Dotazy

Dobrý den, nájemník dal výpověď z bytu a žádá výplatu náhrady za TZ zařízení bytu - mimo jiné i kuchyňskou linku, která v bytě nebyla. Podle znaleckého odhadu by náhrada činila částku cca 100.000,-- Kč. S touto částkou souhlasí i rada, která žádost projednávala. V případě, že vyplatíme bývalému nájemníkovi částku 100.000,-- Kč, mám dva dotazy. 1. Kdo o vyplacení náhrady rozhoduje - starosta nebo rada. 2. Linoleum a dveře bych zaúčtovala jako náhradu na položku 5192, ale nevím co s kuchyňskou linkou -bude to TZ bytu? Děkuji

Pokud není pravomoc k tomuto úkonu přenesena nějakou vaší směrnicí na starostu, tak rozhoduje rada. TZ by mělo jít na účet 021 s položku 6121 (musí být nad 40 tis. Kč), ostatní doporučuji na účet 549, s položkou na 5192 souhlasím. Kuchyňskou linku jestli v bytě nebyla je opravdu možné vyhodnotit jako TZ - rozšíření vybavenosti.

Prosím o odpověď jak zaúčtovat výměnu agregátu v chladírně na hřbitově. Výměna stála 61.000 Kč. Ten starý nebyl veden nijak samostatně, zřejmě v ceně budovy. Je to připevněné zvenku na budově.

Pokud jako součást stavby - tak jen oprava 511, pol.5171.

Správněji by asi bylo celé strojní zařízení chladírny včetně agregátu vést jako samostatnou věc nebo soubor, i když je pevně spojené s budovou, byli bychom v souladu s pokynem GFŘ č. 6 (dříve D300), pak by nový agregát jako část souboru hodnotu na 022 navýšil a hodnota souboru by se snížila o hodnotu starého agregátu. Ale dle vašeho dotazu k tomuto ocenění majetku asi nemáte dostatek informací. Můžete se pokusit o upřesnění a opravu identifikace majetku a kvalifikovaným odhadem soubor vytvořit a převést z 021 na 022 a následně u 022 opravit odpisový plán. Pokud se však info k upřesnění identifikace majetku nedají získat, skončíme u varianty č. 1 - odstranění opotřebení části stavby, tj. oprava.

Jmění účetní jednotky - účet 401. Audit požaduje doplnění invent.protokolu o a inventuru účtu 401. Když z účet. programu vytisknu tento účet nedokážu si to přiřadit.

Lze inventovat jen obraty účtu dokladově - vytisknout část hlavní knihy k SU 401. Nic jiného se s tím dělat nedá, účet vznikl převodovým můstkem, to auditoři vědí, tj. není přiřaditelný.  Dělají to takto formálně asi všichni, jiný postup snad ani není možný. Takže jen formálně - dokladově (což jsou č. dokladů na sestavě) roční obraty.

Kdy je DUZP při ročním vyúčtování služeb spojených s nájmem nebytových prostor za rok 2012 ? Datum vyúčtování je např. 20.2.2013 ale na vyúčtování je poznámka - Případnou reklamaci je možné uplatnit do 15 dnů ode dne doručení a po tomto termínu Vám bude zaslána faktura. Děkuji

Zákon o DPH v tomto případě mluví možná trochu vágně o "dni zjištění skutečné spotřeby" - §21 odst. 5 písm. b). Osobně bych za dané datum považoval vyúčtování, nikoliv až okamžik, kdy druhá strana nebude rozporovat (tedy, že bych řekl, že tím "nerozporováním" byla zjištěna skutečná spotřeba) - podle mne jsem vyúčtováním zjistil a ve vazbě na toto zjištění by mělo dojít k DUZP. Pokud dojde k reklamaci a bude nějakou dobu řešena (není to určitě tak, že hned akceptujete - to může trvat týdny řešení ...), tak bych to řešil v případě opravy jako následnou opravu základu daně. (ZN)

V r. 2012 jsem zařadila do majetku kanalizaci /v části ulice/ a teprve teď přišla fa za technický dozor ve výši 18.000. Zda to zaúčtovat jen jako službu nebo jak? Navíc z té investice jsme si uplatňovali DPH. Zda to půjde ještě i z této faktury?

