Dotazy

Od ledna tohoto roku sbírám 042 náklady související s pořízením dávkovací stanice včetně souhlasu s povedením stavebního záměru, příprava elektriky a poplatek za zkušební provoz dávkovací stanice pro úpravu odpadních vod - 3.9.2013 mi přišla poslední faktura na dodání dávkovací stanice včetně dopravy a montáže. Celková hodnota na 042 je nyní 91.955 Kč a já si teď nejsem jistá zda můžu zařadit na ostatní stavby 021 , kategorizace 22.23.21 do odpisové skupiny VI, nebo někam jinam? Ještě prosím o radu kam s bezpečným klíčem - přístup k czech pointu v hodnotě 1312,- Kč včetně balného jestli ho vést v podrozvaze? Prosím poraďte.

Koukala jsem na internet, a našla jsem tento popis dávkovací stanice: 

Dávkovací stanice

Úprava kalů k odvodnění probíhá za pomoci vysokomolekulárních organických srážedel (flokulantů, polyelektrolytů), jejihž roztoky se připravují v automatických dávkovacích stanicích (chemické hospodářství). Odtud jsou připravené pracovní roztoky plynule dávkovány dávkovacím čerpadlem do kalového potrubí, kde ve statickém směšovači dochází k vysrážení kalu. Kal je k odvodňování na pásový lis dopravován vřetenovým čerpadlem s regulací množství nátoku kalu frekvenčním měničem. Celá odvodňovací linka je plně automatická a je řízená programem z technologického elektrického rozvaděče, který umožňuje provozovateli připojení počítače a komunikaci s nadřízeným řídícím systémem.  

Podle popisu to spíše vypadá na technologii, doporučuji spíše do věcí, tj. na účet 022. Dala bych do II. ÚOS, nejdéle na 8 let. Kategorizace - jeví se mi to spíše jako přístroj, než stroj, volila bych kategorizaci ve skupině  - 26.51.xx - např. neutrální 26.51.66. Prosím , pokud někdo , kdo bude toto číst na stránkách bude mít lepší zařazení "dávkovacích stanic" , dejte mi vědět, nějak jsem lepší nemohla najít. IS

Ten klíč - rovněž jsem hledala na internetu - je to jen certifikát - služba, (pol. 5169), nedoporučuji vést na majetku, tj. když ne majetek, tak ani podrozvaha  (nemá tu budoucí ek. prospěch, je to "neprodejné".). 

V příloze ZL máme uveden soupis svěřeného majetku, my evidujeme na podrozvaze. Loni jsme vybudovali plot u MŠ a předali PO - udělala jsem dodatek k příloze beze změny ZL. Je nutné při každé změně svěřeného majetku provádět změnu ZL ?

Dobrý den, ptali jsme se na to právníka - přikládám odpověď. Myslím si, že by asi bylo možné nějak šikovně nastavit v ZL, že majetek předaný k hospodaření bude převáděn na základě protokolů a PO je povinna v příloze závěrky uvést výši majetku předaného k hospodaření  a výši majetku vlastního pro informování uživatelů závěrky. Jinak závěr právníka je, že tato základní listina by se měla zveřejňovat se všemi dodatky a přílohami. 

Odpověď právníka: 

Dovolím si na Váš dotaz odpovědět formou emailu (a také tak budu účtovat). V podstatě máte pravdu ve Vašem dotazu, že neexistuje přímá norma, která by upravovala povinnosti příspěvkových organizací ve vztahu ke sbírce listin obchodního rejstříku.

Posle § 27 odst. 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se příspěvkové organizace zapisují do obchodního rejstříku. Ustanovení § 27 a následující zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, obsahují sice úpravu vedení obchodního rejstříku, ale k obsahu informací v něm zveřejňovaných obsahují úpravu pouze k obchodním společnostem a u ostatních subjektů zpravidla odkazují na zákon, podle kterého se zapisují do obchodního rejstříku, jímž je znovu v našem případě § 27 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Z čistě formálního hlediska by to tedy znamenalo, že vzhledem k neexistenci podrobné úpravy zveřejňovaných listin ve sbírce listin, má příspěvková organizace absolutní volnost ve zveřejňování. Domnívám se ale, že by takový výklad nebyl v souladu se systematickým řazením našeho právního řádu s ohledem na ústavní základy fungování veřejné správy a zejména hospodaření územně samosprávných celků.

