Dotazy

Prosím o radu, jak správně zaúčtovat příspěvek, který obec zaslala na sbírkový účet ČČK na pomoc lidem postiženým povodněmi. Zaúčtovala bych předpis 572/345, úhradu 345/231. Jaký odpa a položku?

Zaúčtování správně, odpa 5272, položka je 5222, Červený kříž je občanské sdružení, i když mezinárodní. Posíláme na jeho konto, tak volíme položku dle příjemce.

Nakupujeme potraviny a zajišťujeme stravování (dovoz obědů) pro evakuované spoluobčany a dobrovolníky pomáhající při likvidaci škod po povodni. Nejsem si jistá položkou zda 5131 (potraviny), nebo 5499 (ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu). Paragraf používám 5299.

Z MF dnes doporučili odpa 5272. Položky bych volila spíše dle prvotních výdajů (doporučují i některé kraje), takže např. 5131,5139..., než transferové. Není to možné nějak rozseknout dle předpisů, obojí je dobře, ale bude větší přehled, co se pořídilo i pro případ dalšího plánování. Když zvolím 5499 (transferovou), tak se na ní seskupí všechny druhy výdajů a bude mít menší vypovídací schopnost, co musela obec kvůli povodním hradit,  tak proto doporučuji prvotní výdaje. Ale účet je spíše 572 - je to mimořádný výdaj - podpora a není běžným nákladem obce, tam by se nám meziroční srovnání zkreslovalo. To je můj názor, omlouvám se, nějak jsem se musela rozhodnout, doufám, že se nebudu s kraji moc lišit ohledně toho účtu.

Doplnění - zatím, co mám informaci, tak se kraje drží věcného daru - pol. 543, což asi mají pravdu i dle obsahové náplně- humanitární , omlouvám se za původní odpověď na 572, asi jsem to nějak myšlenkově překombinovala (což je z odpovědi vidět). Zajímavé je, že někde volí i účet 549 pro jiné VUJ, ale důvodu volby 549 k odlišení VUJ a 543 pro jiné, než VUJ (VUJ = vybrané účetní jednotky) nerozumím a nevidím, z jakého ustanovení předpisu vychází. Takže si myslím, že 543 je dobře. V zajištění pro evakuované předmětů denní potřeby a u potravin je  však v souladu s předpisy i volba i běžných nákladových účtů 501, 518... asi ani to nemůže nikdo vytknout. Omlouvám se, že jsem se snažila být chytrá a poučovat tam, kde to není vůbec potřeba a také tam, kde je použití účtu to nejméně důležité v tom trápení, co ti lidé museli zažít.

Naše obec platila obci s rozšířenou působností, odboru životního prostředí, správní poplatek za ověření pasportu vodního díla (rybníka) ve výši 500 Kč. Účtuji správně? účet 538 pol 5365 par 2341 Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Účtujete o tomto případu zcela správně, jste šikovná paní účetní :o)

Ráda bych se zeptala na několik otázek: 1. musí zřizovatel plně pokrýt odpisy příspěvkové organizaci, nebo je možné odpisy pokrýt pouze částečně, např. bez odpisů budov a toto uvést do zřizovatelem schváleného odpisového plánu, popř. jak toto jinak ošetřit? Nebo byste měla jiné řešení? Pro zřizovatele by plné pokrytí odpisů bylo velmi finančně náročné. 2. jak účtovat o této skutečnosti? 3. může zřizovatel majetek příspěvkové organizaci dlouhodobě pouze vypůjčit? Dle MF toto odporuje zákonu č. 250/2000 Sb. Prosím o Váš názor.

Zkusím se postupně vyjádřit k jednotlivým tématům - ale vezmeme to odzadu:

- otázka vypůjček - je to dlouholetý spor vedený fakticky tím, zda příspěvková organizace je oprávněna vstupovat do jiných majetkoprávních vztahů než je správa se svým zřizovatelem. Je velice zajímavé, co k tomu MF říkalo - nejprve ne, potom najednou to začalo připouštět - ale jako něco okrajového... - paradoxní k tomu je, že nikdy toto nedoprovázel pořádný právní rozbor.