DPH uplatnit určitě můžete. Pokud jste fa za technický dozor nedohadovala k datu zařazení zápisem 042/389, tak se jednalo o chybku. Nejsprávněji by teď bylo opravit kanalizaci na 021, tj. navýšit vstupní cenu. Jedná se o normální režim opravy, po opravě vstupního ocenění  se odpis mírně zvýší, ale opravu účetnictví  v navýšení 021 by v tomto případě nikdo neměl vyčíst. Náklad do pořizovací ceny stavby patří, protože vznikl při stavbě. Do ceny nepatří jen náklady vzniklé po zařazení. Fa jen přišla pozdě, ale práce TDI do stavby "vstoupily".

Zastupitelstvo města v rozpočtu na rok 2013 vyhradilo 1.000.000,- Kč jako příplatek k základnímu kapitálu s.r.o., jehož je město 100% vlastníkem. S.r.o. bude stavět technickýn dvůr na úvěr a příplatkem má město po dobu splácení řešit splátku jistiny. Zatím jsem nikde na takový problém nenarazila, abych si ověřila co je správné. Rozpočet města - budu rozpočtovat na para 3639, ale co položka investiční 6202? Při poskytnutí prostředků zaúčtuji předpis až bude doklad a budu zvyšovat účet majetkový (061/378) a úhrada (378/231). Účet 061 pokud je dobře, tak analyticky odliším. Pokud se situace s.r.o. zlepší bude možnost příplatek k základnímu kapitálu odčerpat zpět, tak účet 061 snížím?

No, víceméně jste vše vymyslela dobře, jste šikulka šikovná. Závazkový účet je možné zvolit 368. Rozpočtová skladba správně, ocenění vkladu se opravdu bude o poskytnutý příplatek navyšovat, při případném vracení snižovat.

FÚ nám letos v únoru vrátil cca 1,3 mil. Kč za IV.čtvrtletí 2012. Zaúčtovala jsem 6399 5362 mínusem. V rozpočtu mám na této položce Kč 450 000,-- narozpočtováno (daň z příjmu za obec). Můžu rozpočtovým opatřením upravit rozpočt.položku 6399 5362 - 1.300.000,-- ? Potřebujeme použít asi 600 000,-- do výdajů 3392 5171. V rozpočtu je na pol. 6399 5632 rozpočtována částka +450 000,-- (daň z příjmu za obec) a dále tam půjde i další odvody DPH (přenesená daň.povinnost). Když to shrnu : můžu mít udělat rozpoč.opatření : 6399 5362 -1.300.000,-- 3392 5171 + 600 000,-- 3639 5909 + 700 000,-- (jako záloha pro další případné výdaje) ?

To rozpočtové opatření je v pořádku - -5362/+5171, nevím však "záloha na další výdaje" - možná myslíte jako rezervu, pak bych opravdu dala na 5901 na rezervy a ne na zbytkovou položku 5909. Úpravou rozpočtu na 5362 postupujete správně v souladu s vyhláškou k RS.

Město v roce 2005 z projektu Terminál přeshraniční přepravy nakoupilo 2 minibusy. Autobusy dle nájemní smouvy město v roce 2006 začalo pronajímat společnosti ČSAD s tím, že po doplacení poslední nájemní splátky bude vyfakturován doplatek, na základě kterého přejdou autobusy do vlastnctví společnosti ČSAD. Prosím o radu, jak fakturovat společnosti s DPH nebo bez? Pokud s DPH, lze si toto DPH uplatnit? děkuji

Faktura je s DPH - je to pronájem a následný prodej movitých věcí klasicky používaných k ekonomické činnosti. Přitom i nájem musel být určitě s DPH - tedy ten nárok na odpočet DPH tady (pokud jste byli plátci již v roce 2006). Na odpočet je nárok 3 roky od okamžiku, kdy jste ho mohli uplatnit poprvé...(pokud byste se stali plátci DPH později - např. v roce 2009, tak zase můžete jít max. 1 rok před registraci). Takže pokud zrekapituluji, možnost odpočtu DPH vidím velice skepticky.

