Dotazy

Dobrý den, město pořídilo v roce 2008 osobní automobil na úvěr. Celou dobu se ale splátky účtovaly jako leasing, tedy majetek nebyl zařazen na účet 022 - mylně se čekalo na kupní smlouvu po doplacení leasingu. Teprve po doplacení úvěru bylo zjištěno, že se o leasing nejednalo (že nebude následovat odkup), a že se jednalo o finanční úvěr. Od roku 2010 se ale splátky účtovaly do nákladů. Jak nyní zařadit majetek do evidence, když již od roku 2010 šly platby do nákladů. De-facto pro účetní jednotku je již majetek odepsán ve formě splátek úvěru, které šly do nákladů. Myslíme si, že by bylo nejpřesnější (ta nejlepší varianta ze všech blbých variant) majetek nyní zařadit za 0 Kč a nic dále neodepisovat, jen evidovat. Děkuji.

Já jsem zastánce toho, že je vždy lepší udělat opravu, než nechat být.

Doporučuji si udělat tabulku jak by to vypadalo, kdyby se účtoválo správně, tj.  od zahájení vlastnictví auta včetně odpisování.

Můžete si třeba dát dobu životnosti kratší, jen např. 5 let - to záleží na možnostech vašeho odpisového plánu, jak jste si jej schválili.

Počítáme - datum pořízení, dooprávkování dle doby životnosti přes 406 MD k 31.12.2011, odpis za rok 2012...

Pak účetní  opravy - náklady za leasing 2008 až oprava na 408 D za rok 2010,2011,2012, odpis, co nám vyjde ve výpočtu za 2012 dáme také na 408 MD  (i když vyjde nižší, posuzujeme jako hromadnou chybu - to na 408 na MD), dooprávkování na 406 MD, odúčtujeme 022 a 082 a zbytek, co nám na které straně kde bude chybět volíme 401 (na 401 by se např. měl dostat náklad na leasing před rokem 2010). To bude moc hezká a zábavná činnosti, až vám ji závidím.

Ještě jeden dotaz na majetek určený k prodeji. Obec prodává na základě vyvěšeného záměru pozemek o výměře asi 60 m2, ve směrnici máme, že pokud by rozdíl cen byl nevýznamný (do 10.000,- Kč) nebudeme přeceňovat RH . Chci se zeptat, zda i v tomto případě, když pozemek nebude přeceněný, ho musíme vést v účetnictví odděleně (s nějakou analytikou) nebo zda se tato oddělená evidence týká poze pozemků určených k prodeji, které byly přeceněny RH. A ještě jedna drobnost z jiného soudku, myslím, že něco podobného už se zde někde řešilo. Výpis z banky nám chodí 1x za měsíc, v průběhu měsíce si tisknu "historii transakcí", podle které průběžně účtuju-každý pohyb je samostatné číslo dokladu (tak jak to požadovaly "auditorky"), k těmto "historiím transakcí" na konci měsíce přiložím výpis z banky (souhrnně za celý měsíc). Dosud (asi 5 let) to "auditorkám-pracovnicím KÚ" nijak nevadilo, nyní nám to vytýkají. Můžu tetno systém takto nechat i nadále? Moc děkuji za Váš čas a přeji všem pevné nervy.

Ohledně dotazu k výpisu BÚ - zde bych asi potřebovala vědět, co konkrétně vytýkají, že originál výpisu není jako jeden účetní doklad? To by pak asi bylo o systému číslování dokladů. Např. výpis 1/položka 1 až x? Váš systém se jeví zcela v pořádku.

Ohledně RH - ta analytika je kvůli vykázání v příloze v části K. Obsahově je tam uvedeno ocenění DNM nebo DHM určeného k prodeji dle §64. V §64 se hovoří o oceňovacích rozdílech. Můj názor je, že v případě, že pro nevýznamnost neudělám přecenění, tak je vykazování v příloze K zbytečné, tedy není potřeba měnit analytiku. Ta příloha byla doplněna pro lepší vypovídací schopnost, aby se vyjmula z rozvahy ta část majetku určeného k prodeji, která je přeceněná RH a tudíž se neodpisuje. Přeúčtování na analytiku pro přílohu K majetku, který se nadále odpisuje, je info zbytečné, to stačí v rozvaze.

Odpověď je ve smyslu - rozhodně nedávat, neměl by to být údaj v příloze K o majetku určeném k prodeji, ale o majetku, který je jinak oceněn, než majetek na 01x a 02x a 03x.

