Dotazy

Dobrý den, prosím Vás, můžete mně objasnit, zda musíme nechat zpracovat znalecký posudek směňovaných pozemků pro zavedení do účetnictví, když ve SS je výslovně uvedena cena směňovaných pozemků?? Zpravidla určuje cenu směňovaných pozemků zastupitelstvo už při schválení směny.

Posudek si zpracovat můžete nechat, ale ocenit musíte pořizovací cenou v případě že ceny pozemků jsou ve smlouvě uvedeny. Pro ocenění z něj vycházet nemůžete. §55 vyhláška č. 410/2009 Sb. odst. 4. ZP se zpracovává také k doložení ceny obvyklé a pro daňové účely, ale tam jej potřebuje protistrana.

Město pořizuje nádoby na biodpad (počet kusů 1700, cena za kus 630 Kč) a současně svozové vozidlo. Tato akce bude částečně hrazena dotací. Můžeme nádoby na bioodpad označit jako soubor movitých věcí a následně zařadit na účet 042, následně pak na účet 022? Ještě doplňuji dotaz k souboru movitých věcí - zasílaný před chvilkou. Auditor nám tvrdí s odvoláním na §26 odst. 2 zákona č. 586/1992Sb., že nelze z výše uváděných nádob na bioodpad soubor movitých věcí vytvořit. Děkuji.

Z hlediska zákona o DPPO je opravdu povinnost, aby hlavní funkční předmět měl hodnotu DM, tj. nad 40 tis. Kč, ale z hlediska účetnictví toto vůbec vyžadováno není. Ta podmínka hlav. finančního předmětu nad hranici DM však již několik let v zákoně o DPPO myslím není, tak nevím, co ještě překáží v určení souboru. No, v každém případě nás zákon o DPPO z hlediska účetnictví vůbec nezajímá.

MF několikrát dalo jasný výklad a vyznívá to tak i z obsahového vymezení, že pokud se jedná o soubor s jedn. ek. určením, tak se posuzuje hodnota souboru celkem a není povinné mít hlavní fční předmět s cenou na hranici DM. Takže ano, lze soubor, soubor bych volila tam, kde se jedná o investiční dotaci. Jinak se samozřejmě lépe eviduje a inventuje jednotlivý majetek, zde by to mohl být dokonce majetek do spotřeby (ne to vozidlo).

Dobrý den, setkal se prosím někdo s interní účetní směrnicí o stornu faktury? finanční kontrola ji po mě požaduje, nicméně z okolních obcí se s ní nikdy nikdo nesetkal. Jakým způsobem by správně mělo probíhat storno faktury, která nebyla ještě proúčtována a jakým způsobem storno faktury, která již proúčtována byla. děkuji

Storno fa je oprava účetního zápisu. Na původní fa by se měl udělat odkaz na opravný doklad, na storno fa odkaz na původní fa, důvod storna. Storno fa, která ještě nebyla proúčtována - to považuji za rozpracovaný účetní záznam, tj. nedokončený, tj. jakoby nevznikl. Nic moc jiného mě jako odpověď na Vaši otázku nenapadá, je mi líto.

Dostali jsme dotaci ze SZIF na účet. Potřebuji účtovat MD 999/ D 94x MD 346.100 1.866.118,- Kč D 388.540 2.073.465,- Kč D 672.400 - 207.347,- Kč Může být výnosový účet minusový?

Tak nejdříve pozor - toto se opravdu má účtovat dle smluv se SZIF (jak znám smlouvy se SZIF, tak mají uvedenu podmínku, kdy vy můžete účtovat na pohledávku)  ve chvíli, kdy dostanete "oznámení o schválení platby", je však možné, že datum přijetí oznámení  bude shodné s převodem peněz.

Určitě se však vyřazuje ve výši přijaté částky zápis z podrozvahy, takže 999/94x je dobře.

