Dotazy

V našem domě s pečovatelskou službou pronajímáme jednu místnost masérce, pedikérce a kadeřnici. V místnosti se střídají, takže je tam každá cca 4 - 5 dní v měsíci. Se všemi je sepsána nájemní smlouva od 1.1.2013 do 31.10.2017, nájemné je stanoveno pro každou v denní výši. Z hlediska placení DPH je to krátkodobý pronájem nebo ne ?

Jak to popisujete - jednalo by se o krátkodobý pronájem - pro možnost posoudit to jako dlouhodobý pronájem není splněna podmínka nepřetržitosti.

Před 7 lety jsme prodali (smlouvou o smlouvě budoucí) zasíťovaný pozemek asi za 280 000,- Kč. Při obdržení peněz jsme ho nezaúčtovali na účet 455 (– dlouhodobé přijaté zálohy). Nyní při podpisu kupní smlouvy a převodu pozemku a vkladu na KN bych ho měla správně zaúčtovat 311 MD/ 647 D v prodej. hodnotě; 455 MD / 311 D v prodej. hodnotě a 554 MD / 031xx D v účetní hodnotě. Prosím poraďte, jak v tomto případě správně proúčtovat převedení a vyřazení pozemku. A ještě se chci zeptat, zda musí něco viset před zasedáním zastupitelstva, když budeme schvalovat účetní závěrku za rok 2012. A jak správně formulovat znění schvalovaného bodu. Děkuji.

Bylo by potřeba zaúčtovat prodej pozemku opravdu tak, aby výnos 647 byl až k datu návrhu na vklad, doporučuji provést opravu zápisem 401 MD / 455 D, za předpokladu, že při převodovém můstku jste převedli účet 965 na 401. Pokud jste převáděli  v roce 2009 do počátečních stavů 2010 dle VH, tj.  965 a 964 na 432, tak by se oprava musela udělat přes 408.

Povinnost zveřejnění závěrky před jejím schválením do zákona o obcích nebyla doplněna , ale připadá mi její zveřejnění na úřední desce vhodné. Závěrka je však i dostupná celé veřejnosti v CSÚIS na stránkách MF, ale vždy cca až od konce dubna násl. roku.  V usnesení je důležité, zda je účetní závěrka schválena nebo není. Takže např.  - Zastupitelstvo schvaluje účetní závěrku obce X za rok 2012. Upozorňuji - buď celou nebo nic, není správné schválit závěrku s nějakými výhradami (návrh vyhlášky ke schvalování tento problém řeší také tak - buď celou schvalují, nebo celou neschvalují).

Dobrý den moc Vás prosím o radu, dělám DPPO a nejsme plátci daně. potřebovala bych jednoduše vysvětlit pro mě "blbce" jak správně vyplnit daňové,, na řádek (10) jsem dala hospodářský výsledek výkazů zisku a ztrát. na řádek (62) jsou veškeré výdaje tedy všechny 500účty na řádek (101) veškeré přijmy mimo účtu 603 a 662 na řádek (110) přijmy na účtě 603 a 662 na vašich stránkách jsem si vše přečetla ale mě stačí poradit na jaký řádek a číslo účtu moooc Vám děkuji

Rovnou říkám - takto na dálku je pro mne těžké to analyzovat, nicméně ve vazbě na to, co jste napsala:

na ř. 10 - hospodářský výsledek ano - ale před zdaněním

na ř. 101 - výnosy, které nejsou předmětem daně - tedy účty 605, 606, 67x, 68x a část 662 zahrnující jen výnosy z běžného účtu (pokud je to pro Vás těžké odlišit od ostatních výnosových úroků, tak to nepočítejte a z příjmů to nevylučujte).

na ř. 100 - případně provozní dary zaúčtované ve výnosech (účet 649 - nějaká analytika)

na ř. 40 (případně 62) - dejte tam tedy všechny náklady s výjimkou nákladů na účtech 59x

Potom základ daně na ř. 200 bude ř. 10 + ř. 40(62) - ř. 100 - ř. 101.

Berte ale prosím tento popis jako základní pomůcku pro výpočet - konkrétní postup se může odlišovat subjekt od subjektu ...(ZN)

Město má vodovod, správu a údržbu provozuje firma - vybírá vodné stočné, městu neplatila nájem. Od letošního roku nám bude platit nájemné infrastrukturního majetku. Zastupitelstvo chce aby tyto peníze byly ukládány zvlášť a byly použity na rekonstrukci vodovodu. Máme založit nový účet - jako fond a účtovat na 236 nebo založit zvláštní účet a účtovat přes 231. Zřízení účtu musí schvalovat zastupitelstvo ? ještě jeden dotaz k tomu. Jsme plátci DPH. V případě rekonstrukce vodovodu si můžeme uplatňovat odpočet v plné výši,i když nebudeme vybírat vodné a stočné ?

Máte opravdu několik možností splnit přání zastupitelstva. Není nutné zřídit účelový fond, mohou být peníze vázány na dalším ZBÚ a z něho být použity jen na účely, které schválí zastupitelstvo nebo rada a mohou o nich pokaždé rozhodovat. Připadá mi to však zbytečné, k tomu není ani potřeba mít zvláštní účet.

Nebo se striktně bude jednat o účelový peněžní fond, pak je potřeba jej schválit zastupitelstvem dle §5 zákona č. 250/2000 Sb. Je potřeba i schválit ZM statut - pravidla fondu, tj. z čeho bude tvořen, na co použit, zda poplatky za zvláštní účet  budou vyrovnávány, nebo budou také jako součást čerpání fondu... a pak je nutno striktně dodržovat pravidla fondu. Peníze budou na zvláštním účtu - SU 236.

