Dotazy

Chtěla jsem se zeptat ohledně povinnosti v době udržitelnosti (5let) zachovat majetek získaný z dotace. Nyní budeme zřizovat MŠ a předávat jí majetek k užívání. Bude majetek evidovaný v MŠ jako svěřený bude nadále majetkem obce? Evidovaný bude na účtu 909? Není tento postup v rozporu s udržitelností projektu? Dle vyjádření IROP: „Majetek získaný byť i částečně z dotace nesmí příjemce bez předchozího souhlasu ŘO IROP – prodat, převést jinému subjektu, zřídit zástavní právo (s výjimkou zástavního práva k zajištění úvěru na financování projektu), zatížit jinými věcnými právy třetích osob (služebnosti/reálná břemena), vypůjčit, pronajmout (nejedná se o krátkodobý pronájem).“ Děkuji

Majetek svěřený do správy své PO je nadále váš (zůstává v majetku obce dle zákona č. 250/2000 Sb.), účetně jej ale na rozvahových majetkových účtech eviduje a odpisuje PO. Vy jej musíte při předání vyřadit z rozvahy zápisem podle druhu majetku, např. 08x MD ve výši oprávek, 403 MD ve výši dotace, 401 MD zbytek/02x D  (PO převezme do majetku opačnými zápisy) a zároveň jej zavést do podrozvahy na účet 909, nejjednodušší je evidovat ho tam v PC, nemusíte pak každoročně měnit ocenění podle odepsanosti u PO a zachytíte tak i případně předaný DDHM PO. Jestli to ale kvůli udržitelnosti můžete PO předat najisto, poradit neumím, podle mě je to podle znění podmínek ten případ  "převést jinému subjektu". Toto si každopádně určitě raději ujasněte s poskytovatelem, asi to problém nebude, když se i v podmínkách píše "bez předchozího souhlasu ŘO IROP", tak je o tom informujte, resp. požádejte o souhlas, třeba vám ho dají, v tomto případě by jim to vadit nemuselo. Riskujete tím sice, že je na to "zbytečně" upozorníte, na druhou stranu kontroly většinou min. jednou za období chodí a tady by to bylo hodně "viditelné", že majetek pořízený z dotace neevidujete v rozvaze. Jsem si však skoro jistá, že svěření majetku PO udržitelnosti vyhovuje.

Obec buduje vodovodní a kanalizační přípojku (včetně šachty pro 2 vodoměry) k objektu budovy hasičské zbrojnice (přípojky budou majetkem obce, zbrojnice je také majetkem obce). Na zbudování přípojek se budou podílet 2 firmy. Jedna se bude zabývat materiálem, demontáží dlažby, výkopovými pracemi, vyzdíváním šachet apod., druhá firma vodoměrnou sestavou, navrtávkami apod. Prosím o radu, jak o těchto přípojkách účtovat ( paragraf, položka, kdy a jak zařadit do majetku, jestli má být každá přípojka samostatnou stavbou /problém s rozdělením nákladů/ nebo je možné dát obě dohromady.

Přípojky je vhodnější evidovat jako samostatné stavby, nikoliv jako TZ zbrojnice. Všechny náklady, i ty společné, můžete účtovat na jednu analytiku účtu 042 a až budete mít konečné ocenění, tak rozpočtete náklady na kanalizační přípojku a náklady na tu vodovodní. Pokud budou nějaké společné související náklady (např. projekt, správní poplatky apod.), tak se to dělá tak, že se zjistí poměr ocenění jednotlivé přípojky na ocenění obou a tímto poměrem ty společné náklady rozdělíte. S firmami je vhodné dohodnout, aby jasně fakturovali, popř. v příloze faktury rozdělili částky zvlášť na jednotlivé přípojky. Do majetku je pak určitě zařaďte odděleně, jako dvě stavby zápisem 021/042. Jsou to odlišné stavby, z hlediska identifikace majetku je sice pracnější, ale určitě vhodnější evidovat je odděleně. Z hlediska RS lze paragraf použít jednotný - převažující, tedy buď 2310 nebo 2321 podle toho, která přípojka má být podle rozpočtu dražší, pol. 6121. Jestli je budete pokládat do jednoho výkopu, tak zemní práce jsou právě ten společný výdaj, který rozpočtete. Ono se to takto tedy hezky radí, vím, že často je to z technického hlediska náročné zjistit, čeho se jaký výdaj týká, ale pro realizující firmu by to takový problém být neměl, tak s nimi zkuste dohodnout nějakou přehlednou fakturaci, ono se zas tolik nestane, když to nerozpočtete úplně přesně, ale pořád lépe než to zařadit jako jednu stavbu. Do majetku je zařaďte, až budou zkolaudovány.

