Dotazy

Můžete nám poradit, jak zaúčtovat rozpočtovou skladbu, hlavně položku u vrácení nároku na odpočet DPH z FÚ? Dosud to bylo vždy méně, než naše daňová povinnost, takže to bylo mínus pol. 5362. Teď však to bude víc a FÚ by nám měl částku poslat. Nemůžeme to udělat mínus do výdajů, protože to bude velká částka a měli bychom ve výkaze Fin výdajovou položku s mínusem. Může se v těchto případech rozpočtovat výdej na pol.6121 včetně DPH) a částečně krytí na pol. mínus 5362 nebo plus 2xxx (odpočet DPH)? Dělají to tak někde?

Opravdu se nadměrný odpočet dává na položku 5362 s minusem D, je to tak v pořádku, dělají to všichni, počítá s tím i kraj i různé kontroly, nikdo to nesmí vyčíst. Položka 2222 se již odhaduji 4 roky používat nemá (tam byla změna). Vypovídací schopnost je v logice, že čerpáte výdaj na kapitálové položce 6121 a nadměrný odpočet tento výdaj jakoby odečítá na položce 5362, i když se jedná o velkou částku , bez obav použijte. 

Obec v roce 2010 vybudovala chodník podél hlavní silnice. Máme ho v majetku, ale v letošním roce začala rekonstrukce hlavní silnice, kterou obec nefinacuje. Součásti chodníků jsou i betonové žlaby, které byly odstraněny a již nebudou potřeba. Obec má tedy zájem tyto žlaby prodat. Jak máme správně postupovat, zda vyhlásit záměr a jak poté v účetnictví za případný prodej účtovat.

Měli byste to zaúčtovat jako vyřazení části stavby, ocenění betonových žlabů předpokládám víte nebo jste schopni zjistit. Nejprve určíte poměr ceny vyřazovaných žlabů na celkových oprávkách (081/021), vynásobíte PC žlabů x tento poměr. Tak vypočítáte oprávky jen ke žlabům, odečtete je od PC žlabů a vzniklou ZC  zaúčtujete 551/081 a žlaby vyřadíte v PC 081/021. Pak by bylo vhodné navést je na sklad zápisem 112/507 v RPC (jejich aktuální hodnota, stačí odhad např. podle internetu) a pak budete účtovat klasicky prodej materiálu. Záměr se u movitých věcí nezveřejňuje, ale jestli nemáte zájemce, můžete samozřejmě zveřejnit nabídku prodeje. Účtovala bych to takto, když to není klasický prodej, ale nejdřív likvidace a teprve poté nabídnete k prodeji. Možná zájemce neseženete, ale třeba žlaby využijete při opravách (pak zápisem 501/112), proto je zatím vhodná ta aktivace do materiálu s tím, že uvidíte, co s nimi nakonec bude. Případný prodej patří na výnosový účet 644, pol. 2310 a vyřazení 544/112.

Město nakoupilo dřevo, zaměstnanci z něho vyrábí nové zábradlí na chodník (nejedná se o opravu, žádné zábradlí tady nebylo). Celková hodnota nedosáhla Kč 40.000,-. Účtuji: dřevo 501, pol. 5139, mzdy + poj. 521,524 pol. 5011,..Musím ještě účtovat o aktivaci 549/506? Děkuji.

Pokud se aktivuje dlouhodobý majetek zhotovený vlastní činností, účtuje se zápis 042/506. Ve vašem případě, kdy se jedná o podlimitní TZ vytvořené vlastní činností, nikoliv o vznik dlouhodobého majetku, aktivace vhodná není, není v podstatě co aktivovat a nebylo by to ani v souladu s názvem a obsahovou náplní účtu 506 - "Aktivace dlouhodobého majetku obsahuje snížení nákladů účetní jednotky z titulu výroby nebo pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii účetní jednotky" - vám dlouhodobý majetek nevzniká. Nechte to tedy zaúčtováno, jak máte a zápis 549/506 neúčtujte. On ten účet 549 se pro podlimitní TZ využívá, protože vhodnější není, proto tento obecný, ale tak nebo tak to patří do nákladů a když to není dodavatelsky, ale svépomocí, tak analogicky jako oprava svépomocí se účtuje materiál přímo do materiálu, mzdy do mezd apod. , tedy účtovat podle druhu nákladu.

