Dotazy

Máme uzavřenu " Smlouvu o pronájmu kopírovacího stroje" Jedná se o kopírku + paušál na 2.000 stran černobílých výtisků a 900 stran barevných výtisků (tolik papíru nám měsíčně dodají) . Smlouva je uzavřena na 4 roky ( 84 splátek ) a po ukončení smlouvy bude kopírka nabídnuta k prodeji za 1.000,- Kč. Měsíčně nám vystavují fakturu na částku 4.597, Kč a 2 x do roka provedou vyúčtování a výtisky nad limit zaplatíme zvlášť. Myslím si, že zařadím na účet 974 a nevím jestli v ceně ročního nájmu nebo nájmu za celou dobu smlouvy (4roky). Prosím o kontrolu.

Toto vypadá na charakter finančního leasingu (s právem koupě), nový podrozvahový účet kde se vedou celkové sjednané splátky od data závěrky po zbytek pronájmu (po celou dobu smlouvy) u finančního leasingu je účet 964. Volila bych finanční leasing, i když není sjednána akontace nebo první mimořádná splátka. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Takže zkusím vysvětlit to, co uvádím na semináři. Pojem finanční a operativní leasing není v účetnictví vymezen. Pokud budeme hledat v jiných předpisech, tak od 1. 1. 2014 došlo k nadefinování pojmu finanční leasing pro účely daně z příjmů v zákoně o dani z příjmů  - konkrétně §21d).

Řekněme, že vymezení použijeme analogicky (to je návrh - někdo to může odmítnout) - pokud ano - zde jsou uvedeny charakteristiky:

§21d 

Obecná společná ustanovení o finančním leasingu:

(1) Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy:

a) Ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu, nebo bezúplatně na uživatele věci.

b) Ujednáno právo uživatele na převod podle písmene a).

Tedy v tomto případě pracujeme asi s variantou b) - povinnost pronajímatele nabídnout a právo koupit - tedy leasing. Jinak nevím, jak rozlišovat mezi operativním a finančním leasingem.

Pokud se týká doby - režim je takový: na krátkodobé 1 rok splátek a na dlouhodobé +3 roky - tedy v zásadě nakonec by asi došlo k zaúčtování závazku v celé délce 48 měsíců.

Jak provádět kontrolu účtu 407. Má se tento účet rovnat majetkovému účtu s analytikou - přeceněno na reálnou hodnotu? Tyto účty se mi nerovnají a jedná se o chybu z minulých let, lze zřejmě opravit pouze proti účtu 408?

Měl by obsahovat rozdíly z přecenění nejen majetku určeného k prodeji, ale i např. CP přeceněných ekvivalencí. Mohl tam být také počáteční zůstatek z převodového můstku z účtu 909. Ale je pravdou, že se účet při prodejích majetku má vyřazovat - měl by na finanční dlouhodobý majetek nebo na majetek určený k prodeji přeceněný RH vázat. Oprava zůstatku by asi opravdu byla dobře přes 408, protože se tento účet vždy rozpouští výsledkově. 

Aby tam byla jiná chyba než výsledková, to by muselo dojít například k přecenění na reálnou hodnotu a potom k nějaké chybné transakci s majetkem u úkonu jiného než prodej (například svěření tohoto majetku do PO v reálné hodnotě proti 401 nebo třeba ukončení ocenění reálnou hodnotou - ustoupení od prodeje, nicméně jen převod na analytiku jinou 02x nebo 03x bez zúčtování 407) - pokud tyto případy jsme schopni vyloučit, tak souhlas s tím, že pravděpodobně se nezúčtovala 407 proti výsledkovým účtům a oprava nyní proti 408 je v pořádku (jen podotýkám - mělo by to být pro korekce nad 260 tis. Kč či 0,3 % aktiv - jinak podle charakteru výnos či náklad).

