Dotazy

Letos na nějakém školení jsem slyšela, že od 1.1. 2018 nesmí být na účtu 321 mínus. Jestli jsem to na školení dobře pochopila, tak když mi např. přijde faktura – vratka na 4 000,- Kč, tak jí nemůžu zaúčtovat -518/-321, ale musím zaúčtovat -518/-311 nebo +311/+518 s odlišnou anal. na 311. Je to tak správné?

Novela vyhlášky na toto nemá vliv, pořád platí, že podle § 68 odst. 1 vyhlášky je vzájemné zúčtování - kompenzace v tomto případě povolena, pokud je to v rámci jednoho účetního období.  V rámci jednoho roku , tedy v případě, kdy faktura i dobropis byly vystaveny ve stejném roce,  určitě není problém zaúčtovat dobropis kompeznačně zápisem 518 minus MD/321 minus D (mj. to tak některé obce např. potřebují evidovat v knize faktur). Peníze pak přijmete zápisem 321 minus MD/ 231 minus D a snížíte odpa a pol. původní platby (i RS se v rámci jednoho roku účtuje v tomto případě kompenzačně). Asi jste to špatně pochopila nebo to spíše bylo myšleno tak, že na konci roku se to na pohledávky má převést, právě kvůli tomu, aby nebyl porušen zákaz kompenzace, který je ale právě pouze, pokud do konce roku není účet 321 v tomto vyrovnán, na konci roku byste tedy případné nezaplacené dobropisy neměla nechat na minus 321 D, ale opravdu převést např. na účet 311, během roku ale můžete i nadále o dobropisech účtovat kompenzačně - pořád stejně, jak jste účtovala. Jinak od 1.1.2018 došlo novelou vyhlášky k zpřesnění obsahové náplně účtů 311 a 321, na toto to ale nemá vliv, viz náš rozbor novely v dokumentech ke stažení - dokument "Novela vyhlášky 410_2009 pro 2018 - komentář" z 6.12.2017.

Problémem je povinnost kladných hodnot i u čtvrtletních závěrek - jedná se jen o vykazovací kontrolní chody, kdy např. pasiva mají mít zůstatek na D (s výjimkami povolenými vyhláškou), dělají se jen účetní zásahy , nevstupuje se do KDF nebo jiných účetních modulů, např. se jen ke konci měsíce proúčtuje 321/311 a na začátku měsíce zase zpátky. 

Koncem roku 2017 jsem chybně zaúčtovala očekávanou dotaci rovnou na účet 346/403,mělo být na dohad 388. V letošním roce nám přišla částka dotace, která ale byla snížena cca o 7 tis. Kč před očekávanou. Nevím jak proúčtovat vzniklý rozdíl na účtu 346, proti jakému účtu?

Je to rozdíl od dohady (odhadu), i když jste omylem účtovala rovnou na pohledávky, tak fakticky to tak je a podle ČÚS se toto jednorázově zúčtovává do výnosů. Můžete jej tedy zaúčtovat rovnou 672 MD/346 D (-346/-403 a 672/403). Předpokládám, že majetek byl dokončen vloni, pak to zaúčtujte takto, info o správné konečné výši dotace dejte na kartu majetku, ale TP nepřepočítávejte a nechte tam zanesenou tu původní hodnotu, která se bude rozpouštět do výnosů. Jednorázovým zúčtováním rozdílu do výnosu ( u vás snížení) se situace, kdy budete dotaci postupně rozpouštět z větší částky než nakonec přiznané, zkoriguje. Pokud byste majetek dokončili a zařadili až letos a dohadovali jste výši dotace jen k vloni vynaloženým výdajům, pak by bylo otázkou, zda neopravit hodnotu dotace na kartě, jinak ale platí výše uvedené.

Škola jako doplňkovou činnost provozuje bazén, ale jeho provoz je stabilně ztrátový. Město má zájem provoz bazénu zachovat. Aby nedocházelo k opakovanému financování doplňkové činnosti PO z příspěvku na provoz od zřizovatele, nebylo by lepší mít bazén v hlavní činnosti? Děkuji.