V roce 2012 jsme instalovali měřiče rychlosti, úhrada byla provedena v roce 2012, ale dotace dorazila v roce 2013. Jak mám zúčtovat příjem dotace v rozpočtovém opatření. Děkuji.

Při poslání dotace v režimu ex post, když již nebyly v běžném roce k dotaci výdaje máte navýšené příjmy v rozpočtu, tj. 4xxx příjmy MD, pokud nepotřebujete navýšit výdaje (nejen výdaje k dotaci, ale výdaje jakkékoliv , a to třídy  5, třídy 6, ale je možné i např. v třídě 8 řízení likvidity), tak se rozpočtuje jako navýšení zůstatku ZBÚ, tj. na 8115 D. (peníze přibudou).

Dobrý den, budujeme novou aut. zastávku (stavbu).Vedu na 042. Nyní kvůli zastávce musíme pořídit i osvětlení místa pro přecházení k aut.zastávce.Fakturu za projekt na osvětlení mám účtovat k investici Aut. zastávka - nebo samostatně? děkuji za vyjasnění

Možností vyhodnocení je více:

1., Stavba samostatná veřejného osvětlení

2. Stavba tvořící s přechodem funkční celek (ale nevím, zda budujete i přechod?)

K zastávce se mi osvětlení přechodu nezdá, jako funkční celek.

Asi nejjednodušší by bylo vést jako samostatnou stavbu, projekt dát na "další" 042.

Jak jednoduše aktualizovat kontrolní řád dle novely zákona o kontrole - aktualizace kontrolního řádu-změna organizačního řádu města

Dotaz vám zatím vracím. Nemám ještě prostudován nový zákon o kontrole a nemohu se moc k aktualizaci vašeho kontrolního řádu vyjádřit, když neznám jeho původní znění. Dotaz beru jako podnět ke zpracování vzoru Kontrolního řádu ve vazbě na nové předpisy, ale chtěla jsem počkat na vydání novely zákona č. 320/2001 Sb., která se v současnosti projednává ve vládě (v květnu by mělo být další čtení).

Naše obec přijala bezúplatným převodem "Speciální přívěs HZS." Ve smlouvě je uvedena pořizovací cena 38 200,00 Kč, rok pořízení 2011.Prosím o radu, jak účtovat. Děkuji.

Pokud se jedná o HZ profesionální - je to vybraná účetní jednotka. Pak se zaúčtuje ve výši předané pořizovací ceně na 028 MD/088 D.

Pokud předávají hasiči jako občanské sdružení - pak musíte ocenit RPC a zaúčtovat stejně  028 MD / 088 D. RPC by pak bylo cca ve výši vstupní ceny snížené o odhaduji 25-30%...

Dobrý den, prosím nevíte zda je nějaká změna v proplácení vstupních zdravotních prohlídek. Prý by se mělo zaměstanci proplacení zdanit a zároveň z té částky odvést SP+ZP.Děkuji za odpověď. Pěkný den

Já s tímto nesouhlasím - dle mého názoru se nejedná o příjem zaměstnance. K této problematice byl v roce 2012 koordinační výbor KDP a GFŘ - všimněte si zejména bodu 2.5.

Dále již vlastní text zápisu z koordinančího výboru:

• Publikováno: 23.4.2012
• Typ: zápis KOOV
• Zdroj: internetové stránky Ministerstva financí ČR

JUDr. Dana Trezziová, daňová poradkyně, č. osvědčení 007

Předkladatelka upravila příspěvek dle dohody se zástupci GFŘ

Tento příspěvek navazuje na příspěvek KOOV č. 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči (předkladatel Dana Trezziová) a zohledňuje novou úpravu pracovnělékařské péče ve smyslu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále „zákon o specifických zdravotních službách) a související změnu legislativy dle zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické službě (dále „doprovodný zákon“). Doprovodný zákon noveluje také řadu daňových zákonů. Účinnost zákona o specifických zdravotních službách a doprovodného zákona je 1. duben 2012 s tím, že do tohoto data mají být přijaty ještě prováděcí předpisy.

1. Úvod

Zákon o specifických zdravotních službách institucionalizuje pracovnělékařskou péči (Hlava IV, díl 2 zákona), definuje pracovnělékařské služby a stanoví, že pracovnělékařské služby zajišťuje pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání zaměstnavatel za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy (§ 53 odst. 2). Každý zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařské péče s poskytovatelem / poskytovateli pracovnělékařských služeb, kteří jsou taktéž v zákoně definováni.