Pokud ještě nemáte oznámení o schválení platby (tj. také pokud máte ve smlouvě uvedeno, tak jak já znám smlouvy se SZIF), tak byste měla příjem dotace zaúčtovat 231 4113 MD / např. 374 D.

Pokud je již dotace schválená, uzavřená, vypořádaná, tak je váš účetní zápis zcela přesný a je správně i upřesnění dohady, tj. její upřesnění na minus D účtu 672. Zde je správně minusový účet 672.

V roce 2005 jsme na leasing koupili osobní auto. V roce 2009 jsme se stali plátci DPH. Teď toto auto prodáváme, využíváno bylo pro výkon veřejné správy. Musíme z prodejní ceny odvést DPH?

Ne, nemusíte. Majetek, který nebyl pořízen pro ekonomickou činnost není při prodeji předmětem DPH (stanovisko MF je uvedeno v aktualitě cca duben 2009), i když se změnil statut z neplátce na plátce. Mimoto se navíc jedná o osobní auto, kde nebyl podle tehdejších předpisů nárok na odpočet, tak se při výstupu - prodeji rovněž nezatěžuje odvodem DPH.

Nevím jak proúčtovat přijetí nepeněžního daru - dortů od pekáren za 1000 Kč na základě darovací smlouvy na kulturní akci obce.

Pokud chcete radši účtovat tak např. takto: 112 MD / 649 D a při spotřebě na akci 501 MD / 112 D. Účetní postup je analogický postupům při darování zásob dle ČÚS 707 bod 5.1.2. Předpokládám , že dorty budou spotřebovány dost brzy po daru, zápis 501/649 by byl asi také možný, ale dle ČÚS je správně přes 112 :o). Snažím se odpovědět co nejvíce v souladu s předpisy.

V roce 2012 jsme měnili okna a zateplovali budovu ZŠ a MŠ za přislíbené podpory SFŽP a Fondu soudržnosti. Peníze dostaneme až po proinvestování celé akce (přes 4 miliony). Ke konci roku jsem zaúčtovala 388 MD / 403 D ve výši částky dle „Smlouvy o poskytnutí podpory", která byla podepsána v první polovině ledna 2013. Ve smlouvě je napsáno, že podklady k závěrečnému vyhodnocení akce musíme předložit do 23.2. 2014. V březnu 2013 jsme předložili veškerou dokumentaci a nyní čekáme, zda nám opravdu peníze pošlou. Nyní nevím, k jakému datumu mám (nebo jsem měla) účtovat 346 MD / 388 D ( + vyřazení z podrozvahy) – zda jsem měla k datumu podpisu smlouvy nebo k datumu předložení dokumentace a následného vyrozumění, že je vše v pořádku? A taky nevím, zda do rozpočtu navýšit příjmy na položce 4213 a 4216? Nevíme, jestli peníze dostaneme letos nebo až v roce 2014? Děkuji za odpověď

Příjem v rozpočtu byste měli navýšit až budete mít určitou jistotu, že peníze vám náleží - nějaký přislib, potvrzení nebo schválení vyúčtování.

Ohledně okamžiku, ke kterému účtovat na pohledávku sem kopíruji obdobný dotaz s odpovědí:

Dotaz z 9.4.2013

Dobrý den, prosím o radu, ke kterému datu mám zaúčtovat konečné vyúčtování dotace.
Obec dostala dotaci ze SFŽP na zateplení školy. Dotaci celou vyčerpala během akce na základě předložených faktur. Akce byla dokončena v roce 2011 a zateplení bylo zařazeno do majetku. Letos, 28.3.2013 jsme na SFŽP předali podklady k závěrečnému vyhodnocení akce. Mohu k tomuto datu zaúčtovat 346 MD/388 DAL a 472 MD/346 DAL? Nebo mám čekat, až mi pošlou nějaké vyjádření (prý to může trvat i několik let). Děkuji