Asi nejvíce daná problematika byla ze strany MF řešena následovně:

Zprávy MFČR 4/2009

6. Výpůjčka nemovitého majetku příspěvkové organizaci

čj.: 12/60 716/2009 -- 124 -- ref. Mgr. H. Peterová

Jedinou právní úpravu svěření majetku obce jí zřízené příspěvkové organizaci obsahuje ustanovení § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se zřizovací listinou vymezuje majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen "svěřený majetek"). Tento majetek podléhá účetním odpisům podle zákona o účetnictví.

Pokud tedy obec příspěvkové organizací svěřila svůj majetek, tato příspěvková organizace jej vede na majetkových účtech a účetně jej odepisuje podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu. Účetní odpisy jsou zdrojem investičního fondu této organizace. Pokud příspěvková organizace nemá dostatek finančních prostředků na krytí účetních odpisů, je povinností zřizovatele, aby ve svém příspěvku příspěvkové organizaci zohlednil i finanční krytí těchto účetních odpisů.

Zřizovatel může příspěvkové organizaci uložit odvod do svého rozpočtu jestliže jsou její investiční zdroje větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele (§ 28 odst. 6 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb.).

Nelze však vyloučit ani jiný právní důvod užívání majetku územního samosprávného celku jím zřízenou příspěvkovou organizací, např. na základě nájemní smlouvy nebo smlouvy o výpůjčce. Je však třeba si ujasnit co to znamená.

Pokud by územní samosprávný celek uzavřel se svou příspěvkovou organizací nájemní smlouvu, znamenalo by to, že by touto nájemní smlouvou jako pronajímatel přenechával za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky (§ 663 občanského zákoníku). Formu pronájmu majetku, kdy pronajímatelem je územní samosprávný celek a nájemcem jím zřízená příspěvková organizace, však považujeme za nevhodnou. Zejména je naprosto nelogické, aby zřizovatel své příspěvkové organizaci ve svém příspěvku na provoz této své organizaci zohledňoval finanční prostředky, jimiž by mu jím zřízená příspěvková organizace hradila nájemné.

V případě, že by územní samosprávný celek uzavřel se svou příspěvkovou organizací smlouvu o výpůjčce, znamenalo by to, podle ustanovení § 659 občanského zákoníku, že by jeho příspěvkové organizaci, jako vypůjčiteli, vzniklo právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. I když možnost výpůjčky určitého majetku zřizovatele příspěvkovou organizací nelze vyloučit, tento institut by neměl nahrazovat postup podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. Mohl by řešit dočasnou potřebu příspěvkové organizace využít určitý majetek zřizovatele nad rozsah svěřeného majetku. Nahrazení postupu zřizovatele podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. při vzniku příspěvkové organizace uzavřením smlouvy o výpůjčce považujeme za nesoulad s předmětným zákonem.

V případě nájmu a výpůjčky (pokud se nejedná o případ smlouvy o výpůjčce po dobu zajištění závazků převodem práva -- § 28 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) příspěvková organizace o majetku neúčtuje a účetně jej neodepisuje. Vypůjčený majetek se neuvádí ve zřizovací listině příspěvkové organizace, ale příspěvková organizace jej užívá na základě smlouvy o výpůjčce nebo smlouvy o nájmu uzavřené podle občanského zákoníku. O majetku daného do výpůjčky nebo do nájmu účtuje obec.

Z výše uvedeného vidíte, že MF nerozporuje výpůjčku jako možný právní institut. Jakkoliv se na ni netváří dobře - není schopno říci, že se to nesmí....

Můj názor na to je - výpůjčka je přípustným právním institutem, nicméně je potřeba dát pozor na jiné aspekty - zejména jde o to, aby nedocházelo k porušení pravidel pro nepovolenou veřejnou podporu. Například poskytnutí školní jídelny zdarma formou výpůjčky umožní dané organizaci neúčtovat o odpisech jako nákladech a dochází tak ke zvýhodnění na trhu v rámci provádění doplňkových činností - přitom toto zvýhodnění může být v rozporu s pravidly EU (samozřejmě záleží na objemu ....). Nicméně úplně stejná situace by nastala tehdy, pokud by byl objekt svěřen do správy a příspěvkem by byly vykrývány veškeré odpisy. Takže třeba z hlediska tohoto aspektu nemám problém s vypůjčením školských budov, pokud fakticky nevstupují na trh, vypůjčení školní jídelny s rozsáhlou hospodářskou činností ale již jako problém vnímám....

