Dotazy

Měla bych prosím malý dotázek - "pojištění odpovědnosti zastupitelů" je soukromou věcí zastupitelů nebo je možno platit pojistné z rozpočtu obce??

Viděla bych to jako soukromou věc zastupitelů a nemělo by být placeno z rozpočtu obce, protože by to bylo naturální plnění v souvislosti s výkonem fce a mohlo by dojít k překročení limitů odměn dle nařízení vlády pro odměňování zastupitelů. Musím však říci, že toto moc obce nerespektují a schvalují to jako výdaj obce, což může mít sankční následky v dodanění i ve vyjádření nedostatku např. při přezkumu (porušení závazného předpisu). Není to ve zlém, takto na to nahlížím. Pojištění zaměstnanců z odpovědnosti by mohlo jít ze sociálního fondu, ale problém se zdaněním je tam také, pokud by nebylo uvedeno jako výdaj organizace např. v kolektivní smlouvě ZDPO § 24, písm. j, bod 5. Ale zde pozor, zpravidla nelze u těchto uznatelných nákladů považovat zastupitele za zaměstnance. Navíc od daňové poradkyně znám názor, že i tyto uznatelné náklady organizace, když nejsou vyjmenovány jako osvobozené dle § 6 (jen do 2 tis. Kč je osvobozeno dle § 6) se musí i u zaměsntanců dodanit jako mzda (zálohy, SP, ZP). 

Není mi jasné, kdy se sepisuje protokol o schvalování účetní závěrky. Dle §11 protokol obsahuje mimo jiné vyjádření účetní jednotky k výroku o schválení nebo neschválení účetní závěrky… 1. U příspěvkové organizace – rada města schválí na svém zasedání účetní závěrku příspěvkové organizace. Ve vzoru směrnice pro PO je uvedeno – v případě schválení účetní závěrky je schvalující orgán povinen informovat o této skutečnosti příslušnou příspěvkovou organizaci do 5 pracovních dní od schválení, a to v podobě zaslání jednoho stejnopisu Protokolu o schválení účetní závěrky. Kdy se v tomto případě ředitel PO vyjadřuje k výroku? Po zasedání rady je třeba vyzvat ředitele, aby se vyjádřil k výroku do protokolu, který bude tímto dokončen a řediteli předán. Nebo je třeba protokol vyhotovit na zasedání rady a vyjádření k výroku bude přílohou k protokolu? 2. U účetní závěrky města – zastupitelstvo města schválí účetní závěrku. Pokud se má vyjádřit k výroku rada města, bude protokol vyhotoven následně až po zasedání rady města, která se vyjádří k výroku o schválení. Nebo je třeba protokol vyhotovit na zasedání zastupitelstva a vyjádření rady k výroku přiložit jako přílohu?

V zásadě jsou logické dvě varianty:

VAR 1 - vyjádření je samostatným dokumentem, který se následně přiloží k protokolu (pokud se nevyjádří přímo v rámci jednání, např. když by ředitelé PO byli zároveň v radě ... - nicméně to je jen někdy ... - samozřejmě je možno i řešit, pokud jsou přizváni na projednávání...)

VAR 2 - konečný protokol se vyhotoví až ex post po zaslání protokolu k vyjádření, oni se vyjádří a potom se sestaví konečný protokol.

VAR 1 vypadá přijatelnější. 

Dle předpisu analogie postupu: 

O průběhu jednání rady (zastupitelstva) se pořídí zápis. Schvalovací orgán k usnesesení dle § 11, odst. 2 písm. a) až f) přiloží informace dle písm g (vyjádření účetní jednotky, pokud její statutár bude přítomen) a dle odst. 2 vyjádření členů schvalovacího orgánu. Protokol se pak zpracuje až pro předání CSÚIS nebo se vytvoří hned při schvalování. 

Převádíme na naši příspěvkovou organizaci majetek, ve zřizovací listině mají, že organizace je povinna vést operativní a účetní evidenci svěřeného majetku a provádět jeho inventarizaci a dále je povinna provádět účetní odpisy, v dodatku ZL se už konkrétní majetek předává PO k jejímu vlastnímu hospodářskému využití a k zabezpečení jejího hlavního účelu a předmětu činnosti, ráda bych si ověřila účtování: budovy 401/081 a 081/021 pozemky 401/031 dlouh.hm.majetek 401/082 a 082/022 DKP 088/028 Musíme tento majetek vést ještě v podrozvaze nebo stačí jen u naší PO?