Občané územně samosprávných celků mají zpravidla právo na informace o hospodaření územně samosprávného celku, jehož jsou občany a způsob, jakým mohou informace získávat, stanoví zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) mají povinné subjekty, za něž pokládám i příspěvkové organizace, přímo povinnost zveřejňovat důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozují svojí činnost. Toto ustanovení nás vrací zpět, co do rozsahu nejnutnějších náležitostí založení k ustanovení § 27 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který v odst. 2 stanoví pravidla, co všechno musí osahovat zřizovací listina, kterou je příspěvková organizace zřízena.

Zřizovací listina je prakticky formálně vyjádřením vůle zřizovatele zřídit příspěvkovou organizaci a upravit její činnosti. Mezi podstatné a neopomenutelné náležitosti pak patří vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, se kterým bude organizace hospodařit. Mám za to, že právě zřizovací listina pak, jako celek bude představovat informaci určenou ke zveřejnění podle citovaného ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon o svobodném přístupu k informacím následně nabádá povinné subjekty, příspěvkové organizace ke zveřejnění povinně zveřejňovaných údajů na vhodném místě a způsobem umožňujícím dálkový přístup, popřípadě jiným vhodným způsobem. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nám následně poskytuje návod, co zákonodárce za vhodné místo a vhodný způsob považuje, tím bude obchodní rejstřík. Na podporu mé shora naznačené konstrukce, si dovolím použít i skutečnost, že příspěvková organizace vzniká bez ohledu na zápis do obchodního rejstříku, tudíž obchodní rejstřík, zde bude opravdu oním informačním kanálem, resp. vhodným prostředkem zveřejnění.

Vzhledem k tomu, že zákon o svobodném přístupu k informacím, stejně jako zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nebo další právní úprava neobsahuje explicitní podrobná pravidla pro vedení sbírky listin u příspěvkových organizací, bude nutné dovodit povinnosti při jejím naplňování z nejblíže vhodných předpisů na základě analogického výkladu ku prospěchu občana zřizovatele příspěvkové organizace, při současném zachování minimálního, obecně přijímaného standardu vedení rejstříku a ty aplikovat.

Pravidla pro ostatní obchodní společnosti a právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku zakládají povinnost zveřejňovat zakládací dokumenty v úplném znění, tj. znění podle všech úprav a dodatků. Povinnost zveřejnit ve sbírce listin úplné znění listiny je splněno pouhým zveřejněním prostého textu, jež nemusí být ověřen, popřípadě nemusí mít formu notářského zápisu.

S ohledem na vše shora uvedené tedy odpovídám na Vaše dotazy následovně:
a)        Musí dojít k uložení jakéhokoliv dodatku ZL do sbírky listin? Ano musí, a to formou zveřejnění prostého úplného znění ZL.
b)        Zda se to týká i dodatků neovlivňující zapisované údaje? Ano týká, viz. úplné znění vložené listiny.
c)        A hlavně z jakého ustanovení to vychází? Dle mého soudu se jedná o kombinaci použití ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, při analogickém využití ustanovení § 38i odst. 1 písm. a) in fine zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

Rád bych podotknul, že příspěvkové organizace, stejně jako územně samosprávné celky, jsou jako osoby veřejného práva, omezeny ve své činnosti obecným imperativem přirozených práv osob, nad kterými vykonávají svoje mocenské oprávnění. Odkaz na nedostatek formální právní úpravy pro zveřejňování zřizovacích listin ve sbírce listin v obchodním rejstříku by byl v zásadě naprostým formalismem, který je pro potřeby výkladu veřejného práva a zejména základních přirozenoprávních pravidel na kontrolu veřejné moci neopodstatněný, tudíž nelze se na jeho základě vyhnout plnění alespoň minimálních standardů nastavených pro osoby soukromého práva při vedení obchodního rejstříku, resp. sbírky listin.
S pozdravem

Robert Musil
advokátní koncipient 

Jako zřizovatel (město) máme příspěvkovou organizaci, která od nás dostává provozní příspěvek. V průběhu roku PO žádá o rozdělení tohoto příspěvku na provozní a investiční. Kdo toto rozhodnutí bude schvalovat? Rada města nebo zastupitelstvo?

