Dotazy

Dobrý den, přečetla jsem si Váš dokument ke sch.hospodaření PO a musím říct, že náš text v zápisu zastupitelstva je asi kombinací obou variant. Můžete jej, prosím, zhodnotit. Děkuji.: Hospodářský výsledek příspěvkové organizace (PO) za rok 2013 činí 145.525,86 Kč - tedy zisk. Tato částka vznikla ze školného, které příspěvková organizace vybírá od rodičů, ve výši 21.283,68 Kč, kladných úroků z běžného účtu, které jsou PO ponechávány, ve výši 5.361,18 Kč a nevyužité dotace zřizovatele – obce ve výši 115.881,- Kč. Ve vratce nevyužité dotace obce je započtena vratka elektrické energie za období 1. 5. 2013 - 31. 12. 2013 ve výši 67.233,- Kč, převedená na účet PO v 1/2014. O nevyužitý provozní příspěvek za r. 2013 – dotaci od obce – bude snížen rozpočet příspěvkové organizace na r. 2014. Podle zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nelze odvést kladný hospodářský výsledek PO zřizovateli. Musí být převeden do rezervního fondu. Návrh závazného ukazatele rozdělení a použití zlepšeného hospodářského výsledku za rok 2013: a) rezervní fond zřizovatel – 115.881, Kč – Použití: doplatek elektrické energie v r. 2014 a ostatní náklady dle rozpočtu na r. 2014; b) rezervní fond příspěvková organizace 26.644,86 Kč. Návrh na schválení hospodaření a hospodářský výsledek příspěvkové organizace za r. 2013 a návrh na schválení závazného ukazatele rozdělení a použití hospodářského výsledku za r. 2013: a) rezervní fond zřizovatel – 115.881,- Kč – Použití: doplatek elektrické energie v r. 2014 a ostatní náklady dle rozpočtu na r. 2014; b) rezervní fond příspěvková organizace 26.644,86 Kč.

Já bych toto nehodnotil nějak negativně - prostě rozhodujete o hospodářském výsledku a ten rozdělujete do fondů - přitom hodnotíte zdroje, jak to vzniklo (samozřejmě ale je možné, že ten hospodářský výsledek neodpovídá vygenerovaným penězům). Tedy z mého pohledu se v zásadě chováte standardně jako 99 % subjektů v této zemi a nevidím v tom nyní rozhodně nějaký problém. (ZN)

Letos budeme schvalovat rozpočet až na poslední chvíli, co by se stalo, kdyby do konce března rozpočet schválen nebyl, na leden až březen máme schváleno provizorium.

Zákon č. 250/2000 Sb. vůbec neurčuje termín schválení rozpočtu. Nepřímo vycházíme z vyhlášky o předkládání údajů o plnění rozpočtu, kdy rozpočet má být pořízen jako schválený do dubna běžného roku. Takže se nic neděje, můžete až do března vycházet z rozpočtového provizoria. 

Naše město je poskytovatelem sociální služeb, konkrétně se jedná o poskytování pečovatelské služby. Do 31.12.2013 byla Pečovatelská služba organizační složkou, ta byla nyní od 01.01.2014 zrušena, ale pečovatelskou službu město poskytuje i nadále. V rámci pečovateské služby město dováží klientům obědy, s tím že dle předpisů o pečovatelské službě je úkon dovoz obědů nikoliv však strava, vlastní oběd (z toho důvodu cena oběda je v režimu DPH, poskytnutí je osvobozeno). Cenu objedů účtujeme (a to již historicky) RS 4351. Nyní však se objevyl názor, že cena oběda by neměl být výdaj pečovatelské služby (vyjádřila se tak i kontrola na pečovateslou službu, ale nakonec toto nenapadla)? Osobně se domnívám, že sice se nejedná o úkon pečovateské služby, ale stejně se jedná o výdaj na pečovatelskou službu a tudíž je RS 4351 správně. Situaci také trochu komblikuje, že na dovoz oběda exustuje smlouva s klienty, ale na vlastní oběd nikoli. Proto bych potřeboval vědět zda RS 4351 je na účtování ceny obědů rozvážných pečovatelskou službou správně, nebo zda se má požít jiná RS (potřeboval bych vědět jaká jiná by se měla použít)?

Účel pořízení oběda je pro seniory v domě s pečovatelskou službou, jiný odpa než 4351 nelze k pořízení oběda použít ve Vašem případě, jedná se o nedorozumění. 