Rada města na základě provedení revize zařízení skatepark schválila vyřazení tří prvků v hodnotě přes 300 tis. Kč. K fyzické likvidaci železných prvků nebo odvezení do sběru nedošlo, vzhledem k tomu, že železo je dále možno využít při pro technické činnosti města. Jak provést změnu ocenění? Je možno prvky vyřadit a dát na sklad železo? Jak případně provést ocenění?

Prvky jste z hříště ale odstranili? Jen jste je neodvezli do sběrných surovin, ale přemístili někam, kde je využijete na materiál? Pokud jsou každopádně pryč ze hřiště a neplní už svou funkci, vyřadit byste je měli. Záleží, jak jste je evidovali. Pravděpodobně v souboru, v tom případě se jedná o vyřazení částí souboru a postupuje se takto: zjistíte poměr - míru odepsanosti souboru - 082 děleno 022, tímto poměrem vynásobíte pořizovací cenu prvků a zjistíte tak výši oprávek vyřazovaných prvků. Pak už klasicky zaúčtujete jejich vyřazení 551/082 v ZC (PC minus oprávky) a 082/022 v PC. Pokud jste je evidovali samostatně na účtu 028, pak byste je vyřadili jen 088/028, pokud na účtu 022, pak se vyřazení účtuje analogicky jako u části souboru. Jelikož je chcete použít na železo, je vhodné provést aktivaci materiálu na sklad zápisem 112/507, ocenění v RPC  např. dle internetu a nabídek.

Dobrý den, pravidelně se zúčastňuji Vašich školení, mohla bych Vás poprosit o odpověď na níže uvedený dotaz? Pokud územní samosprávný celek, např. obec jako pronajímatel přeúčtovává nájemci služby a zboží (teplo, chlad, elektřina, voda) v souvislosti s nájemným a postupuje dle odst. 11 § 36, zák. č. 235/2004 Sb. (a dle Informace GFŘ k § 36 odst. 11 ze dne 9.12.2008), tzn. neuplatňuje si při nákupu DPH na vstupu, přefakturovává na základě skutečné spotřeby a účtuje o těchto nákupech a přefakturacích rozvahově, může tímto způsobem postupovat i v případě, kdy nájemce je plátcem DPH? Tento postup nám byl napaden daňovým poradcem jednoho nájemce (který je plátce DPH - s.r.o.), že tímto zjednodušeným postupem lze postupovat jen v případě nájemců - neplátců DPH. Ale v Informaci GFŘ k § 36 odst. 11 není nikde uvedeno, že lze postup použít jen v případě, pokud je nájemce neplátce DPH. Děkuji moc za odpověď.

Omlouvám se prvotně za pozdější zodpovězení - nějak jsem dotaz přehlédl. 

§36 odst. 11 neřeší, zda je na konci plátce nebo neplátce - tady v tomto ohledu máte plnou pravdu. Nicméně prosím uvědomte si jednu věc - pokud je na konci neplátce a vy to děláte v režimu "mimo DPH", tak si subjekt na konci nemůže odpočítat DPH - tedy ten subjekt je takovým postupem poškozen. Proto rozumím plně požadavku daňového poradce toho nájemce, že chce, aby se režim §36 odst. 11 neaplikoval na tento případ.

Obec bude provádět zateplení bytového domu a požádali jsme o dotaci z projektu IROP. Způsobilé výdaje projektu budou kryty z 31,50 % z dotace a z 68,50 % z našich zdrojů. Projekt bude předfinancován z našich zdrojů. V současné době ještě nemáme rozhodnutí o přiznání dotace, ale již mám uznatelné náklady. U všech nákladů (uznatelných i neuznatelných) účtuji org., ale nevím, kdy mohu účtovat rozdělení nákladů podle ÚZ, N a Z. Prosím o sdělení ÚZ, N a Z pro tuto dotaci, a to jak pro dotaci z EU, tak z národních zdrojů.