Zřízení zvláštního účtu nemusí zastupitelstvo schvalovat, musí schválit však zřízení peněžního fondu.

Já osobně moc neuznávám zřžizování účelových fondů na každý jednotlivý účel. Myslím si, že není složité v rámci rozpočtu jednotlivých let  dodržet účel vybraného nájemného za vodohospodářský majetek. Fond má tu nevýhodu, že když momentálně nejsou potřeba peníze např.  na rekonstrukci vodovodu, že se mohou použít, a nemusí být vázany na fondu. Jedná se o "levnější" řízení likvidity, než v případě účelového vázání na fondech.  I náklady na samostný účet u banky nejsou nevýznamné.

Ohledně dotazu k DPH - abyste mohli uplatnit nárok na odpočet, tak musí být pronajímáno s DPH.

Dobrý den, prosím poradit, jsme plátci DPH. Patří do daňového přiznání na řádek č. 50 příjmy ze správních poplatků, příjmy za místní poplatky, daňové příjmy, příjmy z dotací, předfakturace služeb, příjmy z nájmů od neplátců? Koeficient pro krácení nepoužíváme žádný. Co dělat v případě, že máme odvedeno DPH a dali jsme na tento řádek všechny výše uvedené příjmy?

Do přiznání patří jen to, co lze považovat za zdanitelné plnění.

Za zdanitelné plnění nelze (zjednodušeně - platí to na 99%) považovat to, co není odměnou za dodání zboží či poskyntutím služby - tedy příjmy z daní, získání dotace (tím nikomu nic neposkytujete, není to platba za "něco"), dále třeba pokuty, náhrady škod. Dále není zdanitelným plněním to, co je odměnou za výkon veřejné správy - tedy sice něco poskytujete, ale řeklo se, že to bude výkonem veřejné správy a nepodléhá to dani - týká se místních a správních poplatků, ale třeba také plateb za hroby ....

Na ř. 50 patří plnění osovobozená od daně podle §51 - zejména nájmy nemovitostí, dále třeba odměny za registrovanou pečovatelskou službu .....

Pokud to u vás nevedlo k žádnému poškození (neuplatňovali jste koeficient ...), tak bych to do minulosti asi nechal a od 2013 vyplňoval lépe ....(ZN)

Podle smlouvy se společností VAS pokud nevyčerpají naši občané nasmlouvané množství vody za rok, pak obec zaplatí ze svého rozpočtu za tuto neodebranou vodu. Potřebovala bych poradit, jak o tomto účtovat a to i z hlediska rozpočtové skladby a ještě bych se chtěla zeptat, pokud jsme plátci DPH, vodovod plně pronajímáme společnosti VAS, můžeme si u této dofakturace nespotřebované vody odečíst DPH? A ještě jedna prosba, pokud máme hřiště , které je svěřeno k hospodaření PO- ZŠ, ZUŠ a MŠ, a současně je snaha získat dotaci na toto hřiště a provést rekonstrukci na víceúčelové hřiště (hřiště pro ZŠ i MŠ), kde TZ bude zase svěřeno PO k hospodaření, jaký použít ODPA pro tuto rekonstrukci, mohu použít ODPA školy 3119 nebo raději jiný? Děkuji a přeji hezký den

1. Z hlediska RS bych volila položku 5192. Pokud se týká odpočtu DPH z této dofakturace nespotřebované vody, vidím to velice špatně - logicky totiž nejsme schopni spojit tento "nákup" s realizací pronájmu (nemohu říkat, že nakupuji vodu a že to je nutné k relizaci nájemního vztahu). jen ale na okraj musím řít, že takto na první pohled se mi moc nezdá, že by mi to VAS měl fakturovat s daní - neznám samozřejmě okolnosti jak je nasmlouváno, nicméně jevilo by se mi to mnohem více na nějakou náhradu škody - tedy mimo DPH. Ale zdůrazňuji - neznám smlouvu a konkrétní podmínky .....(ZN)

2. Odpa zvolíte převládající, např. 3113, 3119 je také možné použít, pokud se převládající odpa nedá určit.

1) V roce 2012 jsme od kraje dostali inv.dotaci na veř.osvětlení ve výši 107 000. (předpis dotace 374/403, přijetí na účet 231/374). Celkové náklady byly nakonec nižší, proto se úměrně snížila částka dotace a v lednu 2013 jsme vraceli 30 090 Kč na kraj. Můžu poprosit o správné zaúčtování. Moc děkuji. 2) Obec se chystá převzít do dlouhodobé výpůjčky na 25 let (+ možnost 10 let prodloužení) od České obce sokolské místní sokolovnu. Jak je to v tomto případě s majetkem a jeho odepisováním? Zavedu budovu sokolovny a veškerý inventář dnem výpůjčky do majetku obce a začnu odepisovat, nebo v tomto případě je postup jiný? S výpůjčkou jsem se dosud nesetkala. Moc děkuji za jakýkoliv komentář.