Vše máte zaúčtováno správně, jen dejte pozor, zda k nějakému majetku co převádíte, nemáte dotaci 403 - ten převod je pak v logice: 08x MD, 403 MD a zbytek 401 MD/ 02x D. Ale vím, že technicky je ten zápis, co Vy uvádíte, takto prováděn (ve výsledku je to stejné, jen se nesmí na tu 403 zapomenout, aby Vám v účetnictví obce nezůstala viset osamoceně, bez majetku). 

A pak - ano, Vy musíte vést na 903 - jen se rozhodnout v jakém ocenění - zda v převáděných vstupních cenách, nebo v zůstatkových. Vstupní jsou lepší, že tam nedochází k tak častým změnám a evidujeme i 028. Zatímco zůstatkové byste po každé inventuře od PO museli měnit a 028 vypadnou, protože mají hodnotu netto nula. V jakých cenách evidovat v podrozvaze není předpisem stanoveno. 

Obec vlastní tělovýchovné zařízení, které pronajímá i na soukromé akce. Samotný pronájem je zdarma, ale vybíráme za materiálové náklady - papírové ubrusy, ručníky, voda, el. energie apod. paušální částka 500,-Kč. Nemůžu se rozhodnout, zda účtovat jako příjem pol. 2324 nebo stornovat výdaj na pol. 5139. Nebo i tento příjem brát jako nájem. A ještě se chci zeptat, zda vše, co nakupujeme za účelem darování jde na položku 5194, když to jsou i drobnosti a sladkosti, které rozdáváme dětem na různých akcích.

Paušální platby za služby související s nájemným opravdu zpravidla vyhodnocujeme jako nájem, tj. na účet 603 (lze však i na 602, ale musíte do výnosů). Protože se jedná o paušál, tak není možná kompenzace, není to přímá náhrada výdajů. Takže určitě ne na minus 5139, doporučuji buď na nájem 2132 a výnosový účet 603, nebo na 2111 a výnos 602. 

Ty drobnosti a sladkosti dětem klidně můžete dát na materiál, účet 501, ale položka 5194 je zde nejpřesnější, i když by 5131 nebo 5139 byla také možná. Do nevýznamných částek je to opravdu jedno. Jen argument - je těžké někdy rozlišit, jestli např. pastelky jsou běžný výchovný předmět použitý za účelem akce, nebo dárek - dtto to je s drobnými "sladkými" odměnami. 

Kdy lze zapojit do příjmové části rozpočtu očekávaný příjem dotace. Zda-li na základě rozhodnutí nebo po přijetí finančních prostředků na účet. Máme rozhodnutí z roku 2013, (dostalo se na finanční odbor až v 1/2014) ale nemáme ještě smlouvu o dotaci. Pracovník, který má dotace na starosti, nedal na vědomí finančnímu odboru při sestavování rozpočtu na rok 2014 předpokládané přijetí dotace, proto není ve schváleném rozpočtu.

Dotaci lze zapojit do rozpočtu, když máte podepsanou smlouvu, nebo přijetí rozhodnutí. Můžete dát do rozpočtu rozpočtovou změnou, nic se neděje, to není chyba. Po přijetí prostředků na účet - to je poslední termín zapojení příjmů do rozpočtu. 

Jen prosím upozorňuji - ta smlouva nebo rozhodnutí - v praxi by to mělo být tak, že je buď jedno nebo druhé. Ale v případě např. dotace na životní prostředí se často stane, že můžete mít k dispozici rozhodnutí od MŽP na 85 % podíl předfinancování EU a ještě nebudete mít smlouvu od SFŽP na 5 % podíl státního fondu. Takže byste opravdu mohli být v situaci, že do rozpočtu příjmů byste např. mohli dát jen těch 85 %. 

