Dotazy

Mám prosbu o pomoc s účtováním dodávky a montáže ruční pumpy ke stávající studni na návsi obce. Součástí dodávky byla ruční pumpa, včetně sacího příslušenství vody a úprava betonového poklopu studny na míru. Nevím jestli jde o technické zhodnocení studny, nebo považovat za samostatný majetek? A ještě by mne zajímalo, zda má být tato dodávka a montáž pumpy v režimu přenesené daňové povinnosti? Mnohokrát děkuji.

Tady podle popisu prací by to bylo spíše v režimu PDP. Nyní jde o to, zda je to k ekonomické činnosti - pokud by nebylo, tak by mohli od PDP abstrahovat. Nicméně pokud je tam nějaká nejistota, ať to raději do PDP dají.

Jinak já bych to udělal jako TZ stavby.

Prosím o přesný postup celého účtování. Vedeme hosp.činnost, kde máme i vodojem, který jsme prodali. Prodali jsme ho firmě jako železo, neboť firma obchoduje s odpady, trvala na vystaveni fa bez DPH, asi par.5 zákona o DPh? Vzhledem k tomu, že mě spadá toto do ekonomické činnosti, nevím si s tím vůbec rady a je to první podobná věc. Za pomoc Vám děkuji.

Prodáváte to jako druhotnou surovinu - §92c) zákona o DPH. Tedy z hlediska DPH to dáte do ř. 25 přiznání k DPH - nedáváte tam DPH na výstupu (to si prodaní odběratel). Musíte to dát jako případ do hlášení k přenesené daňové povinnosti - zde v režimu dodavatel.

Fakturu zaúčtujete MD 311/Dal 646 (pokud to berete jako prodej dlouhodobého majetku) a samozřejmě vyřazení z majetku (nevím, zda to máte odepsané .....).

Svazek obcí je investorem vodohospodářské investiční akce, která je součástí projektu přeshraniční spolupráce, program Cíl 3. Stavba je fakturována dle smlouvy o dílo (český dodavatel) v EUR, včetně uvedení přepočtu na Kč dle denního kurzu ČNB ze dne DUZP příslušné faktury. O kurzových rozdílech účtuji výsledkově při platbě každé faktury. Zdroje krytí jsou určené v % v cenách v EUR. Při plné uznatelnosti výdajů obdrží svazek dotaci z Cíl 3 ve výši 85 % z ceny díla v EUR. Tento podíl ale nebude dodržen ve zdrojích uváděných v Kč, vzhledem k přepočtu přijaté dotace na Kč dle kurzu ČNB ze dne obdržení dotace. Při zvyšujícím se kurzu bude podíl dotace jakoby vyšší a vlastní zdroje nižší, tj. daňová vstupní cena klesne. Předpokládám, že s tím nemohu nic dělat :-)

Nedá se nic dělat a je to tak v pořádku. Dodržení podílu  se pak může dokládat v EUR, kontrola by s tím neměla mít problém, co máme zatím zkušenosti. Dańově je to také v pořádku, vstupní ocenění (tj.  bez dotace) bude nižší vlivem KR.

Může vlastní PO fakturovat svému zřizovateli za poskytnuté služby?

Ano, určitě může docházet mezi PO a zřizovatelem k běžnému dodavatelsko-odběratelskému vztahu, mají vlastní právní subjektivitu. Samozřejmě je však vhodné vždy zvážit daňovou optimalizaci. U PO se dají určité činnosti jako hlavní poslání kryté příspěvkem, ale může dojít i k výjimečným činnostem, které jsou dod.-odběr.

Dobrý den, v lednu r. 2013 jsem podávalana FÚ dodatečné DP za 2Q r. 2012 (doplatek) a 3Q(přeplatek) ve výši 474,- Kč. Výši doplatku jsem uhradila a zažádala jsem zároveň o vrácení přeplatku. Nyní v květnu mi přišlo rozhodnutí o vrácení přeplatku, který mi ovšem ponížili o penále za doplatek.Nyní mám na 343 celých 474,- Kč, ale na účet mi FÚ zaslal pouze 237,- Kč. předepsala jsem: 395 MD 474,-/343 40 ZJ 965 D 474- 542 40 MD 237,-/ 343 40 D 237,- a potom 231 6399 2222 MD 474,- /395 D 474,- 231 6399 5363 D 237,- / 343 40 MD 237,- Můžete mi,prosím Vás ,poradit?

