Dotazy

Občanské sdružení má ve výpůjčce budovu, kterou vlastní město. V letošním roce na této budově provedlo rekonstrukci v řádu statisíců. Nyní toto občanské sdružení žádá zastupitelstvo, aby mu na tuto rekonstrukci poskytlo příspěvek ve výši 150 tis. Kč. Jak vyřešit zhodnocení majetku i případný příspěvek účetně a právně?

Osobně se domnívám, že máme dvě varianty:

VAR 1 - dohodnout se, že dojde k finančnímu vypořádání daného TZ... - tady je jen problém, že asi hodnota TZ je vyšší než daných 150 tis. Kč - nicméně samozřejmě je přípustné sjednat i vypořádání v této výši - tady vznikne takový psychologický problém na straně sdružení - vznikne tam ztráta z finančního vyořádání - nevím, zda je to pro ně akceptovatelné. Pokud shrnu variantu účetně - bylo by to MD 042/Dal 321 a platba investice

VAR 2 - poskytnout investiční dotaci - právně to v zásadě dle mého názoru možné je, nicméně je to zvláštní ve vztahu k tomu, že se jedná o dotaci na zhodnocení Vašeho majetku (právně to TZ zůstává majetkem Města). Tedy v této variantě jako investiční příspěvek s tím, že povolíte odpisování nájemci (odpisovalo by se pouze účetně na jeho straně, nikoliv daňově a to ve vazbě na skutečnost, že se jedná o majetek vypůjčený). Asi v této variantě bych nejvíce upozornil na problém ošetření případného vypořádání v situaci ukončení smlouvy - určitě potřebujete ve smlouvě ošetřit tak, aby na 100% nemohla nastat situace, kdy by nájemce mohl požadovat vypořádání i ve vazbě na hodnotu korespondující s dotací... (tedy asi předpokládám, že se budete snažit o konstrukci, že nemá nárok na jakékoliv vypořádání v případě ukončení nájemního vztahu ....) - jde mi jen o to, aby se vyloučila varianta, že jednou poskytnete dotaci a podruhé je riziko zaplacení v okamžiku ukončení výpůjčního vztahu a případného vypořádání TZ.  ZN 

Kam správně paragrafem zařadit přestupkovou komisi (61 12 nebo 61 71). Není to komise rady. Ve struktuře obce je to komise jmenovaná starostou.

To je záležitost správního orgánu, co si pamatuji, tak myslím i jako přenesené působnosti (§103, odst. 4 128/2000 Sb.), patří na odpa 6171.

Jsme 100 % vlastníkem TS s.r.o., které vznikly již v roce 1998. Byl složen základní vklad ve výši 100.000,- Kč. Nevím, jaký způsobem tehdy účetní účtovala, ale do dnešního dne (to je zase moje chyba, že mi to nedošlo) tento vklad nemáme nikde zachycen v účetnictví. Chtěla bych to opravit. Můžu použít 069 x 569? Původně jsem přemýšlela nad 408, ale v "Účetní reformě" jsem se dočetla, že tam by měly být pouze významné položky, což u nás 100tisíc není. Předem děkuji za odpověď.

Zaúčtujte 061 MD (píšete, že jste 100% vlastníkem - tj. musíte volit účet pro rozhodující vliv, účet 069 je pro menšinový vliv - např. méně než 20%) a proti 401 D (tento vklad by byl od 1998 do 2009 evidován na 901, účet se na 401 převedl převodovým můstkem 2009/ 2010). Proto volím 401 jako opravu na rozvahovém účtu, kterého se týká. Účet 408 by nebyl určitě dobře - pořízení dlouhodobého finančního majetku není nákladem. Ta 401 je zde nejlepší volba.  

Dotaz: DSO má zaveden ZBÚ u ČS a.s., na výpisu od 1/2014 je za položkou „připsaného úroku“ nově uvedena platba „daň z úroku“ Je správně účtováno 562/231 ?

