Dotazy

PO získala v minulém roce peněžní dar právního subjektu (ne zřizovatele) na investiční účel – výstavbu zahradního altánu, tím posílila fond reprodukce (241/416). Tento dar pokryl 90% investice, na zbývajících 10% vydal zřizovatel souhlas s čerpáním fondu reprodukce tvořeného z odpisů. Letos po kolaudaci altánu PO účtuje: Zařazení majetku do užívání: 021/042 (100% investice) Převod zdrojů k profinancování: 416xx/401 (v odpovídající výši dle analytiky f. repr.). Následně pak běžné roční odpisy: 551/082 společně s tvorbou zdrojů: 401/416 ve výši daného odpisu. Je toto účtování správné?

Ano, ale chybí ještě vykázání dotace na pořízení DM, tj. zápis 401/403 a pak proti odpisům rozpouštění do výnosů 403/672 (transferový podíl 0,9). 

Od Roku 2010 máme vedenou přestavbu budovy na MŠ -PD, žádost o dotaci,rozpočet stavby. Od roku 2012 proběhy stavební práce a TDI.Stavba byla předáná dle sml. investora v červnu 2013,Kolaudace a zařazení do užívání 19.6.2013 v hodnotě 6 203 471,-Kč 1.8.2013 ZO schválilo uzavření sml. s ROP a ještě sml. o zajištění kompletního dotačního poradenství v rámci projektu "Rozšíření a zkvalitnění kapacit MŠ Libiš".Smlouva na dotační poradenství byla podepsána 2.8.2013 a smlova s ROP StředníČechy podepsána 27.8.2013. 1)Můžete mi poradit kam zaúčtovat poradenství v rámci projektu. když je stavba zařazena do užívání.(chtějí po mě abych to zařadila ještě do stavby) 2)Jak se bude zpětně účtovat dotace. Zahájení projektu je ve sml 2.7.2012-ukončení realizace projektu 30.5.2013 a ukončení projektu 25.11.2013.Celkové způsobilé výdaje 6 286 347,68Kč, celkové nezpůsobilé výdaje 43 479,-Kč. Výdaje roce 2013 mohu opravit opr. dokladem,ale zpětně se N a Z jenom nalepí nebo napíše na fakturu?

1. Jako výdaj vzniklý po zařazení majetku do užívání by měl být provozní výdaj, to by měl každý uznat ve vztahu ke kontrole dotace. Nebála bych se. Více bych se bála doplnit do hodnoty DM po zařazení do užívání, to je chyba větší. 

2. Dle metodiky MF k NZUZ z let 2008 a 2009, o které již nikdo neví, zda platí :o) je správně označit nástrojem a prostorovým původem (už to není zdroj , ale zkratka zůstala) - ty výdaje, které vznikly v tom roce, kdy přišlo rozhodnutí nebo smlouva k dotaci , takže ano, doplnit do výdajů, co vznikly v roce 2013. Na ty dřívější není potřeba nic dopisovat, tam se značit nemělo - nebyla smlouva, nesmělo se značit. 

Omluva - vím, že to vypadá, jako když vám odpovídá člověk s nižším IQ , příp. člověk trpící duševní poruchou, ale odpověď k NZ odpovídá současnému legislativnímu stavu, lépe to nejde vymyslet. 

Dobrý den, kolegyně si nechává vypracovat od firmy dokumentaci " Inventarizace a hodnocení stavu dřevin s plánem jejich následné péče". Tento dokument bude jejím podkladem k rozhodování. Mám ho zařadit do dlouhodobého nehmotného majetku na účet 019, když jeho hodnota bude asi 50.000,--Kč ?

Je to popis stavu s plánem - dle 410/2009 Sb. , obsahově částečně odpovídá LHP jako jeho složka, o tom si rozhoduje účetní jednotka sama - §11, odst. 8.

Nevím, jak jste si upravili ve své směrnici, pokud však nedáte do drobného dl. nehm. majetku, tak se objevuje otázka časového rozlišení nákladů, zda by se nemělo dát na 381 v té části co se týká následné péče, a to dle odhadu doby využitelnosti plánu. Pak je možná ten DDNM jednodušší. 