Předpis toto neřeší, protože nemáme nadefinován okamžik vypořádání. Nejsprávněji by bylo zaúčtovat vypořádání (pohledávku a zúčtování zálohy tak, jak uvádíte) ke stejnému datu, kdy zúčtuje zálohu (373, 471) SFŽP. Spíše doporučujeme zaúčtovat až na základě uznání vypořádání dotace ze SFŽP a případně je požádat o sdělení, ke kterému okamžiku oni zúčtují zálohu. To vyjádření k vypořádání dotace od nich opravdu trvá, tak je občas urgujte. Doufám, že jsem Vás svou odpovědí moc nerozzlobila, já totiž nevím, co jiného na to říci. Některá města si dala do směrnice, že pokud nedostatnou vyjádření po vypořádání dotace do 18 měsíců, tak je to termín k vypořádání (18 měsíců po zaslání vypořádání dotace - argumentují tím, že se již asi vyjádření nedočkají).

V roce 2012 jsme vyfakturovali neinvestiční náklady za děti v naší MŠ okolním obcím, a to na období školního roku 2012/2013 najednou - účtováno 348/672 . Jedna obec uhradila tyto NI náklady v roce 2012 ( účtován příjem RS 4121 ) , druhá obec až v letošním roce 2013 ( rovněž příjem 4121 ). V dubnu 2013 budeme vzhledem ke změně v RUD poměrnou část za rok 2013 z těchto přijatých prostředků obcím vracet nazpět, jak máme účtovat ( účtování MD/D ? , RS? )

Trochu se divím, že jste výnosy časově nerozlišili, ale při transferu, který není určen k vypořádání to povinné není. Ony se nakonec letos rozliší tou vratkou. Položka pro příjem bude stále 4121, pro vratky 5321. Přesné zaúčtování by bylo asi 672 MD / 349 D ve výši, co nemělo být výnosem roku 2012, v případě, že by to byla částka vyšší než 260 tis. Kč, tak by zápis měl být 408 MD / 349 D.

Můj názor je však i takový, že když jsme transfer  nevedli v režimu vypořádání , že by výkladově bylo možné i zaúčtovat 572 MD / 349 D a vrátit zápisem 349 MD / 231 6409 5321 D. Volím odpa 6409, protože mi připadá, že se vratka účelu školství již netýká - není to výdaj pro školství, ale jen to jen pocitové, možná jsem úvahu překombinovala.

Přemýšlím takto: když obec vloni doplácela za děti, tak odpa 3113 dobře, když vy jste dostali na děti, tak odpa nebylo, protože ke 4xxx se odpa nedává. Teď vracím transfer, který ve školství neskončí, tak odpa zbytkový, co myslíte Vy?

V roce 2009 můj předchůdce účtoval projektovou dokumentaci jako neinvestici. Loni jsme podepsali smlouvu na dotaci a lze do nich zahrnout i tyto výdaje z roku 2009, musí však být zahrnuty do investic. Letos budeme vyúčtovávat. Jedná se o 4 faktury, dohromady je to částka nad 260 tis. Kč. Mohu účtovat 042/408? Posuzuje se částka významnosti jednotlivě po fakturách nebo celkem? Domnívám se, že celkem, ale nejsem si zcela jistá.

Můžete posoudit jako hromadnou chybu, ale zde se jednalo o náklady 2009, tj. když použijete účet 408, tak ten má dle obsahové náplně vypovídací schopnost ve smyslu korekce účtu 432. Pokud jste v převodovém můstku 2009/2001 dali 9xx celkem na 401, tak je lepší provést opravu zápisem 042/401, abychom dodrželi vypovídací schopnost účtu 408, doporučuji tedy opravit přes 401.