Město vlastní kluziště, na základě mandátní smlouvy jeho provoz zajišťuje cizí společnost. Ale veškeré náklady a opravy hradí město samo. Na kluzišti se vybírá vstupné. Osvobozeni od vstupného jsou třídy s učitelem a členové (do 15-ti let) sportovních oddílů. Dále je zpoplatněno komerční bruslení - hokejisté,...apod. V případě větší opravy chlazení na tomto kluzišti, jakou částí by město mělo vypočítat poměr uplatnění DPH? děkuji

Tak jak situaci popisujete, tak se mi veškeré aktivity, které tam provozujete jeví jako sportovní činnosti osvobozené od DPH podle §61 - tedy zpoplatněné bruslení, ledy pro hokejisty ... Pokud tam máte, jak jsem pochopil i případy, že je používáno bezplatně, tak samozřejmě jste ještě v situaci, kdy také není používáno k ekonomické činnosti. Za této situace se mi jeví jako bez nároku na odpočet.

Nevylučuji ale, že tam nemůže být zároveň nějaká akce, kde skutečně by bylo účtováno DPH - například zapůjčení celého areálu na nějakou firemní akci (firemní večírek ...) - potom by se dalo uvažovat o kombinaci poměr x koefient.

Pro poměrné krácení odpočtu by se muselo nějak porovnávat v jakém podílu je to za úplatu - ke zdaňovaným i osvobozeným/plné využití (tedy i to zdarma). Může to vycházet z nějakého propočtu hodin využití ... Následně by se to ještě krátilo koeficientem podle §76 - ten vychází z přiznání (tedy vstup jde v odpočtu do třetího sloupce a podle koeficientu jak vychází v rámci přiznání se provádí krácení).

Nicméně opakuji - moc se mi to na ten odpočet ve Vámi popisovaném případu nezdá.

Prosím o odpověď na dotaz ohledně územního plánu. Budeme provádět změnu ÚP č.1 na základě žádosti jednoho z občanů. Celou fakturu, kterou uhradíme dodavateli přeúčtuji na žadatele a on ji ihned uhradí. Je možné toto přeúčtování zaúčtovat mínusem 3635/5169 nebo musíme 3635/2324? Nemáme výdaje na změnu ÚP v rozpočtu, proto jsem si myslela, že bych ušetřila rozpočtové opatření, kdyby 0 od 0...

Myslela jste hezky a logicky, ale toto není případ kompenzace, ÚP je vaším výdajem, neděláte jej pro občana, ten opravdu platí jen náhradu. Správněji je evidovat případ mimo kompenzaci, tj. ve výdajích a příjmech v rozpočtu,  a v nákladech a výnosech (518, 649) do výkazu ZZ. Když se ptáte...

Kdy se považuje z hlediska účtování dotace za vypořádanou? Je to tehdy, když se odešle tabulka do 15.2. "Vypořádání ..." na státní fond či ministerstvo nebo je to podle data uvedeného ve smlouvě? Což může být až třeba po 3 letech od obdržení dotace. Anebo až ve chvíli, kdy je vypořádání ministerstvem schváleno? Což může trvat dalších několik měsíců a nemusí nám to být ani oznámeno. Děkuji za odpověď.

Připojuji citaci z knihy "Účetní reforma 2012" k transferům, od té doby jsme myšlenkově nikam jinam nepostoupili. Konečné řešení by bylo  až ve chvíli, kdyby MF nastavilo infotoky např. přes nějaké webové rozhraní. Platí asi zjednodušeně takové pravidlo - vypořádáváme ve chvíli, kdy odhadujeme, že vypořádává i poskytovatel.

Citace z knihy:

Transfery s povinností finančního vypořádání

Za transfer s povinností vypořádání bychom mohli považovat transfery, kdy si poskytovatel vymíní podmínky, které musí příjemce splnit pro poskytnutí transferu (např. smlouvou), případně pokud jsou podmínky nebo pravidla stanoveny zvláštními předpisy. Jedná se o transfery, které podléhají (často podrobným) kontrolám před jejich schválením a mohou být kráceny v případě porušení podmínek nebo stanovených pravidel.