Raději zdůrazňuji - tato problematika se týká PO, DSO ... - nikoliv obcí a krajů (u nich srážková daň není).

Pokud se týká účtování, základní otázkou je – má být účtováno pouze o výnosu na úrovni netto úroků, nebo má být účtováno o celé částce do výnosů a do nákladů pak zaúčtována sražená daň.

Účetní předpisy pro PO či DSO tuto záležitost neřeší a tak bych si prozatím dovolil použít analogii. Problematika je totiž řešena pro podnikatelské subjekty v ČÚS č. 019 v bodu 4.1.2., který zní následovně:

4.1.2. V případě úrokových výnosů (příjmů), které se podle zákona o daních z příjmů zdaňují zvláštní sazbou daně a sraženou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se sražená daň z příjmů vyúčtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 34 - Zúčtování daní a dotací. V ostatních případech se úrokový výnos (příjem) účtuje v netto částce; pokud se uvedený úrokový výnos (příjem) účtuje v brutto částce, je nutno vyúčtovat částku srážkové daně odpovídající vyúčtovanému úrokovému výnosu na příslušný účet účtové skupiny 59 - Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.  Podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění, plynou-li ze zahraničí, se účtují v brutto částce, a plynou-li z tuzemska, se účtují v netto částce.

Nás se netýká věta první (nemůžeme provádět zápočet). Námi řešenou problematiku pokrývá věta druhá, z nichž fakticky vyplývá (uvažujme příklad - úrok 100 a daň 19):

-         základním řešením by bylo účtování pouze netto částky – tedy MD 241/ Dal 662 ve výši 81 Kč.

-         je možná také alternativa – MD 241/ Dal 662 ve výši 100 Kč a daň MD 591/ Dal 241 ve výši 19 Kč.

Tedy dle mého názoru je na každém subjektu, aby si vybral vlastní způsob účtování a ten případně vyhlásila do vnitřních směrnic organizace (samozřejmě zdůrazňuji, že toto platí do okamžiku, ve kterém by došlo ke stanovení režimu závazným ČÚS).

Jednodušší variantou by zatím byla ta první - tedy účtovat netto hodnotu.

V pátek máme zastupitelstvo, jako jeden bod máme schvalování závěrky a inventarizace za rok 2013. Dnes jsem se však u vzoru směrnice ke schvalování závěrky dočetla, že závěrka se má schválit až po přezkoumání hospodaření. Potřebovala bych jasně a stručně napsat, co je povinnou přílohou závěrky a kdy se má schvalovat. Dostávají se ke mně různé informace a já už nevím, čí jsem. Domnívám se, že povinnou přílohou je FIN, rozvaha, výsledovka, příloha, inventarizace, finanční vypořádání???, roční zpráva o výsledcích finančních kontrol???. Též jsem se domnívala, že je možné schválit závěrku+inventarizaci a někdy následně po auditu zprávu o přezkoumání + závěrečný účet. Jak je to tedy správně. Děkuji.

Takový přehled by mohl vypadat asi takto: 

Základní parametry:

-          termín pro schválení – do 30. 6. 2013

-          předkládá se

 „Povinná složka“ - bezpodmínečně

- vlastní účetní závěrka (rovzaha, výkaz ZZ, příloha UZ, případně i výkazy - Přehled o změnách vlastního kapitálu a Přehled o peněžních tocích) . Pozn. FIN 2-12M je finanční výkaz a není součástí účetní závěrky. 

- inventarizační zpráva zpracovaná podle inventarizační vyhlášky 270/2010 Sb. 

