Dotazy

Včera nám vykradli úřad, ukradli peníze z trezoru a poškodili i majetek. Prosím, jak zaúčtuji krádež peněz z pokladny? Ukradli vše 11005,- Kč, takže v pokladně nemám nic. Prosím účty, položku i paragraf. Mám nějak účtovat o zničených dveřích, poškozeném linu, nebo budu účtovat jako opravu a pak jen náhradu od pojišťovny jako příjem? Též nevím, jak tuto náhradu zaúčtuji.

Ukradenou hotovost zaúčtujte jako škodu na účet 547, RS odpa 6171 pol. 5909. Uvedení poškozeného majetku do původního stavu zaúčtujete jako opravu (511, pol. 5171) a náhradu od pojišťovny pak předepíšete 378/649, její přijetí 231 odpa 6171 pol. 2322/378. Pokud je vysoká pravděpodobnost dopadení viníka a že něco zaplatí, můžete předepsat vyčíslenou škodu zápisem 388 MD/ 649 D nebo jí lze zaúčtovat jako podmíněnou pohledávku v podrozvaze na účtu 947 (popř. 948), podle okolností. Pohledávku za neznámým pachatelem však určitě nepředepisujte. 

Můžete mi konkrétně poradit jak účtovat občasný prodej dřeva z lesa. Občas spadne nějaký strom na našem pozemku nebo ohrožuje nějakého obyvatele, tak si ho sám pokácí a dřevo si nechá, zastupitelstvo rozhodlo, že se bude toto platit, ale např. 2-4 stovky jako symbolický poplatek.

Podle popisu to není klasická těžba dřeva a jeho prodej jako vašeho výrobku, ale v podstatě prodej stojících, popř. samovolně padlých stromů. V tomto případě je pro přijatou úhradu vhodný účet 602, odpa lze jednotně, bez ohledu na to, kde strom spadne nebo si ho pokácí 1032 pol. 2111.

Na výpisu z KN máme jako předmět zástavy "stavba čp.", žádný pozemek. Podle zástavní smlouvy staré cca 20 let by měl i zastavěný pozemek být předmětem zástavy. Máme i opačný případ, kdy v KN je zastaven jen pozemek, ale budova na něm stojící (byty, které se dělaly z úvěru právě se zástavou souvisejícím) již na výpisu z KN v zástavách uvedena není. Účetně mám jako zástavy odděleno pouze to, co je na výpisu z KN. Dle názoru auditora máme oddělit i to, co v KN zmíněno není, ale je součástí zástavy dle zástavní smlouvy. Mám dát na radu auditora nebo se držet evidence v KN?

Z účetního hlediska je určitě správně řádně identifikovat zastavený majetek a analyticky jej oddělit. Otázkou však je, jaký majetek máte aktuálně předmětem zástavy, měl by to určitě být majetek v souladu se zástavními smlouvami. Ne vždy se zástava zapisuje do k.n., ale když je předmětem nemovitá věc, která se do kn zapisuje, tak se zapisuje samozřejmě i zástava k ní. Pokud máte nějaký nesoulad zástavních smluv na evidenci v kn, je potřeba to řešit s katastrálním úřadem. U těch bytů je možné, že zástava je jen na pozemku proto, že stavba je součást pozemku, tak to třeba zapisují takto, to si raději na úřadu ověřte. Proč by ale byla v zástavě jen stavba a ne pozemek, posoudit neumím, nechte si poradit na vašem katastrálním úřadu, jak to tam je zapsáno, jestli třeba nevznikla chyba už při zapsání zástavních smluv nebo je to jen špatně v kn "čitelné", ale auditor má v tomto pravdu, zastavený majetek oddělený v účetnictví by měl korespondovat na aktuálně platné zástavní smlouvy, je ale potřeba i narovnat případně stav v katastrální evidenci, aby odpovídal skutečnosti. Myslím ale, že v KN to bude pravděpodobně vzniklé novelou OZ, kterou došlo ke splynutí pozemků se stavbou, pokud byl vlastník jednou osobou, každopádně bude jedině katastrální úřad v tomto kompetentní vám poradit.

