Dotazy

Jak napravit chybně udělaný dohad na DPPO za rok 2012. V prosinci jsem u udělala dohad na 591 MD 180000,- a 341 120 D 180000. Což bylo určitě chybně. Nyní je skutečná daň jen 170000. Prosím o sdělení jak mám zápis opravit a zaúčtovat.

Stačí jen -591 MD (- 595 MD) / -341 D ve výši 10 tis. Kč. Nevím, jak jste řešila výnosy z daně, pokud se ptáte na obec. Zda jste vloni zaúčtovala zároveň 341 MD /682 D? Pak byste opravila s minusy i tento zápis, 10 tis. je nevýznamná částka.

Pokud jste vloni neúčtovala o výnosech z převodu daně sama sobě, tak letos zaúčtujte : 341 MD / 231 6399 5362 D ve výši 170 tis. Kč a zároveň 231 1122  MD / 682 D.

Dobrý den, jak zaúčtovat zrušení pohledávky z roku 2008, která byla účtována 315.11/215.10. Později přeúčtována z účtu 315.11 na účet 469.100. Jednalo se o doplatek za koupi pozemku od obce. Pohledávka měla být splacena do 5 let. Občan žádal o prodloužení a nakonec si stavbu domu rozmyslel a pozemek vrátil obci. Děkuji.

Je to případ zániku pohledávky, bez ohledu na to, kdy pohledávka vznikla, zaniká k datu vrácení pozemku. Takže jen 557 MD / 469 D. Ono to vypadá jako oprava předpisu, ale oprava to není, nejdřív se opravdu prodávalo, teď z prodeje sešlo novým účetním případem, proto volím vyřazení pohledávky.

Máme fakturu na zajištění dotace na pořízení lesní techniky ve výši 13.000.- V lednu jsme koupili traktor za 614.000.- a tak se chci zeptat zda tato fakturu mám zaúčtovat přes 042 a ještě kdy mám traktor zavést do užívání a vlastně dělat odpisy.

Na správnou odpověď mám moc málo informací. Jestli fa na 13 tis. souvisí s pořízením traktoru, tak na 042 patří. Majetek by se měl zařadit do užívání , když splňuje podmínky pro své provozování (§14, odst. 12 vyhlášky č. 410/2009 Sb. ) Odpisy od následujícího měsíce po zařazení.

Zpracovala jsem DPPO, kde jsem na ř.251 uvedla odčitatelnou položku ve výši zisku dle §20 odst.7 z ř.č.10. V komentáři píšete, že to není rozumná záležitost. Mám ještě DPPO přepracovat,kde vznikne daňová povinnost než odevzádm na FÚ? V loňském roce jsem ale daň z př.nezaúčtovala na 591. Prosím tímto o radu. Moc děkuji.

Pokud správně chápu - dotaz má dva aspekty:

a) zda dávat odčitatelnou položku na ř. 251 - to jsme doporučovali v situaci, že zdaňujete sami sobě, že nikoliv - důvodem je, že je s tím spojeno prokazování, že uspořená daň byla použita ve prospěch činností, které nejsou předmětem daně - pokud to přeženu, že třeba následně označím, že díky tomu došlo k úhradě opravy komunikace.... - to je práce a my jsme hrozně líní, tak doporučujeme, aby se to nedělalo - daň sice vyjde vyšší, ale zase ji sami inkasujete ... Nicméně protože toto není problémem prokazovat u obcí, tak bych to již nepředělával a nechal to tam...

b) druhou věcí je to, že uvádíte, že jste nezaúčtovali daň - předpokládám do roku 2012. Nyní tedy nezbude nic jiného, než to zaúčtovat do roku 2013. Tady byste správně měli vyhodnotit, zda se jedná o položku pod hranicí významnosti či nad hranicí významnosti. Pokud nad - správně by měl být použit účet 408, pokud pod tak asi 595. My jsme to rozebírali i v publikaci týkající se roku 2012 (ve smyslu na jaký účet to dát) - tak to vykopírovávám:

·      následné korekce daně z příjmů

ÚSC i PO jsou konfrontovány s nutností poměrně rychlého zpracování účetní závěrky. Díky tomu nejsou výjimkou situace, kdy původně vypočítaná a zaúčtovaná daň pro potřeby účetní závěrky se může odlišovat od daně z příjmů, která byla stanovena v rámci daňového přiznání k dani z příjmů. Stejná situace může nastat v případě, kdy daň z příjmů nebude do příslušného roku vůbec zaúčtována. Mohou se objevovat následující varianty zaúčtování korekce nákladů:

-          opravy převyšující hranici významnosti pro použití účtu 408 (260 tis. Kč nebo 0,3% z hodnoty aktiv) – korekce je provedena proti účtu 408,

-          opravy nepřevyšující hranici významnosti:

a) proúčtování na účet 591 – daň z příjmů

b) proúčtování na účet 595 – dodatečné odvody daně z příjmů

V rámci vyhlášky existují dva nákladové účty pro zachycení daně z příjmů. Smyslem rozdělení na tyto dva účty mělo být to, aby daň z příjmů běžného roku nebyla ovlivněna dopady doměrků daní z minulých let. V rámci struktury nákladů a výnosů se jedná o jediný takto koncipovaný účet.

Nákladovou korekci daně z příjmů účetní jednotka v našem případě provádí na základě řádného daňového přiznání, a to jako rozdíl mezi předběžně stanovenou a skutečnou daní z příjmů. Podle popisu účtu se sice o dodatečný odvod daně z příjmů nejedná, z hlediska snahy o separátní vykazování daně za běžný rok a za období předcházející by ale použití účtu 595 mohlo být vhodné. Z těchto důvodů obě varianty považujeme v tomto případě za srovnatelné.

Úvaha uvedená výše se nemůže týkat změn daňové povinnosti prováděné na základě dodatečných daňových přiznání. V těchto případech je aplikace účtu 595 povinností.

V této souvislosti by bylo ještě zajímavé přemýšlet o vztahu mezi účty 595 a 408. Na účet 408 mají být zachyceny významné opravy minulých let, účet 595 je speciálně vyčleněný pro případy následných oprav daně z příjmů. Bylo by možné dodatečné opravy účtovat na účet 595 bez ohledu na významnost. Tento přístup uvádíme spíše k zamyšlení jako logicky možný způsob řešení. Pro další případy ale budeme aplikovat účtování dle výše uvedeného rozdělení s možným použitím účtu 408.

Pokud hodně zjednoduším účtování, tak podle toho co vyjde byste účtovala MD 408 /595)/Dal 682 a MD 231/Dal 231 - jen proúčtování daně v příjmech a výdajích. Dobře to samozřejmě není - předpis měl být udělán do minulého roku.

Dobrý den, obec založila s.r.o., kde má 100% podíl. Na zvlášt účet jsme složili 200 tis.Kč. Můžete poradit jak přesně zaúčtovat?.

043 MD / 368 D - k datu sepsání zakladatelské nebo společenské smlouvy

368 MD / 231 odpa dle účelu - kmenový dle činnosti s.r.o. 6202 D - složení vkladu

Po zápisu do OR 061 MD / 043 D. Podrobné vysvětlení je v knize Účetní reforma 2012, kap. 22

V účetnictví vedeno vozidlo za 10 000,- schválen prodej za 5 000,-. Přeceňovat na reálnou hodnotu nebudeme. Zaúčtuji pouze : 311/646 5 000,- 231 6171 2310 / 311 5 000,- 088/028 10 000,- Děkuji

Přesně tak, nic jiného se neúčtuje. Šikulka jste. I máte dobře 646 i v případě prodeje drobného DM,  to je podle nového ČÚS 710, což musím ocenit. Také děkuji.

Jen ještě dumám, že by asi byla dobře i položka 3113 (doporučuji), v logice - když máme výnos z prodeje DHM (646), ale to předpis neřeší a 2310 lze také použít.

Dobrý den, v únoru jsem se dotazovala na směnu několika pozemků, nyní jsem v této věci narazila na další problém. Pozemky, které směnou získáme, budou oceněny znaleckým posudkem, abychom je mohli zařadit do majetku. Problém je ale to, že se jedná o lesní pozemky a já nevím, zda na účet 031 mám zaúčtovat jen hodnotu lesních pozemků bez porostu a porost vyčíslit v příloze m2 x 57,- Kč, nebo na 031 zaúčtovat pozemky i s porostem.