Odpa nejsou stanoveny ve vztahu k jaké činnosti která organizace vykonává dle předpisů, k čemu je oprávněna, ale ve vztahu k účelu výdaje. Volíme i v některých případech pro různé činnosti tzv. kmenový odpa organizace. Vytknout náklady na obědy by třeba bylo možné při vypořádání dotace, kde nejsou obsaženy a pod., ale nelze vyhodnotit, že když toto není v zákoně vyjmenováno jako služba v peč. domě, že nesmí být odpa 4351. To je totéž, jako by Vám vytkli, že máte mzdu na 6171 pána, který dělal celý měsíc převážně na zajištění VR pro kanalizaci.

Když zvolíte jiný odpa, tak Vám to zase někdo jiný vyčte. Máte to dobře. Omlouvám se za trochu zmatečné vysvětlení, snad z těch příkladů princip účelového členění RS pochopíte. 

Město nemá schválenou ani vydanou Směrnici o schvalování účetní závěrky, ani pro své zřízené příspěvkové organizace. Ptám se, zda je nutné mít tento Vnitřní předpis k Vyhlášce č.220/2013.

Osobně si myslím, že není nutné schvalovat směrnici ke schvalování závěrky. Přímý požadavek na vnitřní předpis ve vyhlášce č. 220/20013 uveden není. Viz úvod ke vzorové směrnici v dokumentech ke stažení. Dá se v pohodě schválit závěrka i bez směrnice, obávám se tendencí dělat za schvalování velkou kauzu. Dodržení požadavků vyhlášky stačí. 

V rámci projektu "Podpora využívání brownfields" provádíme demolici nevyužíváného a chátrajícího kulturního domu. Na spolufinancování akce máme podepsánu smlouvu s RRR soudržnosti Moravskoslezsko, dle které obdržíme "investiční" dotaci, i když výsledkem demolice bude srovnání povrchu do nivelety okolního terénu a zatravnění. Tak budu zařazovat do majetku zřejmě jako "terénní úpravy". Co ale se zůstatkovou cenou zdemolovaného objektu, když se v této chvíli neplánuje žádná další výstavba. Navýšit i v tomto případě pořízovací cenu nově vzniklé investice?

Není možné změnit dotaci na neinvestiční? 

Totiž toto je vážně příšerné. Vy budete demolovat majetek, žádný DM Vám nevznikne, kvůli dotaci však všechny výdaje související dáte na stavbu "terénní úpravy", aby byl naplněn účel investice . Z čehož by vyplývalo, že zůstatková cena budovy vstupuje do ceny nové výstavby, a to terénních úprav (četla jste dotaz na "gejzír"? - tak tady se také cítím trochu jako duševně nevyrovnaný poradce :o). 

Takže ano, ZC budovy zápisem 042/081 a vyřadit 081/021. 

Ta ekonomická interpretace je však zoufalá - odpisy jako reprodukce na co? Doporučuji využít věty první, pokud by to bylo jen trochu možné, pak by se budova vyřadila likvidací přes 551 a náklady na demolici by šly na 518, to by už bylo "účetně" o něčem. 

Dobrý den, prosím Vás o zodpovězení otázek, týkajících se loňské rekonstrukce Kulturního domu v obci. 10. března 2014 - dotace 1) Na účet u ČNB jsme dostali investiční dotaci: 4.704.000,- Kč 87% z EU :3.528.200,- Kč 75%, národní zdr:1.175.800,-Kč 25 % par.3639, pol. 6121, ÚZ 89514, 89513, nástr.27, zdroj 5,1 Jak ji mám zaúčtovat? V roce 2013 rozpočtem neprošla, byla nám sdělena jen předběžná částka. O dotaci jsem zatím účtovala předběžně na podr.evid. MD 941 000 a D 999 090 a pak na dohadné účty akt. MD 388 000 a D 403 010 v částce 6.575749,- Kč 2) V roce 2013 20. listopadu rozpočt. opatřením provedeno: úvěr výdaje 281 200 par.3639, pol. 6121 4.600.000,- Kč financování 281200 par. 0, pol. 8113 4.600.000,- Kč Jak to mám provést s úvěrem v rozpočtu v roce 2014?