Při volbě do DDNM by bylo zaúčtování 018/078 a 558/231 pol. 5179. (U PO jen 241  bez položky). Dlouhodobý nehmotný majetek se eviduje až od hodnoty 60 tis. Kč, proto na 018. 

V roce 2012 nám byla přislíbena dotace v EUR z Euroregionu Glacensis – přeshraniční spolupráce. Tato dotace se skládala z investiční a neinvestiční části. Účtovali jsme na podrozvahu (943) a koncem roku 2012 nadohadovali (388). V červenci 2013 jsme obdrželi rozhodnutí o výši přiznané dotace v EUR, účtovali jsme: předpis dotace 377/403 investiční část a 377/ 672 neinvestiční část, oboje kursem ČNB ke dni rozhodnutí. Odúčtovali jsme podrozvahu v celé výši a zrušili dohadnou položku. Do majetku jsme investici zařadili ve 12/2012, odepisujeme ji od ledna 2013, ale zatím jsme nezačali rozpouštět transfer. Měli jsme ho nadohadovat, ale vůbec jsme si netroufli odhadnout jeho výši. Došlá úhrada v září 2013 byla přepočítána kursem ČS a.s. (tak, jak nám byly připsány peníze na korunový běžný účet) a zaúčtována 231/377. Po tomto účtování má rozvahový účet 377 zůstatek z rozdílu kursů EUR předpisu a platby a rozdílu kursů ČNB a ČS, který bychom zaúčtovali na účet kurzových rozdílů zápisem 563/377. Původní výši investiční části dotace zaúčtovanou na účtu 403 bychom nyní upravili účetním zápisem 403/672. Neinvestiční část dotace by zůstala na účtu 672 ve výši z předpisu. Do majetku bychom nyní navedli hodnotu transferu z účtu 403 v účetnictví, tj. ve výši, která odpovídá hodnotě skutečné výše obdržené dotace. Rozpustíme transfer zpětně od počátku roku 2013 a budeme v rozpouštění pokračovat. Prosíme o Vaši pomoc se zaúčtováním tohoto případu.

Po tomto účtování má rozvahový účet 377 zůstatek z rozdílu kursů EUR předpisu a platby a rozdílu kursů ČNB a ČS, který bychom zaúčtovali na účet kurzových rozdílů zápisem 563/377. ANO, stačí jen tento zápis, nemusíte přes RS, na tok hotovosti s Nástrojem a prostorovým původem rovněž bez vlivu. 

Původní výši investiční části dotace zaúčtovanou na účtu 403 bychom nyní upravili účetním zápisem 403/672. Neinvestiční část dotace by zůstala na účtu 672 ve výši z předpisu. ANO

Rozpustíme transfer zpětně od počátku roku 2013 a budeme v rozpouštění pokračovat. ANO

Lze účetně 403/672 a na kartu zapsat v září ve výši 403 hodnotu již po rozpuštěné části za období 1-8, některé programy na majetek však nedělají měsíční závěrky a pustí vás v běžném roce přiřadit dotaci zpětně od ledna a rozpuštění transferu sami spočítají , zde tedy postupujete podle toho, co vám umožní program. 

Co je ještě potřeba poradit s účtováním? Vše máte dobře. 

Obracejí se na nás jako na zřizovatele zřízené příspěvkové organizace, jak mají řešit letošní situaci nekrytí fondu reprodukce majetku (účet 416) z důvodu aplikace ČÚS 708, bod 8.3. - časové rozpouštění transferů na účet 672. Rozpočty všech PO schválila rada tak, že příspěvek na odpisy rozpočtován ve výši ponížené o částky zúčtované na účty 672 (tak, aby rozpočet zůstal vyrovnán, tedy náklady=výnosy). Ustanovení §66 odst. 8 Vyhlášky jim také nepomůže. Nejhorší je jak vysvětlit zastupitelům (radě), že PO sice vykazuje FRM ve výši např. 500 tis. Kč ale finanční prostředky na nákupy jsou pouze např. 370 tis. Kč. Na jednom školení bylo naznačeno zúčtovat rozdíl z titulu nekrytí 416/401, čímž by se vše srovnalo (když bylo v roce 2012 ještě povoleno rozpouštět transfery 403/401 - tak tento problém nevznikal). Asi ale pro tento zápis nenajdem v předpisech oporu. Máme alespoň do rady předkládat nějakou inventuru účtu 416, kde bude rekapitulace - výše krytá finančními prostředky, výše nekrytá finančními prostředky (bude se kumulovat o každoročně zúčtovanou výši rozpuštěných transferů za daný rok - což může růst do závratných částek). Děkujeme za každou odpověď