Obracíme se na Vás s žádostí o radu v případě aktivace materiálu. Jedná se nám o dlažební kostky z rekonstruovaných komunikací a chodníků (když se mění kostky na asfalt). Kostky jsou voženy na jedno místo a naše technická četa je používá při opravách. Za roky, kdy bylo takto postupováno, nám již hromada celkem narostla. V současné době u nás řešíme otázku, zda (případně jak) tento materiál aktivovat, neznáme totiž ani cenu, ani množství. Původní cenu kostek již nedohledáme (stáří rekonstruovaných komunikací je cca 50+ let), při použití reprodukční pořizovací ceny bude zkresleno hospodaření, jelikož je aktivujeme v mnohem vyšší hodnotě, než v jaké nám původně prošly účetnictvím (opravami či odpisy). Druhým problémem je zjištění množství, různé velikosti kostek byly na místo naváženy včetně zbytků podloží. Pro zjištění množství by tedy bylo potřeba draze zaplatit prosetí, roztřídění a zvážení (při aktivaci jednorázově, poté každý rok při inventurách). Tímto krokem tak postupně přijdeme o výhodu levně opravovat. Prosíme o radu, zda v daném případě aktivovat, jak účtovat (účtujeme metodou B), a jaké bychom případně museli mít směrnice (např. o přirozených úbytcích materiálu).

To, co popisujete, je problém. Z hlediska ocenění v takovémto případě aktivace máte jít skutečně na reprodukční pořizovací hodnotu (tedy nedohledávat nějakou historickou cenu). 

S čím ale neumím poradit je otázka zjištění množství. Bylo by to skutečně jen o odhadech velikosti dané hromady (respektive množství obsažených kostek snížených třeba o předpokládané náklady na prosetí... - předpokládám, že to stejně musíte realizovat před použitím). Teď jde jen o to, zda to stojí za to - měli byste vzít v úvahu dvě skutečnosti:

a) otázka zvážení toho, zda se jedná o tak zásadní hodnotu, že nezachycením do účetnictví by došlo již k relativně významnému zkreslení aktiv obce (zde zásob na 112) - když byste mi třeba řekli, že je to hodnota 15 tis. Kč, tak bych to třeba z tohoto pohledu neřešil ...

b) otázka evidenční - ta by mne trápila asi více - jak zajistit to, že se ty kostky z hromady neztrácí pro nejrůznější i soukromé účely (v tom by zachycení do účetnictví mohlo něčemu pomoci, ale není to nezbytná podmínka - stejně tak mohu zkusit vést nějakou hrubou evidenci třeba v excellu). ZN

V roce 2014 byl vyvěšen a schválen prodej pozemku. V roce 2016 byla provedena KPÚ..... pozemek byl přečíslován a výměra je o 139 m2 menší. Při sepisování kupní smlouvy v současné době jsme na tuto skutečnost narazili, je možné napsat v ZO pouze nové projednání ve kterém se zdůvodní změna čísla pozemku i výměry nebo musí být nové vyvěšení? Mám na mysli platnost kupní smlouvy vzhledem k vyvěšení jiné parcely a jiné uvedené v připravované smlouvě, nový vlastník nemá se změnou čísla a výměry problém. Prodej se z objektivních důvodů zdržel a teď .... bude to problém prosím? Nové vyvěšení a vše znova?

Já se domnívám, že pro větší právní jistotu byste měli záměr zveřejnit znovu a to hned ze dvou důvodů. Cituji metodiku MV č.  7.2 týkající se nakládání s obecním majetkem, str. 52:

"Zákon v § 39 odst. 1 ukládá, aby záměr byl zveřejněn na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dní před rozhodnutím v příslušném orgánu obce. Tímto rozhodnutím je samozřejmě míněno konečné rozhodnutí o uzavření smlouvy a nikoli, jak někdy bývá mylně interpretováno, rozhodnutí o přijetí záměru či jakékoli projednání zamýšlené dispozice."