Při pořízení pozemku se oceňují pozemky včetně porostu (410/2009, §55, odst. 5), což se ze ZP dovíte. Hodnotu pozemku sečtete s hodnotou porostů a oceníte RPC na 031. Ohledně přílohy - údaj o hodnotě porostu v ocenění 57 Kč na metr čtv. se bude v příloze v D.7. uvádět i nadále, příloha D.7. v obsahovém vymezení v §45 vyhlášky 10/2009 Sb.  na ocenění pozemků na 031 nebere ohled.

V roce 2012 jsem zaúčtovala chybně jednotný příděl za měsíc září 236/401 a 231/401, místo 236/419 a 231/401. Opravu mohu provést až v roce 2013. Mám zaúčtovat 408/419 nebo 401/419.

Určitě opravte zápisem 401/419, toto nemá vliv na VH, účet 408 má zobrazit opravy s vlivem na VH minulých let (tj. s vlivem na 432). Správně je 401, vím to určitě. Takový postup volíme u obcí dost často, když se někdy opomene zápis 401/419 nebo obráceně udělat, např. když se převody dělají přes 262. Ten zápis s úpravou zdrojů  je jen takové "cvičení", moc přínos nemá, takže významná účetní chyba to určitě není.

Máme radou města schválenou účetní závěrku za rok 2012 u pěti příspěvkových organizací zřízených městem. Jaké další povinnosti vyplývají zřizovateli a příspěvkovým organizacím, aby bylo hospodaření za rok 2012 "uzavřeno" v pořádku? / např. povinnost zveřejnění v obchodním rejstříku?, vztah k finančnímu úřadu?/. Předem děkujeme za Vaši odpověď s odvolávkou na přísl. zákon.

PO zapsané do OR by měly zaslat závěrku do sbírky listin v OR. Zasílá se v el. podobě - z mého pohledu je toto povinností příspěvkové organizace, nikoliv zřizovatele. Jinak tato povinnost vyplývá z §21a odst. 1 zákona o účetnictví.

Ve vztahu k finančnímu úřadu - účetní závěrku (ať schválenou či neschválenou) má dávat PO jako přílohu k daňovému přiznání.

Jinak mne již nic nenapadá. (ZN)

Mám v hlavě, že se musí CSÚIS oznámit schválení závěrky, ale nemohu najít kde to je v předpisech, možná že toto bude povinné až po vyjití schvalovací vyhlášky. (IS)

Město podepsalo smlouvu o dotaci ze SFŽP na výstavbu kanalizace, 85% z EU, 5% SFŽP a 10% město. Řešíme, zda se způsobilé výdaje z vlastních zdrojů města označují nástrojem a zdrojem a zda se nezpůsobilé výdaje neoznačují nástrojem a zdrojem?

Způsobilé výdaje z vlastních zdrojů se označují nástrojem (53-ERDF, 54-CF) a zdrojem (prostorovým původem) 1, ne UZ.

Nezpůsobilé výdaje se neznačí NZUZ.

Způsob značení řeší Metodika MF z roku 2008 a další z roku 2011 (je v knize RS 2013 citována).

Dobrý den Ráda bych se zeptala na následující k problematice DPPO: 1. Patří bezúplatné převody (převodce, nabyvatel ??) – ať už k vybrané nebo nevybrané ÚJ (účtování přes 401) do přiznání k DPPO? Pokud ano, v jaké výši se dávají do výnosů? 2. Problematika darovacích smluv – pokud chápu správně, přestože ÚSC neplatí darovací daň, nepatří tyto příjmy do DPPO, protože by došlo k dvojímu zdanění téhož výnosu. 3. Problematika prodeje DHM z hlediska DPPO. Které datum je rozhodující pro DPPO – návrh na vklad, nebo zapsání do KN?: Příklad: a. 20.12.2012 schválení záměru prodeje pozemku ZM za 150 000 Kč; účetní cena 100 000 Kč. Účtování 031 MD – 100 000, 031 MD + 150 000, 407 D… 50 000. b. 28.12.2012 podpis smlouvy: 311/647…150 000 Kč – výnos roku 2012 c. 10.1.2013 návrh na vklad: 554/031 …150 000 Kč, 407/664 … 50 000 Kč d. 25.1.2013 vloženo na KN. Znamená to, že v roce 2012 mám z výnosů vyloučit 647, tzn. 150 000 Kč a zdanit až v roce 2013??? 4. Pokud budu při sestavení přiznání opatrná, dám do výnosů i účet 664 a naopak vyloučím všechny náklady, pak vyjde daň např. 2 miliony Kč. Pokud nebudu tak opatrná, uplatním některé náklady, vyjde daň např. 1 milion Kč. Když přijde FU na kontrolu a najde chybu vzniklou nezdaněním nepeněžního plnění ve výši 100 000 Kč, dodaní tuto částku nebo vezme v úvahu rezervu 1 milionu Kč vzniklou z opatrného přístupu?