Obec pořídila v roce 2012 starou budovu (rodinný domek) = účtovala jsem na účet 021 § 2321pol. 6121, neboť budova byla vykoupena spolu s pozemky potřebnými pro budoucí výstavbu čističky odpadních vod (odkalovacích rybníků). Budovala byla od začátku výhledově určena k demolici a v jejím místě se v budoucnu bude stavět přístupová cesta k této čističce. V tomto roce se tato budova zdemolovala (konkrétně tento týden) - čistička se v tomto roce budovat nebude, ale stále je v plánu (cca rok 2015-2017). Budovu nyní vyřadím a ZC by měla vstupovat do VC komunikace, tzn. že budu účtovat ZC 042/081? Nyní mám v ruce fakturu na demolici, tu můžu zaúčtovat 042/321 na § 2321 pol. 6121 - tzn. také bude zvyšovat VC komunikace nebo mám zaúčtovat 518/321 na § 2321 pol. 5169? 100% jistá si nejsem ani tím paragrafem.

Uvažujete velice správně. Ta zůstatková cena vstupuje do pořizovací ceny budovaného majetku (nové výstavby), a vstupují tam i náklady na demolici. 

Vyřazení RD tedy bude opravdu zápisem ve výši ZV 042/081 a pak se ještě musí vyřadit ve výši ocenění na kartě majetku zápisem 081/021. 

I ta demolice půjde na 042 s položkou 6121 - ohledně odpa, to musíte rozhodnout u Vás - zda se budova likviduje kvůli tomu, aby na jejím místě stála ta příjezdová komunikace, nebo zda proto, že na ní bude vybudovaná nějaká část stavby ČOV - podle toho buď odpa 2212 nebo 2321 (je možný i 2219). 

Máme zařadit do majetku stripovací kolonu na čištění vody v hodnotě 1,5 mil Kč. Máme na ni kolaudační souhlas k úžívání stavby. Dle technika se ale jedná o technologické zařízení, které je možné kdykoli přemístit na jiný vodojem. Nevíme, jestli zařadit na účet 021 nebo 022?

Koukala jsem na internet, je tam i schéma, rozhodně spíše na technologii, je to účelové zařízení, tj. na 022. Kategorizace např. 28.25.14 - zařízení na filtrování a čištění, IV UOS. 

Obec má v majetku vedený na účtě 022 traktůrek v hodnotě 58 213,- Kč a na účtě 028 vertikulátor v hodnotě 8 379,-. Na zastupitelstvu obce se rozhodli vyřadit majetek darovací smlouvou v hodnotě 1,-Kč.Co teď s tím? Můžu poprosit o radu?

Tady asi těžko lze pracovat s tím, že zastupitelstvo bude rozhodovat o hodnotě, v jaké je darováno ... Zastupitelstvo, pokud správně chápu pouze rozhodlo, že se daruje - tedy MD 088/ Dal 028 a u toho traktůrku MD 082/ Dal 022 pokud by byl plně odepsán - pokud by nebyl plně odepsán a daroval by se jiné vybrané účetní jednotce (třeba vedlejší obci ...), potom ZC odúčtovat proti 401, pokud by se daroval jinému subjektu (třeba spolku ... - fortbalistům ...), tak by se ZC musela proúčtovat na MD 543.

To, že se napsala nějaká hodnota do darovací smlouvy - toho si skutečně nevšímejte. Upřímně řečeno, i když bych byl na druhé straně a měl bych třeba jako spolek vyjádřit hodnotu daru, tak bych na 1Kč ve smlouvě nebral zřetel (pokud to teda není zrovna šrot) a reprodukční cenu bych hezky stanovil odhadem ... (ale to Vás nemusí zajímat - řešme svoje problémy, ne problémy cizích - sami jich máme dost).

Potřebovali bychom poradit se zařazením nalezeného majetku - prameniště, sběrná jímka. Jedná se v podstatě o vodní zdroj vytvořený přírodou. Zastupitelstvo schválilo zařazení věci do majetku města v ceně znaleckého posudku.

Pokud tam neexistuje nějaká vytvořená stavba (vrt, vybudovná nádrž ...) tak se o ničem neúčtuje. Pokud by Vám tam tryskal třeba gejzír přírodně vytvořený - tak nezbývá než gratulovat - ano ekonomicky je to "plus", nicméně není o čem účtovat (byť rozumím, že znalec může přínos gejzíru ocenit ...).