Na str. 53 se k tomu dále uvádí: "Odlišnou otázkou však je, jak dlouhá doba může maximálně uplynout mezi sejmutím záměru z úřední desky a navazujícím rozhodováním obecního orgánu o uzavření smlouvy. Zákon výslovně neukládá, aby byl záměr zveřejněn až do rozhodnutí o zamýšlené dispozici, a nelze tedy vyloučit jeho dřívější sejmutí. Doba mezi sejmutím a rozhodováním by však neměla být s ohledem na konkrétní povahu zamýšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Současně je třeba, aby po celou tuto dobu byla dovoditelná trvající vůle obce uskutečnit příslušnou majetkovou dispozici. Akceptovatelná doba mezi zveřejněním záměru a rozhodnutím proto musí být posuzována především z hlediska předmětu konkrétní zamýšlené dispozice (charakter nemovitosti, právní složitost, význam dispozice pro obec, optimalizace „výnosu“ pro obec, jednání se zájemci, kteří podali nabídku apod.). Přitom nelze zapomínat ani na obecnou zákonnou tříměsíční frekvenci zasedání zastupitelstva obce (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Protože zpravidla ani nebude možné rozhodnout na zasedání, které bezprostředně časově navazuje na sejmutí záměru, obecně lze považovat za bez dalšího přijatelnou dobu mezi sejmutím záměru (o dispozici v pravomoci zastupitelstva obce) z úřední desky a rozhodnutím o právním jednání šest měsíců. Nad tuto hranici bude obec muset prokazovat, že její úmysl k uskutečnění majetkové dispozice trval (např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce). Popsaná východiska ostatně zastává ve své rozhodovací činnosti i Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4198/2011)19."

Pokud jste záměr vyvěsili v roce 2014, ale zároveň jste tehdy schválili i prodej, tak výše uvedená citace sice není přesně váš případ, u vás se jedná o delší prodlevu mezi schválením prodeje a uzavřením smlouvy, na druhou stranu někdo by v tom mohl vidět analogii. Laicky mi to přijde dost dlouhá doba, ale dejme tomu, že jste k tomu měli nějaké objektivní důvody a nemuseli byste kvůli tomu záměr znovu vyvěšovat. Upozorňuji, že to jsou ale jen úvahy, je to právní otázka.

Ale fakt, že byl mezitím pozemek přečíslován, bych považovala za podstatnou změnu, analogicky jako u dodatků stávajících smluv - v metodice je to řešeno na str. 45. Zde už bych povinnost znovu zveřejnit záměr viděla zřetelněji. Navíc došlo i ke změně výměry pozemku oproti schválenému prodeji.

Odkaz na metodiku: http://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

Můžeme o tom polemizovat, ale závazně vám v tom metodicky poradí jen MV. Záleží na vás, jestli zariskujete, že by vám prodej mohl někdo v budoucnu napadnout (pak problém, celé od počátku právně neúčinné, také je možné, že na základě doložky o zveřejnění ani KN nezapíše?) nebo pro jistotu z výše popsaných důvodů záměr znovu vyvěsíte nebo se poptáte na MV. Pokud spěcháte, tak osobně bych raději záměr vyvěsila a navíc bych napsala i na MV, ať víte do budoucna.

Město jako zřizovatel jedné z příspěvkových organizací rozhoduje prostřednictvím rady o rozdělení jejího výsledku hospodaření za uplynulý rok. Tato příspěvková organizace spadá do režimu "služeb obecného hospodářského zájmu" na úseku kultury a dle toho by měla skončit k 31.12. s nulovým výsledkem hospodaření. Za rok 2017 ale organizace hospodařila s kladným výsledkem hospodaření v doplňkové činnosti, se kterým pokryla ztrátu v činnosti hlavní a i přes pokrytí této ztráty skončilo celkové hospodaření organizace k 31.12.2017 kladně (hospodářský výsledek je 118.739,33 Kč). Zřizovatel by tento výsledek hospodaření (vzniklý v doplňkové činnosti) chtěl rozdělit do rezervního fondu a fondu odměn organizace. Je tento postup správný i vzhledem k tomu, že zmíněná organizace je v režimu "služeb obecného hospodářského zájmu"?