O předpisu zálohy se účtovalo dle ČÚS 703 jen do konce roku 2010, od roku 2011 se již takto neúčtuje. Přijetí dotace před jejím vypořádáním se účtuje přímo proti platbě 231 4122 MD /374 D.  Správně se měla dotace dle smlouvy dát do podrozvahy 942 (943) /999. K datu přijetí zálohy odúčtovat ve výši zálohy z podrozvahy a zaúčtovat 231/374. K datu vypořádání dotace 348 MD / 403 D a zúčtování zálohy 374 MD / 348 D. Vratka přeplatku zálohy 374/231.  Takže je potřeba, aby na účtu 403 byla dotace ve správné výši, tj. opravit hodnotu 403. Asi již máte závěrku odevzdanou, jinak bych doporučila opravit celé účtování. Pokud již opravit nelze, tak k vratce přeplatku zálohy lze zaúčtovat již jen 403/231.

O výpůjčce DM účtovat nebudete nikde. Majetek je nadále Sokola, ten jej bude evidovat i odpisovat, a inventovat jej jako vlastník. Vy nepovedete vypůjčený majetek nikde, nejste vlastník. Dle obsahových vymezení účtů podrozvahy se majetek ve výpůjčce neeviduje ani v podrozvaze.

Po přijetí posledního doplatku dotace z Fondu soudržnosti, kterou jsme vždy účtovali na položku 4216 a dle avíza z MŽP na ÚZ 15796, N 10, Z 5, jsme v lednu 2013 obdrželi na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace z Národního fondu úroky vygenerované z prostředků EU vedených na účtu poskytovatele dotace v souvislosti s realizací projektu. Na můj dotaz ohledně čísla ÚZ jsem nedostala od pracovníka NF jednoznačnou odpověď, navrhoval buď 95757 nebo původní ÚZ. Konečné rozhodnutí je prý na nás. Zvolila jsem ÚZ 95757 a položku 4218, bez nástroje a zdroje.

Koukala jsem na UZ - myslím si , že je určitě správněji k položce 4218, tj. k platbě z NF zvolit UZ začínající 95 a ten UZ 95757 se mi zdá nejsprávnější. Dle logiky by i tato platba měla být v režimu dotace na pořízení DM, tj. "skončit" na účtu 403.

V listopadu 2012 jsme schválili v rozpočtu na rok 2013 položku 4112 včetně příspěvku na žáka. Na základě nového zákona jsme dostali od kraje v roce 2013 pouze příspěvek na výkon státní správy. Kam dát prosím rozdíl, který mám rozpočtován na pol. 4112. Na jakou položku sdílené daně? Chápu správně to, že v rámci sdílených daní nám bude chodit od státu i příspěvek na školství, který jsem dříve fakturovala okolním obcím?

Ono to nelze určit přesně. Bude to jakoby navýšení ve všech sdílených daních, nelze vypočítat kolik v které dani. Takže vám zbývá jen snížit 4112 a navýšit v daních na 111x a 112x jako rozpočtovou změnu ve výši odhadu.

Od roku 2013 již nejsou povinny obce platit za dojíždějící děti a chápete správně, že by mělo být uhrazeno formou vyššího podílu ve sdílených daních.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné účtovat nájemné (včetně záloh na EE a vodu) jen předpis 311/603 a úhrady 231/311. Bez použití účtu 324 ?? Nejsme plátci DPH a obrat sleduji nájemné bez přeprodeje. Děkuji za odpověď.

Toto není dobře - pokud se jedná o zálohy na energie, které se budou následně vyúčtovávat, tak skutečně by měly být účtovány na 324 jako závazek.

Udělat rovnou předpis MD 311/Dal 603 odpovídá stavu, kdy by bylo nájemné sjednáno paušálem včetně záloh (potom by ale logicky mělo dojít k tomu, že z hlediska obratu budete sledovat nájem jako celek včetně služeb jako vedlejšího plnění).

Dobrý den, jak jsem vyčetla z metodiky MV, tak starostovi zastupitelstvo nemůže schválit mimořádnou odměnu, ale lze schválit peněžitý dar nad 20 tis. Kč nad rámec zákonných povinností. Musí být při schválení řečeno, za co je starostovi dar schvalován? Na jakou položku rozpočtu toto zařadím. Podle mě na 5023 nelze. Pak tedy na 5021 nebo 5029?

Aby mohl být starostovi vyplacen finanční dar, tak by mělo být jeho odůvodnění takové , aby z něho nevyplývalo, že je poskytován v souvislosti s výkonem fce, tudíž ne dar jako starostovi, ale jako občanovi - peněžní ocenění např. za to, jaká ozdoba obce on je...

Nemělo by se jednat ani o dar za nějakou práci - za práci je odměna, plat, mzda... ne dar.

V případech odůvodnění ve smyslu práce nebo v souvislosti s výkonem fce by se musel dar dodanit a hrozí tam i překročení nařízení o odměnách zastupitelů, takže na znění odůvodnění , i když formálním, hodně záleží.

Pokud např. starosta udělá nějakou práci nad rámec práce starosty, např. ve svém volnu poseká všechny veřejné prostory, nebo udělá stavební dozor u stavby, sepíše hroby a hrobky apod., pak je také mu možno poskytnout dohodu o provedení práce (jako zástupce za obec by byla sepsána s místostarostou nebo s jedním ze členů zastupitelstva...)

Položka k daru  je nejsprávněji 5492. Nákladový účet 572.

Naše obec v roce 2012 založila dvě příspěvkové organizace. Obě mají kladný hospodářský výsledek. Sportoviště má kromě transferů od obce příjmy z pronájmu a technické služby příjmy za sekání či úklid soukromým subjektům. Jak máme sestavit přiznání k DPPO? Zaplatíme z těchto příjmů daň?

Takto je to těžké říci... - pokud se jedná o transfery a úroky z běžného účtu - ty nejsou předmětem daně z příjmů (a to i v situaci, kdy tyto výnosy z těchto titulů převyšují související náklady).

