Dotazy

Dobrý den, v návaznosti na informace uvedené v dokumentech a aktualitách k prodeji pozemků a odvod DPH z prodeje prosím o sdělení názoru k níže uvedené situaci: - městská část má zveřejněný záměr na na zasedání zastupitelstva v prosinci 2013 se bude schvalovat prodej pozemků, které jsou v současné době pronajaty místní organizaci Českého zahrádkářského svazu. Budou se prodávat pozemky - druhy: zahrada, ostatní plocha, zastavěná plocha a nádvoří. Nějvětší výměru má pozemek zahrada a ostatní plocha. Na pozemcích mají zahrádkáři postaveny chatičky (ve vlastnictví zahrádkářů) většinou o rozměru 4x4 m, tj. část pozemku je zastavená a část jsou zahrádky. Chatičky mají stavební povolení a některé jsou snad i zkoulaudované, ale namají přidělné popisné číslo. Prodej pozemku, tj. schválení v roce 2013, podpis kupní smlouvy, návrh na vklad až v roce 2014. Tj. DPH z prodeje z pozemku v roce 2014 se bude odváděr učitě, ale jen se zatím neví zda z celé výměry pozemku a nebo jen z pozemku na kterém je stavba???

Moc prosím - berte tu odpověď, kterou zde nyní uvedu jako předběžnou - já doufám, že se to snad vyjasní právě v rámci jednání koordinačního výboru ....

Budu říkat - předpokládám, že závěr bude takový, že se budou posuzovat jednotlivé parcely (případně že bude toto stanoveno jako možnost či vhodné kritérium).

Potom by jasná situace nastala u zahrady, případně ostatní plochy - pozemky na nichž není stavba a nejsou určeny k zastavění - zde by bylo osvobození od daně (podle toho odst. 2). Zdůrazňuji - to by bylo za okolností, kdy by někdo nazačal prosazovat logiku, že i ty okolní pozemky jsou nějak funkčně spojeny s tou stavbou... (ale já to nepředpokládám).

Nyní musíme řešit ty pozemky pod stavbou a tam je ten zakopaný pes - totiž to nesplňuje definici podle odst. 2 a má se jít dosti překvapivě asi na podmínku týkající se odst. 3 - tady bych najednou měl testovat, kdy na pozemku vnikla stavba (zda to je či není novostavba... - byť zde je ve vlastnictví někoho jiného). Pokud by vznikla před více než 5-ti lety, tak by prodej pozemku pod danou stavbou měl být dle mého názoru osvobozen, pokud je tam ale stavba , která byla zkolaudována nebo začala být užívána před méně než 5-ti lety, tak mne ten odst. 3 směřuje do odvodu DPH (nechtějte po mne vědět, jak se to máte dozvědět, když některé ty stavby třeba  vůbec nebyly zkolaudovány či vůbec povoleny... - samozřejmě všichni cítíme, že to asi není v zákoně moc dobře upraveno a čekáme jak to vyloží MF).

Tak toto berte jako prvotní názor - nebo-li říkám - pokud tam ty chatky jsou již více než 5 let, mělo by to skončit osvobozením, pokud to jsou "novostavby" máme problém. (ZN)

Jsme majitelé 25 185 cenných papírů v jmenovité hodnotě 100 CZK. Jedná se o zaknihované akcie, které máme vedeny v našem účetnictví na účtu 069. Akciová společnost byla vymazána z obchodního rejstříku po zrušení konkursu na majetek úpadce po splnění rozvrhového usnesení dne 19. listopadu 2013. Můžete nám prosím poradit, kdo bude schvalovat vyřazení akcií z našeho majetku, na základě jakých podkladů máme provést vyřazení a jak máme tento účetní případ zaúčtovat?

Podle mne schvalovat nebude nikdo - ta skutečnost nastala objektivně (podíl zanikl výmazem společnosti z rejstříku) - tedy orgány Města to mohou vzít maximálně na vědomí, schvalovat ale nebudou nic. Podkladem bude výmaz z OR. Zaúčtování - zde se domnívám, že vyřazení bude na ostatní finanční náklady - MD 569/Dal 069 (pokud jste to ještě nějak dříve nepřeceňovali na reálnou hodnotu či nedělali opravné položky). ZN

Zda k bankovním poplatkům a úrokům na bankovních účtech je nutné tisknout doklad, že operace je v souladu se zákonem 320/2001 Sb. a opratřit jej podpisy: správce rozpočtu, příkazce operace za věcnou správnost, hlavní účetní a zaúčtoval. Požaduje to po nás audit.