IROP má dle číselníku MF určeny účelové znaky 17015 (SR,neinv.) a 17016 (EU,neinv.), o zateplení jste ale předpokládám žádali jako o investici, investiční účelové znaky pro IROP jsou pak tedy 17968 (SR) a 17969 (EU). Nástroj pro IROP z nového programovacího období od roku 2014 je 107. Značení si ještě doporučuji ověřit v rozhodnutí, až vám ho vydají. Jinak zatím výdaje značte jen org, neznačte je NZÚZ, když nemáte rozhodnutí/smlouvu, nemáte dotaci ještě závazně přiznanou (ostatní SÚ projektu, nejen 231, také značte zvoleným org). Do konce roku se určitě dozvíte, jestli vám dotaci závazně poskytli, tak to pak budete moct dooznačit.

Město uzavřelo smlouvu o poskytnutí vyrovnávací platby za závazek veřejné služby na rozšíření kanalizace a tu samou smlouvu na rozšíření vodovodu ve městě. Podle smlouvy vybudovaný vodovod a kanalizace zůstane majetkem VAK. Tento příspěvek jsem účtovala: par.2321 pol.6313 a par. 2310 pol.6313 účet 572. Je to správně?

Pokud jim podle smlouvy poskytujete příspěvek na jejich majetek, pak jeho poskytnutí účtujte tak, jak navrhujete.

prosím o kontrolu mých účetních operací. 1. Odpisový plán - četla jsem, že je potřeba jej občas zaktualizovat. Mohu tedy prodloužit odepisování o cca 10 let ( z 80 na 90 let) u budovy u které byla provedena rozsáhlá oprava ( ne TZ)? Totéž i u jiného majetku ( rozhlasová ústředna, lávky), který se vloni výrazněji opravoval? Úpravu OP provedu já a tím, že ho rada obce schválí schvaluje i tyto úpravy. Dostanou k tomu ode mne písemné odůvodnění. Je nutné to nějak ošetřovat směrnicí? Budovy máme směrnicí na 80 let, úpravou se bude ta jedna vymykat ( 90 let). 2. Dostaly jsem od VÚJ ( DSO) majetek, který se odpisuje a byla na něj poskytnutá 100% dotace. Z toho byla polovina dotace od naší obce a polovina z KÚ .Podpis a schválení smlouvy o převodu majetku proběhlo v únoru 2018, odpisovaný u DSO byl v letošním roce za leden a únor. PC 70 tis.Kč, Oprávky 24570,- Kč ( vč. ledna 2018), měsíční odpis únor 390,- kč, zůstatková cena i zůstatek transferu 45040,- Kč. Budu účtovat: 021 MD 70 000,- kč, 081 D 24570,- + 390 , 403 D 45040,- Kč. Bude to tak dobře? Nic se nemění na tom, že polovinu ceny tvořila dotace od naší obce? Předpokládám, že majetek musím zadat do své evidence také v únoru, protože se odpisuje od následujícího měsíce po měsíci zařazení ( tj.březen).

1. Určitě je vhodné prodloužit dobu odpisování majetku, pokud se nějak významněji opravoval a prodloužila se jeho životnost. Jen se to nedělá automaticky, že prodloužíte celkovou životnost, ale posoudí se, kolik je v současné době nastavena jeho zbývající životnost, např. u budov máte celkovou 80 let, odepsalo se již 50 let, zbývá 30 let a musíte tedy posoudit, jestli těch zbývajících 30 let, co se má odepisovat, je odpovídající zbytková životnost majetku v aktuální době, vzhledem k charakteru provedení opravy. Ale samozřejmě se pak zvýší individuálně i celková životnost daného majetku. Můžete tedy postupovat tak, jak navrhujete, jen pozor na to posouzení, je vždy vhodnější nějaká komise, více lidí, kteří posoudí, jakou má majetek ještě životnost.

2. Máte to zaúčtováno naprosto v pořádku, ano, takto se postupuje, i když jste na to poskytli částečně dotaci i vy, tak to takto přeberte, zařaďte opravdu v únoru, odpisovat a rozpouštět zbývající dotaci začněte od března. (Poskytnutí dotace od vás bylo přes účet 572, kdybyste nedali na 403, tak by vlastně šel podruhé do nákladů, tak to takto necháváme všichni a neřešíme, že jsme původní dotaci daly my, obce - jen u PAP je povoleno vlastní IČ.) 

