Obec vyhrála v soutěži "Památka roku", kterou pořádá Sdružení historických sídel Čech a Moravy, 50.000,- Kč. Jak toto zaúčtovat?

Zaúčtujte to analogicky jako peněžní dar, tedy zápisem 231 odpa 3322 nebo 3326 pol. 2321/672 D - našla jsem na jejich stránkách, že jsou zájmové sdružení. Paragraf zvolte podle toho, zda jste vyhráli na základě obnovy kulturní památky (3322) nebo památky nezapsané v seznamu, tedy místního významu (3326).

Příspěvková organizace - škola, vykázala za rok 2017 ztrátu ve výši 33 tis. Kč. Z rozvahy jsem vyčetla stavy jednotlivých účtu - účet 413 má zůstatek 113 tis. Kč, účet 414 má zůstatek 156 tis. Kč a účet 432 má zůstatek 254 tis. Kč. Nyní škola žádá o přerozdělení výsledku hospodaření předchozích let - tedy z účtu 432 - do rezervního fondu, fondu investičního a fondu odměn. Otázka zní: jak naložit se ztrátou za rok 2017 a lze přerozdělit účet 432 - výsledek hospodaření předchozích let do jednotlivých fondů?

Nic to pořádně neupravuje. Za mne bych doporučil to, že ztráta 2017 bude prvotně pokryta ze 432 (nerozděleného zisku) a do fondů budeme případně přidělovat pouze zbylou částku (případně méně ... - podle odhadu, kolik je skutečně volných disponibilních prostředků) - ale berte to jako doporučení. ZN

Kdo a podle čeho může nahlížet do správy poplatků a do seznamu dlužníků (např. za nájemné) - starosta, zastupitelstvo, kontrolní a finanční výbor (radu nemáme), případně inventarizační komise.

Máme k tomu v archivu (dokumenty ke stažení složka archiv) stanovisko MF, je to dokument z 13.1.2011 "POHLEDÁVKY-mlčenlivost". Jinak to je právní otázka, nemůžeme vám na ní závazeně odpovědět, protože nejsme právníci, ale správa poplatků se řídí daňovým řádem. Mlčenlivost je v něm řešena v § 9 a od § 52 dále. Seznam dlužníků poplatků podléhá mlčenlivosti s výjimkami uvedenými v zákoně, např. podle § 52 odst. 5, cituji:" O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li úřední osoba informace

a) úřední osobě téhož nebo jiného správce daně pro výkon jeho pravomoci,

b) úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví, nebo

c) osobě zúčastněné na správě daní v rozsahu, v jakém jsou její práva a povinnosti správou daní dotčena." 

Bezdůvodně, resp. jen proto, aby jmenovitě věděli dlužníky, nemůže tedy podle mě nikdo z vámi vyjmenovaných osob nahlížet do seznamu dlužníků poplatků. Pro výkon jejich pravomocí jim stačí info o dlužných částkách, nepotřebují k tomu jmenovitý seznam a opravdu by podle mě neměl být takto k "nahlédnutí", jen pokud je to potřeba z nějakého důvodu, podívejte se do toho stanoviska MF, tam je to vysvětleno z pohledu přezkoumání hospodaření a vnitřních kontrol.

Nájmy jsou soukromoprávní, tam se postupuje podle občanského zákoníku a podle sjednaných smluvních ujednání. Neřídí se to už daňovým řádem, ale pořád je potřeba dodržovat jiné zákony - o ochraně osobních údajů apod. To ale opravdu není naše oblast činnosti, pro jistější odpověď zkuste bezplatné právní poradny SMO či SMS ČR, jestli jste členy.

Máme zřízen fond na opravu kanalizace, o fondu účtuji rozvahově, příděl do fondu 401/419, musí být částka přídělu do fondu ve schváleném rozpočtu? Rozpočet schvalujeme na Odpa , takže v příjmech a ve výdajích na Odpa 6330 a v rozpisu rozpočtu na pol. 4134 a 5342? V roce 2018 budeme poprvé čerpat z fondu na opravu kanalizace, musíme mít v rozpočtu ve výdajích na Odpa 2321 a pol. 5171? A bude to kryté financováním pol. 8115? Prosím o kontrolu účtování, faktura za opravu kanalizace 511/321, platba 321/236 Odpa 2321 pol. 5171 a čerpání z fondu 419/401. Děkuji.