„Povinná složka“ – pokud existuje

- zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření

- zpráva auditora

- zprávy o výsledcích finanční kontroly

- zprávy o závažných zjištěních při výkonu veřejnosprávní kontroly (PO)

- zprávy z interního auditu – roční + jednotlivé dotýkající se účetnictví

Problém je u zprávy o výsledku přezkoumání, protože by tato zpráva měla být ze zákona k dispozici vždy, ve schvalovací vyhlášce není uvedeno "k dispozici k datu schvalování" - proto jsem v návrhu směrnice (té kratké) na stránkách uváděla, že lze schválit, příp. schválení řešit dříve, ale se schválením oficiálním počkat až na zprávu z přezkumu. 

- „ostatní“ na vyžádání zastupitelstvem (musí být schváleno)

- ostatní dokumenty (doklady …), které mají dokumentovat zásadní operace 

- a ostatní dokumenty vyžádané schvalujícím orgánem

Při auditu bylo požadováno, abychom u dokladové inventarizace ke každému účtu dokládali prvotní doklady ( smlouvy, faktury, splátkový kalendář, vyúčtování voleb a dotací, smlouvy o výpůjčce u MŠ a ZŠ) dle zákona č. 270/2010 Sb o inventarizaci majetku. Nic takového jsme v zákoně nenašli. Jak má být dokladová inventarizace u jednotlivých účtů správně doložena.

Z hlediska vyhlášky 270/2010 je požadavek ještě nižší, než se zpravidla k inventarizaci zpracovává. Tam totiž by např. u pohledávek stačilo udělat odvolávku na knihu odeslaných fa - pokud byste byli schopni vytisknout sestavu neuhrazených pohledávek k datu, příp. ji mít jen v pdf uloženou v nějakém uložišti, tak by dle §8 - přílohy k soupisu, stačilo k soupisu uvést jen odvolávku na tuto evidenci (odst. 3, písm. a) "seznam všech inventarizačních evidencí...").

Toto mi přišlo nedostatečné pro přímou návaznost - proto jsem zpracovala přílohu č. 4 k inventarizaci, kde uvádím možnosti, co by se k soupisu mělo přikládat. U pohledávek např. výše a identifikovaný dlužník. Je v dokumentech ke stažení. 

Požadavky kontrolorů na to, co uvádíte, předpisem oprávněné nejsou, ale mohou být vzneseny k tomu, aby příslušné podklady byly ke kontrole předloženy pro doložení oprávněnosti vykázání pohledávky, závazku apod. U smluv - zde je opravdu zbytečné smlouvy stále každoročně ofocovat - měla by bohatě stačit odvolávka na identifikátor smlouvy. 

K otázce - správně doložena - dle vyhlášky - jen odkaz na evidenci, prakticky - dle toho, co Vy si nadefinujete ve vnitřních pravidlech s tím, že víte kde hledat a prokázat existenci prvotních dokladů dokládající oprávněnost inventarizační položky. 

Inventarizace je pro účetní i významným pomocníkem, když je  zpracovaná ve vazbě na prvotní doklady, tak je vždy snadné dohledat historii účetního případu. Toto doporučuji zvažovat při zpracování inventarizace i při zpracování vnitřních pravidel pro průkazné doložení, ale především u dlouhodobějších případů. Jsem přesvědčena, že povinnost doložení prvotních dokladů inventarizační vyhláškou ani jiným předpisem však dána není.

Jen bych se chtěla ujistit u břemen, která jsou samostatným majetkem na účtu 029 - k jakému datu účtuji předpis, tedy nově MD 042 / D 378, a k jakému datu zařazení, tedy MD 029 / D 042? Do konce roku 2013 jsem vždy účtovala k datu podání návrhu na vklad do KN (MD 518/ D 378). Děkuji.

Doplnění dotazu na základě nových znalostí z NOZ

Okamžik uskutečnění účetního případu

 Dle ČÚS 701 při převodu nemovitosti (případy, kdy je obec oprávněná k VB) je okamžik uskutečnění účetního případu datum podání návrhu na vklad. Zde postupujeme dle ČÚS bez ohledu na ustanovení NOZ:

§ 1305, NOZ č. 89/2012

Zřizuje-li se reálné břemeno právním jednáním, vzniká zápisem do veřejného seznamu.