Dotaz k termínovaným vkladům na městě V materiálu od vás jsem se dočetla, že se TV mají rozpočtovat. Chtěli bychom ukládat na krátkodobé TV. Tedy pol. 8118 a 8117. Takže kdybychom uložili 10 x do roka třeba na jeden měsíc 50 mil., tak musíme na tyto položky dorozpočtovat 10 x 50 mil. Tedy 500 mil. ? Předem děkuji za odpověď.

Převody ze/na ZBÚ (262/231 nebo 231/262), tedy položky 8117 a 8118 se rozpočtovat musí, ale je to formální, důležité je mít narozpočtovaný rozdíl, aby vyšel vyrovnaný rozpočet příjmů a výdajů, které právě financování vyrovnává. Lze si pak vnitřně  sjednat, aby vás jen v rámci rozpisu rozpočtu nechali udělat úpravu na skutečnost (jako předběžné rozpočtové opatření). U účtů TV (244,068) se však RS nepoužívá, tzn. příjem na TV jen 244/262, výdaj z TV 262/244.

Kultura je osvobozena od DPH, ale také se jedná o různé přednášky, školení, kurzy a taneční. Podle Vás je toto také kultura osvobozena od DPH nebo zdanitelné plnění v sazbě 21 % ?

Samozřejmě od DPH je osvobozena aktivita mající charakter kulturních služeb - je bezesporu velice složité a diskutabilní vymezovat, co pod ní patří. Z věcí, které jsou zde uvedeny, nemám problém s tanečními a jejich zařazením pod kulturu.

U dalších věcí však vznikají "ale" (sám jsem to řešil i s nějakými kulturními organizacemi):

- školení (ve smyslu klasických školení) - ta kulturou nebudou

- kurzy - tady to vidím skepticky - bude to spíše vzdělávání a pokud je nasměrováno na dospělé, tak spíše s DPH (z praxe to znám třeba v podobě kurzů AJ ...)

- přednášky - to je velice složité najít hranici mezi kulturou a vzděláváním - je to spíše na odvaze. Nicméně třeba když jsme měli cestopisné přednášky, tak pokud vím, tak jsme se většinou dohodli na osvobození. Ale tady to skutečně může být případ od případu a jde i o odvahu.

Já na daný problém přímo upozorňuji i v manuálu k DPH č. 2, který věnuji rozdělení činností - zkusím tady výňatek:

Opět se jedná o přesný opis směrnice EU k DPH (čl. 132 odst. 1 písm. n), která ale dále nevysvětluje, co se za pojmem „kultura“ skrývá.

 "poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání..,"

 Nicméně nejsme v této záležitosti úplně bezradní, neboť zde máme z mého pohledu poměrně kvalitně odůvodněný judikát NSS ve věci ZOO Ústí nad Labem.

 Odkaz na daný judikát naleznete zde:

 http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2014/0023_5Afs_140_20140530123447_prevedeno.pdf

.

Z judikátu vyjímám následující klíčové části:

 Uvedený závěr podporuje návrh Šesté směrnice předložený Komisí Radě 29. 6. 1973

(Úř. věst. C 80/73, s. 1), podle něhož měly členské státy osvobodit od daně služby, které

poskytují mj. divadla, kina, koncertní haly, muzea, knihovny, veřejné parky, botanické

a zoologické zahrady, vzdělávací výstavy, jakož i poskytování služeb ve veřejném zájmu sociální, kulturní nebo výchovné povahy [čl. 14 A odst. 1 písm. k) návrhu]. Služby poskytované zoologickou zahradou tak podle zmíněného návrhu Šesté směrnice spadaly pod kulturní služby.

 Podřazení služeb poskytovaných zoologickými zahradami pod kulturní služby lze dovodit

i z přílohy III směrnice 2006/112/ES. Ačkoliv předmětná příloha obsahuje seznam dodání zboží a poskytnutí služeb, která mohou být předmětem snížené sazby, z jejího bodu 7 plyne,

že zoologické zahrady jsou druhem kulturního zařízení. Podle bodu 7 přílohy III směrnice

2006/112/ES mohou být předmětem snížené sazby oprávnění ke vstupu na představení,

do divadel, do cirkusů, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí,

do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení. Na služby poskytované kulturním zařízením, tj. i zoologickou zahradou, tak jistě lze nahlížet jako na kulturní služby.