U té přijaté dotace – předpokládám, že je ze SZIF a že jste již obdržela „Oznámení o schválení platby“, což je dle smlouvy se SZIF okamžik, kdy máte dotaci vypořádat. Takže je potřeba provést zápis 346 MD/ 388 D a přijatou dotaci rozepíšete takto:

231 NZUZ 275895xx podíl EU + RS předpokládám tedy položku 4213 MD/  346 D

231 NZUZ 271 895xx podíl národní + RS také s položkou 4213 MD/ 346 D.

Ale je tady problém – ta dohada je hodně vysoká (388/403) 6,5 mil. Kč a dotace jen 4,7 mil. Kč – v čem je rozdíl? Dotaci Vám takto významně pokrátili? Nebo není ještě vypořádaná (nepřišlo Vám ještě „Oznámení“ a jedná se jen o zálohu? Nebo jste špatně dohadovali dotaci, např. navýšili ji i o vlastní podíl?  

Pokud by se jednalo jen o platbu před konečným vypořádáním, tak se zaúčtuje příjem dotace stejně jako výše, ale nebudete dělat předpis, jen místo 346 D dáte 374 D.

To se, prosím, ještě ozvěte, proč je rozdíl mezi dohadou 388/403 a skutečným příjmem dotace tak velký, a já Vám určím účetní postup.

Ohledně rozpočtu:

Předpokládám, že z přijaté dotace chcete krátkodobý úvěr poplatit.

Pak budete rozpočtovat příjem pol. 4213 v rozčlenění NZUZ ve výši 4,7 mil. Kč a výdaj ve financování 231 8114.

Splátka krátkodobého úvěru pak bude zaúčtována jen zápisem 281 MD/ 231 8114 D ve výši 4,6 mil. Kč. Těch 100 tis. rozdílu si můžete použít na jiné výdaje – jakékoliv, nebo pokud není rekonstrukce ještě dokončená, tak spíše na pokračování akce rekonstrukce KD – tam však není přímá vazba příjmu a výdaje v běžném roce s NZUZ.

O investičních příspěvcích bylo již zodpovězeno spoustu dotazů, přesto stále tápeme. V našem případě se jedná o investiční příspěvek kraje, který nám poskytli v roce 2013. Kraj zaúčtoval 572/349, my jsme zaúčtovali příjem peněz 231/373, peníze jsme ale v roce 2013 neprofinancovali (na základě dodatku ke smlouvě bylo čerpání přesunuto do roku 2014). V křížových kontrolách vyběhl rozdíl účtů 572 x 672. Pracovníci kraje se zlobí, že jsme měli proúčtovat příjem peněz 231/348 a zaúčtovat předpis 348/403, i když jsme zatím žádný majetek nepořizovali. Dle mého názoru by křížová kontrola stejně nevyšla, protože na účet 672 budeme účtovat pouze výši transferového podílu. Je to tak nebo uvažuji chybně? Děkuji

Měli bychom všichni - kraj i Vy dodržet CUS 703. Chybí mi pro prověření správného postupu informace, zda se jednalo o dotaci s vypořádáním, nebo bez vypořádání. 

Kraj zaúčtoval jako dotaci poskytovanou bez vypořádání a dle popisu v dotazu po Vás chtěl zaúčtování schodné, tj. pak by se opravdu účtovalo jen 348/403 i v případě, že ještě nebyly žádné výdaje ve vztahu k dotaci. 

Vy jste účtovali jako o transferu s vypořádáním, tj. záloha (231/374 - měl být účet 374, ne 373) a pak, když nebyli výdaje je správné na 403 dohadu nedělat. 

Když má vyjít KRK, musí si partneři sdělit podstatné náležitosti dotace - viz dokument ke stažení na stránkách. 

Jsme DSO, v roce 2013 jsme obdrželi náhradu za odcizený PC přímo od pachatele krádeže (odcizeno 2007), řešíme jak tuto náhradu zařadit do DPPO. PC byl vyřazen, s náhradou jsme vůbec nepočítali. Veškeré příjmy DSO jsou předmětem hlavní činnosti. Budou tyto příjmy vstupovat do řádku 170? Případně na krerý řádek je máme uvést?