Plně rozumíme tomu, co zde uvádíte. Samozřejmě problematika, zda fond jsou peníze nebo zdroj tady "latentně" figurovala již od samého vzniku fondů a problém nebyl fakticky nikdy vyřešen, nicméně nejednalo se o tak zásadní položky. Celý problém eskaloval nyní od 1.1.2013, kdy MF chybně nereagovalo na nutnost úpravy metody tvorby fondů ve vazbě na rozpouštění 403 do výnosů, které ale muselo být spuštěno ve vazbě na postupy u ÚSC (nelze u jedněch rozpouštět do výnosů a u druhých nikoliv - přece jen potřebujeme nějakou kompatibilitu dat ...). MF jak určitě víte k tomu zkusilo něco vytvořit návrhem novelizace zákona 250/2000 Sb. (stejně by byl účinný až od 2014) - nicméně vůbec to dopředu nevykomunikovali a bylo to tak nedodělané, že po související kritice namísto precizace to úplně stáhli a postavili se fakticky do role, že přes nejrůznější urgence to neřeší. Tedy vyhlášené závazné postupy nás staví do role, že pokud dojde k jejich respektování, nejsme schopni zajistit finanční krytí fondů (respektive můžeme se případně rozhodnout tyto metody úplně ignorovat a krytí zajistit jako druhou alternativu).

Za těchto okolností jsme zatím doporučovali účetní metody respektovat a zkusit všem vysvětlit, že finanční krytí fondů při současných metodách nelze zajistit - tedy, že k němu nebude docházet.

K vysvětlení jsme připravili v dubnu několik příkladů - umístěno v dokumentech na stránky, které by to snad nezávislému pozorovateli měly vysvětlit - z dokumentu vyjímám:

Nechci se nějak teoreticky více rozepisovat o rozdílech ekonomických kategorií jako je zisk, příjem, výdaj, výnos, náklad. Chtěl bych jen ukázat několik příkladů (prosím ten výčet není vyčerpávající), které právě vedou k tomu, proč mám problém v případě fondů hovořit o „hromádkách peněz“. Přitom jsem se je pokusil seřadit podle významnosti tak, jak ji vnímám:

1.1.      Problematika investičního fondu ve vazbě na zúčtování 403 do výnosů:

Příklad:

Příspěvková organizace má odpisy za rok 500 tis. Kč (neprováděla žádné investice), hospodářský výsledek 100 tis. Kč v tom výnosy zúčtované z účtu 403 (předaná od zřizovatele) ve výši 250 tis. Kč. Pokud odhlédneme od případných změn stavu zásob, pohledávek a závazků – jednoduchý dotaz – kolik za těchto okolností bylo vygenerováno peněžních prostředků?

VARIANTY:

·         600 tis. Kč

·         500 tis. Kč

 ·         350 tis. Kč

Asi si dokážete spočítat, že správná varianta je „350 tis. Kč“ – což by ale znamenalo, že investiční fond mám vytvářet na rozdíl 551 a zúčtované 672. Této problematice jsem se detailně věnoval v dokumentu – „dopady rozpouštění 403 u PO“. Bohužel na to předpisy nejsou nastaveny – přitom pokud se podívám do svých podkladů, tak poprvé jsem na to pracovníky MFČR upozorňoval v prosinci 2009, dále pak v červnu 2010 v rámci rozepsaných tezí k vlastním zdrojům, osobně projednával se zástupci MFČR v srpnu 2010 ….

 Jak z toho ven:

Do předpisů se dostane, že investiční fond vytváříme pouze na rozdíl 551 a zúčtované 672

 1.2.      Rezervní fond je vytvářen ze zisku – nikoliv z „peněžní veličiny“

Příklad:

 Příspěvková organizace pro jednoduchost má v příjmech pouze dotaci od zřizovatele. Na konci roku nemá pohledávky, ani závazky a skončila výsledkem hospodaření + 20 tis. Kč. Musela ale zaplatit předplatné na roční  údržbu programu (bude se opakovat každý rok) – zaúčtováno na 381 ve výši 15 tis. Kč.