Ostatní jsou jen úvahy v režimu "přemýšlení nahlas" napsané spíše pro Vaše pobavení: 

V případě, že by se jednalo o nějakou stavbu (ten vrt zmíněný v kurzívě) a příroda by na něj jen měla nějaký zhodnocující vliv ??? a znáte ocenění, tak účetně by to bylo jako vícenález = inventarizační přebytek, který se účtuje v ceně RPC, v tomto případě dle ZP jen zápisem 021/401. Vyhodnotila bych spíše jako stavbu, než věc.

Pozor na interpretaci - proč nelze vést dle účetnictví jako DM přírodní zázrak:

Máme zde problém s ek. interpretací potřeby tvorby reprodukce majetku (odpisy) - když budete chtít obnovit, tak již to příroda sama nevytvoří? Je potřeba tvořit zdroje na to, abychom přírodní výtvor obnovili (toto však asi není nemožné)?

A pak je zde také problém i se základním principem definice stavba - pokud se jedná čistě o přírodní výtvor, tak nevíme, zda příroda použila nějaké stavební technologie k vytvoření tohoto díla. Když by to nebyla stavba, tak nevím kam s tím - ostatní DM?, analogicky k ložiskům nerostů? Spíše se opravdu jedná o něco, co není dle účetnictví klasifikovatelné. 

A já se asi již půjdu z toho všeho, co se děje v účetnictví obcí, objednat na dlouhodobý pobyt v psychiatrické léčebně :o). 

Teď malinko tápu ve smlouvě o zřízení věcného břemene, protože nejsem právník. Mám napsat smlouvu mezi obcí a TJ Dynamem o zřízení věcného břemene, pro uložení kanalizační přípojky. Obec je povinná. Do smlouvy uvést "Smlouva o věcném břemeni - služebnosti"? Může být věcné břemeno bezúplatné?

Ano, může být bezúplatné - toto je dispozice, bereme jako službu, ale DPH nebude, protože je bezúplatné. Jen se bude pozemek evidovat odděleně jako majetek s VB. 

(DPH podléhá plnění za úplatu - plnění bez úplaty je bez DPH s nějakými výjimkami - třeba, že jsem uplatnil odpočet DPH na vstupu - ale to není tento případ).

V roce 2013 jsme zateplovali budovu a měnili okna, měli jsme příslib dotace, ale žádné rozhodnutí ani smlouvu na dotaci jsme do konce roku 2013 neobdrželi. Předpokládaná výše dotace byla 751000 ze SFŽP,poskytoval Min.živ.prost-zelená úsporám. Celkové náklady na akci 1.847.786,- Kč. Dostala jsem v listopadu 2013 do ruky tabulku, kde je celková výše způsobilých nákladů 1.776.366,- Kč, nezpůsobilé 71.420,- Kč.Podle této tabulky jsem si vypočítala % dotace a to takto : 751.500:1.776.366 *100 =42.30547083 % dotace z uznatelných nákladů.Podle tohoto jsme rozdělila účto-opravou dokladů oproti původnímu zaúčtování a to na 3631-6121 s UZ 15956-/ dotace není z EU,tak UZ je snad dobře/ částka 751.500,- Kč, 3631-6121 ORG 239 podíl obce 1.024.886,- Kč, 3639-6121 ORG 339 nezpůsobilé 71.420,- Kč, účet 321 mám u všech fa ORG 39,účet 042 jsem měla ale pouze celkovou částku 1.847.786,- Kč na ORG 3639, v listopadu jsem na základě předání stavby přeúčtovala 042 ORG 3639 –tady si nejsem jistá, zda je velká chyba, že 042 nebyl rozdělena podle procent, ale tabulku s výší způsobilých a nezpůsobilých nákladů jsem obdržela, až po přeúčtování na 021, kde to již rozdělené mám na 021 0200 ORG 3639 751.500,- výše dotace, 021 0200 ORG 36239 1.024.866,- Kč podíl obce a 021 0200 ORG 36339 71.420,- nezpůsobilé výdaje. V březnu 2014 nám přišlo rozhodnutí o poskytnutí dotace ve výši jakou jsem předpokládaly tedy 751.000,- Kč, ale vlastní zdroje (podíl obce ) mají dle tabulky 1.405.366,- Kč po odečtení úspory energií.tzn, že výše dotace mi sice vyšla, ale v jiném % podílu. Dle tohoto rozhodnutí je z fakturace 53,47% dotace. Vůbec netuším co s tím mám dělat. Pouze na košilkách u fa z roku 2013 můžu opravu napsat ručně, a účet 021 mohu přeúčtovat na procenta podle rozhodnutí.Děkuji mockrát za radu.