 Tedy pojem kultura je z pohledu soudu velice široce vymezen – dle mého názoru by poté měl analogicky zahrnovat například vstupné na rozhledny, vstupné do nějakých národních parků … Asi nejhraničnější v tomto případě bude poskytování „služeb ve veřejném zájmu kulturní a výchovné povahy“ – tady samozřejmě může být někdy složité určit hranici mezi přednáškou osvobozenou od daně (cestopisná – to bych se k tomu přiklonil) a nějakou „komerčnější přednáškou“ (asi je jasné, že klasické školení není kultura). Nicméně výše uvedený judikát směřuje k tomu, že skutečně kulturu ve velké míře provádíme.

ZN 

Potřebovala bych poradit se zaúčtováním přenesené daňové povinnosti. Dostaneme dotaci na stavbu sociálních bytů, již máme rozhodnutí. Nemáme nárok na odpočet.DPH 15%. Faktury za práce jsou vystavené bez DPH a já daň zaplatím, to chápu. Ale nějak si nevím rady se správným provázáním dph do investic, do daňového přiznání a kontrolního hlášení.

Zde není žádný problém, jen jak bude poskytovatel požadovat doložení úhrady PDP. Někdy stačí jen doložení přes přiznání, někde se dohadují s FÚ, že PDP z dotaci posílájí zvlášť a k přiznání dělají jen doplatky - opravdu nevím, jak dalece jsou schopni FÚ vyhovět. Zápis je jednoduchý: 042 MD / 321 D ve výši základu daně dodavateli a 343 D ve výši PDP (řádek 11). I Úhradu PDP dáte s položkou základu daně - 3612 pol. 6121 a případně UZ. Daňové přiznání a kontrolní hlášení nemá nijak vliv na dotaci - nebo nevím jak myslíte, tam se prostě nic označit k dotaci nedá. Část úhrady daně bude s UZ a položkou 6121 zbytek na 5362. Stačí takto? 

Prosím, pokud někdo máte zkušenost s FÚ takovou, že můžete hradit PDP k dotaci samostatně, nedali byste nám vědět, jak se toto dělá? Požaduje to někde poskytovatel dotace? Nebo co požadují za doložení převodu DPH FÚ, aby vám PDP uznali do uznatelných výdajů? Přišly nám tyto reakce: 

 Ke konci loňského roku jsem řešila stejný problém s PDP a vyúčtováním dotace pro SZIF, protože oni chtěli doložit platbu DPH. Jsme čtvrtletní plátci, proto bych tuto platbu mohla doložit až v lednu, což bylo pozdě, protože jsem to potřebovala mít vyúčtované do konce kalendářního roku. Zavolala jsem si  na FÚ a dohodla se, že platbu pošlu hned a paní mi na to řekla že si to na FÚ budou evidovat jako zálohu . Měla jsem tedy výpis z účtu s přesnou částkou, kterou jsem potřebovala doložit do vyúčtování a v lednu jsem odevzdala DPH o tuto částku menší. Nebyl vůbec žádný problém.

Chtěla bych vás požádat o radu ohledně fakturace výměny kotle v objektu obchodu, který jako obec pronajímáme (DPH v nájmu neúčtujeme a neuplatňujeme). Bude v tomto případě dodavatel vystavovat fakturu v režimu PDP? Děkuji.

Jedná se o ekonomickou činnost - byť je pronájem osvobozený od DPH, zároveň výměna kotle bude splňovat podmínky činnosti obecně spadající do stavebních prací podle CZ CPA 43.. Takže určitě musíte aplikovat režim PDP.

Jinak asi nemusím připomínat - pokud by nájemce byl plátce DPH, tak by určitě bylo dobré sjednat nájemné s DPH, což by umožnilo v takovémto případě odpočítat DPH. Pokud je ale neplátce - potom se samozřejmě k nároku na odpočet daně dostat nejde.

Na základě darovací smlouvy bude obci převeden církevní pozemek, jehož součástí je stavba, kterou obec roky užívá, vede v majetku a také účetně odepisuje. V návrhu darovací smlouvy od církve není uvedena hodnota převáděného majetku - "farnost daruje st. parcelu číslo ...zastavěnou plochu s jinou stavbou, památkovou bývalou márnicí" toto je napsáno ve smlouvě. 1. Můžeme smlouvu přijmout bez ohodnocení? 2. Co s tím, když stavbu historicky vedeme přibližně 50let, MNV na ní provádělo v minulosti různé stavební úpravy a následně účetně odepisujeme? Pořizovací hodnota byla 20801,-, zůstatková je nyní 14732,-Kč, pro obec to byla hasičská zbrojnice nyní sklad. 3. Protože byla stavba kůlny příslušenstvím kostela, farnost uvádí, že je i kůlna kulturní památkou. Ověřili jsme v rejstříku kulturních památek. Vede se kulturní památka nějak odděleně?