V naší obci byla v rámci sdružení obcí vybudována kanalizace. Každá obec v průběhu stavby vložila dle své velikosti finanční podíl a zbytek stavby byla financován z části dotací a velkou část uhradila i společnost SčVK. Sdružení vedlo své účetnictví. Ke konci roku 2013 byla kanalizace oficiálně předána (prodána - kupní smlouvy) společnosti SčVK s tím, že sice ve smlouvách je prodejní cena, ale ta byla již ve skutečnosti uhrazena v rámci realizace stavby, takže obce za tuto stavbu již žádné finanční prostředky neobdrží. Jelikož některé obce daly stavbu kanalizace do majetku ve výši svého podílu, poraďte prosím, jak se s tímto případem účetně vypořádat a zbavit se tak stavby z majetku na základě kupní smlouvy, kde vlastní finanční operace vůbec neproběhne. Bude to jen jednoduše vyřazení stavby?

Upřímně - když nevidím smlouvu, tak to bude trochu odhadování. 

Když SčVK hradil část nákladů na stavbu, tak on dle popisu v dotazu nehradil svůj podíl na spolufinancování - jinak by část stavby přešla do jeho majetku, ale zálohu na prodejní cenu. Takto měly jednotlivé obce ve sdružení o příjmu i účtovat - tj. na 324 nebo 455 zápisem 245/324 (455) - dle doby platby a budování stavby. Nyní obce své části prodávají - takže předpis 311 MD / 646 D, k tomu zúčtování zálohy 324 MD (455) / 311 D a vyřazení majetku ve výši ocenění svého podílu na sdružené výstavbě: 553/081 a 081/021. A ještě pozor na DPH - jestli byl nárok na odpočet, tak při prodeji odvod DPH 311/646 a 343. Postup účtování měl být u každé obce v jejím podílu každoročně zúčtován. Máme podrobně popsány postupy účtování  v knize Účetní reforma 2012, kde je kapitola Sdružené prostředky. 