Provozní příspěvek je položka 5331, dotace na pořízení DM je položka 6351 a jde do investičního fondu.  Jsou to vztahy ke třetím osobám, které jsou ve 250/2000 Sb. v závazných ukazatelích rozpočtu vyjmenovány. Obojí jako závazný ukazatel rozpočtu by mělo schvalovat zastupitelstvo, ve vašem případě rozpočtovým opatřením.  

Prosím o radu zda jde o technické zhodnocení budovy zákl.školy nebo opravu. ZŠ získala finanční dar od RWE 200.000 Kč na rekonstrukci čtyř toalet ve škole – celá akce stála 250.115 Kč – škola uhradila 200.000 Kč z přijatého daru a obec uhradila zbytek 50.115 Kč. Jedná se zejména o nové obklady, novou dlažbu, nové WC, nová umyvadla – toto vše tam dříve bylo, staré se odstranilo a nahradilo novým. Dále odstranění starých příček mezi WC a vyzdění nových příček, vybourání starých zárubní a zazdění nových zárubní + nové zárubně a dveře, výměna zásuvek a vypínačů, pořízeny byly nové sušiče rukou. Jak byste vyhodnotila- jedná se o TZ nebo OPRAVU? Budova je v majetku obce (odepisujeme ji) a škola ji má dle ZL ve výpůjčce. Nevím přesně, jak by to bylo se zaúčtováním u TZ, když akci platila škola a část i obec (viz výše). Předpokládám, že kdyby chtěla odepisovat obec, tak by nám škola převedla TZ (200 tis.-021) včetně daru (200 tis.-403) nebo škola povede TZ cizího majetku a bude ho odepisovat sama, ale obec by musela škole převést tu část TZ, kterou uhradila (50.115 Kč). Pokud by šlo o TZ, jak by zde účtovala obec a škola? Při opravě by to bylo jednodušší, škola i obec by to dala do nákladů. Děkuji

Vyhodnotila bych jako opravu - jako TZ by v tomto případě FÚ vyhodnotil asi nové sušiče rukou, pokud by v součtu dosáhly 40 tis. Kč, v obci je však tak vyhodnotit nemusíme. Ohledně příček - pokud se neměnily významněji rozměry místností, tak také jde spíše o opravu. 

Poznámka od Ing. Nejezhleba: 

Jen doplním komentář - já se setkával s tím, že příčky byly plechové, nově se to vyzdívalo, tahala se také logicky elektrika ... - potom jsme byli spíše na TZ. Ale lze vyhodnotit i jako opravu. 

Jen pro příště - vhodné by bylo jednu akci pořizovat alespoň z jedné účetní jednotky. Např. škola by dostala dar na TZ - investiční fond a obec by ji doplatila na TZ dotací na pořízení DM - také do investičního fondu, pak by mohla škola vést jako TZ cizího majetku. Varianta kus ten a kus ten druhý je asi zbytečnou komplikací, to by se mělo dát zvládnout naplánovat v nějakém systému. 

Minulý rok jsme prováděli rekonstrukci místní komunikace, od občanů jsme přijali částky, vypočtené stavební firmou na opravu nájezdů vedoucích od místní komunikace k soukromým pozemkům (bylo zaúčtováno jako příspěvek par. 2212, pol. 2324). Letos byla vyfakturovaná částka za opravu nájezdů. Nevím, jak mám zaúčtovat, a to i z hlediska plátce DPH. Můžete mi, prosím poradit?

Mohli bychom vyhodnotit jako zálohu od občanů - 231/324, a fakturovanou částku za opravu nájezdů vést jako pohledávku za občany 311 MD / 321 D a úhradu 321 MD / 231 2212 pol. 5192. Započíst zálohu 324/311. 

Zaúčtování "částek" jste uvedli jen rozpočtovou skladbu, ale jak bylo zaúčtováno, na jaké účty? Jako dar ? 649, 672, 403? 