Pokud se týká nájemného - to je vždy předmětem daně z příjmů - samozřejmě ale proti tomuto nájemnému je možno postavit relevantní náklady, které s nájmem souvisí , případně nějaké přiřazení režijních nákladů. Stejně tak to sekání a úklid soukromým subjektům bude v obdobné pozici....

Dále nezapomeňte na možnost odčitatelné položky podle §20 odst.7 (zjednodušeně těch 300 tis. Kč) a případně slevy na invalidy. K problematice daňového přiznání PO je na stránkách www.pouctuje.cz  souhrnný dokument - metodika stanovení DPPO:

Z ní vyjímám následující:

Stanovení daně z příjmů PO – základní logika postupu

Prvotně doporučujeme věnovat pozornost výnosům – přitom musíme řešit, které výnosy jsou předmětem daně a které máme na druhou stranu nějak vyloučit…

Výnosy, které nejsou předmětem daně z příjmů

Z logiky přiznání k dani z příjmů právnických osob se prvotně musíme zaměřit na problematiku výnosů, které nebudou předmětem daně z příjmů (tedy z nich se daň určitě neodvádí). Zde jen upozorňuji – zaměřujeme se na nejzásadnější případy.

a) ř. 100 přiznání k dani z příjmů

Pro PO je v této oblasti významný případ § 18 odst. 2 písm. a) – tedy dosažení výnosů z darování.

Zde je totiž praktikován systém, že tento příjem je předmětem daně darovací – protože musí platit režim, že není možno tento příjem zdanit dvakrát, jsou příjmy, které byly předmětem daně darovací, vyloučeny z daně z příjmů.

Z tohoto pohledu na tomto řádku vylučujeme veškeré peněžité i nepeněžité výnosy, které vznikly z darů (ať již zaúčtované přímo do výnosů, nebo zúčtované následně ze 401 – pravděpodobně do účtu 649 či u peněžních darů prostřednictvím rezervního fondu - 414).

b) ř. 101 přiznání k dani z příjmů

Zde vylučujeme výnosy podle § 18 odst. 4 Zákona o dani z příjmů – tedy se jedná o následující skupiny případů (nejvýznamnější) – vezmeme to podle jednotlivých písmen Zákona (jen připomínám, že pro některé PO může být aktuální speciální ustanovení § 18 odst. 15 Zákona o dani z příjmů – zde se pro ně vymezuje okruh zdaňovaných příjmů speciálním způsobem – nicméně v tento moment to nebudeme řešit):

b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů, z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států a podpory z Vinařského fondu a dále příjmy krajů a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce,

Toto je zásadním tématem. To, že by příspěvková organizace byla příjemcem daní či poplatků můžeme úspěšně vyloučit, nicméně zůstávají nám dotace.

Dané ustanovení si můžeme dokumentovat na následujícím příkladu:

Základní škola dosáhla zisku 350 tis. Kč. Přitom náklady byly 10 mil. Kč, dotace 10,3 mil. Kč a 50 tis. Kč byly vlastní výnosy.

Výsledek v tomto případě musí být takový (aniž bychom dále rozebírali, co skrývá oněch 50 tis. Kč vlastních výnosů), že vylučujeme ze zdanitelných příjmů celou dotaci – tedy 10,3 mil. Kč a ať děláme, co děláme, tak daňový základ nemůže přesáhnout hodnotu 50 tis. Kč (samozřejmě pokud bereme v úvahu pouze běžný rok – samozřejmě například ve vztahu k nutnosti zpětného zdanění dříve uplatněné odpočitatelné částky by mohlo dojít ke zvýšení daňového základu).Výše uvedený princip je poměrně zásadní – dost organizací v tomto dělá chybu a přijatou dotaci v rozporu s výše uvedeným písmenem zdaňují.

c) z úroků z vkladů na běžném účtu…

Zde je nutno vždy rozlišit mezi běžným účtem a například termínovými vklady.  Skutečně se zde můžeme bavit pouze o výnosech z běžných účtů, ostatní produkty (spořící účty, termínové vklady …) jdou obecně ke zdanění.

Zde bych si dovolil jen jednu drobnou poznámku – v některých případech spolu s vyloučením úroků z běžného účtu vylučují některé organizace proti tomu poplatky na těchto účtech (jako náklady související s výnosy, které nejsou předmětem daně). Toto bych ale principielně odmítl právě z logiky běžných účtů. Běžné účty určitě nemáme od toho, abychom na nich dosahovali nějaké úrokové výnosy, ale k realizaci transakcí na daných účtech. Z tohoto důvodu bych rozhodně bankovní poplatky na těchto účtech nevylučoval.

a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,

Toto písmeno je ze všech nejsložitější a také nejkontroverznější. Zatímco vylučování podle písmen b) a c) nám půjde relativně snadno (řešíme pouze, zda daný výnos druhově odpovídá vyloučení nebo ne), v tomto případě máme posuzovat hned několik aspektů:

Zde jen na okraj – v řadě případů se setkávám s problémem, že v případě škol jsou organizace tlačeny k tomu, že různé zájmové aktivity, které jsou obecným zájmem …, musí být považovány za činnosti doplňkové bez ohledu na jejich zřejmou ztrátovost. Je to samozřejmě naprosto nesmyslné, nicméně pokud zřizovatel v těchto případech toto skutečně vymezí jako činnost doplňkovou, říká zároveň – toto je „kšeft“, na to si skutečně máš vydělat (nicméně v praxi to tak nemyslí), zároveň ale potom organizace různě zakrývají reálné náklady, aby to nějak vyšlo.