Nesmysl, nesmíte to dělat, ještě vás pak jiná kontrola obviní z podvodu a falšování záznamů, jak se již v jednom případě stalo. Také tam kraj vyžadoval tisknout doklad k operaci k bankovním poplatkům, podpisovaly se účetní za příkazce, správce i za hlavní účetní, že byl dodržen průběh  řídící kontroly, a při kontrole jiným orgánem bylo pak vedení obce upozorněno na to, že tyto "průvodky" jsou dělány formálně a že se zaměstnanci účtárny dopouštějí záměrné, lživé a  podvodné manipulace s vnitřními doklady. To vám za to nestojí. 

Posílám mailem podrobný výklad k řídící kontrole, ale přiznávám, že někde řešení nejsou nalezena, tak jsou tam jen doporučení.

Uvádím alespoň rámcově jak postupovat 

1. úroky - kontrola příkazce před podpisem smlouvy 

u příjmů není požadován druhý stupeň kontroly - tj. správce rozpočtu 

2. hlavní účetní - není schopna prověřit , dát do směrnice výjimku, že u úroků hlavní účetní neprovádí fci kontroly nároku příjmů 

Poplatky banka

Správce rozpočtu a příkazce operace  jen před podpisem smlouvy, správce rozpočtu pak dá každoročně příkazci operace individuální (jeden účet) nebo limitovaný příslib (na více účtů)

Pak do směrnice,

- že příkazce po vzniku závazku - náklady na kontrolu převyšují přínos, nebude se provádět (je snad jasné , že počítat položky na výpisu a násobit je, zda souhlasí s vypsanými bankovními poplatky skoro není možné, je to moc pracné, i info jsou těžko dostupné...) 

- že hlavní účetní v případě bankovních poplatků také nebude provádět svou fci...stejný důvod jako u příkazce 

V zákoně 320/2001 Sb. je v několika § uveden požadavek na přiměřenost kontrol s ohledem na rizika. Zde by byl rozsah kontroly nepřiměřený. Dále zákon stanoví , že vedoucí orgánu dá kritéria (§4) a organizuje zajištění kontroly (§5) - čímž zmocňuje ke směrnici, kde se VKS bude dělat, kde ne.  

Poslední poznámka - zákon se novelizuje a požadavky na řídící kontrolu jsou v návrhu novely mnohem nižší - doporučuji ve směrnici upravit tam, kde mají kontroloři nejvíce připomínek, a u ostatního počkat na vývoj předpisů. 

Hrozně by mě zajímalo, jestli někdo na krajích ke každému výpisu z účtu vypracovává průvodku o tom, že stržení poplatků je v souladu se zákonem 320/2001 a zda se pod to je někdo ochotný podepsat. A pokud to dělají, tak si myslím, že tvrdí něco, co nedělají, což určitě není cílem kontroly.

Ach jo, já tak nemám ráda takovéto zbytečné požadavky zcela formálního charakteru s nulovým přínosem. Kam se nám ten zdravý rozum ztratil, neví to někdo? 

Připravuji ke schválení směrnici k účetní závěrce. Jsme střední obec (2 tis. obyvatel), sice s tajemnicí (jsme výjimka), ale bez odborů. Rozdělení kompetencí pro přípravu schvalování závěrky je tedy oříšek, pro malé obce zcela. Nezbývá nic jiného, než zapojit osobu starosty, který bude muset prověřovat alespoň dodržování právních předpisů a vyhodnocovat rizika. Interní audity malé a střední obce nemají. Ponechat všechno na bedrech účetních mi připadá i nelogické. Požádám o názor. Děkuji

Ve vyhlášce je požadavek na zprávy útvaru interního auditu k předložení jen za podmínky, že je útvar interního auditu zřízen (§5, písm.c, 220/2013 Sb.), tj. vy je nemusíte nijak nahrazovat, prostě nebudou, tak se nepředloží - já to v tomto duchu i upravím do materiálu ke směrnici pro schvalování, co je ke stažení na stránkách. 