Nemohu apriori říci, že náhradu od pachatele krádeže vyloučíte ze zdanění ... Posuzoval bych to jako příjem v souvislosti s Vaší běžnou činností - tedy třeba pokud jako DSO máte jen hlavní činnost (a to tak strukturovanou, že ji můžeme posuzovat jako celek) a toto je fakticky jediný příjem, který by podléhal obecně dani (tedy mimo dotace, úroky ...), tak pokud bych se v dané činnosti dostal do "daňového zisku", tak bych to nechal ke zdanění (tedy by to nebylo vyloučeno např. na ř. 101 ...) - samozřejmě ve vazbě na odečet podle § 20 odst. 7 by se uplatnila odčitatelná položka a daň by se neplatila. Pokud by ta činnost byla daňově ztrátová (i se započtením dané náhrady), tak by to bylo součástí vyloučení na ř. 101 ... (a tedy v součtu potom na 170). 

V roce 2013 jsme si vzali krátkodobý úvěr na rekonstrukci kulturního domu. Navazuji na předešlý můj dotaz zaslaný dnes. účtování: 281 200 par.3639, pol. 6121 D 4.600.000,- Kč a 321 010 MD 4.600.000,- Kč. V roce 2014 jsme 10.března dostali dotaci na účet u ČNB. Jak účtovat úhradu úvěru? (281 200 par. pol. MD 4.600.000,- Kč 231 050 ČNB 8114 D 4.600.000,- Kč Je to správně?

Ano, je to dobře, splátka úvěru krátkodobého již jen 281 MD/ 231 8114 D. 

Město v roce 2011 uzavřelo Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene, kde město je budoucí oprávněný a Správa silnic budoucí povinný. Smlouva byla uzavřena kvůli stavbě infrastruktury RD. Stavba byla zkolaudována a zařazena do majetku v roce 2012. V březnu 2013 Správa silnic vyfakturovala na základě výše uvedené smlouvy budoucí věcné břemeno ve výši cca 5 tis. Kč. Já si teď nejsem jistá jak postupovat, když OUÚP vzniká zápisem do KN a smlouva o zřízení VB zatím uzavřena nebyla. Hladina významnosti byla stanovena na hranici od 40 tis. Kč, lze tedy účtovat již v 3/2014 do nákladů 549/231 3636 5169?

Pokud vyfakturovala "budoucí věcné břemeno", tak je to záloha 314/231 3636 5169. Až dojde k vzniku VB zápisem do KN, dojde k "plnění", tj. k nákladu a uděláme zápis 549 MD/ 321 D a zúčtuje se záloha 321 MD/ 314 D. 

Pan starosta vytvořil zásady tvorby a použití fondu na financování obnovy vodovodů a kanalizací. Z vodného se bude vybírat 1,--Kč/,m3, stočné 2,-- Kč/m3. V závěru napsal, že prostředky fondu jsou uloženy na běžném účtu obce. Já jsem přesvědčena, že musíme mít zvláštní účet. Dále jde o to, že vyúčtováváme vodné k 31.12., tedy budu muset tyto částky na konci roku převést na fond. Během roku budou probíhat opravy, ty budu moci pak jednou částkou z tohoto účtu odečíst?

Nejprve - peněžní fond - jeho tvorba a užití je v kompetenci zastupitelstva, starosta nemůže schválit peněžní fond ani jeho pravidla. 

Za druhé - takto nastavený fond Vám nevyřeší problém tvorby povinné rezervy dle vodního zákona, již je prováděcí předpis, budeme k tomu dávat info na stránky, a tam se musí rezerva tvořit dle plánu obnovy, takže toto, co je uděláno se jeví jako navíc a asi na toto nebudete mít navíc peníze, pokud budete muset blokovat částky ve výši plánu obnovy (to se na první pohled jeví jako finančně velmi náročné). 

Pokud se vyhodnotí rezerva dle plánu obnovy  jako finanční a povinná, tak asi obce budou muset rezervu zajišťovat na zvláštním účtu, např. formou peněžního fondu, jinak by nebyl splněn účel rezervy, ta nesmí být součást běžného rozpočtu, zůstatek se bude muset převádět do dalších let - což splňuje spíše peněžní fond.

Doporučuji problém financování V a K a k tomu tvoření rezervy ještě na chvilku odsunout, dokud se legislativa neusadí. 

Jsme zřizovatelem příspěvkové organizace (školy) a zastupitelstvo města schválilo provozní příspěvek na provoz školy a investiční příspěvek na splátku úvěru, který si škola vzala na zateplení budovy (technické zhodnocení). Chtěla bych se zeptat, zda máme tyto zasílané finanční prostředky účtovat jako dotaci na pořízení DM na účet 401 MD a 349 Dal. Úhradu účtujeme na pol. 6351, parag. 3113.