K jednotlivým dotazům:

1. rozhodně ne - potenciálně se jedná o případy, které by byly předmětem daně darovací. Takže do přiznání nepatří, neboť byly zaúčtovány rozvahově proti 401 - tedy není nutno korigovat hodnotu na ř. 10

2. dary - tady je režim, že nemůže souběžně podléhat dani darovací (byť by to bylo od daně darovací osvobozeno) a dani z příjmů. Takže skutečně dary zachycené do výnosů (tedy vstupující na ř. 10) vylučuji z přiznání na ř. 100

3. stejný okamžik jako v účetnictví - tedy podání návrhu na vklad - ve Vašem případě zdaňujete ve 2012

4. Tady jde o to, že v režimu dodatečného přiznání jste potom schopna douplatnit další výdaje (které jste zatím vyloučila jako nedaňové) - tedy zvýšily by se výnosy ke zdanění, ale na druhou stranu byste douplatnila nějaké náklady... - to je smysl "udělání si té rezervy". (ZN)

Obec je společníkem ve sdružení/DSO/ kanalizace. Ve sdružení jsou tři obce, které vybudovaly společně ČOV. Stavba stojí na pozemku jedné z obcí. V podstatě je ČOV 1/3 majetkem každé obce. Jak vyřešit pozemek pod touto stavbou. Nájemní smlouvou s ost. obcemi, což se jim moc nelíbí, nebo třeba věcným břemenem?

Stavba na cizím pozemku:

Východisko:        tři obce mají v podílovém spoluvlastnictví čistírnu odpadních vod, a to každá ideálním podílem 1/3 na celku. Čistírna odpadních vod je umístěna na pozemku, který je však ve vlastnictví pouze jediné obce. Dotazem je, jak nejlépe zajistit užívací titul pro ostatní dvě obce, které nejsou vlastníky pozemku, přičemž obec, která je vlastníkem pozemku nesouhlasí s uzavřením nájemní smlouvy.

Stručný popis současné a budoucí právní úpravy:        práva a povinnosti k nemovitostem v současné době prakticky až na výjimky upravuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který je, po vzoru předrevoluční právní doktríny, ovládán zásadou oddělení pozemku od budovy na něm umístěné. Osud pozemku pod budovou je oddělen od osudu budovy. V současné době je možné cizí stavbu na pozemku legalizovat buď souhlasem s umístěním stavby (velmi vágní), již shora odmítnutou nájemní smlouvou nebo zřízením věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, budovy, k nemovitosti podřízené, pozemku. Obsahem věcného břemene je povinnost strpět stavbu čistírny na pozemku jednoho ze spoluvlastníků. Právo bude napříště spojeno s budovou a bude přecházet na případné nové spoluvlastníky.

Nový občanský zákoník, tedy budoucí úprava se navrátí k zásadě původního občanského zákoníku z roku 1811 superficies solo cedit. Podle této zásady se stane stavba součástí pozemku a přestane v právním slova smyslu existovat jako samostatná věc. Podle přechodných ustanovení se tak stane pouze tam, kde je vlastníkem stavby a pozemku jedna a ta samá osoba. Tam, kde tomu tak není, vznikne zákonné předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě a naopak vlastníka stavby k pozemku. Podle důvodové zprávy k zákonu poté právní vztah užívání pozemku pod stavbou vlastníkem stavby na základě věcného břemene zůstane zachován. Zákon však preferuje jejich splynutí a splynutí bude i preferovaným stavem.

Závěrem:        vztah užívání pozemku pro obce, spoluvlastníky čistírny, které nejsou spoluvlastníky pozemku pod stavbou, bude možné založit na věcném břemeni, resp. služebnosti (terminologie nového občanského zákoníku), a to podle staré i nové právní úpravy. Vztah bude takto celkem krkolomný a ideální by bylo převést podíly na pozemku na jednotlivé obce, popřípadě na jejich sdružení tak, aby do budoucna splynula stavba s pozemkem a bylo možno s ní nakládat bez omezení podle nového občanského zákoníku.