K povinnosti zřídit útvar interního auditu je zákon č. 320/2001 Sb. uvedeno v §29, odst. 6 - že mohou obce do 15 tis. obyv nahradit útvar interního auditu přijetím jiných dostatečných opatření. Vnitřní kontrolní systém mít musíte, může být vyhodnocen jako jiné dostatečné opatření, pokud se prokáže že nějak funguje. V doporučeních jsme to v minulosti i řešili tak, že se rozšířily úkoly kontroly pro kontrolní výbor nebo i finanční výbor zastupitelstva (což se v praxi moc neosvědčilo). Přesto jsem přesvědčena, že i když třeba výkonnostní, finanční a systémové audity dělá třeba kontrolní výbor, tak  v rámci schvalování závěrky se předkládat nemusí dle znění "schvalovací vyhlášky". 

V roce 2012 jsme zaslali neinvestiční příspěvek ZŠ Poděbrady. Na tento příspěvek jsem v roce 2012 provedla předpis 572/349 příspěvek byl ZŠ uhrazen v roce 2012 účtováno: 231 13 5321 3113. V lednu letošního roku nám byl vrácen přeplatek 1 108.- přeplatek jsem účtovala bez předpisu takto: 231 13 5321 3113 D -1108/ 349 MD. Prosím o kontrolu účtování,případně radu jak se vratka účtuje správně.

Správně by měla být položka finančního vypořádání 2226 s odpa 6402. Je potřeba se domluvit s obcí, jakou oni zvolili položku pro převod. Dle popisu jste volili systém převodu dotace přes zřizovatele, to by pak dotace obci 5321 byla dobře. Ale aby vyšla při vratce konsolidace, musíte volit položku návaznou na tu, kterou zvolila ta obec, co poslala vratku. Bez této informace já vám nemohu dobře poradit. Oni by správně měli zvolit položku 5367.

Dobrý den, naší PO základní škole byla schválena dotace od SZIF na výměnu oken v MŠ. Jelikož neměla na předfinancování požádala svého zřizovatele o poskytnutí této finanční hotovosti. O tyto prostředky jsme navýšily příspěvek PO s tím ,že příští rok bude snížen příspěvek na provoz o částku kterou obdrží od SZIFU. Včera proběhl AUDIT ve škole a ty říkají, že by to mělo být formou půjčky. Dotace přijde příští rok. V případě půjčky, ale vrátí jen částku dotace. Prosím o radu co je správně . Děkuji

Nejprve se prosím podívejte na dotaz a odpověď 

11/11 2013 JAK PŘEDFINANCOVAT DOTACI PRO PO

Ale k dotazu chci upozornit, že není zakázano a není to žádné porušení předpisu, když jim dáte dotaci. Příští rok, až dotaci dostatnou od poskytovatele, tak vy jim opravdu můžete ponížit příspěvek. Působíte tím však PO trochu problémy, jak účtovat o dotaci. Oni mají náklady, které má krýt dotace od poskytovatele, ne dotace od zřizovatele. Vaši dotaci si dají do výnosů a pak by měli ještě dle CUS 703 dohadovat dotaci do výnosy od poskytovatele k nákladům, které jim k dotaci vznikly. Tím pádem dojde k tomu, že budou mít zisk. Zisk bude tvořit ta dohada na výnosy k dotaci.

Vy ho pak musíte schválit jako příděl do rezervního fondu, z něj však nemůžete odebrat, tak schválíte převod do investičního a z něho můžete nařídit odvod.

Řeknete si, to je nějaké složité,  tak se kvůli sníženému příspěvku na provoz na další rok o dotaci, kterou přijmou (přijmou ji však jen peněžně, ve výnosech bude přes tu letošní dohadu) zapojí RF do výnosů následující rok. Jenže ten dle §30 zákona č. 250/2000 Sb. lze  jen na rozvoj činnosti další činnosti, k překlenutí ... Tj. nejde zapojit RF do výnosů na vyrovnání malého příspěvku. Takže i když  není zakázáno dát dotaci od obce na předfinancování dotace např. ze SR , tak to nemá do budoucna řešení, které zákon č.250/2000 Sb. umožňuje. A to za podmínky, že budou o dotaci ze SR účtovat řádně pře dohady, což by měli.  