Ano - souhlasím s tímto řešením v případě vlastní zřizované  PO. 

V roce 2013 jsme poskytli dotaci z rozpočtu města - státní příspěvkové organizaci - na realizaci projektu – „Průvodce architekturou našeho města“ (výsledkem tohoto projektu je vydání publikací). Příspěvek jsme „dohadli“ na stranu MD účtu 572. Ve smlouvě je dále uvedeno, že příjemce nám zároveň se závěrečným vyúčtováním předá 261 kusů této publikace (v lednu 2014). Publikace nám byly předány. Příjem budeme účtovat na straně MD účtu 112 a na straně Dal na který účet ??? U účtu 649 je uvedeno, že se zde účtuje bezúplatné nabytí zásob od subjektu, který není vybranou účetní jednotkou. U účtu 401 je zase uvedeno, že se zde účtuje bezúplatně převzatý dlouhodobý majetek od organizací, které jsou vybranými účetními jednotkami. My jsme převzali zásoby od VÚJ. Naskladníme v „reprodukční pořizovací ceně“, kterou zjistíme z vyúčtování, které nám příjemce poskytne? Dále bychom se rádi zeptali, jak to bude s DPH v případě, že některé z publikací použijeme pro propagaci, část prodáme?

Postupujeme dle CUS 707 zásoby – bod 5.1.2. a zaúčtujete 112 MD/ 649 D. To ustanovení § 37 vyhlášky č. 410/2009 Sb. k účtu 649 o jiné, než VUJ se vztahuje jen k DDM.

Např. DDHM se dle CUS 710 v případě bezúplatného nabytí účtuje rozdílně:

od VUJ jen zápisem 028/088

od jiné, než VUJ zápisem 028/088 a zároveň 558/649 (z důvodu např. cenotvorby)

U zásob se však účtuje od obou typů převodců stejně, ale navíc je ještě povinnost časového rozlišení – kdybyste zásoby v roce 2014 nespotřebovali, tak musíte převést 649 na 384 D.

Ohledně ocenění – nebudete oceňovat RPC – jedná se o převod od VUJ, budete oceňovat v jejich ocenění, jak měl na skladě předávající. Oni budou účtovat dle CUS 707 bod. 5.1.12 na účet 549, Vy byste měli mít stejnou částku na účtu 649. IS

 Ing. Nejezchleb doplnil: 

Pokud se týká DPH, tak použití mimo ekonomickou činnost (darování té knihy ve Vašich podmínkách, neboť o darování asi není spojeno s jinou ekonomickou činností) podléhá dani pouze v případě, že byl uplatněn odpočet DPH na vstupu (to není ale Váš případ - Vy pracujet s variantou, že to nabudete bezúplatně). Pokud by byla kniha prodávána, byla by prodávána se sazbou 15% DPH.

Nicméně mám ještě jednu poznámku k celé koncepci této akce - neznám finanční sumy, nicméně nejsem si jist, zda se namísto dotace a následného bezúplatného nabytí 261 ks nejedná o faktický nákup 261 kusů publikací (zejména pokud by se výše dotace blížila běžné pořizovací ceně 261 publikací). Samozřejmě by to byl problém zejména na straně dané státní PO (třeba ve vztahu k DPH ...), nicméně znamenalo by to i případnou nutnost změny účtování. (ZN)

Obec vede v účetní evidenci "veřejný rozhlas" na účtu 021. Rozhlasovou ústřednu (kdysi vedeno jako základní prostředek) v ceně 4 900,-- Kč na účtu 028. V roce 2013 obec zakoupila novou ústřednu a nechala vyměnit na venkovním rozhlasovém vedení všechny reproduktory (21 ks). Celková faktura byla ve výši 65 tis. Kč - nová ústředna 29 tis. + 21 ks reproduktorů a práce 36 tis. Účtovala jsem: novou ústřednu na 028 (starou ústřednu jsem vyřadila z 028) a reproduktory a práci na 5171. Při auditu mi bylo vytknuto, že jsem fakturu rozdělila, měla jsem účtovat vše na 022, Argumentovala jsem tím, že stávající reproduktory již neplnily svůj úkol ( 20 let v provozu), proto byly vyměněny za nové. Dotaz: 1) prosím o radu, jak v letošním roce tuto situaci správně zaúčtovat 2) pokud se opravou zaúčtuje na 021 nebo 022, kdy se zahájí odpisy (dnem zaúčtování nebo hned od ledna).

