Dotazy

Dobrý den, Při rozpouštění transferového podílu odpisů u PO na účty 403/672, následné tvorby fondů a poskytování příspěvků na odpisy existují varianty, kdy dochází k finančnímu nekrytí investičního fondu, nekrytí HV a nekrytí fondů při rozdělení HV, což je v rozporu se zákonem 250/2000 Sb. Znamenalo by toto účtování pro plátce daně z příjmu, zaplatit daň z příjmu i z těchto výnosů? Pokud by se rozpouštění transferového podílu účtovalo variantou 403/401, čili rozvahově, porušil by se zase ČÚS 708, bod 8.3.. Neznamenalo by to správnější variantu pro vykázání správnějšího hospodářského výsledku? Nemáte prosím k této problematice nejnovější stanovisko? Děkuji za odpověď

V žádném případě by prosté rozpouštění investičního fondu z důvodu jeho nekrytí peněžními prostředky nemělo znamenat zvýšení základu daně z příjmů. V zásadě rozpuštění fondů (týká se třeba i rezervního) se vylučuje z výnosů pro určení základu daně - buď se jedná o výnosy, které byly případně již prodaněny v minulosti (u IF výnosy související s nedaňovými náklady... - viz vznik výnosů v minulosti z účetních odpisů ...).

Pokud se týká účtování 403/401.... - je to několikrát vysvětleno na stránkách a bavíme se tady o celkové filosofii - toho, jak vyjadřujeme nutné zdroje pro reprodukci majetku... - pokud se rozhodlo, že toto vyjadřujeme v daném sektoru na úrovni odpisů snížených o dotace (viz Města), máme tuto filosofii udržet jak u USC tak i u PO. Podotýkám jen na okraj, že je to zároveň filosofií u neziskových organizací a ostatně i u podnikatelů.

Pokud chceme říci ne - dotace jsou pouze dočasným mimořádným zdrojem a pro další reprodukci s nimi nepočítejme - potom bychom to měli nechat jen ve zdrojích a odpisy mít plně (bude to takový "nejpřísnější" pohled, ale připouštím, že možná výhledově správný - třeba skutečně dotace prakticky nebudou a pokud by vše mělo jít přes přerozdělování daní, je to určitě situace k zamyšlení) - nicméně zase jednotně - USC stejně a jejich PO stejně. Není nic horšího pro účetnictví, než když se o obdobných skutečnostech (zde potřebě reprodukce majetku) účtuje rozdílně, byť obsah je stejný (je celkem jedno, zda odpisuje zřizovatel, protože budova je vypůjčena nebo PO protože budova je svěřena ... - to je již jen o umístění konkrétního nákladu, který má být reprodukován buď na jedné nebo druhé straně).

Zhruba před 3 týdny zaslal pracovník MF e-mail Pardubickému kraji, kde fakticky připouští možnost odchýlení se od ČÚS (je to naprosto paradoxní - ČÚS je závazný, hrozí potenciálně sankce za porušení a MF namísto opravy píše - můžete porušit ....) - tedy skutečně účtování 403/401. Rozumím tomu, že to krátkodobě nyní řeší problém, nicméně dlouhodobě to není dobré, protože to boří filosofii (viz výše ... - já to beru, pokud se na obcích začneme bavit o tom, zda 403 nebudeme zúčtovávat do výnosů - tedy respektive ten účet ani nebudeme potřebovat ...).

Pokud zrekapituluji - máme tady na stole 3 varianty - v každé něco porušujete:

a) cesta nekrytí fondů  - nemyslím, že je úplně špatná, neboť při současném nastavení fondů je dosahování jejich finančního krytí velice problematickou záležitostí (spíše to již jen hodnotím jako ránu z milosti)

b) cesta účtování 403/401 - tedy porušení závazného ČÚS 708 + tedy odchýlení se od filosofie

c) účtování 401/416 jen ve výši rovnající se rozdílu odpisů a zúčtované 403 - to zase porušuje ČÚS 704 a někdo v tom může spatřit porušení 250/2000 Sb. (jen ale připomínám, že lze zápis 403/672 brát jako součást odpisů - je to ostatně řešeno i v ČÚS 708 - odpisování).