V případě, že řešíme poskytnutí VB jako služby mimo režim nemovitého majetku, tak bychom v případě pohledávky a výnosu a změny analytiky k majetku zatíženém VB měli účtovat až k datu zápisu do KN v souladu s ustanovením NOZ.  (Pozn. Datum zápisu se od data právních účinků liší).

Poznámka - otázkou je, zda by nemělo dojít kez změně v ČUS 701, protože v NOU je uvedeno: 

§ 1105 Převod vlastnického práva k nemovité věci

Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

Problémem se budeme ještě zabývat. 

Jsme plátci DPH. V lednu 2014 nám přišla faktura za služby za 4. čtvrtletí 2013, u který přiznáváme DPH, zdanitelné plnění 31.12.2013. Ostatní fa účtuji k 31.12.2013 5xx/383 a v 2014 383/321, ale teď nevím jak právně zaúčtovat tuto s DPH? Děkuji za radu.

Měla by se zaúčtovat stejně, ale jen se dá datum nároku na odpočet do roku 2014. Program by měl toto zvládnout. K dokladu se zvolí datum účetního případu 31. 12. 2013, ale datum nároku na odpočet 2014 - dělá se to většinou ruční úpravou (že se upraví automaticky vyplněné datumy), ale opravdu by to mělo jít. Nechám zveřejněné, třeba někdo poradí dle svých zkušeností s programem jinak. 

Dobrý den, na základě "Zmluvy o poskytnutí finančného príspevku" jsme obdrželi investiční dotaci (účet 403) týkající se přeshraniční spolupráce.Ve smlouvě je uvedeno "Účelom tejto Zmluvy je spolufinancovanie schváleného Projektu Prijímateľa, a to poskytnutím FP z prostriedkov pre: Operačný program: Program cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007-2013, spoulufinancovaný fondom : Európsky fond regionálního rozvoja." Jako poskytovatel je ve smlouvě uvedené " Ministerstvo Podohospodárstva a rozvoja vidieka SR" Při odeslání výkazů PAP jsme uvedli jako partnera transakce IČ Ministerstva podohospodarstva SR - kontrola nám vytkla IČ jako nepřípustnou hodnotu- hodnotu mimo číselník. Při druhém pokusu jsme uvedli jako partnera transakce hodnotu nuly+702 (SR) a opět výkaz PAP XII neprošel. Jaký je správný partner transakce?

Vyplňuje se dle přílohy č. 2 (od 2014 příloha č. 1) - číselník partneři. Jestli dobře chápu metodiku, tak se píše SK. Prosím o zpětnou odezvu, jestli takto výkaz projde. Zatím jsme se setkali s touto otázkou poprvé. 

V roce 2013 jsme zahájili rekonstrukci mateřské školy - jedná se o investiční akci (zateplení, výměna oken, vytápění a nová střecha - rovná za sedlovou). Na vazbu jsme použili dřevo z obecního lesa. Jsme plátci DPH a u lesa uplatňujeme plný odpočet DPH. Dřevo bylo použito pro plnění nesouvisející s ekonomickou činností a proto jsme odvedli DPH z ceny dřeva, kterou mi stanovil OLH. Akce bude financována za spoluúčasti SFŽP (uznatelné náklady) a do neuznatelných nákladů je zařazena i ta střecha. Dřevo bylo poraženo dodavatelskou firmou a rovnou odvezeno na pořez (žádný sklad). V roce 2013 máme pouze vyčíslenou hodnotu dřeva na základě vnitřního dokladu ve výši 141 448,- Kč (základ + 21%DPH), nevedu nikde na nákladových účtech. Můj dotaz zní: Mohu udělat aktivaci nedokončeného majetku ve výši 141448,- Kč a zaúčtovat 042/506 (uzávěrku 2013 pošlu v pondělí 17.2), abychom mohli prokázat do neuznatelných nákladů k dotaci (otázka je, zda-li takovýto doklad uznají)? Moc děkuji za odpověď.