Stačilo by předepsat jen závazek z penále: 542 MD / 343 D, ten by měl být ve výši 474,-  minus 237,-

Tím by se měl účet 343 jako celek vyrovnat. Ten přeplatek na položku 2222 nepatří, již vše by se mělo odehrávat na pol. 5362 (úprava vyhlášky RS od roku 2012).

Město má uzavřenu smlouvu na úvěr. V současné době došlo k prvnímu čerpání úvěru. Úvěr je převáděn na náš běžný účet a z něho jsou hrazeny faktury dodavateli. Zároveň nám banka účtovala na úvěrový účet dva bankovní poplatky. Jeden byl zároveň uhrazen z našeno BÚ, druhý bude uhrazen až na konci měsíce, v současné době nám však navýšil zústatek na úvěrovném účtě. Mělo by se jednat o bankovní poplatek před splatností. Jak bych měl tyto pohyby zaúčtovat? Myslím si, že v úvahu připadají tyto dvě varianty. 1) varianta: Účtuji jen o pohybech na BÚ. Úvěrový účet (ÚÚ) nemá vlastní řadu účetních dokladů. Účet 451 beru jen jako závazkový účet, neberu ho jako bankovní účet. Na účtu 451 účtuji jen o čerpání či splátce úvěru a o nezaplacených bankovních poplatcích a jejich úhradě BV Čerpání úvěru 231 8123/ 451 BV Bankovní poplatky zaplacené 518/ 231 6310 5163 BV nebo ID Bankovní poplatky nezaplacené 518 / 451 BV Doplacení bankovních poplatků 451 / 231 6310 5163 2) varinata: Účtuji o ÚÚ jako o bankovním účtu a ne jen jako o závazkovném účtu. ÚÚ má vlastní řadu účetních dokladů. ÚÚ Čerpání úvěru 262 / 451 BV Čerpání úvěru 231 8123/ 262 ÚÚ Bankovní poplatky zaplacené 518/ 451 BV Bankovní poplatky zaplacené 262/ 231 6310 5163 ÚÚ Bankovní poplatky zaplacené 451/ 262 Která varianta je správně? Musím účtovat o pohybech na ÚÚ, nebo stačí o těchto operacích účtovat jen na BV, kde se projevují také (s výjimkou nazaplaceného poplatku, který však mohu zaúčtovat zvášť na BV či ID)? Mohu při účtování "vykrátit" účtování na 262 a tento účet vynechat?

Dost často banka zřizuje k úvěrovému účtu další běžný účet. V praxi jsou využívány obě varianty, které popisujete, jen se o dočasném zvýšení závazku z poplatku na 451 neúčtuje, účtuje se tam jen o výši jistiny a o poplatku se účtuje na ZBÚ až ve chvíli , kdy je skutečně uhrazen (např. převodem na účet KB).

Já doporučuji obcím účtovat jako o dalším běžném účtu, tj. varianta 2. Ale tak, že označím běžný účet k úvěru jako další ZBÚ, např. 231.x8. Převod jistiny a úroků účtuji konsolidačně ze ZBÚ (231.x8 4134 MD a 231.1 6330 5345) a úhradu jistiny až ze ZBÚ k úvěru např.: 451 MD / 231 8124.  Úhradu úroků a poplatků : 518/231.x8 6310 5163, úhradu úroku např. 562 MD / 378 D (to jen, kdo dělají PAP) nebo přímo 562 MD /231 odpa dle účelu úvěru, pol. 5141.

Jen proč doporučuji další ZBÚ - stalo se již mnohokrát, že obce převedly na účet k úvěru poslední úroky a jistiny a nakonec na účtu něco zůstalo (např. převedli o trochu více). Tím, že se o účtu k úvěru neúčtovalo, tak se nakonec v účetnictví neobjevil zůstatek tohoto běžného účtu k úvěru, opomnělo se účet zrušit a nadále se platily poplatky. Účtování jako o dalším ZBÚ je přesnější....

Mohou provádět veřejnosprávní kontrolu u našich zřízených příspěvkových organizaci kromě rozpočtářky i členové finančního a kontrolního výboru, kteří mají vysokoškolské vzdělání ekonomického směru a rovněž i v ekonomice pracují.

K veřejnosprávní kontrole je možné pověřit zaměstance obce, ale i přizvanou osobu dle §16. Členové výborů zast. a komisí rady jsou v pozici obdobné zaměstnanci z hlediska výkonu práce pro obec, myslím si, že VSK vykonávat mohou, vhodné je asi zajištění personální VSK  ošetřit ve vašem kontrolním řádu. V návrhu KŘ, který jsem dávala k dispozici takové ošetření myslím je - dokument ke stažení (možná již v kategorii archiv).