Účet 042 se nerozděluje dle poměru financování, jen výdaje. Na účtu 042 stačí k oddělenému sledování jen jeden org., není potřeba více členit. Ani účet 021 není potřeba nijak dělit, naopak oddělené org u 021 jsou docela technický problém při inventarizaci, vůbec to nedoporučuji. O výši dotace budete mít info na účtu 403 (který bude i na kartě majetku), členění majetku do výše dotace a pořízeného z vlastních zdrojů již je zcela zbytečná a také duplicitní informace.  

V případě změny poměrů nemusíte měnit poměry s UZ a bez UZ na fa – „ruční kreslení“, a hlavně vůbec není potřeba nějak poměrově opravovat 021 – u 021 naopak doporučuji sloučení pod jeden org.

UZ jste dala v roce 2013 k výdajům v dobré víře, Váš postup byl zcela v pořádku. U UZ není tak „přísný“ režim, jako u nástroje a prostorového původu. Nejedná se o žádnou chybu, kterou by bylo potřeba opravit. UZ v příjmech v porovnání s UZ výdaji se meziročně nikdo nezabývá, alespoň pokud vím u kontrol apod. Státu jako celku to vůbec nemůže vycházet, tak se Vy tím nezabývejte. 

Chci se zeptat jestli přeúčtování výsledku hospodaření z účtu 431 na účet 432 musí schválit zastupitelstvo obce společně s účetní závěrkou za rok 2013? Nebo se může schválit samostatně přeúčtování a samostatně účetní závěrka?

Zápis 431/432 nebo v případě ztráty 432/431 se samostatně neschvaluje, dělá se až po schválení účetní závěrky, dle vyhlášky se účetní závěrkou schvaluje i VH. Kdyby se účetní závěrka neschválila, tak zůstane VH na 431 do konce běžného období a v následujícím se převede do PS na 432. 

Cituji sem část materiálu, co mám na jarní přednášky: 

Výsledek hospodaření

Z upraveného obsahového vymezení účtu 431 „Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ vyplývá, že pokud nebude účetní závěrka schválena, zůstane VH minulého období na účtu 431 až do konce následujícího období. Obsahové vymezení „Výsledku hospodaření předcházejících období“ pak odpovídá, že se na této položce (účet 432) budou kumulovat výsledky hospodaření schválených i neschválených závěrek.

Praktická aplikace :

U ÚSC se po schválení účetní závěrky zaúčtuje: 431 MD/ 432 D (v případě zisku); 432 MD/ 431 D (v případě ztráty)

Pokud nebude závěrka schválena, tento zápis se neprovede, ale KS účtu 431 bude převeden na PS k účtu 432. 

V rámci účtu 403 nám tady ještě vrtá hlavou, zda máme správně zaúčtováno, když- Dotaz: Od občana jsme dostali darovací smlouvou dar 1054tis. jako příspěvek na pořízení komunikace k bytovému domu. Příjem peněz v roce 2012 jsme zaúčtovali 231/403. Po zařazení komunikace do užívání ve 12/2012 v PC 2235tis. (021/042) jsme začali plně odpisovat v roce 2013 na 551/081 a současně rozpouštět příspěvek 403/672. Je to správně?

I finanční dar od občana je v režimu transferů, patří na účet 403 a pokud jste rozpouštěli 403/672 ve výši transferového podílu zjištěného výpočtem 1054/2235  proti odpisům, tak jste postupovali správně, plně v souladu s předpisy, a to proto, že jste šikulové šikovní :o). 