Ta aktivace DM je určitě potřeba udělat a zaúčtovat i kvůli akruálu. Účetní zápis máte dobře a dobře je i včetně DPH - zde to byl náklad vstupující do ceny DM.  

Ohledně starostí s neuznatelnými náklady - ty jsou zbytečné, neuznatelné jsou jen Vaše záležitosti. Do vlastního podílu uznatelných - i tady byste mohla být klidná, to je doklad řádně uznatelný, když jsou v pořádku podklady pro aktivaci. 

RM dne 9.5.2013 schválila text: RM schvaluje výsledek hospodaření MŠ za rok 2012 ve výši x a návrh rozdělení HV do fondů. ZM dne 27.6.2013 schválilo text: ZM schvaluje celoroční hospodaření města a závěrečný účet města za rok 2012 vč. zprávy auditorů o výsledku přezkoumání hospodaření ÚSC za rok 2012 bez výhrad. Je možné tyto texty považovat za schválenou závěrku roku 2012 a vystavit tedy protokoly o schválení účetní závěrky? A co dělat v případě, že ne?

Bohužel není možné tyto texty považovat za schválení účetní závěrky. Závěrka je neschválená, a nic se neděje. Prostě nedošlo ke schválení účetní závěrky. Jediný nedostatek je v tom, že obec ke schválení závěrku zastupitelstvu nepředložila, což může být při přezkumu vyhodnoceno jako nedostatek b), ale s ohledem na špatný stav legislativy se toto stalo opravdu hodně obcím a nejde ani přijmout nějaké jiné nápravné opatření, než příští rok předložit účetní závěrku zastupitelstvu ke schválení včas. Nejedná se v roce 2013 o nic závažného a každý soudný člověk by to měl pochopit. Vyhláška vyšla až v srpnu 2013, byly jen 2 měsíce na schválení dle vyhlášky, a to někdy ani nebylo možné zastupitelstvo sezvat natož udělat přípravu v souladu s vyhláškou. Šlo závěrku schválit před vydáním vyhlášky, to zase ale hodně obcí nevědělo jak. Takže si myslím, že se vystaví protokol o neschválení závěrky, což je asi tak vše, co se s tímto případem dá dělat. 

V rozvaze mám na 408 záporný zůstatek.Jedná se o vrácenou pokutu, která byla zaplacena v roce 2012. Je to v pořádku? Děkuji

Účet 408 by měl mít "záporný" zůstatek, tj. na MD v případě, že byl opravován náklad minulého období. Jestliže jste zaplatili Vy nějakou pokutu a v roce 2013 byla vrácena - např. prominuta, tak by se mělo jednat spíše o zůstatek D - 231 MD/ 408 D - ale i to je zde k diskusi, protože na 408 by se mělo  jednat o opravy minulých období. Prominutí odvodu a penále nebo pokuty je spíše další účetní případ, který by se měl v běžném roce objevit na výnosech (např. 649 - náhrada výdaje minulých let), i kdyby se jednalo o významnou hodnotu. Nejedná se o chybu, kterou je potřeba opravit. 

V roce 2011, když proběhla digitalizace, změnilo se nám číslo pozemku a jeho výměra (šlo o totožný pozemek - původně st. 27, výměra 740 m2/10 Kč/1m2, celkem 7400 Kč, nově parc. č. 984, výměra 231 m2). Zřejmě chybně jsme tehdy provedli přecenění dle původní ceny za 1m2 u pozemku st. 27 a do majetku jsme za vedli na SU 031 pozemek 984, výměra 231 m2/10 Kč/1 m2, celkem 2310 Kč. Toto jsme účtovali jako rozdíl: 5090 Kč 407MD/031D. Jak opravit, když jsme správně měli jen změnit číslo pozemku a upravit si v evidenci majetku nový, snížený počet metrů. Lze teď opravit jen mínusem z původně použitých účtů: 5090 Kč -407MD/-031D, aby se nám to vrátilo zpět? Nebo se musí řešit přes SU 406? Ale jak?