Je možné převést finanční prostředky přímo z účtu v ČNB na spořící účet v jiné bance. Dle zákona č. 501/2012 Sb. jsem pochopila, že je to možné. Ale přesto se ptám.

Na převody z ČNB na jiný účet obce není žádné omezení, je to účet ZBÚ obce jako každý jiný, je to možné. 

v přiznání k dni z příjmů právnických osob vyplňuji v řádku 10 II. oddílu výsledek hospodaření a to částku z výkazu zisku a ztráty k 31.12.2017 - výsledek hospodaření před zdaněním, částka je mínusová protože, náklady jsou větší jak výnosy, máme vyplnit částku výsledku hospodaření před zdaněním s mínusem ? U účtu 647 má obec výnosy z prodeje pozemků , proti tomu máme uplatnit náklady, když obec koupila pozemek za 435 tis. Kč, účtováno 231/3639/6130/042 a návrh na vklad 031/042 ? Vstupuje do předmětu daně, do výnosů účet 649 - obec dostala pojistnou náhradu od pojišťovny na opravu podlahy na sále v kulturním domě, máme dát do nákladů platbu za opravu dřevěné podlahy ? Vstupuje do obratu DPH , když obec vybudovala sběrné místo na třídění druhotných surovin a od občanů se zde třídí druhotné suroviny, sklo, papír, dřevo, kovový odpad, plasty. Sběrné místo slouží pouze občanům, ne podnikatelům. Takto vytříděný odpad si odváží svozová firma a fakturuje si dopravu a manipulaci a následně zašle obci podklad ke zhotovení faktury za odběr druhotných surovin. Na základě vystavené faktury obec dostane peněžní částky za vytříděné suroviny.

Pokud se týká toho posledního - ty výnosy z prodeje druhotných surovin dle mého názoru do obratu nepatří - podle Vašeho popisu jsou prokazatelně v přímé souvislosti s výkonem veřejné správy (nakládání s komunálními odpady).

Na ř. 10 skutečně patří hospodářský výsledek - ať již kladný nebo záporný - skutečně podle toho, co vyjde.

Pokud se týká výnosů z prodej pozemků, nemohu proti tomu dávat jako náklad hodnotu pozemků (nemovitostí), které jsem v běžném roce nakoupil. Jako náklad mohu uplatnit případně vstupní hodnotu prodaného pozemku - ale pozor, musím si být jist, že to je "řádná" daňová hodnota - to se jednoduše dělá třeba v případě, že ten pozemek byl před několika lety nakoupen v nějaké hodnotě ...... - pokud nejste moc schopni prokázat, jak se na účetní hodnotu prodávaného pozemku v minulosti přišlo, tak raději říkám - neuplatňovat to.

Pokud se týká pojistné náhrady a té opravy - tady souhlas - pojistná náhrada by tam vstupovat měla (předpokládám, že ten kulturní sál je třeba pronajímán ...) a k tomu jako náklad oprava podlahy - to je OK.

Kontrola z Krajského úřadu mi vytkla a dala jako chybu do zprávy, že mám lesní pozemky uvedeny pouze na účtu 031 200 a 031 201 ( lesní pozemky s VB ) a nemám je uvedené ve výkaze Příloha v části D2 ( výměra ) a v části D3 ( ocenění lesních pozemků porostem ve výši 57,- Kč/m2 ). Já je mám oceněné za cenu v průměru kolem 7,- Kč ( je to pět pozemků ) a dle kontroly je mám všechny přecenit na 57,- Kč/m2. To bude ale přecenění za 6 mil. Kč, to se mi nezdá... Spíše bych je nechala oceněné za cenu jak je mám historicky v majetku, a v příloze je tak uvedla v části D4, D5 a D6 a popřípadě do části D7 do komentáře uvedla, že se jedná o historické ocenění..