Ano, převod do fondu - odpa 6330 pol. 4134 i převod z fondu na BÚ se musí rozpočtovat. Pro převod z fondu je ve vašem případě vhodnější položka 5349 (odpa také 6330), pol. 5342 je určena pro FKSP a SF. Ve schváleném rozpočtu nemusíte mít nějaký mimořádný neplánovaný převod, u fondu obnovy vodohospodářského majetku jste však povinni mít sestaven plán obnovy, ve výši podle tohoto plánu byste měli každoročně dávat při sestavování do rozpočtu. Pokud plánujete čerpání fondu, i to je potřeba mít jako výdaj narozpočtováno. V případě čerpání výdaje přímo z účtu fondu je potřeba u účtu 236 narozpočtovat odpa 2321 pol. 5171 nebo je možné i peníze převést na BÚ, rozpočtovat tedy převod a pak výdaj z BÚ (na účtu 231). Platbu faktury z účtu fondu účtujete správně. Ohledně položky 8115, tam, pokud převádíte prostředky na/z fondu, její stav se nemění, protože je to zároveň výdaj z BÚ a příjem na účtu fondu či naopak. Pokud ale fond budete čerpat, ať už z účtu 236 nebo 231, tak se stav vašich peněžních prostředků sníží, je tedy potřeba mít dostatek peněz (buď na BÚ apod. nebo vám to pokryje právě ten fond), položka 8115 se v tomto případě tedy zvýší (vyrovnává příjmy minus výdaje). 

Mám dotaz ohledně prodeje obecních pozemků. Jsme plátci DPH a stále si nejsme jisti u prodeje některých pozemků. Nyní máme záměr prodat pozemky, které jsou v územním plánu vedené jako Bydlení rekreační, pozemek v KN veden jako stavební pozemek, využíván roky jako zahrada, oplocený a v nájmu od města také jako zahrada již 10 let. Není funkčně spojen se žádnou stavbou. Druhý pozemek v územním plánu jako Bydlení venkovského typu a ten je v KN jako trvalý travní porost. V nájmu od města již 15 let a pronajatý jako louku. Využíván jako louka (hřiště na venkovské hraní volejbalu, není zpevněné ani žádné stavby tam nejsou). Prosím podléhají DPH při prodeji? Děkuji

Kéž bychom v tomto mohli mít jasno - stav je takový, jak jej popisuji v manuálu.

Oba případy, jak popisujete, nejsou funkčně spojeny se stavbou a tedy testujeme na to, zda se jedná či nejedná o stavební pozemky.

Postoj GFŘ by podle informací, které byly zveřejněny, byl následující:

- v obou případech je to v lokalitě umožňující územním plánem umístění staveb, pokud neprokážeš, že se tam savět nedá (třeba ochranné pásmo lesa ..), je to stavební pozemek, musíš aplikovat DPH 21%

Nicméně jak upozorňuji - je tady právě ten spor, že zákon ale mluví o správním úkonu k umístění "této stavby" - tedy nějaké konkretizované... - no a to neproběhlo (územní plán není správním rozhodnutím týkajícím se stavby, ale území). Tedy řada daňařů by řekla - toto není stavební pozemek - tedy osvobodit.

Upozorňuji, že mi není znám případ, že by to soudy nějak již řešily, s finanční správou na ústřední úrovni o tomto není možná diskuse ...

No a teď se obce rozdělují na dvě skupiny:

- jedni řeknou - raději zdaníme (zachováme se podle GFŘ)

- druzí řeknou - ale nesouhlasíme s tím, navíc se vystavujeme riziku, že pokud se ukáže, že to mělo být osvobozeno, tak budeme čelit napadání za nehospodárnost .... (třeba od opozice ...) - takže osvobodíme.

Co Vám k tomu mám říci? (ZN)

Máme uzavřenou směnnou smlouvu. Jedná se o směnu pozemků bez doplatku, přičemž cena pozemků se liší. Podle směrnice tyto pozemky nepřeceňujeme na reálnou hodnotu. První strana směny má hodnotu pozemků 22671,- Kč Druhá strana směny má hodnotu pozemků 22070,- Kč ( to jsme my jako obec) Potřebovala bych poradit, jak se provede zápočet pohledávky a závazku dle směnné smlouvy. Předpis závazku 042/321 22671,- Kč dle znaleckého posudku Předpis pohledávky 311/647 22070,- Kč dle znaleckého posudku Vyřazení směňovaného pozemku 554/031 33656,- Kč (zde si nejsem jistá, zda se nemůžeme dostat do rozporu se zákonem. Jedná se o pozemek, který postupem let ztratit svůj charakter, původně to byla louka, nyní je to zamokřená plocha s náletovými dřevinami – odhadní cena je nižší než cena v účetnictví) Zařazení směňovaného pozemku 031/042 zde si také nejsem jista s cenou, obec ještě platila 1000,- Kč návrh na vklad a 1400,- Kč znalecký posudek. (ve smlouvě uvedeno, že vše uhradí obec) Já bych zařadila v ceně 22671 + 1000 + 1400 tj 24470,- nebo se vedlejší náklady rozdělují na ½ a část se dává do nákladů a část k hodnotě pozemku??? Zápočet pohledávky a závazku 321/311 ale v jaké ceně????? Děkuji za odpověď.