Musím říci, že tomuto moc nerozumím - máme tady podle mne dvě varianty:

a) buď je vyrovnávací platba stanovena tak, že by organizace skutečně měla skončit na nule a přebytečný příspěvek by měla vrátit - pokud tomu tak je, tak na konci roku měla ta PO předepsat závazek MD 672/Dal 349 a hospodářský výsledek vůbec neměla mít (zřizovatel měl předepsat pohledávku). Pokud to neudělala a peníze má vrátit ve 2018, potom to bude v režimu opravy nesprávností minulých let

b) nebo je možnost, že Po skutečně skončila v zisku oprávněně - buď je v rámci vyrovnávací platby umožněno dosažení přiměřeného zisku nebo konstrukce činností zahrnutých pro výpočet vyrovnávací platby nezahrnuje veškeré aktivity organizace a zbývá zde prostor na nějaké ziskové hospodaření. Já ze své praxe znám obě tyto varianty. Pokud je to tedy v souladu se smlouvou na poskytnutí financí (příspěvku ..), potom není problém, aby PO dosáhla kladného HV a došlo k případnému přidělení do fondů.ZN

Pokud prodávané parcely byly stavebními pozemky a byla odvedena DPH z kupní ceny, mohu poskytnutou slevu z kupní ceny zaúčtovat jako opravu daňového dokladu (při dodržení termínu 3 let) ? Můžete mi poradit zaúčtování slevy s DPH ?

Ano - jak to popisujete (poskyntutí slevy ve výši 50 tis. Kč při splnění určitých podmínek), tak se skutečně jedná o situaci pro opravu základu daně podle §42 zákona o DPH (tím, že došlo i k naplnění lhůty 3 let).

Tedy nyní budete účtovat:

Dal 321 (někdo bude dávat 379) celou hodnotu slevy

Dal 647 minus základ daně (nevím jak zaokrouhlujete - např. 41 322,30 Kč)

Dal 343 minus DPH  (viz výše 8677,70 Kč)

A následně zaplacení z účtu 321/231. Z hlediska kontrolního hlášení to spadne do A.5. (záporně) - je to vzhledem k tomu, že kupujícími byly nepodnikající fyzické osoby (respektive alespoň to předpokládám).

Jinak předpokládám, že zde se nevystavoval daňový doklad (byl to prodej na nepodnikající fyzické osoby) a ani nyní se nebude vystavovat opravný daňový doklad - ten předpis závazku bude poté interním dokladem k okamžiku, kdy vznikl nárok na poskytnutí dané slevy. ZN

1. Starosta schválil neúčelový finanční dar 13.000,- pro domov pro seniory, který je příspěvkovou organizací v jiném městě, ale ve stejném okrese jako naše obec. Je správné účtovat 572/349; par.4350, pol. 5339 ? 2. Na základě Proforma faktury jsem platila do zahraničí celou úhradu předem za soubor nábytku. Jedná se o zálohu? ( Na proforma-faktuře není o záloze nic psáno ). Mám účtovat na 052 nebo na 042? (Po dodání nábytku přeúčtuji na 022). Dále nám byl odečten poplatek cca 700,- Kč za zahraniční platbu. Mohu zaúčtovat jako běžný bankovní poplatek, nebo tento poplatek vstupuje do ceny nábytku ? 3. Obec je zřizovatelem školy. Musí škola v prosinci 2018 současně s návrhem rozpočtu na rok 2019 zveřejnit schválený rozpočet na rok 2018 a očekávané plnění roku 2018? Pokud ano, tak čím se u školy rozumí očekávané plnění ? Z jakých údajů a k jakému datu má škola vycházet? (Škola v průběhu roku nebude nijak upravovat rozpočet).