Obdrželi jsme dotaci na zateplení budovy OÚ, výměnu oken a novou fasádu. Smlouva o poskytnutí podpory ze SFŽP ČR v rámci OPŽP byla podepsaná začátkem listopadu. Prosím zkontrolujte účtování, moc děkuji. Celé účtování mám označeno ORG. při podpisu smlouvy: 942/999 = 1 758 496,5Kč ve smlouvě uvedená částka způsobilé výdaje: 1 953 885,-Kč 85% FS: 1 660 802,25Kč 5% SFZP: 97 694,25Kč 10% VEŘ.: 195 388,5Kč Obec spolupracovala s jednou společností např.AAA, která faktury za zhotovení díla posílala k proplacení na fond, tato společnost AAA mi přeposlala tabulku faktur, kde jsou vypsány veškeré faktury týkající se zateplení budovy OÚ. Dozvěděla jsem se z té tabulky, že na skoro každé faktuře jsou způsobilé výdaje. Zde máte přehled faktur (dle té společnosti, jak žádala o proplacení) a moje účtování: 1)Faktury s nezpůsobilými výdaji: 321/042 231 pol.6121 §6171 / 321 2)Faktury se způsobilými výdaji: takto jsem opravným dokladem rozepsala SÚ 231 účtování u všech faktur, které byly v tabulce zaslány na proplacení fondu. Jednu z faktur jsem uvedla níže. 321/042 = 79085,60Kč 85% D 231 pol.6121 §6171 UZ:15835 N 54 Z 5 = 67 222,76Kč 5% D 231 pol.6121 §6171 UZ:90877 N 54 Z 1 = 3 954,28Kč 10% D 231 pol.6121 §6171 UZ: 0 N 54 Z 1 = 7 908,56Kč MD 321 = 79085,60Kč 3)Faktury jen z části způsobilé výdaje: také jsem uvedla jednu z faktur. 321/042 = 1 139 056,91Kč 85% D 231 pol.6121 §6171 UZ:15835 N 54 Z 5 = 108 396,17Kč 5% D 231 pol.6121 §6171 UZ:90877 N 54 Z 1 = 6 376,25Kč 10% D 231 pol.6121 §6171 UZ: 0 N 54 Z 1 = 12 752,49Kč Nezpůsob. výdaje D 231 pol.6121 § 6171 (bez ÚZ a bez N, Z) = 1 011 532,-Kč MD 321 = 1 139 056,91Kč Víte, já jsem nevěděla, že na skoro každou fakturu se žádalo, když jsme obdrželi faktury, tak jsem vybrala jen ty s nejvyššími částkami a zaúčtovala 85% a 5% ve výše přijaté dotace a u zbytku jsem nic neuváděla. Takže jsem to teď všechno opravila, přesně podle výše uvedeného účtování. 4)Účtování dotace – jak k 31.12.2013? prosím uveďte i částky, moc děkuji. Obdrželi jsme zálohu dotace ve výši: MD 231 pol.4216 ÚZ15835 N 54 Z 5 = 1 538 410,41Kč MD 231 pol.4213 ÚZ90877 N 54 Z 1 = 90 494,73Kč D 374 = 1 628 905,14Kč odúčtováno z podrozvahy 999/942 = 1 628 905,14Kč 5) Vzniklý problém, úplně nahoře jsem uvedla celkem způsobilé výdaje, které jsou uvedeny ve smlouvě, jenže se ponížily, prý nebyla vyčerpána rezerva na vícepráce. Předpokládané způsob.výdaje dle smlouvy = 1 953 885,-Kč Skutečné celkem způsobilé výdaje = 1 933 652,46Kč Celkem jsme měli obdržet dotaci = 1 758 496,5Kč Ale po snížení způsob.výdajů = 1 740 287,21Kč Na zálohách jak jsem uvedla v bodu 4) jsme přijali 11/2013 zálohu dotaci ve výši = 1 628 905,14Kč Zbytek dotace má být vyplaceno 2/2014 ve výši = 111 382,07Kč Takže mi teď na podrozvaze zbývá = 111 382,07Kč a rozdíl: 18 209,29Kč (to je rozdíl mezi předpoklad. způsob. výdaji dle smlouvy a skutečnými způsob.výdaji) Co s tím? Kam to mám zaúčtovat? 6) a veškeré náklady jsem zařadila do majetku jako TZ 021/042 a v kartě majetku budova OÚ jsme navýšila částku o celkové výdaje a co teď s odpisy? mám je nějak upravovat? Doufám, že je to srozumitelný a předem děkuji za Vaše cenné rady :-)

Tak jsem to celé prohlédla a zdá se mi to vše dobře. 

K 31. 12. - resp. k datu zařazení TZ do majetku, je potřeba udělat dohadu na dotaci, a to na tu sníženou hodnotu, tj. 388/403 - já nějak nevím, zda jste ponížila i celkovou dotaci o část nečerpané rezervy, dohada by měla jít na tu poníženou část. 

Ohledně odpisů - po zařazení TZ se budou počítat z vyšší ceny, proti nim se bude rozpouštět ve výši transferového podílu dotace - 403/672. 

Do 31. 12. 2013 by se tedy již nic jiného kromě dohady na dotaci nemělo účtovat. 

Vypořádání by se mělo zaúčtovat až po závěrečné zprávě zápisem 348/388 (případně +/-403, kdyby byl nějaký rozdíl od dohady, a ve výši rozdílu na kartě 403 se rozdíl jednorázově zúčtuje 672/403 nebo 403/672), dále se zúčtuje záloha 374/348 a až k okamžiku tohoto předpisu vyřadíte zbytek z podrozvahy 999/942. Ten vyřazený zbytek z podrozvahy bude ve výši - jaký tam zůstal, bez ohledu na to, že nakonec třeba bude dotace o malinko nižší. 

potřebovala bych vědět, zda účet 664, výnosy z přecenění na reálnou hodnotu, vstupuje do přiznání k DPPO?

