Dotazy

Biskupství plzeňské nám darovalo kostel s přilehlými pozemky a zvonicí na základě smlouvy se zřízeným věcným břemenem. Mám k dispozici i zůstatkové ceny darovaných nemovitostí, budovy jsou za 1 korunu a pozemky cca 100 tisíc. Mohu účtovat proti 401, kam zařadím kostel se zvonicí?

Bohužel není biskupství vybranou účetní jednotkou. Kostel je možné jako církevní stavbu ocenit 1 Kč (§25, písm. k, zákon o účetnictví), ale pozemky se musí ocenit RPC. Zařazení bude proti 401. 

kategorizace: 

Je možné převést z účtu 022 na účet 028 majetek do 40000,- Kč a jak prúčtovat? Po provedené inventarizaci v mateřské škole (příspěvková organizace)komise učinila dotaz, zda by se majetek na účtu 022 nemohl převést na účet 028. Jedná se o čtyři položky v hodnotě do 20000,- Kč, pořízené ještě v době, kdy byla nižší hranice pro ocenění DM.

Přeúčtování z 022 na 028 - tady skutečně dle mého názoru k tomuto mělo dojít již v roce 2010 - jednalo se o to, že se neobjevovalo žádné přechodné ustanovení ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., které by říkalo, že to, co bylo dříve zaúčtováno na 022 a nyní nesplňuje definice obsahového vymezení, že se tam má ponechat. Takže souhlas - ano, lze přeúčtovat. To zapojení 406 je pro případ, že by se nejednalo o plně odepsaný majetek (u něj byste jen převáděli z 082 na 088).

Zaúčtování:  majetek, který je zaúčtován na účtu 022 – samostatné movité věci a soubory movitých věcí a jehož cena nepřesahuje 40 000,- Kč bude odúčtován postupem MD 028 – DDHM, D 022, a zároveň MD 406 (oceňovací rozdíly z prvotního použití a změny účetní metody v důsledku změny právních předpisů – dle definice ve vyhl. č. 410/2009 Sb.) D 088 – Oprávky k DDHM.

K 406 ještě doplňuji poznámku Ing. Nejezchleba k obdobnému dotazu pro úplnost, ale jeho doporučení směřuje více k té 406. 

Problémem je, že v minulosti toto bylo financováno z investičních fondů (tedy u některých PO) a potom pro mne vzniká logická otázka, zda by i při zaúčtování zůstatkové ceny na 406 nemělo dojít k doúčtování tvorby investičního fondu. Asi bych se spíše choval, že nikoliv, nicméně z hlediska logiky fondů to skutečně může někdo vyhodnotit, že i toto je odpisem (řekněme si ale, že je to na hraně a není to dle mého názoru nikde pořádně ošetřeno).

Právo stavby je věcné právo, které opravňuje osobu odlišnou od vlastníka pozemku zřídit na něm stavbu. Účtuje se na 042 potažmo na 021. Toto právo podle tohoto může být i opačně, tzn. město udělí někomu právo stavět na městském pozemku. Bude se toto také nějak evidovat a jak? Ještě poznámka k VB na účtu 029, kdy mi vyšla hranice pro ocenění 2,6 mil. (propočtem 0,5% aktiv a počtem VB za rok). To by se asi nikomu moc nelíbilo?. Propočet se asi líbit bude, ale této hranice nikdy nedosáhneme a vše skončí v nákladech.

Postupovala bych analogicky jako u VB. Právo stavby je také věcné právo. Poskytnutí práva stavby tedy jako dispozice - tj. v režimu služby, účet 602, případně časově rozlišit, položka 2111. Dále vést pozemek, ke kterému má jiný subjekt právo stavby, na oddělené analytice, (org), zde bych volila ještě jinou, než je AU pro VB. Dále dle smlouvy by bylo možné vést podmíněnou pohledávku na účtu 934 z předání stavby po skončení práva (když bude postavena, když nebude uvedena částka, tak ve výši poloviny). Ono je to tak, že stavba po skončení práva Vám přejde do vlastnictví městu – "dle sjednané náhrady vlastníkem pozemku po uplynutí doby práva, pokud není sjednána náhrada, tak ve výši ½ hodnoty stavby" - tj. Vaše pohledávka by byla ve výši hodnoty stavby snížené o náhradu. To však nevidím jako nezbytně nutné, je to pohledávka.  