1. To je v pořádku. 

2. Účetnictví je o plnění, dokud nábytek fyzicky nepřijmete, je to záloha, je to tak přesnější (052).  Ohledně poplatku, lze obojí, není to až tak významné, často tyto režijní náklady dáváme do provozu, ale v tomto případě to výdaj související je a v ceně majetku vám to nikdo nevyčte. 

3. Z hlediska opatrnosti odpovíme, že na PO se už v prosinci 2018 ta zveřejňovací povinnost vztahovat bude. Připouštíme ale, že v zákoně je to naformulováno zmatečně -  v přechodných ustanoveních zákona č. 23/2017 Sb. je uvedeno, že veřejné instituce, které neměly přede dnem nabytí účinnosti zákona (před 21.2.2017) povinnost sestavit rozpočet (týká se i PO), přiloží k návrhu rozpočtu na běžný rok požadované informace o rozpočtu předcházejícího roku poprvé v roce 2019. Tady nevíme, jaký byl záměr zákonodárce, ale spíše měl na mysli poprvé již pro návrh rozpočtu 2019 v roce 2018 (nikoliv až v roce 2019 ve smyslu návrhu rozpočtu na rok 2020). Takže z toho uděláme závěr, že ta povinnost se na PO vztahovat bude. Očekávané plnění roku 2018 není nic jiného než upravený rozpočet roku 2018 z doby, kdy se bude zveřejňovat návrh rozpočtu na rok 2019. Pokud se rozpočet v průběhu roku 2018 měnit nebude, tak bude platit, že schválený rozpočet  = očekávané plnění. Tak až budete zveřejňovat schválený rozpočet školy 2018 a stále bude platit, že nebyla provedena v průběhu roku žádná změna rozpočtu, tak k němu jen připište, že zároveň jde o očekávané plnění roku 2018. 

Mám dotaz ohledně zaúčtování duplicitně provedené úhrady. ČNB nám provedla úhradu průtokové dotace po zaslání naskenovaného příkazu a poté ještě jednou po obdržení originálu příkazu k úhradě. Jedná se o průtokovou dotaci pro ZŠ v rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání. Dle avíza jsem účtovala příjem 231/374, položka 4116, ÚZ 103 5 33063 (85%) a 103 1 33063 (15%), výdej 374/231, odpa 3113/5336 a také rozúčtovaný dle ÚZ. Dále mám připravené rozpočtové opatření dle avíza-příjem a výdej průtokové dotace. Prosím o radu, jak zaúčtovat duplicitní výdej na výpisu z účtu a příjem (až nám ZŠ platbu vrátí). Řešit výdej také v rozpočtovém opatření???

Duplicitně jste tedy poslali dotaci své PO. Upřímně, ono je vcelku jedno, jak to zaúčtujete, měli byste to totiž zaúčtovat kompenzačně tak, aby z toho nakonec byla 0. Můžete to účtovat stejně jako poslání dotace a pak to příjmem odminusovat nebo jako mylnou platbu, to asi odpovídá nejvíce obsahu případu, tedy mylné zaslání 311 (378) MD/231 D odpa 6409 pol. 5909 a příjem zpět od PO 231 odpa 6409 pol. 5909 minus D/311(378) D, důležité je, aby to z toho z hlediska RS bylo +- 0 Kč, tím pádem není potřeba tuto operaci ani řešit v rámci RO, mezi výdajem a příjmem zpět by ale neměla být dlouhá doba, ideálně by vám to měli vrátit v jednom měsíci, pak to není potřeba v rozpočtu řešit.

Jen ještě upozorňuji, že průtokové transfery se účtují přes účet 375 nikoli 374, účtování tedy mělo být 231/375 a 375/231 (viz. ČÚS 703 bod 5.1.1.).