Tedy vždy něco poruším - není to tak, že existuje bezkonfliktní varianta. Já jsem dříve spíše říkal, že bych šel cestou nekrytí fondů (tedy cesta, které říkám "poslední rána z milosti"), nicméně poté, co se MF vyjádřilo, že to s dodržováním ČÚS není tak horké, tak bych si vybral spíše to c) - tedy cestu, kdy poruším, ale nejvíce to zapadá do současné účetní filosofie. (zn)

Obec podepsala kupní smlouvu na prodej pozemků s tím, že platba bude ve 3 splátkách ( v r.2013 - 2015). Zaúčtovala jsem takto: 311/647 celou částku ( 101 025,- Kč). Do konce roku 2013 má kupující zaplatit 1.splátku´, kterou zaúčtuji: 3639/311. Neví si rady s RH. Kdy jsem o ni měla účtovat a jak. Účetní hodnota pozemků je 12 915,- a prodejní cena je 101 025,- Kč.

Předpis 469 MD - je to dlouhodobá pohledávka/ 647 D je dobře. Správně je i celá částka. 

Postupné splátky - 231 3639 3111 MD / 469 D.

K datu podání návrhu na vklad do KN (mělo by to být stejné datum jako předpis pohledávky, protože k plnění dojde až návrhem na vklad) se pozemek vyřazuje:  554 MD / 031 D v účetní ceně pozemku. 

Nic jiného se neúčtuje.

O RH účtovat nemusíte, není to významný rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním, významný je jen v poměru, ne hodnotově (za podmínky, že máte ve směrnici významnost k RH). 

Doplnění  - o RH se účtuje k datu schválení záměru prodeje oprávněným orgánem, a to  zápisem 031/407 ve výši rozdílu ceny obvyklé a ceny v účetnictví  a to tak, aby ve výsledku na 031 pak byla hodnota pozemku v ceně obvyklé. 

Pak se účtuje až o vyřazení pozemku k datu podání návrhu na vklad  zápisem 554/031 ve výši ceny obvyklé (nemusí to však být cena prodejní) a zároveň se musí zrušit rozdíl z ocenění k tomu určitému pozemku přeceněnému RH, a to zápisem 407/664. 

Kontrola 554-664 = původní účetní hodnotě pozemku. 

Při poslední kontrole hospodaření obce jsme byli upozornění, abychom nechali zhotovit ocenění lesních porostů. Znalecký posudek máme vypracovaný. Jsou v něm oceněny jednotlivé druhy porostů dle vyhl. MF ČR č.450/2012 Sb. Nevím, zda celkové ocenění rozdělit podílem dle výměry jednotlivých pozemků? A prosím také o popis zaúčtování.

Vůbec nemáte povinnost ocenit lesní porosty znalcem, to byly zbytečně vyhozené peníze, a měl by to zaplatit ten, kdo vám to neoprávněně "nařídil". Nesmíte poslechnout každého, kdo vám co řekne, pokud to řádně nepodloží požadavkem předpisu, a to hlavně v těch případech, kdy se po obcích chce něco drahého. Toto se již stalo i v jiných krajích a vždy z toho byly jen nepříjemnosti, protože to povinné není, k ničemu to moc neslouží a je to pro obec plýtvání. 

Teď zmírním mé rozhořčení: 

Nevím, jestli není nějaká povinnost pro LHP ohledně ocenění porostů, ale zatím jsem o ní neslyšela. Pro účetnictví tato povinnost není. 

Jestliže nemáte v majetku lesní pozemky, tak se ocenit RPC musí, a to se oceňuje pozemek včetně porostů, ale k tomu nepotřebujeme ZP na lesní porosty, to můžeme udělat i sami dle vyhlášky 3/2008. 

Jestli máte lesní parcely a pozemky v majetku, tak je nesmíte dle zákona o účetnictví o hodnotu lesních porostů navýšit, nebo jinak přecenit, to by bylo porušení §25 a násl. o oceňování. Takže nesmíte o navýšení majetku účtovat. 