Ohledně té významnosti u VB - zde záleží na Vaší odvaze, jak dalece jste ochotni se dohadovat, i když si nemyslím, že byste nebyli v právu, ale obhajoba postupu jen na základě odpovědí z MF bude složitá, když předpis stanoví významnost tak neurčitě.

Já bych volila těch 40 tis. Kč.

Pokusím se vysvětlit proč.

Víte, ty odpovědi MF typu "volíme dle významnosti" jsou velmi nebezpečné. 

Ta významnost jako odpověď MF se dá totiž aplikovat i na další dotazy, a z hlediska odpovědnosti k práci nás všech se z takových odpovědí moc neradujeme.

V důsledku takovéhoto systému, že MF dává odpovědi k vyjasnění postupů neurčité, tak to spíše povede jen k dalším zmatkům a nesrovnatelnosti dat. Radši se držíme názoru, že žádná pravidla jsou horší než špatná pravidla – za chvíli nebudeme účtovat o zásobách, pohledávky předepisovat nebudeme … - kde se to zastaví? To účetnictví již nebude o ničem a všichni budeme mít zničené nervy z důvodu nejistoty, co je vlastně dobře. Proto bych volila těch 40 tis. Kč dobrovolně s tím, že dalším hlediskem pro mé rozhodování je, co asi za nejasně stanovených podmínek zvolí ostatní. 

Omlouvám se za svěření se s našimi obavami o kvalitu účetnictví :o). 

Obec v roce 2013 podepsala rozhodnutí na přijetí dotace ze SFŽP, v roce 2013 došlo také k částečnému čerpání. Předpokládáme, že by se v roce 2014 projekt zcela zrealizoval, dotace je však předepsaná až do roku 2015. Jak mám v tomto roce natypovat do rozpočtu příjmy a výdaje, podle našich předpokladů nebo mám dodržet financování dle rozpisu a případně v průběhu roku provést rozpočtové opatření dle skutečných příjmů a výdajů?

Připadá mi bezpečnější z hlediska právní jistoty narozpočtovat dle schváleného financování dotace v souladu se smlouvou a rozhodnutím, a případně následně změnit rozpočtovým opatřením dle vývoje skutečnosti. Takto postupovat u příjmů. Pokud plánujete dokončení akce ve smyslu úhrady všech výdajů, tak je možné narozpočtovat výdaje plně a krýt jinými příjmy, než dotací (dočasně - pro rok 2014). Pak by se již narozpočtoval do roku 2015 doplatek dotace, kdyby nebyla do konce roku 2014 poslána. Když bude poslána upravíte příjmy. 

Obec v letošním roce začala provozovat kanalizaci a zastupitelé schválili založení rezervního fondu oprav na kanalizaci a ČOV. Jestli jsem pochopila dobře tak já si musím založit nový BU na který budu přeposílat peníze?

Pokud byl schválen peněžní fond dle §5 zákona č. 250/2000 Sb., tak se účtuje na účtu 236, tj. na dalším účtu u banky, zvolí se účtování buď přes 548 a 648, nebo 401 a 419. Problém je, že  schválení fondu a jeho pravidel je možná trochu předčasné, protože předpisy problematika fondu obnovy dořešena není. Povinná tvorba finanční rezervy je nová věc vodního zákona od 1.1.2014. 