Naše obec poskytla fotbalovému klubu dotaci na činnost. Fotbal klub finanční částku v roce 2012 nevyčerpal a vrátil ji až v lednu 2013. Já jsem nevyčerpanou částku přeúčtovala v rozpočtu z 3419-5229 na 3419-5909, a zároveň na pohledávku 316 0510/373 0510. Můžu příjem vrácené finanční podpory v roce 2013 zaúčtovat DAL 316 0510 a DAL 231 -3419-5909 mínusem, nebo musím použít na příjem MD 231-3419-2229 ? Jedná se mi o pořízení do rozpočtu 2013 - jestli může být pol.5909 mínusová. Děkuji a přeji hezký den

Pozor účet 316 je od roku 2010 určen pro přechodné finanční výpomoci, mělo správně zůstat na záloze, to je taky pohledávka, nebyl důvod měnit pohledávku na přechodnou finanční výpomoc, mimochodem nebyl ani důvod pro změnu položky. Když jste již věděla, že budou vracet, tak se mohla do závěrky dotace zúčtovat 377 MD / 373 D, ale je to zbytečné, zápis následující rok 231/373 stačí. Důležité je, aby se neúčtovalo na náklady 572 do roku 2012, když již k závěrce máme info, že se dotace bude od příjemce vracet.

Jinak účtování máte dobře, dle pravidel RS je správně položka 2229, příjem z vypořádání se dává do příjmů, ne stornem výdajů.

Asi před 10 lety jsme dávali plátcům v hotovosti originál pokladního dokladu, audit nám nařídil, že si musíme nechávat originál pokladního dokladu v našem účetnictví a plátci dávat kopii (což se nám velice nelíbilo). Dneska nám audit nařídil, že plátci musíme dát originál a my si do pokladní knihy musíme zapsat souhrnný pokladní doklad za celý den, který bude v originálu, takže kopie pokladních dokladů budou podkladem pro nový originální příjmový pokladní doklad. Pro mě je účetním dokladem až vyúčtování pokladny za celý měsíc. Jaký postup je správný?

Vždycky na školení říkám, že účetní doklad je i ten doklad, který není jednotlivě zaúčtován v programu SW.

V každém případě pokladní příjmový doklad je účetním dokladem. Ohledně diskuse k originálu a kopii. Správně je to tak, že vyhotovujete PPD ve dvou vyhotoveních, vy byste měli mít založeno jedno vyhotovení s originál podpisem příjemce, což jste vy, druhé vyhotovení dostává plátce. Promiňte, ale toto mě vždycky překvapí, o čem se to dohadujeme. Např. když obec vystaví fa, tak si dá razítko a podpis na tu fa, kterou posílá a totéž udělá na tu fa, kterou zakládá do vydaných fa. Obojí je originál.  S PPD je to stejné. Vyúčtování pokladny za celý měsíc je souhrnný doklad s přímou návazností na jednotlivé účetní doklady PPD, který více slouží pro zavedení PPD souhrnně do programu a k rozúčtování RS. Může mít své číslo, ale vlastně se jedná o interní účetní doklad "vyúčtování pokladny" , který má charakter rekapitulace.  Upřímně - mně tyto žabomyší spory s kontrolory vždy překvapují, protože jim nerozumím. Toto je interní věc každé účetní jednotky, kterou organizačně žádný předpis neřeší (jen obecně §11 Zoú).

Kontrolovat lze, zda má účetní doklad náležitosti dle §11 a tím to končí. Již ve druhém ročníku střední školy jsem děti učila, že základní účetní doklady jsou tyto: PPD, VPD, přijatá, vydaná Fa, interní, výpis z BÚ. Lze samozřejmě rozšířit (dobropisy, zálohové fa, příjemky, výdejky , tj. interní rozdělit na více druhů). Jsou to základy organizace účetnictví, ke kterým není třeba vést diskusi. Např. učebnice p. Štohla pro II. ročník ekonomických škol to vysvětluje krásně.  Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala, ale když vidím, co je v účtu obcí problémů, tak mě hledání problémů tam, kde žádné nejsou, takto nadchlo.