Teď s DPH - toto by asi bylo možné v režimu přeprodeje, že by nebylo DPH ani na vstupu ani na výstupu, pokud občané "nepřispěli" více, než je fakturace (s tím, že případný přeplatek by se jim nevracel, když se jim bude vracet tak lze přeprodej). Systém je, že vlastně opravu nájezdů pořizuji pro jinou osobu, která mi výdaj nahradí. Což si myslím, že skutečnosti odpovídá. 

Je možné také vést jako zdanitelné plnění, tj. PDP a nárok na odpočet u přijaté fa za opravy, ale v tom případě se mělo odvést DPH již z přijaté zálohy, to by bylo na dodatečné přiznání. 

Dar ani příspěvek na pořízení DM od občanů to není, platí si svůj majetek. 

Prosím o radu, jak zaúčtovat zrušení 042. Měli jsme náklady na pořízení traktoru ve výši 41.000,- Kč (měli jsme na něj dostat dotaci, ale nezískali jsme jí), a tím pádem se nákup pak neuskutečnil.

Jedná se o tzv. zmařenou investici, dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se účtuje na účet 547 MD / 042 D. (§33, odst. 5 - obsahové vymezení účtu 547, CUS 710 bod 5.4.4.). 

Zařazení sportovní haly a bazénu v účetnictví: Město provozuje sportovní halu, která je účtovaná v ekonomické činnosti. Účtování probíhá standartním způsobem ( tržby-náklady). Jelikož náklady jsou vyšší než tržby dostává se toto středisko do ztráty. Toto je známo již při sestavování rozpočtu (plánu) a z hlavního rozpočtu města jsou v průběhu roku zasílány příspěvky na úhradu nákladů. V budoucnu se bude provozovat také venkovní bazén, u kterého je také předpoklad, že tržby nepokryjí náklady a bude ve ztrátě. Je možné toto účtovat v ekonomické činnosti, nebo by se tato činnost měla účtovat v hlavním rozpočtu? Město má založené s.r.o. se 100% účastí. Bylo by možné provozovat (pronajmout) sport. halu v této s.r.o. a město by této s.r.o. zasílalo příspěvek (dotaci) na pokrytí nákladů a na jaké položce by se příspěvek /dotace/ v tomto případě mohl účtoval?

Z hlediska logiky by určitě ve vlastním rozpočtu byla vhodnější varianta zaklasifikace do hlavní činnosti. Měli byste vždy vycházet z toho, zda daná činnost je ve vazbě na uspokojování běžných potřeb občanů a takto je vnímána i orgány Města a šlo se do toho s tím, že aktivita bude provozována, i když se předpokládá její ztrátovost.... - předpokládám, že přesně takto to bylo a proto mi zaklasifikace v hospodářské činnosti vůbec "nesedí". V hospodářské činnosti bych zjednodušeně měl sledovat to, co je na kšeft a pokud to "nevydělává" a není to "efektivní", tak bych to měl zrušit - to je i logika odděleného sledování (tedy opakuji sledovat v hospodářské činnosti věci, které jsou vnímány tak, že budou provozovány i bez ekonomické efektivity, je dle mého názoru non sense).

Varianta pronájmu tady určitě existuje a i s tím spojená dotace na krytí dané "obecně prospěšné aktivity" - tento model je v praxi aplikován. Nicméně zdůrazňuji, že rozhodování, které popisujete má i daňové souvislosti (respektive zejména je má) - u provozování v s. r. o. bude vstup s DPH, zase tam budou plné odpočty, teď bude také záležet na míře zainvestování .... Toto nelze střílet od boku - to se počítá na konkrétní podmínky Města a celé jeho struktury organizací, přičemž roli hrají i konkrétní technické podmínky bazénu (občerstvení ....). Ještě do toho zasahuje ta problematika judikatury "Koupaliště Žamberk" - zveřejněno na stránkách teď v létě - zejména pokud zmiňujete nějaké venkovné bazény možná na úrovni koupaliště ... Takže toto jsou náměty, správnou variantu je nutno počítat na konkrétních číslech.