Citace aktuality ze stránek k problematice fondu obnovy vodoh. zařízení: 

Ve vazbě na opakující se dotazy k problematice fondu obnovy na vodohospodářský majetek se nám v zásadě podařilo zjistit následující - dále cituji z naší odpovědi na dotaz na stránkách:

Pokud se týká fondu obnovy na vodohospodářský majetek (kanalizace a vodovody ...), jehož tvorba je nově požadována podle zákona o vodovodech a kanalizacích, tak se nám podařilo nakontaktovat pracovníka Ministerstva zemědělství, který byl ochoten o této problematice komunikovat. Z e-mailové diskuse zatím vyplynulo následující:

- pokud se týká způsobu tvorby (tedy algoritmu výpočtu), tak je vizí MZe, že by postup byl stanoven (a navázán) na přílohu č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu o vodovodech a kanalizacích). Tato příloha řeší otázku plánu obnovy a pokud správně chápeme, bylo by vizí, aby částky, které vyjdou z plánu obnovy byly zároveň základem pro tvorbu fondu obnovy. Zatím tato vazba neexistuje, nicméně MZe pracuje na novelizaci dané vyhlášky (vydání avizováno v březnu 2014), kde by mělo dojít k upřesnění výpočtu. Zde jen upozorňuji, že potenciální dopad na rozpočty vlastníků jsou poměrně značné. V této souvislosti bych jen rád upozornil na metodiku Jihočeského kraje - zde (při absenci metodiky tvorby fondu) navrhli nastavení výše tvorby ve vazbě na příjmy z nájemného (alespoň ve výši 10% z nájemného) - v zásadě je to v logice "udělat alespoň něco ...".

- dále jsme se pokoušeli zjistit, zda se jedná o povinnost ve smyslu deponování prostředků na zvláštní účet - pokud správně chápeme, tak zase zákon to přímo neukládá, nicméně na druhou stranu to bez zvláštního účtu asi nepůjde (tedy toto téma zatím považujme také za nevyjasněné).

- posledním aspektem je otázka, jak o tom účtovat - například Jihočeský kraj ve své metodice pracuje s variantou, že by se jednalo o peněží fond (tedy bylo by nutno zastupitelstvo ...). Pro nás je klíčovou otázkou v této souvislosti to, jak by to při případném převodu daného majetku (například do VaK) bylo s vytvořenými prostředky fondu obnovy. Zákon to nijak neřeší, nicméně v rámci diskuse s pracovníkem MZe byla vyslovena myšlenka, že by dané prostředky spíše měly přecházet s majetkem (což samozřejmě berme zatím jako námět, nikoliv povinnost dle právního předpisu ...) - to by potom ale spíše odpovídalo režimu "cizích prostředků" jako například u rezerv na rekultivaci skládky.   

Takže pokud to shrnu - v zásadě asi máme vyčkat do vydání novely výše zmíněné prováděcí vyhlášky (jak jsem uvedl výše - avizováno v termínu březen 2014). Do jejího vydání buď asi nedělejme nic (s odkazem, že zákon sice s povinností pracuje, nicméně není metodicky definován postup) nebo případně můžeme jít přechodně směrem, jaký je v metodice Jihočeského kraje - tedy účelový fond na 236 s pravidly tvorby a čerpání podle statutu fondu (v zásadě pravidla podle rozhodnutí zastupitelstva - ať tvorba například navázaná na nájemné, nebo odpisy, případně nějakou fixní částkou).

Víc nevíme a předpokládám, že nyní ani nezjistíme.