Je potřeba také dát pozor na to, že se jedná o rozdíl „daňových“ výnosů a daňově účinných nákladů – tedy ne prostý rozdíl účetních nákladů a výnosů.

Opět pro porozumění situace drobný jednoduchý příklad:

Vezměme si příspěvkovou organizaci, která provozuje Domov pro seniory jako jednou činnost. Tato organizace má svěřen majetek do správy a pracuje s tím, že se jedná o nedaňové náklady (zde jen připomínám, že problematice daňových odpisů u majetku svěřeného do správy se věnuje samostatný dokument uveřejněný na stránkách).

Pokud zrekapitulujeme situaci, tak:

- dotace MPSV                                                                                  8 mil. Kč

- dotace zřizovatele                                                                           500 tis. Kč

- dary                                                                                                100 tis. Kč

- ostatní příjmy (ošetřovné, příspěvky na péči, pojišťovny)               14 mil. Kč

celkem výnosy                                                                       22,6 mil. Kč.

Náklady máme na úrovni 22,8 mil. Kč – tedy hospodaříme se ztrátou ve výši 200 tis. Kč, v nákladech se ale objevují odpisy ve výši 1000 mil. Kč – pro zjednodušení řekněme, že jsou celé nedaňové.

Přitom provozovatelé těchto služeb vědí, že nesmí krýt z dotace MPSV odpisy – tedy že v rámci daňového přiznání nemohou vyloučit odpisy právě proti dotaci z MPSV. Takto potenciálně může být ke krytí nedaňových odpisů použita pouze dotace zřizovatele – 500 tis. Kč. Najednou se porovnáním „daňových“ výnosů a „daňových nákladů“ dostáváme do situace, kdy máme nikoliv ztrátu ve výši 200 tis. Kč, ale daňově „zisk“ ve výši 300 tis. Kč a jsme tedy v situaci, kdy související náklady jsou předmětem daně z příjmů.

Pokud situaci v této oblasti zrekapitulujeme – bavíme se o nutnosti rozdělit výsledky v rámci hlavní činnosti do jednotlivých činností, posoudit, které z nich jsou ziskové a které ztrátové z daňového pohledu a nechat ke zdanění ty, které jsou daňově ziskové (nebo-li zde zákon nepředpokládá možnou vzájemnou kompenzaci ztrátových a ziskových hlavních činností pro určení daňového základu).  Samozřejmě je nutno připomenout, že by se mělo jednat o posuzování až po rozpuštění režijních nákladů, praktickým problémem také bývá otázka přiřazení dotace, pokud zřizovatel detailně neurčil, na co se dotace má použít a tato dotace je bez nějakého vypořádání.

Uveďme si opět zjednodušený příklad:

Jsem organizace – technické služby a pečuji o místní komunikace (zde je mým jediným výnosem dotace od zřizovatele) a dále provozuji sportovní halu (zde mám „svoje“  výnosy ve výši 500 tis. Kč, náklady po rozpočítání 2 mil. Kč). Od zřizovatele mám dotaci celkem 10 mil. Kč a nakonec jsem skončil v zisku 400 tis. Kč. Zřizovatel zároveň neurčil, k jaké činnosti se jaká část dotace váže – dostal jsem ji jako celek na činnost.

Pokud se zamyslíme nad řešením, zjistíme, že se najednou můžeme zachovat následujícími způsoby:

a) řekneme, že veškerá nespotřebovaná dotace se týká činnosti „komunikace“ – potom komplet vylučuji výnosy a fakticky docházím k tomu, že vůbec nebudu mít daňový základ (dokonce můžu se dostat k situaci, že bych nedával daňové přiznání, neboť nemám zdanitelné příjmy)

b) řekneme, že nespotřebovaná dotace se týká činnosti „sportovní hala“ – potom ale díky tomu, že tam máme vlastní příjmy, se najednou dostaneme do situace, že bychom zde základ daně měli a to fakticky ve výši 400 tis. Kč

c) nespotřebovanou dotaci začneme nějak rozpočítávat mezi obě činnosti

Osobně jsem přesvědčen, že postup uvedený pod bodem a) je skutečně možný a pokud zřizovatel nějak blíže neurčil, může si PO jako příjemce dotace sama určit, k jaké činnosti danou nepotřebovanou dotaci nakonec přiřadí (logicky nejlépe potom tam, kde se neobjevují žádné potenciální zdaňované příjmy).

Výnosy, které jsou předmětem daně vždy

Zde jen prvotně chceme zdůraznit – pokud zákon říká, že určitý výnos je předmětem daně, neznamená to, že bych ho musel zdanit sám o sobě, ale mám právo k němu přiřadit související náklady. Samozřejmě je na každé PO jak s tímto „právem“ naloží.

V zásadě bychom dané výnosy mohly rozdělit do dvou skupin:

a) výnosy, které zákon přímo vyjmenovává:

Konkrétně se jedná o ustanovení § 18 odst. 3

U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam s výjimkou ustanovení §19 odst. 1 písm. zd), z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d).