Argument kontrolorů byl asi ve smyslu, že toto vyhodnotili jako soubor majetku s jednotným tech-ek určením. Pak by pořizovací cena opravdu odpovídala účtu 022. Přesto si myslím, že toto vyhodnocení není jediným řešením, pokud najdeme argumentaci proto, že jak ústředna, tak i reproduktory mají i samostatnou fci - já však nevím, zda to lze, aby fungovali reproduktory k něčemu jinému, než k ústředně a ústředna zda má jiné využití, kdyby k ní nebyl reproduktor - jestli ano, tak máte zaúčtováno správně a nemusíte nic opravovat. S ohledem na poměrně nevýznamnou hodnotu bych se pokusila nějaký argument pro samostatné věci najít, připadá mi ta oprava na DM trochu (trochu dost) zbytečná. 

Pokud se jedná o jednotnou tech-ek funkci, tak je potřeba opravdu převést na soubor, zápisem 558 minus MD , 511 minus MD/ 022 MD a 088 MD/028 D a na kartu popsat jednotlivé části souboru včetně ocenění, do ocenění zahrnout i montáže - ty rozvrhnout dle výše pořizovací ceny jednotlivých částí souboru. Pak dopočítat odpisy od měsíce následujícího po zařazení (tj. od data, kdy byl majetek dokončen, ne od data opravného zápisu) zápisem 551/082 a nastavit v roce 2014 i oprávky v hodnotě 082. Odpisovat však budeme jako jednu věc. Odpověď na dotaz č. 2 je tedy, že se odpisy zahájí od následujícího měsíce od data, kdy měl být majetek zařazen do užívání, kdyby byl býval vyhodnocen jako DM na 022. 

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu jak vyřešit dodržení termínu do 15 dnů od data uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, jak ukládá zákon. Jedná se o úplatné smlouvy o zřízení věcného břemene se společností ČEZ. Návrh na vklad na katastr podává firma ČEZ, takže nám není znám datum podání. S novelou občanského zákoníku jsou změny i na katastru, a to, že Vám již nezasílají smlouvu s doložkou o vkladu, ale mají 30 dní od vkladu čas na zápis a poté Vám mají zaslat vyrozumění o vkladu. Uvedu příklad: smlouva podepsaná 6.1.2014, vklad byl podán 15.1.2014 a katastrální úřad nám 12.2.2014 zaslal vyrozumění o provedeném vkladu. Bohužel, i kdybych dělala nevím co, tak do 15 dnů od 15.1.2014 se mi vystavit daňový doklad nepodaří. Takže DUZP bude 15.1.2014 doklad bude vystaven 12.2.2014.Jsme plátci DPH čtvrtletní, tak tentokrát mi to vyjde přiznat daň za I.Q.2014. Po zkušenostech z minulých let, kdy byl podán vklad ke konci čtvrtletí a smlouva s doložkou došla pozdě, DPH jsem odvedla a neměla jsem to v daném čtvrtletí v souladu s účetnictvím. Doklad jsem odesílala třeba i s měsíčním zpožděním od DUZP. Mohu si toto nějak ošetřit ve směrnici k DPH, třeba , že datem uskutečnění stanovím datum převzetí dokladu o vkladu. Prosím poraďte. Děkuji.

Bohužel Vás nebudu schopen nijak potěšit - toto byl již problém v minulosti a problém dále přetrvává. Úprava ve směrnici mi asi moc platná nebude - stejně by se vycházelo z okamžiku poskytnutí služby a ten by měl být u věcných břemen skutečně podáním návrhu na vklad do katastru. Pokud se nedohodnete s druhou stranou, že se to bude fakturovat před podáním návrhu na vklad (což u služby jde mít DUZP vystavením daňového dokladu) a nebo pokud nedáte do smlouvy povinnost druhé strany dávat avizo na to, že smlouva byla podána na katastr, tak prostě budeme stanovovat DUZP pozdě a skutečně se s tím můžete jen smířit (ono na druhou stranu se naštěstí jedná zpravidla celkem o malé částky ...).

Víc neumím - omlouvám se.