Plánujeme pořídit výše uvedené s tímto vybavením: komunikace-pásy 15 ks za celkovou cenu 240 tis.Kč, dopravní značky 30 ks za celkovou cenu 25 tis.Kč a semafory 3 ks v celkové ceně 54 tis.Kč. Mobilní znamená, že vše se dá sbalit a rozložit na jiném místě. Jak toto zaúčtovat. Jediné, co je jisté je, že to nebude stavba.

Stavba to opravdu nebude, jsou to samostatné movité věci. Můžete z toho udělat jeden soubor majetku na účtu 022, kde si na kartu nezapomeňte poznamenat počet kusů a jednotlivé ocenění. To je asi nejsprávnější řešení, když s tím budete nakládat jednotně (jako součástí souboru), i když to bude přenosné. Lze však i evidovat jednotlivě, pokud není záměr souboru. (Položka 6122; případně jednolivě i 5137 a účet 028 (558/321 a 028/088). 

Dobrý den , provádíme celkovou oprava dvou bytů( oprava elektroinstalace , obkladů v koupelně a na WC a podobně)Zároveň zde dochází k výměně kotlů na pevná paliva, která jsou nahrazena elektrokotli. Cena jednoho kotle činí cca 15 tis.Kč Je také výměna těchto kotlů opravou nebo se jedná o technické zhodnocení.

Kotle - pokud se jedná o změnu topného media, tak se dost tradičně řeší jako TZ, v dotazu nic neuvádíte o rozvodech k topení, pokud bude výměna jen kotle, tak je to TZ pod hranici (položka 5123 a účetž 549). Ostatní vypadá na jasnou opravu.

Na účtu 374 máme zaúčtovanou zálohu z roku 2012, která omylem nebyla řádně odúčtována a tato nezaúčtovaná částka (18278,- Kč) je převáděna z roku na rok. Jak mám nyní tuto částku zaúčtovat, protože již byla spotřebovaná a nemá na účtu 374 být vedena.

Pro správnou odpověď je samozřejmě potřeba znát historii vyúčtování, zda nevisí ještě někde i na nějaké 34x, proti které se měla záloha zúčtovat. Při klasické rekonstrukci účetnictví pak rušíme závazek 374/649 - ale to bych volila až jako poslední možnost. 

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak přesně je to s rozdělováním hospodářského výsledku do fondů (naše PO základní škola)? Škola měla výsledek hospodaření 60 tis v hlavní činnosti a 46 tis. ve vedlejší činnosti, dohromady tedy 106 tis. Správně (si teda myslím), že by se výsledek (po schválení účetní závěrky zřizovatelem) měl rozdělit do fondů rezervní fond a může být i fond odměn (investiční si myslím že ne?). Ředitel však říká, že částku z vedlejší činnosti potřebuje utratit za dohody o provedení práce za vedení kroužků (které jdou přes VČ), peníze za kroužky se vybrali na podzim roku 2017, trvají školní rok a DPP se vyplácí v 06/2018, čili je nechce do žádných fondů dávat, protože je potřebuje mít k dispozici. Šlo by, že zřizovatel schválí účetní závěrku a řekne, že se rozdělí do rezervního fondu výsledek hospodaření pouze z hlavní činnosti?

Jak je to popsáno, tak mi skoro přijde, že zde došlo k účetní chybě - totiž peníze za kroužky byly jednorázově dány do výnosů bez jejich časového rozlišení s tím, že náklady (dohody) se platí průběžně. Tedy, že mělo dojít k tomu, že výnos z kroužků se časově rozlišil prostřednictvím účtu 384 mezi roky 2017 a 2018 (ale možná se mýlím...).

Pokud by to tak bylo, tak by rozhodně bylo lepší ty peníze do fondu vůbec nedávat - ony totiž žádné volné peníze nejsou - tedy tuto složku bych klidně nechal na nerozděleném zisku.