Dotaz – kolik bylo „vygenerováno“ peněz:

Odpověď asi zná každý – na účtu by mělo zbýt +5 tis. Kč (třebaže hospodářský výsledek je 20 tis. Kč)

 Jak z toho ven:

Hospodářský výsledek nebude přímo rozdělován do fondu rezervního a fondu odměn, ale bude prvotně směřován na nerozdělený zisk a do fondů bude převáděna pouze část odpovídající skutečně vygenerovaným peněžním prostředkům.

Toto je naprosto zásadní myšlenkový posun – tedy rezervní fond (a fond odměn) by byl naplňován pouze prokazatelně „volnými peněžními prostředky“. Samozřejmě by bylo velice diskutabilní najít algoritmus, jak tyto „volné peněžní prostředky“ vypočítat, nicméně při zachování stávajícího stavu asi cesta jinudy nevede.

Jen na okraj podotýkám, že samozřejmě by také potom nebylo logické použití rezervního fondu ke krytí ztráty …

 1.3.      Použití účtu 408 a jeho nezohlednění při rozdělování hospodářského výsledku

Příklad:

 Příspěvková organizace pro jednoduchost má v příjmech pouze dotaci od zřizovatele. Na konci roku nemá pohledávky, ani závazky a skončila výsledkem hospodaření + 200 tis. Kč. Zároveň ale v minulém roce zapomněla do nákladů zaúčtovat jednu fakturu – za 150 tis. Kč – s ohledem na finanční objem toto zaúčtovala na účet 408. Do fondů je ale rozdělováno 200 tis. Kč.

Dotaz – kolik bylo „vygenerováno“ peněz:

Asi každý mi odpoví – 50 tis. Kč.

 Jak z toho ven:

Při schvalování hospodářského výsledku bude prvotně vždy vypořádána hodnota 408. Teprve poté budou následovat kroky uvedené v bodě b).

 1.4.       Problematika účtování „nespotřebované dotace z prostředků EU – viz výše“

Příklad:

Příspěvková organizace (základní škola) přijala v říjnu 2012 z programu OPVK dotaci (zálohu) ve výši 200 tis. Kč. Do konce roku vynaložila náklady, které považuje za uznatelné, ve výši 160 tis. Kč (na tuto výši byla také na konci roku zaúčtována dohadná položka aktivní zápisem 388 MD/D 672). Ke konci roku ale byly z daných 160 tis. Kč neuhrazené závazky ve výši 50 tis. Kč (profinancováno bylo v roce 2012 pouze 110 tis. Kč). Otázkou je, zda za „nespotřebované prostředky“ má být považováno 90 tis. Kč (tedy podle peněžního toku) nebo jen 40 tis. Kč (porovnávání s náklady)

 No a odpověď by byla – pokud je to kupička peněz, tak samozřejmě se musí jednat o 90 tis. Kč. Proč je ale rezervní fond v ČÚS 704 v tomto případě aplikován jako „časové rozlišení výnosů“ – tedy 40 tis. Kč?

 Jak z toho ven:

Tady jednoduše – celé toto nesmyslné účtování zrušit, dotace z EU podřadit pod standardní režim dotací, a pokud si někde mám zvlášť odkládat nespotřebovanou kupičku peněz, nechť si ji dokládám na straně aktiv. Dělat ale z částky, která nebyla spotřebována a je potenciálně k vrácení, vlastní zdroj (fond) je opět účetní zločin.

 Tím fakticky říkáme, že při sledování reálného stavu a vývoje "investičních peněz" nemůžeme vyjít ze 416. Jako možná alternativa se nám nyní jeví zřízení analytiky na 241 (aniž by byl zřízen zvláštní bankovní účet), kde budeme bez ohledu na pravidla v účetnictví směřovat příjmy a výdaje, které budeme považovat za relevantní pro pohyby investičních prostředků (tedy například odpisy jen snížené o rozpuštěnou 403 apod.). Nebudeme tomu říkat fond (to na to ve smyslu zákona 250/2000 Sb. nepasuje), ale bude nás to informovat o hospodaření s investičními prostředky. Zastupitelům apod, pak budeme podávat informace zejména o vývoji na této analytice ....