Předpis výnosu ze směny musíte udělat také v hodnotě nabývaného pozemku, jestli jsem to dobře pochopila, tak nabýváte pozemek v hodnotě 22671 Kč, pak v této částce. V té samé výši pak zaúčtujete 321/311 a vyjde vám to. Váš pozemek pak vyřaďte v jeho účetní ceně. Z dotazu jsem pochopila, že ceny pozemků ve smlouvě nejsou uvedeny, jen máte na pozemky ZP, pak se oceňuje RPC, tedy cenou dle ZP a k ní se související náklady nepřipočítávají, do majetku tedy nabývaný pozemek zařaďte "jen" v jeho ceně dle ZP a vynaložené vedlejší výdaje účtujte do nákladů (návrh na vklad účet 538, pol. 5362, ZP účet 518, pol. 5169). Pokud byste ceny pozemků ve smlouvě uvedeny měli, byť by vycházely ze ZP, pak se oceňuje pořizovací cenou, tzn. k ceně nabývaného pozemku byste připočetli vedlejší náklady za návrh na vklad a ZP ve výši 1/2 (když se týkají obou pozemků, tak se opravdu přičítají k nabývanému jen polovinou a druhá se účtuje do nákladů). Oni vám podle ZP dávají za váš pozemek pozemek ve větší hodnotě, takže není potřeba zdůvodňovat, že je to pod cenou. To, že má váš pozemek nižší skutečnou hodnotu než cenu v účetnictví také není potřeba řešit, majetek se vede v historických pořizovacích cenách, nepřeceňuje se a fakt, že má ve skutečnosti nižší hodnotu, se zobrazí teď při porovnání nákladů a výnosů z prodeje.

Měla bych dotaz ohledně prodeje hasičského auta. Obec prodala hasičské auto za cenu 40.000 Kč, poř.cena byla v roce 1994 203.025 Kč, oprávky účetní jsou 192.873,75, zůstatková cena účetní 10.151,25

Vyřazení prodejem zaúčtujete zápisem 553/082 v ZC 10.151,25 Kč, vyřazení 082/022 v PC 203025 Kč. Prodej předepíšete 311/646 v kupní ceně 40 tis. Kč. Ještě ověřte, zda podle směrnice nemáte přecenit na RH.

Dostali jsme Rozhodnutí o poskytnutí dotace od MMR z programu 11703-Integrovaný regionální operační program, ex post, Kč 1995tis.Kč. Dotace ze strukturálního fondu ERDF je 95% 1995tis.Kč a obec 5% tj.105tis.Kč. (Dotace je přes MAS). Rozhodnutí přišlo až 20.3.2018, většina výdajů je v loňském roce, jen poslední fakturu jsme platili v lednu 2018. Mám vše označeno zatím jen organizací. K 20.3.2018 dám částku na podrozvahu 915/999+org. Příjem dotace 231/472, položka 4216? Odúčtování z podrozvahy 999/915, vypořádání transferu 346/403, po vypořádání 472/346. Všude označím org. Nevím jaký nástroj, zdroj. Letošní lednovou fakturu - uznatelné výdaje - označím ještě ÚZ, nástroj, zdroj? ÚZ tam mají uvedený 17969. Případně ještě zašlu Rozhodnutí do e-mailu.

Jelikož vypořádání proběhne brzy po přijetí zálohy, určitě do jednoho roku, je to dotace přiznaná po dokončení majetku, použijte krátkodobý účet záloh 374, nikoliv účet 472. Příjem dotace máte jinak dobře, jen je potřeba označit jej ještě ÚZ 17969, nástrojem 107 (obojí byste měli mít v rozhodnutí uvedeno) a zdrojem 5. Vypořádání účtujete správně, rozpouštět dotaci můžete začít od následujícího měsíce. NZÚZ zpětně nedoplňujte, jen jej dopište ručně na doklady.

Naše obec (plátce DPH) bude provádět změnu územního plánu. Jedná se asi o 13 změn a z toho 10 bylo vyvoláno jinými subjekty. Je domluveno, že se těchto 10 změn budou přefakturovávat těmto subjektům. Účtovala bych na 518 § 3635 pol. 5169 a přefakturaci bych odúčtovala mínusem (vše bude v roce 2018). Faktura za územní plán bude s DPH a právě s DPH si vůbec nevím rady? Můžete mi prosím poradit.