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být v zákonem definovaných případech (např. zajištění provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci) i registrující poskytovatel zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, tzn. všeobecný praktický lékař těchto osob. To znamená, že na žádost zaměstnavatele a v případě, že na pracovišti zaměstnavatele se vyskytují práce zařazené do první kategorie dle zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky (zákon č. 432/2003 Sb. ve znění p.p.) mohou vstupní a periodické prohlídky vykonávat registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o zaměstnání.

Důvodová zpráva k prováděcí vyhlášce předpokládá významnou změnu v ekonomickém dopadu na zaměstnavatele a uvádí: „Zákon o specifických zdravotních službách přenáší úhradu pracovnělékařských služeb, která byla až dosud hrazena z veřejného zdravotního pojištění, na zaměstnavatele“. S využitím údajů z informačního systému kategorizace prací je odhadováno, že náklady zaměstnavatelů se navýší cca o 204 mil. Kč za rok.

Dle § 58 zákona o specifických zdravotních službách obecně hradí pracovnělékařské služby zaměstnavatel, přestože existující určité výjimky.

Ministerstvo zdravotnictví ve smyslu § 60 zákona o specifických zdravotních službách vydává prováděcí vyhlášku, která mimo jiné stanoví organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb aj.

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v § 53 definuje pracovnělékařské služby jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je:

Prováděcí vyhláška vymezuje, že zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb, jeli to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné, popř. z kapacitních možností poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Vyhláška dále stanoví, že pracovnělékařské prohlídky zahrnují:

Dle důvodové zprávy se při stanovení periodiky periodických prohlídek vychází jednak z předpokladu, že potenciál k výkonu práce nebo služby se vlivem stárnutí snižuje, jednak z předpokladu, že ke ztrátě kvality zdraví dochází vlivem působení rizikových faktorů vyskytujících se při práci a vlivem pracovních podmínek, při kterých je práce vykonávána. Podle důvodové zprávy je cílem periodických a dalších lékařských prohlídek prováděných ke zjištění zdravotní způsobilosti k práci a službě včasná prevence.

V rámci pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.

Dle § 6 prováděcí vyhlášky je obsahem každé pracovnělékařské prohlídky tzv. základní vyšetření: rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných onemocněních, pracovní anamnéza, zejména odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů a pracovní podmínky, komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů a jeho výkonu a základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a PH moče.

Základní vyšetření se rozšiřuje o další odborná vyšetření (lze je provést až po provedení základního vyšetření), jestliže taková vyšetření stanoví jiný právní předpis, jsou prováděna na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jsou prováděná na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiných vyšetření a jejich dynamiky, a to za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů, nebo jsou požadovaná posuzujícím lékařem, pokud je to k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání nebo průběhu vzdělávání, potřebné nebo to pracovní podmínky vyžadují.

Příloha č. 1 prováděcí vyhlášky dále stanoví rozsah pracovnělékařských služeb. Při stanovení rozsahu pracovnělékařských služeb se určuje celková doba nezbytná k provádění pracovnělékařských služeb. Pro stanovení minimální celkové doby nezbytné k provádění pracovnělékařské služby se určuje minimální čas potřebný na jednoho zaměstnance za rok.

Prováděcí vyhlášky stanoví náročnost práce/čas potřebný na jedno pracovní místo za rok pro poradenství a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení.

Doprovodný zákon noveluje zákon o daních z příjmů a to včetně § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, které od 1. 4. 2012 zní: „pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,“.

2. Daňové souvislosti

2.1 Úhrada za pracovnělékařské služby zaměstnavatelem

Zaměstnavatel ve smyslu nového zákona o specifických zdravotních službách bude uzavírat, resp. uzavřel dle staré úpravy, písemnou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb na dodávku pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Je obvyklou praxí, že úhrada zaměstnavatele za poskytované pracovnělékařské služby je stanovena smluvním ujednáním a obvykle se odvíjí od počtu zaměstnanců zaměstnavatele či jiného obdobného kritéria. MF ČR ve svém vyjádření k příspěvku KOOV č. 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči uvedlo, že upozorňuje na případy neprůkazného stanovení výše rozmáhajících se paušálních úhrad smluvním lékařům, poskytujícím závodní preventivní péči. Lze se však domnívat, že pokud jsou poskytovatelé pracovnělékařské služby a zaměstnavatel osoby nespřízněné ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, jsou tyto smluvní úhrady obecně daňově uznatelným nákladem.

Dílčí závěr:

Obecně jsou smluvní úhrady poskytovateli pracovnělékařské péče dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP považovány za daňově uznatelný náklad a to ve výši ceny obvyklé pokud se jedná o subjekty spřízněné ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP či smluvní ceny dohodnuté mezi nespřízněnými subjekty.