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na to, jakou formu mají mít inventurní soupisy. Máme je dělané tou formou, že máme inventurní soupisy na jednotlivá střediska (tj. např.knihovna, budova OÚ, hasičská zbrojnice atd.) Každý tento soupis je je pořízen dle SU a AU tzn. např. budova OÚ 018 10, 028 10, 022 10...., knihovna 018 11, 028 11...Přílohou závěrečné zprávy je rekapitulace tj. Srovnávací tabulka účetní evidence a inventurních soupisů (dle Vašeho vzoru v dokumentech) tj. sumář jednotlivých SU + uvedení čísla přílohy inventurního soupisu jednotlivých středisek. Pří přezkumu hospodaření nám bylo řečeno, že inventurní soupisy musí být ne na střediska ale na SU + k tomu všechny AU. Mají pravdu? Máme DIK na jednotlivá střediska. Kdyby byly DIK na jednotlivé SU "lítaly" by komise po celé obci a na každé středisko by přišlo několik DIK, které by kontrolovaly jednotlivé SU, což mi připadá postavené na hlavu.

Toto je jen akademická diskuse. Inventurní soupis nesouvisí s tím jak se dělá inventura. Určitě nemusí jedna komise dělat celou SU, to opravdu nejde aplikovat do praxe. Spíše jde o to, že pro systém od vyhlášky 270/2010 je více ve shodě dělat inventurní soupisy na SU. AU související s účetnictvím. Např. Za knihovnu by byl inventurní soupis s definovanými inventarizačními položkami takto: org knihovna a 022.11 a k tomu 082, další soupis 028.11 a 088 s org. knihovna...., další soupis 018.11 a 078 org knihovna. Pak by se soupisy 022 daly za sebou, 028 daly za sebou ....takový jsem měla záměr při zpracování systému inventarizace dle nové vyhlášky. Jedna komise by předala více inventurních soupisů samostatných, následně zařaditelných do logických celků.

Vy však nejste s vyhláškou v rozporu - inventurní soupisy je možné dělat i  §8, ost. 1 za b) na seskupení inventarizačních položek (inventarizační položka není majetková položka, ale účetní - část směrné účtové osnovy), např. SU. AU. ORG, nebo SU. AU. všechny org, nebo SU. všechny AU, jeden org....

Potřebuji poradit jak mám zaúčtovat tuto platbu. Podepsali jsme s RWE smlouvu na další období a RWE nám jako odměnu zaslala 2500 na náš účet.

Také se chystáme to doma podepsat :o). Asi bych účtovala jen jako mimořádný výnos na 649.

Dobrý den, přečetla jsem hodně dotazů kolem veř.sbírky, ale žádný není takový jako ten náš. Sbírka je určena na podporu léčebného programu nemocné holčičky a pro její rodiče k úhradě nákladů souvisejících s pobytem v nemocnici. Je zřízen účet a peníze z něho mají být vypláceny rodičům hotově po předložení dokladů, které platili. Nevím, zda v počítači zavést novou pokladnu nebo to mohu vyplácet z obecní a pak ty peníze převést z účtu sbírky na náš. A jak to všechno účtovat?

Účtejte jako o cizích prostředcích, účet sbírky 245 MD / 378 D a převod peněz rodičům 378 MD / 245 D.

Při platbách v hotovosti by možná bylo lepší vést si pokladnu ke sbírce, tj. jen 245/262 a 261/262 a vyplácení 378/261, než dávat přes pokladnu rozpočtovou. Ta pokladna ke sbírce by mohla mít i zůstatek k 31.12.

Naše obec pronajímá restauraci jejíž nájemci při podpisu smlouvy složili kauci ve výši tříměsíčního nájemného, kterou mám na účtu 455 ve výši 60tis. Nyní dostali od obce výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou. A teď mám dva problémy. 1. Nájemce si sám zakoupil a zařídil vybavení kuchyně v restauraci. Po obci za toto požadoval peníze zpět. Zároveň ale nájemce obci dluží nájemné a vyúčtování vodného k době výpovědi. Zastupitelstvo obce se proto dohodlo s nájemcem, že obec od nájemce odkoupí zařízení kuchyně a to za celkovou částku jeho dluhů, která činí celkem 170tis. a tím mu jeho dluhy odepíše. 2. Jelikož nájemce nebyl schopen předat restauraci v takovém stavu, v jakém se dohodl se zastupitelstvem, bylo dohodnuto, že o případné opravy mu bude ponížena jeho vratná kauce ve výši 60tis, kterou mám na účtu 455. Jedná se o fakturu za opravu oken, dále za odvoz a likvidaci bordelu. Celkem mu bude vyplaceno pouze 41tis (místo složených 60tis) Můžete mi prosím poradit, jak to správě zaúčtovat? Nějak jsme se do toho zamotala, že už nevím, jak dál. Děkuji

1. Asi máte evidováno pohledávku za nájemcem. Na odkup zařízení si uděláte předpis závazku: 042 MD / 321 D a započtete pohledávku z nájemného a ze služeb se závazkem po předání zařízení 321 MD /311 D.