Ano, vstupuje. On vlastně sice koriguje 553, když nedáváte jako daňově uznatelnou 553, tak by nemusel, ale pro obec je bezpečnější, když ho zdaní. Téma je to zbytečně složité v případě, kdy daň převádíme sami sobě. 

Je to tak - že zůstatková cena majetku je rozdíl 553-664 - jenže ta není daňově uznatelná. 

Závěr - lepší zdanit, než se pak někde dohadovat a prokazovat o jaký výnos vlastně jde, protože se to daňově vysvětluje těžko. 

Dobrý den, cizí firma provádějící cizí stavbu nás žádá, zda by se mohla elektřinou připojit na naše odběrné místo garáž pro vozidlo správy, kde není téměř žádný odběr, zálohy platíme čtvrtletně ve výši 400 Kč, vyúčtování probíhá každý rok v březnu. Jsme jako město plátci DPH a máme pro svá odběrná místa vysoutěženého dodavatele a uzavřenou smlouvu na odběr elektřiny na rok 2014. Podle předběžné dohody by nám platili zálohy ve výši 5 tis. Kč měsíčně, elektřinu by odebírali od února do srpna letošního roku. Po ukončení odběru (v srpnu - září 2014) bychom jim vyúčtovali skutečný odběr, nám by dodavatel provedl vyúčtování v březnu 2014 a v březnu 2015. Může město přeprodávat tímto způsobem elektřinu bez toho, aby byla uzavřena smlouva na nájem či výpůjčku (právník by odběr ošetřil jinou nepojmenovanou smlouvou), a vystavovat faktury na zálohy, aniž by zálohy platilo svému dodavateli a jsou tyto zálohy předmětem DPH? A následně si může město provést odpočet DPH při vyúčtování od svého dodavatele a svému odběrateli vystavit fakturu s vyúčtováním, kde bude uvedena DPH?

Ano - smíte přeprodávat takto elektřinu, ano - DPH z přijatých záloh odvádět, ano - vyúčtovat elektřinu včetně DPH, ano - máte nárok na odpočet. A nemusíte tyto zálohy nijak převádět svému dodavateli. 

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Jen poznamenávám - skutečně nevím, jak je to s tím "přeprodejem elektriky" - vždy se objeví nějaké hlasy, že to nejde - něčemu právně odporuje - ale pořád nevím čemu, tak já souhlasím s tebou.

Prosím o kontrolu účtování: pořízení hasičského automobilu - k 30.9.2013 zařazen do užívání. Smlouva podepsaná květen 2013 na dotaci 100 tis.Kč. Účtováno na podrozvahu 942/999 dotace 100.tis., k 30.9.2013 zařazeno do majetku a účtována dohada na dotaci 100 tis. 388/403 0300 (analytika dle Gordiku pro vstup do přílohy C.1 zvýšení transferů). Přijetí dotace říjen 2013 100 tis. 231/374, odúčtování podrozvahy 999/942, po vypořádání: 348/388 100 tis. a zúčtování zálohy z transferu 374/348 100 tis. - takto mám zaúčtováno. A teď nevím jestli to mám dobře nebo musím ještě zaúčtovat 403 0300/672 nebo jak vlastně dostat tu dotaci do výnosů – ona se mi přeci bude rozpouštět každý čtvrt rok v odpisech 403 0500 (vstup do přílohy C.2 –snížení transferů)/672, ne? Ať čtu ČÚS 709 a 703, tak to stejně nemůžu vymyslet.

Zaúčtování by bylo takto v pořádku, pokud však přišla dotace až po vypořádání , není nutné účtovat o záloze na 374. Lze udělat vypořádání 348/388, k tomuto zápisu vyřadit podrozvahu  a přijatá dotace již jen 231/348. 

K účtu 403: 

Takže máte 403 - nevím jaký máte program na majetek, ale opravdu by se měla 403 postupně rozpouštět proti odpisům. Spousta programů toto umí dělat i proúčtovat automaticky. 