Lesní pozemky určitě nepřeceňujte, tak to určitě nemysleli, kontroloři mají opravdu jen na mysli uvedení pozemků v příloze s tím, že tam uvedete jejich výměru a následně údaj výměra x 57 Kč. Asi jste toto opomněla uvést do textové části přílohy účetní závěrky, máme jí zpracovanou v dokumentech pod názvem "2016_Příloha praktická závěrka 2016 (změny od 2015)" z 16.1.2017. Tak si to projděte a jediné, co je potřeba, tak do té textové přílohy, kterou máte určitě zpracovanou, dopsat položku D.2., ve které uvedete celkovou rozlohu všech vašich lesních pozemků a do položky D.3 vynásobíte tuto výměru x 57 Kč. Údaje o lesních pozemcích se do přílohy uvádějí, pokud jejich výměra je větší než 10 ha, vy máte asi 12 ha, vzhledem k tomu, jaký rozdíl uvádíte u navrhovaného přecenění, při menší rozloze se info o nich podle obsahové náplně ve vyhlášce neuvádí (body D.2 a D.3 se nevyplňují), vy ale asi máte více, proto vám vytkli, že to tam nemáte uvedené. Jinak účetně se ale nic nemění, o ničem neúčtujte, nechte pozemky oceněny historickou pořizovací cenou. Položky D.4 až D.6 nevyplňujte, máme to vysvěteleno v dokumentu, museli byste např. mít nějaký znalecký posudek nebo informaci o jiném jejich ocenění, pak byste je vyplňovali.  

Prosím o radu při řešení výstavby nové víceúčelové budovy v obci. V přízemí budovy bude nový Obecní úřad , zasedací místnost, archiv, knihovna a příslušenství a dále pak samostatná provozovna kadeřnictví. V poschodí pak 3 bytové jednotky. Kadeřnictví a byty jsou určeny v k pronájmu. Nyní řešíme, zdali máme nárok na odpočet DPH při výstavbě objektů určených k ekonomické činnosti /kadeřnictví, byty/ a dále pak jak toto diferencovat. Také pak nevíme, jestli se na stavbu bytů neuplatňuje snížená sazby DPH a opět jak to řešit? Nyní se připravuje projektová dokumentace, tak si potřebujeme ujasnit systém účtování před začátkem výstavby. Děkuji za odpověď

Prvotně musíme řešit otázku sazby DPH. Předpokládám, že se bude jednat o byty pro sociální bydlení (do 120 metrů čtverečních plochy za byt). Zde je nezbytné určit, zda se bude jednat o stavbu bytového domu - nebo-li zda více než 50% plochy bude určeno pro trvalé bydlení. Pokud ano - bude celá stavba v sazbě 15%.

K určení podílu dané plochy je klíčová informace GFŘ k uplatňování DPH u nemovitostí po 1. 1. 2016

Zde je mimo jiné uvedeno:

U nové výstavby před zápisem bytového domu do katastru nemovitostí lze postupovat podle správního rozhodnutí nebo podle stanoviska stavebního úřadu, příp. metodou stanovení poměru podlahových ploch určených pro bydlení k celkové podlahové ploše a poměr stanovit v procentech.

Jak je uvedeno v bodu 2.2.1., do podlahové plochy obytného prostoru pro sociální bydlení, která nesmí být větší než 120 m2 , se nezapočítává plocha místností užívaných spolu s obytným prostorem pro sociální bydlení, které se nacházejí ve stejné budově (sklep, komora, garáž a podobné místnosti nacházející se ve stejném domě). Tyto vedlejší místnosti jsou ale stavbou pro bydlení a při zjišťování, zda je dům bytovým domem, tj. pro zjištění velikosti podlahové plochy (více než 50 %), která v domě odpovídá požadavkům na trvalé  bydlení a je k tomuto účelu určena, je třeba je započítat. Stejně jako v minulosti platí, že do úhrnu podlahové plochy domu je třeba zahrnout plochu všech místností a prostor určených k bydlení, prostor, které nejsou určeny k bydlení (např. garáže, kanceláře, obchody), společných prostor (např. haly, chodby, schodiště, sklepy, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny) a podloubí, průjezdů, pasáží apod. Do úhrnu podlahové plochy domu se nezapočítává plocha místností, které obvykle slouží jako technologické zázemí (kotelny, místnosti a prostory pro vzduchotechniku, dílny pro údržbu, šachty výtahů). Do úhrnu podlahové plochy domu se nezapočítává podlahová plocha jiné stavby, která slouží k využití stavby bytového domu a stojí na pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou bytového domu (nezapočítává se plocha „příslušenství“ bytového domu).