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně účtování nájmu pozemku. Budova našeho pohostinství, která kdysi byla postavena v rámci akci "Z", stojí na státním pozemku (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových). Obec chce pozemek od státu odkoupit. Ale samozřejmě neopomněli poslat smlouvu o pronájmu pozemku zpětně a do doby, než-li dojde k samotnému prodeji, kterou rozdělili na období: od 1.1.2011-31.3.2013 - částka 10094,-; od 1.4.2013-31.12.2013 - částka 3513,-. Zaúčtovala jsem takto: předpis při podpisu smlouvy 518/378 3513,- Částku 10094,- jsem vydělila počtem 27 měsíců. 518/378 1122,- rok 2013 408/378 8972,- minulá období platba 378 / 231 6171 5164 10094,-

Částka je v součtu nevýznamná, nepatří ani minulé období na 408 dle obsahového vymezení položky, celý předpis zaúčtujte 518 MD / 321 D (dodavatelsko odběratelský vztah). Platba opravdu jen 321 MD / 231 odpa by mělo být dle účelu , např. 2142 nebo 3639, pol. 5164 D.

Obec vybírá od nájemníků kauci na byt, jako dlouhodobou zálohu. Tato kauce bude použita v případě úhrady nezaplaceného nájemného nebo poškození bytu. Jde mi o zaúčtování celé problematiky. 1)příjem kauce do pokladny obce a následný převod do banky na účet 245 cizí prostředky 2) vratka celé kauce - výběr z účtu 245 a převod do pokladny a následné vyplacení občanovi celé kauce 3) úmrtí občana, kauce z účtu 245 převedena na účet obce a následná úhrada nákladů za opravu bytu. Prosím o zaúčtování včetně položek, zda postupujeme správně.

Přijaté kauce jsou forma jistiny, opravdu mají charakter cizích prostředků, neúčtujeme u nich na RS.

Stačí takto: příjem do pokladny: 261/459 (ostatní dl. závazek), převod na 245 jen 262/261 a 245/261

vrácení kauce 262/245 a 261/262 a 459/261

Převod kauce na plnění z nájemného: např. 459/245 a 231 3612 2132 MD / 311 D.

Moc prosíme o radu, jak správně posuzovat montáž žaluzií. Výměnu oken účtujeme jako opravu. Jak je to s montáží žaluzií? Cena žaluzie na jedno okno nepřesáhne částku 3 tis. Kč.

Pokud se rámcově řídíte pokynem k dani z příjmů (GFŘ 6, dříve D300), tak žaluzie dávají jako součást stavby - pak 042, pokud v součtu je hodnota vyšší než 40 tis. Kč, 549 jako zásah do majetku pod hranici TZ, když v součtu nedosáhnou hranice 40 tis. Kč.

Pokyny GŘ k daním z příjmů se však v účetnictví řídit nemusíme. Můj názor je, že žaluzie, i kdyby se demontovaly, tak účel budovy nenaruší, takže je klidně můžete dát i do nákladů např. na 549, i když v součtu hranici 40 tis. kč přesáhnou - pak by to chtělo mít ošetřeno ve směrnici.

Jako zřizovatel máme PO Základní a Mateřskou školu, která dostává příspěvek na provoz. Budovy má PO svěřené. Obec má zájem přejít k jinému dodavateli energií a aby to bylo výhodné, chce do toho zapojit i PO. To znamená, že by obec o energiích PO účtovala. Je to možné a pokud ano, tak za jakých podmínek? Děkuji

Musíte respektovat náklady ve věcné souvislosti, musela by se spotřeba PO přefakturovávat. To prosím bez diskuse, není možné mít náklady na energie jiné účetní jednotky ve svých nákladech.

Možné však soutěžit i na spotřebu PO  však je, udělalo to tak více měst i obcí. Hlavně prosím si při soutěži zajistěte, že vám budou posílat rozúčtování spotřeby. Máme špatné zkušenosti, že si toto města při soutěži neurčila,  a nakonec platí pracovníka, který dělá odečty, aby byli schopni rozúčtovat spotřebu např. i dle odpa RS nebo pro přefakturaci PO.