Opravit to určitě jde a dokonce to opravit musíte. Pro Vámi popsaný případ není dobře volba účtu 407. V případě změn v KN se jedná o inventarizační rozdíly, které se dle CUS 710 musí účtovat přes 401, pro tyto případy není účet 407 určen. Zde pro velký rozdíl výměry se mi nezdá, že by se jednalo o totožný pozemek, zde bych spíše volila zápis 401/031 pro vyřazení zaniklého pozemku a 031/401 pro zařazení nové parcely.

V našem městě byla postavena nová ČOV z prostředků EU, SR, půjčky SFŽP, vlastních zdrojů atd. Rovněž jsme na výstavbu obdrželi dotaci z kraje, která má být na financování vlastních zdrojů. V měsíci únoru budeme zařazovat ČOV do majetku včetně jednotlivých dotačních titulů. Vyúčtování na SFŽP má termín 31.7.2014. Smluvně jsme měli dostat až 61. mil - nicméně od fondu jsme obdrželi jen 54. mil. . Po jednání s krajem vyplynulo, že je možné, že nám bude po vyúčtování snížena i dotace kraje ( s ohledem na uznatelné veřejné výdaje které se snížily ). Odpisy majetku účtujeme čtvrtletně. V případě, že se výše dotace změní na konci roku 2014( to předkládáme vyúčtování kraji), jak s odpisy? Jaká výše krajské dotace by se měla zaúčtovat na majetkové kartě?

K zařazení ČOV do majetku je potřeba opravdu i zařadit 403, když není konečné vypořádání, tak ve výši dohady (388/403). Dohada by měla být v max. výši - ne v přislíbené dotaci, ale uznatelné (způsobilé výdaje) x podíl dotace (např. x 85%, 5%, x % od kraje). Je vhodné udělat dohadu dle znalosti situace, snížit ji o očekávané krácení dotace. 

V prosinci 2013 byla podepsána smlouva na prodej pozemku a kupující uhradil zálohu ve výši kupní ceny. Návrh na vklad byl podán až v měsíci lednu 2014. Pozemek je zatížen věcným břemenem z důvodu umístění a provozu elektrorozvodného zařízení. Musíme již při prodeji tohoto pozemku odvést DPH?

Ke zdanění pozemků je dán na stránky dokument GFŘ (dokument z 9. 12. 2013 - GFŘ Info k § 56 ....).

Zde se objevuje bod 1. 3. s následujícím zněním:

1.3. Přechodné období - zálohy na prodej pozemku

Při zálohové platbě v r. 2013 na převod pozemku, který se uskuteční v r. 2014, se při přijetí zálohy neuplatní daň na výstupu, pokud podle právní úpravy platné v době přijetí zálohy (tj. v r. 2013) jde o úplatu na plnění osvobozené od daně (tj. převod jiného než stavebního pozemku). Podle § 51 odst. 2 zákona o DPH ve stávajícím znění má plátce povinnost uvést takovouto úplatu přijatou před uskutečněním plnění do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla přijata, jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Při dodání předmětného pozemku v r. 2014 uskuteční plátce zdanitelné plnění s datem uskutečnění tohoto zdanitelného plnění dle § 21 odst. 3 zákona o DPH v novém znění. Zdanění bude v daném případě podléhat jen rozdíl mezi celkovou úplatou za plnění a částkou uhrazenou jako záloha v roce 2013 (samozřejmě pokud nebudou hrazeny v roce 2014 další zálohy).

Tedy ve Vašem případě skutečně zdanění řešit nemusíte.