Tady řešíme otočení "příčiny a následku" (máte jakoby tezi - "protože je to ztrátové, měli bychom to dát do hlavní činnosti").

Když se něco dá doplňkové činnosti příspěvkové organizace, tak tím říkám - klidně to dělej, ale jen tehdy, pokud je to ekonomicky efektivní. Pokud to není ekonomicky efektivní, tak to "zavři" (pokud ti nejdou udělat opatření k dosažení ekonomické efektivity).

Pokud Město říká - "chci zachovat provoz bazénu bez ohledu na ekonomickou neefektivitu", tak si zároveň odpovídáte - je to činnost hlavní. Tedy ne, zda by "nebylo lepší", ale máte to dát do hlavní činnosti (škola může mít v rámci hlavních činností naprosto legálně i jiné činnosti mimo činnosti podle školského zákona).

Obec vybudovala kanalizaci. Bohužel pár nemovitostí si musí vybudovat vlastní přečerpávačku. ZO se rozhodlo, že těmto občanům poskytne dar ve výši domovní přečerpávačky. Je nějak omezen limit fin.daru, který může ZO poskytnout? Podle průzkumu vyjde přečerpávačka i třeba na 100.000,-. Jak budu poté poskytnutý dar účtovat?

Není výše daru schváleného ZO omezena, když nechcete dotační režim, tj. nezajímá vás osud daru, tak lze dát i dar. Přesto je možné určit, na co dar dáváte, jen nesmíte chtít vypořádání. Zaúčtování by bylo zápisem 572 MD/ 231 odpa 2321 pol. 6379 D. Prosím nedávejte položku 6371 - to je "účelový" transfer, aby někdo nevyčetl ve vztahu dar nebo dotace. Teď mně však ještě napadlo, daň z příjmu fyz. osoby - osvobozeno je do 15 tis. Kč obecně dar. Pak je toto osvobození: 

Osvobození bezúplatných převodů najdeme:

1. §4, písm.u

Od daně se osvobozuje (fyzické osoby)

u) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

Jen mám starost, že je tam výslovně "dotace" - zda by pro příjemce nebylo jistější, kdybyste jako obec poskytli peníze přes dotaci (žádost, smlouva, schválení, vypořádání), abyste občany nedostali do problémů se zdaněním. Odpověď posílám a nechám na kontrolu panu Nejezchlebovi, zda by rozdíl mezi pojmy dar a dotace byl daňově takto zásadní a ještě se ozveme. 

Ing. Nejezchleb doplnil: Prvotně chci upozornit, že ten §4 je jen na fyzické osoby - zde ve vztahu k těm občanům. Já bych rozhodně doporučoval držet se toho, že se jedná o dotaci - tedy takto bych to pojmenovával a schvaloval. Vím, že stále nevíme, jaké jsou v zásadě rozdíly mezi darem a dotací, nicméně moc doporučuji textově se držet toho pojmu dotace - ať mohu ukázat na konkrétní ustanovení týkající se osvobození. Jinak poznemanávám, že pro daň z příjmů není speciálně vymezeno, co je dotací - tedy asi by se stejně odkazovalo na speciální předpis a tím by byl zákon 250/2000 Sb. - tedy potom raději poskytněme dotaci podle zákona 250/2000 Sb. 

Iva: Promiňte, že to komplikujeme, ale nechceme vás uvést do starostí...

Obec koupila pozemek s objekty (RD a stodolou), určenými k demolici z důvodu stáří objektů a nemožnosti rekonstrukce. Obec si nechala zpracovat znalecký posudek, který stanovil tržní cenu (cenu obvyklou). Zastupitelstvo vyhodnotilo kupní cenu jako reálnou a koupě se uskutečnila. Běží lhůta na KN. Po zapsání nemovitosti ve prospěch obce potřebujeme tuto zanést do majetku. Znalecký posudek konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že veškeré stavby na pozemku jsou v demoličním stavu a mají tedy na tržní cenu nemovitosti jako celku spíše záporný vliv, nejsou samostatně oceňovány. Cena byla stanovena takto: St. parcela (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 750 m2 ...cena pozemku 787 500,- Kč. Zahrada (pozemková parcela) o výměře 909 m2 ...cena pozemku 954 450,- Kč. Obec na základě kupní smlouvy uhradila 1,7 mil Kč. Co vše tedy zapíšeme do majetku a jak?