Jediné, k čemu to je, že budete muset do přílohy závěrky vyplňovat  od roku 2014 další hodnotu a ještě k tomu tam psát, proč jste si dali pozemky ocenit. (Citace z návrhu vyhlášky - „D.7. Komentář k ocenění lesních pozemků jiným způsobem“ obsahuje bližší informace  k položkám „D.4. Výměra lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“ až „D.6. Průměrná výše ocenění výměry lesních pozemků s lesním porostem oceněných jiným způsobem“, zejména o způsobu stanovení výše ocenění a důvodu provedení tohoto ocenění,“.

 To jsem tedy zvědavá, co tam napíšete :o) 

Jen ještě k bližšímu vysvětlení, proč není potřeba mít oceněny lesní porosty v případě, že jsou již pozemky zařazeny do majetku. 

410/2009 Sb. - §55, odst. 5 - ocenění pořízeného pozemku....je včetně porostů 

         Vyhláška č. 410/2009 otázku daného ocenění lesních porostů zmiňuje i v §45 odst. 1 písm. d)  bod. 8) – tedy jako doplňující informaci v rámci přílohy k účetní závěrce. Nicméně v textu je jasně zdůrazněno, že dané ocenění je požadováno jako součást přílohy, pouze v případě, že účetní jednotka tyto ceny zjišťuje.

" D.8. Ocenění lesních porostů jiným způsobem" obsahuje v případě, že účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva, zejména v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná než cena uvedená podle bodu 7, výši ocenění lesních porostů včetně informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování,

 Dané ustanovení tedy rozhodně nezakládá povinnost účetní jednotky toto zjišťovat.

CUS 710: bod 4.4.  - neúčtuje se o změně výše ocenění (pokud někde předpis nestanoví jiný postup). 

potřebovala bych si ověřit: zabudovali jsme na náměstí novou elektronickou úřední desku, mám účtovat pol.6122 nebo 6121? Já bych spíš účtovala 6122.Děkuji.

Je to spíše technologie, tj. na 022 (pozor i zde se dle CUS 703 musí účtovat přes 042), položka 6122. Je to účelové zařízení, i když je pevně spojené s budovou nebo jinou stavbou. 

Obec poskytuje finanční příspěvky v oblasti sportu a kultury. Jedná se o veřejnou podporu v rámci De minimis? Jaké má obec povinnosti? Děkuji

Já vám dotaz vrátím, protože se obávám, že v této problematice nejsem dostatečný odborník pro zpracování odpovědi, na kterou byste se mohli spolehnout. 

Pokud si pamatuji, tak kultura obecně problematice veřejné podpory nepodléhá, jinak u sportu to je o službách obecného hospodářského zájmu.

Doporučujeme stránku

http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/manualy-metodiky-a-dalsi-dokumenty.html

Dobrý den, na základě smluv o dílo jsme provedli pro CHKO následující práce: 1) probírka náletových dřevin a úklid biomasy 2) oprava oplocení Práce nebyly provedeny na lesním pozemku. Nevíme si rady, zda je to pro nás ekonomická činnost a musíme z těchto prací odvést DPH. Děkuji za odpověď.

Podle mne toto je ekonomickou činností - zkusíme několik definičních znaků:

- je to poskytnutí služby

- je za úplatu (tedy předpokládám)

- jako obec zde asi nemáte nějaké zvláštní postavení ze zákona (ve smyslu, že zákon třeba určuje, že tyto práce bude výhradně zajišťovat obec) - ty práce byly provedeny asi na bázi smluvního vztahu, do kterého se klidně mohli dostat jako dodavatelé i jiné subjekty (třeba živnostníci, obchodní společnost ...).

Tedy vychází mi z toho klasicky DPH.

dobrý den, mám prosbu o radu s tímto účetním případem : zaměstnanec opomněl nahlásit změnu pojišťovny; nyní tak učinil (písemně); jedná se o pojištění za období 04/2011 - 11/2013; v listopadu ke dni oznámení zaměstnancem nám vznikl závazek vůči nové pojišťovně = 408 (?) za r.2011,2012 + 524/336-xx; nové pojišťovně jsme nyní zaplatili "dluh" za dané období r.2011 až 2013 ve výši cca 88 tis.Kč = 336-xx/231+RS; u staré pojišťovny máme pohledávku ve výši 88 tis.Kč (vše vykomunkováno, vrátí ještě v prosinci 2013 na náš účet) = 336-yy/649; nyní nám nová pojišťovna vyměřila penále ve výši cca 20tis.Kč = 231+RS/336-yy; až přijde přeplatek ze staré pojišťovny, zaúčtuji = 231+RS/336-yy; jaké účtování správně použít pro náklady a výnosy? moc děkuji za pomoc jaké účtování správně použít pro náklady a výnosy? moc děkuji za pomoc