Vím, že je to hrozné toto nyní  říkat, ale více asi neumíme.

Prosím o radu ohledně účtování dotace od Euroregionu Labe, cíl 3 z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jedná se o neinvestiční dotaci. Celkové způsobilé výdaje projektu činí 17082 Euro, dotace činí 85% způsobilých výdajů 14519,70 Euro. Nevím zda účtovat N, Z, a ÚZ (pokud ano - jaký?). Jaký kurz použít při zaúčtování na podrozvahu. Některé doklady budou v české měně a některé v Euro (mohu použít kurz ČNB vyhlášený vždy k datu účetního případu?). Kurzový rozdíl? Děkuji

Nástroj a zdroj se dává, UZ jen když je přímý podíl z MMR - stáhněte si z dokumentů "Přeshraniční spolupráce" - mám tam tabulku s NZ i s položkami,podle toho, od koho dotace chodí. 

Na podrozvahu je vhodné si zvolit jen pevný kurz a používat ho i při odúčtování, u podrozvahy se o kurzovém rozdílu účtovat nesmí, ani tam nevzniká, na podrozvahu se nikdy platba neazúčtuje, jen se "upravuje" předpis pohledávky. 

Vznikat KR by vám mohl při platbách EUR až při předpisu pohledávky 346, tj. v rozdílu mezi datem vypořádání dotace, kdy se dělá předpis  a skutečnou platbou např. doplatku dotace, pokud použijete kurz ČNB při předpisu pohledávky a při platbě. Když použijete pevný kurz, tak by při platbě v EUR vyšel KR asi jen v případě meziročního rozdílu mezi předpisem a doplatkem. Ještě může vzniknout KR mezi zálohou (374,472), když bude v EUR  a zúčtováním při předpisu 346/374(472), ale opět - pevný kurz jen meziročně, ČNB kurz -  KR asi vznikne. 

Obec bude provádět zateplení budovy (dosud není) a výměnu zdroje tepla - kotel, rozvody, radiátory (to vše již v budově bylo). Budeme žádat o dotaci. Zateplení budovy bude TZ, výměna zdroje tepla by dle odpovědi na dotaz z 9.9. měla být oprava. Co mám dělat v případě, že nám bude poskytnuta pouze investiční dotace, což je velmi pravděpodobné? To bych náklady na výměnu zdroje tepla (oprava) nemohla v dotaci uplatnit? Kotel byl jeden na uhlí, nyní budou dva - 1x na dřevo, 1x na pelety.

Pokud dochází k výměně zdroje tepla, nebo např. i k výměně oken z důvodu zateplení, dá se považovat za TZ, je to jakoby související se změnou parametrů - tj. z důvodu zateplení. 

Měním kamna - oprava , měním kamna protože zatepluji a je potřeba je vyměnit - součást TZ zateplení. Takže arguemntace je snadná, nemusíte mít obavy z investiční dotace a vše můžete plánovat jako investici. 

Obec je plátce DPH a zatepluje kulturní dům, který občas krátkodobě pronajímá a odvádí DPH na výstupu. U vstupů obec neuplatňuje žádný odpočet a i v žádosti o dotaci prohlásila, že na předmět podpory nebude uplatňovat odpočet DPH. Dodavatele stavebních úprav jsme požádali, aby faktury obci vystavoval včetně DPH. Postupovali jsme správně?

Bohužel v tomto případě používáte kulturní dům i v souvislosti s ekonomickou činností (jsou zde krátkodobé pronájmy, můžete mít i vlastní osvobozené aktivity od DPH v oblasti kultury.. - to je také ekonomická činnost).

Takže správně by toto mělo být v režimu přenesené daňové povinnosti - tedy DPH odvádíte vy jako obec.

K 30.6. jsem zařadila majetek a zapomněla jsem následující měsíc odepisovat. Měla bych doúčtovat jako nevýznamnou opravu, ale nevím jak.

Doúčtujete 551/08x ve výši 1 měsíčního odpisu - pozor zajistit na kartě majetku stejnou výši odpisů, oprávek , tj. i zůstatkové ceny, pokud zařazujete později, tak stačí alespoň 08 nastavit ručně. Oprava v běžném období se dělá jen tak, že se doúčtuje v případě chybějícího zápisu. 