Jsme měsíční plátci DPH a máme nespočet organizačních složek, které uskutečňují zdanitelná a osvobozená plnění.Jedná se mi konkrétně o osvobozená plnění : nájem z bytů, kino, knohovna, sportovní činnosti aj. Když jsme začínali s DPH měli jsme tu daňového poradce, který nám řekl, že předpis nájemného můžeme dávat jedním dokladem a to k poslednímu dne měsíce. ( bytové hospodářství cca 1500 bytů- osvobození od DPH a nebytové prostory 180 prostor ,taktéž osvobozeno od DPH ), stejně tak souhrnný doklad na příjmy z kina, knihovny, sportů. Před 14 dny jsme byli na školení o DPH a zcela nás to rozhodilo, protože nám bylo řečeno, že předpisy nájmu se mají dělat dle jednotlivých smluv, tedy k různému datu, např. 5,10, 15, 20 aj. a přílohou mají být jmenné seznamy. Stejně tak denní předpisy za sporty, a další. Začali jsme jednotlivě toto probírat s odbory, ale skýtá to neskutečné hory papírů, další zatížení všech ostatních kolegů.Chtěla bych vědět jestli tedy toto všechno musí být, aby nebyla porušena záznamní povinnost o DPH, která se samozřejmě provádí, ale zatím ji FÚ odmítá. Moje účetní jsou již tak velice zatíženy, ale zároveň mají strach, aby něco neporušily. Děkuji S pozdravem Faůová A.

Já bych to téma osobně rozdělil na dvě části:

a) otázka, zda jsem povinen jednotlivě vystavit daňový doklad pro případy osvobozených plnění.

Odpověď je obsažena v §28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH:

(1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad v případě 

a) dodání zboží  nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně ...

Tedy jasně je napsáno, že na osvobozená plnění nejsem povinen vystavit daňový doklad.

b) otázka - jak se daná plnění mají dostat do evidence osvobozených plnění - zda povinnost souhrnně, nebo jednotlivě ...

Tady bych asi musel hledat pouze v §100, zda se nějaká povinnost objevuje ... - nicméně zde definované povinnosti jsou pouze vágní na úrovni "evidence údajů k daňovým povinnostem členěných tak, aby šlo sestavit přiznání ...".

Jsem přesvědčen (na 99%), že požadavek individuálního zaúčtování do záznamní povinnosti jde nad rámec předpisu. Jsem přesvědčen, že pokud mám záznam například souhrnně prodaňující příjmy ze sportoviště za měsíc (nájemné za rok), který je řádně podložen seznamem uskutečněných plnění (například ve vazbě na jednotlivé paragony, seznamy ...), je naprosto dostačující. Tímto způsobem je běžně postupováno a nevnímám to jako problém.

Tedy opakuji - pokud budu mít precizní vazbu podkladů (jednotlivých plnění) k souhrnnému účetnímu zápisu zaznamenávajícímu do evidence DPH daná osvobozená plnění například za měsíc, jsem přesvědčen, že toto nemůže být ze strany finanční správy napadáno.

Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem se dá ošetřit na obci institut ověřování spolehlivosti plátce DPH a stanovení vnitřního limitu – částky pro ověřování. Na školení Olomouckého kraje nám bylo doporučeno, abychom si zpracovali např. vnitřní směrnici nebo pokyn starosty. Od jaké hodnoty máme kontrolovat přijaté faktury a zjišťovat spolehlivost plátce? Děkuji za odpověď. Žmolíková Renata

Můj názor na danou záležitost je takový, že je zatím zbytečné dané riziko vůbec ověřovat. Seznam nespolehlivých plátců je nesmírně úzký - navíc jsem přesvědčen, že z převážné většiny s danými společnostmi vůbec nevstupujete do obchodního kontaktu (navíc předpokládám, pokud se stane nespolehlivým, tak toho již moc nezobchodujete).

Snad Vám jako dokumentace výše uvedeného poslouží následující odkaz (stav ke 14. 1. 2014 - je to cca 40 subjektů za celou republiku):

http://www.pavlasoft.com/nespolehlivy-platce-dph/seznam-nespolehlivych.htm

Tedy osobně doporučuji po dohodě se starostou si zatím říci, že nespolehlivost vůbec nebudete kontrolovat, případně, že to budete dělat u plateb plátcům DPH tak nad 50 tis. Kč (samozřejmě pokud to nebude v systému přenesené daňové povinnosti - tam je Vám to jedno - do pozice ručení se nedostanete a dále bych si třeba stanovil, že u opakujících se plateb to budu zjišťovat vždy jen jednou za pololetí).