Nyní se můžeme vrátit k první otázce - nikde není napsáno, že je zřizovatel povinen odpisy pokrýt a dokonce jak vyplývá z výše uvedeného, ani by správně k pokrývání celých odpisů nemělo docházet, pokud je odpisovaný majetek také používán v souvislosti s doplňkovými činnostmi. Odpisový plán případné krytí odpisů neřeší.. - to není jeho předmětem. V praxi se fakticky postupuje tak, že se na jednu stranu poskytuje zvýšený příspěvek a na druhou stranu se provádí odvody z odpisů... - je mi to úplně proti srsti, protože to je fakticky formální vyřešení, fakticky z hlediska účetního a ekonomického je to "účetní podvod" (ve smyslu použití metody, která obchází smysl ustanovení - tj. generování prostředků na reprodukci majetku ....).

Druhá varianta je, že pokud krytí není a oni nemají peníze - tak nekrytý fond zúčtují do výnosů (fakticky si tu chybějící dotaci nahradí daným účtováním) - metoda je sice požadovaná v předpisech, nicméně zase je to "účetní podvod" - pardon (to nemyslím v pejorativním slova smyslu - je to pouze o označení metody vedoucí ke zkreslení skutečnosti).

Dobrý den, jsme obec, provoz vodovodu vedeme v HOČ a jsme plátci DPH. Investice vodovodu jsme dosud pořizovali z hlavní činnosti. Můžu investici na vodní hosp. uhradit i z účtu hoč, neúčtovat tedy přes položky a dát do majetku? Pokud ano, jak správně zaúčtuji? Děkuji.

Od roku 2010 již vlastně nejsou jednotlivé okruhy hlavního rozpočtu a VHČ. Nikde není vyloučeno a má to i svou logiku, aby se pořízením DM, který bude využíván ve VHČ pořizovalo přímo z VHČ, tj. všechno účtování je stejné, jen se nepoužije rozpočtová skladba (042/321, 321/241, 021/042...).

V knize Účetní reforma 2012 popisujeme, že by vlastně mělo dojít v případě, že se použijí na pořízení DM do VHČ peníze z rozpočtu, že by se pak např. z odpisů měly do rozpočtu vracet - je to spíše jako úvaha, aby bylo vykázání VHČ i s dopady toku hotovosti.

V praxi se však ukazuje, že pokud je na pořízení DM dotace, tak je obec ve vyšší právní jistotě s jejím vykázáním, když účtuje přes rozpočet, položky, NZUZ apod.

Dobrý den, mám dotaz ohledně zařazení tech.zhodnocení majetku spolufinancovaného z prostředků EU. Byla provedena kolaudace, která již nabyla právní moci a tudíž by mělo dojít k zařazení do majetkové evidence. Předpokládala jsem, že zaúčtuji dohadu z důvodu pozdějších dalších fakturací dodavatelem. Firma, která nám provádí administraci projektu mi však sdělila, že teprve dořešuje vícepráce do dodatků smlouvy, takže mi nemůže sdělit částku pro zaúčtování dohady a navíc objekt bude město přebírat jen částečně.?! Lze s tím z účetního hlediska něco dělat?

Naštěstí máme ještě čas do konce roku počkat. Hodně jsem to vysvětlovala letos na přednáškách k majetku, zařadit majetek přesně k datu kolaudace se hodně často pro nedostatek informací nepodaří. Doporučovala jsem, že by bylo dobré zajistit možnost v programech na majetek, aby se majetek dal zařadit v běžném roce kdykoliv, tj. zpětně, aby uměl dopočítat odpisy. Některé programy to zajišťují. Tj. možnost zavést do majetku ke správnému datu, aby byly dobře vypočteny odpisy za běžný rok (za celou dobu, co by odpisy měly naběhnout). To je důležité kvůli správnosti VH, na ostatním účtování v hlavní knize datově moc nezáleží, tj. zápis 021/042 může být v účetnictví kdykoliv v běžném roce, což je i v souladu s §3 ZoÚ. Vysvětlovala jsem, že i když jsou v CUS 701 okamžiky účetních případů, že ZoÚ nevyžaduje k nim striktně účtovat, vyžaduje jen účtovat bez zbytečného prodlení (když nemáte ocenění majetku, tak neúčtování není prodlení zbytečné). §3 vyžaduje jen účtovat do správného období a to ještě za podmínky, že jsou informace.