Obec uplatňuje plně DPH pouze v oblasti lesního hospodářství. Letos nám vznikla vysoká pohledávka z neuhrazených faktur u odběratele. Věc jsme předali advokátovi, který je rovněž plátce. Mohu si uplatnit DPH na vstupu za jeho služby v tomto případě ?

Určitě v tomto případě máte nárok na odpočet. Taková pomůcka, jak o tomto přemýšlet - kdybyste nebyli obec, ale např. Vak, tak vás ani nenapadne v tomto případě nárok na odpočet neuplatnit, tak je to stejné. 

Dobrý den, potřebovala bych poradit s účtováním. Obec bude se státním pozemkovým úřadem uzavírat nájemní smlouvu na pozemky a dohodu o zaplacení úhrady za užívání nemovitosti. Obec si pozemky pronajímá. Smlouvy Vám posílám na email. Nevím si rady jak zaúčtovat: 1)doplatek zpětně za roky od 30.8.2005 do 25.9.2013 35 356,-Kč 2) doplatek zpětně v letošním roce od 26.9.2013 do 30.9.2013 60,-Kč 3) nájemné dopředu od 1.10.2013 do 1.10.2014 4376,-Kč Moc děkuji za odpověď. Prosím i paragraf a položku.

1. Částka nevýznamná, tj. zaúčtuje se do letošního roku, ne jako"chyba" minulých let:  k plnění došlo tak předpis závazku 518 MD / 321 D - je to dodav. odb. vztah. Nájem i náhrada za užívání nemovitosti - obojí 518. 

2., DTTO 

3. částka není významná, není potřeba časově rozlišit, ale nevím jakou máte směrnici - jinak zaúčtování by bylo 518/321 ve výši 4376/12*4 a zbytek jen 381/231 při úhradě.

Pokud časově rozlišujete v částce např. nad 10 tis., tak každý rok v říjnu dáte celé na 518/321. 

Odpa např. 3639   pol. určitě 5169, a to ve všech případech. 

Odborový svaz pracovníků státních orgánů organizoval zájezd do Maďarska, část ceny zájezdu byla hrazena ze sociálního fondu, část hradil každý účastník ze svého. Vstupenky napři na zámek si hradil každý účastník sám s tím, že je možnost proplacení ze sociálního fondu. Nyní mám k proplacení vstupenku, kde je uvedeno, že stála 5.600,- forintů. Proplácet budu samozřejmě v Kč, ale jakým kurzem. Vstupenka je s datem 6. 9. 2013.

Doporučujeme kurzem ČNB k datu 6.9.2013 - zde pokud správně chápu, nemůže se jednat o nějaké dovozování ve vazbě na pravidla týkající se pracovních cest (pracovní cesta to nebyla). Proto je asi tedy nejvhodnějším datem kursem, kdy případ vznikl, maximálně alternativně kursem ČNB platným dne, kdy byla vstupenka předložena k proplacení. 

Naše obec je plátce DPH. Prováděli jsme stavbu pohostinství, kterou pronajímáme plátci DPH, nájem tedy fakturujeme s DPH, které odvádíme. Na stavbu jsme si uplatnili daň na vstupu v režimu přenesené daně. Když budeme chtít pronajmout tyto prostory neplátci DPH nebudeme muset vracet uplatněnou daň? Nebo musíme pronajmout plátci DPH? Můžeme neplátci DPH fakturovat nájem s DPH, abychom si mohli i nadále uplatnit daň na vstupu související s výdaji spojených s předmětem nájmu?

Podle popisu se tedy jedná o stavbu, která byla realizována po novele zákona DPH - budu předpokládat např. 2012 s odpočtem DPH (uzavřen nájemní vztah s plátcem DPH s DPH). Toto bylo naprosto v pořádku.

Pokud by byl nájemce neplátcem DPH, nesmíte nájem s DPH fakturovat (nenaplnili byste podmínku v §56 odst. 4) - tedy nájem by musel být osvobozen. Pokud by se vám to stalo například v roce 2013, muselo by dojít k vyrovnání odpočtu DPH podle §78 - tedy v rámci posledního přiznání k DPH byste museli postupně v testovací lhůtě 10 let uplatněné DPH případně vracet (tedy za každý rok by se posuzoval stav v daném roce a pokud celý rok osvobozeno od DPH, tak byste vrátili 1/10 z uplatněného odpočtu DPH atd.).