Samozřejmě zdůrazňuji - teoreticky Vám i u menších částek může vzniknout škoda z aplikace ručení - nicméně je to o vážení pracnosti a na druhé straně pravděpodobnosti a významnosti škody. Přitom pravděpodobnost škody zatím považuji víceméně za teoretický. 

Prosím, výše uvedené berte jako názor - pokud budete chtít plně eliminovat rizika, tak můžete kontrolovat vše - ale to je naprosto neefektivní (je to to samé, jako byste řekla, že někomu na fakturu v žádném případě nic nedáte - vše se platí dopředu ... - rizika sice eliminujete, ale asi se daleko nedostanete).

Obec bude provádět zateplení kulturního domu (investice). V něm se nachází: 1. restaurace - pronájímáme neplátci DPH, 2. sál - pronajímáme na kulturní akce v délce více než 48 hodin - nefakturuji DPH, 3. byt - odvobozená plnění. Zateplení bude provedeno dodatavelsky - 1 dodavatel, ostatní dodavatelé zajistí pouze přípravné práce (PD, energetický audit, výběrové řízení, apod.). Prosím o sdělení k DPH. Zaplatím všechny faktury včetně DPH (případně DPD) s tím, že si nebudu nic nárokovat na FÚ? Nebo jde o majetek vytvořený vlastní činností a budu postupovat podle § 13 zákona o DPH? V tom případě bych všechnu DPH odvedla, hned bych si ji nárokovala a po dokončení zateplení KD bych DPH zase odvedla? Podle vyjádření MF, č.j.: MF-81288/2012/18 ze dne 27.8.2012 mám pocit, že bych nemusela postupovat podle § 13. Byla bych velice ráda, aby tomu tak bylo. Děkuji za odpověď.

Tak, jak to popisujete, tak daný objekt používáte výhradně k plněním osvobozeným od DPH (pronájem neplátci, nájmy nad 48 hodin osvobozené a pronájem bytu). Za těchto okolností skutečně došlé faktury v režimu PDP s tím, že nemáte nárok na odpočet DPH.

O investici vlastní činností vůbec nemusíte uvažovat - ta by mohla nstoupit až v situaci, když byste měli nárok na částečné odpočty (nicméně podle postoje MF i ve Vašem případě by se o investici vlastní činností nejednalo a odpočty DPH krácené by byly uplatňovány "hned") - nicméně, jak opakuji - není to Vaším případem.

Dobrý den, mám tento dotaz. Obec bude stavět u sportovního hřiště nové sportovní kabiny. Hřiště a staré kabiny jsou majetkem obce a má je v nájmu tělovýchovná jednota Sokol za Kč 1,--/rok do ro 2025. Nové kabiny se pravděpodobně také pronajmou Sokolu a budou jim sloužit jako zázemí pro sportovce a možná budou nějaké prostory pro ubytování sportovců, např. soustředění . Obec H bude stavebníkem. Jak to bude s odpočtem DPH na výstavbu kabin a bude tam PDP?

Tak nejprve k té druhé části - pokud to pronajmete - bude to k ekonomické činnosti a režim přenesené daňové povinnosti by měl být aplikován.

K tomu - zda bude nárok na odpočet DPH. Aby byl nějaký nárok na odpočet DPH, tak by bylo potřeba, abyste to měli k nějakým zdaňovaným plněním - tedy:

 - pronájem Sokolu s DPH (ne za symbolickou částku 1 Kč) - nicméně aby to bylo s DPH, bylo by nezbytné, aby Sokol byl plátcem daně

 - provozovat si třeba ubytovací část sami (obcí) a zbytek dát do pronájmu Sokolu osvobozeně od daně - potom by tam mohl být odpočet DPH koeficientem podle §76

Pokud nastavíte režim, že bude pokračovat nájemní vztah za 1 Kč (určitě osvobozeně od DPH), potom je to bez nároku na odpočet. 