Podlahovou plochou místností a prostorů se rozumí jejich vnitřní nášlapná plocha mezi lícními konstrukcemi stěn v půdorysném průmětu domu. Při výpočtu poměru se doporučuje nejprve od celkového úhrnu všech podlahových ploch odečíst plochu společných částí domu, využívaných společně pro „bytové“ i „nebytové“ účely, příp. společné části rozdělit mezi byty včetně „bytových“ prostor a prostory, které nejsou určeny pro bydlení. Následně se určí podíl podlahových ploch odpovídajících požadavkům na trvalé bydlení, včetně místností užívaných spolu s byty, na součtu podlahových ploch bytů a s nimi využívaných místností a podlahových ploch prostor, které požadavkům na trvalé bydlení neodpovídají (garáž, dílna, obchod, kancelář apod.), a to včetně místností s nimi užívaných.

Pokud vyjde, že byty budou tvořit pod 50%, skončíte dle mého názoru v sazbě 21%.

Z hlediska systému fakturace - určitě v režimu přenesené daňové povinnosti.

Teď k odpočtu DPH - musíme si prvotně rozebrat, k čemu bude objekt sloužit:

a) pronájem bytů - jednoznačně osvobozeno od DPH

b) pronájem kadeřnictví - u kadeřníka předpokládám, že to bude neplátce DPH - tedy potom také osvobozeně

c) vlastní úřad - tady bychom mohli obhájit, že z obecního úřadu je řízena veškerá činnost - tedy, že zde je souvislost i se zdaňovanou činností (ten, kdo zde bude, tak bude účtova třeba i o zdaňovaných činnostech, zastupitelstvo  bude rozhodovat o takovýchto činnostech ...).

Tak mi z tohoto vychází, že odpočet by byl možný maximálně v režimu kombinace poměr (§75) a koeficient (§76) - více k tomu případně v dokumentu "daňový manuál - úpravy odpočtů". 

V naší MČ jsme realizovali propojení dvou budov patřících k základní škole - jak mám zařadit tento "spojovací krček" do majetku? Při realizaci proběhla výstavba krčku a k tomu nutné úpravy na obou budovách - je možné zařadit to jako samostatnou stavbu? Materiálové číslo by pak bylo 126311 - budova školy? Nebo to je technické zhodnocení budov a cenu díla mám rozdělit napůl a ke každé budově přidat jako technické zhodnocení?

Nejprve se musím přiznat, že vůbec nevím, co znamená to "materiálové číslo" a k čemu se používá. Jinak spojovací krček bude určitě TZ a asi by bylo vhodné vyhodnotit jako TZ obou budov a sloučit budovy do jedné karty - je z nich již jeden stavebně funkční celek. Stačí sečíst vstupní hodnoty, sečíst oprávky - je to jen o kartě, neúčtuje se a pak navýšit o TZ a pokračovat v odpisování např. dle jedné životnosti zvolené dle jedné z budov nebo i životnost upravit. 

Obdrželi jsme bezúplatným převodem od DSO turistické odpočívadlo a kontejner na odpad. Odpočívadlo PC 70 000,- odpisy 24 960,- transfer byl 38 175,- zbývá rozpustit 24 562,84 Kontejner PC 58 180,- odpisy 38 800,- transfer byl 32 630,- zbývá rozpustit 10 869,20 Obec zaúčtuje Odpočívadlo 021 MD 70 000,- 081 D 24 960,- 403 D 24 562,84 401 D 20 477,16 Kontejner 022 MD 58 180,- 082 D 38 800,- 403 D 10 869,20 401 D 8 510,80

Máte to jako bezúplatný převod mezi VÚJ zaúčtováno naprosto správně, pokud evidovali odpočívadlo jako stavbu - jeden funkční celek, pak stejně převezmete. Někdy to bývá samostatný majetek, v této ceně na účtu 022, proto to zmiňuji, moc šikovná.

Obec zakoupila 2 ks světel na osvětlení kostela. Jedno světlo stojí 34 tis, bude ještě faktura za instalaci a zprovoznění. Mám účtovat jako DDHM na účet 028 (každé světlo samostatně) nebo obě světla jako TZ na cizím majetku?