2.2 Pokyn D-6

Pokyn GFŘ D-6 v článku k §24 ZDP stanoví v bodě 14 „Daňovými výdaji na závodní preventivní péči poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče nebo na preventivní péči poskytovanou smluvními lékaři, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2. zákona, jsou výdaje (náklady) související se zajištěním preventivních vstupních, periodických, mimořádných, řadových, následných a výstupních prohlídek zaměstnanců podle platného znění předpisů o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (směrnice č. 49/1967 Věstníku MZd, ve znění směrnic č. 17/1970 Věstníku MZd ČSR, registrované ve Sbírce zákonů v částce 2/1968 a v částce 20/1970, a zákon č. 187/2000 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů), nehrazené zdravotními pojišťovnami. Vstupními prohlídkami se pro uvedený účel rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále je „zákoník práce“), tak při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru. Okruh zdravotních výkonů a lékařských prohlídek spadajících do závodní preventivní péče, hrazených zdravotními pojišťovnami, vymezuje § 35 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy se považují mimo jiné lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci, a lékařská vyšetření mladistvých před vstupem do pracovního poměru podle zvláštního právního předpisu (zákoník práce).“

Dílčí závěr:

Od 1. dubna 2012 již není výše uvedený bod k § 24 Pokynu D-6 zcela aktuální, nýbrž s ohledem na nové znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP lze za daňově uznatelné náklady považovat náklady vynaložené zaměstnavatelem na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, zejména zákonem o specifických zdravotních službách a prováděcím předpisem Ministerstva zdravotnictví ČR vydaným dle § 60 zákona o specifických zdravotních službách.

2.3. Náklady na pracovnělékařské služby pro uchazeče o zaměstnání

Zákon o specifických zdravotních službách stanoví, že pracovnělékařské služby hradí obecně zaměstnavatel (§58 zákona o specifických zdravotních službách). Ve smyslu ustanovení tohoto zákona zajišťuje zaměstnavatel poskytnutí pracovnělékařských služeb zaměstnancům a uchazečům o práci. V § 59 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách je dále uvedeno, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání s tím, že zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanovíli jiný právní předpis jinak. Nicméně je v tomto ustanovení dále připuštěna možnost, že vstupní lékařskou prohlídku nemusí hradit uchazeč o zaměstnání, pokud se uchazeč s případným zaměstnavatelem dohodne jinak, či stanovíli tak jiný právní předpis. Přestože § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP se obecně vztahuje pouze k nákladům na zaměstnance, lze dovodit, že i náklady vynaložené na uchazeče o zaměstnání mohou mít stejný daňový charakter a to i v případě, že s uchazečem není následně uzavřen pracovněprávní či obdobný vztah.

Dílčí závěr:

Za náklady na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazené zdravotní pojišťovnou se ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, resp. obecných ustanovení § 24 ZDP považují náklady vynaložené nejen na zaměstnance, ale i uchazeče o práci, pokud se případný zaměstnavatel s uchazečem o práci dohodl na úhradě nákladů na pracovnělékařské služby včetně úhrady vstupní lékařské prohlídky.

2.4 Komplexní smlouva se zdravotnickým zařízením – daňové ošetření na straně zaměstnavatele

V praxi je obvyklé, že smlouva na poskytování pracovnělékařské péče je uzavřena se zdravotnickým zařízením, které poskytuje komplexní zdravotní péči a to jak pracovnělékařské služby tak i nadstandardní zdravotní péči (tj. jinou než pracovnělékařské služby) či další služby (např. provádění kontroly, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tj. jde o povinnost zdržovat se na nahlášeném místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, toto oprávnění má zaměstnavatel po dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, nebo službu poskytování garantované doby čekání na ošetření zaměstnance v pracovní době v časovém limitu +/počet minut od dohodnutého termínu ošetření, apod.). V těchto smlouvách se zdravotnickým zařízením jsou smluvní poplatky za jednotlivé služby obvykle stanoveny pro jednotlivé druhy poskytovaných služeb samostatně.

Dílčí závěr:

2.5 Komplexní smlouva se zdravotnickým zařízením daňové ošetření na straně zaměstnance

Ve vyjádření MF ČR k příspěvku KOOV č. 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči MF ČR uvedlo, že náklady vynaložené na závodní preventivní péči, resp. nově náklady zaměstnavatele vynaložené na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb nejsou příjmem podle § 6 odst. 3 ZDP, neboť se nejedná o žádné plnění ve prospěch zaměstnance, resp. z kterého by zaměstnanec mohl benefitovat, resp. navyšoval majetek zaměstnance.