Ing. Nejezchleb doplnil:  já se nechci moc plést do vysvětlování, na co použít rezervní fond a na co nikoliv - pro mne je to nekonečná diskuse nemající řešení (plně souhlasím s tím, že poskytovat prostý provozní příspěvek je nanic a povede to k naprostému poškození výkaznictví).

Můj pohled na věc jsou dvě možná řešení:

a) varianta s návratnou finanční výpomocí - tedy situace, kdy peníze půjčím - je tam problém s tou vratností do 31. 3. ....

b) varianta s dotací s vypořádáním - tedy poskytnu dotací s tím, že je určena na dofinancování akce ... - tedy přijme se to prvotně jako záloha..., klasicky budou prvotně dělat dohadnou položku na dotaci z EU a dohadnou na dotaci zřizovatele jen na dofinancování. Následně vrátí zřizovateli to, na co nestačí financování z EU dotace ... klasicky z 374 

Mám dotaz týkající se památky místního významu. Na místním hřibitově, který je v majetku obce, byl nalezen kříž - tělo křista na kříži. Dle restarátora je datováno kolem roku 1840. Obec by chtěla tuto památku opravit, ale nemáme ji v majetku. Jak ji máme zavést do účetnictví, v jaké ceně? Jak budeme účtovat na majetkových účtech?

Můžeme ocenit jako církevní stavbu, tj. 1 Kč na účtu 032. Pokud je na vašem pozemku, tak by bylo dobré nějak řešit nabývací titul - máte nějakou informaci, že by mohl být kříž váš? Také zde nevím, zda by nebylo lepší počkat na příští rok, kdy automaticky stavba splyne s pozemkem, ale opravdu nevím, jak toto vyhodnotit. Dříve jsme doporučovali jako nalezenou věc zveřejnit na 6 měsíců - ale tam je také změna v občanském zákoníku ..., u staveb se zase udělalo něco jako souhlasné prohlášení v KN. Ale v tento okamžik opravdu nevím, co doporučit k zajištění nabývacího titulu. Nemohlo by to chvilku počkat, až k novele OZ budeme vědět více? Případně vás musím přesměrovat asi na právníka. 

Fakturuji na základě budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene zálohové faktury - ve smlouvě je uvedena částka bez DPH v určité výši a až bude dán vklad na katastr tak vyúčtuji, ale ozvala se mi z Čezu, že mi fakturu vrací s tím, že mám fakturovat zálohovou fakturu, ale již s DPH(ale nebude na zálohové faktuře uvedeno) a potom, mám vystavit daňový doklad na přijatou platbu předem,(DPH už rozepsané) a také při platbě odvést Finančnímu úřadu DPH. Až bude proveden vklad na katastr, tak udělat vyúčtování,(to může být až za 2 roky). Dávala jsem si zál. faktury na účet záloh 314, nevím zda u těchto, nemám používat (když to bude až za 2 roky) jiný účet -výnosy příštích období 384. Nevím si s tím rady a ještě nevím, jak to bude po novém roce jestli nový občanský zákoník do toho nezasáhne. Děkuji

V případě přijetí zálohy děláte dańový doklad k přijaté platbě. A odvedete daň. Takže opravdu nejprve zálohovou fa bez DPH, ale v ceně zálohy bude jakoby DPH přičtené.K přijaté platbě daňový doklad k přijaté platbě a odvést DPH. Při daňovém dokladu ke vzniku věcného břemene uděláte daňový doklad na zdanitelné  plnění a DPH a odečtete základ a DPH ze zálohy a případně se DPH doplatí, nebo se do přiznání dostane ve stejné výši jen plusem a minusem. Paní z Čezu vám to popsala docela přesně. Záloha na 2 roky by měla být na účtu 455. Když vám ČEZ platí, jedná se o věcné břemeno na vašem majetku, Občanský zákoník nám mění režimy u věcného břemena, kde je obec oprávněná, tj. když obec někomu za věcné břemeno platí. V případě povinnosti z VB se dosavadní postupy nijak nemění. 