Kostel tedy není váš? Pokud světla nestojí na sloupu mimo kostel a nelze je tedy vyhodnotit jako vaší stavbu, pak je to TZ cizího majetku a takto byste to měli zařadit na účet 021. Pak máte dvě možnosti - buď to zaúčtovat jako dvě podlimitní TZ na účet 549 pol. 5192 (jestli jedno světlo i s instalací nebude stát více než 40 tis. Kč, pol. ne 5223, když to není vaše TZ, je vhodnější 5192 jako náhrada) nebo podle mě vhodnější je světla sečíst a považovat to za jedno TZ - osvětlení kostela, zařadit to jako TZ cizího majetku a odpisovat. Záleží případně i na technickém řešení, jak se rozhodnete. Každopádně s vedením TZ ve vašem majetku je potřeba souhlas vlastníka kostela, možná ho máte v pronájmu nebo ve výpůjčce a máte zásahy na kostele právně ošetřeny včetně evidence v majetku...Osvětlení může být věka opravdu také jako samostatná stavba, u vás i dvě (stavby bez ohledu na výši ocenění) - není popsáno to technické řešení. 

Naše městská část pronajímá objekt firmě. Na pronájmu a pokutách je dluh ve výši 431.915,74 Kč, který bude firma řešit tím, že městské části předá technické zhodnocení pronajímaného objektu v ceně 443.300,- Kč. Doklady, které firma předkládá jsou z roku 2015. 1. Můžeme při zaúčtování TZ použít cenu uvedenou na dokladech nebo musíme udělat ocenění RPC? 2. Jedná se v tomto případě o bezúplatné plnění?

Spíše se o bezúplatný převod nejedná, připadá mi dle popisu, že toto chtějí započíst na dlužné nájemné, ne? 

Pak se vlastně chtějí vyrovnat, pro vás by to byl závazek 042 MD/ 321 D a započetl by se proti pohledávce z nájmu a příslušenství (321/311). Ta cena, kterou chcete za TZ dát, nemusí odpovídat jeho pořizovací ceně, to je věc dohody o narovnání mezi vámi a nájemcem. Tím TZ by vlastně jakoby uhradili nájemné, nešlo by pak ani do DPPO. 

Ing. Zdeněk Nejezchleb k tomuto dotazu doplnil: 

Já bych k tomu měl následující poznámky:

a) prvotně je potřeba řešit, zda to TZ bylo provedeno se souhlasem vlastníka a bylo poskytnuto nějaké právo, aby si to uživatel vedl v účetnictví - doufám, že ano. Pokud to vůbec ošetřeno nebylo, jen byl dán obecný souhlas s tím TZ, tak mohl vzniknout problém již v roce 2015 - to jen poznamenávám na okraj

b) předpokládám, že to bylo uděláno správně - tedy, že původně řádně odpisované TZ u uživatele nyní vypořádáváme - potom je nezbytné sdělit, za jakou je to hodnotu - ta je smluvní - může to být ve výši původního TZ, ale i nějaká dohodnutá hodnota (je standardem mít nastaveno, že to bude třeba hodnota odpovídající "zůstatkové hodnotě při daňovém rovnoměrném odepisování ....") - tedy z uzavřené dohody by hodnota měla vyplývat - přitom předpokládám, že tato dohoda by měla být odsouhlasena příslušným orgánem - asi rada? (nevím, jak to kompetenčně máte)

c) poslední poznámka - nevím, zda ten uživatel byl plátce DPH a v jaké byl pozici z hlediska DPH u tohoto objektu - musíte dát pozor na to, že vypořádání TZ na objektu je obecně zdanitelným plněním - na toto jen upozorňujeme - tady vůbec nemáme informace k tomu, jak to bylo ve vzahu k DPH prováděno. 