Ještě k programu majetek - pokud tam jsou nějaké měsíční nebo čtvrtletní závěrky, tak se odpisy po zjištění ocenění ručně dopočítají , zaúčtuje se 551/08x a na majetkovou kartu se již zapíše stavově 02x i dle výpočtu 08x.

Jak správně zaúčtovat prodej pozemku. Zastupitelstvo schválilo záměr o prodeji pozemku o výměře 547m2, který mám na účtu 031 400 v účetní ceně 26600,-Kč . Zastupitelstvo schválilo pozemek prodat za cenu dle znaleckého posudku,ve kterém je výsledná cena 1630,-Kč a za tuto cenu obec pozemek prodá. Prosím o radu jak postupovat,zda přeceňovat RH a jak zaúčtovat.

Rozdíl mezi prodejní cenou a cenou v účetnictví je hodně nevýznamný. Pokud jste si do směrnice k RH dala významnost, tak přeceňovat nemusíte. Jinak by přecenění bylo jen 407/031 ve výši rozdílu 26600,- minus 1630,-.

Vyřazení pozemku k datu podání návrhu na vklad je pak jen 554/031 (pokud nedošlo k přecenění, tak to bude ve výši 26660, pokud by došlo k přecenění , tak ve výši 26600 minus 1630) a v případě, že se přecenilo RH, tak ještě 564 MD / 407 D ve výši rozdílu 2660 a 1630.

K datu podání návrhu na vklad ještě předpis ve výši prodejní ceny 311 MD /647 D.

Dobrý den, vracíme jednotlivým firmám jistiny z výběrového řízení. Vracíme je spolu s úroky. Jak tyto úroky zaúčtovat?

Jednalo se o cizí peníze, pokud byly na vašem ZBÚ, tak splátka jistiny např. 378/ 231 8901, na depozitech jen 378/245, úroky k účtu byly účtovány 231 (245)/662, tak při převádění můžete s minusem 662 D, to je asi nejvíce odpovídající skutečnosti, 662 vznikl z cizích peněz, tak při převodu by se měl výnos snížit. Lze samozřejmě i účet 549, jako náhrada výnosu. Na ZBÚ: 662 minus D/ 231 8901 D, na depozitu 662minus D / 245 D.

Obec bude prodávat pozemek, rozdělený na části. Náklady spojené s rozměřením se rozdělí mezi kupující a kupující je uhradí současně s úhradou kupní ceny pozemku. Nyní přišla faktura za rozměření pozemku - mám ji zaúčtovat na 518, nebo na pohledávku? Pokud na pohledávku, tak na jaké účty? Jak budu účtovat následnou úhradu poplatků od občanů ?

Ono by to mělo vyplývat ze smlouvy kupní. Pokud je to napsáno tak, že ta náhrada nákladů tvoří jakoby součást kupní ceny, tak u vás celé poplatky do nákladů a předpis kupní ceny k datu podání návrhu na vklad bude ve výši kupní ceny pozemek a náhrada nákladů - 311 MD /647 D. Pokud je ve smlouvě jasně uvedena cena kupní za pozemek a částka náhrady nákladů ve výši 1/2, tak lze opravdu účtovat na 518 jen svou část a druhou rovnou na 311 MD, nebo celou částku dát na 518 MD a pak vytvořit pohledávku 311 MD / -518 MD....úhradu od občana pak 231  položka 5169 minus D / 311 D.

Školení BOZP na účet 527 pol.5167 nebo účet 518 pol.5169? Co mohu účtovat na účet 527. Děkuji

Školení BOZP je povinná záležitost zaměstnavatele, tj. 518 a pol. 5169, 5167 lze také. Ohledně účtu 527 - cituji z knihy Účetní reforma 2012 - obsahová náplň účtu

„A.I.13. Zákonné sociální náklady“ obsahuje náklady podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů, pokud se na příslušnou účetní jednotku vztahují podle jiného právního předpisu včetně přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb,

Příděl do FKSP je zahrnut do zákonných sociálních nákladů z logických důvodů, jedná se o povinný příděl ze zákona. Jak je to však se sociálním fondem u obcí?