Např. dotace je 20% pořizovací ceny, auto např. stálo 500 tis. Kč. Odpis roční  bude např. 50 tis. Kč (10 let životnosti) a do výnosů 672 by se zápisem 403/672 měla dostat hodnota 10 tis. Kč. Případně postupně po čtvrtletí. Takže auto se odpíše za 10 let a dotace také. Toto je nastaveno kvůli akruálu - odpisy jako náklad a rozpuštění dotace proti tomu jako výnos. Rozhodně nesmíte jednorázově odepsat 403/672 - to by byla chyba. 

V červnu 2013 město postihla povodeň, od pojišťovny nám zatím přišla pojistná náhrada 10 mil. Kč účtujeme na účtu 231 /649, celkové vyčíslení škod od pojišťovny nám zatím nepřišlo. Ale odhadujeme, že bude ve výši 35 mil. z toho nám přišlo 10 a 25 mil. jsme zaúčtovali na dohady 388/649 Jde nám o to, zda se zdaňuje náhrada od pojišťovny na účtu 649 nebo zda ji mohu vyloučit na ř.101.

Tady byste dle mého názoru měli příjem od pojištovny zahrnout obecně do zdaňovaných příjmů - souvisejícím nákladem by byly náklady na odstraňování škod (respektive by se to spíše mělo zaklasifikovat po činnostech - tedy ve vazbě na komunikace, zeleň... ). Nicméně zde je jaksi problém, že se také asi nahradily náklady za zničené věci - možná i na současnou cenu - tedy to může být daňově ziskové, případně i pojistka může krýt pořízení majetku - potom jednoznačně výnos ke zdanění (není relevantní daňový náklad).

Takže podle mne je jednoznačně nejjednodušší varianta tuto pojistnou náhradu zahrnout do zdanění (protože ta analýza by pro Vás byla extrémně náročná).

Jedná se o problematiku poskytování dotací od kraje pro příspěvkové organizace založené obcemi. Smlouva o poskytnutí účelové dotace je uzavřena mezi krajem a příspěvkovou organizací, přičemž při podání žádosti o dotaci doloží příspěvková organizace prohlášení zřizovatele příspěvkové organizace (obce), že souhlasí s podáním žádosti o dotaci. V souvisejícím prohlášení je uveden bankovní účet obce, na který bude dotace zaslána. Dotace je poukázána tedy prostřednictvím bankovního účtu zřizovatele (obce) příspěvkové organizace, a to v souladu s § 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. A tady právě vzniká problém ohledně účtování na rozpočtových položkách. Zda je možno na straně kraje zaúčtovat na rozpočtovou položku 5321 – Neinvestiční transfery obcí. Obec by přijala na položku 4122 – Neinvestiční přijaté transfery od krajů a potom by následně přeposlala vlastní příspěvkové organizaci položkou 5336 – Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím. Ve skutečnosti se nejedná o dotaci obcím, ale jinou možnost jsme nenalezli.

Vámi popsaný postup je plně v souladu s vyhláškou o RS od 2014 již takto nastaveno i předpisem. Takto se však postupovalo vždy - proto jsou položky 5321 a 4122 konsolidační - vzájemné převody, než dotečou k příjemci, se vylučují a zůstane položka příjemce. Takto vždy byla logika poskytování dotací přes zřizovatele přes rozpočtovou skladbu nastavena a nevidím v tom nějakou možnou výtku rozporu s předpisy. 

Zřizovatel ÚSC k 31.12.2013 zrušil svoji příspěvkovou organizaci . Musí mít i tato příspěvková organizace schválenou účetní závěrku zřizovatelem a musí odeslat (kdo?) protokol o schválení do 31.7.2014?