Nárok na transfer u příjemce a závazek z transferu u poskytovatele vznikne k okamžiku finančního vypořádání, řekněme po splnění podmínek pro poskytnutí transferu ze strany příjemce. Ke stejnému okamžiku dochází k zúčtování případných záloh na transfer a dohadných účtů. V případě, že okamžik finančního vypořádání není přesně definován (okamžik vypořádání uvedený v ČÚS 703 je obecně dán textem „nezpochybnitelnost nároku“), dochází k rozdílným vykazovaným hodnotám u příjemce a poskytovatele, což bude velmi komplikovat budoucí konsolidace, ale i v současné době rozdílný přístup k okamžiku vypořádání transferu výkazy státu poškozuje. Především výkaz PAP nemá mít správné vazby  IČ evidovaných poskytovateli a příjemci.

Příklad rozdílného přístupu k okamžiku vypořádání mezi poskytovatelem a příjemcem:

Za podmínky, že příjemce považuje transfer za vypořádaný a poskytovatel ne, je u poskytovatele vykazována pohledávka ze zálohy a případně dohadný účet pasivní (navýšena aktiva i pasiva), naproti tomu má příjemce evidován jen výnos, nebo vlastní zdroj (403), na pohledávce jen případný nárok na doplatek transferu, nebo závazek  z vratky zálohy (ve významně nižších hodnotách, než jsou aktiva a pasiva u poskytovatele).

Nedostatečné definování okamžiku finančního vypořádání k možnosti předpisu nároku z transferů určených k vypořádání činí od zahájení reformy značné problémy. Při přezkumech bylo obcím často vyčítáno předčasné zúčtování záloh a dohad k transferům. Stejný problém nastával i při kontrolách příspěvkových organizací.

Někteří poskytovatelé se s nedostatečností předpisu vypořádali pomocí stanovení okamžiku vypořádání přímo ve smlouvách o poskytování transferu.: „…pohledávka příjemce dotace vůči poskytovateli vznikne okamžikem uznání finančního vypořádání dotace poskytovatelem dotace, a to na základě obdrženého dokumentu „OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ DOTACE“.

Okamžik uskutečnění účetního případu je pak jasně navázán na smluvně určený dokument. V případě uznání poskytovatele, že podmínky poskytnutí transferu byly splněny a že uznává svůj závazek z poskytnutí transferu, lze nárok označit za nezpochybnitelný a transfer je možné předepsat a zúčtovat případné zálohy na transfer, nebo dohadné účty.

V praxi se však případ jednoznačně určeného okamžiku finančního vypořádání transferu objevuje výjimečně. Často se na přiznání transferu ze strany poskytovatele čeká i déle než rok. Setkali jsme se i s názory poskytovatelů typu: „Peníze máte, tak po nás víc nechtějte“.

Úvahy, jak stanovit okamžik finančního vypořádání, pokud nebude smluvně ošetřen:

·         Příjemce získává transfery na základě předkládaných dílčích vyúčtování, např. formou finančních a monitorovacích zpráv a předložených proplacených dokladů, ke kontrole poskytovateli a zároveň se bude transfer vypořádávat jako celek včetně hodnocení splnění dalších podmínek (parametrů stavby, včasnosti dokončení…). Na základě výsledku celé akce může dojít ke zpětnému neuznání dílčích schválených plateb.  Okamžikem finančního vypořádání by měl být až okamžik závěrečného vypořádání:

-          v případě, že lze očekávat nějaké schválení, potvrzení závazku, přiznání transferu od poskytovatele, je za okamžik závěrečného finančního vypořádání považován až příjem informace od poskytovatele (typické zejména u investičních dotací apod.)

-          v případě, že poskytovatel nereaguje v přiměřené době, není jisté, zda se od něho dočkáme nějaké odezvy (i když ze smlouvy vyplývá), lze jako další hledisko rozhodování o okamžiku finančního vypořádání zohlednit znalost rozsahu zásahů konkrétních poskytovatelů transferů (podrobná kontrola a následné krácení transferu). Za předpokladu, že poskytovatel většinou závěrečné zprávy a výsledné hodnoty transferů nerozporuje, mohli bychom za  okamžik vypořádání transferu považovat termíny uvedené ve smlouvách (pokud je ve smlouvě nebo v programu dotace uveden termín, do jakého by měl poskytovatel transfer schválit), případně si určit okamžik finančního vypořádání vlastními pravidly.