Toto se u obcí stává, zde je záměr pořídit jen pozemky, ne stavby, takže opravdu dáte do majetku jen pozemky na 031 a můžete, což je trochu náročnější, k nim udělat opravnou položku z důvodů nákladů na demolice objektů - že mají pozemky dočasně nižší hodnotu, ale není to nezbytné, pokud posudek to znehodnocení demoličními stavbami nevyhodnotil s vlivem na cenu. Poznámku o zdemolovaných stavbách si můžete dát na kartu majetku, jen pro zachování info, případně pro doložení skutečnosti na výpis z KN, pokud tam stavby jako zbořeniště budou uvedeny, ale do majetku takové stavby účetně nepatří. Také je zajímavá otázka dalšího využití - píšete, že stavby není možné obnovit, ale kdybyste chtěli vybudovat stejné stavby, využít např. jen základy, tak bychom mohli zvažovat i nějaké zůstatkové ocenění staveb, tak mi dejte vědět, zda chcete uvažovat i tímto směrem. Jestli však jsou pozemky koupené za účelem jiné výstavby, tak ty stavby opravdu účetně neřešte a můžete pozemky ocenit dle ZP + náklady související s pořízením (kolky, smlouva...)

Na odd. investic přišla dodavatelská faktura : Fakturujeme Vám alikvotní nájemné za rok 2018 za užívání pozemku parc.č.:...v k.ú. Hranice - stavba: "cyklostezka Bečva"- úsek od mostu po Černotín -dle Nájemní smlouvy a smlouvy o budoucí smlouvě o zřízeni služebnosti č .j.:... Nájemné je účtováno ode dne předání stavby, tj. od 12.2.2018 do konce roku 2018 ve výši 46.tis.Kč. Likvidace je provedena na 2219/6121. Dotaz: patří částka této faktury do ceny pořízení investice?

Jelikož platíte nájemné za užívání pozemku, na kterém probíhá výstavba, je to přesně případ vyjmenovaný v § 55 odst. 2 vyhlášky písm. e), podle kterého není výdaj související s pořízením stavby: "nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba". Do pořizovací ceny patří nájemné za ostatní pozemky (např. za účelem zřízení staveniště), ale nikoliv tedy za pozemky, na kterých přímo probíhá výstavba. V tomto případě patří nájemné do nákladů na účet 518, pol. 5164. Ohledně budoucího VB, kde byste byli oprávněni, to by do ceny stavby vstupovat mělo. Otázkou ale je, jestli to máte dobře právně nastaveno, komunikace je součástí pozemku, pokud jí umisťujete na cizím pozemku, mělo by podle mě být zřízeno právo stavby (a samostatně evidováno na účtu 021), ale nejsem právník, abych vám v tomto mohla závazně poradit.

Dotaz k věcným darům – pol. 5194 x 5139 Jak posuzovat dary např. květiny v malém počtu, co to je malý počet? Může si účetní sama určit např. vnitřní směrnicí nebo usnesením rady? Jsme větší město a platíme hromadně fakturu za květiny, kde jsou doloženy stvrzenky o nákupu kytic (např. faktura za 11 500 Kč, různé dodací listy o nákupu kytic s cenou za kytici od 250 Kč výše). Pokud by se nedala použít položka 5139, potom by musel být nákup květin ve větším množství schválen – viz níže? Lze nechat schválit radou poskytnutí drobných věcných darů do 20 tis. Kč, rozpočtovaných na položce 5194 – věcné dary (např. lahve alkoholu, dlouhodobý majetek, který je předáván druhé osobě, vstupenky na kulturní představení a sportovní utkání, apod.), fyzickým osobám obecně, tzn. abychom nemuseli schvalovat u těchto darů dle jednotlivých příjemců? Děkujeme