Prosím o radu ohledně zaúčtování dohody o narovnání. Obec prodala stavební pozemek s podmínkou, že do termínu ve smlouvě vybuduje inženýrské sítě. V případě nedodržení termínu se zavázala ve smlouvě, že poskytne slevu kupujícímu z m2 pozemku. Obec termín nedodržela a došlo ke sporu mezi stranami. Spor byl následně vyřešen dohodou o narovnání s tím, že se jedná o kompenzaci újmy kupujícímu za nesplnění povinností obce při budování sítí dle kupní smlouvy. Prosím o radu, jak tuto kompenzaci zaúčtovat.

Takže jste nakonec nedali slevu, ale jen kompenzaci nesplnění smlouvy? Pak stačí zaúčtovat na účet 549 s položku 5192. U slevy bychom asi hodnotili dle výše - významnou na 408 - měla být rezerva, nevýznamnou snížení výnosového účtu, zde 647. Ještě bych musela přihlédnout k datu prodeje - před 2010 nebo po 2010 při účtování slevy. Z dotazu nevím, jak dlouhý byl stanovený termín. Tak pokud náhodou opravdu byla poskytnuta sleva, tak se ještě ozvěte. 

Dobrý den, už mám zase problém (nedávala jsem pozor na školení DPH): Město má budovu, ve které je 6 bytů, (z toho obyvatelné a obydlené jsou jen 2) a nebytové prostory, jejichž plocha je zhruba stejná jako obydlených bytů. Čtyři byty jsou již řadu let prázdné, protože jsou neobyvatelné. V katastru nemovitostí je budova vedena jako stavba občanského vybavení, i když vždy převažovaly byty. Žádné doklady o kolaudacích nejsou. Vedením města v minulých letech proběhly úvahy o předělání bytů na nějaké kulturně společenské prostory (samozřejmě v rámci „výhodných dotací“), to už zřejmě definitivně padlo a do budoucna se opět počítá s byty. Žádný projekt, usnesení, či nějaký jiný papír na to, že tam skutečně budou opět byty, není (on ale nebyl ani na to, že tam nebudou). Město dům začalo postupně opravovat (střecha, okna). Jaká je správná sazba daně u oprav této budovy?

Pokud tedy správně chápu - objekt je takový, že dva byty užívané jako byty, 4 byty nyní neužívané (nicméně asi určeny jako byty, jen je k tomu nedohledatelný kolaudační souhlas ...) a potom nebytové prostory, ale na úrovni rozměrů těch 2 bytů.

Takže teď jde o to přesvědčit, že i ty 4 byty jsou skutečně "byty" - info MFČR z roku 2008 k tomu uvádí:

Při určení, zda se jedná o rodinný dům, bytový dům nebo byt, se obvykle vychází ze správního rozhodnutí, případně stanoviska místně příslušného stavebního úřadu (a dodává se, že rozhodující by mělo být stavebně technické uspořádání).

Tedy podle mne - pokud tam historicky byty byly a bylo to tak asi dříve užíváno, napovídá tomu i technické uspořádání ... - potom bychom měli i ty 4 "byty" považovat za byty ve smyslu zákona o DPH - potom to je bytový dům a bylo by to ve snížené sazbě DPH. ZN

Máme dotaz zda občanská sdružení v našem případě Tělovýchovná jednota a Sdružení dobrovolných hasičů musí vést podvojné účetnictví. Jsme malá obec a oběma svazkům poskytujeme příspěvky dle veřejnosprávní smlouvy.