Předmětem daně jsou tedy vždy výnosy na účtu 603 a výnosy z reklam, zpravidla na účtu 602 (zde by bylo vhodné toto oddělit analytikou). K těmto výnosů jsou přiřaditelné veškeré uznatelné náklady, a to i v případě, že jsou vyšší než výnosy. Zde nerozlišujeme, zda je vedeme v hospodářské činnosti nebo ne. Tedy je možné mít výnos z nájemného ve výši 100 tis. Kč a náklad na opravu ve výši 1 mil. Kč a vykázat tím ztrátu (tedy zdůrazňuji – daňově účinnou ztrátu).

b) ostatní v zákoně „neřešené“ výnosy

Záležitosti, které výslovně nejsou řešeny v zákoně, musí jít také logicky ke zdanění. Jedná se v zásadě o následující skupiny:

-          výnosy z činností, které nejsou přímo posláním PO – tedy výnosy z hospodářské činnosti (zde je tedy důležité, že opět může být dosaženo daňové ztráty – tedy je i možná vzájemná kompenzace daňově ziskových a ztrátových hospodářských činností),

-          výnosy z činností hlavních, u nichž výnosy přesahují daňově účinné náklady.

Problematika podávání daňového přiznání

Zde ještě na okraj připomínám, že u některých příspěvkových organizací může nastat situace, kdy mají pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny (představme si školku, která nedělá jinou činnost než předškolní výchovu a je ve ztrátě).

Zde platí § 38m odst. 7 Zákona o dani z příjmů a takovému subjektu vůbec nevzniká povinnost podání daňového přiznání. Samozřejmě ale podání přiznání možné je (pokud bude chtít).

Výnosy osvobozené od daně z příjmů (§19 – ř. 110)

Abychom rozuměli rozdílu mezi ř. 100(101) a ř. 110. Zatímco na ř. 101 máme něco, co zákon definuje, že není předmětem daně z příjmů (tedy se to vůbec netýká), tak ř. 110 je záležitostí, kdy pracujeme s příjmy, které předmětem daně z příjmů jsou, ale jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Z hlediska logiky vylučování souvisejících nákladů jsme na tom úplně stejně jako u výnosů na ř. 101 – opět platí § 25 odst. 1 písm. i), který říká – pokud máme výnosy, které vyloučíme jako osvobozené ze zdanění, musíme s nimi související náklady vyloučit jako nedaňové náklady.

Většinou se domnívám, že vyloučení proběhne na ř. 101 (taky může být situace, že zároveň není předmětem a pokud a předmětem bylo, tak je to osvobozeno – potom bych měl vylučovat na ř. 101) , pro případy k vyloučení na ř. 110 mne napadají u PO následující možnosti (z § 19 Zákona o dani z příjmů):

a)      zl) úrokové výnosy z vázaných účtů rezerv (rekultivace skládky) – nicméně toto je jen formální otázkou, neboť tyto úroky jsou zároveň zase povinně zapojovány do tvorby rezervy – tedy výsledek je za všech okolností nula,

b)      y) – úrokové příjmy z veřejné sbírky (nicméně tady to je většinou také na běžném účtu – proto rovnou není předmětem daně)

c)      g) – tady by se to mohlo týkat potenciálně „sportovců“ – výnosy z výtěžků loterií

Takže pokud to zrekapitulujeme, ř. 110 bude zpravidla vyplňován minimálně.

Problematika zúčtování fondů (rezervní …)

Jak víme, velký problém nám činí zúčtovávání fondů – například rezervního …. Jedná se zpravidla o naše účtování MD 414/Dal 648, kdy chceme vykrýt ztrátovost hospodaření (logiku tě ch operací nebudeme moc komentovat). Samozřejmě z hlediska logiky se jedná fakticky o fond vzniklý z výnosů předchozích období (také v tomto období mělo být posuzováno, zda bude či nebude daný zisk  předmětem zdanění) – proto by mělo dojít k tomu, že toto zúčtování bude ze zdanitelných výnosů vyloučeno. Přitom by se mělo jednat o ř. 140 daňového přiznání.

Pokud bych na to měl udělat příklad – provozuji MŠ – výnosy běžného roku jsou 1 mil. Kč (dotace, školkovné …) a náklady 1,05 mil. Kč (v tom třeba 70 tis. Kč na opravy), přitom právě na tyto opravy bylo rozhodnuto, že bude použit rezervní fond vytvořený z hospodářského výsledku minulých let. Takže nakonec celkový výsledek hospodaření je 20.

Potom budeme postupovat následujícím způsobem:

ř. 10                20 tis. Kč

ř. 101              1 mil. Kč – proti tomu vyloučeny náklady (např. ř. 40) – 1,05 mil. Kč

(toto z důvodu „ztrátovosti hlavní činnosti v běžném roce)

ř. 140              70 tis. Kč – zúčtování rezervního fondu

Stejná situace může nastat i v případě fondu odměn a v zásadě by snad tento postup měl platit i při zúčtovávání investičního fondu ke krytí oprav.

Problematika položek zvyšujících základ daně (ř. 20 – 62)

Pokud jsme v rychlosti prošli problematiku příjmů, můžeme se podívat na problematiku nákladů. Již jsme si vysvětlili některé postupy, kdy musíme vylučovat náklady související s příjmy, které nejsou předmětem daně – takže nyní krátké doplnění a poté bychom se ještě v krátkosti zastavili u rozpouštění odčitatelné položky podle § 20 odst. 7.

Kde vylučovat náklady (řádek přiznání)  související s výnosy na ř. 101, 110

Tady daňové subjekty postupují různým způsobem-nejčastěji lze zaznamenat, že se jedná o ř. 40 (sem by to podle popisu i věcně patřilo …) – potom je možno do související tabulky A dopsat například text „náklady související s příjmy uvedenými na ř. 101“ a dát sem celkovou částku vylučovaných nákladů.  Některé subjekty toto zahrnují do ř. 62.Co je potřeba zdůraznit – důsledky na stanovení správného základu daně jsou stejné.