Uznávám, že je to celé trochu subjektivní, ale určitě není problém si to upravit ve směrnici a myslím, že většina obcí pořizuje řezané květiny spíše "v malém počtu". Samozřejmě by i zde měla hrát roli významnost ve vztahu k velikosti účetní jednotky, tzn. jinak budeme posuzovat "malý počet" u malé obce, jinak u velkého města.  Důvodová zpráva k novele RS potvrzuje, že záměrem této nové úpravy bylo omezit proces schvalování darů u těch, které mají nízkou trvanlivost, např. právě u řezaných květin. Nicméně, pokud si myslíte, že četnost darování květin je u vás větší, není to občasné, ale pravidelné, bylo by určitě vhodné upravit si to směrnicí - stanovit si třeba i obecně cenovou hranici a typy darů, popř. ten počet, to vše je opravdu subjektivní hledisko, ale když si stanovíte nějakou rozumnou hranici, tak to podle mě bude akceptovatelné, budete krytí a nebudete to muset schvalovat. Upřímně, je tam sice napsáno v malém počtu, ale já si myslím, že to spíš zákonodárce myslel ve smyslu nějakého běžného množství, aby se to třeba případně nezneužívalo nebo se neobcházel zákon ve smyslu, že od teď všem budete jako dar dávat řezané květiny, abyste to nemuseli schvalovat a měli byste tak nákupy květin třeba za desítky tisíc.

Nedoporučujeme schvalovat všeobecné poskytování darů, vždy je jistější jednotlivě. Nicméně váš problém lze jednoduše vyřešit využitím § 102 odst. 3 zákona o obcích, kdy  rada může svěřit starostovi pravomoc rozhodovat o udělení věcných darů do nějaké výše (popřípadě i pro nějaké příležitosti).  

Připravujeme rozpočet 2018 a protože se letos již nepoužije pol. 5240 pro fin.dary spolkům, budeme dávat převážně pol. 5229. A tady bych se chtěla zeptat, zda i fin.transfer nad 50 tis. Kč může být formou obyčejné smlouvy nebo už podléhá zák.č. 250/2000 Sb., a musí být dodržen zákonný postup, včetně vyvěšení smlouvy na web? A pokud by částka nepřevýšila 50 tis.Kč, jakým způsobem ji poskytnout a zda je nutné ji zveřejnit ?

Položka 5240 byla novelou rozpočtové skladby opravdu zrušena, teď je již vždy potřeba používat položku podle právní formy příjemce. Neinvestiční transfery (dary, dotace) spolkům patří tedy správně na pol. 5222. Na položku 5229 patří transfery nezařaditelné na předchozí položky  podseskupení 522x, u obcí to moc časté není, patří sem např. transfery nadacím, zájmovým sdružením PO apod.

Pokud jde o transfer do/nad 50 tis. Kč, záleží na jeho povaze. Máte dvě možnosti - poskytnout dar podle soukromého práva nebo veřejnoprávní dotaci. Záleží, zda budete či nebudete požadovat vyúčtování poskytnutých peněz. Pokud nebudete požadovat sledování účelu použití peněz, pak můžete poskytnout dar, do 20 tis. Kč schvaluje rada, popř. starosta, ZO až nad 20 tis. Kč. Účtuje se jen 572/231 odpa podle účelu daru, pol. podle právní formy příjemce a v tomto případě se nepostupuje podle zákona č 250/2000 Sb., u peněžního daru není ani povinná písemná darovací smlouva. Jestli však použití peněz budete chtít od příjemce daru prokázat, pak je to dotace, rozdíl je právě v účelovosti peněz, dar je neúčelový, mohou ho použít na co chtějí, dotaci jen na stanovený účel. V případě dotace je potřeba, bez ohledu na její výši, splnit náležitosti v souladu s § 10a,b,c,d uvedeného zákona - žádost, nechat schválit v příslušeném orgánu poskytnutí dotace  a uzavření VPS  (do 50 tis. Kč rada, popř. starosta, nad 50 tis. Kč ZO) a následně uzavřít veřejnoprávní smlouvu, poskytnout peníze jako zálohu a v souladu se smlouvou jejich použití vyúčtovat. U dotace se pak, pokud je v částce nad 50 tis. Kč, uzavřená VPS zveřejňuje podle § 10d na internetové úřední desce. Darovací smlouva, když bude sepsána, se pak zveřejňuje v režimu registru smluv. (Pokud vaše obec do povinnosti spadá). 