Pokud by zde byl příspěvek účelově určený na sport  pro s. r. o. - tak potenciálně §3419. pol. 5213

Zastupitelstvo schválio 70% příspěvek na stravenky z nominální hodnoty 70,- Kč z rozpočtu obce. Nyní však narážím na problém, kdy jedna zaměstnankyně by ráda využívala kuchyně ve školní jídelně naší PO. Mohu ošetřit směrnicí kombinaci obou těchto způsobů? Příspěvek zaměstnavatele by u obou způsobů byl 49,- Kč. Jenom doplatek zaměstnanců by se lišil.

Způsoby stravování zaměstanců neřeší právní předpis, tedy jen vnitřní předpis. Je určitě možné i kombinované zajištění. Výše příspěvku by měla být stejná, nevadí, že se liší doplatek, to už je věc zaměstnance, že si zajistil levnější stravování (zjednodušeně řečeno). Pokud si do pravidel fondů dáte obě možnosti stravování, tak v tom není žádný problém. Jen mě trochu připadá, že nejste zcela v souladu s usnesením zastupitelstva "70% stravenky 70 Kč" - zda byste neměli doplnit např. "v případech nečerpání stravy formou stravenky bude příspěvek ve výši  49 Kč" - jako dodatečné usnesení - jen tak pro jistotu, že nebude nějakou kontrolou pak napadáno.  

Naše obec provozuje vodovod. Vodovodní přípojky k novým stavbám nám zhotovuje soukromá firma, která nám následně vystavuje fakturu s PDP, sazba 21%. Následně tuto fakturu přefakturujeme majiteli domu včetně DPH 21% -1,- Kč, což je podíl obce na vodovodní přípojce. Tímto dostáváme přípojky do svého majetku. Teď staví novému občanovi dům stavební firma a požaduje po nás přefakturaci s PDP nebo sníženou sazbou DPH 15%. Může vůbec obec fakturovat PDP? Nejsem si vůbec jistá jak to udělat. Děkuji za odpověď.

Určitě můžete provádět přefakturaci v PDP - je to klasická realizace plnění a pokud splňuje podmínky zaklasifikace do CZ CPA 41-43, tak skutečně toto odpovídá (pokud to fakturujete firmě, která staví celý dům - jste fakticky jedním ze "subdodavatelů") a mělo by to být v režimu PDP.

Teď k sazbám - stav je takový, že přípojky k těm domům by měly být příslušenství - tedy hradil bych to ve snížené sazbě DPH. Tady rozumím tomu, že soukromá firma měla trochu problém vám vyfakturovat v sazbě snížené (nejste vlastníky domů ...) - podle mne se to ale mělo prodanit ve snížené a potom fakturaci na konkrétní lidi ve snížené - stavba příslušenství (tady by to šlo zpětně i opravit podle §43 zákona o DPH  - bohužel ale správně až v dodatečných přiznáních ....).

Dobrý den, jak lze řešit zastupování hlavního účetního a obdobně i správce rozpočtu v době jejich nepřítomnosti. Je možné stanovit zástupce, tak že v pověření bude uvedeno přímo -- je pověřen výkonem funkce zástupce hlavního účetního, zástupce správce rozpočtu nebo je možné stanovit více hlavních účetních, správců rozpočtu.

Je možné stanovit zástupce jen v době nepřítomnosti, a je možné stanovit více hlavních účetních i více správců rozpočtu pro jednotlivé agendy. Pak by mělo být jasné, kdo za co odpovídá (za jakou část)  a za jakých podmínek kdo koho zastupuje. 

Obec vlastní rodinný dům, začali jsme v letošním roce s rekonstrukcí, náklady jsou na účtě 042. Nyní uvažujeme o převodu rod.domku nebo prodeji do vlastnictví s.r.o. /100% účast obce/, nevíme jakou variantu zvolit, která bude výhodnější? Rekonstrukce by se dokončila z výnosů s.r.o.. Jak se tato situace bude účtovat?

Prvotně - podle registrace - nejste plátci DPH - tedy otázku DPH nebudeme v tomto případě řešit (pokud by to mělo být jinak, tak se prosím ozvěte - i otázka DPH zde může hrát svou roli).