Dobrý den, obdrželi jsme prostředky od MMR za dopravní automobil. Prosím o kontrolu zaúčtování příjmu těchto prostředků. V příloze zasílám pro jistotu pokyn k platbě. Zaúčtovala jsem následovně: 231 UZ 17969, NZ 1075, org. 6077, pol. 4216 1.793.793,08 231 UZ 17968, NZ 1071, org. 6077, pol. 4216 105.517,24 231 UZ 17016, NZ 1075, org. 6077, pol. 4116 76.925,-- 231 UZ 17015, NZ 1071, org. 6077, pol. 4116 4.525,-- 346, org. 6077 MD 1.980.760,32 346, org. 6077 D 1.980.760,32 38801, org. 6077 D 1.980.760,32 Výdaje, které byly v roce 2017, mám též označeny na investiční a neinvestiční, org. i NZ. Ke konci roku zařazeno - dotace dohadem-účet 38801. Děkuji za kontrolu.

Zaúčtování příjmu dotace 231 MD/346 D včetně RS vypadá podle pokynu k platbě v pořádku a její vyúčtování zápisem 346 MD/388 D je také správně. Pokud jste vloni označila v této výši takto i výdaje a dohadu jste zaúčtovala ve stejné výši a nevznikl vám tak rozdíl od dohady, tak se zaúčtuje jen takto. Když jste majetek zařadili již vloni a dotaci dohadovali, tak už jí předpokládám rozpouštíte do výnosů zápisem 403/672. Vypadá to, že dotace byla ex post, na zálohách (účty 374,472) vám tedy nic k této dotaci také asi nezůstalo.

Obec v letošním roce realizuje finančně náročnou investici - vestavba bytů na sociální bydlení (17 mil. Kč). Dotace bude proplacena až po ukončení díla v příštím roce. Byl sjednán úvěr, dále se použijí prostředky z prodeje podílových listů a zhotovitel díla poskytne obci návratný příspěvek koncem letošního roku, aby veškerá fakturace mohla být uhrazena. Až bude dotace v příštím roce vyplacena obec firmě vrátí příspěvek včetně sjednaných úroků. Prosím o radu ohledně účtování v tomto a příštím roce. Příspěvek se nebude započítávat do obratu k registraci DPH? Jsme malá obec s nízkými nedaňovými a kapitálovými příjmy.

Jedná se o klasickou půjčku, určitě nepůjde do obratu k registraci DPH. Příjem příspěvku je pro vás závazek, měl by jít do financování jako jakákoliv jiná půjčka, tj. na 8113 nebo 8123. Úroky pak budou s položkou 5141, účet 562. Takže příjem půjčky - když vrácení do 12 měsíců: 231 8113 MD/ 289 D, při splátce 289 MD/ 231 8114 D. Dlouhodobá 8123 a 8124 a účet 459.

Z Celního úřadu nám chodí platby za odnětí půdy z předčíslí účtu 1636-. Zde se účtuje na položku 1335. Zjistila jsem, že tyto platby se týkají rozhodnutí našeho odboru ŽP. Většina rozhodnutí se týká odnětí pozemků na dobu 30let. Rozhodnutí nabyla právní moci některá už v letech 2005, 2006 atp. Měla bych tedy někde evidovat předpis pohledávky za CÚ na dobu těch 30let? Jedná se u některých o dost velké částky. např. 650.tis u jednoho rozhodnutí. Napadlo nás 315- krátkodobé, 469 – dlouhodobé /609,688 či 649. V našem případě 469/688. Od roku 2005 se účtuje příjem peněz na účet 609. Jsem schopna zjistit aktuální stav konkrétní pohledávky. Mám tedy v letošním roce zaúčtovat ještě předpis na již snížený předpis o platby? Nebo mám pokračovat pouze v zaúčtování na 609? Myslím si, že bychom ty pohledávky vést měli.

Jedná se o vámi vyměřované poplatky, našla jsem si k tomu, že podle § 17 odst. 4 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) jsou 40% příjmem obce v jejíž k.ú. došlo k odnětí a a 60 % příjmem SFŽP. Váš úřad ale určitě vydává povolení i za jiné obce. Tzn. každé vydané rozhodnutí není automaticky váš příjem, ale jen 40 % a jen, když k odnětí dojde na vašem k.ú., nikoliv když odnětí povolíte v jiném k.ú. No každopádně se to řídí daňovým řádem, správcem daně, který poplatek přerozděluje je celní úřad, on vede pohledávku za poplatníkem. Zatím pořád platí u daňových příjmů cash princip, nepředepisovala bych je ani neřešila akruál. Chápu, že k vaší myšlence láká fakt, že daná rozhodnutí vystavujete sami, ale pohledávku nespravujete. Pořád je to v režimu přerozdělované daně, takže pro nepředepisování máte argument. Vím, že některé obce si toto hlídají např. mimoúčetně. Předpis pohledávky v účetnictví by byl však v rozporu s účetními předpisy, nepřidělávejte si zbytečně práci. 