Letos v prosinci jsme zjistili, že naše obec vlastní roky 6 ks akcií ČSAD, které nebyly nikde v majetku ani v předešlých inventurách evidovány. Jak bych měla nyní postupovat a jak tyto akcie máme zavést do majetku. (konkrétně na jaké účty). Děkuji.

Co si pamatuji, tak ty akcie byly většinou oceněny v hodnotě 200 až 1000 Kč, když se dávaly obcím zdarma. Zaúčtujte jako inventarizační rozdíl 069 MD/401D, pokud víte ocenění. 

Zařazujeme nedokončený DHM, byl zkolaudován, ale ještě není vše vyfakturováno. Jedná se o změnové listy u stavebních prací. Na základě informace od správce stavby udělám dohad k datu zařazení na změnové listy 042 x 388. Byla jsem upozorněna, že skutečně vyfakturovaná částka bude odlišná od dohadné částky. Jak pak mám postupovat, když majetek bude zařazený s vyšší nebo nižší dohadou než skutečné náklady? Pokud budou skutečné náklady vyšší, tak rozdíl půjde na nákladový účet 5xx? A pokud nižší, tak musím ponížit zařazený majetek? (kvůli správným odpisům). Děkuji.

Dohada se účtuje 042 MD/389 D. Pokud bude rozdíl od dohady - tak se zaúčtuje dle CUS 710 vždy : 389 a rozdíl 551 MD když dohada vyšší  /321 D a rozdíl 551 D když dohada vyšší, než došlá fa. Na účet 02x se již nic neopravuje, je to jednorázové proúčtování odpisů. Oprava se dělá jen v případě, že se prokazatelně udělala v odhadu chyba (např. se dohadoval náklad podle jiné smlouvy...). Jinak odhad je odhad a rozdíl ve skutečnosti se za chybu nepovažuje, i kdyby byl významný. 

(Podrobně vysvětleno v materiálu k CUS 710 ke stažení, kde je na to i příklad) 

Dobrý den, posílám dotaz za paní účetní DSO, jehož jsme členem, snad mi i přes toto odpovíte. Děkuji předem a přeji příjemný den. Prosím o radu, jak účtovat: Svazek obcí se rozhodl nakoupit pro členské obce kontejnery na odpad ke kompostování. Cena 1 kontejneru je do 40000,- Kč, předměty budou majetkem svazku obcí a jednotlivým obcím budou zapůjčeny formou smlouvy o výpůjčce (bez zpoplatnění). Na nákup kontejnerů bude přijata dotace od OPŽP ve výši 90%. Akce probíhá v následujících krocích: r. 2013 1 ) Pro příjem dotace organizace musela zřídit zvláštní účet u ČNB. 2) Byly vypracovány žádosti o dotace na kontejnery manažerkou svazku pro jednotlivé obce, vyfakturováno a byly přijaté platby od obcí na „starý “ běžný účet svazku u ČSOB a zaúčtováno jako výnos DSO: 23100 pol.2111, par. 6409 / 60200 jako hlavní činnost svazku. 3) Na zvláštní účet ČNB byly přijaty příspěvky od jednotlivých obcí ve výši hodnoty požadovaných kontejnerů. (Jinak by svazek neměl na tyto peníze.) Tyto jsem zatím zaúčtovala jako přijaté zálohy: 23110 pol. 2111, par. 6409/ 32400. 4)Dodávka kontejnerů se již uskutečnila a Svazek obcí zaplatí fakturu a zaeviduje majetek do evidence DDHM. r. 2014 5) Přijetí dotace ve výši 90% a její rozdělení mezi jednotlivé obce. Prosím o návod k účtování svazku obcí po krocích.( Event. včetně dohadného účtování, i když si myslím, že v tomto případě se o ně zřejmě jednat nebude.) Děkuji.

Já ten dotaz odpovím, ale je to tedy trochu špatné, paní z DSO asi nemá evidentně moc zkušeností s účtováním na obcích, čímž se dotace ohrožuje min. o 10%, pokud se o ní účtuje chybně. Jinak prosím, opravdu vyžaduji, aby se nedávaly dotazy za jiné účetní jednotky.