Zaúčtování prodej - 311 MD /646 D , příjem 231 odp např. 3639 pol. 3112 MD / 311 D (samozřejmě je možné splátkovat postupně).

Vklad: 043 MD / 368 D (k ocenění viz níže), zápis navýšení základního kapitálu do OR - 061 MD / 043 D, převod nemovitosti ve výši vaší zůstatkové ceny bez ohledu na ocenění znalce (samozřejmě pokud máte dosud "rozdělanou" rekonstrukci na 042, tak také tato hodnota půjde na 043). Nebo-li předání nemovitosti při vkladu by se účtovalo:

MD 368/Dal 021 v zůstatkové hodnotě a MD 368/Dal 042 (naběhlá rekonstrukce) a oprávky by se vyřadily MD 081/Dal 021 (tedy tím by byla 021 na úrovni "0").

Teď k výhodnosti či nevýhodnosti jednotlivých variant:

a) koupě - muselo by se uvažovat s daní z převodu nemovitostí (4% hodnoty transakce), protože je to  vztah k mému s. r. o., tak je stejně potřeba doložit cenu obvyklou - tedy doporučuji stejně znalecký posudek. Ještě k té dani z převodu nemovitostí - já nevím přesně, co je to za dům - ale asi nelze aplikovat osvobození podle §20 odst. 7 (novostavba ...) - to já jen kdyby náhodou. Nicméně na druhou stranu by ta společnost získala jasnou vstupní cenu majetku (i pro účely daňového odpisování u daně z příjmů - byla by stejná vstupní účetní cena jako daňová). Také tu vzniklou pohledávku z prodeje nemovitosti bych někdy mohl hodnotit jako výhodu - neznám konkrétní okolnosti, ale může se vám hodit někdy jako prostředek odvodu peněz ze s. r. o. (třeba i v delším horizontu).  

b) vklad - proces je složitější, bude potřeba notář, úprava společenské smlouvy a zápisy do OR také něco stojí. Předmět vkladu musí být znalecky oceněn. Vyhýbáte se dani z převodu nemovitostí, pokud v testovací lhůtě 5 let zůstanete společníkem dané společnosti. Účetně to s. r. o. začne odpisovat  ocenění podle znaleckého posudku, nicméně daňově bude muset navázat na vaši daňovou zůstatkovou cenu... - zde možná je nějaký problém (to by se muselo řešit, jak jste to nabyli do vlastnictví a jaké je ocenění). Může se klidně stát, že výhoda vyhnutí se dani z převodu nemovitostí bude  plně "spotřebována" horším nastavením daňových odpisů. Ještě nebude vznikat žádná pohledávka k případnému odčerpání peněz z s. r. o.

 A nakonec bych měl jednu poznámku - podle mých zkušeností není úplně ideální převádět věci nemovité do svých společností... - to musí být hodně silné argumenty pro takový krok, aby se v delším horizontu takový postup ukázal výhodnějším než třeba pronájem do s.r.o. ....(ZN)

Dodavatel postavil cyklostezku v několika místech chybně na pozemcích jiných osob mimo pozemky města. Svou chybu uznává a je ochoten zaplatit hodnotu pozemků, které město kvůli tomu od původních vlastníků začalo vykupovat. Nyní máme hodnotu těchto pozemků a další náklady s tím spojené dodavateli stavebních prací vyfakturovat. Předpokládáme, že se jedná o plnění, které na výstupu nebude DPH podléhat, pokud na faktuře bude uvedeno, že se jedná o fakturaci náhrady škody způsobené při stavbě cyklostezky. Prosíme o váš názor. Účtovali bychom 311/649 a úhradu s položkou asi 3129 (?). Abychom to neměli tak jednoduché, dostali jsme pokyn vyúčtovat dodavateli postupně několik záloh na tyto náhrady. Tedy bychom účtovali zatím 231/324 a na závěr předpis do výnosů a zúčtování záloh. Velice děkujeme za pomoc s tímto případem.