Ten závazek je ve výsi 88 tis. Kč, tj. pod významnost., tj. určitě ne na 408.  

Ve vašich  nákladech však již byl, ale jen byl k někomu jinému, než měl být. Já bych to opravdu spíše viděla jen na zaúčtování pohledávky MD /závazku D, bez nákladů a výnosů. Tj. 336 xx/336.yy. 

Ohledně toho penále - to je potřeba dořešit, protože to penále není zaviněno vámi, ale zaměstnancem, bude mu předepsáno k náhradě? 

Lze účtovat 542 MD / 336.yy D a případně předpis za zaměstnancem 355 MD/ 649 D. 

Nezkusíte žádat o prominutí? Pojištění jste přeci odváděli, měli by mít trochu pochopení. Ale on každý vidí jen sebe (u státu a veřejných institucí to snad je i více, než u podnikatelského sektoru), tak je to možná jen optimismus.  To penále je dost vysoké i jejich vinou, to nemohli upozornit na dluh dříve? A ta pojišťovna, co jste ji platili, si to klidně 3 roky nechávala? Vždyť se uvádí RČ plátců.  Ach jo. 

Ti kdo toto čtou - zaveďte si kontrolní systém a nechte si alespoň jednou za rok od zaměstnanců odsouhlasit, v jaké jsou pojišťovně. 

Rada obce schválila neuvolněné starostce finanční dar 20 000Kč za plnění mimořádných úkolů a práci pro obec. Byla vyplacena na základě darovací smlouvy. Starostka podá vlastní daňové přiznání. Účtovala bych takto: 572/345 a 345/231. Nejsem si jistá vhodným par. a pol.

Účtování je takto možné, odpa je možný 6112, ale to bude hodně vypadat jako odměna v souvislosti s výkonem fce, ne jako dar - takže lze i 3900, pokud její práce byla spíše společenská a nebo 3639, pokud spíše technická :o)  a pol. např. 5492. 

Otázkou však je, zda je vůbec dobře takto dar poskytnout. Myslím si, že při tomto znění vám dar FÚ dodaní, a dále se bude hodně diskutovat o porušení nařízení vlády k odměňování zastupitelů při každé kontrole. 

Prosím podívejte se na metodiku MVCR pod následujícím odkazem, kde je dost přehledný výklad k problematice darů starostovi. 

http://www.mvcr.cz/odk2/- je to stanovisko č. 5

Jak zaúčtovat pořízení optického kabelu včetně chráničky, který propojuje dvě budovy.

Vydává se "rozhodnutí o umístění stavby" - optický kabel jako sítě, tj. spíše na stavbu na 021 , do ceny stavby i chráničku. Stavba se eviduje bez ohledu na výši ocenění.

Bude bezúplatné nabytí majetku obcí ( či dobrovolného svazku obcí ) v roce 2014 podléhat dani z příjmů?

Takže zkusím rekapitulaci:

- daň darovací se ruší a obecně dary budou nově podléhat dani z příjmů. (Zkusím k tomu zároveň výňatky z důvodových zpráv k zákonu):

K bodu 201 (§ 18 odst. 2 písm. a))