1. Bezplatně předanou parcelu od církve (není VÚJ) je třeba přijmout do majetku zápisem 031/401 v RPC, tedy buď dle ZP, pokud nemáte, pak ľze výpočet podle oceňovací vyhlášky, popř. jiný podložený odhad aktuální ceny pozemku. Nevím, co myslíte tím, že byste jí přijali bez ohodnocení, cena pozemku ve smlouvě být uvedena nemusí, když nejsou VÚJ, tak jejich ocenění nepřebíráte.

2. Zde záleží, jak bylo vedeno vlastnictví na LV. Pokud jste byli dle výpisu z KN vlastníky vy, tak jste stavbu evidovali správně v majetku, pokud však byla církve, neměli jste jí v majetku evidovat, i když jste jí užívali. Tak nebo tak bych ale stavbu asi v majetku nechala v původním ocenění, protože i kdybyste jí neměli v minulosti v majetku evidovat, tak byste jí teď jako méněnález museli vyřadit přes účet 401 a zase v RPC jako dar od jiné než VÚJ do majetku zařadit přes účet 401 a když nemáte ZP, tak byste tu RPC těžko odhadovali a třeba odhadli špatně, tak bych to asi nechala zařazené, jak máte.

3. Nemovitá kulturní památka (stavba) se eviduje na účtu 021, jako ostatní stavby, zvláštní účet 032 je určen pro movité kulturní památky. Jen lze v tomto případě využít ustanovení o oceňování nemovitých kulturních památek a ocenit na úrovni 1 Kč. Pokud to ale ve skutečnosti památka není, tak bych to takto neocenila. Jinak nevím, jestli máte kůlnu oceněnou jako součást stavby uvedené v bodě 2.? Pokud ne, měli byste jí zařadit také v RPC. jako pozemek, zápisem 021/401.

Kam zaúčtovat, na jakou položku,sankci udělenou obci Českým telekomuni.úřadem za spáchání přestuku podle §118 odst.1 písm.b) zákona o elektronických komunikacích.

Zaplacenou pokutu zaúčtujte 542/231 odpa 2412 pol. 5363.

Na základě kupní smlouvy nám byly vystaveny faktury na koupi vodního díla-vodovodního řádu v částce 10.000,- a to samé u vodního díla - tlakového splaškového a kanalizačního řádu, také v částce 10.000,-. Kupní smlouva a faktury jsou na částky 10.000,-, ale získala jsem od firmy vyčíslení účetní hodnoty majetku v částkách za vodovod 2.818.572,-bez DPH a splašková kanalizace za 2.369.509,-bez DPH. Prosím o radu, jak účtovat?

Nejedná se o jinou VUJ a bezúplatný převod, jedná se o soukromoprávní vztah, navíc úplatné pořízení kupní smlouvou, takže opravdu ocenění by mělo být dle účetních předpisů pořizovací cenou dle kupní smlouvy. Nejste plátci, takže včetně DPH jen zápis 042 MD/ 321 D ve výši kupní ceny a nákladů souvisejících (tj. 10 tis. Kč +???) a zařadit do majetku 021/042 a nastavit odpisování z ocenění dle kupní ceny. Můžete si údaje o pořizovací ceně dát jako poznámku na kartu, ale nedoporučuji dělat odchylku od metody a nějaké přeceňování, pro vás je zde jednodušší držet se předpisu a ocenit klasickou pořizovací cenou. 

Chtěla bych se zeptat zda je někde ošetřen termín oznámení přezkumu na obci, myslím tím dobu mezi oznámením a přezkumem. V zákoně 420/2004 jsem nic nenašla ..nejsem si jistá ale někde jsem četla že musí oznámit 15 dní předem než přijedou...prosím kde hledat ?? :-)

Je to v 420/2004 Sb., §5, odstavec 3 - písemně 5 dnů přede dnem realizace, na toto se ptáte?