Takto bylo jistě postupováno do konce roku 2013. Šla jsem kontrolovat na Aspi poslední stav textu ZoÚ a je tam u §38a nějaký zmatek, musím počkat na plná znění. V Aspi §38a již není, ale zákonným opatřením zrušen nebyl. Takže by měl být v platnosti. 

Ještě info od Ing. Nejezchleba - občanská sdružení se dle NOZ mění na spolky, ale zákon ponechal "občanská sdružení" - na podzim se prý usnesli, že se tento § vztahuje i na spolky přeměněné z občanských sdružení. 

Občanské sdružení, které je právnickou osobou ve smyslu §2 odst. 3 zákona o sdružování občanů, může vést tzv. jednoduché účetnictví, pokud jeho celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč. Přitom se na ně vztahují ustanovení zákona o účetnictví a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. 12. 2003. Postupují tedy podle (v současné době již zrušené) vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví. Tato možnost vyplývá z ustanovení §38a zákona o účetnictví. 

Zatím zákon o účetnictví nereagoval na NOZ (spolky a ústavy).
Pokud se občanské sdružení rozhodne vést podvojné účetnictví, může ho vést ve zjednodušeném rozsahu dle §13a zákona o účetnictví (§9 odst. 3 zákona o účetnictví). 

Upozorňujeme, že některé dotační podmínky požadují po neziskových organizacích vedení podvojného účetnictví.

Takto bylo jistě postupováno do konce roku 2013. Pravděpodobně dojde k pojmové úpravě ZoÚ. 

Ještě info od Ing. Nejezchleba -  občanská sdružení se dle NOZ mění na spolky, ale zákon ponechal "občanská sdružení" -  na podzim se prý usnesli, že se tento § vztahuje i na spolky přeměněné z občanských sdružení. 

Zastupitelka města přebírá svoji finanční odměnu za výkon funkce členky ZM v pokladně v hotovosti MěÚ. Zároveň na její žádost tuto odměnu skládá zpět do pokladny MěÚ s tím, že požaduje, aby uvedená odměna byla poskytnuta ve prospěch osadního výboru. Dotazy: a) Na základě čeho (jakým dokladem) může město tuto odměnu přijmout, b) Jakým způsobem poskytnout (jakým dokladem) tuto částku osadnímu výboru (v hotovosti předsedovi osadního výboru) – nemají vlastní účet, částka bude shodná nebo snížená o daň z příjmu? Osadní výbor nemá žádný svůj příjem, pouze finanční příspěvek na činnost poskytnutý radou města

Odměna musí být řádně zdaněna. Ve výši čisté odměny přijímáte dar od občanky pro obec účelově určený pro činnost osadního výboru, tj. navýšený příjem obce o dar a navýšený rozpočet ve výdajích, určených pro osadní výbor.

Jak píšete - v hotovosti předsedovi osadnímu výboru - to pozor, to je normální provozní záloha na čerpání výdajů - tj. musí se vyúčtovat  - např. na materiál, a pak vstoupí do rozpočtu na položku 5139. Nemáte právo někomu z osadního výboru dát peníze (pokud to není odměna za práci), které nevyúčtuje jako výdaj obce. Osadní výbor by neměl mít finanční příspěvek na činnost poskytnutý radou obce - je to součást obce, tj. měl by mít rozpočet schválený na výdaje, o kterých může osadní výbor rozhodnout. Rozpočet schválený v rámci rozpočtu obce. Je to stejné jako s SDH. 

Prosím alespoň o základní info, co vše z pohledu DPH musíme pohlídat při vkladu majetku do organizace, jejímž jsme akcionářem. Připravujeme vklad části kanalizace v majetku města do vlastnictví VAK. Všechen vkládaný majetek je pod nájemní smlouvou s DPH od r. 2009, kdy jsme se stali plátci. Na některých částech vkládané kanalizace byly během let provedeny opravy i TZ, při kterých jsme uplatnili DPH v plné výši( nájem). Bude nutné při vkladu vystavit DD k té části majetku, u níž bylo upl. DPH ( nebo na vše??? jen to ne!!). Je třeba hlídat testovací lhůty dle § 78?