V souvislosti s inkorporací daně dědické a darovací do zákona o daních z příjmů byl vytvořen nový režim zdaňování příjmů z darů a z dědictví. V souvislosti s tím je nutné v ustanovení § 18 odst. 2 písm. a) zrušit úpravu vylučující tyto příjmy z předmětu daně z příjmů. Dosavadní vzájemný vztah daně z příjmů a daně darovací byl řešen v ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, vylučujícím z předmětu daně darovací bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů. Přijaté dary ve formě věci nemovité, movité anebo majetkového práva (s výjimkou z nich plynoucích příjmů) nebyly předmětem daně z příjmů, ale daně darovací podle výše uvedeného zákona, který dále upravoval relativně širokou škálu možností osvobození (to se týkalo i obchodních společností, neboť byl kladen důraz na účel daru, nikoliv právní formu příjemce daru). Přijatý dar, včetně peněžního, je nově předmětem daně z příjmů. Přijatý dar ovlivní výsledek hospodaření podle způsobu jeho zaúčtování, buď prostřednictvím výnosů, nebo v případě rozvahového účtování darů bude o částku daru výsledek hospodaření zvýšen podle úpravy navržené v ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 s výjimkou darů, které jsou osvobozeny od daně a s výjimkou účelově poskytnutých darů na pořízení hmotného majetku. Rozsah osvobození je nově upraven v ustanovení § 19a zákona. Navrhovaná právní úprava dále umožní odstranit dosavadní daňovou distorzi spočívající v rozdílném uplatňování daňových odpisů v případě darovaného hmotného majetku vyloučeného z odpisování podle ustanovení § 27 písm. ch) zákona o daních z příjmů (bezúplatně nabytý majetek, který byl předmětem daně darovací, ale jeho nabytí bylo od daně darovací osvobozeno) a v případě přijatého peněžního daru osvobozeného od darovací daně s následným pořízením hmotného majetku, kdy je možno daňové odpisy u takto pořízeného hmotného majetku podle platné úpravy uplatňovat.

- potom je §19a - tedy podmínky pro osvobození u bezúplatných nabytí majetku - zde zajímavé je, že u obcí a krajů se s osvobozením nepočítá - důvodem je podle důvodové zprávy to, že zdaňují sami sobě a proto by bylo takové osvobození nadbytečné (opět výňatek z důvodové zprávy)

 U obcí a krajů se osvobození nenavrhuje z toho důvodu, že případně vykázaná daň z příjmů právnických osob těmito subjekty je příjmem jejich rozpočtu, a je proto nadbytečné provádět úpravy základu daně o osvobozené dary. 

Dobrovolný svazek obcí by ale byl do osvobození zahrnut - podmínkou ale je využití na účely podle §20 odst. 8 zákona o dani z příjmů (tedy nejedná se o generální osvobození, ale o to, jak dobře znáte -  školství, kultura ....)

- u nabytí dlouhodobého majetku (neúčtovaného do výnosů) pro veřejnoprospěšné účely  - tam je ten institut, že nezvyšuji základ daně, ale bude to zároveň vyloučeno z odpisování ... (tady řeším svazek obcí)

Máme KS na nemovitost a 4x pozemek.Smlouva zní na částku 2 800 000 kč za nemovitost včetně jejich příslušenství a součástí. Prosím o radu,zda je správné ocenit pozemky dle odhadu a zbytkem ceny nemovitost.Odhad činí 1 871 550,00 Kč a navíc obsahuje ocenění trvalých porostů/vzrostlé stromy-břízy,vrby atd./.Mohu o tuto částku povýšit PC pozemků? děkuji moc

Nakupujete nebo prodáváte?

Pokud nakupujete, tak dle ZP vemte poměr hodnoty pozemků a nemovitosti a případně i dalších jednotlivých staveb. Porosty připočtěte do parcelních čísel pozemků, jestli se vám podaří zjistit, na kterém jsou. Takže si takto ze ZP nadefinujete jednotlivé majetky - pozemky dle parcelních čísel včetně porostů, budovu, plot, studnu? ..přípojky?...zpevněné plochy?... a k jednotlivým majetkům dáte cenu dle ZP. 

Schody se přičítají k budově, přípojky mohou být také samostatnou stavbou, ale mohou se přičíst i do budovy. 

Pak jednotlivé ceny jednotlivých majetků dle ZP vydělíte celkovou hodnotou dle ZP. Vznikne vám podíl jednoho pozemku na celkovém ZP. A tímto podílem vynásobíte kupní cenu a máte jednotlivé majetky oceněny. 