Z hlediska DPH bych to neřešil - neodečetl bych (neuplatnil odpočet) a ani následně z plateb od daných subjektů bych DPH neodváděl. Jde totiž o to, že sestavování územního plánu je činností svěřenou stavebním zákonem výhradně obci, která v určitých případech může vybírat v této souvislosti úhradu - §45 odst. 4 (pokud správně vidím) - tedy jsou obecně naplněny podmínky týkající se výkonu veřejné správy.

Prosím o sdělení rozpočtové položky - neomezená licence na použití fotografií památníku obětem světových válek. Děkuji.

Jedná se o pořízení práva, jelikož je časově neomezené, pak je to nehmotný majetek, nevím, v jaké hodnotě, ale asi 60 tis. Kč, pol. bych tedy zvolila 5179, účet 518. Z hlediska majetkové evidence pak záleží, v jakém je ocenění a jaké máte nastaveny limity pro zařazení na jednotlivé účty. Může být vedeno na podrozvaze na účtu 901, popř. jako DDNM na účtu 018 (pak při pořízení účet 558).

Obec uhradila v roce 2016 sociální pohřeb v plné výši. Žádala na MMR. V březnu t.r. obec obdržela pohřebné v plné výši z MMR. Jakým způsobem zaúčtovat? Jedná se asi o neinvestiční dotaci. Nedošlo k tomu žádné avízo, ani sdělení

Podívejte se na dotaz z 10.11.2016 "Pohřebné", tam je toto řešeno. Úhradu za pohřeb jste měli vést jako pohledávku na účtu 346, kterou byste pak vyrovnali přijetím peněz z MMR 231/346, neúčtuje se to jako váš náklad/výnos. Pokud jste to ale účtovali v r. 2016 do nákladů, pak teď příjem náhrady z MMR musíte do výnosů, tedy 231 odpa 3632 pol. 2324/649.  Dalo by se to účtovat i jako oprava nákladů minulých let s tím, že to neměl být váš náklad, ale z hlediska VH je jedno, jestli snížíte náklad nebo to zaúčtujete do výnosů, tak bych to spíše teď už zaúčtovala jako náhradu nákladů minulých let. Příjmová položka zde vhodná 2324. Neúčtuje se jako dotace, ani se o dotaci nejedná, je to náhrada. 

Máme dotaci od SFŽP na kanalizaci a ČOV. V rozhodnutí o poskytnutí dotace máme zdroje rozdělené na účast státního rozpočtu 22 mil. a vlastní zdroje 3,9 mil. Dotace je 63,75%, příjem dotace účtuji pol. 4216, UZ 15974, N 106 a PJ 5 a výdaje s dotací účtuji §2321, pol. 6121 UZ 15974, N 106 a PJ 5 a org. Vlastní zdroje účtuji jen §2321, pol. 6121 a org. Vycházela jsem z toho, že v rozhodnutí je pro vlastní zdroje uvedeno: zdroje bez SR a prostředků EU. Teď jsem bohužel v jednom dotazu u Vás našla, že i vlastní zdroje je potřeba účtovat s N 106 a PJ 1. Nevím, co s tím, když v loňském roce to mám účtováno bez. Letos to opravím, ale co s loňským rokem? Měli jsme asi tři dotace, které nám chodily vždy ve dvou částkách, dotace FS a dotace SR. FS jsem účtovala s PJ 5 a SR s PJ 1, UZ byl rozdílný a N stejný a zbytek vlastní zdroje bez PJ. Proto jsem se domnívala, že i u dotace na kanalizaci budu vlastní zdroje účtovat bez UZ, PJ a N, když PJ 1 a N 106 jsem u těchto dotací dávala k dotaci SR. Můžete mi poradit, co s tím? Děkuji.

Ano, je to opravdu tak, že když je dotace zahraniční, tak se u ní používá ÚZ, nástroj a PP   5 (Z= zdroj = PP = prostorový původ- dvojí pojmy :o), pokud je spolufinancovaná z rozpočtu ČR (což u vás není), pak tato část se značí ÚZ, nástrojem a PP 1 a vlastní podíl na dofinancování se také značí nástrojem a PP 1, již ale bez ÚZ. Zpětně už to nedooznačíte, dopište značení jen ručně na dokladech, ve výkazu už to neopravíte, letos to označte již správně, tedy i váš podíl nástrojem 106 a PP 1. Značení je tak nastaveno u všech dotací spolufinancovaných ze zahraničních zdrojů, aby právě bylo vidět, odkud ty peníze jsou. A jak z výše uvedeného vyplývá, tak rozdíl oproti financování ze SR a vašeho podílu je právě v ÚZ, u SR se používá, u vašeho podílu ne, u obojího pak ale opravdu nástroj a PP 1.  