Doplnění odpovědi: 

Dnes jsme se dostala k odpovědím MF na dotaz ohledně k protokolům za zrušené PO, tak hned posílám: 

Nový komentář: Dobrý den, k Vašemu dotazu uvádím, že vyhláška č. 220/2013 Sb., je účinná k 1.8.2013. Povinnost předávat protokol o schválení či neschválení do CSÚIS dle vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je účinná od 1.1.2014. Tzn., že účetní jednotky, které byly zrušené nebo které ukončily činnost od 1.8.2013 do 31.12.2013, nemají povinnost zasílat do CSÚIS protokol o schválení či neschválení účetní závěrky za rok 2013. S pozdravem Ing. Zdeňka Šámalová Odbor Účetnictví audit 

Autor komentáře: Šámalová, Zdeňka  Je to ze servicedesku MF

Takže ta naše níže uvedená  původní odpověď vypadá , že neplatí, omluva, ale snažili jsem se odpovědět odpovědně :o)

Pročetla jsem dotazy a odpovědi - obec je nástupnická, schválit by měla a ona sepsat protokol - názor Iva Schneiderová.

Ing. Nejezchleb doplnil: 

Naprostý souhlas - obec vstupuje do práv a povinností - tedy nyní obec poskytne schvalujícímu orgánu veškerou součinnost ke schválení závěrky ..., odeslání do CSÚIS je také dle mého názoru na ní - nevidím sebemenší rozdíl s tím, že dají výkazy do CSÚIS. Jediný problém mám v tom, co dělat, když se neschválí ... - tady není, kdo by se vyjadřoval, odporoval a opravoval do běžného období - to už uznávám, že mi moc nesedí, i když pokud byla převzata do účetnictví Města přechodem majetku a závazků daná chyba, tak to nějakou logiku dává.

Prosila bych o radu: při výběrovém řízení hradí zúčastněné firmy správní poplatek ve výši Kč 10 tis.Kč. tento poplatek se po výb.řízení vrací zpět firmám. Poplatek jsme vybrali v prosinci 2013 a bohužel mne vyšlo vrácení poplatku na leden 2014. Jakým způsobem mám toto zaúčtovat - minusovou položkou to určitě nejde. Děkuji mnohokrát.

Toto je asi spíše něco jako jistina. Měla by se zaúčtovat jako cizí peníze buď 245/378 nebo 231 8901 MD / 378 D a při vracení jen obráceně. Nevím jakou jste zvolila příjmovou položku, na závazek mělo být zaúčtováno určitě. Vrátit lze přes položku 5909, pokud příjmová byla např. 2324. 

Prosila bych o zodpovězení dotazu: úřad práce při kontrole v naší organizaci zjistil, že jsme vyplatili čistou mzdu zaměstnanci o 1 den déle oproti dnu , kdy jsme dostali z úřadu práce dotaci. Naše odvolání na dodržení výplatního termínu nebylo nic platné. Odvolávají se na časovou posloupnost v dohodě. Tak tedy nekompromisně nám dali celý příspěvek vrátit. Prosila bych , jak mám vratku pro ÚP zaúčtovat. Děkuji.

Je to sankční platba organizační složce státu, tj. 542 MD / 231 odpa např. 6409 5363 D. Můj názor je sice zbytečný, ale je to nespravedlivá byrokratická nelogičnost - peníze přeci vyplaceny byly, měli jste dostat max. penále za jeden den pozdržení dotace, jo život není spravedlivý :o(. 

Mají se inventarizovat účty163, 156, 168 ... Jedná se mi o opravné položky ke stavbám, k pozemkům, k věcem a souborům aj., pokud na nich v konkrétním roce není zůstatek a nebylo na nich účtováno?

Nepsat na ně inventurní soupisy. Lze udělat jejich soupis a dvěma osobami potvrdit, že jsou správně nulové, že při inventarizaci nebyl shledán důvod k tvorbě OP - toto není povinné, jen možné. Tímto doložíte, že jste se snažili prověřit i zúčtovatelné rozdíly dle vyhlášky č. 270/2010 Sb. Zatím jsem v praxi neodchytla, že by na tom kontroly trvaly, ale preciznost by to byla. Kdybych já Vás kontrolovala a Vy mi něco takového předložili, tak bych k Vašemu účetnictví měla hned velkou důvěru.