Takže vy pořizujete do vlastnictví obce pozemky, ale máte nárok na to, aby vám někdo nahradil, že je musíte koupit. Souhlas -  DPH ne - rozhodně se nejedná o platbu za poskytnutí služby, ale je naprosto typicky nahrazována vzniklá škoda. Zaúčtování na 649  spíše ano, tam přemýšlím, že je to zdroj krytí dlouhodobého majetku, ale 401 ani 403 obsahově nevyhovuje, takže souhlas s 649. Správná položka je 2324, investiční příjem to není, je to jen ostatní náhrada. Zálohy správně jen 231/324, při zúčtování 311/649 a  324/311. 

Právě jsem objevila Smlouvu o zřízení VB, kde je napsáno že za DUZP se považuje datum uzavření smlouvy. Ten byl 26.6.2013. Nemám tedy odvedeno DPH ve 2Q. Mám udělat opravné nebo dodatečné DaP? Jedná se o ZD 100,- Kč, DPH 21,- Kč. Většinou za DUZP je považován den podání návrhu na vklad. U této smlouvy do dnešního dne nebyl podán.

Víme, že se možná jedná o spornou záležitost, nicméně nedomníváme se, že by se smlouvou vznik věcného břemene mohl takto přechýlit již na uzavření smlouvy (samozřejmě tím nevylučujeme, že by byl vystaven daňový doklad k tomuto datu a protože je to služba, vzniklo by tímto DUZP).

Jinak DUZP vzniká poskytnutím služby - v konkrétním případě poskytnutím práva. Podle §151o Občanského zákoníku sice věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, nicméně k nabytí práva odpovídajího věcnému břemenu je nutný vklad do katastru (poslední věta §151o odst. 1 Občanského zákoníku). Tedy uzavřením smlouvy je smlouva platná, nicméně účinky vznikají vkladem.

Protože v zákoně o DPH není žádná speciální úprava k tomuto, měla by výše uvedená argumentace podle nás platit. Takže ve Vašem případě dle mého názoru DUZP ještě nevzniklo (nebyl vystaven doklad a nedošlo ještě k poskytnutí práva) a proto není sebemenší důvod uvažovat o dodatečném daňovém přiznání.

Na základě smlouvy o komisním prodeji budeme na OU prodávat knihy. Komitentem je fyzická osoba. Návrh účtování: příjem za prodané knihy 231 6171 2112MD/604, 343D + čtvrtletní odvod DPH a výdej peněz komitentovi pouze na základě smlouvy, fakturu nevydá 504/231 6171 5182. Prosím o kontrolu účtování.

Fyzická osoba  - plátce DPH vám musí dát daňový doklad při vyúčtování komise, při účtování způsobem B zaúčtujete nákup knih na základě daňového dokladu 504 MD, 343 MD / 261 D a proúčtování přes RS 231 odpa dle účelu, pol. 5138 D, -5182 D. Pokud se jedná o neplátce, tak by přesto mělo dojít k nějakému vyúčtování komise, na základě kterého zboží pořídíte, moc si neumím představit jen účtovat na základě smlouvy - peníze by se měly vyplatit dle prodaného zboží. 

Ještě k odpa - prodej knih není moc činnost místní správy, vhodný odpa je např. 3326,3319...(lze dle toho, co kniha má za účel - např. i "přírodní" odpa...)

příp.  i 2141 - ten je pro prodej zboží např. v "Ičku" obecně

Jak zaúčtovat vratnou finanční jistotu. Jedná se o částky, které byly uhrazeny na účet Mikroregionu Klonk, který vyhlásil výběrové řízení na vypracování projektu na revitalizaci Suchomastského potoka a po ukončení výběrového řízení bude částka jednotlivým uchazečům vrácena zpět.

Předpokládám, že se jedná o zaúčtování u příjemce. Vratná jistota jsou cizí peníze, takže 245 MD /378 D, pokud nemáte depozitní účet na cizí prostředky lze 231 8901 MD / 378 D a při vrácení 378 MD /245 (231 8901) D. Názvově by vyhovoval i závazkový  účet pro kauce 325 (obsahově vymezen není) , ale protože se k němu ministerstvo při dotazech vyjadřuje poněkud nejistě ohledně kaucí, tak tento účet kontroloři moc neradi vidí. 

Jestli se vy jako město účastníte jako dodavatel na zakázce, tak složení jistiny je pohledávka, např. 377,459... pol. 5189.