opravu pak již normálně přes 511 (pol. 5171), revizi přes položku 5169 a účet 518. 

Mám dotaz ohledně DUZP u kupní smlouvy na stavební pozemek. Kupní smlouva byla podepsaná dne 24.3.2014 a 25.3.2014 byla podána na vklad. Kupní cena se má uhradit nejpozději do 15-ti dnů poté, co bude účastníkům doručeno potvrzení o vkladu vlastnických práv. Který den se uvede do DP pro odvod DPH, je to dnem podání nebo již k podpisu smlouvy? Platba přijde až po ukončení čtvrtletí a my jsme čtvrtletní plátci DPH. Stejný problém bývá u smluv na věcná břemena. Nikdy nevím, kolikrát se ke mně na stůl smlouva dostane až potvrzená katastrem. A jak se nyní správně účtuje poplatek za vklad na katastru? Jedná se mi o který nákladový účet a položku. Děkuji za odpověď.

Toto je trochu problém - definice DUZP je u dodání nemovitých věcí zapisovaných do katastru vázána na okamžik "předání nemovité věci nabyvateli" nebo den "doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to ten den, který nastane dříve. Tedy nevycházíme z podpisu smlouvy, nevycházíme ani z podání návrhu na vklad do katastru, ale z okamžiku, kdy byl pozemek předán druhé straně k užívání (což je problematické prokazovat, ale není od věci okamžik definovat ve smlouvě ... - samozřejmě, že se datum třeba může krýt s okamžikem podání návrhu na vklad - ale bylo by fajn si k tomu datu udělat předávací protokol, nebo to předání potvrdit ve smlouvě. Nejzažším termínem je okamžik, kdy přijde potrvzení o vkladu do katastru.

U věcných břemen to bereme tak, že je to také věc nemovitá - nicméně vzniká podáním návrhu na zápis do katastru nemovitostí a daným okamžikem dochází k jeho reálnému vzniku a také "může být takto druhou stranou užíváno"... - tady nějaké předání již nemá logiku - prostě to využívání začalo vznikem věcného břemene. 

Poplatek za vklad - u prodejní smlouvy účet 538, pol. 5362, u kupní smlouvy výdaj související s pořízením DM - účet 042, pol. 6130,

Mám DSO, zákl.daně vychází 261 049,- a daň 19% vychází 49 590,-. Můj dotaz se týká snížení ZD (§ 20 odst.7) - můžu uplatnit celých 261 049,- a tím daň bude 0,- Kč? Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda se na ř. 10 II. odd. přiznání DPPO uvádí součet sl. 1 a 2 /výsledek hospodaření před zdaněním/ z výkazu zisků a ztrát?

Ano, ale pak hlídat že použijete úsporu daně na hlavní činnost

Na ř. 10 skutečně přijde hospodářský výsledek před zdaněním v součtu za hlavní a hospodářskou činnost.