V případě tzv. nadstandardní zdravotní péče zajišťované a hrazené zaměstnavatelem ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení se však na straně zaměstnance jedná o zdanitelný příjem, který je dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozen od DPFO ze závislé činnosti při splnění úhrady těchto nákladů z daňově neuznatelných nákladů zaměstnavatele nebo ze zisku zaměstnavatele po jeho zdanění.

Dílčí závěr:

V návaznosti na bod 2.4 tohoto příspěvku lze učinit následující závěry

2.6. Další služby v oblasti zdravotnictví neposkytované zdravotnickým zařízením

V posledních letech se objevila další služba, která obvykle není poskytována zdravotnickým zařízením ale podnikatelským subjektem a spočívá v organizaci návštěv lékařů (např. při potřebě lékaře specialisty propojí pacienta s tímto specialistou, resp. dohodnou u specialisty návštěvu) nebo ve službě call centra objednávání do různých zdravotnických zařízení/k různým lékařům apod. V tomto případě se nejedná o klasické využití zdravotnického zařízení nýbrž zajištění efektivní logistiky zdravotní péče a podobné služby. V případě, že zaměstnavatel platí tyto logistické služby v oblasti zdravotní péče svým zaměstnancům (např. formou možnosti využívat výše zmíněné call centrum, či 24 hod online poradenská zdravotní služba), jedná se o plnění ve prospěch zaměstnance, které lze považovat za nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti zajištění využívání zdravotnického zařízení či lékaře. Lze tedy shrnout, že v tomto případě se jedná o daňově neuznatelný náklad zaměstnavatele dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a příjem zaměstnance osvobozený od DPFO ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

Dílčí závěr:

Pokud nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci souvisí se zprostředkováním/zajištěním využití zdravotnického zařízení/lékaře, je toto plnění třeba podřadit pod § 25 odst. 1 písm. h). Toto nepeněžní plnění pak je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

V tabulce níže jsou uvedena plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům s daňovým ošetřením na straně zaměstnance a zaměstnavatele:

Tabulka

3. Závěr

Navrhuji, aby byla potvrzena správnosti výše uvedených závěrů, a to z hlediska DPPO a DPFO ze závislé činnosti. Závěry se stanoviskem GFŘ by měly být vhodným způsobem zveřejněny.

Stanovisko Generálního finančního ředitelství:

Stanovisko bylo upraveno na základě úprav příspěvku provedených předkladatelkou dle dohody se zástupci GFŘ.

K bodu 2.1

GFŘ souhlasí se stanoviskem MF k daňové uznatelnosti nákladů na straně zaměstnavatele vydaným k předkladatelem zmiňovanému příspěvku 753/19.02.03 Výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů vynaložené na závodní preventivní péči.

Platí, že nahrazení slov „závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče“ slovy „pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb“ z hlediska podmínek uplatňování výdajů (nákladů) v základu daně na přístupu k dané problematice by nemělo představovat žádnou změnu.

To znamená, že platby, které byly považovány za daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 ZDP, ve znění účinném do nabytí účinnosti zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě (dále jen „zákon č. 375/2011 Sb.“) bude možné při splnění všech zákonem stanovených podmínek uplatnit v základu daně i podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 ZDP, ve znění zákona č. 375/2011 Sb. v případě, že budou vynakládány na pracovnělékařské služby.

Rozhodující pro uplatňování konkrétních daňových výdajů (nákladů) bude vždy mimo jiné naplnění pojmu „pracovnělékařské služby“, jejichž rozsah, obsah a organizaci pracovnělékařských služeb a postupy při zajišťování lékařských prohlídek upravuje vyhláška o pracovnělékařských službách.

K bodu 2.2

V návaznosti na stanovisko k dílčímu závěru 2.1 souhlas se závěrem předkladatele.

K bodu 2.3

Předkladatelem navržený závěr nelze takto formulovat.

Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP lze uplatnit pouze výdaje (náklady) vynaložené na zaměstnance, kterým se pro účely zákona o daních z příjmů podle § 6 odst. 2 tohoto zákona rozumí pouze poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání uvedenou podmínku nesplňuje, nelze v daném případě ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP použít.

Pokud uchazeč o zaměstnání neuzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah nebo obdobný vztah, na základě kterého tento uchazeč o zaměstnání splní podmínky pro vymezení pojmu „zaměstnanec“ pro účely ZDP, avšak v souladu s § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“) se obě strany dohodnou, že vstupní lékařskou prohlídku uhradí zaměstnavatel, lze při splnění všech zákonem stanovených podmínek uvažovat na straně zaměstnavatele o možnosti uplatnění výdajů dle § 24 ZDP.