S pozdravem

Mgr. Robert Musil
advokátní koncipient , Spolak s.r.o.

V loňském roce obec žádala o dotaci na zateplení obecního úřadu. S ní byly spojeny i náklady, které jsem účtovala na účet 042. V letošním roce obec tuto dotaci obdržela, ale z důvodu nevýhodných podmínek zastupitelstvo dotaci nepřijalo. Zateplení se bude provádět z vlastních prostředků. Na účtu 042 mám zaúčtovány veškeré náklady např. zaměření stavu, projekt, ale i odměnu firmě, která nám dotaci zajišťovala . Mám teď tyto náklady rozklíčit na ty, které využijeme k rekonstrukci z vlastních prostředků a na náklady, které budou "zmařenou investicí" (zaúčtuju proti účtu 547 ??) ? Děkuji za odpověď.

Nemusíte dělat částečnou zmařenou investici, nedělá se to tak. Ten náklad byl na zajištění financování a může zůstat na 042, i když dotace nakonec přijata nebyla, není toto potřeba účtovat na zmařenou investici. Vaše úvaha je sice logická, ale účetně jsou nastavena pravidla pro výdaje související s pořízením DM tak, že se zahrnují i varianty zpracování studií, varianty zajištění financování.... Pro vaši větší právní jistotu doporučuji - dle ČÚS 710 musíte dát do vnitřní směrnice rozhodnutí, zda náklady na zajištění a administraci dotace dáváte na 042 nebo do provozu, doplňte si tam, že dáváte na 042 i v případě, že nakonec dotace nedopadne. A pak můžete klidně spát.:o)

Dobrý den, lze účtovat dotaci z kraje (souhrnný dotační vztah) takto?: předpis na celý rok 346/384 příjem na účet u ČNB: 231/346 384/672

Ta logika časového rozlišení je v tom, že mám přiřadit výnosy k nákladům, lze i v průběhu období. U souhrnného dotačního vztahu by takové účtování - tj. rozpuštění ČR k příjmu nebylo až tak nesprávně, protože se posílá pravidelně 1/12, ale v jiných případech by rozpuštění ČR mělo probíhat buď ve vazbě na náklady, nebo ve vazbě na období, ne ve vazbě na tok hotovosti. U souhrnného vztahu vám asi nikdo takový účetní postup nevyčte. Nejste velká obec, myslím si (jen můj názor), že v průběhu roku VH nikdo u vás vyhodnocovat nebude, že je možná jednodušší zaúčtovat rovnou 346/672 a více se s tím nemořit. Ale pokud sledujete VH průběžně, tak můžete přes ČR i v průběhu roku, ČÚS 703 na to pamatuje (není to však povinné).

Naše obec bude kupovat starší budovu- ubytovnu. Též jako ubytovnu ji budeme provozovat, ale ne jako svou hospodářskou činnost. Na jaký paragraf je nejlépe tuto činnost zařadit? Na 3612 nebo jiný? V jakém režimu bude provoz ubytovny probíhat? Veškeré příjmy a výdaje budou předmětem DPH a v jaké sazbě? V případě, že budou s ubytovanými sepisovány smlouvy o ubytování, jak by se postupovalo v tomto případě vzhledem k DPH? Děkuji

Z mého pohledu by bylo vhodné (pokud to budete jako ubytovnu provozovat), aby veškeré příjmy byly směrovány na pol. 2111 (jako poskytování služeb). Tady je potřeba také dát pozor na to, že u "ubytovny" by bylo logické, aby platba za ubytování zahrnovala také energie....

Z hlediska DPH - ubytování by mělo být předmětem DPH, přitom ale upozorňuji, že v českých právních předpisech není nikde moc definován rozdíl mezi nájmem a ubytováním. Unijní pravidla (a to bych doporučil k aplikaci) pracují s kritériem, že u tohoto typu služeb je při předpokládaném trvání smlouvy do 1/2 roku toto považováno za služby hotelového typu (tedy ubytování s DPH), u smluv delších se již jedná o znak svědčící spíše nájemnímu vztahu.

Pokud to tedy bude možno dát na ubytovnu - potom sazba DPH na výstupu - snížená (15%) - ubytovací služby, samozřejmě byste také měli nárok na odpočet daně (opravy, energie ....). (ZN)