Jedná se mi o účet 374 nebo 472. Od kdy se počítá lhůta, zda zařadit na 374 nebo 472? Fyzicky od přijetí na účet a do ZVA, nebo od podpisu smlouvy? A když je krátkodobá na 374, tak následuje ZVA /většinou za 1 rok/, údajně se má pozdržet na tomto účtu ještě další rok a půl. A potom odúčtovat zálohu. Přechází tedy z 374 na 472? Nebo se má ponechat stále na 374? Děkuji

Fyzicky od přijetí na účet a počítám dobu do předpokládaného data závěrečného finančního vypořádání. Je to bod 3. 2. ČÚS 703. 

Necháme již na tom účtu, kde jsme zvolili při vzniku. 

Jen se pokusím vysvětlit to "údajně nechat 1,5 roku". To je myšleno trochu jinak a jen pro specifické případy. 

Např. máte smlouvu se SZIF, kde je uvedeno, že příjemce účtuje o pohledávce a SZIF o závazku k okamžiku přijetí oznámení o schválení platby - pak se k datu přijetí oznámení zaúčtuje 346/388 (672;403) a hned se zúčtuje záloha 374 (472)/346 a případně odúčtuje zůstatek podrozvahy. 

Pak máme např. dotaci od SFŽP. Ten pošle peníze, ale nedá nám žádnou zprávu, že nám dotaci uznává - a my nevíme, bude zpráva, nebude, uznali, neuznali, např. není ještě ani hotová závěrečná zpráva - např. o dodržení počtu napojených domácností na kanalizaci apod. Sice jsou všechny fa od SFŽP zkontrolovány, ale my nemáme jistotu, zda nám něco dodatečně nepokrátí. Pak čekáme - a my jsme doporučovali, že doba čekání 1,5 roku je přiměřená. Tak to by byl ten případ, kdy se nechá na záloze ješte 1,5 roku. 

Dle pokynu krajského úřadu jsme provedli finanční vypořádání dotací za rok 2013, které jsem obdrželi prostřednictvím kraje. Dále bychom měli dle vyhl. č. 52/2008 Sb. do 15.2.2014 provést finanční vypořádání transferů, které jsme obdrželi přímo z příslušných ministerstev. Nikdy jsem to nedělala a nejsem si jistá správným postupem. Pokud jsme např. dostali dotaci z úřadu práce, SZIF apod., musím jednotlivým poskytovatelům poslat vyplněnou tabulku (dle přílohy k vyhlášce) s komentářem, i když byly dotace vyúčtované v průběhu r. 2013 (u některých proběhla i kontrola a máme zprávu od poskytovatele, že dotace byla použita v souladu s rozhodnutím)?

Výsledek koumání zatím tento: Ministerstva jednotlivě od obcí žádné tabulky dle 52/2008 Sb. nedostávají, dostávají jen souhrnné přehledy od krajů. Individuálně by prý obce nic posílat neměly (info od 2 krajů a 2 ministerstev - ale nemohu za to 100% ručit, někdy se stane, že někdo na úřadu neví, co dělá ten druhý na stejném úřadu).

Dle vyhlášky §18 - to spolufinancované EU - nepostupuje se dle této vyhlášky.

Kraje by měly dotace na povodně, na programy reprodukce, a případně další, které se mají dle této vyhlášky vyplnit do tabulek pro poskytovatele za obce a DSO sumarizovat a předávat.  

Nepodařilo se mi vykoumat přímé vazby na Národní fond. Tak zatím takto, snaha byla, ale na toto jsem krátká. Odpověď vlastně vyplývá jen z toho, co mi kdo byl ochoten odpovědět. Zdálo se mi, že se postupuje spíše tradičně, než nějak doslovně dle této vyhlášky, ale třeba je to jen můj dojem. Je mi líto, nejsem správná osoba na takový dotaz.