2. Např. je možný tento postup:  Fa za opravu oken a vyčištění si zaúčtujete do nákladů (511,518/321) a ve stejné výši si uděláte pohledávku za náhradu nákladů, tj. 311 MD / např. 649 D za nájemníkem. Pak si zúčtujete zálohu 455 MD / 311 D a zbytek vyplatíte jen 455 MD / 231 3613 5909 D.

Prosím o sdělení na jakou položku zařadit pořízení propagačních předmětů v ceně do 500,- Kč vč. DHP. Jedná se o věci s logem určené k propagaci obce, například mapy, deštníky, čepice, propisky atp.

Účet 501, položka 5139 plně vyhovuje. Pokud je nakoupeno do zásoby, nezapomeňte aktivovat k 31.12. zápisem 112 MD / 501 D.

1. Obec poskytla ve prospěch DSO investiční příspěvek na výstavbu kanalizace. Tento příspěvek byl u DSO zaúčtován na účet 403. Předpokládám, že při zařazení majetku musím do hodnoty transferu kromě dotace z Mze připočítat i tento příspěvek od obcí a rozpouštět?? 2. Obec převedla do DSO projekt. Tento projekt byl u DSO zaúčtován 042/401. Je to správně? 3. Na účtu 403 byla v předchozích letech 2x naúčtována dotace vyšší než 260 tis. Kč. Pokud ji chci odúčtovat, dám 403/408?

Ano, i dotaci od obce na 403 a rozpouštět proti odpisům 403/672.

2. Je to dobře.

3. Ne, na 403 se nejedná o náklad nebo výnos, pro účet 408 se využijí jen opravy týkající se 5xx nebo 6xx. Takže 403 opravit na 408 v případě, že se mělo jednat o výnos 672, jinak pokud jen nějaké chybné zdvojené účtování (např. 2x předpis...), tak oprava přes 401, nebo přes jiný rozvahový účet, kterého se týká. Ještě pozor, pokud se ta 2x 403 rozpouštěla do výnosů 403/672 , tak ve výši chybné 672 se oprava musí také udělat - tam pokud by byla chyba vyšší , než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto, tak přes 408, jinak na 672 (na účet, kterého se týká). Pokud Vám toto moc nepomohlo, tak se radši ještě ozvěte a řekněte mi, jak chyba vznikla.

Máme samostatný účet SF. Stravenky nakupujeme ze ZBÚ. Obec poskytuje stravenky zaměstnancům v hodnotě 55,-Kč.Ze SF je poskytován příspěvek na 1str. ve výši 15,-Kč.Obec hradí z rozpočtu 36% z ceny stravenky(20,-Kč)a zaměstnanec si přispívá na 1str.částku 20,-Kč. Já účtuji nákup stravenek 231/5169/6171 D / 263 MD Výdaj stravenek 527 náklad obce 20,-Kč MD 528 SF 20,-Kč MD 335 zaměstanec 15,-Kč MD 263 stravenky 55,-Kč D úhrada zaměstnance do pokladny 335 20,- D 231/5169/6171 -20,-Kč D 261 20,-Kč MD 231/5182/6171 20,-Kč D SF-výdaj-převod na ZBÚ 236/5169/6171 15,-Kč D 419 15,-Kč MD ZBÚ -příjem-převod ze SF 231/5169/6171 -15,-Kč D 401 15,-Kč D Prosím o kontrolu zaúčtování, já si pořád nejsem jistá jestli to je dobře-hlavne SU 527 -náklad obce, 528 -náklad SF.Nebo jestli má být jenom jeden nákladový účet? Koukala jsem na jiné dotazy a na stravenky v dokumentech, ale jsem pořád v pochybnostech. Pak jsem četla, že 55% je uznatelných nákladů a 45% neuznatelných nákladů -nevím co si pod tím mám představit -zohladňuje se to nějak v účtování.Děkuji za odpověď

Daňová poradkyně doplnila toto:

Stravenky jsou na straně zaměstnavatele daňově řešeny v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Daňový nákladem je 55 % hodnoty stravenky, maximálně však do výše 70 % stravného stanoveného podle zákoníku práce pro pracovní cestu trvající v rozmezí od 5 do 12 hodin u zaměstnanců ve veřejném sektoru. Zjednodušeně řečeno, pro rok 2013 je to maximálně 70 % z částky 79 Kč (pásmo je 66 – 79 Kč). Maximálním daňovým nákladem je částka 55,30 Kč. Přitom pozor – do hodnoty stravenky se započítává i poplatek za zprostředkování jejich prodeje, pakliže je účtován (toto řeší pokyn D-6 v bodě 19 k § 24).

Na straně zaměstnanců je pak problematika řešena v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP – tedy, že hodnota poskytnutého příspěvku na stravenku je od daně ze závislé činnosti na straně zaměstnance osvobozena. Poskytování stravenek se totiž považuje za zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů. I kdyby zaměstnavatel hradil celou hodnotu stravenky a po zaměstnancích by nepožadoval příspěvek, bude na straně zaměstnance celá hodnota stravenky osvobozena.

Měla jsem v odpovědích na podobný problém nepřesnosti a došlo mi to až po vašem dotazu, tak jsem něco opravila - posílám vám rozpracovanou odpověď, kde mám ještě dotazy na kolegy, tak to berte jen jako rychlou prvotní informaci. Po jejich reakci (část tam již je) odpověď upravím a ještě jednou pošlu. iva Schn.

Ohledně 55% - to je uznatelná částka jako daňový náklad pro zaměstnavatele, což se nás obcí spíše týká jen ve vazbě, zda máme zvolit účet 527 nebo 528.(dle vyhlášky č.410/2009 Sb. §33 , odst. 2 písm bú, které odkazuje na §24 DPPO). Z hlediska daně ze závislé činnosti je osvobozeno přispívání na stravování od zaměstnavatele plně.  Takže částku max. 100 Kč bych jen doporučila, není asi nezbytné, aby byla max. (Pozn. v jedné odpovědi jsem to dost daňově pomotala, tak jsem ji opravila, chybu jsem si uvědomila až na základě vašeho dotazu.)

Zaúčtování máte dobře, ohledně toho rozdělení na 527 a 528, myslím, že vůbec nevadí, když nebudete procenta počítat, dokud výše nepřesáhne těch 55%. Klidně můžete si dát pravidlo z rozpočtu 527 a ze SF 528, to je běžný postup. Je možné považovat nárok ze SF za ostatní sociální náklady, ne zákonné.

Ing. Nejezchleb doplnil toto

Můj názor - tak jak to účtuje, tak by se to asi mělo přepočítat. Nicméně pokud někdo vytváří sociální fond jako náklad a následně to čerpá z fondu, tak se to neřeší... - takže asi bych to taky neřešil a klidně dal na 528 (jen to potom pro někoho vypadá tak, že zaměstnancům přispíváte hodně navíc, což může působit špatně). 

IS ještě poznámka:

V každém případě např. DSO nebo PO má nárok uznatelnosti 55% ať se platí z čehokoliv, u obce je to celkem jedno, takže si myslím, že pravidlo 527 z rozpočtu a 528 ze SF klidně může zůstat (ale nemusí).

Obec podepsala v květnu 2013 s občanem smlouvu na prodej pozemku v dodnotě 100 000,- Kč. Kupní cenu určilo zastupitelstvo ( jedná se o 1 a1/2 násobek odhadní ceny). Kupní cena bude zaplacena ve 3 splátkách ( první do konce roku 2013, poté 2014 a 2015). Po zaplacení kupní ceny bude podán návrh na vklad.

Do doby podání návrhu na vklad se bude jednat o zálohy, tj. zaúčtujete jen příjem zápisem 231 3639 3111 MD / 455 D. K datu podání návrhu na vklad v roce 2015 bude zaúčtován předpis 311 MD / 647 D a zúčtujete zálohu 455 MD / 311 D a vyřadíte pozemek (také až k datu podání návrhu na vklad) z majetku 554 MD / 031 D.

Přeceňování na RH majetku určeného k prodeji zde asi není potřeba, částka 100 tis. Kč není významná, záleží však na vaší směrnici, jinak by to bylo jen 031/407 ve výši rozdílu prodejní ceny a ceny pozemku v účetnictví, příp. ve výši rozdílu ZP a ceny účetnictví, což můžete také aplikovat z principu opatrnosti.