Město bude vyplácet náborový příspěvek strážníkům městské policie a byla s nimi sepsána smlouva o poskytnutí náborového příspěvku. Prosím o radu, zda z hlediska rozpočtu zařadit na položku 5011 nebo 5499.

Zkuste se domluvit s vaší mzdovou účetní, podle mě byste to měli zahrnout do hrubé mzdy jako formu odměny (bonusu), mělo by to tedy být stejně jako zbytek hrubé mzdy na pol. 5011 a odvést z toho tedy i odvody na pol. 5031 a 5032.

Našla jsem toto na internetu: 

Vyměřovací základ

12.12.2017, Ing. Marta Ženíšková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu. Vyměřovací základ je upraven v § 5 ZPSZ.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Do vyměřovacího základu se zahrnují příjmy, které

• jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny podle zákona o daních z příjmů, a

• nejsou uvedeny v § 5 odst. 2 ZPSZ mezi nezapočitatelnými příjmy.

Do vyměřovacího základu se nezahrnují:

1. náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
2. odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
3. věrnostní přídavek horníků,
4. plnění poskytnuté poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
5. jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

Zúčtovaný příjem

Zúčtovaným příjmem je plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru. Od 1. 1. 2008 se za zúčtovaný příjem považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla používaného pro služební i soukromé účely, rozdíl mezi cenou obvyklou a prodejní apod.

V případě, že je příjem vyplácen v cizí měně, musí se přepočítat na českou měnu a teprve poté jej zahrnout do vyměřovacího základu. Pro přepočet cizí měny se použije kurz stanovený ČNB, který platí k poslednímu dni měsíce, za který se pojistné platí.

Příklady:

1. Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. ledna. Do prosince mu zaměstnavatel zúčtoval 200 000 Kč jako náborový příspěvek.

Náborový příspěvek podléhá zdanění jako příjem ze závislé činnosti. V prosinci se pro daňové účely považuje tento zaměstnanec za zaměstnance z důvodu budoucího zaměstnání. Pojistné se z 200 000 Kč neplatí, protože z hlediska sociálního zabezpečení není tato osoba v prosinci zaměstnancem, není v prosinci účastna nemocenského pojištění. Zaměstnancem se stala až dnem 1. ledna. Pokud by náborový příspěvek byl zúčtován do ledna, platilo by se z něho pojistné.

Mám prosbu ohledně prodeje majetku – panelů, které byly součástí investice v průmyslové zóně, sloužily k vybudování provizorní komunikace. DPH jsme neuplatnily. Nyní se prodávají firmám v této zóně , firmy si je rozeberou a odvezou. V této zóně jsme prodávali stavební pozemky – odváděli jsme DPH. Prodej panelů můžeme považovat za prodej, který není předmětem DPH ?

Tohle je podle mne hodně hraniční. Určitě to nebylo v režimu nějaké místní komunikace, naopak bylo to ve vazbě na průmyslovou zónu, která zapadala do režimu ekonomických činností. Já bych asi DPH odvedl (pokud náhodou ještě neuplynul časový test 3 let pro odpočet DPH, tak bych i douplatnil - nicméně on asi již proběhl) - navíc pokud je to prodáváno těm firmám - předpokládám plátcům DPH, tak se v zásadě nic neztrácí.

Jsme plátci DPH na ekonomické činnosti (např. lesní hospodářství, skládka). Vzhledem k tomu, že v ostatních případech si neuplatňujeme odpočet na vstupu, je správné při přefakturaci (např. energie, manipulační poplatek u stravenek, vodné) navyšovat plnění o DPH? Přefakturace jsou bez zisku.

Předpokládám, že ta energie je třeba v souvislosti s nájemními vztahy nebo s něčím takovým - tedy mohlo by to být součástí obecné ekonomické činnosti. Podle informace MFČR se v zásadě můžete rozhodnout, zda si u takovéhoto přeúčtování budete počínat tak, že si uplatníte na vstupu a následně odvedete na výstupu nebo že to uděláte celé mimo DPH. Nicméně představte si, že máte třeba nájemce - plátce DPH - u něj bude logické, že se bude dožadovat toho, abyste mu to účtovali s vyčíslením DPH - tedy odpočet na vstupu a odvod na výstupu (aby on mohl uplatnit).

Snad jsem dotaz dobře pochopil - pokud ne, tak se prosím ozvěte.