Toto je nesmírně komplikovaná věc - já osobně si nedokáži moc představit, jak budete oddělovat části, kde se uplatnil odpočet DPH, a na které části to nebylo (třeba to Ve vašich podmínkách jde - neznám podrobnosti). Fikce zdanitelného plnění platí v případě, že si plátce uplatnil odpočet DPH i u části vkládané věci. Pokud by se to realizovalo jako osvobozené plnění (jako celek) - pokud obecně uběhla testovací lhůta - vyvolalo by to nutnost vracení odpočtů z TZ - tedy to je nevýhodné. Za daných okolností bych se stále doporučoval vydat cestou, že se z toho udělá zdanitelné plnění jako celek (zatíží se DPH celé) a daň se vzájemně vypořádá (předpokládám, že druhá strana má nárok na odpočet DPH). Samozřejmě je zde ještě ta alternativa "prodeje" - tedy nastavit režim, že se majetek prodává s DPH, druhá strana DPH odpočítává, daň se platí a následně se započítává zbylá pohledávka z prodeje na vklad do základního kapitálu (varianta je dobrá v tom, že nabyvatel má jasně definovány daňové vstupní ceny, což u vkladu bohužel neplatí).

Z hlediska DPH, jak to při vkladech udělat, pokud to zatížím DPH, bych si dovolil upozornit na Koordinační výbor KDP z roku 2011 (najdete to ho v dokumentu - "anotace z koordinačních výborů - 2011 - na stránky jsem ho dával v roce 2013 - zde jsou navrženy určité techniky, jak by šlo DPH vyrovnat přímo ze strany nabyvatele (odvod i odpočet).

Nicméně obávám se, že problematika je natolik specifická, že by bylo vhodné toto dohodnout detailněji pro konkrétní případ (pokud by Vám toto "naťuknutí" nestačilo). ZN

Jsme město, nemáme radu. Poskytujeme příspěvky různým spolkům ve výši 1-25 tis. Kč. 1. Může, prosím, o výši a příjemci dotace rozhodnout byť v jednotlivých případech jen starosta? 2. Je nutné schválení konkrétního příjemce a konkrétní částky rámci rozpočtu? 3. Nevím, jak vysvětlit ZM, dle čeho je vhodné uvádět v usnesení ZM při schvalování rozpočtu, že: "ZM schvaluje dle svých kompetencí....poskytnutí dotací.....v té výši a těm fyzickým a právnickým osobám jaké jsou uvedeny v tabulkové části tohoto rozpočtu"? 4. Schválení rozpočtu opravdu nelze považovat za souhlas zastupitelstva dle jeho kompetence, že se tím schválily dary a dotace jednotlivým právnickým osobám? Tedy ani když uvádíme v rozpisu návrhu rozpočtu jmenovitě jednotlivé příspěvkové organizace?

1. Tam, kde není rada, může rozhodnout starosta, a to do výše kompetence rady, tj. dar do 20 tis. Kč, dotace do 50 tis. Kč. 

2. Ano - je to dle zákona č. 250/2000 Sb. závazný ukazatel - finanční vztah k jinému subjektu. 

3. a 4. Je to vhodné právě proto, že schválením rozpočtu schvaluji jinou věc, než je povinné schválení majetkoprávních úkonů dle §85. Takže tímto textem zajistíme i schválení dle §85 darů a dotací těm osobám, kde již je z rozpočtu jasný finanční vztah. Jen pro příklad - když do rozpočtu dáte úvěr, tak schválením rozpočtu se nemůže nahradit schválení zastupitelstva k úvěrové smlouvě. To vhodné je uvedeno pro větší bezpečí obce z hlediska právních účinků úkonů. Opravdu schválení rozpočtu nestačí i když je rozpis.