 DSO jako příjemce dotace často potřebuje, aby členské obce poslaly DSO dotaci ve výši vlastního podílu, např. 10%, a dále aby poskytly prostředky na předfinancování dotace od poskytovatele, která přichází ex post.

V případě, že se jedná o neinvestiční dotaci, se u členských obcí v těchto případech nejvíce osvědčil tento postup:

Členské obce poskytnou dotaci ve výši svého podílu i dotaci na předfinancování formou účtování dotace k vypořádání, tj. pošlou DSO zálohu na dotaci zápisem 373 MD (471 MD když bude záloha vypořádaná za dobu delší než rok) / 231 odpa dle účelu, zde asi 3725, pol. 5329. Členské obce pak dělají k 31.12. dohadu však jen na svůj podíl, tj. na 10% - 572 MD / 389 D. Až DSO přijme dotaci od poskytovatele, tak ji s obcemi vypořádá,  členská obec zaúčtuje 389 MD / 349 D a zúčtuje zálohu ve výši vlastního podílu obcí 349 MD / 471 D. DSO pak vrátí obcím částku předfinancování a obce zaúčtují 231 6402 2226 MD / 471 D.  Vhodné všechny účty značit u členských obcí  „orgem“ (každá obec může mít svůj), aby byla zajištěna návaznost k dotaci.

 DSO by si také měl zvolit jeden „org“  pro celou akci, aby dodržel požadavek odděleného sledování dotace.

U DSO se o přijetí dotace od obcí účtuje zápisem 231 4121 + org.  MD / 472 D + org.

DSO si udělá si dohadu k 31.12. zase jen na část dotace od obcí na vlastní podíl, tj. na 10% - 388 MD / 672 D.

 U DSO účtování o dotaci –

Smlouva na podrozvahu 94x MD / 999 D

Výdaje na kompostéry značit všude orgem a pozor asi i NZUZ – nevím jaké jsou zdroje financování ; v dotazu není uvedeno. Paní ať se podívá na odpovědi na dotazy, je tam mnoho odpovědí jen k dotacím, včetně dotací  z OPŽP, určitě jsou tam řešeny i kompostéry, je možné využít vyhledávač, tak snad najde svůj případ. Na odpovědi na dotazy se může dívat, i když není registrovaná.  Příp.  asi budete muset pomoci, abyste jako členské obce o dotaci nepřišly. Když je paní účetní schopná dát dotaci od obce na 602 s položkou 2111 a odpa 6409, tak se obávám, že dotace k rozúčtování s NZUZ pro ni bude dost těžká. Podrobně jsou dotace popsány i v CUS 703 a v knize Účetní reforma 2012, je potřeba, aby se paní účetní z DSO trochu učila, je mi líto, že jsem tak „ostrá“, ale tady jde o peníze. Já Vám to sem podrobně popsat nemohu, protože mám o dotaci moc málo informací v dotazu.

Ty chybné zápisy od obcí je potřeba opravit  určitě u DSO a asi u členských obcí, aby vyšla konsolidace.

Dobrý den, obec eviduje na účtě 459 bankovní jistinu ve výši 200 tis. Kč od firmy, která vybudovala plynofikaci. Tato jistina měla sloužit na pokrytí nákladů, které obec vynaloží na případné opravy povrchů pozemků dotčených plynofikací. Obec v roce 2010 uhradila částku ve výši 15600,- Kč a v letošním roce částku ve výši 37183,50 Kč. Zbytek jistiny vrátíme firmě. Jak mám prosím zaúčtovat splátku jistiny. Výdaje byly zaúčtovány na 231D 22125171.

Jistina měla být vedena na cizích prostředcích, resp. pokud je to bankovní záruka, tak spíše v podrozvaze (ale účet v podrozvaze pro ni není, tak asi jen 951), protože to jen banka ručí za firmu, peníze na vašem účtu nejsou. 

V každém případě ta část, co jste vydali na opravy po stavbě, by měla být z jistiny stržena a u vás by měla být jako náhrada výdajů - zpravidla se však převádí z cizích prostředků, tj. příjem je na položkce 4132. 

Vratka jistiny, pokud byla na vašem účtu jen 378 (469) D/245 D. 

Zrušení bankovní jistiny - asi jen v podrozvaze. 