Pozor na duplicitní vyloučení nákladů

Organizace v některých případech dělají chybu tím, že se dopouští duplicitního vyloučení.

Abych to uvedl na jednoduchém příkladu – máme určitou organizaci, která má jednu hlavní ztrátovou činnost a potom ještě činnost doplňkovou, která je zisková. Součástí nákladů jsou také obecně nedaňové náklady na reprezentaci – řekněme 2 tis. Kč, z toho je 1,8 tis. Kč rozpuštěno do činnosti hlavní a 200 Kč do činnosti doplňkové.

Pokud vyloučím ztrátovou hlavní činnost, tak v ní vyloučím i 1,8 tis. Kč obecných nedaňových nákladů na reprezentaci – toto je skutečně v celkovém vyloučení.

V rámci speciálního vyloučení dle konkrétního nákladového druhu již pak musím vyloučit pouze 200 Kč. Pokud bych vylučoval celé 2 tis. Kč, došlo by u 1,8 tis. Kč k duplicitnímu vyloučení a fakticky bych se poškodil.

Výše uvedené záležitost se může týkat i problematiky nedaňových odpisů apod …

Problematika splnění podmínek uvedených v § 20 odst. 7

Zde se jedná o problematiku odčitatelné položky – lidově řečeno 300 tis. Kč (nicméně samozřejmě věcně je to trochu jinak, neboť je to 30 % ze základu daně, maximálně 1 mil. Kč, pokud b to dělalo méně než 300 tis. Kč, je možno odečíst 300 tis. Kč).

Poplatníci vymezení v § 18 §18 odst. 3 3 , kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 §34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích; přitom u poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním veřejné služby a u společenství vlastníků jednotek pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených se správou domu, u poplatníků provozujících zdravotnické zařízení pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) spojených s poskytováním zdravotní péče. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 §34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti a v případě, že 30% snížení činí méně než 1 000 000 Kč, mohou odečíst částku ve výši 1 000 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

Zde je uvedena podmínka, že případnou úsporu na dani (tedy ne daňový základ, ale až uspořenou daň) mám v následujících 3 letech použít k činnostem, které nejsou předmětem daně z příjmů a pokud k tomu nedojde, tak si následně provést zase zvýšení základu daně.

Tady je neustálen diskutováno, jak toto prokazovat. Je zde skupina lidí, kteří toto požadují prokazovat používáním rezervního fondu. To je značně nelogický postup, protože může nastat situace, že rezervní fond nebyl vůbec vytvořen (představme si zdanitelný zisk běžného období 200 tis. Kč, a k tomu ztrátovou hlavní činnost ve výši 210 tis. Kč, kterou vyloučím ze zdanění - potom žádný rezervní fond z daného roku nemám, ale odčitatelnou položku jsme uplatnil).  Tedy zdůrazňuji, že rozhodně použití rezervního fondu není možno brát jako kritérium …

Zde bych se spíše ustálil nad tím, že v buď to mohu prokazovat použitím fondu, anebo prokázáním, že v určitém roce mám ztrátovou hlavní činnost a zde právě „používám uspořené prostředky“.

Samozřejmě o této problematice bychom mohli napsat celé stránky, nicméně v tento moment nám jde skutečně o krátký popis problému.

Pokud se nám využít ušetřenou daň nepovede, dostáváme se na ř. 30 – sem tedy dáváme základ daně, u kterého jsme neprokázali uspoření související daně.

Další úpravy

Z hlediska dalších možných úprav bych upozornil na následující:

a)      tvorba opravných položek k pohledávkám více než 12měsíců po splatnosti podle Zákona o rezervách - § 8c – v objemu max. 30 tis. Kč za poplatníkem – zde je pouze nutno prokázat, že se jedná o pohledávky, které při vzniku byly zachyceny do výnosů, které byly předmětem daně (tedy například ne ty, které jsem vyloučil na ř. 101). Související tabulka v rámci přiznání je oddíl C písmeno a). Zde jen připomínám, že podmínkou je samozřejmě také to, že došlo k zaúčtování těchto opravných položek – tedy jsou již promítnuty na ř. 10 přiznání.

b)      slevy na dani – toto je již velice dobrá, bohužel ale často opomíjená oblast vyplývající z § 35 odst. 1 Zákona o dani z příjmů:

(1) Poplatníkům uvedeným v§ 2 a ´§ 17 §2 §17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a)

částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením [33] a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b)

částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením [33] a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.

Zde již nejsme v oblasti úpravy základu daně ale snížení vypočtené daňové povinnosti. Přitom není vůbec důležité, zda daný zaměstnanec je zaměstnán v činnosti, která je předmětem daně z příjmů či nikoliv – je to sleva obecně na organizaci. Pokud mi vyjde například přepočtený 1 zaměstnanec se zdravotním postižením, mohu vykázat 18 000 Kč/0,19 (sazba daně), aniž by došlo k placení daně. Přitom vzhledem k tomu, že zde již nemusím nic následně prokazovat, je použití této slevy na dani mnohem výhodnější než odčitatelná položka podle 20 odst. 7.