DSO prodává akciové společnosti zametací kartáč, který vede v majetku na účtu 022. Vstupní cena 172 550 Kč, oprávky 51 768 Kč, zůstatková cena 120 063 Kč. Valná hromada svazku schválila prodej v ceně 80 000 Kč. V kupní smlouvě je stanoveno splacení kupní ceny ve 2 splátkách: 1. do 3 dnů od podpisu smlouvy 10 000 Kč (uhrazeno), 2. do 90 dnů od podpisu smlouvy ve výši 70 000 Kč (to bude únor 2014). Ve směrnici k přeceňování reálnou hodnotou máme uvedenu významnost 260 000 Kč, tedy v tomto případě nepřeceňujeme. Účtování: vyřazení z majetku: 553/082 120 063 Kč a potom 082 MD / 022 D 120 063 Kč. Předpis výnosu: 315 MD 80 000 Kč / 646 D 10 000 Kč, 384 D 70 000 (tady si nejsem jistá, jestli na 646 nedat celou částku). Přijetí 1. splátky: 231 3639 3113 MD / 315 D 10 000 Kč. V únoru 2014 přijetí 2. Splátky 231 3639 3113 MD / 315 D 70 000 Kč, 384/646 70 000 Kč.

Účtování:  vyřazení z majetku: 553/082 120 063 Kč a potom 082 MD / 022 D 172 550 Kč. 

Tím doúčtováním 553/082 se 082 dostane na roveň vstupní ceny tj. na 172550 (na 082 jsou před tímto zápisem oprávky 51768 Kč), takže se vyřazuje 082/022 již ve vstupní ceně (součet oprávek a zůstatkové - která se vyřazuje k prodeji). Jinak by vám v účetnictví zůstala hodnota na 022 i na 082 ve výši 51768,- Kč. V tomto se často chybuje, tak to uvádím i pro ostatní. 

Předpis výnosu: 311 MD 80 000 Kč / 646 D 80 000 Kč, na 384 D se v tomto případě  nic neúčtuje. Výnos vzniká k datu prodeje, na výnos nemá vliv, kdy dojde k zaplacení. 

Zaplacení je již jen 231/311. Přijetí splátek máte dobře, až na ten účet 311 - je to prodej, tj. dodavatelsko odběratelský vztah, tj. vztah soukromoprávní, ten obsahově patří na 311. 

Jen ještě pozor, zda je dobře vyhodnoceno datum účetního případu výnosů a nákladů. Např. pokud by došlo k převodu majetku  (zametacího kartáče) do vlastnictví až po zaplacení celkové částky, do té doby by byl kartáč např. jen ve výpůjčce, pak by se vyřazení i výnos měly zaúčtovat až v roce 2014 a příjem 10 tis. kč by byl jen záloha na 324. 

Dotace na zateplení. Dostali jsme dotaci na zateplení ZŠ ze SFŽP (viz obdoba dotazu 2/12/2013). Ve Smlouvě je uvedeno, že příjemce podpory je povinen vést analytickou evidenci s vazbou na akci. Měla jsem ke všem účtům org. 3113, ale po přečtení smlouvy jsem v "horlivé" snaze mít zaúčtování se smlouvou v souladu přeúčtovala z org. 3113 na AU 140 a od této doby vše účtovala bez org. jen s AU – přitom jsem si neuvědomila, že např. účet 403 nemohu s AU 140 kvůli vazbám na přílohu použít. (ani např. při zařazení TZ do užívání na účet 021, čas. rozlišení transferů 403/672 …) – musí být i toto se stejnou analytickou evidencí? Kdybych to teď znovu všechno přeúčtovávala na org. bylo by to již moc domotané. Moc děkuji za odpověď.

Buďte klidná, již nic neopravujte, klidně můžete mít někde analytiku 140 a jinde org, i více orgu. Jen je potřeba do číselníku pro roky, kdy se akce dělala, uvést, jak byla značená - např. Akce zateplení ZŠ 2013  byla značena odděleně za pomocí - analytiky 140 nebo org xxx  nebo org YYY. Pokud měl SU nějaké z uvedených AU nebo org., jednalo se o zaúčtování případu k akci Zateplení ZŠ 2013 .

Jen upozorňuji, že se číselníky archivují společně s účetnictvím. 