Naše obec prodala pozemkovou parcelu fyzické osobě za účelem výstavby rodinného domu. Součástí kupní smlouvy je i smlouva o zřízení věcného břemene - služebnost inženýrské sítě ve prospěch prodávajícího (obec).Obec jako oprávněná. Věcné břemeno spočívá v oprávnění údržby, oprav a provozování veřejného vodovodu a kanalizace. Je zřízeno bezplatně na dobu neurčitou. Návrh na vklad do KN bude proveden po zaplacení celé kupní ceny za pozemek. Nevím si rady s tím věcným břemenem. Jak zaúčtovat, v jaké částce a k jakému datu? Nejsme plátci DPH a počítáme obrat. Promítne se toto bezplatné věcné břemeno do obratu?

K datu zápisu do KN, což je ve vašem případě k datu podání návrhu na vklad, jelikož schválení zápisu má v případě převodu nemovitosti zpětné účinky, byste měli VB, z kterého jste oprávnění, zařadit do majetku. Jelikož je zřízeno bezúplatně, musíte jej ocenit RPC - buď odhadem, pokud máte k dispozici nějaký analogický podklad, za kolik se toto VB u vás sjednává, pokud se vám nepodaří takto ocenit, lze využít ocenění na úrovni 10 tis. Kč. Tak nebo tak bude VB určitě v ocenění do 40 tis. Kč a jelikož jej nelze zahrnout do ceny stavby, protože s žádnou nesouvisí, patří podle účetních předpisů v tomto případě do majetku zápisem 028/088. Protože je protistranou FO, je to bezúplatný převod DDHM mimo VÚJ, pak se podle ČÚS č. 710 účtuje ještě zápis 558/649 (mezi VÚJ se bezúplatný převod účtuje jen rozvahově). Do obratu bezúplatná plnění nevstupují, předmětem daně je poskytnutí služby za úplatu, nikoliv bezúplatně, nesplňuje to tedy základní podmínku pro posuzování z hlediska DPH.

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 15.100.000,-Kč, na straně výdajů je částka 14.000.000,- Kč a splátka úvěru 1.100.000,- Kč. Jedná se o rozpočet vyrovnaný.

On rozpočet ve své podstatě vyjde nakonec vždy vyrovnaný, ale abych vás nemátla pojmy, je to tak, že při posuzování, zda je rozpočet považován za přebytkový/schodkový/vyrovnaný se porovnávají jen příjmy a výdaje. Ve vašem případě jsou příjmy 15,1 mil. Kč, tedy o 1,1 mil. Kč větší než výdaje (14 mil. Kč), rozpočet je tedy třeba schválit jako přebytkový. Financování (položky tř. 8) slouží pak právě k tomu celkovému vyrovnání rozpočtu, zobrazuje se v něm např. že vám dané peníze (rozdíl příjmů a výdajů) buď zbydou nebo ubydou, tak, aby z toho byla celkem 0. Ve vašem případě přebytek rozpočtu použijete na splátky úvěru. Můžete to zastupitelům vysvětlit jednoduše tak, že protože jste sestavili rozpočet přebytkový (příjmy celkem jsou větší než výdaje celkem), zbydou vám peníze na splátky úvěru, což je "zobrazeno" ve financování (tř. 8) a peníze vám tak nakonec sice ani neubydou ani nepřibydou, ale rozpočet je přebytkový ve smyslu porovnání příjmů a výdajů, takto je to pojmově nastaveno. Cílem textu "přebytkový" a  "schodkový" je vykázat, zda příjmy běžného roku stačí na výdaje běžného roku. 