Zde musíme vyjít z obsahového vymezení a podívat se na příslušná ustanovení zákona o daních z příjmů.

§24 (2) j)“ výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

Ustanovení zákona o daních z příjmů nám trochu komplikuje situaci ohledně volby účtu 518 a volby účtu 528. Bod 1 a 2 lze zařadit na sociální náklady bez starostí (pracovní oblečení a ochranné pracovní pomůcky jsou však svým charakterem spíše spotřebou materiálu, než sociálním nákladem, horší to je s bodem 3 u nákladů na vzdělávání pracovníků. Náklady na školení a vzdělávání související s předmětem činnosti ÚSC či PO jsou tradičně účtovány na účtu 518, použití účtu 527 zde snižuje vypovídací schopnost. Náklady na získání odborné způsobilosti pracovníků, náklady na vstupní a průběžné povinné vzdělávání úředníků, které ÚSC musí hradit, se obsahově nejeví jako náklady sociální, ale jako běžné prvotní náklady organizace. Doporučujeme z důvodu větší vypovídací schopnosti ponechat na účtu 518.

Náklad na stravování zaměstnanců dle bodu 4 je možné účtovat jako náklad sociální. Je jen trochu starost s použitím položky. Tyto náklady řeší rozpočtová skladba duplicitně, jednou s položkou 5169 služby a jednou s položkou 5499 ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu. Zde se jeví v případě zaúčtování na účet 527 vhodnější při realizaci výdaje použít položku 5499, než položku služby.

Největší starost je s bodem 5 ohledně rozdělení na účet 527 a 528. Dle bodu 5 patří na účet 527 veškeré nároky zaměstnanců z kolektivních smluv a vnitřních předpisů, pokud jsou však uznatelné zákonem o daních z příjmů. Musíme se tedy podívat, které jsou neuznatelné dle zákona o daních z příjmů:

„§25 (1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

h) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě

zn) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

Musíme do neuznatelných nákladů zahrnout i hodnotu nepeněžních darů pracovníkům např. při životních jubileích, i když nejsou přímo v §25 vyjmenovány (jedná se o výdaje nad rámec zákona o daních z příjmů).

Pozn. Od daně závislé ze mzdy zaměstnance osvobozeno do výše 2 tis. Kč na zaměstnance.

Náklady vyjmenované u §25 zákona o daních s příjmů by se měly zaúčtovat na účet 528.

Dobrý den, 1) obec v současnosti svépomocí buduje nové sprchy v budově obce. Mám v účetniství spoustu dokladů za materiál od 100,- Kč (ytong, lepidlo, omítky, dlažbu) až po fakturu za hrubé rozvody vody a odpadů, bojler, vaničky, baterie a sprchové dveře za 34 tis.) celkově jsou náklady vyšší jak 40 tis. Jednotlivé doklady mám na 045. Patří do TZ i bojler, vaničky.. nebo je nechat na 028? Potom už ale nepřekročím 40 tis. K jakému datu majetek zařadit? Stačí dle rozhodnutí starosty? Není žádná kolaudace ani ohlášení. 2) na základě stížnosti občanů byla zpevněna plocha před jeji RD. V majetku je veden pozemek bez komunikace - byly to jen vyježděné koleje - po tání sněhu a deštích promáčené a špatně průjezdné. Byla zbudována zpevněné plocha (faktura na výkop a odvoz zeminy, dovoz a vysypání štěrkem) cena přes 60 tis. Lze to zařadit jako stavbu - komunikaci? 3) obdobně bylo zbudováno zpevněné parkovací stání u MŠ - odkop svahu, zpevnění betonovými tvárnicemi, plocha parkoviště ze štěrku - také nový majetek?

1. Dle popisu se jedná spíše o TZ, bojler a vaničky jsou "věci" pevně spojené s budovou, nedáváme je samostatně, ale jako součást budovy. Zařazení (navýšení na 021) asi ke dni předání nebo dokončení TZ, tj. na rozhodnutí odpovědné osoby.

2. a 3. Obojí zařadit jako stavbu na 021.