K bodu 2.4

Jak již bylo uvedeno ve stanovisku k dílčímu závěru k bodu 2.1 pro uplatňování konkrétních daňových výdajů (nákladů) na pracovnělékařské služby bude vždy mimo jiné rozhodující jejich vymezení v zákoně č. 373/2011 Sb. a vyhlášce o pracovnělékařských službách. Proto lze k jednotlivým závěrům uvedeným pod písmeny a) až c) pouze konstatovat:

ad a) Náklady na pracovnělékařskou službu poskytovanou zdravotnickým zařízením jsou daňově uznatelným nákladem ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP, a to při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Jedná se o výjimku z „obecné daňové neuznatelnosti“ těchto výdajů (nákladů) podle § 25 odst. 1 písm. h) bod. 2 ZDP.

ad b) Se závěrem předkladatele lze souhlasit. Zejména je nezbytné splnění podmínky „používání zdravotnického zařízení”. Pro úplnost pouze dodáváme, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci nepeněžní plnění ve formě možnosti používání zdravotnického zařízení a nikoliv přímo nadstandardní zdravotní péči (tu poskytuje právě zdravotnické zařízení),

ad c) V případě nákladů na monitoring plnění režimu práce neschopných zaměstnanců či úplatu za dodržení garantované doby ošetření zaměstnanců během pracovní doby souhlas se závěrem předkladatele, tj. nejedná se o náklady daňově neuznatelné ve smyslu § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a na posouzení případné daňové uznatelnosti předkladatelem uváděných nákladů na monitoring plnění režimu práce neschopných zaměstnanců či úplatu za dodržení garantované doby ošetření zaměstnanců během pracovní doby je možno aplikovat obecná ustanovení § 24 ZDP.

K bodu 2.5

ad a) Souhlas se závěrem předkladatele na straně zaměstnance se nebude podobně jako v případě současné závodní preventivní péče jednat o zdanitelný příjem.

ad b) Souhlas se závěrem předkladatele zdravotní péče poskytnutá zaměstnavatelem nad rámec jeho zákonné povinnosti ve formě možnosti využití zdravotnického zařízení zaměstnancem, bude na straně zaměstnance představovat příjem ze závislé činnosti osvobozený podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP za zde uvedených podmínek.

ad c) Souhlas se závěrem předkladatele na straně zaměstnance se nebude jednat o zdanitelný příjem.

K bodu 2.6

Zdravotní péče je vymezena v § 2 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách),zdravotnické zařízení je definováno v § 4 tohoto zákona jako prostor určený proposkytování zdravotnických služeb.

Podle názoru GFŘ v uvedených případech není naplněna podmínka „možnostipoužívat zdravotnické zařízení“ (uvedené služby neposkytuje zdravotnické zařízení,ale nespřízněný podnikatelský subjekt), a proto nelze použít ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

Pokud tedy služba není hrazena z veřejného pojištění, mohlo by se za zákonem stanovených podmínek u zaměstnavatele jednat o daňově uznatelné náklady podle § 24 odst. 1 ZDP. Podle názoru GFŘ se nejedná o službu poskytovanou zaměstnanci, ale o službu zaměstnavatele, který touto cestou eliminuje případné ztráty časového fondu pracovní doby svých zaměstnanců. Zároveň platí, že zaměstnanci v těchto případech nevzniká nepeněžní příjem.

v jaké ceně mám zařadit drobný hmot.majetek v případě režimu přenesené daňové povinnosti. Pořizujeme kuchyňskou linku do hospody - cena s montáží je bez DPH je 16600,-Kč. Zařazení do majetku je v této ceně nebo včetně DPH, kterou odvádíme FÚ. Odpočet neuplatňujeme.

Pokud neuplatňujete odpočet, tak je ocenění včetně DPH. Moc nerozumím proč neuplatňujete odpočet pro zařízení do hospody, když pokud ji provozujete, tak musí být tržba z  "hospody" zdanitelným plněním - asi by se neuplatnil nárok , pokud by hospoda byla v pronájmu neplátci? Je to tak?

Jinak platí vždy u majetku - DPH nevstupuje do ocenění jen v případě nároku na odpočet. Kde není nárok, tak je součástí ocenění.

Účetní závěrku budeme schvalovat 9. května. Musí být zveřejněna na úřední desce? Nevíte zda už vyšla "schvalovací vyhláška" a případně kde bych ji našla?