Výše 672 z rozpuštění = transf. podíl x odpis 

Naše město si nechává tiskout zpravodaj města a pak jej prodává v IC. Na došlé faktuře si uplatňujeme DPH na vstupu u té části, která jde k prodeji MD 518,343/D 321 a 35 ks zpravodaje město rozdá zdarma (archiv, zaměstnanci,..) a zde si DPH neuplatňujeme MD 518/D321. V IC účtujeme zásoby způsobem "B". Zajímalo by mne, jak máme účetně naložit s několika kusy zpravodaje, které se neprodají a zaměstanci IC se jich chtějí zbavit. Kdybychom účtovali způsobem "A" - mohli bychom vyřadit 547/132, ale nevím jestli v průběhu roku se při účtování způsobu "B" také používá účet 132. Druhý dotaz se týká nepopulárního PAPu a jeho křížových kontrol. V roce 2013 jsme platili mimo jiné i několik závazků, které jsem účtovala - předpis a platba: Krajský soud v Ústí nad Labem (OSS) - soudní poplatek za podanou žalobu - účet 347, Krajské ředitelství policie Libereckého kraje (OSS) - pokuta a náklady řízení - účet 347, Krajský úřad Libereckého kraje - platba za zřízení věcného břemene - účet 349. V křížových kontrolách se nám objevily rozdíly. Vyhláška 410 říká, že tyto účty obsahují zejména závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek,.....Ale já si myslím, že není chybou účtovat zde tyto závazky k vybraným místním nebo ústředním vládním institucím. To slůvko zejména mi to nezakazuje. Ale asi se budu muset vždy dohodnout s protistranou, kam ona zaúčtuje pohledávku. Když jsem komunikovala s KÚ ohledně závazku z věcného břemene a účtu 349, paní vedoucí argumentovala tím, že se jedná o pořízení - nákup práva, které bylo finančně vyjádřeno, proto použití účtu 349 v daném případě není vhodné. Jaké závazkové účty by jste použila vy?

2 část PAP 

V případě pokuty i soudního poplatku bych volila také 347. Závazek z věcných břemen je dodavatelsko odběratelským vztahem a je zde možnost volit účet 321. Je to však zajímavé, protože při jednání se statistikou se jim 321 nelíbila ani v těchto případech a chtěli 34x. Pro UJ je však volba  321 v případech, kde je to v souladu s obsahovým vymezením výhodnější (zatím?). Tj. je výhdnější volit účty, které nejdou do KRK. Ohledně KRK - je to jen metodika, za současného stavu legislativy (bez unifikovaných metod) nemůže vyjít a všichni to vědí. Obce do vysvětlení k rozdílu napíšou, že KRK zde nevychází, protože "moje" UJ zvolila jiný účetní postup (jiné souvztažné účty) než partnerská UJ, a že "můj" postup je v souladu s předpisy. Případně uvádějí, že účetní postupy nejsou jednotné, jsou umožněny postupy oba, a proto KRK nevychází. 

1. K problematice zpravodajů:

Osobně ten problém vnímám tak, že se jedná o trochu něco jiného než manka škody. To, že se v této oblasti něco neprodá je běžnou provozní záležitostí (obdobnou jako jsou technologicky nutné ztráty či takzvaná manka do normy). Potýkají se s tím obchody naprosto běžně a nemyslím si, že by zboží z prošlou lhůtou do nějakých objemů dle interních norem bylo účtováno na škody ... Já osobně bych si stanovil objem, do kdy budu tvrdit, že je to "technologická ztráta" - třeba 5% z určených k prodeji a pokud se do toho vejdu, tak bych toto účtoval klasicky MD 504 (tedy respektive bych to ponechal MD 504/Dal 321 již z faktury). Objemy nad tuto normu by již byly MD 547/Dal 504 (tedy fakticky koriguji původně zaúčtovanou 504). Z hlediska DPH, pokud prokážete likvidaci, tak by nikdo neměl zpochybňovat původně uplatněný odpočet DPH (a nikdo by ani neměl chtít dodanění při likvidaci)

Odvádí DSO finančnímu úřadu DPPO?

Ano, DSO daň z příjmů právnických osob platí, nemá stejnou pozici jako obce, kteří ji jen proúčtují. DSO se musí pokusit daňově optimalizovat, např. DSO, které spravují vodohospodářský majetek, mají někdy i značně finanční zatížení vlivem daně z příjmů.