To uvedení do číselníku AU a org je pro zachování informace, abychom mohli vše k dotaci dohledat. 

BXXX, sdružení měst a obcí obdrželo dotaci z OPŽP. Podporu z ERDF/FS ve výši Kč 2.135.076,41 jsem zaúčtovala na položku 4116 UZ 53515374. Podporu ze SFŽP/SR ve výši Kč 125.592,73 jsem zaúčtova na položku 4113 UZ 53190001. UZ nám sdělil SFZP, NZ jsem doplnila. Nám dotaz, zda jsem určila správné položky a zda mám uvádět nástroj a zdroj u vlastních zdrojů.

Nástroj a prostorový původ (nadále stejně jako Vy všude užívám pojem zdroj ) se uvádí u vlastního podílu jen u výdajů při rozúčtování jednotlivých nebo souhrnných výdajů dle zdrojů financování. 

UZ jsou neinvestiční, položky máte tedy zcela správně. 

V roce 2013 jsme dostali dotaci ze SFŽP 5% a FS 85% na zateplení základní školy. Jsme plátce DPH - přenesená daňová povinnost. Poslední faktura má zdaňovací období říjen, tudíž spadá do IV. čtvrtletí - úhrada leden 2014. Konečné vyúčtování dotace se prodlouží do roku 2014 - Ministersvo poskytne prostředky až po úhradě platby DPH FÚ. Výši DPH poslední faktury jsem neproúčtovala do financování 231 800 pol. 8901 MD proti 231 800 par. 3113 pol. 6121 D, jako to dělám u všech ostatních faktur s PDP. Příjem i výdaj jsem zahrnula do rozpočtu 2014, aby UZ NZ proběhly v roce 2014.S rokem 2011, z kterého nám zpětně přiznány uznatelné náklady si nevím rady, tam už NZ UZ nenaúčtuji, pouze označím na košilce dodatečně. Kolaudace proběhla k 30.11.2013. Kdy zařadit investici do majetku ? a je možné neúčtovat výši DPH do financování a náklad zahrnout až do r. 2014?

Ano, je možné neúčtovat DPH z PDP přes pomocnou položku 8901, ale až při platbě FÚ jako výdaj s položkou 6121 a NZUZ v roce 2014, je to pro dotaci ve vazbě na skutečnou úhradu asi i přesnější. 

Investici zařadíte do majetku dle data dokončení (kolaudace zde asi nebude). Nevyfakturované dodávky i dotaci můžete dohadovat (388/403 a 042/389 - zařadit můžete, protože budete znát jak hodnotu 042, tak 403, i když ne zcela přesně)   - viz např. odpověď na dotaz z 9.12. Zařazení majetku - tam jsem to dnes podrobně popsala. DPH z PDP je na 042 již v přesné výši, to se bude jen platit, na předpis na 042 úhrada již nebude mít vliv. 

Kde není NZUZ z minulých let, i když je výdaj uznatelný - to opravit nelze. Často doporučuji nepovinnou činnost, ale jen pro přehled kontrolorů a snížení rizika výtky toto: 

Na fa z roku 2012 napíšeme NZUZ s tím, že smlouva byla uzavřena v roce 2013 a proto nemohlo být účtováno a tím zahrnuto do výkazů FIN 2-12  za 2012.

Děláme přehlednou tabulku všech výdajů k dotaci, opět napíšeme i tuto uznatelnou fa do tabulky a dáme do tabulky poznámku, že výdaj vznikl 2012, když ještě nebyla smlouva, tedy nebyl označen NZUZ a tím se nezobrazil NZUZ ve výkazu  FIN 2-12 M. Příslušnost  výdaje k projektu dle  NZUZ  bylo dodatečně doplněno na fa.

Přečtěte si pro doplnění i odpovědi na tyto dotazy např.

26/11 2013 N,Z,ÚZ , ORG.

26/9 2013 DOTACE Z OPŽP-OZNAČENÍ

Znovu upozorňuji - neznačení NZUZ není porušením žádných předpisů do konce roku 2012, neznačení za 2013 může být porušení vyhlášky RS, což však není "ÚČETNÍ PŘEDPIS", tj. to není porušení účetních předpisů.