Schvalovací vyhláška ještě nevyšla , je ve vnějším připomínkovém řízení s navrženou účinností od 1.6.2013, v připomínkách se žádá posun na 1.7. -tj., aby se až od 1.7. postupovalo dle vyhlášky, jak to dopadne zatím nevím. Zveřejněna závěrka na úřední desce obce být nemusí, v té době by již měla být přístupna veřejnosti na stránkách MF (UFIS). Schválení závěrky před vydáním vyhlášky ušetří alespoň pro letošek dost práce. Doporučuji to.

Obec má sjednanou dodávku obědů s dodavatelem (plátce DPH), který je dováží v jídlonosičích na určené místo, odkud si obědy zaměstnaci odnáší ke konzumaci domů. Obědy jsou fakturovány s 15% DPH a fa. hradí obec a pak po odečtení příspěvku od zaměstnavatele a ze SF vybírá od zaměstnanců. Obec je plátcem DPH. Nárok na odpočet v plné výši a na výstupu odvod DPH z toho co vybereme od zaměstnanců? Jedná se nám o sazbu DPH, která se odvádí.DPH se odvádí z částky od zaměstnanců i z toho co přispěje sociální fond?

DPH by se rozhodně odvádělo pouze z platby zaměstnance - "příspěvek" sociálního fondu nelze počítat mezi úplaty za zdanitelné plnění. Pokud se týká sazby DPH - snížená sazba je spojena s tím, že se jedná o prostou dodávku jídla - tedy bez dodatečných služeb (tedy umožnění se někde najíst, výdej stravy, umytí nádobí...) - pokud je to skutečně jen o prosté dodávce jídla, kterou si zaměstnanec někde sní - bez dalších služeb - bylo by to ve snížené sazbě.

Zkopíruji sem odpověď Ing. Nejezchleba ohledně daňové problematiky,jak odpovídal mailem na podobný dotaz:

Tady to bude trochu složité doložit to zákonem .... - určitě jsem schopen doložit, že není pravdou, že by mělo dojít k dodanění příspěvku zaměstnavatele. Tady se jedná o záležitost hojně diskutovnou v roce 2010, kdy se zaměstnanc zhruba na 3 měsíce dostali mezi osoby, u kterých je nutno za základ DPH považovat cenu obvylou (doplnění §36a). Zhruba za tři měsíce po účinnosti na základě vnějšího tlaku vyšla novela, kterou bych nazval perlou čekého práva, ve které bylo řečeno, že to u zaměstnanců nikdy neplatilo. Tedy základ daně je tady jasný - je to hodnota úplaty za stravu zaměstnanců (bez příspěvku ze SF, jen úhrada od zam.) a protože neplatí §36a pro tyto případy, nemůže nikdo požadovat dodanění na cenu obvyklou.

Druhý aspekt - tedy otázka, zda neuplatňovat pouze z části si podle mého názoru již zaslouží trochu větší diskusi. Pokud se totiž na dané stravování budeme dívat jako na samostatné plnění poskytované zaměstnancům - potom výstup je zdaněn (byť s nižší cenou než vstup) a mám nárok na plný odpočet DPH podle pravidel vymezených v §72 a §73 - tedy vstupy použité k ekonomické činnosti. Z hlediska jakési daňové neutrality byť je odvedena daň nižší není toto problémem, neboť daný náklad daňového subjektu by měl být zakomponován do ceny a DPH je fakticky odvedeno "jinak". Právě to by mohlo být jediné "úzké místo" - nicméně oficiálně jsem se s ním nesetkal - tedy řekl bych, že stravování je nutný výdaj na to, aby zaměstnanec například realizoval výkon veřejné správy či osvobozené plnění... - tedy dávám tam pohled, že nenakupuji od jiného subjektu, abych stravu následně prodal (plnění proti plnění), ale na věc se dívám šířeji - tedy vstup sloužící u obce jednak k jeho prodeji, ale zároveň třeba také k celkové činnosti obce.. To by mohlo být jediné zdůvodnění proč nějak krátit vstupy - nicméně to bychom do toho hned museli začlenit i odpočty koeficientem podle §76 a tím bychom se "spravedlivé" částky nikdy nedobrali.... Musím zdůraznit, že tady trochu fabuluji - nezaznamenal jsem nikde oficiálně tento pohled. Jednotlivý autoři - zkusím sem dát dva odkazy na články, které jsem teď v rychlosti prošel:

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d34051v43528-stravovani-zamestnancu-z-pohledu-dane-z-prijmu-a-dane-z-pridane/

http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d16841v19755-zamestnanecke-benefity-a-dph/

to staví do roviny - je to vstup - nákup stravování, které prodávám dal jako stravování - byť za nižší cenu. Potom je jasná vazba mezi vstupem a výstupem.