Jinak obecně - rozhodně není problém (a já to někdy i podporuji) ponechat část HV na nerozděleném výsledku hospodaření minulých let a do fondů přidělit jen část (třeba tu, o které bezpečně víme, že je kryta skutečně volnými peněžními prostředky). ZN

Prosím o radu. Obec - plátce DPH- bude provádět rekonstrukci chodníků. Vedení obce rozhodlo, že starou dlažbu ( 30x30 cm) z chodníků nabídne občanům k odkoupení. Vím, že cenu musí schválit rada obce a uvést ji v sazebníku úhrad. Musí se dlažba prodávat s DPH, když chodníky nepatří do ekonomické činnosti?

Já bych toto odprodal bez DPH - stále říkáme, že místní komunikace jsou výkonem veřejné správy a zde se prodává zbytkový materiál přímo vzniklý z výkonu veřejné správy.ZN

Loni v prosinci jsem Vám poslala dotaz: 8.12.2017 byla podepsaná směnná smlouva s dopravním podnikem. Na parcely byl vypracován znalecký posudek (parcela obce oceněna částkou 8.710,- a parcela DP částkou 9.690,-), obec bude doplácet 980 Kč a to do 20 dnů ode dne obdržení vyrozumění katastr. úřadu o vkladu vlastnického práva do KN. Na KN jsme podali žádost o zapsání 13.12.2017 (13.12.2017 - právní účinky zápisu), což asi do konce roku zapsat nestihnout. Účtování: ke dni podpisu smlouvy 311/647 8.710,-, 042/321 9.690,-, 321/311 8.710,-. Úhrada doplatku v roce 2018 321/231 2212 6130 - 980 Kč………………… A teď dnešní dotaz s velkou prosbou na odpověď: Úhradu doplatku jsme provedli v 12/2017 – 2212 6130 980 Kč (aby bylo do konce roku vše v pořádku). V lednu jsme museli vzít zpět návrh na vklad do katastru, protože byly ve smlouvě nějaké nesrovnalosti. Jelikož platí od nového roku nový zákon, musely být udělány znovu znalecké posudky, ze kterých vyplývá, že nebudeme doplácet my, ale že nám doplatí Dopravní podnik rozdíl ve výši 1.060 Kč. V lednu 2018 nám tedy Dopravní podnik vrátil 980 Kč a byl znovu podán návrh na vklad. Moc Vás prosím o radu, jak zaúčtovat letošní vratku 980 Kč a následné účtování o příjmu 1.060 Kč. Původně mám vše účtováno dle Vaší odpovědi. Děkuji.

Předně je potřeba opravit účtování o směně tak, aby se správně dostal až do letošního roku. Když jste k závěrce věděli, že se vklad nepovolil, měli jste účtování o směně  zrušit, nicméně u kontrol asi průchodnější, i když pracnější, je varianta zápisy opravit v novém roce a pak účtovat o prodeji/směně nově k novému vkladu. Ke dni zrušení návrhu na vklad byste měli zrušit vyřazení svého pozemku v účetní hodnotě 554 minus MD/031 MD. Dále byste měli zrušit zařazení nabývaného pozemku, to je určitě vhodné, stejně se vám změnila i jeho cena, protože vám vrátili i doplatek, je vhodné zaúčtovat předpis vrácení doplatku zápisem 311 MD 980 Kč/ 647 D, zrušit zařazení pozemku 031 minus MD/647 minus D 9690 Kč a a přijmout vrácený doplatek 231 odpa např. 3639 pol. 2324/311 D. Těmito zápisy se opraví celkově ve správné částce i výnosy - oprava výnosů minulých let v nevýznamné částce se provádí na shodném výnosovém účtu.  K datu podání nového návrhu na vklad pak účtujte o směně nově, v nových částkách a tím vám vyjde, že vám mají zaplatit doplatek naopak oni, správnými zápisy o směně by vám mělo vyjít jeho přijmutí zápisem 231 odpa např. 3639 pol. 3111/311 1060 Kč.