-          v případě, že nelze očekávat schválení, potvrzení závazku nebo vůbec nějakou reakci od poskytovatele, lze za okamžik závěrečného vypořádání považovat datum odeslání závěrečného vyhodnocení ve smyslu dobré víry, že podmínky k poskytnutí transferu byly splněny (například u domovů pro seniory u dotace od MPSV)

·         V případě, že příjemce získává transfery na základě dílčích plnění a transfer nebude vypořádáván jako celek (po schválení dílčích plnění se zároveň jedná o částky, které již při dalších vyúčtováních nebudou zpochybňovány), lze za okamžiky finančních vypořádání považovat dílčí přiznané transfery (příkladem pro tento typ transferu mohou např. být dotace od Úřadu práce na veřejně prospěšné práce, kdy je možno dotaci za každý měsíc považovat za vypořádanou, i když smlouva jako celek je uzavřena například na 6 měsíců).

Rozvahový den a zúčtování transferů

Transfery určené k vyčerpání do konce běžného období bývají finančně vypořádány v termínech následujícího období (do 31.1., do 5.2. apod.). Pro větší vypovídací schopnost výkazů je pak vhodné okamžik finančního vypořádání ve smyslu okamžiku uskutečnění účetního definovat odlišně od data podání informace poskytovateli.  V případech, kdy předáváme závěrečnou zprávu poskytovateli, od kterého nelze očekávat nějakou zpětnou vazbu (mimo kontroly za x let), nebo předkládáme tabulky finančního vypořádání příslušnému kraji v termínech následujícího roku, a zjistíme hodnoty transferů k zúčtování v období, kdy ještě není zpracována roční závěrka, je možné jako okamžik účetního případu zúčtování transferu určit 31.12. běžného roku.

Dobrý den, tak jako v loňském roce i v letošním budeme příjmat dotace z ÚP na VPP. Úřad práce nám však sdělil, že tyto dotace nám bude zasílat na účet u ČNB, který již máme zřízený, nikoliv na běžný (což se dalo čekat). Vynutili jsme si zřídit elektronické bankovnictví u ČNB, právě proto, abych si mohla tyto dotace přeposílat na náš běžný účet, ze kterého standardně posílám platy zaměstnancům. Jaké navrhujete účtování? Já bych volila tento postup: na účet ČNB přijmu dotaci 231/672, pol. 4116 a příslušné N, Z a UZ stejně jako na běžný. Teď otázka - mám si u přijetí dotace na 231 nechat stejnou analytiku jako kdybych příjmala na běžný účet? Já bych asi zvolila jinou, např. 11. Pak při poslání dotace z účtu u ČNB bych účtovala mínusem -231.11/-672 a přijetí na běžný účet klasicky 231.10/672. Lze volit tento způsob?

K ČNB je potřeba dát analytiku oddělenou - tj. k 231. dát jinou analytiku, vždy by měl mít jeden účet u banky analytiku vlastní.

Ohledně převodů - není potřeba dát výnos, pak minus výnos a zase výnos a k tomu příslušné položky - výnos a položku 4116 s NZUZ  stačí zaúčtovat jen při příjmu k ČNB. Převod z ČNB na běžný účet je  správně převodem přes konsolidační položky: 262 D/231.ČNB 6330 5345  D a 231. ZBÚ  4134 MD/ 262 D.

Jak účtovat založení a čerpání fondu vodovodu a kanalizace ÚSC?

Založení je jen přes konsolidační položky, např. takto: 401 MD / 231 6330 5349 D a 236 4134 MD / 419 D, příp. lze využít účet 262 a zápis 401/419.

Z hlediska čerpání - nejedná se o nějaký zákonný fond, ale peněžní fond dle zákona č. 250/2000 Sb., který si zakládá vaše zastupitelstvo vlastním rozhodnutím. Proto nemohu vědět na co je určen, ani z čeho se fond tvoří (to by měl řešit statut nebo pravidla fondu schválená zastupitelstvem), to jste do dotazu nenapsala, tak to nemohu odpovědět.

Do rozpočtu na rok 2013 jsme zařadili opravu lávky. Nyní jsme zjistili, že původní lávka bude zcela odstraněna a na jejím místě postavena nová o stejných rozměrech i z podobných materiálů. Domníváme se, že za těchto okolností by mohlo jít možná i o investici. Nyní připravujeme úpravu rozpočtu a potřebujeme provést případnou změnu položky. Prosíme Vás o posouzení tohoto problému.