Podívejte se na dotaz a odpověď: 

7/6 2013 ZÁRUKA ZA ŘÁDNÉ PROVEDENÍ DÍLA

Dobrý den, v únoru jsem uplatnila pracovnici slevu na dani, kterou mít uplatněnou neměla. Zjistili jsme to až nyní, kdy už pracovnice u nás dohodu nemá. Měla být odvedena srážková daň ve výši 225,-Kč. Pracovnice mi částku přinesla do pokladny a já jsem ji odvedla finančnímu úřadu jako srážkovou daň. Nyní nevím, jak vše naúčtovat, aby to bylo správně. Vyplacená odměna byla v únoru účtována 521/331 a 331/231 Můžete poradit, jak to teď dát účetně dohromady?

Příjem od pracovnice: 261/342 - při RS lze příjmovou položku 2324, ale lze i minus 5021, odvod FÚ 342/231 pol. 5021. 

Vlastníme kulturní dům, který mají ve výpůjčce hasiči. Letos po dohodě s obcí opravili soc.zařízení. Na opravu byly v rozpočtu schváleny peníze a pan starosta napsal objednávku. Mohou hasiči na tuto opravu poslat obci fakturu? Starají se také o údržbu zeleně v obci. Mohou tyto služby rovněž fakturovat?

Hasiči ve smyslu občanského sdružení toto mohou obci fakturovat jako plnění, pokud však mají jako občanské sdružení pro takovou činnost nějaké oprávnění. Není to moc výhodné daňově, ale možné to  je. Nemusí však  mít ŽL , pokud se jedná o nesoustavnou, jen příležitostnou  činnost. Hašičům jako občanskému sdružení je také možné poskytnout transfer (grant, dar, dotaci...). 

Pozor na odlišení vztahů k hasičům jako SDH, který plní fci organizační složky obce na zásahy a v odborné přípravě a vybavení. Jako občanské sdružení mohou však mít i jiné aktivity, a pak se k nim obec chová jako ke komukoliv jinému cizímu. 

V obci jsme provedli rekonstrukci haly a firmou nebyl dodržen termín dokončení stavby. Dílo bylo předáno se zpožděním 23 dnů. Dostala jsem za úkol vystavit penalizační fakturu a dohodu k zápočtu pohledávek a nemám s tím vůbec žádné zkušenosti. Účtování o penalizační faktruře jsem našla na Vašich stránkách. To jsem pochopila, ale nastal mi tento problém. Jak budu počítat penále? Faktura je vystavena v režimu PDP. Bude částka v penalizační faktuře vypočtena z částky bez DPH? (hala bude využívána z 95% k ekonomické činnosti a z 5% pro veřejnou správu- odpočet DPH si budeme uplatňovat jen u těch 95%) ? Děkuji za Vaši odpověď

Pokud se týká výpočtu "penále" - tady bychom měli spíše používat pojem smluvní pokuta spojená s prodlením dodavatele s dodáním díla. Zde platí základní režim, že abych tuto pokutu mohl aplikovat, potřebuji ji mít sjednanou ve smlouvě (tedy třeba budete mít sjednáno 0,1% za každý den prodlení .... atd.) Tedy musíte jít do smlouvy a podívat se co je sjednáno - většinou zde bude napsáno, že je to nějaká částka z ceny díla - potom musíte jít do toho, jak máte cenu díla stanovenou (podle popisu to vypadá i na akci v režimu PDP - tedy cena díla bude skoro určitě v částce bez DPH). Nemohu ale i vyloučit ujednání, že se to počítá z ceny včetně daně.

Horší situace vznikne, když žádné takovéto sankční ujednání nebude smlouva obsahovat. Zde neplatí, že byste neměli nárok na nic, ale samozřejmě máte nárok na náhradu škody, která Vám vznikla v důsledku prodlení věřitele - přitom ta škoda může být třeba představována zkrácením dotace v důsledku prodlení se stavbou, ale třeba i tím, že když to nebylo v provozu, tak jsem neměl příjmy, které bych mohl mít, musel jsem zrušit nějakou nasmlouvanou akci .... - nemusím asi vysvětlovat, že tady je to samozřejmě dosti těžké - je to hodně o diskusích o prokázání škody ... - případně jejím výpočtu. (ZN)