Přeplatek na místním poplatku do výše 100 Kč se vrací poplatníkovi jen výjimečně, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti a na základě jeho žádosti. Nepožádá-li poplatník o vrácení přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká. A nyní dotaz jak zaúčtovat zánik přeplatku. Předpis účtuji 311/606, platba 231/311, na účtu 311 mám přeplatek a ten po šesti letech bych vyrovnala zápisem 311/649 (???), abychom si vyčistili databázi místního poplatku od drobných rozdílů - přeplatků často okolo 10 - 20 Kč.

Jelikož to máte takto nastaveno, tak máte v podstatě celých šest let z přeplatků potenciální závazky je vrátit. Protože je ale nevracíte automaticky, ale na základě žádosti poplatníka, nikdy nemůžete vědět, jestli/kdy během těch šesti let o vratku poplatník požádá. Nabízí se dvě možnosti. Určitě bych to nevedla celá léta na str. D účtu 311 (jen pozn. : pohledávka z místního poplatku se má vést z hlediska obsahové náplně účtů na účtu 315), snižujete tím hodnotu pohledávek a v tomto případě to není úplně  správné, protože přeplatek je váš závazek, meziročně by bylo určitě vhodnější jej zobrazovat jako váš závazek. Buď tedy přeplatky daného roku vždy k 31.12. přeúčtovat na závazky zápisem 459 D/311minus D  (resp. tedy správně účet 315) , a do výnosů je odúčtovat (ty nevrácené) až po těch šesti letech  zápisem 459/649. Druhá možnost by byla zaúčtovat přeplatky do výnosů rovnou při přijetí, když pravděpodobnost vrácení není tak velká, ale to záleží na počtu a významnosti. V tomto případě byste to účtovala tak, jak to účtujete, jen byste zaúčtovala 231 ve výši úhrady/311 ve výši předpisu (co měl zaplatit) a zbytek (přeplatek) na 649. Vzhledem k tomu, jak to máte nastaveno, ale potenciální závazek tak nebo tak máte, v případě této varianty by tedy bylo vhodné jej mít zachycen, vhodná by byla evidence na podrozvaze, asi by šlo na účtu 994 (999/994 - pasivní účet) a pokud by někdo vrácení požadoval, zaúčtovali byste vratku 231 D/649 minus D (snížili byste výnosy) a odúčtovali z podrozvahy 994/999. Zvažte, jakou variantu zvolíte podle četnosti a významnosti případů vratek přeplatků. Správnější by asi byla varianta 1, kdy váš výnos to je, až když zaniká nárok na přeplatek, teprve v této chvíli zaniká váš, byť potenciální, závazek. Toto jsou jen odhady situací, většinou byste museli evidovat takto správně mimo např. program "daně , poplatky", protože by daňový přeplatek měl na osobním účtu poplatníka zůstávat, tj. účetně převést na závazky, ale ne v programu na poplatky...

V roce 2009 obec prodávala plynofikaci obce. V kupní smlouvě se zavázala, že zřídí na dotčených pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických a právnických osob věcná břemena. Břemena se zřizují teprve nyní. Dnes mi přišla faktura ve výši 12 100 Kč od ČD za zřízení věcného břemena. Prosím o radu jak tyto platby za VB zaúčtovat a rozpočtovat.

Pokud by se daná VB zřizovala v době výstavby plynofikace, patřila by do její ceny a následně byste je zúčtovali při prodeji do nákladů (jako součást ocenění plynofikace). Jestli jsem to dobře pochopila, platíte za VB teď proto, že jste si to tak v podstatě ujednali v kupní smlouvě, ale nejste z VB oprávněni, oprávněný bude současný vlastník plynofikace. Pak se pro vás jedná o náklad, nepatří do majetku, když nejste oprávněni z VB vy a nejste vlastník věci, která se VB zatěžuje. Vzhledem k povaze případu by asi byl vhodný účet 549, pol. 5909. Odpa 3633. 