Jedná se o vyřazení majetku a výstavbu nového. Je potřeba vyhodnotit, zda původní lávku vyřadíte proto, že je plně opotřebená, nebo z důvodu nové výstavby, čemuž by mělo i odpovídat účtování:

vyřazení z důvodu opotřebení: 551/081 a 081/021

vyřazení z důvodu nové výstavby: 042/081 (zůstatková cena)  a 021/081

Z hlediska rozpočtové změny položka 5171 minus D a 6121 D

Dobrý den paní Schneiderová, zpracovala jsem podklad pro přiznání k dani z příjmů za naši obec. Protože jsme poprvé odpisovali, tak jsem si netroufla sama vypočítat daň a vše konzultovala s daňovým poradcem. Ten se pozastavil nad tím, proč naši "hospodářskou činnost" vedeme v hlavní činnosti. PŘÍJMY celkem = 1 904.777,- Kč (nájem z bytů, nebytů a pozemků = 276.791 Kč, prodej budovy a pozemků = 957.201 Kč, výnosy z přecenění pozemků = 305.637 Kč, podíl dotace účet 021+022 = 264.188 Kč, drobné příjmy za 100.960 Kč. VÝDAJE celkem = 1 742.716,- Kč (pojištění budov = 38.130 Kč, materiál na drobné opravy + udržování budov = 35.054 Kč, pořízení majetku do budov = 12.900 Kč, zůstatková hodnota z prodeje budovy = 585.150 Kč, náklady z přecenění = 258.981 Kč, zůstatková hodnota z prodeje pozemků = 372.051 Kč, odpisy z účtu 021+022 = 440.450 Kč. Naše obec nemá zastupitelstvem schválenou hospodářskou činnost, roční výnosy z této činnosti díky přecenění a podílu dotace začaly přesahovat 1 mil.Kč, a tak se ptám, bylo by vhodné předložit zastupitelům schválení hospodářské činnosti? Co vše by to obnášelo? Podle jakého zákona - předpisu by zastupitelé měli tuto činnost schválit? Museli bychom zřídit účet jen na hospodářskou činnost? Odlišovali bychom pouze analytikou? Co rozpočtová skladba? Myslím, že tak jak to teď máme nastaveno, stačilo by tuto tzv. doplňkovou činnost odlišit třeba jen ORG nebo ORJ. Prosím Vás o Vaše posouzení z hlediska naší malé obce (490 obyvatel), nemáme žádnou PO, zda by bylo lepší schválit hospodářskou činnost nebo to ponechat tak, jak to máme nyní. Hlavně abychom v budoucnu neměli třeba právě problém s daňovým zákonem.

Nájem, prodeje... jsou sice zdaňovanou činností obce, ale nejsou "HOSPODÁŘSKOU ČINNOSTÍ" . Obec na hospodářské činnosti vede činnost podnikatelskou, kterou dělá soustavně a  za účelem zisku a kde se chová jako podnikatel. Správa majetku obce vyplývá z poslání obce ze zákona o obcích a nemusí splňovat všechny atributy podnikání. V tom, co jste vypsala za příjmy nevidím žádné podnikání, které by mělo spadat do hospodářské činnosti vedené odděleně od činnosti hlavní.

Podrobněji vysvětlujeme v knize Účetní reforma 2012, kde má hospodářská činnost celou svoji kapitolu č.19, přečtěte si ji a ukažte i daňovému poradci.

Z hlediska zákona o dani z příjmů vám nemůže tento zákon uložit povinnost evidence na hospodářšké činnosti, tento zákon nemá na způsob účtování vliv. Přesto doporučujeme kvůli zpracování přiznání si analyticky členit daňově uznatelné příjmy a k nim daňově uznatelné výdaje. To je však něco jiného, než zavedení hospodářské činnosti. Je potřeba si brát daňové poradce (když už si je berete), kteří trochu obce znají. Pro přiznání daně z příjmů je to u menší obce trochu zbytečné, když obec platí daň sama sobě. Zdaní příjmy a výdaje uplatňovat nemusí (resp. výnosy a náklady). Dokument ke stažení k dani z příjmů za obec, který každoročně aktualizujeme, by pro zpracování přiznání k dani z příjmů a orientaci v problematice měl stačit. Nic ve zlém.