Město prodává pozemky, které dle vyjádření příslušného stavebního úřadu tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí (stavba není majetkem města), podle podkladů, které měl stavební úřad k dispozici, bylo zjištěno, že povolení k trvalému užívání stavby bylo vydáno 11.10.2002 a nabylo právní moci dne 1. 11. 2002. Na základě tohoto sdělení jsem vyhodnotila, že se jedná o prodej vybrané nemovité věci dle § 56, odst. 4, písm. d) a jelikož ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby uplynulo 5 let, byl by prodej těchto pozemků dle § 56 odst. 3 a) osvobozen. Doufám, že jsem to vyhodnotila dobře. Ovšem před podpisem kupní smlouvy nám byl kupujícím doručen kolaudační souhlas ze dne 29.10.2014, který byl vydán na povolení užívání nové části vodovodu. Stavba vodovodu nebyla realizována na pozemcích, které jsou předmětem kupní smlouvy. Kupující tvrdí, že pozemky na nichž vybudovali vodovod, taktéž tvoří funkční celek se stavbou, byť s nimi nesousedí a jsou v jiném katastrálním území, ale vodovod vede ke stavbě, se kterou tvoří funkční celek prodávané pozemky. Podle mého, tyto pozemky netvoří funkční celek se stavbou, Myslím si, že ani stavba vodovodu není podstatou změnou stavby (jestli se vůbec ke předmětné stavbě vztahuje). Dle Informací GFŘ čj. 6717/15/7000-20116-101206 ve znění dodatku č. 1 čj. 162134/15/7100-20116-050485, jsou podstatnou změnou stavební úpravy dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, které přesahují 50% zjištěné ceny nebo 50% směrné hodnoty (výstavba vodovodu stála cca 3.5 mil. Kč, stavba má účetní hodnotu cca 10 mil. Kč. Tak teď nevím jak vyhodnotit, zda pozemky jsou stavební a podléhají DPH (pak bych mohla vystavit daňový doklad i s DPH) nebo jsou osvobozené (pak bych si musela vyžádat souhlas kupujícího a vystavit daňový doklad v PDP) nebo úplně osvobodit. Pozemky se nebudou předávat, co bude DUZP? Opravdu až den doručení vyrozumění z KN? Nebo by bylo lepší pozemky předat a DUZP by byl den předání pozemků k užívání (tady nevím, zda když se jedná o pozemky pod stavbami a kupující je společně se stavbou již užívá, jestli se tímto pozemky nepovažují za předané a DUZP by bylo v den podpisu kupní smlouvy nebo v den úhrady kupní ceny?).

Moc děkuji za vyjasnění dotazu - tedy zrekapituluji, že se jednalo prvotně o neoprávněné užívání a nyní se to fakticky narovnává. Za mne souhlas - osvobozeno od DPH. To, že tam byl dobudován vodovod ke stavbě tak, jak popisujete nemůže způsobit režim "podstatné změny stavby" - navíc podle informace GFŘ máme sledovat podstatné změny až po nabytí účinnosti novely (tedy po 1. 1. 2016). 

Z hlediska nastavení DUZP - v tomto případě, kdy to již bylo užíváno (byť neoprávněně) bych vyšel z okamžiku, od kterého bylo započato s oprávněným užíváním (asi jinak případné předání takto již neoprávněně využívaného majetku identifikovat nejde) - tady podle mne pokud nic jiného nebude (nějaký dokument určující předání jindy), tak by to měl být den návrh na vklad do katastru nemovitostí (podle mne i když byste vyčislovali náhradu za předchozí neoprávněné užívání, tak by to mohlo být maximálně do tohoto okamžiku). Pokud by náhodou byla platba dřív před podáním návrhu na vklad, tak samozřejmě mám osvobození přiznat již v okamžiku zaplacení. ZN