Koncem r. 2017 jsem chybně zaúčtovala výnos z prodaného pozemku dle přijaté kupní ceny, vklad do KN a vyřazení pozemku proběhlo až z kraje ledna 2018. Kupní cena 212 tis. Kč je o kousek vyšší než 0,3 % netto aktiv k 31.12.2017 ... bude správný postup opravy v r. 2018 zaúčtovat 408 / 324 212 tis. Kč, tedy oprava chybného výnosu - místo toho př. záloha na kupní cenu a pak ke dni vyřazení vkladem do KN 324 / 647 - tedy zúčt. přijaté zálohy a výnosu do správného účetního období, s komentářem v příloze úč. závěrky? HV r. 2018 bude správně, r. 2017 ale už opravit nelze, nebo ano?

V případě, že jste otestováním zjistili překročení 0,3 % aktiv netto, tak je opravdu potřeba provést opravu přes účet 408. Opravný zápis 408/324 je tedy správný. Zároveň předepište k datu prodeje 311/647 a zúčtujte zálohu 324/311, takto je to přesnější, jinak to v podstatě navrhujete správně. VH loňského roku už opravit nelze, výkazy jsou již poslané a zaevidované v CSÚIS. Komentář do přílohy k účetní závěrce k roku 2018 je v tomto případě povinný, protože se účtovalo na 408. To se musí popisovat. Otázkou je ještě i hodnota vyřazeného pozemku, tj. zápis 554/036 (031) - do jakého období byl zapsán, až do roku 2018? Pak je oprava výnosu opravdu potřeba. 

Postupuji správně, pokud ve střednědobém výhledu rozpočtu obce neuvádím hospodářskou činnost obce - např. plánované investice atp. ... pouze příjem peněz do rozpočtu, ev. výdaj peněz z rozpočtu do HOČ ...

Ano, postupujete naprosto správně. Hospodářská činnost není součástí rozpočtových příjmů a výdajů, netřídí se rozpočtovou skladbou, není tedy součástí rozpočtu a tím pádem nespadá ani pod pravidla stanovená zákonem č. 250/2000 Sb. Do rozpočtu a případně i do SVR patří, jak správně uvádíte, jen plánované převody z účtu HOČ na účet HČ (příjem - pol. 4131) a z HČ do HOČ (výdej - pol. 5341). 

Prosím o radu ohledně DPH u směnné smlouvy. Směňujeme pozemek se SPÚ. Obec směňuje svůj pozemek v hodnotě 9 550,-- za pozemek s SPÚ v hodnotě 130 850,--. Obec tudíž doplatí rozdíl 121 300,--. Jedná se v obou případech o ornou půdu. Mám správný postup účtování: 311/646 9 550,-- 042/321 130 850,-- 321/311 9 550,-- 321/231 pol. 6130 121 300,-- 553/031 9 550,-- 031/042 130 850,--. Ve smlouvě jsou uvedeny tyto částky a protože se nejedná o stavební pozemky, budu účtovat bez DPH?

Dobrý den, dělám kontrolu dotazů a tady jsem si všimla ve vašem dotazu nepřesnosti, protože by šlo letos ještě opravit, tak posílám dole tučně, jak se účtuje o pozemcích. 

Z hlediska DPH - pokud pozemek, který převádíte na druhou stranu, splňuje podmínky pro osvobození (tedy není stavebním pozemkem), tak je samozřejmě správně, že nebudete odvádět DPH.

Co mi na vašem účtování není úplně jasné, je operace 553/031 v hodnotě 9 550 Kč - tedy ve stejné výši jako "prodejní hodnota". Předpokládám, že účetní historická hodnota byla rozdílná - tedy samozřejmě byste měli vyřazovat z účetnictví hodnotu, kterou tam historicky máte a mezi hodnotou na 553 a 646 by měl vzniknout hospodářský výsledek (pokud by bylo tím důvodem to, že vámi směńovaný pozemek byl přeceněn na reálnou hodnotu, potom ještě rozpouštíte přecenění z reálné hodnoty - asi 407/664). Ale berte to jako poznámku - třeba skutečně mohlo dojít k tomu, že hodnota směňovaného pozemku je stejná jako hodnota, kterou máte v účetnictví. ZN

Jen ještě upozorňuji, že pozemky se účtují přes účet 647 a 554, nikoli 646 a 553.