Tak tolik snad k argumentaci.

Provozovatel VHP nám místní poplatek z jiných technických zařízení za r.2010 a 2011 uhradil až v r.2013. Můžeme použít položku 1347?

Ano, můžete, položka zrušena nebyla, byla ponechána v RS právě pro doplatky poplatku místního za VHP za minulé roky.

Dle mandátní smlouvy PO TSM pro naše město bude zajišťovat odtah vozidel, vraků a opuštěných vozidel. Můžeme výběr příjmů v rozpočtu účtovat na 2229/2111 ??

Odpa ano, ale je to v režimu veřejné správy (mimo předmět DPH) a jedná se o náhradu výdajů, volila bych spíše položku 2324, pokud nevedete dle místní vyhlášky v režimu pokut (to je spíše výjimečné). Doporučila bych účtovat při úhradě zajišťovateli odtahů jako pohledávku, ne jako náklad. Pohledávku ve smyslu, že výdaj má být nahrazen majitelem vozidla, účet 315.

Obec provádí kontrolu příspěvkové organizace - ZŠ. Účetní zaúčtovala opravu účtu 401, na kterém byl zůstatek z minulých let cca 66 tis.Kč -Jmění účetní jednotky takto: 401 MD/649 D Dle mého názoru se jedná o opravu minulého období. Jak mělo být správně zaúčtováno. Děkuji

Pro správnou odpověď bych potřebovala znát účetní případ na základě jakého  bylo účtováno na 401. Pravidla pro opravy účetních zápisů jsou od roku 2012 (od 1.1.2012 )nastavena takto:

chyba týkající se nákladů nebo výnosů - na účet 408, pokud je chyba vyšší, než 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto

chyby nižší - §69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. - na účtu, kterého se oprava týká. Nevím, jak velká má ZŠ aktiva, pokud mělo správně být účtováno na účet 649, tak je možné, že oprava na výnos 649 je dobře.

Rozvahové účty se opravují na účtech, kam by se mělo účtovat při správném postupu.

Dobrý den, ještě k předcházejícímu dotazu, PO má v hlavní činnosti správu bytů a nebytových prostor města (nevím jestli by to nemělo být v doplňkové) a v tomto případě předáme do správy budovu i s pozemkem? Už si nejsme jisti vůbec ničím. Děkujeme za odpověď. Hezký den :)

Správu bytů a nebytových prostor klidně můžete považovat za hlavní činnost PO - jedná se o nakládání s majetkem Města - předpokládám nikoliv aktivní realitní činnost (ve smyslu třeba skupování nemovitostí s cílem získávat profit z takových investic). Takže hlavní činnost je určitě obhajitelná. Jen tedy trochu na okraj se ptám - pokud správně chápu - dáte jim budovy do správy s tím, že oni z nich potom na svůj účet vybírají nájemné (jen poznámka - je to daňově efektivní? tedy situace, kdy mají výnosy z nájmu, ale daňově mají problém s uplatněním daňově účinných odpisů).

Pokud se jedná o pozemek - ten je očividně využíván v souvislosti s domem - považoval bych skutečně potom za logičtější, aby do správy byl předán i pozemek (nikoliv ale za nezbytné). Třeba když si představím základní školy a předávání do správy - je standardem, že se svěří jak budovy, tak i pozemky v areálu (včetně pozemků pod budovami). Otázkou je, zda s připravovanou logikou nového občanského zákoníku - tedy pozemek a budova na ní stojící bude tvořit zjednodušeně určitý právní celek, nedojdeme k tomu, že se skutečně svěření pozemků v takových případech stane jednoznačnou nezbytností (tedy nyní bych to neviděl jako nutnost, od roku 2014 se to ale možná nutností stane - nicméně nemám tak nastudovaný občanský zákoník, abych měl jednoznačný názor na situaci od roku 2014).

Obec má na účtu 982 vedenu hodnotu zastavěných nemovitostí na poskytnuté úvěry. Nyní došlo k sloučení těchto úvěrů v jeden velký a tudíž k zániku zástavního práva. Nový úvěr je jištěn pouze jednou nemovitostí. Mám hodnotu této nemovitosti zaúčtovat na podrozvaze? zrušení zástavy 999 D/ 982 MD nová zástava 982 D / 999 MD

Správně by jen ta nemovitost měla být označena analytikou, že je v zástavě. Obsahová náplň účtu 982 se týká jen "jištění" poskytnutých jiné právnické osobě, a to jen ve výši možných plnění. Jištění za vlastní závazky by se na podrozvaze evidovat neměly.