Dobrý den, k dotazu z 3.6. 2013 Dům přírody bych měla ještě prosím dotaz: Příspěvky od Agentury ochrany přírody budou zasílány na základě níže uvedených podmínek. (viz mail pod otázkou) Mohu toto považovat za dotaci a tím se vyhnout zdanitelnému plnění a režimu DPH? Jak o tom popř. účtovat? Děkuji moc za odpověď. http://www.dotace.nature.cz/popfk-programy.html Podprogram 115 162 – Podpora péče o ZCHÚ, PO, EVL opatření realizovaná v souladu se schváleným plánem péče, souboru doporučených opatření dle § 38 § 45e ZOPK, zajištění provozu návštěvnických středisek nebo opatření vyplývajících ze smlouvy uzavřené dle §39, §45e odst. 6, §68 (§69). Na stránkách výše najdete ke stažení potřebný dokument, jedná se o výše uvedený podprogram. RNDr. Lenka Šoltysová Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 - Chodov tel. 283069359, 602202392 e mail: lenka.soltysova@nature.cz

Já jsem tedy zkoušel hledat na stránkách, na které odkazujete, nicméně mám tam jednu nejasnost. Jednoznačně se jedná o dotační program - o tom není sporu. Nicméně co mi není jasné - kdo bude příjemcem - totiž když se dívám do metodiky na str. 9, tak žadatelem u programu 115162 může být buď národní park nebo Agentura ochrany přírody a krajiny ....

A já teď nevím - budou ty vztahy nastaveny tak, že budete přímým příjemcem dotace a nebo máte něco vyúčtovat té Agentuře, která na základě vašeho vyúčtování bude čerpat dotaci na svůj účet (svým jménem).

V prvním případě - pokud vy jste skuteční příjemci dotace - tak v tomto programu skutečně bez problémů - byla by to dotace mimo DPH. Pokud ale vy máte uzavřít smluvní obchodní vztah s agenturou, která bude čerpat dotaci - potom platí to, co jsme si řekli (tedy buď nájem bez DPH ...., nebo by to musela být klasicky služba s DPH). Víc k tomu takto neumím ....ZN

Dobrý den, máme dotaz - kam máme zařadit zhotovení a exkluzivní právo k užívání dřevěné sochy vysochané amatérským sochařem. (tzv. amatérská umělecká činnost)

Takovéto dílo nemá přínos produkční, plní funkci kulturního předmětu. Bez ohledu na to, zda jej vytvořil oficiálně uznaný umělec nebo amatér, fce díla je kulturní, správně je položka 6127 (kulturní předmět bez ohledu na pořizovací cenu) a zařazení na účet 032.

Téma poskytnutí kauce je popsáno v mnoha dotazech, přesto velice prosím o posouzení našich zápisů. Při uzavření nájemní smlouvy složena kauce ve výši tří nájmů. Účtovala jsem: MD 8901 D 325 v letošním roce: předpis nájmu: MD 311 D 603 (2x splátka neuhrazena, ZO schválilo úhradu z této složené kauce) účtováno: MD 325 D 231 s pol. 8901 MD 6171 2132 D 311 Prosím o posouzení těchto účetních zápisů, případně velice prosím o radu, jak správně účtovat použití kauce.

Takovéto zobrazení popsaného případu je naprosto v pořádku, líbí se mi, vymysleli jste to dobře. Klidně v něm můžete pokračovat. Někdy má větší vypovídací schopnost než účet 325 účet 455, ale obsahově 325 vyhovuje, tak není potřeba měnit.

Prosím o radu jak zaúčtovat dotaci od Ministerstva životního prostředí na průtočnou tůň. Naskenované dokumenty k této dataci Vám posílám z mailu na e-mail iva@obecuctuje.cz. Za kladné vyřízení dotazu předem moc děkuji.

Dobrý den, poslala jste mi toho hodně, ale je to běžný transfer z čerpacího účtu. Účetní postup je dobře popsán v dokumentu ke stažení "2012 Transfery (CUS703) včetně PAP" na straně 11 a 12. Pokud něco bude nejasné ozvěte se prosím s konkrétnějším dotazem ohledně problému. Takto dotaz "jak se účtuje o dotaci" je moc obsáhlý a na transfery je k dispozici přes 300 odpovědí. Omlouvám se a prosím o pochopení, myslím že s tím vzorem dle dokumentu se dá účtování dát dohromady.