Prosím o radu, zda zákon 320/2001 Sb. a prováděcí vyhl. 416/2004 Sb. o finanční kontrole platí i pro DSO. V současné době je naše město členem DSO a tento svazek zahajuje provoz, má zaměstnace a bude provozovat kanalizace. Protože zajišťujeme účetnictví svazku nevíme v praxi jak postupovat při schvalování finančních operací. Dle stanov podepisuje všechny výdaje pod určenou hranici předseda svazku, vše další musí vždy přes valnou hromadu. Ve stanovách je také, že může VH pověřit, přenést odpovědnost na další osoby. Protože v praxi je nereálné, aby byly účetní operace podepisovány předem, neboť předseda a mistostarosta svazku jsou z jiných obcí, je možné toto přenése na účetní svazku a následně např. na revizní komisi provádění kontrol. Za každou radu nebo odkaz děkuji.

Zákon č. 320/2001 Sb. se na DSO nevztahuje (zatím, plánuje se změna předpisu), tedy ani vyhláška. Ohledně pravomocí se postupuje dle stanov a jsou tedy vnitřní záležitostí. Na druhou stranu by všeobecně měly být kompetence odděleny, dle dotazu to vypadá, že by paní účetní měla právo i  na objednávání a odpovědnost a jako osoba za účetní případ i za zaúčtování - možné to je, ale je to i nebezpečné.  

Pozn. To se nevztahuje na zákon o finanční kontrole na DSO - je to právnická osoba vytvořená, ne zřízená (odkaz 7, §2 písm. a) a obce DSO  tvoří na zajištění samosprávy - odkaz 6, ne na zajištění veřejné správy... měla jsem k tomu právní výklad, a dnes ho nemohu najít, když najdu, hned pošlu, nebo nechám udělat nový... Je to právní záležitost, logiku to nemá, ale nedostatek v předpisu "se hodí". Logiku to nemá proto, že se vlastně jedná o majetek obcí. Je možné, že se na toto názory liší, ale v §2 opravdu DSO nenajdete. 

Naše město bylo postiženo povodní. Most, který byl poškozen musel být na základě rozhodnutí krajského úřadu plně odstraněn. V současné době na místě bývalého mostu nic není. Most jsme vyřadili z majetkové evidence. V současné době probíhá architektonická soutěž na výstavbu nového mostu ve stejném místě, stejné profily. Z jakého materiálu bude jasné po ukončení, rozdíl oproti bývalému mostu, v žádném případě nesmí být v korytě řeky pilíř. Je možné toto považovat za obnovu mostu a účtovat jako neinvestiční náklad nebo jde o investici a do celkové ceny budou náležet i náklady na demolici, architektonickou soutěž a vše co bude s novým mostem spojené. Děkuji

Oprava je odstranění částečného opotřebení, toto je znovuobjevení majetku, tj. investice. 

Do ceny půjde náklad na architektonickou soutěž, vše s novým rovněž. Jen jsem trochu v rozpacích ohledně demolice - v dotazu uvádíte, že je již vyřazen a že z něho nic není. O jakou demolici jde? 

Doplnění od tazatele: 

K demolici uvádím, most byl plně odstraněn, nezůstala tam ani cihla. Odstraněn byl na základě rozhodnutí hejtmana Král. kraje o bezodkladném odstranění stavby, kde je uvedeno, že nařízení spočívá v okamžitém odstranění poškozeného mostu, jelikož tvoří nebezpečnou překážku v toku řeky.  Rovněž nezávisle na rozhodnutí kraje bylo vydáno odborem dopravy a silničního hospodářství MěÚ rozhodnutí nařízení odstranění stavby. Most byl tak staticky narušen a část byla zřícena do koryta řeky. 

Odpověd doplněná: 

V tomto případě by neměl náklad na demolici vstupovat do ceny nové stavby, ani zůstatková cena původního mostu. Most by se musel zlikvidovat, i kdyby nebyla zahájena výstavba nového.