V roce 2011 dostala obec rozhodnutí o přidělení neinvestiční dotace na obnovu zeleně ze SFŽP. 70% byla dotace z ERDF a 5 % ze SFŽP. Akci jsme v roce 2011 zaplatili ze svého.U výdajů jsem účtovala z ERDF 70% N Z a ÚZ 53190001 ale mělo být správně 53515319,na fa jsem napsala, že nebyl ÚZ znám, ale nejsme si jistá, zda je to veliká chyba a zda to mám nejak opravit. U 5 % ze SFŽP jsem účtovala správně.V roce 2012 nám přišly peníze a příjem jsem již zaúčtovala správně. SFŽP nám ÚZ zaslal až v roce 2012 při převodu peněz na náš účet a ve smlouvě, žádné UZ nebyly.Co s tím? A ještě jedna prosba.Dotace se vypořádávala letos.Fin. vypořádání jsme zaslala jak na FÚ tak i na SFŽP 31.1.2013. Mohu tedy již k datu 31.1.2013 odúčtovat dohad z účtu 388 na dotaci nebo mám počkat až SFŽP zašle nějaký papír, že je dotace vypořádána? Děkuji mockrát za pomoc.

Nástroj, zdroj a UZ nelze meziročně do výkazů opravit, lze udělat jen opravu přímo na "košilkách" k dokladům.

Ohledně strachu z chyby - do konce roku 2012 byl nástroj a zdroj aplikován jen na základě metodiky MF, což není závazný právní předpis, tudíž nelze sankcionovat a nesmí být ani ve zprávě např. o přezkumu uváděno jako porušení předpisů - takže zde bez obav. Obdobně je to i s účelovým znakem. Tam by byl problém jen tehdy, když by přímo ve smlouvě o dotačním titulu byl požadavek na uvádění UZ u výdajů - pak by byl však UZ pravděpodobně ve smlouvě uveden i číselně. V takovém případě by nesprávné nebo neúplné uvádění UZ mohlo být vyhodnoceno jako neplnění smlouvy k dotaci a to by již mohlo vést až k odvodu dotace (u nerozumné kontroly). Pokud však takovou podmínku ve smlouvě k dotaci uvedenu nemáte (což většinou smlouvy se SFŽP opravdu neobsahují), tak můžete být také klidní, uvádění UZ není stanoveno žádným závazným právním předpisem do konce roku 2012, až od roku 2013 je již stanoveno novelou vyhlášky k rozpočtové skladbě (i v novele však velmi neurčitě).

Dobrý den, prosím o radu, jakým způsobem je možné zaúčtovat spotřebu el. energie a plynu na volby, když byla použita zasedací místnost obecního úřadu? Nemáme zvlášť pro tuto místnost elektroměr ani plynoměr, celá budova je napojena na jedno měřidlo pro elektřinu a plyn. V zasedací místnosti běžně se netopí, když byly volby, tak se muselo topit, svítit apod. Nelze použit metodu odečtu stavu na začátku voleb a na konci, není známo, kolik bylo spotřebováno el. energie a plynu konkrétně v zasedací místnosti. Je možné, aby starosta stanovil, že na energii a otop za období voleb bude účtováno 1500,- Kč? Nebo jakým jiným způsobem bude účtováno? Běžně tomu, komu pronajímáme místnost, účtujeme za pronájem 400-500,-Kč/den vč. nákladů na otop a elektřiny. Ale pronajmout sami sobě zasedací místnost nemůžeme. Předem děkuji za odpověď.

Při vyúčtování nákladů na volby se vychází ze směrnice MF, které jsou výdavány ke každým volbám. Např. pro volby prezidenta na rok 2013 je uvedeno jen toto:

Zdroj: SMĚRNICE Ministerstva financí č.j. MF – 78 977/2012/12 – 124, ze dne 3. prosince 2012; publikováno 07.12.2012;

a)      pronájem nebytových prostor potřebných pro činnost okrskových volebních komisí při konání volby prezidenta republiky včetně školení členů okrskových volebních komisí na dobu nezbytně nutnou, ozvučení těchto prostor, provoz audiovizuální techniky, účelné a funkční vybavení volebních místností4) včetně nutných výdajů na jejich úklid, popřípadě na pronájem mobilního sociálního zařízení, výdaje na technický provoz, to je náklady na otop, elektrický proud, plyn, vodu, páru,

Takže bude opravdu na vás, jak doložíte náklady na otop a energie. Mělo by se vycházet z nějaké kalkulace na hodinu provozu. Trochu mě ten dotaz překvapuje, ve směrnicích k volbám je uveden takový nebo obdobný text k energiím vždy, tak byste již měli mít nějakou zkušenost, co je běžně akceptováno kontrolami a co ne. A případně vycházet z údajů, které jste k volbám dokládali v minulosti. Výdaj na otop a energie by při přiměřené kalkulaci neměl být kontrolami zpochybněn.

Prosím Vás jak je to s označováním běžných výdajů kodem "zdroj" v roce 2013.

Zatím se postupuje stejně jako do konce roku 2012, značí se jen zdroj - od roku 2013 prostorový původ- současně s "nástroji" u výdajů a příjmů spolufinancovaných EU. Ač zní vyhláška o RS jinak, nebyla změna zatím zapracována do podoby výkazu FIN 2-12M, často na změnu ani nereagovali dodavatelé SW, ale pokud nedojde ke změně podoby FIN, tak by značení prostorového původu ke každému příjmu a výdaji bylo zbytečné, nikdo by se o něm nedověděl. Takové info bylo začátkem února, pokusím se vyzvědět, zda se něco nevyjasnilo, ale myslím si, že se tím nemusíte trápit, protože asi půjde doplnit 1 všude automaticky programem (kdyby se nakonec ukázalo, že se na původním požadavku vyplňovat prostorový původ trvá).